Rapotice
| Rapotice | |
|---|---|
 Náves v Rapoticích s kaplí Nanebevstoupení Páně | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Náměšť nad Oslavou |
| Obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′32″ s. š., 16°15′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 539 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,14 km²[2] |
| Katastrální území | Rapotice |
| Nadmořská výška | 495 m n. m. |
| PSČ | 675 73 |
| Počet domů | 195 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hlavní 55 675 73 Rapotice obec@rapotice.cz |
| Starosta | Ing. Jiří Bechný |
| Oficiální web: www | |
  Rapotice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591581 |
| Kód části obce | 139327 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Rapotice (německy Rapotitz[4], starší názvy též Rajpotitz[5]) je nejvýchodněji položenou obcí okresu Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 539[1] obyvatel. Obcí prochází železniční trať Brno – Jihlava, obcí také prochází silnice druhé třídy II/393, stejně tak obcí prochází silnice první třídy I/23.
Sousedními obcemi sídla jsou Újezd u Rosic, Vysoké Popovice, Lukovany, Lesní Jakubov a Sudice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec snad měla být obývána již v roce 1086, snad měla být založena panem Rapotou. V 11. stoleti obec však existovala a v obci stála tvrz.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1101, kdy obec jako nevolnická byla darována Oldřichem Přemyslovským a Litoldem Přemyslovským benediktinskému klášteru v Třebíči. V roce 1304 byla tvrz v obci zničena Kumány. Pak obec patřila Templštejnu a v roce 1461 byly spolu s věnem Barbory (dcery Jiřího z Poděbrad) připojeny k majetku Jindřicha z Lipé a staly se součástí panství města Ivančice.[5] V roce 1496 se Ivančice staly součástí panství v Moravském Krumlově, který vlastnili postupně páni z Lipé, Lichtenštejnové a Kinští. Těm Ivančice i s Rapoticemi patřily až do reforem v roce 1848.[6]
Roku 1857 byla zbořena stará zvonice na návsi a pak místo ní byla postavena kaplička s obrazem Nanebevzetí Páně. V roce 1866 vesnici poničilo krupobití a v roce 1892 vyhořelo 20 domů. V roce 1898 byl ve vsi založen potravinový spolek, ten pak roku 1905 zanikl. Roku 1886 byla založena škola ve vsi, v roce 1908 byla škola rozšířena na dvojtřídku.[7]
Od roku 1886 v obci je pošta a od roku 1911 četnická stanice. V roce 1903 hospodářská beseda, v roce 1911 byl založen čtenářský spolek a v roce 1914 hasiči, Sokol, Orel, Dělnická tělocvičná jednota, Omladina a spolek odborných horníků.[4]
Do roku 1849 patřily Rapotice do ivančického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety patřily Rapotice pod Sudice 1850 a 1882, následně se obec osamostatnila.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 287 | 353 | 375 | 433 | 468 | 515 | 594 | 595 | 602 | 556 | 503 | 455 | 453 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2002–2010 působila jako starostka Ing. Marcela Smekalová, od roku 2010 do konce roku 2013 zastával tuto funkci Petr Matoušek, který odstoupil z důvodu pochybné osobní půjčky z obecní pokladny.[10] Po roce 2013 je ve funkci bývalý místostarosta Ing. Jiří Bechný. Ten byl také zvolen znovu starostou na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (36.78 %) | ČSSD (24.37 %) | KSČM (24.01 %) | ANO (24.42 %) | SPOLU (31.25 %) |
| 2. | KSČM (20.35 %) | KDU-ČSL (18.63 %) | ČSSD (19.71 %) | KDU-ČSL (12.54 %) | ANO (27.3 %) |
| 3. | ODS (19.28 %) | KSČM (17.2 %) | KDU-ČSL (18.99 %) | KSČM (11.88 %) | Piráti+STAN (10.85 %) |
| účast | 74.02 % (282 z 381) | 68.28 % (282 z 413) | 66.59 % (279 z 419) | 70.77 % (305 z 431) | 71.26 % (305 z 428) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[16] | 2012[17] | 2016[18] | 2020[19] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (43.75 %) | KSČM (26.87 %) | KDU-ČSL (23.27 %) | ANO (19.27 %) |
| 2. | KSČM (18.22 %) | ČSSD (21.25 %) | KSČM (16.98 %) | KDU-ČSL (18.07 %) |
| 3. | KDU-ČSL (16.66 %) | KDU-ČSL (21.25 %) | ČSSD (13.2 %) | Piráti (16.26 %) |
| účast | 47.55 % (194 z 408) | 40.90 % (173 z 423) | 37.12 % (160 z 431) | 39.24 % (166 z 423) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (87 hlasů), druhé místo obsadil Zuzana Roithová (41 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (38 hlasů). Volební účast byla 66.18 %, tj. 274 ze 414 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (181 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (109 hlasů). Volební účast byla 67.52 %, tj. 291 ze 431 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (156 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (53 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 70.30 %, tj. 303 ze 431 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (191 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (120 hlasů). Volební účast byla 72.83 %, tj. 311 ze 427 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (110 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (77 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (55 hlasů). Volební účast byla 72.83 %, tj. 311 ze 427 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (180 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (116 hlasů). Volební účast byla 70.64 %, tj. 296 ze 419 oprávněných voličů.[22]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Prodejna -
Škola -
Český svaz chovatelů (budovu vlastní církev a slouží se zde bohoslužby).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaplička Nanebevzetí Páně – na návsi, postavena byla na místě zbořené zvonice v roce 1857,[7] kaple je postavena nezvykle orientována na západ. V původní zvonici byl zvon z roku 1766, ten však byl rekvírován během první světové války, v roce 1918 byl pořízen nový zvon, který byl rekvírován během druhé světové války. V roce 1946 byl pořízen nový zvon, který v kapli zůstal.[23]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Miloš Hájek (1928–1989), fotbalista[6]
- Antonín Pelc, hudebník a skladatel[6]
- Jan Sedláček (1876–1915), legionář
- Hana Strašáková (* 1998), aktivistka
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Z Rapotic pocházela první pacientka třebíčské nemocnice – paní Anežka Brázdová, roz. Vokounová (nar. roku 1885). Na posvícenské zábavě v listopadu 1902 ji postřelil její zhrzený partner. První zákrok podstoupila u MUDr. Františka Dreuschucha v Náměšti nad Oslavou, do Třebíče ji dopravili vlakem. Ani doktor Jaroslav Bakeš jí však nevyňal třetí kulku, která uvízla mezi žebry. Přes nepříznivou diagnózu tehdy 18leté děvče nakonec přežilo a dožilo se pokročilého věku.[24]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 107.
- ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 28. Dostupné online.
- ↑ a b c O obci [online]. Rapotice: Obec Rapotice [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 295–300.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 258.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Starosta Rapotic si z obecní kasy vzal statisíce. Byla to půjčka, tvrdí [online]. iDNES.cz, 2014-01-14 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ pch. Magická místa Třebíčska – obrácená kaple. Horácké noviny. 2021-12-02, roč. XXXII, čís. 48, s. 13.
- ↑ NOVOTNÝ, Gustav. Působení MUDr. Jaroslava Bakeše v Třebíči v letech 1902–1909. In: Západní Morava. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2007. ISBN 978-80-7275-074-0. S. 83–106.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rapotice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rapotice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Rapotice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
