Nárameč
| Nárameč | |
|---|---|
 Bývalá náramečská tvrz | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′52″ s. š., 15°58′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 348 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,86 km²[2] |
| Katastrální území | Nárameč |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 675 03 |
| Počet domů | 138 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Nárameč 7 675 03 Budišov u Třebíče posta@naramec.cz |
| Starostka | Ludmila Jelínková |
| Oficiální web: www | |
  Nárameč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591220 |
| Kód části obce | 101591 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nárameč (německy Narametsch[4], starší názvy Naramcz, Narancz[5]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Od Třebíče je obec vzdálena asi devět kilometrů severovýchodně. Žije zde 348[1] obyvatel. Obec se nachází na severním okraji Třebíčské kotliny.
V katastru obce se nachází osada Topol s lihovarem a usedlost Obora s penzionem Pohoda a přilehlým dějištěm tanečních zábav Dubí. Ve směru na Valdíkov se nachází samota Mlýnek a směrem k silnici II/360 nalezneme Nový Dvůr - dnes již klasicky obydlenou část Náramče, kde dříve hospodařilo družstvo.
Obec má školku, nemá však školu – děti dojíždí do přilehlé obce Budišov.
Sousedními obcemi sídla jsou Valdíkov, Budišov, Hodov, Rudíkov a Trnava.
Název
[edit | edit source]Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Náramek totožného s obecným náramek (staročeská osobní jména podle částí oděvu nebyla ve staročeštině neobvyklá, např. Pentlík, Rúbenie, Sponka). Význam místního jména byl "Náramkův majetek".[6]
Geografie
[edit | edit source]Ze západu na východ přes území obce prochází silnice II/390 ze silnice II/360 do Budišova, z ní pak jižně vychází silnice vedoucí do Valdíkova. Ze zastavěného území obce vychází užitkové silnice jižně a pak východně do Valdíkova, východně k silnici do Valdíkova a k bývalému lihovaru a samotě Topol, západně vede užitková silnice k osadě Doubrava a dál ke Spálenému Dvoru, severně pak vede užitková silnice do Hodova. Ze západu na východ pak prochází cyklostezka 5106, ze severu k jihu a východu vedou cyklostezky 5109 a 5112. Přes území obce vedou zelená a modrá turistická stezka.
Velká část území obce je využívána zemědělsky, části jsou však zalesněné, více je zalesněná severní část území obce u hranic s Hodovem, jižní část je zalesněna jen v těsné blízkosti obce a pak v údolí potoka Březinka, na východním okraji zastavěného území obce se nachází sad vysázený kolem roku 2010. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází areál bývalého JZD, u sadu se pak nachází někdejší lihovar.
Část západní hranice území obce tvoří potok Březinka, ten pramení několik km západně od obce a dále pokračuje jižně a po několika kilometrech ústí v Trnavě do Klapovského potoka. Březinka je napájena i nepojmenovaným potokem, který pramení na západním okraji území obce. Západně od obce pramení nepojmenovaný potok, který protéká novými rybníky u osady Nový Dvůr, dále pak u zastavěného území obce rybníky Gbeláček a Gbel, kde se spojuje s Mlýnským potokem, z Gbelu pak vytéká i další potok, ne kterém v bezprostřední blízkosti je rybník Klenek a dále pak rybník Jaša, z těchto rybníků pak odtékají další potoky, které se o kus dále také stékají do Mlýnského potoka. Mlýnský potok pramení asi 300 metrů od severozápadního okraje území obce, protéká přes rybník Heradka těsně za hranicemi území obce a pak teče jižně podél hranice území obce, přes Hodovský rybník, Perný rybník a Podstránský rybník do rybníka Gbel, následně pak dále na východ, kde těsně za hranicemi obce protéká rybníky Podhájek a Valdíkovský rybník a pak se asi po deseti kilometrech vlévá u Vladislavi do Jihlavy. Západně od hranic území obce pramení v Rudíkově nepojmenovaný potok, který pak teče západně téměř podél toku Mlýnského potoka, protéká nepojmenovaným rybníkem u hranic obce, pak protéká podél Perného rybníka a s Mlýnským potokem se spojuje v Podstránském rybníku. Do Mlýnského potoka se pak vlévá několik potůčků zvláště v oblasti u Perného rybníka, tam je také menší bažinatá oblast a nedaleko se nachází Anežčina studánka. U východního okraje území obce se nachází u silnice Silniční rybník, z něj pak jižně vytéká nepojmenovaný potok, který protéká rybníkem Stračínek a pak se u lihovaru vlévá do Mlýnského potoka, do Stračínka pak přitékají vody několika potoků z východní strany.
Nadmořská výška obce se pohybuje cca mezi 450 a 500 metry nad mořem, krajina okolo Náramče je mírně zvlněná, jak je v Přírodním parku Třebíčsko obvyklé, na území obce se nachází několik nevýrazných vrcholků.
Zastavěné území obce se nachází prakticky přesně uprostřed území obce, je pomyslně rozděleno dvěma velkými rybníky na starší a novější část obce. Několik desítek metrů severně od zastavěného území obce se nachází areál dřívějšího JZD, cca 300 metrů východně pak samota Topol, která sloužila jako někdejší lihovar. U silnice do Valdíkova na východním okraji území obce se nachází samota. Na západním okraji území obce se nachází Nový Dvůr s rybníky a ohrazenou oborou, severněji pak také někdejší samota Obora, který byla změněna v restauraci s ubytováním. U Podstránského rybníka se nachází chaty a tzv. oblast pro konání vesnických zábav.
U Podstránského rybníka se nachází památné stromy Duby u Náramče, východní část území obce se nachází v Přírodním parku Třebíčsko, část jeho hranice je i hranicí území obce.[7]
Historie
[edit | edit source]První písemná zmínka o obci se nachází ve falzu z 12. století a hlásí se k roku 1104 (Naramce),[8][9] kdy si knížata Oldřich a Litold rozdělili Brněnsko. Ti pozvali do tohoto kraje tzv. Černé bratry (řehole svatého Benedikta). Těm připadl jak třebíčský klášter tak i přilehlé obce a dědiny (i Nárameč). Na základě tohoto byla v roce 1104 vydána listina.
V roce 1349 byla obec zakoupena Mikulášem a Peškem z Náramče (in villis Naramcz et Unyn)[10][11] a v roce 1370 patřila vesnice Mikulášovi z Trmačova, ten pak v roce 1373 prodal vesnici Bohuškovi z Vanče. Ten snad vybudoval v obci kamennou tvrz, která sloužila později jako sídlo vladyků. Později obec převzal Bušek z Náramče, po jehož smrti vymřel rod z Náramče. V roce 1410 pak získali Nárameč bratři Mikuláš a Zbyněk ze Stichovic, později pak Zbyněk prodal Mikulášovi Rudíkov a sám si ponechal Nárameč. V roce 1466 pak získal Nárameč Jan Konšelský z Jinošova, po němž ji pak zdědil jeho syn, který Nárameč značně zadlužil. V roce 1475 pak zakoupil Nárameč Tomáš z Kojičína, ten přikoupil roku 1493 i Jinošov. V roce 1490 však prodal Nárameč bratrům Mrakšovi, Janovi a Petrovi z Noskova a Nárameč se tak stala součástí budišovského panství.[12]
V roce 1468 procházela krajem vojska Matyáše Korvína, bylo proto stavěno mnoho ochranných tvrzí a zdí – mezi nimi i náramečská tvrz.[13] Budišovské panství patřilo pánům z Noskova až do roku 1560, kdy je prodal Jiří z Noskova Janovi Martinkovskému z Rozseče, ten pak roku 1572 prodal panství Václavovi Berkovi z Dubé. Berkům z Dubé patřil Budišov až do roku 1644, kdy Matěj Ferdinand František hrabě Berka z Dubé náhle bezdětný zemřel a Budišov tak zdědila jeho matka Františka Berchtovna z Fürstenberka a ta roku 1645 odkázala Budišov svému synovci Bedřichovi Rudolfovi z Fürstenberka. Fürstenberkové však po soudních přích byly roku 1710 donuceni navrátit Budišov Rozalii Kinské rozené Berkovně z Dubé, po ní pak dědictvím nabyl Budišov Václav Albrecht z Vrbna-Bruntálu. Ten pak roku 1715 prodal Budišov Anně z Paaru, v roce 1768 zaměnili Paarové Budišov za Kardašovu Řečici a novým majitel se stal baron Jungwirth. V roce 1764 Jungwirthovi prodali Budišov Jáchymovi Stettenhofenovi, jeho dcera si vzala Vincence Barattu, v roce 1883 se stal majitelem panství Richard Baratta Dragono.[14]
V 16. století pak náramečská tvrz spustla a později ji získali hrabata z Fürstenberka, kteří tvrz prodali rodině Tůmových, v jejichž vlastnictví je dosud.[5]
V roce 1874 byla dokončena stavba náramečské školy,[12] v tomto roce se také Nárameč osamostatnila od Budišova a zvolila si vlastní zastupitelstvo a starostu. V roce 1892 bylo v Náramči ukončeno mlynářské řemeslo zrušením mlýna, který byl v obci od roku 1762. V roce 1904 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů[13] a Národní jednota[12] a v roce 1909 byla postavena nová škola uprostřed obce (v patře byly dvě třídy, kabinet, v přízemí byl byt správce školy a učitele a další třída). V roce 1921 byl před školou postaven pomník vojákům obce padlým za první světové války, o šest let později proběhla v obci elektrifikace a v roce 1943 byla Nárameč spojena telefonní linkou a s budišovskou poštou.[13]
Roku 1948 byl zřízen místní rozhlas. V roce 1952 bylo zřízeno JZD, to pak bylo roku 1975 sloučeno s JZD v Budišově, Kamenné, Studnicích, Rohách a Hodově. Roku 1968 pak byla zahájena stavba kulturního domu, který byl dokončen v roce 1972. V roce 1978 byla zrušena škola v Náramči. Roku 1997 byl v obci rozveden telefon a v roce 2000 bylo dokončena víceúčelové hřiště a také obec získala právo používat znak a prapor. V roce 2001 byla obec plynofikována a v roce 2002 byl dokončen rozvod vodovodu.[13] V roce 2021 byly prodány zasíťované pozemky pro stavbu nových domů na území vesnice.[15]
Obyvatelstvo
[edit | edit source]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 407 | 419 | 451 | 447 | 461 | 453 | 379 | 386 | 410 | 390 | 390 | 367 | 362 | 335 | 340 |
| Počet domů | 53 | 57 | 58 | 63 | 66 | 68 | 74 | 91 | 94 | 96 | 101 | 120 | 124 | 132 | 138 |
Obecní správa
[edit | edit source]Do roku 1849 patřila Nárameč do budišovského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1874 patřila Nárameč pod Budišov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Budišov, následně se obec osamostatnila.[18][19] Od roku 1964 byla součástí Náramče vesnice Valdíkov.[4][19]
Symbolika
[edit | edit source]Jsou známy dvě náramečské pečetě. První, která má po obvodu nápis „PECET DIEDINI NARAMECZ“ nemá letopočet. Je na ní vyobrazena věž s prolomenou bránou, dvěma okny a stínkami. Z věže vyrůstá strom (stejně jako na znaku) a na každé straně je květina. Na té druhé je zvonička a dřevěný kříž. Po obvodu je nápis „1772 PEČEŤ POČEST. OBCE NÁRAMECKÉ.“[12]
Obecní symboly
[edit | edit source]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. března 2000.[20]
Znak Náramče vychází z první pečetě – je na ní věž, z jejíhož cimbuří vyrůstá strom (nejspíše znázorňuje živou současnost a budoucnosti (rostoucí strom), vyrůstající z minulosti (věž). V místě brány se nachází uťatá ruka, která byla znakem vladyků z Náramče, kteří obec vlastnili ve 14. a 15. století.
Politika
[edit | edit source]Po komunálních volbách roku 2006 byla starostkou zvolena Ing. Ludmila Jelínková.
Volby do Poslanecké sněmovny
[edit | edit source]| 2006[21] | 2010[22] | 2013[23] | 2017[24] | 2021[25] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (46,0 %) | ČSSD (30,81 %) | ČSSD (20,78 %) | ANO (30,76 %) | ANO (31,21 %) |
| 2. | KDU-ČSL (19,5 %) | VV (15,13 %) | KDU-ČSL (17,97 %) | ODS (12,42 %) | SPOLU (25,85 %) |
| 3. | ODS (12,0 %) | KSČM (12,43 %) | ANO 2011 (17,97 %) | ČSSD (11,24 %) | SPD (13,17 %) |
| účast | 68,03 % (200 z 294) | 62,29 % (185 z 297) | 60,81 % (180 z 296) | 61,07 % (171 z 280) | 71,18 % (205 z 288) |
Volby do krajského zastupitelstva
[edit | edit source]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[26] | 4KOALICE (44,59 %) | SNK (18,91 %) | ČSSD (10,81 %) | 25,58 % (77 z 301) |
| 2004[27] | KDU-ČSL (30,76 %) | ČSSD (21,97 %) | KSČM (16,48 %) | 30,96 % (91 z 294) |
| 2008[28] | ČSSD (50 %) | KSČM (14,28 %) | KDU-ČSL (9,52 %) | 42,86 % (126 z 294) |
| 2012[29] | ČSSD (31,42 %) | Pro Vysočinu (20 %) | KSČM (18,09 %) | 37,41 % (110 z 294) |
| 2016[30] | KDU-ČSL (20,95 %) | ČSSD (20 %) | ANO 2011 (16,19 %) | 36,84 % (105 z 285) |
| 2020[31] | ANO (28,57 %) | KDU-ČSL (13,33 %) | Piráti (11,42 %) | 37,37 % (105 z 281) |
| 2024[32] | ANO (40,4 %) | STAN+SNK ED (13,13 %) | ODS+TOP 09+STO (11,11 %) | 35,34 % (99 z 283) |
Prezidentské volby
[edit | edit source]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (27 hlasů). Volební účast byla 66,22 %, tj. 196 ze 296 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (49 hlasů). Volební účast byla 65,08 %, tj. 192 ze 295 oprávněných voličů.[33]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (16 hlasů). Volební účast byla 69,26 %, tj. 196 ze 283 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (124 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (81 hlasů). Volební účast byla 73,84 %, tj. 206 ze 279 oprávněných voličů.[34]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (79 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (64 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (30 hlasů). Volební účast byla 71,82 %, tj. 209 ze 291 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (118 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (91 hlasů). Volební účast byla 73,59 %, tj. 209 ze 284 oprávněných voličů.[35]
Pamětihodnosti
[edit | edit source]- Kamennou tvrz, vybudovanou v letech 1373 až 1379, nechal postavit nejspíše Bohušek z Vanče (tehdejší majitel obce). V 16. století tvrz zpustla a po vystřídání několika majitelů připadla hrabatům z Fürstenberka. Jako pustá se uvádí již v roce 1561. Hrabata z Fürstenberka ji v roce 1690 prodali rodině Tůmových, která ji opravila a přizpůsobila k bydlení a obývá ji i dnes.[36]
- Kaplička uprostřed obce byla postavena v 18. století a je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému. Stojí u ní nejstarší náramečský kříž z kamene vystavěný v roce 1840. Od roku 1998 je zde také nová čekárna pro zastávku autobusů.[37]
- Pomník padlým byl odhalen při slavnosti roku 1920. Je zasvěcený šestnácti náramečským vojínům padlým za první světové války. Nejdříve se nacházel před budovou školy, poté byl v roce 1977 přemístěn do parčíku na návsi.[37]
- Na rybníku Gbel v obci jsou vyřezávané dřevěné figury, jejich autorem je občan Náramče Marian Trojan[15]
Osobnosti
[edit | edit source]- Miloš Chmelíček (1924–2020), český gynekolog
- Růžena Jelínková (1917–2009), operní pěvkyně a herečka
- Karel Komínek (1895–?), legionář
- Aleš Křeček (* 1971), profesionální fotbalový trenér
- Jaroslav Nováček (* 1926), architekt
- Jitka Boho (* 1991), modelka, Miss ČR
- Karel Zahrádka (1915–2009)
Galerie obce
[edit | edit source]- Nárameč
-
Kaple v obci -
Tvrz -
Rybník -
Stavení čp. 37 -
Fotbalové hřiště
Odkazy
[edit | edit source]Reference
[edit | edit source]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 67.
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 25. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 119.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 17. 6. 2024
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 119.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 146 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-09]. S. 8. Dostupné online.
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 120, Kniha Erharda z Kunštátu, fol. 15v a [online]. [cit. 2024-08-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 291–299.
- ↑ a b c d Historie obce [online]. Nárameč: Obec Nárameč [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 441 s. S. 182–203.
- ↑ a b CHROMÁ, Martina. Obec, kde se bydlí ve tvrzi a tančí v Doubí. Horácké noviny. 2021-12-09, roč. XXXII, čís. 49, s. 3.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 194.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 355, 601.
- ↑ Udělené symboly – Nárameč [online]. 2000-03-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ FABIÁN, Petr. Nárameč [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Památky [online]. Nárameč: Obec Nárameč [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
Související články
[edit | edit source]Externí odkazy
[edit | edit source]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nárameč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Nárameč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam prací o obci Nárameč v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Nárameč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
