Irská republika (1919)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Irská republika
Poblacht na hÉireann
 Spojené království Velké Británie a Irska 1919–1922 Severní Irsko 
Irský svobodný stát 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Mapa ostrovů z roku 1905
hlavní město:
rozloha:
84 116 km² km² (1921)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
4 400 000 (1921)
státní útvar
vznik:
24. dubna 1916: Vyhlášení Irské republiky
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Spojené království Velké Británie a Irska Spojené království Velké Británie a Irska
Nástupnické:
Severní Irsko Severní Irsko
Irský svobodný stát Irský svobodný stát

Irská republika, Poblacht na hÉireann nebo Saorstát Éireann, byla jednostranně vyhlášena při Velikonočním povstání v roce 1916 a ustanovena První irským parlamentem (Dáil Éireann) v roce 1919. Tento stát nebyl mezinárodně uznán. Došlo k vojenskému střetu mezi Irskou republikánskou armádou a ozbrojenými silami Spojeného království Velké Británie a Irska (United Kingdom of Great Britain and Ireland).

Nejvyššími představiteli Irské republiky, která si činila nárok na celé území Irského ostrova, byli:
- od 21. ledna 1919 do 1. dubna 1922 Cathal Brugha jako prezident parlamentu Dáil Éireann,
- od dubna 1919 do ledna 1922 Éamon de Valera jako prezident republiky,
- od ledna 1922 do srpna 1922 Arthur Griffith jako prezident parlamentu Dáil Éireann
- od srpna 1922 do prosince 1922 W.T. Cosgrave jako prezident republiky.

Po třech letech bojových akcí a diplomatických vyjednávání skončilo toto mezidobí irských dějin 6. prosince 1922 Anglo-Irskou dohodou. Na jejím základě bylo území Irského ostrova rozděleno na Severní IrskoIrský svobodný stát. Od dosavadního Spojeného království se odtrhlo 26 irských hrabství na jihu a západě Irského ostrova a vytvořilo nový subjekt mezinárodního práva. Tento již svobodný stát byl mezinárodně uznán a stal se samostatným členem Commonwealthu jako nominální konstituční monarchie. Jeho panovníkem zůstal britský král, tehdy Jiří V., který byl zároveň nadále společným panovníkem jak Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland), tak velkého počtu zemí Commonwealthu. Tento stav trval až do vyhlášení Irské republiky v roce 1937 a její úplné nezávislosti na Spojeném království.

Historickým pozadím událostí let 1916 až 1922 je dlouhodobá snaha irského národa o znovunabytí nezávislosti. V roce 1782 získal irský parlament na určitou dobu nezávislost na britském parlamentu. Tím se stalo Irsko tehdy formálně zčásti samostatné. Mělo však s tehdejším Královstvím Velké Británie nadále společného panovníka. Po Velké francouzské revoluci se začaly množit vzpoury proti britské koruně, načež anglický parlament donutil irský parlament v Dublinu, aby sám sebe rozpustil, což se stalo v roce 1800. V letech 1845-1851 došlo v Irsku k několika hladomorům, které měly za následek vlny emigrací do Velké Británie, Spojených států amerických a jiných zemí amerického kontinentu, např. Argentiny. Těmito vlivy se počet obyvatel snížil z osmi na přibližně čtyři miliony lidí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Navrhovaná vlajka během Velikonočního povstání

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irish Republic na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]