Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Petr Karel v tématu „Název článku - může být v azbuce?
Smazaný obsah Přidaný obsah
nová sekce →‎nnn
značka: revertováno
Řádek 1 161: Řádek 1 161:
Na wikislovnících je to na denním pořádku, ale tam je to řekněme nezbytnost.--[[Wikipedista:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s wikipedistou:Rosičák|diskuse]]) 26. 10. 2020, 08:08 (CET)
Na wikislovnících je to na denním pořádku, ale tam je to řekněme nezbytnost.--[[Wikipedista:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s wikipedistou:Rosičák|diskuse]]) 26. 10. 2020, 08:08 (CET)
:Co se týče cswiki, dodávám (za sebe) ''bohužel'', že se to týká i článků nejazykových. Jako hrozný příklad uvádím [[Pho]] (uvídím redirekt, sám nedokážu ani napsat název článku, protože obsahuje tónovou [[vietnamština|vietnamskou]] diakritiku). Považuji za nevhodné mít jako ''základní název'' článku takový, který nelze napsat na standardní české klávesnici (a český pravopis má přitom obvykle i pravidla pro přepis, včetně některých neobvyklých jazyků a jejich písem), a nechal bych takové názvy jen jako redirekty. Děsím se (podle nastaveného trendu, započatého islandskými znaky, nepoužívanými ani v tisku), že se tu brzy setkáme i s čínskými názvy psanými jejich znakovým písmem. [[Wikipedista:Petr Karel|Petr Karel]] ([[Diskuse s wikipedistou:Petr Karel|diskuse]]) 26. 10. 2020, 09:29 (CET)
:Co se týče cswiki, dodávám (za sebe) ''bohužel'', že se to týká i článků nejazykových. Jako hrozný příklad uvádím [[Pho]] (uvídím redirekt, sám nedokážu ani napsat název článku, protože obsahuje tónovou [[vietnamština|vietnamskou]] diakritiku). Považuji za nevhodné mít jako ''základní název'' článku takový, který nelze napsat na standardní české klávesnici (a český pravopis má přitom obvykle i pravidla pro přepis, včetně některých neobvyklých jazyků a jejich písem), a nechal bych takové názvy jen jako redirekty. Děsím se (podle nastaveného trendu, započatého islandskými znaky, nepoužívanými ani v tisku), že se tu brzy setkáme i s čínskými názvy psanými jejich znakovým písmem. [[Wikipedista:Petr Karel|Petr Karel]] ([[Diskuse s wikipedistou:Petr Karel|diskuse]]) 26. 10. 2020, 09:29 (CET)

== nnn ==

bnn

Verze z 26. 10. 2020, 12:12

Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje.
Nejstarší revize jsou v historii archivu 2007/06.
Dostupné archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:
2023:
2024:


Respondenti do diplomové práce - sociologie na Wikipedii

Dobrý den všem,

jmenuji se Štěpán Rožek a v současné chvíli pracuji na svém výzkumu do diplomové práce, ve které se ve zkratce zabývám kvalitou a ověřitelností sociologických poznatků na Wikipedii, Sociologickou encyklopedií (encyklopedie.soc.cas.cz) a návrhem přínosné spolupráce a symbiózy těchto zdrojů. V tomto ohledu hledám respondenty do rozhovoru z řad wikipedistů, kteří se sociologickým či příbuzným tématům na Wikipedii věnují. Několik hodnotných wikipedických kolegů jsem již oslovil, ale rád bych si i tímto způsobem našel cestu k případným dalším relevantním respondentům, které jsem vlastní předchozí aktivitou neobjevil. Budu velice rád za jakékoliv doporučení a pokud případně do této skupiny patříte konkrétně i vy, tak je možné mne kontaktovat skrze e-mail: rozek1app2@gmail.com

Předem velice děkuji za jakékoliv informace, podněty a vyjádření

S úctou a pozdravem

Štěpán Rožek student navazujícího magisterského studia oboru Informační studia a knihovnictví

Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy -- Tento příspěvek přidal(a) Rozek1app2 (diskuse) 21. 5. 2020, 11:34 CEST

[Průběžně aktualizováno] Nové diskusní nástroje budou nasazeny na české Wikipedii

Zdravím, v návaznosti na předešlou diskusi bych chtěl oznámit, že od příštího týdne bude možno si nové diskusní nástroje aktivovat v nastavení jako betaverzi. --Patriccck (diskuse) 31. 7. 2020, 10:24 (CEST)Odpovědět

@Pavouk @Matěj Suchánek @Podroužek @Ján Kepler @Dvorapa @Frettie @Chrzwzcz @Janbery @Martin Urbanec Zmínka uživatelů, kteří diskutovali v odkazované diskusi. Technicky je možno si nástroj aktivovat již nyní pomocí úpravy URL (stačí dopsat ?dtenable=1, takže například takto). Nástroj bude dostupný zde. Více informací Pod technickou lípou. --Patriccck (diskuse) 31. 7. 2020, 10:32 (CEST)Odpovědět
Nástroje jsou nasazeny, velmi doporučuji zapnout a vyzkoušet. Vývojáři ocení váš názor. --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 8. 2020, 09:06 (CEST)Odpovědět
Jen zmínka dříve diskutujících uživatelů, když tu toto vlákno trochu zapadlo. @Pavouk @Podroužek @Ján Kepler @Dvorapa @Frettie @Chrzwzcz @Janbery. Také doporučuji vyzkoušet, nástroj je skvělý. --Patriccck (diskuse) 7. 8. 2020, 11:33 (CEST)Odpovědět
Teď to teprve diskuzně rozbalím ve velkém :D --Chrzwzcz (diskuse) 7. 8. 2020, 12:00 (CEST)Odpovědět
A shrnutí editace tedy není možné nastavit? --Chrzwzcz (diskuse) 7. 8. 2020, 12:08 (CEST)Odpovědět
V aktuální verzi je shrnutí automaticky „Odpověď“, ale dle této stránky shrnutí začínají malým písmenem, tak od příštího týdne (čtvrtku) by mělo shrnutí být „odpověď“. Na translatewiki.net se definují překlady pro všechny projekty, lokálně si můžeme nastavit své vlastní shrnutí pro českou Wikipedii (samozřejmě texty rozhraní mohou měnit správci). --Patriccck (diskuse) 7. 8. 2020, 13:10 (CEST)Odpovědět
Aha, no i v diskuzi se variabilní shrnutí editace používá, tak nevím, jestli to není pro některé wikipedisty překážka pro využití nového nástroje, když bude psát automaticky jen prosté "odpověď". --Chrzwzcz (diskuse) 7. 8. 2020, 13:39 (CEST)Odpovědět
Funkce je zdá se v přípravě.
@Patriccck: Tato stránka je specifická pro (českou) Wikipedii, tedy není úplně vhodné jí zdůvodňovat změny v překladech, které se týkají i ostatních wiki (i když lze do jisté míry argumentovat tím, že v češtině se velká písmena nepoužívají tolik jako v angličtině). Pokud chceme používat malé písmeno, ke změně by mělo dojít především zde zde (protože jinak se změna neprojeví ani po nahrání překladu z TWN). --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 8. 2020, 13:44 (CEST)Odpovědět
Tak prima. A nepíšou tam něco o "opravit" k úpravě svých vlastních starých příspěvků s překlepem? No některé věci přes nový nástroj zkrátka dělat nepůjde, třeba přesun příspěvku někam jinam nebo úpravu zarovnání. Co se jednou pošle to už nový nástroj nezmění. --Chrzwzcz (diskuse) 7. 8. 2020, 13:52 (CEST)Odpovědět
Ano, každý nástroj je "pouze" nástrojem, a umí dělat jen to, na co je stavěn. Zatím je stavěn na přidávání příspěvků do diskusí, a i to nováčkům ohromně pomůže, tedy, až se ta funkce k nim dostane (nejdříve je třeba jej pořádně otestovat lidmi, kteří to s diskusemi umí). Pokud bude fungovat dobře, jsem přesvědčen, že Nadace bude do jeho postupného vylepšování i nadále investovat. --Martin Urbanec (diskuse) 7. 8. 2020, 14:02 (CEST)Odpovědět
Podle tohoto vypadá, že v budoucnu bude možné komentáře i editovat. A podle tohoto vypadá, že i nová témata bude nástroj zvládat. Myslím si, že to není 100% jisté, ale zřejmě s tím počítají. --Patriccck (diskuse) 7. 8. 2020, 14:24 (CEST)Odpovědět
@Chrzwzcz Pracuje se na funkci, která umožňuje přizpůsobení vlastního shrnutí editace namísto výchozího shrnutí „odpověď“. Vývojáři uvítají zpětnou vazbu. --Patriccck (diskuse) 27. 8. 2020, 10:05 (CEST)Odpovědět
Pod záložkou Pokročilé je nyní možnost volitelného shrnutí. --Patriccck (diskuse) 17. 9. 2020, 17:50 (CEST)Odpovědět
Rád bych komunitě oznámil, že pravděpodobně (nikoliv však stoprocentně) v úterý 22. září by měly být Diskusní nástroje aktivovány všem přihlášeným uživatelům (i těm, kteří si v Diskusní nástroje v beta verzích vypnuli/vypnou) jako výchozí funkce, tak ať nejste překvapení. Komu by se to nelíbilo, má samozřejmě možnost si Diskusní nástroje vypnout na této adrese (dostupná až po nasaezní), ale věřím, že těchto vypnutí bude co nejméně. ;-) Volba je ale samozřejmě na každém uživateli zvlášť. Snad se vám budou nástroje líbit. Pěkný den. --Patriccck (diskuse) 18. 9. 2020, 17:56 (CEST)Odpovědět
Odloženo na čtvrtek 24. září mezi 13. a 14. hodinou českého času (resp. SELČ). --Patriccck (diskuse) 23. 9. 2020, 22:36 (CEST)Odpovědět
Zhruba před hodinou Diskusní nástroje opustily beta testování a byly přesunuty do záložky editace. Jak jsem již psal, všem by se funkce měla automaticky zapnout, můžete ji však vypnout. Máte-li dotazy, ptejte. --Patriccck (diskuse) 24. 9. 2020, 14:19 (CEST)Odpovědět

Retrieveři

Dobrý den, rád bych tu otevřel téma ohledně sjednocení jmen všech Retrieverů. Oficiálně dle ČMKU se mají jmenovat jinak než jsou tu uvedení.

Výřezy PP

Tomu by pak měl být upravený infobox, kde by byly různé české výrazy a synonyma vypsána.

Curly Coated Retriever
Základní informace
Země původuSpojené královstvíSpojené království Spojené království
SynonymaKudrna
Průměrný věk10-12 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost27-43 kg
Výška samce †69 cm
Výška samice †64 cm
Barvačerná nebo játrová
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaČLP
Skupina FCI8: slídiči, retrívři a vodní psi
Sekce FCI1: retrívři
FCIstandard
ČMKUstandard
StandardyKC, AKC, CKC, ANKC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku
Flat Coated Retriever
Základní informace
Země původuSpojené královstvíSpojené království Spojené království
SynonymaHladkosrstý retrívr
Průměrný věk8-10 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce27-36 kg
Hmotnost samice25-32 kg
Výška samce †59-61,5 cm
Výška samice †56,5-59 cm
Barvačerná nebo játrová
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaČLP
Skupina FCI8: slídiči, retrievři a vodní psi
Sekce FCI1: retrieveři
FCIstandard
ČMKUstandard
StandardyKC, AKC, CKC, ANKC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku
Chesapeake Bay Retriever
Základní informace
Země původu Spojené státy americké
Průměrný věk10-13 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce29,5-36,5 kg
Hmotnost samice25-32 kg
Výška samce †58-66 cm
Výška samice †53-61 cm
Barvajakýkoliv odstín hnědé, ostřicové nebo barva uschlé trávy
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaČLP
Skupina FCI8: slídiči, retrievři a vodní psi
Sekce FCI1: retrieveři
FCIstandard
ČMKUstandard
StandardyKC, AKC, CKC, ANKC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku
Labradorský retriever
Základní informace
Země původuSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Země původu Kanada
SynonymaLabrador
Průměrný věk10-12 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce29–36 kg
Hmotnost samice25–32 kg
Výška samce †56-57 cm
Výška samice †54-56 cm
Barvajednobarevná černá, žlutá nebo játrová/čokoládová
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaČLP
Skupina FCI8: slídiči, retrievři a vodní psi
Sekce FCI1: retrieveři
FCIstandard
ČMKUstandard
StandardyKC, AKC, CKC, ANKC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku
Nova Scotia Duck Tolling Retriever
Základní informace
Země původuKanada Kanada
SynonymaToller, Novoskotský retrívr, Kanadský retrívr
Průměrný věk12-14 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce20-23 kg
Hmotnost samice17-20 kg
Výška samce †48-51 cm
Výška samice †45-48 cm
Barvarůzné odstíny červené nebo oranžové
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaČLP
Skupina FCI8: slídiči, retrievři a vodní psi
Sekce FCI1: retrieveři
FCIstandard
ČMKUstandard
StandardyKC, AKC, CKC, ANKC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku
Zlatý retriever
Základní informace
Země původuSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Země původuSkotskoSkotsko Skotsko
SynonymaGolden
Průměrný věk10-12 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce29–34 kg
Hmotnost samice25–29 kg
Výška samce †56-61 cm
Výška samice †51-56 cm
Barvavšechny odstíny zlaté nebo krémové
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaČLP
Skupina FCI8: slídiči, retrievři a vodní psi
Sekce FCI1: retrieveři
FCIstandard
ČMKUstandard
StandardyKC, AKC, CKC, ANKC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Strojmír (diskuse) 3. 9. 2020, 23:05 (CEST)Odpovědět

Tak já bych upřednostňoval české názvy plemen. Internetová jazyková příručka uvádí jako samostatné heslo „retrívr“ a je uvedeno, že lze použít i variantu „retriever“. A jen tak na okraj, Český národní korpus zaznamenává, že retrívr je mnohokrát používanější než retriever. --Patriccck (diskuse) 4. 9. 2020, 14:49 (CEST)Odpovědět
Souhlasím, jsem rovněž pro retrívra a zdá se, že se to v češtině používá dost často. --—-—- Triquelito (pošli mi dopisšpehuj mě) 4. 9. 2020, 18:59 (CEST)Odpovědět
Jen bych ještě rád dodal, že je za mě pro českého čtenáře jednoznačně očekávatelný název retrívr, jako běžného čtenáře by mě varianta retriever překvapila a neočekával bych ji. --Patriccck (diskuse) 4. 9. 2020, 20:08 (CEST)Odpovědět
Jestli by nebylo lepšíá donutit kynologickou unii používat počeštený název než wikipedii nutit dodržovat jejich odbornou terminologii i s velikostí písmenek. --Chrzwzcz (diskuse) 4. 9. 2020, 19:11 (CEST)Odpovědět
A také jsem narazil na související diskusi od @Leome323, ideální by bylo to (vy)řešit na jednom místě. --Patriccck (diskuse) 4. 9. 2020, 20:19 (CEST)Odpovědět
Zdravím a děkuji i za upozornění na diskuzi tady, je dost pravděpodobné, že bych si vůbec nevšimla. Jen abych sesumírovala vše napsané pod flatem, tak jsem pro zachování českých názvů nebo verzi s retrievery, psáno s malým r; češtinářsky to jakkoliv jinak vypadá vcelku hrozně. ČMKU nemá zrovna dokonalý systém pojmenovávání, prakticky celý ten systém je nejednotný (např. West Highland White Terrier versus Jack Russell Teriér versus australský terier atd.) a občas to vcelku zabolí i na oči. Směrodatnější mi přijde pojmenování očekávané čtenáři.--Leome 323 ♥ (diskuse) 4. 9. 2020, 22:03 (CEST)Odpovědět
V problematice jsem naprostým laikem, ale také mi přijde rozumnější počeštěné označení. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 4. 9. 2020, 22:17 (CEST)Odpovědět
Přijde mi to celkem zavádějící to takto vést. Máme nějaký oficiální název dle FCI, pak tu máme oficiální název dle ČMKU. A na Wiki bude název podle popularity? Podle mě je zapotřebí vzít v úvahu i to, že toto pravidlo by mělo pak platit na všechno. Hned první co mě napadne jsou sportovní kluby, auta. Lidé, kteří se v tom neorientuje běžně stejně rozlišují jen Labrador a Retrívr (používají pro GR) ostatní neznají. Ale když půjdete mezi lidi co se tomu věnují tak zas např. pojem Zlatý se nepoužívá, ale říká se mu Golden. Kanadský retrívr je úplně mimo. Co když odsouhlasí dalšího retrievera? To se mu vymyslí nový název pro Wikipedii? --Strojmír (diskuse) 4. 9. 2020, 23:08 (CEST)Odpovědět
Proto se to tady diskutuje. Jestli je lepší slepě se držet nedokonalého nejednotného systému kynologické unie, nebo každého zvlášť prohnat googlem a udělat si nedokonalý nejednotný wikisystém. Zřejmě není namístě vymýšlet nikde nevídané varianty, to určitě. --Chrzwzcz (diskuse) 4. 9. 2020, 23:27 (CEST)Odpovědět
Jen k tomu označení „kanadský retrívr“: definitivně to není nejběžnější používané jméno, ale sem tam se najde. Z toho, co mám doma, tak třeba v takové malinkaté knížce Retrívři od Bri Schneidermannové.
Také dodám, že pokud chceme přesouvat vše podle názvu ČMKU, tak nás čeká dost práce s teriéry a na to teda nervy nemám :))). --Leome 323 ♥ (diskuse) 5. 9. 2020, 10:42 (CEST)Odpovědět
U českých názvových variant cizích míst (exonym) nemusí ani platit, že jsou rozšířenější, prostě se českým názvům mírně (ne ale absolutně) nadržuje na wikipedii na úkor originálů. Že se takové zacházení (zřejmě) samo od sebe prosadilo i pro články o psích plemenech nemusí být považováno hned za tragédii, prostě máme rádi názvy české, i když oficiální česká instituce tlačí jméno v cizím jazyce. Ale na druhou stranu neberu za problém, když v některém z plemen zůstane celý název v angličtině, aby se kreativně nevymýšlely neznámé polopřeložené varianty, takže klidně "Chesapeake Bay Retriever je taky pěkný retrívr". --Chrzwzcz (diskuse) 5. 9. 2020, 12:24 (CEST)Odpovědět
Nemyslím si, že přejmenovat teriéri je takový problém. Nemusí se vše dělat okamžitě. Hlavn, základní problém je a diskuse to i ukázala, že neexistuje vlastně žádné pravidlo. Někdo tu mluví o pravopise, jiný o četnosti tam a další zas jinde. Přišlo mi, že pomalu každý to vidí jinak. Proto jednoduchá otázka, v čem je problém, aby se plemena psů s PP jmenovala tak jak to určuje ČMKU? --Strojmír (diskuse) 13. 9. 2020, 17:35 (CEST)Odpovědět
Ano, na wiki dává smysl mít název podle popularity a je to tak i v jiných oborech. Kdybychom považovali za nejdůležitější názor úzkého okruhu fanoušků, tak prakticky ve všech oborech skončíme s názvoslovím v angličtině, které ovšem naprostá většina českých mluvčích nepoužívá a třeba i vnímá jako cizojazyčné. To je dané tím, že ti, kdo jsou do nějakého tématu hodně zažraní, si samozřejmě už nevystačí s českými kamarády a komunikují (ať už naživo, nebo přes média) s mezinárodní komunitou, která ovšem komunikuje nejčastěji anglicky. Pokud tisícovka lidí věnující se hrozně moc retrívrům mluví mezi sebou o retrieverech, protože jsou zvyklí o nich komunikovat cizojazyčně, zatímco zbylých deset miliónů Čechů napíše jednou za život retrívr, protože se ten český zápis už v češtině takto uchytil, tak je přirozené respektovat češtinu. A tohle je opravdu i v mnoha jiných oborech.--Tchoř (diskuse) 5. 9. 2020, 11:42 (CEST)Odpovědět
Všem argumentům rozumím, ale nemyslím si, že náplní Wiki je prosazovat v CZ nové názvy plemen psů nebo dokonce skupin. Navíc si právě myslím, že v tomto konkrétním v tomto případě jsou názvy jasně dány. Připouštím, že ČMKU názvy mají kolikrát prapodivný překlad. Editor snad má být neutrální a ne se řídit podle toho co je momentálně IN. Nemůže přeci pro plemeno Nova Scotia Duck Tolling Retriever si říct, včera to budel Toller, dnes to bude Kanadský a zítra třeba Novoskotský.--Strojmír (diskuse) 7. 9. 2020, 22:03 (CEST)Odpovědět
Ze dne na den to nikdo nemění, navíc korpus je dlouhodobý projekt v řádu let. --Patriccck (diskuse) 7. 9. 2020, 22:21 (CEST)Odpovědět
K "názvy jasně dané" - no nevím, třeba takové chemické názvosloví je jasné a dodržované. Jména rostlinek a zvířátek plusmínus taky, i když existují variantní zápisy. Ale u plemen už je to podle mě evidentně rozklížené do té míry, že říct "tohle je jediná správná varianta" zkrátka asi nejde. --Chrzwzcz (diskuse) 7. 9. 2020, 23:02 (CEST)Odpovědět
Jistěže se snažíme být neutrální. Na druhou stranu nemůžeme úplně pominout například skutečnost, že v češtině je normální psát názvy plemen malým písmenem. Stejně jako píšeme s malým písmenem vlčáka, ovčáka nebo jezevčíka, píšeme tak i labradora nebo retrívra. I retrívra (řekněme) zlatého nebo novoskotského.--Tchoř (diskuse) 8. 9. 2020, 11:39 (CEST)Odpovědět
Ze dne na den bylo obrazně :o), chtěl jsem tím právě upozornit na toho Kanadského, to je nová věc. Ale rozhodně u psů s PP je název přesně daný, k tomu existuje úřední dokument, kde je jméno psa uvedené a není přece žádná pochybnost. Proto právě nerozumím v čem je takový problém. A ano, ČJ má nějaké pravidla, ale to zrovna asi sem nepatři - co pak Wanastowi Vjecy. --Strojmír (diskuse) 8. 9. 2020, 22:43 (CEST)Odpovědět
Wanastowi Vjecy jsou název skupiny, kde je to tak napsáno úmyslně. To sem fakt vůbec nepatří. Snad ani nikoho nenapdane přepisovat na Vanastovy věci nebo co by to mohlo být... --Patriccck (diskuse) 10. 9. 2020, 19:27 (CEST)Odpovědět
To přece není podstatné, proč to tak je. Poukazuji na CZ, že se také nedodržuje a nikomu to nevadí. --Strojmír (diskuse) 11. 9. 2020, 21:08 (CEST)Odpovědět
Nezlobte se, ale míchate jablka s hruškama... A navíc všichni používají název Wanastowi Vjecy, nikoho by nenapadlo to psát jinak. Ale retrívry právě většina píše tak, jak slyší (viz korpus). Tohle ani nelze srovnávat. --Patriccck (diskuse) 11. 9. 2020, 21:49 (CEST)Odpovědět
Právě že ne. Pokud někdo nezná WV, tak když mu řeknete tento název tak ho napíše dle ČJ. Ten co je zná tak ho napíše jak zamýšlela kapela. To znamená ta Vaše většina, co to zná. A tím jsme u toho, mají se věci psát tak jak je dané. Tzn. Wanastowi Vjecy a stejně tak je to se psy s PP. --Strojmír (diskuse) 13. 9. 2020, 17:18 (CEST)Odpovědět
Pokud se s wikipedií netrefíme do názvu ČMKU, ale aspoň dodržíme nějaký ten nejeden prominentní psí web, tak se to zdá být docela čisté řešení. Název dle ČMKU přiznáme, ale jen jednou někde v infoboxu "mezi řečí" :) Najít balanc mezi vědeckou a laickou literaturou, pokud se rozcházejí, toť věčný úkol wikipedie. --Chrzwzcz (diskuse) 10. 9. 2020, 19:41 (CEST)Odpovědět
Co se týče retrieverů tak v ČR jsou dva chovatelské kluby. Jeden je Klub chovatelů loveckých slídičů (KCHLS) [[1]] a druhy je Retrieve klub CZ (RKCZ) [[2]]. Oba dva to mají kostrbatě, ale víc se to blíží názvům ČMKU. Tzn. KCHLS: Golden retriever, Labrador retriever, Flat Coated Retriever, Chesapeake Bay Retriever, Curly Coated Retriever, Nova Scotia Duck Tolling Retriever a RKCZ: Labrador retriever, Zlatý retriever, Flat coated retriever, Nova scotia duck tolling retriever, Chesapeake bay retriever, Curly coated retriever. Jak je vidět tak když vynechám velikost písmen, tak se liší pouze u GR - jeden má Golden a druhý Zlatý, jinak je to identické a odpovídá to ČMKU. --Strojmír (diskuse) 11. 9. 2020, 21:08 (CEST)Odpovědět
a jak pesweb :) --Chrzwzcz (diskuse) 11. 9. 2020, 21:20 (CEST)Odpovědět
co to je za web :o))))) --Strojmír (diskuse) 11. 9. 2020, 23:29 (CEST)Odpovědět
Útulky, po prolétnutí. --Chrzwzcz (diskuse) 11. 9. 2020, 23:41 (CEST)Odpovědět
Zvýraznil jsem mojí poslední otázku v přízpěvku z 13.9. Jen mám ještě doplnění + infoboxy. Níže jsem vložil dva infobox jak by měl být dle FCI a jak je na Wiki. Mám vůbec cenu opravovat chyby? Aby to někdo nevrátil hned zpět, protože návrh na změnu jména byla už odstraněna aniž by to tu bylo nějak uzavřené. Každopádně např. barvu srsti si někdo vymyslel. Stejně tak je tam nesmyslné zařazení dle FCI. (8: Slídiči, přinašeči a psi vodní) a sekce (1: Retrívři (s pracovní zkouškou) a úplná blbost je Kanada s čb vlajkou. --Strojmír (diskuse) 19. 9. 2020, 21:06 (CEST)Odpovědět
Špatné informace opravovat, velká písmena mazat kde nemají co dělat (např. Slídiči), ale se jmény článků samotných se asi nehne. Snad hlavně aby byly konzistentní, a obsahovaly informaci o ČMKU názvu někde uvnitř. --Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 23:14 (CEST)Odpovědět
Jenže co je konzistenční? Tady je právě ten problém se zdrojem informaci a jak se mají plemena nazývat. Jako příklad opět NSR, budu mít deset článku s názvem Kanadský a jeden kde ho nazvou Nova ... a ocitují na FCI. Přece nemůže mít stejnou váhu FCI/ČMKU proti např. muj-pes.cz nebo pesweb.cz (vždyť neznají pojem citace).--Strojmír (diskuse) 5. 10. 2020, 20:11 (CEST)Odpovědět
Nova Scotia Duck Tolling Retriever
Základní informace
Země původuKanada Kanada
SynonymaToller, Novoskotský retrívr, Kanadský retrívr
Průměrný věk12-14 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce20-23 kg
Hmotnost samice17-20 kg
Výška samce †48-51 cm
Výška samice †45-48 cm
Barvarůzné odstíny červené nebo oranžové
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaČLP
Skupina FCI8: slídiči, retrievři a vodní psi
Sekce FCI1: retrieveři
FCIstandard
ČMKUstandard
StandardyKC, AKC, CKC, ANKC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku
Kanadský retrívr
Základní informace
Země původuKanadaKanada Kanada
SynonymaKanadský retrívr, novoskotský retrívr
Tělesná charakteristika
Hmotnostpsi: 20–23 kg
feny: 17–20 kg
Výška †psi: 48–51 cm
feny: 45–48 cm
Barvazrzavý s bílými znaky
Klasifikace a standard
Skupina FCI8: Slídiči, přinášeči a psi vodní
Sekce FCI1: Retrívři (s pracovní zkouškou)
FCIstandard
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Takže po tom všem, já bych to navrhnul opravdu sjednotit, ale jinak než zamýšlíte. Můj styl: Česko česky jak jen to jde. Ano, je to dost vynucené, částečně narušuje očekávanost, ale jako celek je to docela pohledné a hlavně konzistentní (ano, vědomě konzistentnější než by zdroje mnohdy naznačovaly):

  • retriever -> retrívr
  • retrieveři -> retrívři
  • Curly Coated Retriever -> kudrnatý retrívr
  • Curly coated retrívr -> kudrnatý retrívr
  • Flat Coated Retriever -> hladkosrstý retrívr
  • Flat coated retrívr -> hladkosrstý retrívr
  • Chesapeake Bay Retriever -> Chesapeake Bay retrívr (a to už bych si úplně vymyšlel: chesapeacký retrívr, americký retrívr)
  • Labradorský retriever -> labradorský retrívr
  • Nova Scotia Duck Tolling Retriever -> kanadský retrívr (nebo novoskotský retrívr)
  • Zlatý retriever -> zlatý retrívr

Oficiální názvy dle kynounie do infoboxu. Chrzwzcz (diskuse) 9. 10. 2020, 13:33 (CEST)Odpovědět

Souhlasím s přesuny, dle mého názoru v této diskusi vznikl konsenzus k používání počeštného názvu „retrívr“. --Patriccck (diskuse) 12. 10. 2020, 14:40 (CEST)Odpovědět
@Strojmir: Co k tomu navrhovatel unifikace (leč opačné :))? Chrzwzcz (diskuse) 14. 10. 2020, 16:34 (CEST)Odpovědět
Je to strašně kostrbaté a povede to k dalším nekonečným diskusím. Já si obecně myslím, že by se mělo dodržovat to co navrhlo a schválilo ČMKU. Pokud není uznán, tak tam se to otevření. Navíc bude tím dodržená neutralita wiki, což si myslím že je velmi důležité.
Jen pro představu co to může vést za problémy - dnes jsou 3 plemena, které mají zeměpisné místo v názvu. Labrador, Chesapeak Bay a Nova Scotia. Jeden už má CZE jméno - Labradorský, ale to pak budeme mít Retrívr ze zátoky Chesapeake ??? a ještě horší bude Novoskotský retrívr (a diskuse kolem duck tolling bude taky pěkná). --Strojmír (diskuse) 15. 10. 2020, 13:43 (CEST)Odpovědět
Asi už to tady zaznělo, ale ČMKU je spolek "Českomoravská kynologická unie, z.s." a ten si sice může schválit leccos, ale má to dopad dovnitř spolku. Pochopitelně spolek činností ovlivňuje okolí, tedy i Wikipedii, ale nic pro okolí, a pro tedy i pro Wiki, neschvaluje. Kritéria pro názvy článků a obsah na Wiki jsou i jiné. Tedy za mě je dobře, že se bude preferovat spíše retrívr/retrívři. Za mě ani není nic jako "oficiální název", leda originální název, nebo popř. "oficiální název dle xxx", protože ani FCI není nějaký světový arbitr. --Pavouk (diskuse) 15. 10. 2020, 14:23 (CEST)Odpovědět
A já jsem si myslel, že to je nějaká organizace „vyšší sféry“, ale když je to „jen“ spolek, tak to pro Wikipedii nemůže mít velkou váhu. --Patriccck (diskuse) 15. 10. 2020, 14:48 (CEST)Odpovědět
PP je úřední dokument. ČMKU je zástupce organizace FCI v ČR. FCI jasně stanovují pravidla ohledně psů a i název plemen. Proto neexistuje dle FCI žádná Kanadský retrívr, ale Nova Scotia Duck Tolling Retriever, který má přesně daný standard. Jen pro představu, dle Zákona o myslivosti 449/2001 Sb. § 44, odst. 1 "... Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu. ..." --Strojmír (diskuse) 15. 10. 2020, 15:55 (CEST)Odpovědět
Odvolávat se na to, že ČMKU je "„jen“ spolek", a tudíž názor takové organizace nemůže mít pro WP velkou váhu, mi nepřijde úplně v pořádku. Právní formu "jen" spolku má totiž v ČR množství zastřešujících organizací, které fungují jako zdejší hlavní orgán pro nějakou činnost a jako české národní organizace v mezinárodním měřítku. Spolkem jsou namátkou Fotbalová asociace České republiky, Český olympijský výbor, Horská služba České republiky, Autoklub České republiky, atd. Tím neříkám nic o vhodnosti nebo nevhodnosti názvů plemen, nic o názvech wikičlánků a o dalších věcech, o kterých se tu dohadujete. Ale ČMKU nějakou autoritu v oboru zřejmě má, jestliže je oficiálním zástupcem FCI. Není to nějaký "spolek tří zahrádkářů z Dolní Lhoty", jak si to zřejmě někteří představují (nebo to aspoň z jejich vyjádření tak vypadá). --Harold (diskuse) 15. 10. 2020, 21:45 (CEST)Odpovědět
No, protože nějakou váhu má, má také místo jisté v infoboxu cokoliv, co si ČMKU navymýšlí. Ale už tady byl někde uveden neretrívrovitý případ, kde by dodržování ČMKU trklo víc do očí jako neproveditelné a při delším průzkumu by takových překvapení mohlo naskočit víc. Ale nediktují ani jiným českým zdrojům ani nám jedinou správnou volbu. --Chrzwzcz (diskuse) 15. 10. 2020, 22:22 (CEST)Odpovědět
Jasně jsem vypsal, na jakou variantu by to šlo změnit. Takže "retrívr ze zátoky" nikdo nechce. Novoskotský taky nemá v českém názvu "duck tolling", tak Chesapeake by tam neměl ten Bay, ale jediné co se dá uvažovat je přehození na "retrívr Chesapeake Bay", ačkoliv v originále to má ten význam přídavného jména, ale na kostrbatost nebo vycucané překlady se nelze vymlouvat, všechny navrhované jsou dohledatelné. A pak napíšem českým pejskařům, ať si změní terminologii, když nejsou schopni vymyslet konzistentní české názvosloví, tak my jsme jim ho v českých zdrojích našli a použili. Když i jiné české zdroje na ČMKU "pečou", tak proč by wiki měla skákat na špek :) --Chrzwzcz (diskuse) 15. 10. 2020, 14:50 (CEST)Odpovědět
Já bych právě nespoléhal na to, že nikdo nechce. Stačí se podívat na SK verzi Wiki - Retríver zo zálivu Chesapeake. --Strojmír (diskuse) 15. 10. 2020, 16:10 (CEST)Odpovědět
No jó, ale to je slovenská terminologie a Google mi říká že dokonce zažitá. My si tady nechceme vymýšlet něco nepoužívaného, ale (třeba) preferovat českou systematickou variantu dohledatelnou v českých zdrojích, nehledě jestli to má punc nějaké oficiálnosti od spolku pejsků. --Chrzwzcz (diskuse) 15. 10. 2020, 16:16 (CEST)Odpovědět
Kanadský je vymyšlený a na ČRo je i Retrívr ze zátoky Chesapeake [3]. --Strojmír (diskuse) 15. 10. 2020, 16:32 (CEST)Odpovědět
Vypadá používaně, narozdíl jednorázového výstřelku ČRo, možná spíš přebásněné definice než snahy tak plemeno pojmenovat. --Chrzwzcz (diskuse) 15. 10. 2020, 17:08 (CEST)Odpovědět
A to je právě přesně problém co tu je. Na základě čeho je to špatný název. Kdo rozhoduje, že to není dobře. Proto ty názvy mají být tak, jak jsou na PP. --Strojmír (diskuse) 15. 10. 2020, 17:25 (CEST)Odpovědět
No já vidím, že neuznáte jiné řešení než kopírovat co si kynounie vymyslela jako důležité, i když to zajímá jen je a jiné weby a zdroje na to zvysoka. No tak to budete s řešením, na kterém jsme se tady dohodli, zklamán, ale vyhraje čeština. --Chrzwzcz (diskuse) 15. 10. 2020, 17:28 (CEST)Odpovědět
Tak to není, já se držím fakt. Když někdo dá oficiální název psovi, tak tak píšu. Není to žádný bojkot nebo tak něco. Jak už jsem tu nastínil několikrát, stránka má byt neutrální. Takže když se plemeno jmenuje Labradorský retriever, tak ho nebudu psát tady jinak. --Strojmír (diskuse) 15. 10. 2020, 20:24 (CEST)Odpovědět
Vy budete tvrdit svoje pořád... A co třeba baset? Toho budeme taky navzdory kodifikačnímu Ústavu pro jazyk český přejmenovávat na název spolku, tedy basset hound? Vy ale uznáte jen své argumenty navzdory zbytku komunity... --Patriccck (diskuse) 15. 10. 2020, 21:03 (CEST)Odpovědět
Český jazyk v tomto směru nemá žádnou váhu. To plemeno se tak jmenuje. Navíc je to potvrzené i úředním dokumentem. Můžeme vést diskusi např. Holandský tulipánový pes × Markiesje, tady si myslím, že je debata otevřená. --Strojmír (diskuse) 15. 10. 2020, 21:25 (CEST)Odpovědět
Tak když na českojazyčné Wikipedii „nemá český jazyk žádnou váhu“, tak už fakt nevím... Rád bych upozornil, že toto je českojazyčná Wikipedie, tedy Wikipedie psaná v češtině, nikoliv Wikipedie Česko, která by se měla řídit úředními dokumenty Česka. --Patriccck (diskuse) 15. 10. 2020, 22:34 (CEST)Odpovědět
Nemíchejte tady laskavě slovenskou Wikipedii, my diskutujeme o české. --Patriccck (diskuse) 15. 10. 2020, 16:17 (CEST)Odpovědět
Souhlasím s návrhem a prosím odstranit množné číslo: RetrieveřiRetrívr. Petr Matas 15. 10. 2020, 18:55 (CEST)Odpovědět
Dobrý bod, obvykle používáme jednotné číslo. --Patriccck (diskuse) 15. 10. 2020, 19:09 (CEST)Odpovědět
Proč jednotně, když se jedná o skupinu dle FCI? A co pak tedy např. Teriéři nebo Ohaři? --Strojmír (diskuse) 15. 10. 2020, 20:30 (CEST)Odpovědět
Na jednotné číslo tady rozhodně nepřesouvat. Jde o označení skupiny dle FCI, proto číslo množné. --Vachovec1 (diskuse) 15. 10. 2020, 20:51 (CEST)Odpovědět
Na druhou stranu je jeden bígl a jeden baset. --Patriccck (diskuse) 15. 10. 2020, 20:58 (CEST)Odpovědět
A je několik bíglů (třeba labradorský, hladkosrstý, zlatý :D) nebo jen jeden? V zřejmě tom bude zakopán... retrívr. --Chrzwzcz (diskuse) 15. 10. 2020, 21:09 (CEST)Odpovědět
Jistě, protože je popisováno konkrétní plemeno a ne skupina plemen. --Vachovec1 (diskuse) 15. 10. 2020, 21:10 (CEST)Odpovědět

Pokud se týče ostatní diskuse, v principu nejsem proti počeštění názvů (např. hladkosrstý retrívr), ale doporučil bych přesouvat pouze tam, kde se podaří doložit použití "počeštěného" názvu v kynologické či jiné odborné literatuře. Nikoliv tedy řídit se blogy, fanouškovskými či obchodními stránkami a podobně (@Chrzwzcz: ping!). Stránky ČMKU opravdu nejsou zrovna zářným příkladem českojazyčného textu, jak zmiňuje výše kolegyně Leome 323, viz například vyložená zhůvěřilost Korejský Jindo Dog – [4]. --Vachovec1 (diskuse) 15. 10. 2020, 21:07 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Pong! No jasně, blogy a asi ani útulky online a pejskařské fanweby nejsou úplně nejlepší zdroj, ale nikomu se tady zatím nechtělo otevřít nějakou knihu, tak se googlí. V mém návrhu na počeštění je to "jen" vygooglitelné (a uveřejněné na jednotlivých retrívrových wikistránkách, takže asi to prošlo kontrolou), až na ten jeden přiznaný výmysl (to kdybychom to chtěli s tím počeštěním dohnat ke 100 % hlava nehlava). --Chrzwzcz (diskuse) 15. 10. 2020, 21:13 (CEST)Odpovědět

Výsledek

Tak ještě jednou, ať je to tu jednoduše vidět kdo co:

  • Retrívr píšeme česky.
  • U názvů plemen použijeme český název místo anglického.
  • Pokud český název neexistuje, použijeme ten anglický dle ČMKU, ve kterém nahradíme slovo Retriever slovem retrívr.

Doplnění

Předpokládám, že toto se bude vztahovat na všechny plemena (tedy bod 2. a 3.)? Neměla by to být extra nová diskuse? Protože pokud je to jen na retrievery, tak je to kočkopes.--Strojmír (diskuse) 25. 10. 2020, 09:33 (CET)Odpovědět

Co je plemena bod 2 a 3. Jestli je něco kočkopres tak "retrievři". Buď retrívři nebo retrieveři. Chrzwzcz (diskuse) --Chrzwzcz (diskuse) 25. 10. 2020, 09:44 (CET)Odpovědět
Bod č. 1.: Retrívr píšeme česky.
Bod č. 2.: U názvů plemen použijeme český název místo anglického.
Bod č. 3.: Pokud český název neexistuje, použijeme ten anglický dle ČMKU, ve kterém nahradíme slovo Retriever slovem retrívr.
Proto usuzuji, že bod číslo 1 nebude aplikován obecně, ale ostatní ano.
  • Jen na okraj, na PP je vždy uvedené jméno původní (nemusí být vždy anglicky) a pak česky. Takže bod č.1 a č.3 jsou bezpředmětné pro psy s PP. Protože U názvů plemen použijeme český název místo anglického. stáží opsat jméno z PP. Což teda nikdo nechtěl kromě mě, ale z hlasování je to celkem jasný. --Strojmír (diskuse) 25. 10. 2020, 19:47 (CET)Odpovědět
Řešili jsme retrívry, odhlasovali jsme si postup pro retrívry takže ne, bude se to týkat jen retrívrů. Jestli máte další nápady kde máme na wikipedii nepočeštěný název, sem s tím. Nikdo si nechce vymýšlet názvy nikde nevídané, to zas prrr. --Chrzwzcz (diskuse) 25. 10. 2020, 21:46 (CET)Odpovědět

Nový vzhled

Před časem se tu diskutovala úprava vzhledu Wikipedie. Můžete se podívat, jak to vypadá, např. na francouzské Wikipedii (Brňáci prominou). Pro desktop to vypadá zatím hodně nedotaženě (hlavně zbytečné prázdné plochy všude okolo). — Draceane diskusepříspěvky 4. 9. 2020, 20:58 (CEST)Odpovědět

Tak „vychutnat“ si to můžete i na cs.wiki. Stačí v Nastavení v sekci Vzhled vypnout Použít starý Vektor. --Silesianus (diskuse) 4. 9. 2020, 21:08 (CEST)Odpovědět
Hm, takže kromě toho, že nám nově budou širokoúhlé monitory k ničemu, je ten nový vzhled dobrý k čemu? KPX8 (diskuse) 4. 9. 2020, 21:52 (CEST)Odpovědět
Články budou „delší“. --Silesianus (diskuse) 4. 9. 2020, 21:54 (CEST)Odpovědět
Já jsem četl, že to prý čtenářům zlepšuje čitelnost nebo něco v tom smyslu podle několika studií. Tím neříkám, že s tím bílým prostorem souhlasím, ba naopak. --Patriccck (diskuse) 4. 9. 2020, 22:14 (CEST)Odpovědět
No, čitelnost... Ono to asi souvisí s tím, že v dnešní době většina uživatelů internetu (celosvětově, nevím jak v ČR) kouká na internet přes mobil. Proto to pokračující zjednodušování (či spíše hloupnutí - "dumbing down") webových stránek, např. minulý týden i ten blbý facebook (ten mi dovolil vrátit zpět starý interface, ale prý jen do září). Tak jsem zvědavý, jestli nám Wikipedia dá šanci si to rozhraní vybrat, nebo nám bude hloupý nový vzhled vnucen. KPX8 (diskuse) 5. 9. 2020, 11:45 (CEST)Odpovědět
Vidíte, a já tomu říkám „demobilizace“, od slov debil a mobil s příponou -zace pro vyjádření procesu. --Silesianus (diskuse) 5. 9. 2020, 12:23 (CEST)Odpovědět
Zatím máme možnost výběru, otázka je, jak to bude v budoucnu. --Patriccck (diskuse) 5. 9. 2020, 13:03 (CEST)Odpovědět
Ano, editoval jsem cosi na frwiki, ten malinkatý editor s tunou bílého místa okolo je vážně super věc. Prostředníček mi skoro upadl, jak jsem neustále roloval myší, když jsem se chtěl podívat o deset řádků níže… Ani nevím, jestli je lepší cesta proti tomu protestovat, nebo si prostě zvyknout… --Vojtasafr (diskuse) 5. 9. 2020, 14:24 (CEST)Odpovědět

Pro koukání na mobilu existuje přece mobilní verze. Ale jestli tedy bude vzhled přispůsobený pro tablety brán jako základní, jako je tomu u francouzských kolegů, nezbyde než požadovat na vývojářích zavedení desktopové/notebookové verze vzhledu. Jakože by byla "francouzská tabletová", užší zjednodušená mobilní a širší "dosavadní normální" desktopová. --Jann (diskuse) 5. 9. 2020, 17:36 (CEST)Odpovědět

Na monitoru monitor 28" (rozlišení 3840 x 2160 bodů - 4K) vypadá francouzská verze naprosto příšerně. Text zabírá na šířce monitoru necelou třetinu - zbytek, tj. 2/3, jsou bílá prázdná místa (bílé pruhy).--Lubor Ferenc (diskuse) 5. 9. 2020, 19:15 (CEST)Odpovědět

@Lubor Ferenc: šlo by uploadnout a vlepit sem screenshot(y)? --Vachovec1 (diskuse) 5. 9. 2020, 19:31 (CEST)Odpovědět
Zde jsou screeny --Lubor Ferenc (diskuse) 5. 9. 2020, 21:09 (CEST):Odpovědět
No to vypadá fakt otřesně, to musí uznat snad každý. Kdyby to byla beta verze všude, chápu to. Ale tuhle hrůzu nasadit do ostré verze francouzské Wikipedie a několika dalších projektů... Na mém monitoru to naštěstí vypadá jakš takš. --Patriccck (diskuse) 5. 9. 2020, 21:16 (CEST)Odpovědět
Mně se francouzská verze líbí. Mám sice výhrady k některým detailům, ale u nich jde spíše o zvyk. Na velkém monitoru stejně téměř nikdy nepoužívám okno prohlížeče přes celou obrazovku. Nový vzhled udržuje rozumnou šířku textu, zatímco u starého se objevují ošklivé dlouhé jedno nebo dvouřádkové odstavce, jejichž řádky se v širokém okně špatně čtou. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 9. 2020, 08:24 (CEST)Odpovědět
Jen dodám, že konec článku Praha na francouzské Wikipedii mám na svém monitoru 28" až na 35 stránce obrazovky. Krásné listování po stránkách v článku, zejména když by se mně to na stejném monitoru vešlo na 11 stránek. --Lubor Ferenc (diskuse) 6. 9. 2020, 14:20 (CEST)Odpovědět
O co jsme ochuzeni my, co používáme starý dobrý Monobook... JAn (diskuse) 6. 9. 2020, 14:59 (CEST) --JAn (diskuse) 6. 9. 2020, 14:59 (CEST)Odpovědět
Jak to bude s ne-vektorovými vzhledy by mě taky zajímalo. Podle mě bude pro uživatele možnost si nastavit jiné vzhledy i nadále, ale těžko říct... Já osobně teda používám starý Vektor z prosince 2019. --Patriccck (diskuse) 6. 9. 2020, 16:17 (CEST)Odpovědět
A víš co je vtipný, to užší se prostě líp čte, ono to tak jako je. I knížky jsou dlouhodobě tak nějak spíš na výšku, než na šířku. To, že jsou lidi, kteří nesprávně používají extrémně velký monitory, to není vina Wikipedie a ani vývojářů. Navíc si tak trošku myslím, že spousta věcí se ještě vyřeší, jsou tam drobnosti, který nejsou ideální. --frettie.net (diskuse) 6. 9. 2020, 16:18 (CEST)Odpovědět
Takže jako se wikipedie bude mít verzi vhodnou pro zobrazení na mobilech, verzi vhodnou prozobrazení na tabletech, ale nebude mít verzi vhodnou pro zobrazení na noteboocích a desktopech s odůvodněním, že uživatelé nejsou schopni si sami nastavit šířku okna tak, jak jim vyhovuje, a proto se jim bude nastavovat centrálně a pro všechy stejně. A že beztak jsou jejich (dnes nejrozšířenější a standardní) obrazovky příliš široké. To mi připomíná jeden odstavec se Stopařova průvodce po Galaxii, o tamním nakladatelství... --Jann (diskuse) 6. 9. 2020, 17:53 (CEST)Odpovědět
@Lubor Ferenc Ale tak, neříkej, že se ti to opravdu líp čte na plnou šířku ... --frettie.net (diskuse) 6. 9. 2020, 16:19 (CEST)Odpovědět
Jaká šířka textu je pro Lubora Ference optimální, by si měl určit on sám. Absolutně není důvod, proč jedna nadřazená skupinka měla všem lidem světa určovat, kolik slov budou mít na řádku. Pod záminkou, že lidi nevědí, co je pro ně dobré, ale ta skupinka to ví, oni si vědecky vypočítali... --Jann (diskuse) 6. 9. 2020, 18:06 (CEST)Odpovědět
@Jann: Řekl bych, že tady nejde o určování nějaké jedné pravdy, ale spíše výchozího nastavení pro čtenáře, který je pro místní wikipedisty dost nerelevantní a měli by o něm rozhodovat odborníci. Wikipedisté si mohou, pokud vím, nastavit, jaký vzhled chtějí. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 9. 2020, 18:55 (CEST)Odpovědět
Jedna věc je, na jaké šířce se dobře čte text, druhá věc je, na jaké šířce se dobře čtou tabulky, prohlížejí galerie atp. A jestliže máme na šířku vedle sebe text, infobox a ještě obrázky, je na pováženou, jaká šířka je optimální.
Na Wikizdrojích existuje udělátko Úzký obsah stránky, které vynutí určitou šířku textu. Jenže na Wikizdrojích jsou hlavně texty, občas s nějakým obrázkem a infobox je pak mimo tuto šířku. --JAn (diskuse) 6. 9. 2020, 19:32 (CEST)Odpovědět
Jistě, to není s mou odpovědí v konfliktu. Jsem rád, že taková udělátka existují a wikipedisté si s nimi mohou řešit nedostatky, které na výchozím vzhledu pociťují. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 9. 2020, 19:52 (CEST)Odpovědět

Osobně jsem zatím proti, a to do doby, dokud nikam nezmizí ty prázdné sloupce. Přijde mi to, jako kdyby se reklamy nepodařilo načíst, prostě mám pocit, že tam "něco má být". Ještě snesitelně to vypadá s rozbaleným sidebarem, ale bez něj s tím rozhodně nesouhlasím. --Martin Urbanec (diskuse) 6. 9. 2020, 20:15 (CEST)Odpovědět

Moje řeč ohledně těch reklam. --Patriccck (diskuse) 6. 9. 2020, 22:15 (CEST)Odpovědět

Za mě je to krok dobrým směrem, který se týká jen výchozího nastavení (pro nepřihlášené uživatele či technicky méně zběhlé kolegyně a kolegy) - individuální nastavení předpokládám nebude dotčeno. Pokud má někdo širší (jako já), nebo velmi široký monitor, tak se mu článku možná mnohem hůře čtou - oči těžko navazují na další řádek, nelze uložit do "paměti" celý řádek=všechny znaky a pod. Proto i knihy bývají na výšku a počet znaků na řádce je tak velmi omezen. Fr. návrh je sice nedotažen, ale je to alespoň podklad k diskuzi. Napravo a nalevo mohou být třeba obrázky nebo nějaký velmi decentní grafický podklad, či klikací obsah, viz https://www.wikiwand.com/en/Prague nebo https://www.wikiwand.com/cs/Praha.

@Frettie: Tak nevím, proč výrobci stále zvyšují velikosti monitorů. Pro toho, kdo se alespoň amatérsky věnuje fotografii je dnes standard monitor 27" a více. Nebo snad stačí display foťáku? Jo, opravdu se mně líp čte na plnou šířku, než když text pokrývá necelou jednu třetinu šířky monitoru a po stranách zůstávají „nádherné“ bílé pruhy násobně širší, než vlastní text. Teď jsem si tu Prahu na fr. Wikipedii přeměřil. Tak tedy: maximální šířka vlastního textu (bez pruhu WP a infoboxu) je 150 mm, šířka obrazovky 630 mm. Vlastní text tedy zabírá na šířce monitoru necelou jednu čtvrtinu. No, a to nekonečné listování po stránkách až na konec článku, to je něco! Tam se listování po obrazovkách nikdy nedostanu (nedostatek trpělivosti). Ona Praha na fr. Wikipedii čítá 31 obrazovek! Začínal jsem s CRT monitorem 10". Ne, k tomu se už vracet nebudu! Snad se nedočkáme toho, kdy si budeme číst články na Wikipedii převážně na chytrých náramkových hodinkách.--Lubor Ferenc (diskuse) 6. 9. 2020, 22:48 (CEST)Odpovědět
@Lubor Ferenc Jasný, o tom žádná, souhlas. Ale ono to máš tak i s těma knížkama, knížka plná fotek může být na šířku a klidně i s nějakým atypickým rozměrem nebo poměrem stran. Ty velký monitory slouží třeba pro to, aby šlo zobrazit tabulkovej procesor hned vedle prohlížeče - nebo třeba aby to umožnilo grafikovi vidět toho víc, než na 13 palců velkým displeji notebooku. Ale jinak souhlas, to, co uvádíš ty je fakt extrém. Ono - co si budeme povídat - v praxi by třeba i to menu, který má wikipedie nalevo nemělo být pro konzumenty textu nalevo, ale spíš napravo. A tak, ono to je podložený (doufám!) nějakým výzkumem a věnoval / věnuje se tomu tým nějakých ux lidí. Jak píše Vojta Dostál výš – Wikipedista by měl mít možnost si zvolit vzhled takový, který mu vyhovuje. Snad to dopracují do toho, že budou spokojeni všichni nebo aspoň většina. --frettie.net (diskuse) 6. 9. 2020, 23:44 (CEST)Odpovědět
Otázka je, zda dává smysl nasazovat něco, proti čemu protestují wikipedisté, kteří ten projekt "živí" obsahem :-). --Martin Urbanec (diskuse) 10. 9. 2020, 19:34 (CEST)Odpovědět
Tak když si to ti živitelé na rozdíl od čtenářů můžou vypnout. :-) --Patriccck (diskuse) 10. 9. 2020, 19:42 (CEST)Odpovědět

Pokud si někdo chce na desktopu zmenšit šířku textu, budiž, jeho věc. K tomu ale slouží tlačítko na zmenšení okna (měli by ho znát i ti technicky méně zdatní...), ne mršení vzhledu celého projektu pro všechny uživatele. <joke>Nebo že by se nadace už připravovala na zavedení reklamních bannerů?</joke> --Harold (diskuse) 6. 9. 2020, 23:41 (CEST)Odpovědět

Tlačítko na zmenšení okna je sice fajn, ale předpokládá to, že v žádné jiné záložce stejného prohlížeče nemám současně otevřené nic, co vyžaduje velkou plochu - mapy, fotky, Wikidata (ty jsou už designem naopak olbřímí) atp.
Nehledě na to, že pro některé druhy činností je velká obrazovka nutností. A byl docela problém sehnat notebook se 17"… --JAn (diskuse) 7. 9. 2020, 10:35 (CEST)Odpovědět

Vzhledově se mi to docela líbí (což bude tím, že používám na PC menší monitor). Plně ale doufám, že ti odborníci dají i na názory těch Wikipedistů, nikoli imaginárního čtenářstva. Resp. i ten Wikipedista je čtenář a pokud něco skupina nějakých čtenářů chce, ideálně bych chtěl vidět závěry nějakého výzkumu založené na sbírání dat od skutečné veřejnosti. Ono zrovna těm čtenářům se může stejně tak líbit starý vzhled. OJJ, Diskuse 7. 9. 2020, 10:54 (CEST)Odpovědět

Názory veřejnosti

V této diskusi je pár názorů čtenářů na nový vzhled. --Patriccck (diskuse) 24. 9. 2020, 19:06 (CEST)Odpovědět

No, je zajímavé, že názory veřejnosti (samozřejmě je to velmi malý vzorek ± 50 lidí) jsou celkem ve shodě s názorem editorů a o nový vzhled zájem příliš nejeví. — Draceane diskusepříspěvky 24. 9. 2020, 19:22 (CEST)Odpovědět
Příspěvek „Je mi 19 a jsem Nahý !“ (s přiloženou URL, na kterou asi není radno klikat) myslím celou tu diskusi vystihuje nejlépe. :)) --Bazi (diskuse) 24. 9. 2020, 20:09 (CEST)Odpovědět
Asi tak! --frettie.net (diskuse) 24. 9. 2020, 22:50 (CEST)Odpovědět
No, pokud by se k tomu vyjádřila odborná veřejnost, nemám problém, pokud to budou čtenáři živě.cz (a to mám živě.cz poměrně v úctě a poměrně rád) nebo root.cz (tam ty komentáře jsou ... no, řekněme, konzervativní), tak ... to nic moc neříká. --frettie.net (diskuse) 24. 9. 2020, 22:50 (CEST)Odpovědět
@Frettie: Nic proti, ale o vzhledu Wikipedie by měla rozhodovat právě široká veřejnost, protože ta ji nejvíc využívá. Tedy u podobných změn bych si fakt představoval nějaký dotazník pro návštěvníky, jestli se jim víc líbí vzhled a nebo b, a následné vyhodnocení nějakého reprezentativního vzorku. "Odborná veřejnost" je sice fajn, ale ta stále tvoří menšinu. Asi jako když Ti zástupce odborné kuchařské veřejnosti naservíruje kostku ve skluzu, ale většina lidí Ti stejně půjde spíš do mekáče; nebo když Spáčilová vyzdvihne nějaké důmyslné drama, ale tu Ordinaci si stejně pustí 2 M lidí. OJJ, Diskuse 25. 9. 2020, 05:25 (CEST)Odpovědět
@Frettie: No, něco na tom je. Ale zas, když vezmu ty tvé analogie, i za tím mcdonalds je spousta lidí, kteří přesně vymýšlí, co těm lidem bude chutnat a tým, který produkuje Ordinaci taky asi nebude plnej diváků Ordinace. :) Ale jinak, schválně jsem to pátral a proběhl výzkum jak mezi editory, tak mezi čtenáři. Postupujou tak, jak se to teď dělá (jen teda bych zpočátku spíš zkoumal to, co bylo a pak to, co bude - s těma čtenářema. --frettie.net (diskuse) 25. 9. 2020, 08:42 (CEST)Odpovědět

Onemocnění covid v článcích o lidech

Zdravím, možná se to už řešilo, ale poslední dobou tu nejsem moc aktivní. Jak se stavíte k informaci o covidu v článcích o lidech? Viz zde a zde Mě to přijde neencyklopedické a odstraňoval bych to. Dovedu si představit, že v některých případech by informace význam mít mohla. Například pokud by se jednalo o sportovce a nemoc mu poškodila zdraví a on by kvůli následkům musel ukončit kariéru. Ale pokud je uvedeno měl covid a vyléčil se, tak mi to přijde k ničemu a neuváděl bych to. Stejně jako neuvádíme rýmu, kašel, angínu atd.--0kozel (diskuse) 23. 9. 2020, 14:31 (CEST)Odpovědět

Souhlas, takto prvoplánově to nemá smysl. --Xth-Floor (diskuse) 23. 9. 2020, 14:36 (CEST)Odpovědět
Souhlas, nedával bych to tam. --Vojtasafr (diskuse) 23. 9. 2020, 16:02 (CEST)Odpovědět
Nemoc může mít dopad i třeba u umělců, kterým způsobila rušení koncertů, představení apod. Ostatně protože se jedná o celebrity, jejich onemocnění je obecně společností sledováno. Stejně tak u vrcholných politiků, kdy jsme sledovali třeba britského premiéra ad. Obzvlášť třeba v kontextu toho, kdy sami politici vystupovali nějak signifikantně ve věci pandemie a boje proti ní, může být onemocnění relevantní. Myslím ale, že by informace neměla být omezená jen na samotné nakažení, vždy by měla být dána do kontextu právě toho dopadu v jejich kariéře apod. V tomto ohledu lze v úvodu odkazované dva případy považovat za nedostačující. Oproti tomu právě Boris Johnson má informaci vpravenou aspoň do nějakého kontextu. --Bazi (diskuse) 23. 9. 2020, 16:58 (CEST)Odpovědět
Souhlas. U drtivé většiny je to encyklopedicky nevýznamná informace, jejíž důležitost je vázána čistě na aktuální dobu. Smysl to bude mít pouze u lidí, u nichž to způsobilo zásadnější a trvalejší zdravotní obtíže, které omezily jejich profesní život. Určitý smysl je pak i u výše zmíněného Borise Johnsona, který je jako premiér přímo zainteresován na řešení pandemie a nákaza u tohoto vysokého politika znamenala jistou názorovou proměnu. Uvádět však tuto informaci pouze pro ni samotnou určitě vhodnou cestou není, stejně jako u ostatních zmíněných nemocí. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 23. 9. 2020, 21:05 (CEST)Odpovědět

Zmínky o majetku na Wikipedii

Dobrý den, byl jsem zablokován za přidání informace o vlastnictví automobilu do článku Roman Prymula s tím, že informace o majetku jsou neencyklopedické, a že jde o neencyklopedickou trivialitu. I přesto, že v odkazu o encyklopedičnosti článků není výslovně zakázáno uvádět majetek osobností, a v mnoha jiných článcích české Wikipedie jsou informace o majetku osobností, i přímo o vlastnictví aut. Smazal jsem tedy informace o vlastnictví auta v článku José Mujica a v článku youtubera Jana Macáka. Dále jsem si všiml, že neencyklopedická trivialita o vlastnictví luxusních aut Bugatti Veyron a Bugatti Chiron je i v článku miliardáře Radima Passera. Nad smazáním těchto neencyklopedických trivialit váhám, protože si myslím, že pan Passer si zaslouží zmínku o vlastnictví luxusních automobilů. Pak si ale myslím, že stejnou zmínku si ve svých článcích zaslouží také José Mujica, Jan Macák i Roman Prymula. Má se tedy mazat dál nebo ty informace do článků vrátit? Prosím vás tedy o projednání tohoto problému, případně o pomoc s jeho vyřešením. Děkuji --Jochy8 (diskuse)25. 9. 2020, 18:25 (CEST)Odpovědět

Přikláním se k názoru, který převládl v diskuzi výše týkající se onemocnění Covid. Tedy uvádět informaci jen v nějakém kontextu. Je-li to například jeden z několika málo vlastníků daného modelu automobilu v Česku, může to být encyklopedicky zajímavé. Nebo pokud to nějak souvisí s dalšími aspekty jejich života. --Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 9. 2020, 18:36 (CEST)Odpovědět
Samozřejmě jediný kontext je zajímavost toho auta, buď je luxusní, sportovní nebo veterán a tím právě dokresluje rysy dané osobnosti. O běžných autech se nezmiňuje, jen jako kontext. U Mujici to jde posuzovat v tom kontextu, že to byl vládce a jako kontrast má lidové auto, u Prymuly, že má vojenské vystupování a má rád šachy a jako kontrast má sportovní auto, u Macáka snad že má sportovní Msutang a jako kontrast lidový Maluch. Nevím. Snad u žádného auta není uveden ve zdrojích jejich počet v daném státě. Například informace o vlastnictví veteránu bývalého prezidenta Mujici je v mnoha jazykových mutacích Wikipedie, jak naložit s tím? Radši se zeptám, když za to hrozí blok, co mám tedy mazat a co dále ponechat? --Jochy (diskuse) 25. 9. 2020, 23:21 (CEST)Odpovědět
A co když si třeba pan Prymula koupí nové auto? Nezlobte se, ale tuto informaci není možné mít stále aktuální. U motoristů by to vadit nemělo, ba naopak. Za mě je to encyklopedicky nevýznamná informace, není-li pro souvislosti nějak důležitá. Taky nepíšeme, kdo má jaký mobil ap. --Patriccck (diskuse) 25. 9. 2020, 20:43 (CEST)Odpovědět
Ale u jiných lidí v jejich článcích se to píše, když mají sportovní nebo luxusní nebo jinak zajímavé auto, proto se ptám, proč u Prymuly ne a u ostatních ano? --Jochy (diskuse) 25. 9. 2020, 22:41 (CEST)Odpovědět
Otázku aktualizace Wikipedie umíme řešit, je třeba volit vhodné formulace, jak nám i doporučuje Wikipedie:Encyklopedický styl, případně další pravidla a návody.
Jinou otázkou je relevance toho či onoho údaje, jeho encyklopedická hodnota. Nelze jen tak plošně říct, že všechna auta svých vlastníků do encyklopedie patří, nebo naopak nepatří. Jak už zaznělo výše, např. různé rarity by mohly mít opodstatnění, je však třeba je uvádět v příslušném kontextu - ostatně Wikipedie není sbírkou nahodilých informací.
Konkrétně u různých politiků, úředniků, funkcionářů se často setkáváme se škarohlídskou představou, že když mají nějaký majetek větší hodnoty, nejspíš ho získali nějakými nekalými způsoby. Existuje tedy reálné riziko, že taková informace může být interpretována negativně. Z hlediska encyklopedie však musíme zvažovat právě encyklopedickou hodnotu tohoto údaje, má-li nějakou relevanci vůči osobě a vůči tomu, čím je encyklopedicky významná. Tak jako třeba u neveřejných osob přistupujeme s obezřetností k uvádění osobních údajů, podobně i uvádění nějakých majetkových poměrů je třeba zvažovat v kontextu osoby, jíž se týká.
Např. pokud se stalo mediální, politickou, případně i právní kauzou podezřelé vlastnictví vily nebo podezřelé příjmy z podnikání, má to svoji hodnotu (tu ostatně obvykle můžeme vyčíst už ze zdrojů, neměli bychom si ji domýšlet sami). Jinak je ale uvádění konkrétního typu vlastněného auta někde na úrovni uvádění jména a rasy rodinného psa a patří to spíš do hledáčku bulvárních novinářů a novinářek nežli encyklopedistů a encyklopedistek. Způsob, jakým byla ta informace uvedena konkrétně v článku Roman Prymula, IMHO nedává žádný podklad k domněnce, že se jedná o encyklopedicky hodnotnou informaci. --Bazi (diskuse) 25. 9. 2020, 23:22 (CEST)Odpovědět
A proč konkrétně u Mujici, Macáka a Passera ano a u Prymuly ne? U koho ne a u koho ano, o to mi jde. --Jochy (diskuse) 26. 9. 2020, 17:48 (CEST)Odpovědět

Legrační podle mě je, že informace o vlastnictví auta prezidenta Mujici byla do článku vrácena s tím, že to hodně vypovídá o životní filozofii dotyčného, ale v článku o Prymulovi je podobný přístup vkladateli (odebírateli) informace upírán. Přitom pořízení luxusního sportovního automobilu vypovídá o životní filozofie něco podobného. Člověk, který si pořídí luxusní automobil tím např. dává najevo, že mu tolik nezáleží na životním prostředí nebo potřebách těch, kteří si nejen nemůžou dovolit takový automobil, ale i to základní. Např. bezdomovci. Bezdomovců je v ČR mnoho tisíc, spousta z nich je nepraktická, má vážné zdravotní problémy a byla touto společností ponechána napospas osudu. Mujica by zřejmě upřednostinil bezdomovce. Ale to nic, to je jen Wikipedie...a lidé, kteří rozhodují o její podobě :-)

Z toho si zkrátka nic nedělejte Jochy, Wikipedie je plná neuvěřitelných banalit a podružností, které tam vkládají její dlouhodobí přispěvovatelé a funkcionáři. Nemá smysl sem dávat příklad, rychlejší bude kliknout na náhodný článek :-) Když tu delší dobu pobudete a skamarádite se s nimi, tak vám to také dovolí :-) Pro tento účel doporučuji zejména vkládat do článků o politice zaujatý pravicový pohled na věc, získat zde nějakou funkci, kamarádit se s někým z pobočky, nekritizovat Wikipedii a její funkcionáře a VIP dlouhodobé přispěvovatele (to Vám pak tady dají opravdu sežrat), požadovat pořádání soutěží, které bude sponzorovat subjekt hájící zájmy USA atd. :-) P.S.: Již dlouho jsem nenapsal žádný článek, doporučuji zablokování mé osoby jako narušitele této úžasné Exkrementologie, pardon chci říci Wikipedie :-) --Stanimuko (diskuse) 26. 9. 2020, 00:29 (CEST)Odpovědět

Svatí

Zdravím, našel jsem podezřelou věc, proč Adventor z Turína či Svatý Elpideforus nemají interwiki či na wikidatech existují jen na české wikipedii? Důležité to není, ale je to divné.Mirek256 26. 9. 2020, 13:24 (CEST)Odpovědět

Někdy můžeme být i první. Epideformus zajímavý zdroj v norštině, Adventor z Turína zdroj v češtině. Není problém v tom, že jsou ti svatí součástí skupiny?--Rosičák (diskuse) 26. 9. 2020, 13:51 (CEST)Odpovědět
Možná by mohl pomoci kolega Martin Davídek. --Vojtasafr (diskuse) 26. 9. 2020, 14:33 (CEST)Odpovědět
I sv. Elpideforus má zdroj v ČJ http://catholica.cz/?id=5332 --F.ponizil (diskuse) 26. 9. 2020, 15:27 (CEST)Odpovědět
Světci a šlechtické rody jsou věčné téma pro hoaxy. Pamatuji na krásný hoax o Ondatriovi, který se balil do bobřích kožešin, tuto wikipamětihodnost nám schraňuje kolega Kacir. Zkontaktoval jsem se i s autorem tohoto báječného hesla, docela veselý chlapík, ale pro nás vandal. :) Tyto dvě hesla psal dlouholetý kolega, co se o to zajímá, doporučuju ale i tak ověřovat. Práci zdar. OJJ, Diskuse 26. 9. 2020, 14:41 (CEST)Odpovědět
Milí kolegové, asi by to chtělo udělat jeden článek jako to má třeba italština Avventore, Ottavio e Solutore nebo angličtina Solutor, kde jsou všichni tři turínští světci dohromady a z Adventora a Octaviana udělat přesměrování na Adventora, Octaviana a Solutora, popř. jen Solutora jako to má angličtina. Nevím ale, co z toho by bylo lepší: tři jména vedle sebe nebo jen jedno jméno. Přišlo by mi to nejjednodušší, když už patří dohromady, jsou v martylogiu a i ostatní jazyky je tak pojímají. S pozdravem --Martin Davídek (diskuse) 27. 9. 2020, 21:59 (CEST)Odpovědět

Vlajka a data narození a úmrtí

Ještě v návaznosti na už archivovanou a jako typicky nedořešenou otázku: Má být u míst narození a úmrtí v infoboxech osob (umělců, sportovců...) vlajka? Podle mě ne, k tomu slouží jiné parametry v daných infoboxech, ať už je to občanství, země, stát nebo původ. (Ne národnost, tam ne.) Taky by se dala vlajka dávat u všech (narození, úmrtí, stát), ale to už by byla úplná omalovánka. Není přece důležité nějak graficky vypichovat, jak se jmenovala země a jakou vlajku měl stát, v níž se osoba narodila/zemřela, když už něco vyzdvihnout tak stát, ve kterém osoba působila, který reprezentovala, v kterém byla politicky činná. Ano, hrátky s vlajkami, sem s komentáři... Chrzwzcz (diskuse) 28. 9. 2020, 11:02 (CEST)Odpovědět

Pro vlajky u míst narození je důvod v případě, že se liší od státu působení. Někteřčí lidíé si neuvědomují, že se napříkald Seifert narodil v Rakousku-Uhersku a ta vlajka to ilustruje. Byl tu i článek, kde jsem našel jako stát působení Československo, i když daná osoba byla tuším z 18. století (to jenom pro ilusttraci o nehistorickém pohledu některých lidí - bydlel v Praze, je z Československa). Vlajka u místa narození, lišící se od místa působěni, je ilustrující a doplňkoá informace, která ničemu nevadí, ba právě naopak. Co se týše omalovánek, mně se tam ty vljaky líbí i z estetického hlediska, protože článek není tak suchopárný, ale to je můj pohled na věc. --Chalupa (diskuse) 28. 9. 2020, 11:19 (CEST)Odpovědět
Musíme si říct, k čemu vlastně vlajky v infoboxu slouží. Jestli se mají strčit vždy ke každému jménu státu, pokud jich je v infoboxu obsaženo několik, nebo mají pouze a jen upoutat na stát(y), ve kterém se daná osoba stala encyklopedicky významnou? (Tlačím to evidentně k tomu druhému.) Máme zde i případy, že se osoba narodila v Praze Rakousku-Uhersku, působila slavně v Československu a byla popravena v nacistickém Německu. A co my neuděláme? Prskneme tam vlajku Rakouska Uherska (narozen) a ještě vlajku se svastikou (zemřel), zatímco československou vlajku naprosto opomineme. To jsou jen takové krásné (hnusné) důsledky zvýraznění nepodstatné informace - vlajky státu kde se osoba narodila a zemřela. Je to zvýraznění informace. Pokud vlajku nedáme, informace se neztrácí, kdo chce vědět vlajky, rozklikne si název státu a dozví se i znak, rozlohu a podobné. Pokud poutačů - vlajek - nastrkáme do infoboxu víc, jejich zvýrazňovací efekt klesá k bezvýznamnosti a je to smršť obrázků. Ne, podle mě opravdu nemá význam upozorňovat vlajkou na zastaralé názvy států v kterých se tenkrát uvedené místo nacházelo a se kterými uvedená osoba měla kolikrát máloco dalšího dočinění. Že se Seifert narodil v R-U si v infoboxu najdeme takjakotak, ale vlajku tam dávat kvůli tomu nemusíme, navíc pokud ani není opravdová a žádnou oficiální vlajku R-U nemělo, jak se teď rozhořel spor jinde... --Chrzwzcz (diskuse) 28. 9. 2020, 12:10 (CEST)Odpovědět
Nevím, co je tak koplikované s faktem, že se k mástu narození a úmrtí uvádí vlajka. Nevymýšlejte chrzwzczoviny. --Silesianus (diskuse) 28. 9. 2020, 12:39 (CEST)Odpovědět
Protože stát narození a úmrtí nemá často nic společného s tím, v jakém státě daná osoba působila a kde se proslavila - kde se stala encyklopedicky významnou pro wikipedii - na to máme jiný parametr v infoboxu (viz příklad). A tři vlajky už je na infobox dost těžkopádné. Nadto rozhodně neexistuje jednotný postup, vyplňuje se to nejmíň na 10 způsobů, takže "s faktem že se uvádí" to má společné to, že to žádný stoprocentní fakt vůbec není. prostě si náhodně střelí lidi vlajku podle nálady. Za návrh vytyčení nějakých obecnějších pravidel při omalovávání infoboxu obrázky snad nemusí člověk poslouchat tyhlety dotěrnosti. --Chrzwzcz (diskuse) 28. 9. 2020, 13:08 (CEST)Odpovědět
Nemáte pravdu. --Silesianus (diskuse) 28. 9. 2020, 13:17 (CEST)Odpovědět
V čem. Že tři+ vlajky infobox nesnese? Že se to nevyplňuje jednotně? Že není důležitější vlajka státu ve kterém se osoba narodila než vlajka státu, ve kterém se osoba proslavila, který reprezentovala ve sportu či politice? Něco je věc názoru a zamyšlení se nad podstatnými a mémě podstatnými grafickými hrátkami, ale o té nejednotnosti se lze přesvědčit i několika kliky. --Chrzwzcz (diskuse) 28. 9. 2020, 13:30 (CEST)Odpovědět
V podstatě všechno. Tak zaprvé: říká se, že papír snese všechno. A že Wikipedie není z papíru, takže snese ještě víc. Může se dát ke každému parametru třeba piktograf, zvolit Wingdings jako výchozí font nebo dokonce zúžit prostor hesla na 1/3 monitoru a zbylé 2/3 vyplnit třeba bílými pruhy (zdravím vývojáře Wikipedie). Že není důležitější vlajka státu ve kterém se osoba narodila než vlajka státu, ve kterém se osoba proslavila, který reprezentovala ve sportu či politice? Není. Stejně to v budoucnu bude záležet výhradně na Wikidatech. Kdybyste se přestal zabývat takovými číčovinami a zkusil napřít svůj nápor třeba na prosazení jednoho infoboxu pro všechny osoby, jak bylo navženo jinde. To by panečku bylo teprve sjednocení. --Silesianus (diskuse) 28. 9. 2020, 13:41 (CEST)Odpovědět
No, to je váš názor, nikoliv pravda versus nepravda. Z wikidat se to naformátuje jednotně, jen vybrat správný formát, žejo. --Chrzwzcz (diskuse) 28. 9. 2020, 17:47 (CEST)Odpovědět
@Chalupa: Nějak mi pořád nedochází, proč je vlastně tak důležité, aby si čtenáři uvědomili, že se Seifert narodil v Rakousko-Uhersku. Mělo to nějaký vliv na jeho osudy? Na jeho tvorbu? Na jeho názory, popularitu, hodnocení? Pokud ne, tak proč to zvýrazňovat, resp. proč to vůbec uvádět?--Shlomo (diskuse) 29. 9. 2020, 20:21 (CEST)Odpovědět
Otázku uvádění místa narození a úmrtí v biografických infoboxech obecně řeší už doporučení, na které bylo odkázáno v dřívější diskusi: Šablona:Infobox - osoba#Desatero doporučení k uvádění místa narození. Doporučuji postupovat tak i u ostatních, specializovaných infoboxů osob, a to přiměřeně jejich zaměření. Např. pokud by u sportovců byl infobox zahlcený vlajkami v souvislosti s jejich reprezentací, dovedu si představit narození a úmrtí bez vlajky. Pokud ale někde taková specifická situace není a v samotném infoboxu není ani žádná jiná vlajka (nebo ani žádná jiná ikonka), nevidím v uvedení vlajky u data a místa narození žádný problém.
A nedoporučuji provádět změny spočívající výhradně v doplnění nebo odebrání vlajek, nejde-li o nápravu věcné chyby nebo se nejedná o systematické, nekontroverzní a široce konsenzuální sjednocení v rámci určitého jasně definovaného okruhu článků/infoboxů. --Bazi (diskuse) 28. 9. 2020, 14:40 (CEST)Odpovědět
Bod 7 implikuje, že to může to být tak, či onak, či úplně jinak, doplňte si vlajku dopředu, dozadu, vlastně prostě někam si ji vražte dle chuti, moc benevolentní :) Hezky ale tvrdí "Jejím přínosem je zjednodušená identifikace státu, zpestření jinak strohých stránek, podíl na vizuální ojedinělosti každého článku. Pokud tyto funkce v konkrétním případě neplní nebo působí přímo protichůdně, je lépe se použití vlaječky vyhnout." Moc vlajek už je ta protichůdnost, ale zas nechává na chuti. Taky jaksi pozapomíná, že tu máme wikidata a nějaký formát je prostě základní šablonovitý a jen tak mu asi nenaprogramujeme "vyhni se tomu, pokud ti to přijde přepálené". Asi by to chtělo víc příkladů jak ano a několik protipříkladů co už je moc. Sportovci mají vlajku i u jiného parametru. Herci moc ne, ale spisovatelé zase ano. A jak moc ty speciální profese právě ovlivní tuto základní šablonu... Ale dá se diskutit nad tím, který stát tedy chceme "jednoduše identifikovat", jak povídá desatero. Uvedl jsem ten ošklivý příklad s československou osobností, které dopřejeme jen vlajky Rakousko-Uhersko a Německá říše, případně československého emigranta s vlajkami Protektorát Čechy a Morava a Švýcarsko. Ne že by to bylo vždy takhle extrémní, ale dnešní třicátníci jsou taky víc přínosem pro Česko než rodné Československo (tam sice vlajka zůstala, ale chápeme se, že). Ne že by to znamenalo hned rozvrat desatera, ale poučení se z toho, jaké výsledky to umí plodit a trochu to usměrnit, což by podle mého mělo značit právě sejmout důraz z vlajky státu narození a úmrtí a přesměrovat ho k jinému cílenějšímu "státnímu" parametru. Našim osobnostem 19. století sice zůstane třeba Rakousko-Uhersko, ale už ne 2x (narození úmrtí) ale jen jednou (stát "působení"). Náhodně se to řeší tak, že se Rakousko-Uhersko jakoby potlačuje a uvádí se jen České královstvíČeské království České království. Prostě je to takové neutřesené, asi snaha o tu ojedinělost případ od případu, nejen grafickou, ale i údajovou. Chrzwzcz (diskuse) 28. 9. 2020, 18:03 (CEST)Odpovědět
@Chrzwzcz: Tak už se. kolego smiřte s tím, že s Vaší "obrazoboreckou činností" tady zřejmě nikdo zatím nesouhlasí. Měl byste ty články které jste upravil, znovu prohédnout a vlajky tam vrátit. Začít hromadně opravovat články bez konzulrtace s komunitou musí vždycky skončit špatně. O tom jsem se přesvědřil i já, takže už nic takového nedělám a raději otevřu ŽOK. Navíc má pravdu kolega @Silesianus: se svým výrazem o číčovinách. Lepčí je napříd síly k napsání článků.--Chalupa (diskuse) 28. 9. 2020, 19:47 (CEST)Odpovědět
Diskuze trvá 8 hodin. Zapojili jste se tři. Ano, je čas na uzavření a zabetonování?!? Zatím tady dva mluví o číčovinách, takže argument jak víno, to se musí nechat - hned jsem přesvědčen, že stát narození je nutno ovlajkovat, i když v něm osoba žila den, zatímco stát působení si nezaslouží ani pitomý odkaz a zůstane buď jen jako prostý text, nebo ho radši neuvedeme vůbec. To jsem napravoval. To! A jeden diskutér sice radši cituje pravidla, ale aspoň mluví i trochu za sebe a převlajkování by se možná radši taky vyhnul, a jak jsem pochopil, tak pokud by si měl vybrat, tak narození a úmrtí by byly ty na odpis. Příklad se Seifertem nevím co měl ukázat. Jen vidím, že se mu uvádí stát i v první větě článku, a to se obecně nedělá, tam už jsou jen města a ne jakési ČSSR. Chrzwzcz (diskuse) 28. 9. 2020, 20:05 (CEST)Odpovědět
A jakou ídeu tedy zastáváte vy?
V případě, že je Místo narození: Berlín, NěmeckoNěmecko Německo, Místo úmrtí: Mnichov, NěmeckoNěmecko Německo, Stát/Občanství/Země: NěmeckoNěmecko Německo
Tak klidně/povinně zkrátit na Místo narození: Berlín, Německo, Místo úmrtí: Mnichov, Německo, Stát/Občanství/Země: NěmeckoNěmecko Německo
Nebo dokonce Místo narození: Berlín, Místo úmrtí: Mnichov, Stát/Občanství/Země: NěmeckoNěmecko Německo ?
A v případě, že nejsou všechny tři stejné a je tam aspoň jeden rozdíl Místo narození: Berlín, NěmeckoNěmecko Německo, Místo úmrtí: Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko, Stát/Občanství/Země: Berlín, NěmeckoNěmecko Německo tak nic nezkracovat?
To je to krátké zapřemýšlení nad estetikou, nejen neměnit, neničit, nechci. Chrzwzcz (diskuse) 29. 9. 2020, 18:53 (CEST)Odpovědět
@Chrzwzcz: Diskuze trvá již 30 hodin a zapojili jsme se stále jen tři, protože to zřejmě nikoho kromě Vas nezajímá, a já se pouze snažím zabránit tomu, abyste přestal ilustrovat svá tvrzení svými editacemi, na jejichž obranu tu stále nikdo nevystoupil. A k Vaším otázkám mám otázku já. Čemu Vaše příklady vadí, kromě toho, ře vadí Vám? Nepište své estetické názory, ale skutečné objektivní důvody, které nemají s Vámi nic společného. S přáním hezkého večera --Chalupa (diskuse) 29. 9. 2020, 19:41 (CEST)Odpovědět
Místo agresivního tónu řeknu: "Ne, tři vlajky mi nevadí". Stačí. Jednoduché. --Chrzwzcz (diskuse) 29. 9. 2020, 21:24 (CEST)Odpovědět
Kokeog, na mém příspěvku nebylo nic agresivního. --Chalupa (diskuse) 30. 9. 2020, 22:28 (CEST)Odpovědět
Když se mluví o návrhu a nejen o tom, jak diskuzi rychle zadusat, tak umí být kratší. I podporovatelé se objeví. --Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 22:52 (CEST)Odpovědět

Takže:

  • A) Pokud kolega Chrzwzcz něco v článcích již změnil ve smyslu jím zde navrhovaných úprav, nechť to neprodleně vrátí zpět, neboť jde evidentně o nekonsenzuální úpravy, proti kterým se staví část komunity.
  • B) Kolegu Chalupu prosím, aby se prozatím přestal ohánět hrozbou založení Žádosti o komentář, v této fázi by se to dalo považovat za WP:NEKIT. Diskuse probíhá teprve několik hodin. Případná ŽOK přichází v úvahu nejdříve tak po 14 dnech, nedojde-li se zde ke konsenzu.
  • C) Osobně považuji místo narození a místo úmrtí za naprosto zásadní údaje, kde by vlaječka v infoboxu neměla chybět. Dále by si kolega Chrzwzcz měl vyjasnit, co který pojem Stát/Občanství/Země má vlastně znamenat. Berlín není stát, je to maximálně spolková země Německa, Německo pro změnu není vhodné označovat za Zemi, pojem Občanství zase není jednoznačný - má kolega na mysli státní občanství/státní příslušnost? Pak jedině Německa, nikoliv Berlína. Taky upozorňuji, že jeden člověk může za život vystřídat několik "pasů", ale místo narození a místo úmrtí jsou vždy jen jedno.

--Vachovec1 (diskuse) 29. 9. 2020, 21:20 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Kolego, nevím, jak jate příšel na to, že chci zakládat ŽOK. Pouze jsem psal, ať si ho případně založí Chrzwzcz. Potorné si přečtěte věty Zzačít hromadně opravovat články bez konzultace s komunitou musí vždycky skončit špatně. O tom jsem se přesvědřil i já, takže už nic takového nedělám a raději otevřu ŽOK. To není žádné strašení tím, že založím ŽOK, ale návod pro Chrzwzc, jak by měl postupovat. Kromě toho ale nechápu, jak by mohlo být založení Žádosti o komentář považováno za WP:NEKIT. ŽOK má právo každý založit a nikdo nemá právo mu za to vyhrožovat. --Chalupa (diskuse) 30. 9. 2020, 22:28 (CEST)Odpovědět

Tak třeba k céčku. Kdo si chvilku na wikipedii zakliká, uvidí, že velmi často se u místa narození objevuje JENOM město, žádná jednota tam nepanuje, vlajka se mrská kam se zlíbí pokud vůbec vyplnil někdo i stát. Navíc je to základní formát šablony Infobox osoba při načítání z wikidat - pouze odkaz města (obce) bez vlajky, žádný stát. Navíc je to bod 2 z desatera u infoboxu osoba: "Město či obec je možno doplnit státem. Hlavním účelem doplnění je usnadnit lokalizaci méně známého místa nebo rozlišení zaměnitelných míst." Hlavním účelem a je možno! Pokud chcete usnadnit lokalizaci Prahy tím, že ji plácnete do Rakouska-Uherska, tak asi bude potřeba víc než napsat za minutu komentář a jít od tématu jako vyřešeného, to by muselo obsahovat ještě dovětek "dnes Česko". Místo občanství se u osobnostních infoboxů objevuje častěji ten stát, a málokdy s nějakým detailním upřesněním co to jako má znamenat. U sportovců aspoň trochu tušíme, u spisovatelů už je to složitější. Ano, místo narození a úmrtí jsou jen jedno, ale stát se jim mění pod nohama a nezřídka má s osobou za její doby encyklopedické významnosti nějakou spojitost, proto je tam ještě extra parametr. Berlín CTRL+C CTRL+V problém, můžu to opravit, ale pak už by ten váš komentář nedával smysl, takže budeme dělat, že to bylo pochopeno jako překlep a že není nutno se vysmívat... --Chrzwzcz (diskuse) 29. 9. 2020, 21:37 (CEST)Odpovědět
Karel Poláček - verze před mojí změnou, verze po mojí změně. Jestli chcete Poláčkovi upřít československou vlajku, a chcete mu tam dávat jen rakousko-uherskou a nacistickou, tak si to revertujte sám, já na to fakt nemám, klidně i blok si za to vytrpím. A proč v parametru stát nechci dávat, jak se jmenoval stát za dob jeho študií před jeho publikační činností, tak asi nejsem pasová kontrola ale praktik. ESOvě jsem označil Poláčka za spisovatele z dob Československa, za mě to dává logiku větší než ty jiné vlajky se kterými tam chcete vlát. To byl asi nejsilnější případ, od kterého by se mělo odvíjet, že by to chtělo dělat trochu jinak než mechanicky necitelně. Chrzwzcz (diskuse) 29. 9. 2020, 21:49 (CEST)Odpovědět
Taky k „céčku“: Souhlasím, že místo narození a úmrtí jsou údaje, které (jsou-li dostupné) by v článku a v infoboxu být měly. Oproti tomu stát narození a úmrtí už tak zásadní nejsou, běžně se v literatuře neuvádí a zdaleka ne vždy je triviálně dovoditelný, takže se při jeho uvádění často pohybujeme na hranici zakázaného vlastního výzkumu. Vlajka narození a úmrtí je pak již informace zcela nahodilá a postradatelná a nese s sebou dodatečné riziko vlastního výzkumu ohledně momentálně „platné“ vlajky.
A ještě k „céčku“ na konci: místo narození je sice jen jedno, ale může být neznámé, neurčité či sporné, takže údajů o místě narození může klidně být několik. Totéž platí i o datu narození a o místě a datu úmrtí.--Shlomo (diskuse) 29. 9. 2020, 22:42 (CEST)Odpovědět
Encyklopedie náš vzor :) Stát narození je pořád zjistitelnější, než národnost nebo občanství. Ale je fakt, že v úvodní větě článku se typicky uvádí jen a pouze místo naprosto bez států natožpak vlajek. Dá se pochopit, že místo (aspoň v infoboxu) chceme přiblížit, aby nemusel uživatel klikat, ale když mu to přibližujeme (zapomenutým) zaniklým státním útvarem, tak to ne úplně vyzní a pomůže... a naopak kdyby se tam dal současný stav se státním útvarem, působí to ještě víc nepatřičně ahistoricky. Desatero radí např. "Zadar, Jugoslávie / Chorvatsko" nebo "Zadar, Jugoslávie, pozdější Chorvatsko" což taky není nic moc (a kolik vlajek byste tam chtěli přilepit?)... Dušan Vemić. Nejmechaničtější by bylo prostě jen odkaz na místo, tam by mělo maximum problémů odpadnout, ale chápu že jistý zvyk tu je a ani cizí wikipedie se toho neštítí. Ale ty vlajky, nota bene u zaniklých útvarů v místě narození/úmrtí, v tom jak jsem pokouknul na cizí wikipedie, v tom si tady lebedíme nebývale, a ke všemu ani ne konzistentně (poklikejte si Kategorie:Narození v Zadaru - 19 lidí, schválně kolik se v takovém počtu dá udělat různých způsobů vyplnění, to jsem ani já nečekal). Prostě, není to na jednoduchý odsudek jak jsme si tady přečetli, chce to lepší myšlenku než zachovávat současný neutřesený status quo. U Zadaru najdeme další významnou osobu, která si "nezaslouží" československou vlajku: Rudolf Kříženecký. Děkujeme, komunito. --Chrzwzcz (diskuse) 29. 9. 2020, 23:33 (CEST)Odpovědět
@Shlomo - Souhlasím a připojuji se k tomuto názoru. Taky mi není jasné, proč se věnuje množství energie takové marginálii. Pokud je umístění místa v konkrétním státu podstatné pro život či tvorbu osobnosti, zpravidla se to objeví v textu hesla. Vlajky v infoboxu jsou spíš zajímavým doplňkem, ale nejsou používané systémově (protože se data v infoboxu stahují z wikidat, kde se tento údaj neobjevuje). Vynakládanou energii by možná potřebovaly jiné a významnější problémy, které na wiki jsou. Zdraví --Ruchadlo (diskuse) 30. 9. 2020, 01:01 (CEST)Odpovědět
Většinou stačí uvést místo narození/úmrtí odkazem, doplňovat k tomu stát může být dobré, pokud jde o nějaké méně známé místo. Je-li v infoboxu uvedeno Místo narození: Lhota, Místo úmrtí: Antananarivo dozvím se u obou míst asi tak to samé, musím kliknout na odkaz, abych zjistil podrobnosti, že jde o Lhota (okres Zlín) a o město na Madagaskaru.
Ve výše uvedeném příkladě pak dává vlajka smysl jen v případě, že bude uveden slovně i stát, protože samotná vlajka Madagaskar má pro většinu lidí asi tak stejný význam, jako samotný název města. Nehledě na to, že když bude Místo narození Indonésie a Místo úmrtí Monako, je rozlišovací schopnost malá. Běžný čtenář pozná možná tak vlajky současných evropských zemí a několika dalších velkých států (a i tam se najdou skupiny těch, co se pletou). Nehledě na to, že při zadané velikosti není jednoduché ani rozlišit Slovensko a Slovinsko, pokud tam je jen jedna z nich
A jak už jsem mnohokrát psal, samotné místo narození či úmrtí nemusí mít vůbec žádný vztah k činnosti osoby.
Samotným problémem je pak právě vlajka nacistického Německa.
Suma sumárum - neuvádění vlajek má medle větší přínos než jejich uvádění. JAn (diskuse) 30. 9. 2020, 09:21 (CEST)Odpovědět
Myslím že cílem vlajek ani tak není podle nich ten stát hned poznat, ale rychle nasměrovat k informaci, kde je ten stát uveden a rozepsán. Nebo by se mohla použít univerzální Svět. Prostě to má praštit do očí jako zásadní rozlišovací údaj v infoboxu. Jednak nevidím důvod, proč zdůrazňovat zrovna dávné státy v místě narození a úmrtí, a i kdyby, tak spolu se státem působení dané osoby jsou to už 3 upozorňovací obrázky. --Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 19:01 (CEST)Odpovědět
U narození a úmrtí bych častěji dával přednost pouhé obci, zejména pokud je o ní článek. Jména obcí jsou podstatně stabilnější než státy, a i v případě lidí narozených v Gottwaldově či Karl-Marx-Stadtu, či padlých u Stalingradu, infobox čtenářům díky přesměrování méně zamaskuje dané místo na zeměkouli, než uvedením některých zapomenutých a krátce existujících přechodných státních či polostátních útvarů, a zejména jejich vlaječek. Takže státy uvádět jen u dlouhodobějších a stabilních útvarů. Jinak souhlas s předchozím příspěvkem Jana Dudíka - méně vlaječek je pozitivum, neztratí se podstata (a z infoboxu by podstat měla vyskakovat, mají-li sloužit pro rychlou orientaci). Petr Karel (diskuse) 30. 9. 2020, 13:13 (CEST)Odpovědět
Objektivní trvanlivost názvů sídel a proměnlivost státních útvarů je taky důvodem, proč se z Wikidat do infoboxu kopíruje pouze název obce. --Ruchadlo (diskuse) 30. 9. 2020, 14:38 (CEST)Odpovědět
Dlouhodobě mám za to, že vlaječky v infoboxu nepřináší nic podstatného a že velkému množství lidí většina vlaječek světa, natož historických, nic neřekne. Takže redukci bych uvítal. Uvedení státu slovně podle mě relevanci má. --Harold (diskuse) 30. 9. 2020, 19:03 (CEST)Odpovědět

Ne že bychom hned museli kopírovat cizí opatření, ale inspirace možná není od věci, netřeba vymýšlet specifická česká řešení (nekonzistentně dodržovaná), která paradoxně českým osobnostem spíš škodí. Tak enwiki dí "birthplace: Do not use a flag template, coat of arms, or other icon." Celé viz zde. Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 18:29 (CEST)Odpovědět

A abychom se nebavili jen tak, tak zde příklad. Vybral jsem asi nejživotaschopnější varianty, tak kterou?

Karel Poláček: (tabulka přesunuta níž) Z téhle by se mohlo ukázat kudy dál obecně. Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 18:48 (CEST)Odpovědět

Jelikož dokumentace infoboxu Spisovatel uvádí u parametru stát poznámku státní příslušnost spisovatele, pak by v takovém parametru u pana Poláčka mělo být správně toto:
protože státní příslušnost je pevně daná. „Státní příslušnost znamená příslušnost člověka k určitému státu. Státní příslušnost také zaručuje plné využívání výhod státního občanství. Rozdílem mezi státní příslušností a národností je to, že národnost si člověk může zvolit sám, na rozdíl od státní příslušnosti, která je dána státem, v němž má člověk občanství.“ Občanem se v době moderní člověk stává od narození, přičemž může nastat situace, že v určité době má vícero státních příslušností a nebo dokonce žádnou. Pro starší období je pak státní příslušnost velice sporná, dá se uvádět jakási zemská příslušnost, o oficiální státní nemůže být řeč. --Silesianus (diskuse) 30. 9. 2020, 19:04 (CEST)Odpovědět
Tak by se to v dokumentaci popsalo jinak, protože tohle je šílenost, která se stejně nedodržuje, a s těmi roky už vůbec ne. --Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 19:18 (CEST)Odpovědět
No pokud se to bude (a jako že jednou bude) přebírat z Wikidat (a že by to šlo už nyní, P27), tak to tam stejně bude (a bude se to dodržovat, když to bude přejímané). I s roky, když se toho ujme někdo šikovnější. --Silesianus (diskuse) 30. 9. 2020, 19:30 (CEST)Odpovědět
Přijde mi absurdní, aby se člověk v místě narození a teď ještě v "působišti" ve skutečnosti dozvídal o politickém vývoji v okolí dané osoby. To už je úplný únos infoboxu pro jiné účely než má. Třeba takový Infobox hokejista má taky parametr stát, tam ale bez popisu k čemu slouží, a podle všeho ke státům, které reprezentoval, za které hrál, což typicky bude výběr z občanství, ne soupis i těch občanství z dob, kdy nepůsobil v činnosti, kvůli které je encyklopedicky významný. Buďjakbuď, co teda s vlajkama, ten váš princip by z toho přinesl snad už 5 vlajek pro Poláčka. Navíc, datlovat do wikidat (jako jste to teď u poláčka udělal vy) pořád dokola u všech lidí, že Protektorát byl od 1939 do 1945, to jde snad proti principům databází, to si máte vyčítat zas u států kdy trvaly a kdy ne. Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 20:01 (CEST)Odpovědět
Vlastnost d:Property:P27 prosím raději nepřebírat. Je roboticky zaplácaná „údaji“ vygenerovanými nepřímo z kategorizací a infoboxů stylem „obsažen v Kategorie:Čeští spisovatelé → P27:Česko“, popřípadě „narozen ve Lvově → P27:Ukrajina“.--Shlomo (diskuse) 30. 9. 2020, 22:41 (CEST)Odpovědět
No jo, boti jsou největší škůdce Wikidat. Tudle si pamatuji, jak si nějaký botovodič vytáhl seznam nějakých mobilních her a pak rval vydavatele do desítek hesel jen podle jména. Třeba „hra“ jménem Dolphin, že. Ale stojí za to se do WD zapojit a snažit se je vylepšit ručně botům navzdory. Já např. upravil státní občanství u Karla Poláčka. --Silesianus (diskuse) 30. 9. 2020, 22:52 (CEST)Odpovědět
Co se mě týče, plně mi vyhovuje varianta 1. Karel Poláček se narodil v Rakousko-Uhersku. kde prožil zhruba polovinu života. Zahynul v nacistickém Německu. To jsou pro mě podstatné informace, které jsou zdůrazněné vlajkami. Uvádět u Poláčka stát Československo, samotný, považuji za nesmysl, už jen proto, že v Československu prožil menší část svého života. A uvádět všechny tři státní útvary zmíněné výše považuji za zbytečné. --Vachovec1 (diskuse) 30. 9. 2020, 20:11 (CEST)Odpovědět
U spisovatelů by v infoboxu mělo být především uvedeno v jakém jazyce (či jazycích) svá díla tvořili, na což vlaječky nepotřebuji. U sportovců by pak mělo být zase uvedeno, kterou zemi/stát reprezentovali. Takový "stát" USA a americká vlaječka u Slováka reprezentujícího USA mi bez dalšího komentáře přijde tak akorát matoucí. --Vachovec1 (diskuse) 30. 9. 2020, 20:19 (CEST)Odpovědět
A jak je důležité, v jakém státě prožil většinu života a jak se zrovna okolo jeho místa narození vládlo? A jak to poznáte z ze státu narození kde strávil většinu života? Tvořil za dob Československa, to je to podstatné, skoro jak ten sportovec - doba aktivní slávy a reprezentace. Ani těm prvorepublikovým politikům nedáme československou vlajku, protože zrovna Československo minuli svým narozením a úmrtím. Ještě se dozvím, že Poláček byl rakouskouherský nebo německý spisovatel, vlajky zdůrazňují jen a pouze to. Takže vlajky u narození a úmrtí určitě pryč, to je nepodstatně zvýrazňovaný údaj. Stát nemusíme mít, můžeme mít jen národnost, ta se samozřejmě nezvýrazňuje zas nijak no... tak třeba aspoň tučně by to mohlo být když už nic... Váš princip nepovažuje za podstatné, v jakém státě tvořil, radši si přečtete politické dějiny místa jeho narození v infoboxu dané osoby, hm. No, doufám, že takových nápadů bude co nejméně, že se porozhlédneme po světě a pochopíme, že zase jednou blbneme s politikou na nesmyslných místech. --Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 21:05 (CEST)Odpovědět
BTW, hádám, že Čapkovi bychom tam měli vrazit "Česko-Slovensko", protože se "trefil" do 167 dní Druhé republiky. --Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 21:19 (CEST)Odpovědět
Ad osobnosti první republiky: tak třeba sám velký T. G. M. byl rozhodně nejdříve rakousko-uherský a až o hodně později československý politik. Když v roce 1890 vstoupil do mladočeské strany, žádné Československo neexistovalo a bylo tak tomu ještě dalších dlouhých 28 let. Proto je dost s podivem, že je v úvodu "svého" článku označen výhradně za "československého" politika. Kdyby aspoň "českého" (České království existovalo i v rámci Rakouska-Uherska), ale ne. --Vachovec1 (diskuse) 30. 9. 2020, 22:02 (CEST)Odpovědět
Naštěstí pro něj umřel před protektorátem, protože někteří by tu ani prvnímu československému prezidentovi pak nedopřáli československé vlajky. --Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 22:39 (CEST)Odpovědět

Kolegové, podívejte se, co se tu naspalo naprosto zbytečných kilobytů. S kolegou Chrzwzcz nikkdo nesouhlasí, takže k čemu to celé je?. Kdyby raději Chrzwzcz napsal článek, bylo by to daleko užitečnější. --Chalupa (diskuse) 30. 9. 2020, 22:34 (CEST)Odpovědět

Tak si to přečtěte znova, refaktorizováno, souhlasy s naprostým odstraněním vlajek tu byly. Já si myslím, že udělám pro naše české/československé osobnosti hodně, když je zbavím nacistických vlajek jako hlavního identifikátoru, víme. I když to je spíš takový bonus, hlavní je nezvýrazňovat nepodstatný detail z jejich infoboxu a přesměrovat to k tomu důležitějšímu, ať už je to osobnost česká nebo zahraniční. refaktorizováno --Chrzwzcz (diskuse) 30. 9. 2020, 22:37 (CEST)Odpovědět
Takže není potřeba zahajovat další odstavec, zahajovat další vlákno se zvoláním, že je to celé nesmysl a nikoho to nezajímá, když se evidentně zapojilo lidí dost a (když si to přečtete) evidentně se přispělo, když se to neuzavírá hned po jednom nedělním odpoledni, žejo. Takže vaše "nikdo nesouhlasí" je totálně mylné zhodnocení ještě pořád probíhající diskuze. Nevím proč píšete takovou věc, která se dá přečtením předchozího a odkazem na konkrétní vzkazy konkrétních lidí jednoduše vyvrátit. Jen to pak vrhá stín na váš názor na věc :P --Chrzwzcz (diskuse) 1. 10. 2020, 23:51 (CEST)Odpovědět

Konkrétní případ: Karel Poláček

Komu se nechce číst předchozí, tak ani nemusí, pojďme radši od obecných řečí ke konkrétnímu příkladu.
Jak byste vyplnili v infoboxu Karla Poláčka (a proč zrovna tak)?

návrh 1 2 3 4 5 6 7 8 9
narození Rychnov nad Kněžnou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rychnov nad Kněžnou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rychnov nad Kněžnou, Rakousko-Uhersko Rychnov nad Kněžnou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rychnov nad Kněžnou, Rakousko-Uhersko Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou, Rakousko-Uhersko
úmrtí Gliwice
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Gliwice
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Gliwice, Německá říše Gliwice
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Gliwice, Německá říše Gliwice Gliwice Gliwice Gliwice, Německá říše
stát * - Československo ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo Československo - Československo ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo -

kde * stát (zde např. ve smyslu působiště spisovatelské činnosti, ne hned nutně občanství)

inspirace z enwiki snad bez přílišného vytržení z kontextu:

Never use a flag for birth or death place, since doing so may imply an incorrect citizenship or nationality; a great many people have been born or have died abroad. (For example, actor Johnny Galecki was born in Belgium, so putting a Belgian flag in his infobox, for any reason, might lead the casual reader to assume he is or was Belgian.)

Use the flag and name of the country (be it a state or a nation) that the person (or team of people) officially represented, regardless of citizenship, when the flag templates are used for sports statistics and the like.

  • Já: Hlavně ne vlajky u států narození a úmrtí (jak taky říká enwiki postup), se zvýrazněnými státy si danou osobu neasociujeme, netvořil v nich, a nemá cenu na ně nějak extrémně upoutávat obrázkem. A jakýkoliv jiný způsob (3, 5-9) je lepší a nechám to podle největší podpory mezi ostatními. Chrzwzcz (diskuse) 2. 10. 2020, 00:01 (CEST)Odpovědět
  • Osobně preferuju bezvlajkové varianty, v pořadí 7, 6, 5, 9, případně 3.
Vlajky mají opodstatnění, když už, ve sportovních článcích. --JAn (diskuse) 2. 10. 2020, 08:06 (CEST)Odpovědět
  • Varianta 1. Je to čistě statistický údaj, veškerá čtivá omáčka patří do článku. Navíc se mi už mnohokrát stalo, že mě vlaječka v infoboxu zaujala natolik, že jsem si začal hledat nějaké další podrobnosti a rozklikl v návaznosti klidně i několik wikihesel, což považuji za ideální situaci pro náhodného čtenáře. (A ano, celá tahle diskuse mi přijde zbytečná.) --GeXeS (diskuse) 2. 10. 2020, 08:22 (CEST)Odpovědět
A má se zvýrazňovat v infoboxu čistě nudný statistický ne úplně přímo související údaj, nebo něco podstatného? A pokud nic podstatného nenajdeme, je nutné zvýrazňovat vůbec něco? Ale dobře, názory na účel infoboxu se můžou různit, hlavně by to IMHO nějak mělo korespondovat se zvyklostmi mimo wikipedii, nedělat si tady nějaké statistické přehledy jinde nenalezitelné nebo nezdůrazňované. To už je vlastní výzkum a vlastní agenda. --Chrzwzcz (diskuse) 2. 10. 2020, 09:07 (CEST)Odpovědět
Jelikož dokumentace infoboxu Spisovatel uvádí u parametru stát poznámku státní příslušnost spisovatele, pak by v takovém parametru u pana Poláčka mělo být správně toto:
protože státní příslušnost je pevně daná. „Státní příslušnost znamená příslušnost člověka k určitému státu. Státní příslušnost také zaručuje plné využívání výhod státního občanství. Rozdílem mezi státní příslušností a národností je to, že národnost si člověk může zvolit sám, na rozdíl od státní příslušnosti, která je dána státem, v němž má člověk občanství.“ Občanem se v době moderní člověk stává od narození, přičemž může nastat situace, že v určité době má vícero státních příslušností a nebo dokonce žádnou. Pro starší období je pak státní příslušnost velice sporná, dá se uvádět jakási zemská příslušnost, o oficiální státní nemůže být řeč. --Silesianus (diskuse) 2. 10. 2020, 09:57 (CEST)Odpovědět
Jen s tím detailem, že o Poláčkovi nikdo nebude psát jako o Rakousko-uherském spisovateli ani o protektorátním spisovateli. Jsme snad my českoslovenští wikipedisté? Ne, sice mnozí z nás byli občané Československa, ale nikdo z nás v té době nebyl wikipedistou. Poláček začal psát až za Československa. Dalo by se polemizovat, zda jej jeho raná díla a divadelní hry mohou řadit mezi r-u spisovatele, ale většinově zřejmě převládne názor, že šlo o čs spisovatele. v položce se má uvádět státní příslušnost spisovatele, ne státní příslušnost osoby. --JAn (diskuse) 2. 10. 2020, 10:29 (CEST)Odpovědět
„v položce se má uvádět státní příslušnost spisovatele, ne státní příslušnost osoby“ To jsou nesmysly. A Vy to víte. --Silesianus (diskuse) 2. 10. 2020, 10:42 (CEST)Odpovědět
Proč by to byl nesmysl. Ten parametr se jmenuje "Stát" a ne "Občanství" - u spisovatele. Že mu v popisu infoboxu přisoudili nějaký význam je sice hezké, ale pokud se to obecně nedodržuje a chápe se to spíš tak, jak zde kolega napsal, tak o co jde? Co je nám po občanství/státní příslušnosti dané osoby když sál mléko matce od prsu? Tvořil za Československa, vymalováno. Takže buď Československo, nebo nic, pro jistotu. Chrzwzcz (diskuse) 2. 10. 2020, 13:26 (CEST)Odpovědět
  • Za mne nejlépe varianta 6 - obsahuje to nejpodstatnější, co zároveň (ve většině případů) nelze relativizovat a vést diskuse, co do tohoto údaje patří a co nikoliv. U státu působení je problém s mnoha světoběžníky, čímž se v různých případech bude tento údaj až neúnosně duplikovat. U Karla IV. by tak musely být Čechy, Francie, Itálie, Morava, Bavorsko... U Bohuslava Martinů Československo, Francie, Spojené státy americké, Švýcarsko... Vyžadovalo by to uvádění chronoligckých údajů, k jaké době se to váže, jinak půjde v takových heslech o údaje bez dostatečné výpovědní hodnoty, které při způsobu práce některých editorů ani nemusí být seřazeny podle časové posloupnosti. Nedovedu si předsatvit, že by to mohlo plošně mezi wikipedisty fungovat. Varianta 6 je tedy bezpečná a nabízí šanci plošně sjednocené podoby. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 2. 10. 2020, 11:15 (CEST)Odpovědět
No zde řešíme teď hlavně spisovatele. U politiků a popisu státu, kterým vládli, to je na jiný průzkum :) Ano, 6 je asi bezpečná, ale zas trochu moc holá. Nebo bezpečná pro zaniklé státy, zatímco pro trvající by se dalo ještě rozepsat.. bez vlajky :) Chrzwzcz (diskuse) 2. 10. 2020, 13:28 (CEST)Odpovědět
Ptal jste se na názor. Je úplně jedno, jestli jde o státy zaniklé či současné. Pravidla by měla být pokud možno jednotná a s co nejméně výjimkami. Opačné řešení jen prohloubí rozdíly mezi informační vybaveností jednotlivých hesel. Úplnost a relevance tohoto parametru bude přímo záviset na znalostech a osobních preferencích jednotlivých wikipedistů, což by podle mne bylo řešení dost nešťastné. V odborné debatě by takové úvahy nemohly projít. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 3. 10. 2020, 00:07 (CEST)Odpovědět
A díky za něj :) Za mě bych tedy ještě dodal, že asi nemusí existovat jen jedna varianta zápisu, ale co by určitě mělo existovat: Jednotný a odvoditelný postup co v kterých případech vyplnit a co ne. A jednoduchý natolik, abychom jím mohli vybavit zdrojový kód infoboxových šablon při načítání z wikidat a tím to i "naučit automat". Třeba něco ve smyslu: pokud stát stále existuje => uvést (což by ale zase plodilo nevyváženost pokud se někdo narodil v zaniklém státě a umřel v trvajícím). Nejjednodušším postupem samozřejmě je neuvádět nic než to místo, ale možná vykoupený draze... I když tvrdilo se, že omáčku typu "kde spisovatel působil" si přečteme až v textu, tak bychom mohli na textu článku přenechat i povídačky "v kterém státě že se tehdy místo narození nacházelo", o level méně podstatná informace než působiště (IMHO). --Chrzwzcz (diskuse) 3. 10. 2020, 00:31 (CEST)Odpovědět
  • Když už by se to mělo na nějaké variantě sjednotit, tak prosím 6/9 – stát uvádět v případech, pokud se jedná o méně známou zahraniční obec, zvláště pokud o ní neexistuje článek (ale nevím, jestli v tomto detailu netkví ďábel). Státní příslušnost, jak bylo naznačeno výše, je natolik komplikovaný pojem, že jej vměstnat do infoboxu nelze – lepší je uvádět v textu „XY byl český/německý/ruský ...“; u sportovců a reprezentace země se dá možná postupovat odlišně (klidně může být uvedeno i s vlajkou – ta by mást nemusela). Vlaječky mohou být stejně názorné jako zavádějící, takže je asi nakonec můžeme oželet. — Draceane diskusepříspěvky 2. 10. 2020, 12:42 (CEST)Odpovědět
Dobře, a pokud se jedná o méně známou zahraniční obec, jaký stát uvádět? Tehdejší? Přiblíží to danou obec čtenáři? Dnešní? Nemate to? Obě - tehdejší i současnou? Nebude to dlouhé? Je tam prostě hodně zádrhelů na které lépe myslet předem. Chrzwzcz (diskuse) 2. 10. 2020, 13:30 (CEST)Odpovědět
  • Jsem pro variantu 6 případně 7. Petr Karel (diskuse) 2. 10. 2020, 14:07 (CEST)Odpovědět
  • Jsem také pro variantu 6 či 7. (grafický prvek v infoboxu je fotografie/malba autora a podpis. To stačí nevidím důvod přidávat grafiku k obci/zemi/státu. Narušuje to jednotný vzhled a jak je vidět, často je to nevhodné.) Musela-li by se přidávat země/stát/říše/..., tak určitě bez vlajky či jiného grafického prvku. Jak je to na anglické Wiki např. en:Karel Čapek, s dovysvětlení malým písmem, kde nyní ona entita leží, mě přijde také případně vhodné - neodvádí to pozornost a dovysvětlí to. --Pavouk (diskuse) 2. 10. 2020, 14:36 (CEST)Odpovědět
  • Jsem pro varianty bez jakýchkoliv vlaječek. Nakolik tam patří informace o státech mi přijde trochu zavádějící řešit na jednom příkladu. Každý tuší, kde jsou Rychnov nad Kněžnou a Hlivice, takže informace o státu se v tomto případě zdají zbytečné. Ale kdybych si četl článek o nějaké osobnosti z jiného kontinentu, tak dost možná z názvu města nepoznám nic, ani nebudu tušit v jaké části státu je, možná ani v jakém státu, a možná dokonce ani neuhodnu ten kontinent.--Tchoř (diskuse) 3. 10. 2020, 08:13 (CEST)Odpovědět
Tak můžete napsat "6" pro známá místa - tento příklad s Poláčkem, "9" pro neznámá, i když v 9 jsou obsaženy zaniklé státy a také třeba zas nebude nic poznat. Navíc se do toho vkrádá subjektivní zbytečnost. --Chrzwzcz (diskuse) 3. 10. 2020, 09:41 (CEST)Odpovědět
  • Jsem pro varianty 6 resp. 9; s uvedením státu (země) především v případě, kdy článek o dané obci neexistuje, a tedy čtenář, nezná-li ji, nenajde ji kliknutím. Takovou zemi bych se nerozpakoval uvádět moderní: běžný čtenář spíše ocení informaci, že Prüm (místo úmrtí Lothara I. Franského) se nachází v Německu, než že se nachází ve Středofranské říši; ale akceptoval bych i opačné stanovisko. S vlaječkami je problém historický; jako jednoznačná státní insignie se objevují až v nové době a navíc se mění. Esteticky mi nevadí, jen se mi zdají trochu dětinské a kolega Chrzwzcz má pravdu, že mohou zdůrazňovat informaci, která je v globálu podružná – i když zrovna u Poláčka jsou skutečnosti, že se narodil za c. k. monarchie a zemřel v nacistickém Německu, poměrně důležité. S povinným uváděním států bych vůbec celkově šetřil, poodobně jako u vlajek kvůli historickým okolnostem, protože státnost je také novodobý, zpětně aplikovaný a často (zejména v rámci feudálních vztahů) sporný dějinný konstrukt. I proto mi – vedle argumentů přednesených jinými kolegy – připadá „stát působení“ v infoboxu matoucí. Ledaže ho bereme jako hrubou, přibližnou informaci, na které pak nebudeme bazírovat a handrkovat se o ni, protože podrobnosti o působení dané osoby by tak jako tak měly být v článku.--RPekař (diskuse) 4. 10. 2020, 12:51 (CEST)Odpovědět
  • Vlajky u místa narození/úmrtí ne, u země působení může být. Stát být nemusí u relativně známých sídel, u exotitějších lokací je nějaká nápověda čtenáři dobrá (zvlášť když sídlo nemá vlastní článek), nemusí to však nutně být stát - u velkých zemí typu USA/Číny/Indie bych klidně psal Kalifornie/Kuang-tung/Západní Bengálsko. Ohledně zaniklých států nebo problémů s feudálními celky, funkční je řešení enwiki na které výše upozorníl Pavouk (do závorky malým písmem dopsat dnešní stát, "Rakousko-Uhersko (dnešní Česko)" . (A i když je státnost moderní konstrukt, 99,9999 % encyklopedicky významných lidí bylo členy nějakého politického útvaru, zpravidla státu; a obvykle je lze k nějakému státu/kmenu/náčelnictví/atd přičlenit daleko snáze, než určit jejich národnost, víru nebo datum narození/úmrtí.) --Jann (diskuse) 4. 10. 2020, 14:55 (CEST)Odpovědět
    Slovo "dnešní" je údajně zakázáno používat z důvodu případné budoucí neaktuálnosti, kvůli nadčasovosti. Já bych ale zas tak přísný nebyl a předpokládal bych, že v případě změny editoři rychle zareagují a názvy případně pomění, u států určitě :) --Chrzwzcz (diskuse) 4. 10. 2020, 16:37 (CEST)Odpovědět
    U feudálních celků jsem neměl na mysli, že by se nenašel žádný, spíše rozhodnout se mezi nimi - Hamburk/Braniborsko nebo Římskoněmecká říše? Flandry nebo Francie? Uhry nebo Habsburská monarchie? Aragon nebo Španělsko? --RPekař (diskuse) 4. 10. 2020, 17:38 (CEST)Odpovědět
    To je asi apel na wikipedistovo-editorovo nejlepší vědomí a svědomí, ale pak stejně dva současníci-sousedé můžou skončit s jinými údaji, což sice nemusí hned znamenat tragédii (hlavní motto je psát nové a nové články), ale myslel bych, že čtenář bude očekávat jistou konzistenci v prezentovaných údajích, aby si pak ty dva sousedy mohl srovnat. To je pak výhoda varianty 6 a prakticky i celé kategorizace - ta se dělá jen na úrovně obcí, a od obcí výš už to řadí dle současných struktur. --Chrzwzcz (diskuse) 4. 10. 2020, 17:47 (CEST)Odpovědět
  • Pro uvádění státu k místu na rození a úmrtí doporučuji řídit se návodem v dokumentaci Infoboxu osoba. Prospívá to zařazením místa do kontextu, a to jak místního, tak i časového (Jakého státního útvaru bylo součástí právě v té době?). Uvádění státu jako samostatného parametru je mi naopak méně srozumitelné, a to jak v souvislosti s politickými proměnami v průběhu života, tak i v souvislosti s otázkou, jakou to má vlastně čtenářům a čtenářkám poskytovat informaci. Použití vlaječek pak považuji za přínosné pro ty čtenáře a čtenářky, kteří jsou zvyklí k orientaci využívat netextové vizuální informace. Vadí jen tam, kde je takových prvků nadbytek, což by mohly být příkladmo sportovní infoboxy, případně články zahlcené různými vlaječkami, jako třeba mezinárodní soutěže apod. Proto mi na tom konkrétním vybraném příkladu přijde jakž takž použitelné takřka cokoli, ale skutečně užitečné hlavně varianty bez parametru stát, tedy 1, 6 i 9. --Bazi (diskuse) 4. 10. 2020, 15:05 (CEST)Odpovědět
    To desatero bylo sestaveno v roce 2007 a není zřejmě na základě čí dohody to jako bylo, jestli to není myšlenka jednoho wikipedisty. První verze 2007 říká "Tento infobox je převzat a upraven z anglické Wikipedie", ale jestli opisoval tehdejší zásady anglické šablony, tak jsme ustrnuli v čase a nepřebrali jsme její postupné aktualizace a zkušenosti, protože na enwiki jsou proti vlajkám u narození a úmrtí. Bod 6 říká: U českých měst či obcí není uvádění státu nutné, dokonce se ani nedoporučuje. Takže při pokusu o splnění všech zásad návodu bychom to usazení do časového a politického rámce upřeli ausgerechnet českým reáliím, což pak vrhá stín na to, proč tam zaniklé státy vůbec cpát, když tuto informaci nebudeme poskytovat pro české obce. Proto by si návod zasloužil jistou revizi, aby každý wikipedista ze stejných vstupů odvodil stejné výstupy (nebo aspoň přiměřeně srovnatelné, pro odpůrce přespřílišné unifikace). Další otázkou je, jestli vážně politické turbulence mají být nějak odvoditelné z parametru narození a úmrtí, jestli to nemá být spíš jako povídání až v článku samém. A stejně to spoléhá na to, že hned jméno státu samého vám něco poví "jo aha, to zrovna bylo to a to", zvlášť u států, jejichž jméno se neměnilo staletí a z názvu samého nic neodvodíte. --Chrzwzcz (diskuse) 4. 10. 2020, 17:41 (CEST)Odpovědět
    Tak si to dohledejte, z čeho to desatero vzešlo, než ho zase budete šmahem odmítat a zpochybňovat jeho legitimitu. Ostatně to už bylo zmíněno a odkázáno v nedávných diskusích, stačilo by dávat trochu pozor. Pak bychom si mohli taky odpustit zbytečné mylné spekulace a z nich odvozovanou argumentaci. Hezký den. --Bazi (diskuse) 5. 10. 2020, 00:14 (CEST)Odpovědět
    Ani nevím jak dohledat, mám jen silné podezření, že je to upravený překlad staré en verze. No desatero je pěkná věc ale sám navrhujete postup, který ho nabourává, takže... o čem se bavíme? :) --Chrzwzcz (diskuse) 5. 10. 2020, 08:14 (CEST)Odpovědět
    Takže z nevědomosti vytváříte jen falešná „podezření“. Tohle nemá úroveň. Desatero představuje komunitní konsenzus. Tuším, že toho ještě budu litovat, ale vznesu skromnou otázku: v čem že má moje vyjádřená preference „nabourávat“ doporučení obsažená v desateru? --Bazi (diskuse) 5. 10. 2020, 12:56 (CEST)Odpovědět
    Vy máte podezření, že to byl komunitní konsenzus. Já zase, že to jen zakladatel infoboxu obšlehl z anglické verze roku 2007. Kdo je víc, žejo. V čem nabourává? Vždyť jsem to přece kruci psal: Tvrdíte jak uvádění dávných států pomůže se zorientovat historicky a přitom letité desatero vysloveně nedoporučuje u českých obcí stát psát, takže historická orientace u českých obcí jako být nemá nebo cože... --Chrzwzcz (diskuse) 5. 10. 2020, 13:06 (CEST)Odpovědět
    Zas to ubohé slovíčkaření. Jenže já, na rozdíl od oslavy ignorance, vím, že to byl komunitní konsenzus, protože jsem byl u něj. Vy si to holt musíte dohledat v historii, když jste nedával pozor ve chvílích, kdy o tom bylo informováno. "Kdo je víc, žejo"? Víc je vědění ověřitelných faktů nežli předení spekulativních smyšlenek.
    Ach tak, takže považujete za „nabourávající“ něco, co se vůbec nevylučuje. Teď už je mi to jasné. Vám ovšem nikoli. Co už nadělám, lepší to zřejmě nebude. --Bazi (diskuse) 5. 10. 2020, 20:29 (CEST)Odpovědět
    @Chrzwzcz, Bazi: prosím stop. Oba balancujete na hraně osobních útoků. Diskutujte věcně a bez emocí. Děkuji. --Vachovec1 (diskuse) 5. 10. 2020, 20:35 (CEST)Odpovědět
    Děkuji. Tak snad si kolega konečně přestane vymýšlet a dohledá si fakta. --Bazi (diskuse) 5. 10. 2020, 20:51 (CEST)Odpovědět
    Já byl za míň na den v báni, ale co už. Stačilo říct, že nemám chybně zkoumat první verzi infoboxu osoba, ale infoboxu osoba lomeno doc! A že to desatero, kterým se máme řídit, jste tam napsal v roce 2013 vy sám. Já byl tehdy na wikihoubách, takže jsem ještě nestihl dodnes wikivyhořet :P Že je to na základě nějakého komunitního konsenzu, to není ve shrnutí uvedeno, takže vám to můžeme věřit, třeba bych hledal něco, co ani neexistuje a je mi to stejně jedno, neobtěžujte se důkazem. Protože buď jak buď, revize doporučení se čas od času dělají, zde po 7.5 letech zkušeností, že desatero plodí (asi) neočekávané zvýrazňování nepodstatných informací a hlavně plodí totálně ale totálně nekonzistentní ruční vyplňování parametrů (a to nejen 9 uvedených variant). Na to, že jsme potřebovali deset bodů a stejně ani nenapovědí jednotnější formát, tak asi potřebujeme dvanáctero nebo něco jako návodné příklady. Asi byla dřív volnější doba a během posledních let na wikipedii přibyly hnidopiši jako já, kteří si u infoboxu představují nějakou jednotnější úpravu a ne místo pro náhodné obrázky a písmenka, zvlášť když hodnoty načítané z wikidat z principu unifikované jsou. Ale nějak se nám ztratilo to s tím bodem, že u českých obcí se stát psát nedoporučuje, a přitom se na to kašle, k čemu tedy nedodržované desatero, jen tak pro parádu, aby něco bylo, ale hlídat se to nebude, aby byla svoboda? --Chrzwzcz (diskuse) 5. 10. 2020, 21:18 (CEST)Odpovědět

Varianta se třemi vlaječkami

A já jsem zase pro variantu se třemi vlaječkami. A kromě toho mi celá tato dikuze připadá naprosto k ničemu. Například, co je méně známá zahraiční obec? Kdo o tom bude rozhodovat. Zajímalo by mě, kolik lídí zná hlavní města jednotlivých amerických států nebo kanadských provinciíí - a to jsou méně známé obce nebo nejsou? Popsáno spousty KB a přitom je zřejmé, že tam ty vlaječky naprosto ničemu nevadí. Ale diskutovat může každý o čem chce. Ale opět se ptám, nebylo by lepší psát články než se dohadovat o takovéto podružnoati? --Chalupa (diskuse) 3. 10. 2020, 10:28 (CEST)Odpovědět

Tak z toho ale nemusí být nová kapitola, že ne, je to názor k té předchozí, takže ruším. Prostě jste pro variantu č. 4. Jinak zaklínat se tím, co je zřejmé, nevadící a podružné, a co wikipedie potřebuje víc a míň, to je samozřejmě možné, ale subjektivní. Objektivně se lidi do diskuze zapojují a názory jsou různé. Chrzwzcz (diskuse) 3. 10. 2020, 10:53 (CEST)Odpovědět
@Chrzwzcz: Kapitolu jsem založil proto, že se v tom nahoře už vůbec nedá vyznat, jak je to dlouhé. A navíc mně tato varianta připadá nejlepší, takže byh chtěl diskuzi o ní tady., Co se týče vašic variant, musím se přiznat, že jsem se jimi nezabýval, já jsem prostě pro variantu se třemi vlaječkami. A můj subjektivní názor je sice subjektivní, ale objektivně pro obsah Wikiopedii ten lepší, než se tady dohadovat. A kromě toho mám dotaz, zda jste již vrátil své neoprávněné editace, jak jste byl vyzván v úvodu zéto dikuze kolegou Vachovec1. --Chalupa (diskuse) 4. 10. 2020, 10:03 (CEST)Odpovědět
Novou kapitolou jsem založil já pro přehlednost dřív a řeší se jasná věc - Poláček jako konkrétní případ, na kterém se to celé ilustruje, a přehledná tabulka co se nejvíc používá a co je ve hře. Kdo se v tom nevyzná, ať se zeptá, nebo ať prostě nekomentuje, rozhodně ale ať nezakládá separátní kapitolu pro variantu, kterou zatím objektivně nepodpořil nikdo jiný. To se to pak samozřejmě na Wikipedii dohaduje dlouho.
@Chrzwzcz: Zakládejte si kapitoly jak chcete, ale nepleťte se do mých kapitol. Nějak jsem si nevšiml, že byste byl jmenovám moderátorem této diskuze. --Chalupa (diskuse) 4. 10. 2020, 16:23 (CEST)Odpovědět
Prosím tedy nějakého moderátora správce, aby zasáhl, tohleto už není možné, co si tady někdo dovoluje. Když má osamělý hlas, tak si k němu udělá vlastní tučnou zvýrazňující kapitolu, no kde to jsme? Chrzwzcz (diskuse) 4. 10. 2020, 16:35 (CEST)Odpovědět
@Chrzwzcz: Upozorňuji Vás, že Váš další revert bude překročením pravidla tří revertů a já Vás nahlásín na NS. --Chalupa (diskuse) 4. 10. 2020, 16:46 (CEST)Odpovědět
@Chalupa: Chcucpe. Ale já si správce zavolám sám, neobtěžujte se. @Vachovec1: Tak teď prosím poradit, jak s takovýmihle editacemi slušně naložit, radil jste ignorovat pichlavé komentáře, nebo reagovat slušně, ale došly mi nápady. Ignorovat těžko, když si tady pan dotyčný zakládá pro svůj názor vlastní kapitolu, jakože je to něco víc nebo co. --Chrzwzcz (diskuse) 4. 10. 2020, 16:53 (CEST)Odpovědět
@Chrzwzcz: Dobře v pořádku. Ale neodpověděl jste mi na otázku, jestli jste již opravil své neoprávněné editace jak Vás kolega Vachovec1 vyzval.--Chalupa (diskuse) 4. 10. 2020, 16:59 (CEST)Odpovědět
Ne. Vzhledem k probíhající diskuzi to vidím jako předčasné a zbytečné. Zatím idealisticky očekávám, že diskuze přinese unifikaci (nebo aspoň redukci možností), takže stejně se to pak vezme zgruntu. Že by mých pár spisovatelských editací ovlivnilo diskuzi se nedomnívám, lidi tady klidně mluví o všech 9 variantách nehledě na to, jak jsou v reálu používané, nikdo se statistikami neohání. A stejně by to nebyly návraty k vámi preferovanému č. 4, takže počkám a pak. --Chrzwzcz (diskuse) 4. 10. 2020, 17:22 (CEST)Odpovědět
Mimochodem aktuální wikipedijní vlaječka Rakouska-Uherska vypadá následovně - Rakousko-Uhersko (pokud se to později změní: obrázek ukazuje úhlopříčně hybridní vlajku Rakouska a Uherska). Můj nápad to není, diskuze o tom jinde, můžu nasměrovat. --Chrzwzcz (diskuse) 4. 10. 2020, 17:25 (CEST)Odpovědět
To je ale divné. Vlajka vypadá jinak To je vlajka Uher, nbeo ne?--Chalupa (diskuse) 4. 10. 2020, 17:43 (CEST).Odpovědět
Smyšlené vlajky, které nemají oporu ve věrohodných zdrojích, nejen že svou exotičností nepřiměřeně odvádějí pozornost od hlavního sdělení (kterým by měly u článků o osobách být informace biografické, nikoli vexilologické), ale v očích čtenáře, který pochopí, že je to vycucané z prstu, snižují i důvěryhodnost ostatních informací v článku uvedených. O tom, že by takové grafické prvky napomáhaly zařazení do místního a/nebo časového kontextu, si dovoluji silně pochybovat.--Shlomo (diskuse) 5. 10. 2020, 07:49 (CEST)Odpovědět
Viz zatím zde, ale diskuze se přesune buď pod lípu nebo Diskuse k šabloně:Data státu/Rakousko-Uhersko (hybridní) nebo Diskuse k šabloně:Data státu/Rakousko-Uhersko (obchodní loďstvo) nebo Diskuse k šabloně:Data státu/Rakousko-Uhersko - což je momentálně nečekaně přesměrování. --Chrzwzcz (diskuse) 5. 10. 2020, 17:44 (CEST)Odpovědět
@Shlomo, Chalupa: Diskuse níže. — Draceane diskusepříspěvky 7. 10. 2020, 16:03 (CEST)Odpovědět

Kolega @Chrzwzcz: stále odstraňuje vlajky z článků

Došlo snad k nějakému konsensu, že tam ty vlajky nemají být, o kterém nevím?. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 17. 10. 2020, 22:24 (CEST)Odpovědět

U knih nemají být. --Chrzwzcz (diskuse) 17. 10. 2020, 22:32 (CEST)Odpovědět
Podle příkladu vyplnění to má být prostý odkaz, při načítání z wikidat je z toho prostý odkaz, při vyplnění jen u 10.88 % instancí byla použita vlajka u země. To nemluvím o kreativně vyplněném parametru jazyk, ale to je bez obrázku tak asi bez kontroverze při unifikaci hm. --Chrzwzcz (diskuse) 17. 10. 2020, 22:44 (CEST)Odpovědět

Zhodnocení

Možností, jak odpovědět, bylo mnoho, takže vyhodnotit to není jen tak, ale zkusím. Je to v případě, že konkrétní případ s Poláčkem bychom přenesli na všechny osoby všech profesí.

místo narození a úmrtí
  • Menší počet lidí říká: vlajky i stát i obec
  • Větší počet lidí říká: ani vlajky, ani stát, jen obec
    • ale s tím, že by se mohla obec v případě nejednoznačnosti doplnit o nějaké upřesnění, kde leží, ale ne nutně stát (okres, vedlejší město..), nebo by se stát uváděl v případě, kdy jde o neznámou světovou obec, nebo pokud nemáme o obci článek

Z toho jsem teda zkusil najít kompromisní průměr, ale protože názory byly docela zatvrzelé, tak takový názor je zastáván zatím minimálně nebo možná jako cena útěchy. No a průměrem by mi vyšlo z "jen 1 údaj" a "všechny 3 údaje", uvádět údaje dva. Vychází to z myšlenky, že čtenáři napovíme tehdejší historickou situaci, ale nebudeme na ni upozorňovat vlajkou, někdy i historicky nepřesnou nebo úplně nepasující. Protože stát narození a úmrtí často neměl s danou osobou nic společného v době, kdy byla pro nás EV a působila (viz ten přehnaný Poláček, o Československu ani píp). Nic společného protože se osoba přestěhovala, nebo se kolem rozpadaly a přejmenovávaly státy. Navíc u států se vlajky pořád mění a muselo by se to otravně hlídat (hvězdičky na vlajce USA třeba, nebo červeň na polské vlajce). Tak:

  • v místě narození a úmrtí uvádět odkazem obec a tehdejší stát, žádné vlajky
  • v případě, že nelze jednoduše z tehdejšího státu odvodit, kde to leží podle aktuálního stavu, tak doplnit i dohodnutou formu ve smyslu ("dnes Polsko", "dnes Slovinsko") nebo něco. Seznam takových "pro Čechy neznámých historických" státních útvarů by se asi muset nějak vytvořit praxí. Ano, to "dnes" je zatím na wikipedii nahlíženo zle, ale IMHO lepší než doporučované "pozdější"
  • v případě některých států se bude vkládat mezi obec a stát i vyšší administrativní celek. U takových států, kde to Čechům něco řekne / české encyklopedie mají ve zvyku takové věci uvádět. IMHO USA ano, Německo Rakousko spíš ne, Československo ne, Rakousko-Uhersko spíš ne, Sovětský svaz asi ano...
doplňkový parametr, který nese informaci o státu

V případě spisovatele byl takovým parametrem stát, který se vyplňuje nekonzistentně, pokud vůbec a s vlajkou je to tam taky všelijak, takže zde pokus o zhodnocení:

  • pokud má daný infobox nějaký parametr, ve kterém se vyplňuje, který stát daná osoba reprezentovala, tak tam vlajku dávat, typicky sportovci
  • infoboxy s neujasněným parametrem ohledně státu a občanství asi prodiskutovat přímo u nich, typicky ale zůstanou asi bez vlajky (stát působení, občanství)
  • pokud takový parametr infobox nemá, tak osoba zůstane zcela bez vlajky, grafické oživení šedivého infoboxu obstará fotografie :)

Chrzwzcz (diskuse) 18. 10. 2020, 17:18 (CEST)Odpovědět

Podle tabulky by to tedy bylo něco mezi 3 5 a 9, v různých infoboxech různě (tzn. například infobox sportovec 3, infobox herec 9, infobox teďnevim 5...) --Chrzwzcz (diskuse) 18. 10. 2020, 17:53 (CEST)Odpovědět

Kolegvé, podle mne diskuze pod lípou není nikterak závazná, jak jsem již jednou nějde uvedl. Významný může být pouze ŽOK nebo diskuze u konkrétního infoboxu s návrhem na jaho změnu,- tady je to jenom sousedská dikuze pod lípou. --Chalupa (diskuse) 18. 10. 2020, 18:54 (CEST)Odpovědět

14 wikipedistů řeklo svůj názor, co by za to některé ŽOKy daly!!! A je jedno, jestli se formálně něco dohodne tu či onde, bylo to dostatečně na očích. Zpod lípy už vzešlo pěkných pár zásadních věcí. Ale přesto dosavadní diskuzi beru jako oťukávací kolečko, zjištění názoru na komplet všechny varianty, pro druhé kolo navrhuju výše zapsaný kompromis. Je to těžké, dělat dohody mezi lidmi, co chtějí 3 věci a lidmi co chtějí jednu věc, ale byly tam i smířlivější názory no a někdo měl vrch, ať se to někomu nelíbí nebo ještě víc nelíbí. Co vám můžu říct jako někdo, kdo infoboxy a vlaječky analyzoval a pěkných pár jich prolezl - na wikipedii vlaječku dáváme (čest právě zatím nedořešeným výjimkám jako tohle) ke státu tehdy, pokud daná osoba ten stát nějakým způsobem reprezentovala, pokud se událost v daném státě stala, pokud daný objekt leží v daném státě, pokud daný časopis vychází v daném státě, pokud daný kousek přírody leží v daném státě, pokud daný film je z tohoto státu. A nedáváme, pokud daná kniha vyšla v daném státě (narozdíl od časopisu, který vychází pravidelně v daném státě, ale kniha vychází v překladech všudemožně, důležitost je na osobě spisovatele, ale to se nedá zvýraznit obrázečkem), pokud (a to by mělo být právě zde) není důležité, v kterém státě zrovna byla ta obec ve které se ten člověk narodil, to je už dva skoky od popisované osoby. Důležité je čím byla, kde působila, jaké má ocenění, k čemuž taky zhusta obrázek nemáme, ale nemůžeme to flikovat zdůrazňovat státem kde ho umučili k smrti nebo něco takového absurdního. --Chrzwzcz (diskuse) 18. 10. 2020, 20:20 (CEST)Odpovědět
Ale stejně je tady zajímavé, jak tady někdo chtěl ukončovat diskuzi po 8 hodinách, když to vypadalo, že 3 lidi pod lípou jednoznačně rozhodli a stačilo to. Ale když najednou po třech týdnem přišlo lidí mnoho a vyjádřili se opačně, tak nejednou bylo nedostatečně času a diskuze pod lípou žádnou váhu. Jen tak ke zvážení :) Chrzwzcz (diskuse) 19. 10. 2020, 14:53 (CEST)Odpovědět

Wiki of functions naming contest

29. 9. 2020, 23:19 (CEST)

Dotaz pro znalé, je ta Abstraktní wiki již schválený projekt nebo to bude někde procházet hlasováním? --Silesianus (diskuse) 30. 9. 2020, 10:07 (CEST)Odpovědět
Správní rada Nadace Wikimedia již vznik projektu schválila, viz odkaz. --Jklamo (diskuse) 30. 9. 2020, 10:20 (CEST)Odpovědět
Po e. k.: Schválený (funkcionáři). --Matěj Suchánek (diskuse) 30. 9. 2020, 10:21 (CEST)Odpovědět
Myslim, že je skoro zbytečný ten název řešit, to bude takovej extrém, že se tomu budou věnovat max nižší desítky lidí. :) --frettie.net (diskuse) 30. 9. 2020, 13:32 (CEST)Odpovědět

Vojenské útvary

Dobrý den vespolek, chtěl bych se komunity zeptat na názor ohledně vojenských jednotek. Dne 1. 10. byl 43. výsadkový prapor transformován na 43. výsadkový pluk. (Více viz diskuze s @Ivo Zelinka:) Jelikož se mi ve vojenských jednotkách nepodařilo vypátrat žádný úzus, jak tedy postupovat?

  1. Vytvořit samostatné heslo 43. výsadkový pluk a ponechat 43. výsadkový prapor
  2. Přejmenovat 43. výsadkový prapor na 43. výsadkový pluk

Kam se kloní komunita? --Silesianus (diskuse) 3. 10. 2020, 11:35 (CEST)Odpovědět

Obě možnosti jsou přijatelné, ale spíše bych preferoval druhou; v podobných případech bych postupoval jednoduše - zachovají-li vojáci číslo (43.), o kontinuitu stojí, tak by ji mohla respektovat i wikipedie. --Jann (diskuse) 4. 10. 2020, 14:27 (CEST)Odpovědět
Souhlasím s kolegou Jann... Přejmenoval bych to a uvedl v článku v historii útvaru, že to dříve byl prapor. KPX8 (diskuse) 5. 10. 2020, 00:04 (CEST)Odpovědět

Oficiální web mrtvé osoby

Může mít zemřelá osoba oficiální web? Nápověda infoboxu osoba uvádí "Pouze oficiální webové stránky osoby." Příkladem třeba malíř Jiří Načeradský, kde jsem na to narazil (ale můžeme vzít příklad loni zesnulého Karla Gotta, kde se na "jeho" webu píše, že jde o oficiální web Karla G. Papír, internet však snese všechno). Můj názor je, že zemřelá osoba už svůj web řídit nemůže - nemůže např. potvrdit, že to je její web a tak web nelze považovat za oficiální. Ač máme dědická práva, tak to už je už něco jiného. A pokud tedy mají tyto weby v infoboxech a mezi externími odkazy (s dovětkem oficiální) zůstat, tak by se měl alespoň změnit/upřesnit nápověda infoboxu.--Pavouk (diskuse) 4. 10. 2020, 23:48 (CEST)Odpovědět

To je skvělá otázka, ale myslím, že tady by bylo potřeba se spíše řídit nějakým podkladovým právním názorem či výkladem, než názorem komunity. Lépe řečeno, vytvořit ten názor komunity až na základě toho právního podkladu. Je tu někde nějaký kolega právník? KPX8 (diskuse) 5. 10. 2020, 00:08 (CEST)Odpovědět
Pochybuji, že by existovala nějaká právně závazná definice pojmu „oficiální web(ová stránka)“. Jazykové slovníky vysvětlují adjektivum „oficiální“ jako „mající úřední ráz, uznávaný rozhodujícími místy, vyjadřující jejich mínění, shodující se s jejich názory, vyjadřující je“. Takže pokud web zemřelé/zaniklé osoby má úřední ráz a/nebo nadále vyjadřuje její mínění a názory, lze jej teoreticky označit za oficiální. Viz třeba oficiální (?) webovou stránku Tomáše G. Masaryka :) --Shlomo (diskuse) 5. 10. 2020, 07:13 (CEST)Odpovědět
Tak zrovna případ oficiálního webu, který vznikl a byl provozován již za života příslušné osoby, načež je provozován i nadále nějakým správcem pozůstalosti atp. (v tomto případě dokonce stejnou osobou, která se o správu jeho díla starala již za autorova života), tak nevidím vůbec žádný problém. U „oficiálních stránek TGM“ problém v tom označení poněkud vidím, tam je IMHO potřeba to kontextualizovat, např. „Stránky o TGM na oficiálních stránkách KPR“ nebo tak něco. --Mormegil 5. 10. 2020, 13:14 (CEST)Odpovědět
Ono v infoboxu se to kontextualizuje (to slovo zní hrozně, proč nepoužíváme krásné české „okecávat“) dost obtížně, má-li zůstat informativní a přehledný. V článku (resp. v EO) samozřejmě není problém to náležitě popsat.
TGM je samozřejmě trochu extrémní případ, ale co třeba politik-ministr, který bude mít jednu osobní stránku na webu sněmovny, další na webu vlády, ministerstva, partaje, krom toho bude podnikatelem a bude mít webovou stránku svého podniku, dále bude akademickou kapacitou provozující vlastní think-tank a ještě bude mít osobní blog, na kterém sděluje své dojmy a zážitky. Který z těch webů je oficiální? Ty první mají úřední ráz, ale nevyjadřují jeho názory. Ten poslední vyjadřuje názory, ale nemá úřední ráz… A po případném úmrtí takového politika budou některé weby zrušeny (ale zůstanou v internetových archívech), některé ponechány, a některé budou žít dál vlastním životem.--Shlomo (diskuse) 5. 10. 2020, 15:43 (CEST)Odpovědět
Těch případů bude jistě více, na první dobrou jsem si vzpomněl na kardinal.cz, kde to je navíc kombinováno s ne úplně nadčasovým názvem. — Draceane diskusepříspěvky 5. 10. 2020, 13:43 (CEST)Odpovědět

Nová funkce: Expirace sledovaných stránek

Ahoj všichni! Tým Community Tech spouští novou funkci nazvanou Expirace sledovaných stránek. Pomocí této funkce si můžete nějakou stránku zařadit do sledovaných jen dočasně. Funkce vznikla na základě požadavku #7 z Průzkumu přání komunity 2019. Pokud chcete zjistit, kdy se funkce bude zapínat na vaší wiki, podívejte se na kalendář vydání na Meta-wiki. Před zapnutím si funkci můžete vyzkoušet na mediawiki.org nebo testwiki. Jakmile bude funkce na vaší wiki zapnuta, uvítáme vaše názory na diskusní stránce projektu. Více informací najdete v dokumentaci. Předem děkujeme a těšíme se na vaše komentáře! --IFried (WMF) (diskuse) 5. 10. 2020, 17:21 (CEST)Odpovědět

@IFried (WMF) Thanks for this new function!
Tato funkce byla na českou Wikipedii nasazena, můžete ji vyzkoušet přidáním jakékoliv stránky do sledovaných. --Patriccck (diskuse) 14. 10. 2020, 09:53 (CEST)Odpovědět

Vlajka Rakouska-Uherska

Vím, že tímto asi píchnu do vosího hnízda, nicméně jsme dospěli do fáze, kdy bude nutno vést širší debatu na komunitní úrovni, jakou vlajku požívat v infoboxech pro Rakousko-Uhersko. Donedávna zde byla používaná Rakousko-Uhersko vlajka obchodního loďstva, což bylo označeno za nevhodnou praxi. Vznikla Rakousko-Uhersko (hybridní) hybridní vlajka, o jejíž vhodnosti mám pochybnosti (zvlášť zmenšená IMO vypadá jako relativně náhodný barevný flek).

Zaznělo několik variant, jakou vlajku použít, doplnil jsem další návrhy:

  1. původní Rakousko-Uhersko vlajku obchodního loďstva
  2. hybridní vlajku Rakousko-Uhersko (hybridní), příp.
  3. dvojici vlajek či Rakouské císařstvíZalitavsko Rakousko-Uherska
  4. pro předlitavské subjekty použít Rakouské císařství rakouskou vlajku, pro zalitavské vlajku Zalitavsko Rakousko-Uherska zalitavskou
  5. nehledě na diskusi výše ohledně vlajek v infoboxech vlajku pro R-U vůbec nepoužívat

Osobně bych preferoval varianty 4 nebo 5. Přikládám diskusi od Vachovce1. — Draceane diskusepříspěvky 7. 10. 2020, 15:51 (CEST)Odpovědět

Za mě je nepřesnější asi varianta č. 4. Ono se fakticky jednalo o soustátí spojené jen formou panovníka, společnou armádou a některými finančními záležitostmi. Jenom by to chtělo změnit na PředlitavskoPředlitavsko Předlitavsko a Zalitavsko Rakousko-UherskaZalitavsko Rakousko-Uherska Zalitavsko Rakousko-Uherska (přičemž ta první by měla mít název Království a země na říšské radě zastoupené, druhá by měla odkazovat na Země Koruny svatoštěpánské ne na Uhersko) --Silesianus (diskuse) 7. 10. 2020, 15:57 (CEST)Odpovědět
Dobrý den. Jsem také pro užití vlajek Předlitavska a Uherska-Zalitavska zvlášť, protože je to logické, preferoval bych tuto možnost (to samé vlajky Anglo-egyptského Súdánu), ale bohužel to není věc předmětných šablon dat států, které jsou přednastavené tak, že jedna šablona může mít jenom jeden obrázek = jedna šablona pro jeden stát s jednou vlajkou. Navíc náhodný uživatel jaksi očekává při zadání {{flagicon|... nebo {{vlajka|..., že se mu tam objeví ta příslušná vlajka a nic dalšího se už nemusí starat, už ho třeba nenapadne nebo se možná nebude chtít obtěžovat zadáním druhé vlajky, která má šablonu zvlášť. Proto byl pro tento účel použit k dispozici hybrid , ale protože se nesetkal s dobrým ohlasem u některých kolegů (budil dojmem reálné jedné vlajky), vytvořil jsem na základě konzultace svůj hybrid č. 2 , který ale pro jiného paskvilem apod. Je možné využití dvojice vlajek, tu jsem také i pro jistotu vytvořil jako je u Anglo-egyptského Súdánu , avšak systém s nimi nakládá tak, jako kdyby byly vlajkou jednou (obě až moc zmenšené). Nejvhodnější by asi bylo šablonu vylepšit tak, aby mohla výjimečně pojmout i druhou vlajku, nakonec se to může týkat i jiných státních útvarů než je R-U, rovněž Anglo-egyptský Súdán a možná další. --Dragovit (diskuse) 7. 10. 2020, 16:55 (CEST)Odpovědět

Tak především vlajky obecně používat s mírou a v případě pochybností či komplikací si je raději odpustit. Když už vlajku, tak:

  • vlajka obchodního loďstva je OK, je-li řeč o něčem, co souvisí s obchodním loďstvem,
  • jednotlivé vlajky jsou OK, je-li řeč o určité lokalitě nebo o záležitosti týkající se jen jedné z částí,
  • obě vlajky, je-li řeč o celém soustátí a o jeho záležitostech,
  • hybridní vlajku lze připustit, je-li řeč o Rakhersku (něm.: Österngarn, maď.: Osztgyarország) – což asi nebude příliš častý jev…

--Shlomo (diskuse) 7. 10. 2020, 17:47 (CEST)Odpovědět

Rozšířený obsah

Zdravím Vás. Chtěl jsem vědět, jak jste došel k závěru, že bych měl dokládat „pertinentní zdroj“ k reálné existenci „hybridní vlajky“. Vždyť už na první pohled je snad zřejmé, že se nejedná o jednu reálnou vlajku, nýbrž o kombinaci dvou reálných existujících vlajek, tedy přesně těch, které Rakousko-Uhersko užívalo. Protože Rakousko-Uhersko neužívalo jedné vlajky, bývá na wiki často užíváno praporu obchodního loďstva, což je ten, který jste tam vrátil, ale který je, vzhledem k tomu, že postrádá základní prvky státní symboliky a byl vyvěšován pouze na civilních obchodních lodích, zcela zavádějící, a na místě státní vlajky je absolutně nepoužitelný. Logicky je tedy vhodnější zde použít neexistující „hybrid“ dvou existujících státních vlajek nežli obchodní prapor zavedený k účelům lodní dopravy. Žádám Vás tedy o zvážení a přehodnocení Vašeho postoje k „hybridu“. Krom toho má šablona s vlajkou sloužit jako pomocná zdrobnělá miniatura (drobná ikona), nikoli jako věrná ukázka vlajky, od toho jsou články Rakousko-Uhersko a Vlajky Rakouska-Uherska. -- Dragovit (diskuse) 24. 9. 2020, 8:13 (CEST)

@Dragovit: ano, vím, že se standardně vyvěšovala dvojice vlajek: žlutočerná rakouská (císařská) a červeno-bílo-zelená uherská (s erbem). Nepovažuji ale za vhodné používat "hybrid" působící dojmem skutečné vlajky. To je stejně tak zavádějící jako ta "obchodní" vlajka. Pokud by měl být použit "hybrid" tak takový, který bude opravdu vypadat jako hybrid, tj. například s úhlopříčným a nikoliv podélným dělením, a bez zkreslení. Jako tady: . S pozdravem --Vachovec1 (diskuse) 24. 9. 2020, 18:25 (CEST)Odpovědět
Dobře, mám hotovo: . S pozdravem -- Dragovit (diskuse) 3. 10. 2020, 0:18 (CEST)
(Sorry za vstup do cizí diskuze) Nemůžu se zbavit dojmu, že je to vnucování originálních myšlenek do wikipedie. Ten druhý způsob je možná o něco lepší, ale spíš bych si myslel, že by bylo lepší vytvořit šablony Data státu/Rakousko-Uhersko (Rakousko) a Data státu/Rakousko-Uhersko (Uhersko). Obojí by byly odkazem Rakousko-Uhersko, ale vlajky by byly různé. Akorát technická stránka věci (tzn. zápis v článcích) by šikovný asi moc nebyl. Nebo udělat dvojnásobně dlouhou vlajku
Rakouské císařstvíZalitavsko Rakousko-Uherska Rakousko-Uhersko. Chrzwzcz (diskuse) 3. 10. 2020, 00:41 (CEST)Odpovědět
Nemyslím, že by se jednalo o originální myšlenku, když hybridních vlajek je na wikimedii už mnoho. Krom toho nějakou dobu jsem s jejím vytvořením posečkal a zvažoval jsem i jiné možnosti. Samozřejmě mě napadaly řešení typu dvě vlajky v jedné šabloně, což by bylo asi nejlepší, ale bylo k tomu třeba vytvoření nové šablony pro více souborů, ale pak také ty dvě šablony místo jedné, jak to nyní zmiňujete, myslím, že konkrétně tento nápad nemůže fungovat, protože je všeobecně zažité užívání jedné šablony s jednou vlajkou pro jeden stát. To snad ještě nikde nebylo, aby jeden stát měl dvě šablony. Máme tu několik set článků, ve kterých figuruje šablona Rakouska-Uherska s jednou vlajkou, aby jste tam mohl mít dvě, musel by jste je všechny povyměňovat. -- Dragovit (diskuse) 3. 10. 2020, 0:48 (CEST)
Tak to ty další hybridní vlajky budou významem asi úplně někde jinde a z R-U vlajky bude teď rázem ta nejviditelněji používaná, ne? Stát se dvěma vlajkami současně, to na wikipedii nebude (no Tchaj-wan sport versus nesportovní), ale stát s více vlajkami v průběhu času, to je na wiki celkem běžné a vídané, takže šlo by to. Ta šablona možná z mnoha set článků zmizí, pokud "dobře dopadne" diskuze pod lípou o uvádění těchto vlaječek u míst narození a úmrtí - a zde jste přidal krásný argument - nesmyslnost (neexistovaly takové)takových vlajek u některých případů v minulosti, další by byl nesprávná varianta vlajky měněné v čase pro daný stát. Chrzwzcz (diskuse) 3. 10. 2020, 09:39 (CEST)Odpovědět
Mě připadá, že ten krásný argument si vykládáte podle sebe, já nepoukazuji na jakousi nesmyslnost, ale naopak, já očekávám, že šablony vlajek, které jsem právě pro tyto účely vytvořil, pochopitelně užívány budou. Od toho je vytvářím, vytvořil jsem jich už opravdu mnoho a stálo mě to nemálo času a úsilí, další postupně přibývají, takže přicházet teď s nějakou nesmyslností by znamenalo být sám proti sobě. Stejně jako v tomto případě s dvěma vlajkami, kde jsem vytvořil „hybrida“ , abych nahradil prapor obchodních lodí, po vzoru jistého souboru vlajek Anglo-egyptského Sudánu jsem vytvořil variantu vlajek vedle sebe (jak asi vidíte, při zmenšení nejsou moc vidět). Také tyto a obecně všechny šablony s vlajkami netvořím od prosince minulého roku proto, aby nějaká skupinka vyvolenců v jakési přiblblé diskuzi rozhodla, že se užívat nebudou. Od tohoto tu jsou, aby se užívaly, aby z článků se nestal jenom nahromaděný nepřehledný text. A s tím, že se vlajky v čase pro daný stát měnily se naopak počítalo, stačí zadat za jméno státu závorku s letopočty, kdy se vlajka užívala, případně století nebo něco jiného, a máte ji tam, takže toto už je dávno vyřešeno. Tyto šablony jsou nezbytné a fungují právě proto, aby všechny články české wiki (které jsou oproti anglické v poměrně žalostném stavu) měly jednotnou úpravu vlajek o velikosti malých ikon, aby nějaký stát neměl v každém článku jinou vlajku s jinak nastavenou velikostí apod. -- Dragovit (diskuse) 4. 10. 2020, 15:35 (CEST)Odpovědět
Tak užívány asi budou, ale v parametrech, kde se uvádějí jenom státy, ne v dlouhých infoboxových kombinovaných parametrech, jako je místo narození/úmrtí. Že jsme si na české wikipedii vytvořili jinde nevídaného hybrida může mít více důvodů 1) jinde nevlajkují (nebo nevlajkují zaniklé státy) takže nemají takový problém 2) na cizích wikipediích to mají blbě a jen my jsme tomu věnovali patřičnou péči 3) jenom my to máme blbě a je lepší obchodní vlajka než úhlopříčně podělená vlajka, tudíž už to není taky vlajka ale jakýsi symbolický obrázek značící zřejmě Rakousko-Uhersko (legenda nepřiložena :)). Vlajky vedle sebe vidět nejsou a vyžadovaly by technickou úpravu na dvojnásobné roztažení. Přesto si myslím, že správná cesta je mít pro R-U vlajky dvě a prostě přeznačit, nebo vymyslet jiný technický fígl jak ukázat různou vlajku podle Rakouska nebo Uherska. Celkově si ale myslím, že tato diskuze by se měla odehrávat trochu někde jinde než na diskuzní stránce jednoho wikipedisty. --Chrzwzcz (diskuse) 4. 10. 2020, 16:44 (CEST)Odpovědět

Ty pokusy o vlajku jsou podivné, proč tam nenechat tu původní, ta se v českých zemích používala a jako důkaz je několik fotografií z Prahy před rokem 1900. Ta vlajka co jste vytvořil se nikdy a nikde nepoužívala. Poraďte se raději z vexilologem a nevytvářejte podivnosti. Komu ta stará R-U vlajka vadila? děkuji--Martin wolf (diskuse) 5. 10. 2020, 16:00 (CEST)Odpovědět

@Martin wolf, Chrzwzcz, Dragovit: bylo by skutečně lépe, kdybyste tuto diskusi přesunuli na nějakou vhodnější stránku, buď Pod lípu nebo na diskusní stránku příslušné šablony. Děkuji. --Vachovec1 (diskuse) 5. 10. 2020, 16:48 (CEST)Odpovědět

Pokud vadí vlajka námořní (která byla z hlediska používání ta nejlepší), pak navrhuji vytvořit ještě dvě šablony a použít v nich neoficiální názvy, protože je to kratší. Tím se to vyřeší a vše bude správně.

Ano, vadí, abych Vás poopravil, nebyla ani vlajkou námořní resp. námořnictva R-U, ale jen praporem s funkcí označení obchodních lodí. K těm návrhům pro dvě nové šablony navrhuji je vytvořit, ale spíše jenom ve formě přesměrování, protože šablony s vlajkami Předlitavska a Uherska/Zalitavska už vytvořené jsou, takže by se jenom jednalo o duplikáty. Nebo možnost přesně opačná, tj. udělat ze stávajících šablon přesměrování na ty Vaše. Tak či onak při zadání "Rakousko-Uhersko (Předlitavsko)" a "Rakouko-Uhersko (Zalitavsko)" se vlajky objeví tak jako tak. Kdyby se Vám to něčím nepozdávalo, je možné to kdykoli pozměnit. --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 10:25 (CEST)Odpovědět
Tak jo, šablony "Rakousko-Uhersko (Předlitavsko)" a "Rakousko-Uhersko (Zalitavsko)" jsou vytvořeny. --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 11:01 (CEST)Odpovědět

Už se píchlo tím, že se to teď mění tam a zpátky. Používat vlajky není z principu špatně, diskuze vyše se zajímá o jejich uvádění v kombinovaném parametru jako je místo narození. Separátní využití v parametrech typu "země" nebo "stát" není vůbec problém.

  • 1) Pěkná, zažitá, jiné wiki ji používají a netrápí se tím.
  • 2) Když už se vymýšlí, že místo reálné vlajky se budou používat nějaké úplně vymyšlené úhlopříčné hybridy, tak vlastně už to fakt najednou není místo pro oficiální vlajku, ale pro jakýsi "symbol", grafický prvek někdy souhlasící s vlajkou. To už rovnou můžeme navrhnout bílou vlajku s nápisem "R-U". A když už se tedy vzdáme toho, že by se tam uváděli historicky přesné věci, tak to už je lepší vybrat symbol z bodu 1. Nebo možná ještě tu neúhlopříčnou hybridní věc. Nebo můj skromný překryvný výtvor:
  • 3) To zatím naráží na technické možnosti a ničí to zarovnání pro státy zapsané pod sebou (v infoboxu typické). Opravdu, i Švýcarsko se svojí čtvercovou vlajkou je pak zarovnané. Tohle by to zničilo.
  • 4) Takové řešení vyžaduje přeznačení všech využití. Takové, které nesouhlasí s wikidaty, kde se to nerozděluje! Moc pracné pro malý hnidopišský efekt. A určitě proti návrhu psát "Předlitavsko" a "Zalitavsko" nebo ty šílené dlouhé texty oficiálních názvů. A takové dělení IMHO odporuje vnímání zdrojů kde to bude spíš prostě "Rakousko-Uhersko".
  • 5) Netřeba hned házet flintu. Nebo ji hodit pro VŠECHNY státy třeba před 1918, taky možnost. Chrzwzcz (diskuse) 7. 10. 2020, 19:27 (CEST)Odpovědět
1) Právě proto, že je "pěkná" a "zažitá" ve smyslu jakési představivosti nebo přání, kdy je přání otcem myšlenky, byla nevhodně zavedena prakticky kamkoli a vyskytuje se (nebo se vyskytovala) všude, včetně článků o světových konfliktech, přestože nebyla ani vlajkou válečnou, i když sloužila jenom ke značení civilních obchodních lodí, tak někdo přišel s nápadem či přáním, že může suplovat vlajku státní. Výrok "wiki ji používají a netrápí se tím" je nepravdivý, protože prapor byl na jiných wiki v průběhu let opakovaně nahrazován vlajkou žlutočernou, ale protože tím byla opomenuta uherská část, nesetkalo se to s kladným ohlasem a vracelo se to. Zatím nejlepší a nejúspěšnější řešení jsou tedy vlajky obě, ale protože v některých případech to není umožněno (jako v případě dat států, kde může být jen jeden soubor), tak nezbývá než duo nebo hybrid, a nebo vylepšení té dané šablony. Váš skromný překryvný výtvor je fajn, i když by tam měla asi správně mít přednost vlajka Předlitavska, ale asi kvůli andělům jste dal dopředu uherskou, ovšem jako daleko problematičtější vidím kombinaci tohoto výtvoru s ohraničením, které jsou v šablonách nastaveny. K bodům 4-5 nevím co dodat, protože jim příliš nerozumím, samozřejmě celé názvy typu jako například u Předlitavska "Království a země na říšské radě zastoupené" jsou nevhodné principiálně pro šablony, které se umisťují do míst s nedostatkem volného prostoru, různé tabulky apod. --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 10:11 (CEST)Odpovědět
Jo, překryvná bude mít problém při ohraničení, jinak mi přijde docela fajn. Bod 4 nerozumíte - no je prostě složité teď přeznačovat všechny výskyty Rakouska Uherska na jednu ze dvou variant, hlavně kvůli wikidatům, navíc "Předlitavsko" a "Zalitavsko" určitě neočekávané. 5) Nepoužívat nikde, nebo nepoužívat u R-U, nebo nepoužívat od nějakého data - co k nepochopení. --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 10:17 (CEST)Odpovědět
Ale z předchozího mi vyplývá, že jako největší společný průnik všech nápadů a současných technických možností je hybrid . --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 10:20 (CEST)Odpovědět
"se nesetkal s dobrým ohlasem u některých kolegů (budil dojmem reálné jedné vlajky)" - no tak někdo bude muset ustoupit, nakonec to bude možná ta nejlepší ze špatných možností. Aby nebudila dojem, možná by šlo do předělu mezi vlajkami dát bílý nebo šedivý oddělovací pruh. --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 10:42 (CEST)Odpovědět
Uvedený hybrid byl první, co jsem použil hned, jakmile jsem ho objevil, ale nesetkal se příliš s pochopením, asi po týdnu mi začaly přicházet upozornění od kolegů, že se jedná o "neexistující vlajku", obtížně se vysvětluje, že se jedná o koláž dvou vlajek, takové rozpaky může vyvolávat opakovaně. Zajímá mě váš názor na kombinaci , opravdu je tahle možnost tak špatná kvůli té velikosti? A pak bych se ještě rád zeptal na ten Anglo-egyptský Súdán , i když s R-U vůbec nesouvisí, tak ale po technické stránce je to případ úplně totožný, rovněž kohosi napadlo vytvořit kombinaci vlajky Egyptského království a Británie. Ať už vytvoření hybridu nebo duální vlajky pro jeden stát v každém případě vytváří precedens, který by asi měl být uplatněn na všechny státy s dvěma vlajkami. V podstatě to není otázka jen u R-U, nýbrž všech států s dvěma vlajkami. Ok, shodli jsme se každopádně na tom, že nejlépe je užití obou vlajek (obou šablon) v daném případě, ale když už tedy sáhneme k hybridu nebo kombinaci, tak by se asi mělo postupovat takto všude? --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 11:18 (CEST)Odpovědět
Můj názor, jako jediného, kdo ještě diskutuje? No opravdu bych očekával, že budeme u dvojic vlajek postupovat stejným způsobem, protože to (zřejmě) je stejný případ. Jediné co je asi u R-U jiné je, že ten hybrid, co se zde používal, reálně existoval, i když jen pro obchodní lodě či cosi a ne pro stát. Jenže ten už asi používat nechceme a tím se nám všechny situace stávají analogickými, tj. jak nacpat do místa pro jednu vlajku vlajky dvě a nevyvolávat dojem, že taková zkombinovaná vlajka reálně existovala. Ten dojem nakonec asi vzbudí všechny varianty, ale podle mě nejvíc ho vzbudí ta úhlopříčná slepenina, takže té bych se vyvaroval. Malinkaté vlajky se mi nelíbí a s nimi přece taky vzniká problém s ohraničením, hlavně u té s mezereou, no ne? Ořezáním původních vlajek, nebo jejich smrsknutím na polovinu jen vodorovně? Technicky umožnit dvojnásobně širokou vlajku je asi nečekaný výjimkový zásah do různých šablon, nebude mít podporu, a ničí zarovnání vlajek pod sebe. --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 12:23 (CEST)Odpovědět
Nakonec bych možná rezignovaně řekl: R-U společnou vlajku nepoužívalo, ale my mu tady nějakou zpětně přidělíme. Což asi částečně děláme tak jako tak, tak můžeme dát tu lodní. To máte stejné, jako kdybych chtěl používat vlajku Čechy pro ČSR 1969-1990 kdy žádná nebyla v platnosti, taková retrospektivní působnost. S názvem státu takové štráchy neděláme, a Česko využíváme třeba i pro začátek 90. let i když do slovníku se prosadilo až později, ale to je nepolitický název narozdíl od "politické" vlajky. --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 12:27 (CEST)Odpovědět
Nesouhlasím s užíváním lodní vlajky, která se kromě obchodních civilních lodí nikde nepoužívala, to není řešení. Používejte ji tam, kde se to týká lodní obchodní dopravy, ale nikoli námořnictva, protože ani námořnictvo tuto lodní vlajku nepoužívalo, ani u armády, natož státu, ta vlajka nemá zkrátka v té šabloně co dělat, ani v článcích věnované válce, kde zastupuje Rakousko-Uhersko vedle skutečných vlajek Německa, Itálie atd., působí to dojmem, že je to státní vlajka celé R-U. Není vhodná ani u osobností s uváděním místem narození R-U, protože se nenarodili do státu s takovouto vlajkou. Pod touto lodní vlajkou nebojovala armáda R-U ani námořnictvo, význam lodní vlajky je tedy nula, užitek žádný. Srovnání s vlajkou ČSR 1969-1990 je nevhodné, protože R-U své vlajky mělo, je tedy nutno používat tyto a nikoliv do jejich místa uměle dosazovat jakýsi bezvýznamný prapor pro lodě. --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 14:56 (CEST)Odpovědět
Tak pořád možná lepší bezvýznamný existující prápor než úplně neexistující ahistorický obrázek. Krom toho můžeme tedy ještě rozjet šílenou monstrakci "Rakousko-Uhersko nikdy neexistovalo", a dělit vše jen pro "Rakousko" a pro "Uhersko". Ale to je podobně šílené jako "Československo nikdy nebylo" :) --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 15:09 (CEST)Odpovědět
Kdo nebo co Vás nutí účastnit se diskuze, které se nechcete účastnit a máte k ní odpor? Ten ahistorický neexistující obrázek obsáhl ze skutečných státních vlajek mnohem víc, než ten nesmyslný lodní prapor, který prosazujete Vy. Lodní prapor nemá ze státní symboliky R-U vůbec nic. Nenutím Vás se účastnit této diskuze, ve které navíc zastáváte názor, který já ani další její účastníci nesdílí. Jste jediný a sám, kdo toto řešení zastává, takže tu ztrácíte jenom čas. Nikdo z přítomných váš lodní prapor nechce, a jestli se Vám líbí, vyvěste si ho u sebe doma. ;) --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 15:17 (CEST)Odpovědět
Můj závěr je takový, že sloučená kombinace obou státních vlajek je nejlepší vhodné řešení u R-U (tak i u Súdánu), vzhledem k tomu, s jakými rozpačitými ohlasy byly přijati hybrid první i druhý. Tento obrázek je sice po zmenšení do ikony titěrný, ale to je jen druhořadá kosmetická vada ve srovnání s historickou přesností, o kterou tady v prvé řadě jde. Alespoň je patrné, že se nejedná o vlajku jedinou. Údajný nedostatek typu chybějící mezery mezi nimi je rovněž jenom kosmetická záležitost, navíc by průhledná mezera splývala s bílým pruhem u uherské vlajky, takže je diskutabilní poznámka, že by tam mezera měla být, rovněž jsem nevypozoroval ani druhý uváděný nedostatek, tj. problém s přidanými okraji, ty tam naopak přidány být můžou, s tím problém není. Řešení tu tedy je, nehledejme a nevymýšlejme umělé překážky a obstrukce, které mají tomu bránit a hovořit ve prospěch praporu civilních obchodních lodí. Tento lodní prapor je naproti tomu sice kosmeticky vyhovující, ale z historického hlediska zcela nesmyslný a nepoužitelný. Krom toho panuje tu mezi námi shoda v tom, že je vhodnější užít šablon dvou a jen speciálně tento soubor má být určen do šablon dat států, kde prostě dva soubory být nemůžou. Nedává příliš smysl, aby do šablon dat státu byl dán lodní prapor, když všude jinde má být nahrazen dvěma šablonami Předlitavska+Zalitavska. --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 15:48 (CEST)Odpovědět
Pokud se šablony Předlitavsko a Zalitavsko používají jen k tomu, aby se používaly dohromady hlavně zde: Šablona:Koloniální mocnosti, tak se jich můžeme zase asi svobodně vzdát hned jak dohodneme nějakou zkombinovanou. Ještě mě napadlo, že by to mohl být gif a mohlo by to blikat - chvíli Rakousko, chvíli Uhersko :) Já vím, blbost. --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 16:45 (CEST)Odpovědět
Jenže to je jenom Vaše domněnka, že šablony mají být dohromady použity jen v Šabloně:Koloniální mocnosti, o té zde nepadla ani řeč. Ve skutečnosti šablona s Rakousko-uherskou vlajkou (správně vlajkami) figuruje na spoustě místech. Není důvod se vzdávat, nezlehčujte to nemístnými vtípky, není na místě to zesměšňovat, děkuji. --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 17:43 (CEST)Odpovědět
Čtěte: Většinově se používá slitá vlajka 2v1. Dvě za sebou jdoucí vlajky se používají minimálně, prakticky jen v té šabloně. Používat oba principy zároveň je značně nepraktické a nežádoucí, nic nám to tady pořádně nevyřeší. --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 18:51 (CEST)Odpovědět
Čtu, současně odpovídám na Vaše teze, které ve mě vyvolávají rozpaky, zpět ale k tématu: Nejsem proti slité vlajce 2v1 v jakékoli podobě. Hybrid s lomeným překrýváním jsem vytvořil až na základě dohody s kolegou Vachovec1, které se mu vlajky slité vedle sebe nepozdávali, normálně bych tam tuto variantu ponechal a víc se tím nezabýval. --Dragovit (diskuse) 14. 10. 2020, 08:16 (CEST)Odpovědět
Jestliže státní vlajka neexistovala, nepoužívejte jí. Pokud už musíte nějaký obrázek, pak zřejmě (státní) znak . Archimedes nebo Kryštof Kolumbus taky vlajku nemají. --JAn (diskuse) 13. 10. 2020, 12:46 (CEST)Odpovědět
Tady neřešíme nedostatek vlajek, ale přebytek :) Pokud tedy místně oddělené používání dvou různých vlajek neznamená ve skutečnosti "žádná jednotící" tudíž žádná... Znaku bych se tedy vyhýbal jak jen to jde. --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 13:10 (CEST)Odpovědět
Přebytek vlajek tu řeším už asi jenom já, protože Vy jste to už vzdal, cituji rezignoval (jak jste sám řekl), když jste upřednostnil bezcenný lodní prapor, v podstatě bezvýznamný obrázek, který nevím k čemu má sloužit, když byl jen u obchodních lodí, navíc diskuzi komplikujete nějakými dalšími svými nápady a dojmy, že dvojité vlajky jsou malinkaté a nelíbí se Vám, takže nenacházím slov, nicméně nemám čas ani náladu řešit Vaše vrtochy, toť vše. --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 15:04 (CEST)Odpovědět
Tak a to diskutujete s jednotlivcem, co nadhodí všechny možnosti. Pokud si to nechcete vyargumentovat, tak se vrátíme ke stavu před vaší intervencí, jakkoliv se vám jeví nevhodný. --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 16:46 (CEST)Odpovědět
Pokus s rámečkem {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko (překryv)}} = Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko. Udělal jsem pár pokusů a technicky je docela zvládnutelné udělat dvě vlajky za sebe úpravou/doplněním šablon flagicon, vlajka a název a data státu, jen jestli to opravdu chceme. Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 17:52 (CEST)Odpovědět
To překrytí nevypadá úplně špatně. --Silesianus (diskuse) 13. 10. 2020, 21:08 (CEST)Odpovědět
Přesně tak, nadhodil jste všechno možné i nemožné, aby jste pak následně hlásal návrat ke stavu původnímu. To nedává příliš smysl. Čeho jiného jste tedy chtěl docílit nežli vyvolání dokonalého zmatku, když vlastně ani jednu z těch navrhovaných možností jste nepřipouštěl? Možná jste chtěl odvést pozornost a zkomplikovat diskuzi, která směřovala ke zdárnému konci. Nebudeme se vracet do stavu před mou intervencí, protože by to byl jednak návrat k historickému nesmyslu, a jednak pro to nemáte sebemenší podporu, nikdo ten váš bezvýznamný prapor obchodních lodiček nechce. Každý, kdo si uvědomuje historické reálie a drží se jich, je ochoten připustit, že jeho užití bylo mylné a zavádějící a hledal nebo prosazoval by řešení, které je nejlepší, nikoliv aby upřednostňoval bludy jako to děláte Vy. K tomu dodatečnému pokusu: bylo jasné, jak to bude vypadat s rámečkem, pořád je tento výtvor lepším řešením než původní stav, když bere v potaz skutečné vlajky, a grafické detaily kosmetického charakteru mě netrápí. --Dragovit (diskuse) 13. 10. 2020, 18:02 (CEST)Odpovědět
Nadodí možnosti dalšího vyřešení jsem myslel. Já jsem tedy žádný rodící se závěr nepozoroval, z navržených 5 možností se to podělilo s wikipedisty na všerůzné strany. Dokonce přibyl návrh dávat tam znak. --Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 18:49 (CEST)Odpovědět
Ještě by se tam mohla dávat hymna. Ale u R-U by se taky musela udělat koláž, protože i hymny byly oddělené. Nicméně pokud by zazněly za sebou a ne současně, tak by to možná tak moc nevadilo.--Shlomo (diskuse) 13. 10. 2020, 19:32 (CEST)Odpovědět
Kolem a kolem, jak jsem říkal, ta varianta 2B vypadá asi nejlíp, nejsnáze se implementuje jen jsem udělal jednu pokusnou verzi a andělíčky scuknutými na polovinu i když pro ikonu to není moc vidět. Pokud platí "ale protože se nesetkal s dobrým ohlasem u některých kolegů", tak to bylo spíš kvůli tomu, že se měnila nějaká zažitá věc, ne? Co by tito konkrétní kolegové měli proti "verzi 2v1"? Chrzwzcz (diskuse) 13. 10. 2020, 21:06 (CEST)Odpovědět

Dovoluji si jen upozornit, že výše proběhla diskuse "Vlajka a data narození a úmrtí", která nebyla nijak vyhodnocena. Nemalá část ze zapojivších se wikipedistů (tedy těch několika, kteří chtěli na tuto marginálii reagovat) se vyslovila také pro variantu úplného vypuštění vlajek. Možná by bylo odkazovanou anketu nejprve vyhodnotit, pokud byla míněna zcela vážně. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 14. 10. 2020, 01:11 (CEST)Odpovědět

Já ji za čas vyhodnotím, nebo spíš půjdeme "do druhého kola" podle dosavadních nejčastějších odpovědí, na vypuštění už po prvním kole bych si to netroufl vyhodnocovat (na "marginálii" reagovalo dost lidí a dost různorodých odpovědí). Je ale mylné se domnívat, že vypuštěním vlaječek z dat narození a úmrtí by se nějak vyřešila vlajka R-U, pořád je spoustu jiných infoboxových parametrů a míst v článcích, kde vlaječky zůstanou, takže i vyřešit podobu r-u vlajky má smysl a tím pádem jsou tato témata řešena samostatně a neovlivňují se. Tak. --Chrzwzcz (diskuse) 14. 10. 2020, 08:42 (CEST)Odpovědět

Dokud nebude toto rozhodnuto, navrhuju vrátit vlajku tak jak byla. Aspoň to byla vlajka, ne ten současný úhlopříčně rozpůlený nikde neviděný hybrid. A když už si teda vlajku úplně vymýšlíme, tak Soubor:Austria-Hungary - made-up flag.png zde ještě jeden příspěvek. Chrzwzcz (diskuse) 19. 10. 2020, 21:38 (CEST)Odpovědět

Pro lepší rozhodování doporučuji zájemcům tento link. Za mě (ale nemám to pořádně nastudováno a nemám na to čas) bych doporučoval černo-žlutou vlajku. B.mertlik (diskuse) 19. 10. 2020, 22:40 (CEST)Odpovědět

Rozumím správně, že hlavním důvodem nespokojenosti s R-U obchodní vlajkou je údajná skutečnost, že prý se tento symbol užíval jen k identifikaci civilních námořních lodí? Ta informace totiž není pravdivá... Obchodní vlajka měla v mezinárodním styku značně širší využití, přičemž pro nás nejrelevantnější je to, že v letech 1784-1918 byla touto vlajkou (resp. vlajkami, jednou před R-U vyrovnáním a druhou po něm) označována zahraniční zastupitelství monarchie (zdroj zde s. 3, plus foto na s. 51). Jinak řečeno, kdo v zahraničí hledal budovu s rakousko(-uhersko)u vlajkou, hledal právě tu vlajku obchodní.
Takže takový symbol se mi pro reprezentování monarchie tady na Wikipedii zdá velmi vhodný. --David Beneš (diskuse) 22. 10. 2020, 00:50 (CEST)Odpovědět

Call for feedback about Wikimedia Foundation Bylaws changes and Board candidate rubric

Dobrý den. Apologies if you are not reading this message in your native language. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka.

Today the Wikimedia Foundation Board of Trustees starts two calls for feedback. One is about changes to the Bylaws mainly to increase the Board size from 10 to 16 members. The other one is about a trustee candidate rubric to introduce new, more effective ways to evaluate new Board candidates. The Board welcomes your comments through 26 October. For more details, check the full announcement.

Děkujeme! Qgil-WMF (talk) 7. 10. 2020, 19:17 (CEST)Odpovědět

Žádost o zpětnou vazbu k připravované funkci

Pěkný večer, komunito, měl bych několik dotazů ohledně připravované funkce snazšího přidávání nových vláken (témat) na diskusní stránky. Funkce je aktuálně ve vývoji a vývojáři uvítají zpětnou vazbu. Opovězte prosím na otázky níže.

  1. Zapomínají nováčci na přidání podpisu při vkládání nové sekce pomocí „Přidat téma“?
  2. Myslíte si, že nováčci mají potíže s nalezením záložky „Přidat téma“?
  3. Víte o nějakém systému, který funguje lépe (krom Domovské stránky) než ten současný?
  4. Máte nějaké problémy se současnou verzí přidávání nových vláken, které by měly být vyřešeny?
  5. Máte nějaké návrhy na funkce, které byste uvítali?

Předem děkuji za spolupráci. --Patriccck (diskuse) 7. 10. 2020, 20:03 (CEST)Odpovědět

  1. Na podpis občas zapomene i zkušený editor. Btw. upozornění v úvodu stránky (po kliknutí na záložku) říká …své komentáře podepisujte čtyřmi vlnovkami (~~~~). Na to bych jako nováček dost zíral. Nebylo by lépe tam raději navádět na tu "podpisovou ikonu"?
  2. No, že by byla ta záložka zrovna nápadná, se říct nedá.
  3. Na Wiki ne.
  4. Ne.
  5. V tuto chvíli ne, ale zapřemýšlím.
--Vachovec1 (diskuse) 13. 10. 2020, 19:49 (CEST)Odpovědět
@Vachovec1 Díky za vyjádření, předávám odpovědi vývojářům.
Upřímně jsem čekal, že o budoucnost MediaWiki bude mít komunita větší zájem, ale asi se najdou důležitější věci… --Patriccck (diskuse) 25. 10. 2020, 13:46 (CET)Odpovědět

můžu použít překlad

z jiné wikiDanikyyzz (diskuse) 14. 10. 2020, 10:26 (CEST)Odpovědět

@Danikyyzz Můžete, vždyť vám to kolegové do Potřebuji pomoc psali a vy jste jim na to odpověděl... --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 14. 10. 2020, 10:28 (CEST)Odpovědět
a musim tam napsat že jsem ho použil --Danikyyzz (diskuse) 14. 10. 2020, 10:35 (CEST)Odpovědět
@Danikyyzz Dobrý den, samozřejmě je nutné uvést, že jste překlad použil. Použijte pro to, prosím, šablonu Překlad. Děkuji a přeji hezký den --Jakub Sochor (diskuse) 14. 10. 2020, 10:38 (CEST)Odpovědět

Španělé

Když vidím diskusi ohledně retrieverů tak jak se má jmenovat stránka o skupině psů španělé? Připravil jsem stručný souhrn všech 20 uznaných + neuznaný, vymřelí a nesprávně pojmenovaný.--Strojmír (diskuse) 18. 10. 2020, 11:41 (CEST)Odpovědět

Jelikož nejde o "oficiální" skupinu, tak Španěl (pes). A jelikož Španěl je přesměrování na Španělé, tak do stránky Španělé přidat do šablony {{možná hledáte}} odkaz na "psí" stránku (vedle odkazu na tu "holubí"). --Vachovec1 (diskuse) 18. 10. 2020, 12:15 (CEST)Odpovědět
To není úplně pravda. Ano dle FCI není samostatná skupina takto pojmenovaná, ale je jich hned několik takto pojmenovaných. A to:
  • VII. Ohaři - I. Kontinentální ohaři - II. Typu španěl
  • VIII. Slídiči, retrieveři a vodní psi - II. Slídiči (jinak taky zemní španělé) - všichni členové jsou španělé
  • VIII. Slídiči, retrieveři a vodní psi - III. Vodní psi (ta část co jsou španělé se nazývají vodní španělé)
  • IX. Plemena společenská - VII. Angličtí nelovečtí španělé
  • IX. Plemena společenská - IX. Malí kontinentální španělé, ruský toy a pražský krysařík
Pro zajímavost, dle KC nebo AKC mají svojí skupinu Gundogs - Spaniels.
Proto si myslím, že Španěl (pes) je trochu mimo. --Strojmír (diskuse) 18. 10. 2020, 13:56 (CEST)Odpovědět
Nejsem kynolog, nicméně nerozumím, v čem je návrh kolegy Vachovce1 na pojmenování stránky Španěl (pes) nevhodný? Je-li to skupina psů španělé, pak to vidím na navrženou stránku. --Jan Polák (diskuse) 18. 10. 2020, 21:29 (CEST)Odpovědět
Aspoň, že tady nebude debata zda spaniel nebo španěl :-).
Pokud je u plemen psů obvyklé psát je v plurálu (tak si vysvětluji nesouhlas se Španěl (pes)), chtělo by to změnit jednak všude, jednak v doporučení, ale nejprve najít na změně shodu - dodat zdroje. Preferenci psa nad národem nelze očekávat. JAn (diskuse) 19. 10. 2020, 10:31 (CEST)Odpovědět
Ještě jedna drobnost. Proč Španěl (pes), když tu je cela řada skupin psů:
Pokud jsou španělé skupina FCI, tak samozřejmě postupovat konzistentně jako u těch vámi uvedených. --Chrzwzcz (diskuse) 21. 10. 2020, 19:12 (CEST)Odpovědět
Nechť si kolega Strojmír povšimne, jak jsou ty stránky koncipovány. Například stránka Teriéři začíná: Teriéři jsou skupina psů dle FCI s pořadovým číslem tři. Má celkem čtyři sekce: Velcí a střední teriéři, Malí teriéři, Teriéři typu bull a Toy teriéři. Je to nesourodá skupina psů různých velikostí a barevných rázů.... Čili předmět článku je definován jako skupina plemen podle klasifikace FCI a název článku tomu odpovídá. Zatímco kolega hodlá vytvořit v podstatě rozcestník, kam vypíše všechna psí plemena, uznaná i neuznaná, které mají ve svém oficiálním či dokonce neoficiálním názvu slovo "španěl". To je dost zásadní rozdíl. --Vachovec1 (diskuse) 21. 10. 2020, 19:40 (CEST)Odpovědět
Takže, pokud dle FCI existuje skupina obdobná jako Teriéři, tak má být v množném? Já jsem pro, jen jestli si uvědomujeme co z toho vyplývá?
Druhá věc, skupina španělé přesahuje FCI. Skupina vznikla v době, kdy nikdo toto neřešil.
A pak ještě ohledně názvu španělé - podívejte se do diskuze Retriever. Někteří tam píší, aby se používalo Retrívr a podobně. Každý slídič je španěl (zemní španěl) - literatura i veřejnost moc pojem slídič nepoužívá. --Strojmír (diskuse) 22. 10. 2020, 09:31 (CEST)Odpovědět

Jen češtinářská poznámka: v kontextu psího (a předpokládám, že i holubího) plemene je množné číslo „španěli“ nebo „španělové“, nikoli „španělé“. Viz [5]. A psí plemena se píší s malým písmenem. Viz [6].--Shlomo (diskuse) 23. 10. 2020, 11:42 (CEST)Odpovědět

Správná připomínka. Přesto si myslím, že k případně zvolené "španěli" by měl být rozlišovač, ačkoliv pro národ je "Španěli" nesprávně. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 10. 2020, 14:59 (CEST)Odpovědět
IMHO nemusí, pro takovéto případy máme šablonu {{Možná hledáte}}.--Shlomo (diskuse) 23. 10. 2020, 15:27 (CEST)Odpovědět
Nebo tak. A asi i líp, zatím na "Španěli" nic neodkazuje, takže se to neplete. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 10. 2020, 15:35 (CEST)Odpovědět

jazyk

Zdravím. Může být shoda na tom, že parametr jazyk v infoboxech se bude zapisovat stylem [[angličtina]]? Malá statistika (v případě že je to psané odkazem, bez odkazu je to složitější zjišťovat a už tady je pár nepřesností ale ne řádových)

Příklad zápisu je pro lepší představu ukázán pro angličtinu ale statistiky jsou pro všechny jazyky - prostě co následuje po parametru jazyk jestli skrytý odkaz nebo odkaz. Chrzwzcz (diskuse) 20. 10. 2020, 08:34 (CEST)Odpovědět

A což nedělat jazyk odkazem?
nebo jej zapisovat jen kódem (jazyk = en)? a pak nechat formátování na infoboxu, po vzoru citačních šablon? (použitelné pro běžné jazyky s intuitivní zkratkou, ale jako dlouholetý přispěvatel projektů Wikimedia mám možná zkreslený pohled) --JAn (diskuse) 20. 10. 2020, 08:44 (CEST)Odpovědět
Mno, asi ne. Specifické potřeby, typu " kreolizovaná francouzština" nebo "angličtina (české titulky)" a podobně, prostě někdy je tam třeba nasypat i nějaké poznámky. --Chrzwzcz (diskuse) 20. 10. 2020, 09:04 (CEST)Odpovědět
Imho tento problém řeší š. {{Jazykem}} s parametrem toleruj: anglicky / kreolizovaná francouzština --Jvs 20. 10. 2020, 14:36 (CEST)Odpovědět
Ale tahleta šablona je snad míněna do textu, typicky do úvodní věty pro zmiňování originálního názvu, ne? Ne pro infoboxy. Zvlášť proto, že neobsahuje podstatné jméno drtivě užívané místo minoritních příslovečných způsobů. --Chrzwzcz (diskuse) 20. 10. 2020, 15:36 (CEST)Odpovědět
Aha, máte pravdu, to mi uniklo. --Jvs 20. 10. 2020, 16:46 (CEST)Odpovědět
Přiznám se, že vůbec nechápu, co navrhujete měnit. Co ze stávajícího stavu považujete za chybné a chcete zrušit a nahradit čím? Jediné, co jsem si schopen představit pod výše uvedenými body („skrytý odkaz“?), je zákaz použití svislítka v parametru jazyk…? Jako opravdu? Nebo se jen snažíte říct, že se má používat název jazyka jakožto substantivum místo adjektiv či příslovcí? Hm… OK, když vás to baví. --Mormegil 20. 10. 2020, 09:20 (CEST)Odpovědět
Nojo, podstatným jménem, tak přece to bylo napsané srozumitelně. Ale k tomu musí být někde černou na bílém napsaný konsenzus komunity, i při těchto číselných poměrech, zjevně to nelze prohlásit za konsenzus vzniklý postupnou praxí. Ty výskyty příslovcí a přídavných jmen jsou čistě náhodné, i když nejvíc se vyskytují u infoboxu kniha, u kterého dosud neproběhlo nějaké unifikování, jako třeba u infoboxu film. Takže díky za souhlas, i když takový ... posměšný. Chrzwzcz (diskuse) 20. 10. 2020, 09:45 (CEST)Odpovědět
Teda pro mě to srozumitelné není. Můžete uvést nějaký příklad takového infoboxu a Vámi navržené úpravy? Vámi uvedené linky totiž nefungují. A týká se to i referencí (citačních šablon)? Má mít čtenář u zdroje napsáno, namísto toho, že je německy, název jazyka (němčina)? To mi připadá dost divné. --Petr Karel (diskuse) 20. 10. 2020, 14:17 (CEST)Odpovědět
Mě linky fungují (pro příklad s anglicky třeba Hledá se Nemo, opačný Úsvit planety opic) a myslím, že na začátku je řečeno, že se jedná o infoboxy ("že parametr jazyk v infoboxech se bude zapisovat stylem"). Připadá mi to vcelku srozumitelné, ale abych se vyjádřil přímo k podstatě této diskuse, tak nevidím důvod, proč 200+ výsledků nepředělat na variantu zbylých 10k+. Chápal bych, kdyby to bylo 50:50 nebo 60:40 ale tohle je jasných 99:1... ani to ne. RiniX (diskuse) 20. 10. 2020, 14:24 (CEST)Odpovědět
Že tam bude vždy u každého infoboxu s parametrem jazyk k vidění
Jazyk: angličtina
ne Jazyk: Angličtina
ne Jazyk: anglický
ne Jazyk: anglicky
ne Jazyk: Anglický
ne Jazyk: Anglicky
Citační šablona má sice taky parametr jazyk, ale zde jde o infobox. Chrzwzcz (diskuse) 20. 10. 2020, 14:54 (CEST)Odpovědět
Klikací odkaz bych všude nevyžadoval. Někdy je nad tím (v jiné položce) třeba už taky jazyk a tady by byl odkaz duplicitní, mohlo by být něco jako "pardubická čeština", "hradecká čeština", ale odkazovaný by byl jen jeden jazyk, podobně třeba "vlámština (belgická verze Nizozemštiny), nizozemština", klikací bude jen jeden z těch jazyků..., někdy je | jazyk = Více jazyků (12). Navíc osobně bych ani v článku Česká republika (či jinde) nedával v infoboxu klikací odkaz čeština, neboť je to pro běžného čtenáře zřejmé, co to je ta čeština. Stejně jako se v textech neodkazují všeobecně jiné známé pojmy, ale chápu, že to někdo může vnímat jinak.--Pavouk (diskuse) 20. 10. 2020, 15:13 (CEST)Odpovědět
Když se to načítá z wikidat, tak se prostě mechanicky odkazuje, jak taky jinak. Po zběžném prohlédnutí bych řekl, že v infoboxu je zvykem skoro bezpodmínečně češtinu odkazovat. Plete mi se do toho neodkazovaný jazyk z citačních šablon, tam se ten parametr jmenuje stejně. --Chrzwzcz (diskuse) 20. 10. 2020, 15:32 (CEST)Odpovědět

Myslím, že tomu můžeme nechat volnost, třeba časem přirozeně vykrystalizují oborově specifické zvyklosti. Už takto mám pocit, že je podstatným jménům v prvním pádu ve Wikipedii nějak nadržováno. Od té doby, co jsou wikidata, příliš nehrozí, že by někdo chtěl strojově datově těžit infoboxy, čímž z mého hlediska odpadá jediný podstatný argument, proč se snažit o nějaké sjednocování na úkor možné oborově stylové pestrosti.--Tchoř (diskuse) 20. 10. 2020, 18:02 (CEST)Odpovědět

Jo, ale ono to není oborově pestré, ono je to pestré naprosto nahodile (třeba 5x u filmu, 10x u seriálu, 1x u rozhlasové stanice, 50x u knihy, 2x u támhletoho) a zjištěný poměr mi říká, že krystalizace doběhla a nemá cenu si to procentíčko nějak hýčkat, zvlášť když v těch infoboxech proběhne unifikace ještě v jiném parametru. A představa, že infoboxy jsou místem pro náhodné žonglování se synonymy, ta se drží jak něco košile, ale od té doby co wikidata pronikají automatickým načítáním do infoboxů, tak jim stejně zvoní pomalu hrana. A psát jazyk velkým písmenem je taky docela výstřelek, i když to není věta. --Chrzwzcz (diskuse) 20. 10. 2020, 19:01 (CEST)Odpovědět
Tak zrovna u těch knih mi to taky přijde nejpřirozenější „anglicky“. --Tchoř (diskuse) 22. 10. 2020, 07:26 (CEST)Odpovědět
Nojo, proč kniha ano, časopis ne, film ne, televizní stanice ne. Prostě asi pocitově. U knížek je to 1310:70, trochu jsem tomu v minulém týdnu při průběžné ale nedotáhnuté revizi hodnot v infoboxu kniha pomohl (český vydavatel, neuvedená země a jazyk, špatně vyplněný jazyk - překladu místo originálu a tak), ale přesto. U jiných infoboxů to teda sjednotím, ten knížkový nakonec taky a pak si někdy příležitostně můžeme poklábosit u konkrétního infoboxu, jestli to zrovna u něj celé neobrátit, a jednotně. Teď je to náhodně roztroušené mezi vícero variant jak naznačeno. Chrzwzcz (diskuse) 22. 10. 2020, 08:28 (CEST)Odpovědět
Zatím mi sjednocování v tomto případě přijde furt víc škody než užitku, když bude anglicky u filmu, také to ničemu neuškodí. Nemyslím si, že je vhodné, abyste takto prosazoval svoji představu. --Tchoř (diskuse) 22. 10. 2020, 12:15 (CEST)Odpovědět
A pak se nemá na wikipedii něco dohodnout složitějšího, když u takovéhle ložené věci se bude vymýšlet, proč nepřináší užitek mít jednotný formát hodnoty jednoho parametru, když už je to beztak skoro hotové i bez huráakce. Nebo dokonce když už je to těsně před jednotou najednou vymýšlet, že by to vlastně mělo být celé úplně opačně, nebo že by se měly všemožné varianty náhodně rozsypat do náhodných článků. Nikoho přece nenutím vyplňovat to jednotně, ať ho to tedy nesvazuje při tvorbě vlastního textu článku, ale ať mě nezastavuje, když se mu to zwikifikuje i co se týče doporučeného formátování hodnot dle nápovědy u daného IB. --Chrzwzcz (diskuse) 22. 10. 2020, 12:46 (CEST)Odpovědět

Nevidím v popsané situaci žádný problém, není tedy ani třeba hledat jakési (pseudo)řešení. Budu rád, když wikipedistům zůstane aspoň v něčem ještě jakási volnost ke skutečné tvorbě obsahu. --Bazi (diskuse) 22. 10. 2020, 12:26 (CEST)Odpovědět

Infobox není literární tvorba obsahu, infobox jsou suchá data mnohdy vytažená a naformátovaná jednotně z wikidat. Spíš je divné, když každá knížka z knižní série/od stejného autora má infobox vyplněný jiným způsobem, a to mluvím nejen o jazyku. --Chrzwzcz (diskuse) 22. 10. 2020, 12:33 (CEST)Odpovědět

Important: maintenance operation on October 27

-- Trizek (WMF) (talk) 21. 10. 2020, 19:10 (CEST)Odpovědět

Jmenování dozorců

Ahoj všem,

Domnívám se, že česká Wikipedie vyrostla do dostatečné velikosti, aby si mohla jmenovat vlastní dozorce. Dozorci mají možnost skrýt jednotlivé editace před všemi uživateli, vč. správců, a této možnosti se využívá při skrývání editací, jejihž přítomnost by mohla vážně ohrozit Wikipedii či některého z uživatelů. Obdobně jako revizoři, i dozorci musí být na české Wikipedii přinejmenším dva, aby se mohli vzájemně kontrolovat.

Moje představa o procesu je následující: Jelikož je funkce dozorců v mnohém podobná s funkcí revizorů, navrhuji využít analogického postupu jako při posledním hlasování o jmenování revizorů. To znamená, že navrhuji, aby

  • Byla během týdne až dvou od vložení tohoto návrhu založena hlasovací podstránka stránky Wikipedie:Dozorci, s obdobnými podmínkami pro kandidáty i průběh voleb, jako byly použity při posledním hlasování o jmenování revizorů.
  • Během dvou týdnů od založení podstránky bude moci kdokoli, kdo splňuje podmínky (tj. má více, než 250 editací a má více, než 18 let), založit svou sekci kandidáta.
  • Po uplynutí lhůt pro podávání příhlášek bude spuštěno čtyřtýdenní hlasování (s pravidly pro účast podle všeobecných pravidel pro hlasování). Kandidát bude zvolen, pokud pro něj bude hlasovat alespoň 25 wikipedistů, a dosáhne alespoň 80 % podpory. Hlasování uzavře jeden z byrokratů, a následně požádá stevardy o přidělení práv.

Než ale podstránku případně založím, rád bych si vyslechnul názory ostatních.

Díky, --Martin Urbanec (diskuse) 23. 10. 2020, 18:22 (CEST)Odpovědět

Budete kandidovat? --46.135.75.143 23. 10. 2020, 18:31 (CEST)Odpovědět
A vy? To asi není třeba řešit právě tady. --frettie.net (diskuse) 23. 10. 2020, 18:37 (CEST)Odpovědět
Považuji tuto otázku za v tuto chvíli předčasnou. V tomto okamžiku není ani vůbec zřejmé, zda si komunita Wikipedie přeje ustanovení dozorců všeobecně, ať už ztělesněných kterýmkoli wikipedistou. Personální otázky je potom možné řešit v hlasování, bude-li si jeho spuštění komunita přát. --Martin Urbanec (diskuse) 23. 10. 2020, 19:00 (CEST)Odpovědět
Pokud si to komunita bude přát, budete kandidovat? --46.135.75.143 23. 10. 2020, 22:45 (CEST)Odpovědět
Martin tady zveřejnil ty relativně minimalistické podmínky pro kandidáty, ale pro potřeby diskuze uvedu, že na enwiki sice mají podobně minimalistické formální podmínky, ale píší, že v praxi vybírají dozorce výhradně z adminů, neboli správců. Předpokládám, že pro to mají nějaký důvod, ale nevím, jestli tím důvodem je potřeba správcovských pravomocí, nebo (předpokládaných) správcovských zkušeností. KPX8 (diskuse) 24. 10. 2020, 01:54 (CEST)Odpovědět
Výsledkem by mohl být Martin Urbanec, editor, správce, byrokrat, revizor, stevard a dozorce. Nezapomněl jsem na nějakou funkci? --46.135.75.143 24. 10. 2020, 12:21 (CEST)Odpovědět
Doporučuji si hlídat, zda jsi přihlášený pod svým účtem. Bohužel se zdá, že tě přihlašování nějak opakovaně zlobí, takže sem omylem vkládáš příspěvky jako IP adresa, čehož sis asi nevšiml. To jen pro info. --Harold (diskuse) 24. 10. 2020, 12:27 (CEST)Odpovědět
Asi byste měl říct přesně, s kým si teď tykáte. Čistě ze zvědavosti, když už si myslíte, že píšete nějakému známému. --46.135.75.143 24. 10. 2020, 13:27 (CEST)Odpovědět
Samozřejmě nemám problém vykat, když dotyčný vyká mě. Nicméně rád bych vás opět informoval, že jste se zřejmě nedopatřením opět nepřihlásil, čehož jste si asi nevšiml. --Harold (diskuse) 24. 10. 2020, 14:25 (CEST)Odpovědět
Takže jste se spletl. Nepletete se náhodou i v tom, že je zde nějaký účet, ke kterému je možné se přihlásit? Nebo je nutné ho pro dotazy Pod Lípou mít? --46.135.75.143 24. 10. 2020, 14:31 (CEST)Odpovědět
Takže náhodný kolemjdoucí? No, dnes je možné všechno, to je pravda... --Harold (diskuse) 24. 10. 2020, 14:34 (CEST)Odpovědět
Náhodný nebude, přišel trollit cílevědomě. KPX8 (diskuse) 24. 10. 2020, 15:24 (CEST)Odpovědět
Trollit, to myslíte jako vážně? --46.135.75.143 24. 10. 2020, 15:35 (CEST)Odpovědět
Prosíme, nekrmte internetové trolly. Prosíme, nekrmte internetové trolly. Díky za pochopení. Prosíme, nekrmte internetové trolly.

@Harold, KPX8: Nekrmte prosím trolly. @IP Pokud nemáte koule se přihlásit pod svůj skutečný účet a vyjádřit se přímo, tak se prosím neschovávejte za IP a nepište sem vůbec. Je to zbabělé. Díky. --Vojtasafr (diskuse) 24. 10. 2020, 16:03 (CEST)Odpovědět

Jste ochoten připustit, že účet nemám? A takhle tady nadáváte lidem normálně? Uvědomte si, že všichni píšete ve veřejném prostoru, který může číst (a psát do něj) kdokoli. --46.135.75.143 24. 10. 2020, 16:14 (CEST)Odpovědět
Nu a víme třeba jak často zatěžujeme stevardy ("malá vícejazyčná skupina uživatelů s úplným přístupem k rozhraní Wikipedie") s úkoly, které by měl správně vykonávat dozorce? --Chrzwzcz (diskuse) 23. 10. 2020, 18:53 (CEST)Odpovědět
Dobrý večer, to je dobrá připomínka. Hledal jsem na metě (snad na správném místě), ale nenašel...--F.ponizil (diskuse) 23. 10. 2020, 19:40 (CEST)Odpovědět
Dobrý večer, skutečnost je taková, že spousta žádostí tohoto rázu chodí stewardům soukromými kanály. Častým důvodem jsou obavy o soukromí. --Mercy (diskuse) 23. 10. 2020, 19:53 (CEST)Odpovědět
Dobrý večer, díky za info. Tento aspekt mi nedošel. V tomto případě se asi ani není o čem bavit... Za těchto okolností se spíše přikláním k variantě jmenovat dozorce. Díky a hezký večer Vám přeji --F.ponizil (diskuse) 23. 10. 2020, 20:01 (CEST)Odpovědět
Jak říká Mercy, o konkrétních požadavcích se nikdo mimo stewardy (resp. v budoucnu dozorci, protože ti budou vidět lokální tajné záznamy o použití nástroje) nedozví, což je kvůli ochraně soukromí. Jediné, co je vidět, je protokolovací kniha přidělování práv, byť bez kontextu. V poslední době třeba proběhl zásah 9. října, další zásahy je možné najít v knize. --Martin Urbanec (diskuse) 23. 10. 2020, 20:12 (CEST)Odpovědět
@F.ponizil, Chrzwzcz: Jak píše Mercy. Citlivé údaje ke skrytí samozřejmě nebudou zveřejňovány na oficiálních stránkách, kde by to kdokoli mohl do té doby otevřít. :) Tu je k tomu něco. Stewardy je samozřejmě třeba zkontaktovat třeba přes IRC a verze na oversight se posílá privátní cestou. Osobně už jsem o oversight mnohokrát žádal, většinou se jednalo o příklady ve stylu zveřejňování vážného zdravotního stavu (dotyčný si myslí, že se v diskusi k článku o nemoci svěřuje "odborníkům", ale realita je, že to vidí všichni), hrubou kyberšikanu (hoax ve stylu spolužačka jako pornoherečka i s odkazy na její FB, IG), i zveřejnění rodného čísla jsem snad viděl. Osobně bych o právo dozorce klidně požádal. Myslím, že pár důvěryhodným správcům bychom to mohli svěřit, ať už v rámci lokální akceschopnosti, tak kvůli jazykovým bariérám jak od žádajích, tak od stewardů. OJJ, Diskuse 23. 10. 2020, 20:06 (CEST)Odpovědět
Jak píše OJJ. Smysl lokálních dozorců není v tom, že by stevardi množství žádostí o oversight nezvládali (naopak, s výjimkou možná enwiki by neměli stevardi problém vyřizovat žádosti na libovolném projektu), ale v tom, že lokální dozorci mohou lépe posoudit český kontext (a to i přes to, že ke všem ostatním stevardům mám plnou důvěru :)). --Martin Urbanec (diskuse) 23. 10. 2020, 20:14 (CEST)Odpovědět
Přesně tak, dozorce na české Wikipedii má z principu k české Wikipedii blíž než „meťácký“ stevard. --Patriccck (diskuse) 23. 10. 2020, 20:20 (CEST)Odpovědět
Tomu nerozumím, vždyť zde navrhovatel je stevard, je Čech, co mi uniká? Hlavně se dost neorientuju ve stávající struktuře různých úrovní přístupu / správců / funkcí, patrol, byrokratů a členů AV a nevím jestli to nějaká stránka jednoduše tyhle vazby hezky rozkrývá/rozkresluje. Nemůžu tedy být jen tak pro novou skupinu když jsem se neponořil do významu stávajících (ne že by nechtěl, ale obrázek organizační/zodpovědnostní struktury by pomohl, třeba někde je a mohl by ilustrovat toto téma). Už jsme tak velký projekt, že už se nám vyčerpaly všechny různé funkce? Nebo chceme různá oprávnění rozhodit mezi více lidí, ať se nám práva nekumulují u jednotlivců? Zatím nejsem přesvědčen, že by to pak fungovalo rychleji, lépe, že by to ulevilo nějakým přetíženým byrokratům. --Chrzwzcz (diskuse) 24. 10. 2020, 00:06 (CEST)Odpovědět
@Chrzwzcz: en:Wikipedia:User access levels#Table, dozorci jsou ta zkratka „OS“ :D. --Mario7 (diskuse) 24. 10. 2020, 00:12 (CEST)Odpovědět
Au. --Chrzwzcz (diskuse) 24. 10. 2020, 00:17 (CEST)Odpovědět
Ahoj, já souhlasím a podporuji dozorce na české Wikipedii, snad se najdou minimálně dva způsobilí dobrovolníci. --Patriccck (diskuse) 23. 10. 2020, 18:55 (CEST)Odpovědět
Dobrý večer přeji, díky za návrh, prostudoval jsem si požadavky na CU a mám k tomu pár dotazů: Jak je to se souběhem funkcí (správce, byrokrat arbitr, CU, steward)? Musel by dozorce, stejně jako CU předat Nadaci svoje osobní údaje? Na závěr ještě jeden dotaz: Pochopil jsem to správně že na en:wiki jsou dozorci jmenováni ArbComem? Jinak v tuto chvíli jsem spíše zdrženlivější k návrhu (nevím kolik těch žádostí na stewardy ve skutečnosti je).--F.ponizil (diskuse) 23. 10. 2020, 19:40 (CEST)Odpovědět
@F.ponizil Zdravím, v tuto chvíli neexistují žádné globální pravidla pro souběh funkcí: na většině projektů je zvykem, že dozorci i revizoři jsou zároveň přinejmenším správci. Jedním z důvodů je to, že dozorce někdy může (soukromě zaslanou) žádost o oversight vyhodnotit tak, že by stačilo pouze "standardní" skrytí editace, které z titulu správce může rovnou provést, revizor zas potřebuje blokovat uživatele, které přistihl při porušování pravidel. Nic nebrání tomu, aby tuto pozici měl i arbitr, byť na cswiki vůči tomu panuje spíše zdrženlivější postoj. Na enwiki ale mají třeba všichni arbitři automaticky práva revizora i dozorce, a to i po skončení mandátu - vyplývá to z toho, že nad revizory/dozorci dohlíží AV, a obtížně tuto svou pravidly udělenou působnost může vykonávat bez přístupu k informacím o použití nástroje.
I dozorci se musí nadaci identifikovat, protože všechny informace utajené dozorci jsou chráněny dohodou o mlčenlivosti mezi WMF, a daným dozorcem.
Stačí takto odpověď, @F.ponizil? --Martin Urbanec (diskuse) 23. 10. 2020, 20:21 (CEST)Odpovědět
Ano děkuji. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 24. 10. 2020, 11:43 (CEST)Odpovědět
@F.ponizil Tak jsem si tam někde přečetl, že v zemích, kde mají ArbCom, mohou dozorci vzejít z lidových voleb, nebo je může jmenovat přímo ArbCom bez voleb, zatímco v zemích, kde ArbCom není, musí samozřejme vzejít z těch voleb. KPX8 (diskuse) 24. 10. 2020, 00:52 (CEST)Odpovědět
@KPX8: ano. U revizorů (checkusers) a dozorců (oversighters) závisí na místní komunitě, jestli pověří schvalovacím procesem svůj ArbCom, nebo zda dá přednost "lidovým volbám". En-wiki je příkladem projektu, kde jsou tyto věci právě v rukou ArbComu – ten přijímá nominace, zveřejňuje je a nechává komunitu pokládat uchazečům otázky. Nejde ale o volby, o osudu nominací rozhoduje ArbCom, komunita nehlasuje. Klasické otevřené hlasování tam probíhá u nominací správců a byrokratů, arbitři jsou pak volení tajnou volbou (na kterou dohlíží nezaujatí stewardi). --Vachovec1 (diskuse) 24. 10. 2020, 01:25 (CEST)Odpovědět
Zdravím, s návrhem souhlasím. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 23. 10. 2020, 20:14 (CEST)Odpovědět
Návrh podporuji, myslím, že dozorci mají na cs-wiki své místo. Akorát si myslím, že by bylo vhodné, kdyby se našli jiní kandidáti než Martin, ten už toho má na sobě navěšeného dost. --Vachovec1 (diskuse) 23. 10. 2020, 20:35 (CEST)Odpovědět
Tak když to zvládá, tak proč ne? Navíc z pozice stevarda může provádět dozorcovské činnosti. Ale to je spíš do případného hlasování, že jo. :-) --Patriccck (diskuse) 23. 10. 2020, 22:32 (CEST)Odpovědět
Nemůže, neměl by, vyjma vysoce urgentních záležitostí.--MrJaroslavik (diskuse) 24. 10. 2020, 09:41 (CEST)Odpovědět
Pokud jsem to správně pochopil, tak když stevardovi přijde žádost o oversight, tak si na daném projektu přidělí práva, skryje editaci a práva si odebere. Vizte např. seznam práv stevarda Sotiale na cs:wiki... Pohled do historie ukazuje, že Martin na cs:wiki zřejmě neskrýval před správci žádné editace. A to se mi líbí. (Pokud se pletu tak mě prosím upozorněte)
Pokud by na dozorce kandidoval Martin, tak budu hlasovat proti. Kumulování funkcí může vést ke střetu zájmů a k tvoření obrazu že Martin je "polobůh", kterému se neodporuje z důvodu že je stevard, revizor, byrokrat, správce, správce rozhraní, člen globálního OTRS týmu a v minulosti byl ještě arbitr... a je též členem WM CZ (pozn. na okraj, při kandidatuře na stevarda někteří zdůvodňovali svůj hlas proti právě tím, že je člen WM CZ). Není to nic osobního proti Martinovi, máme spolu korektní vztahy. Jen se mi z principu nelíbí kumulace funkcí. Když byl tento nešvar v církvi, tak to přinášelo spoustu problémů a konfliktů. Když má člověk hodně úkolů tak se může stát, že pro jedno nestíhá druhé. Též podle mě neškodí pestrost ve složení různých výkonných grémií. Jistě určité úkoly s sebou nesou jistou kumulaci funkcí (byrokrat CU), ale myslím si, že omezení kumulace funkcí je na místě. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 24. 10. 2020, 11:41 (CEST)Odpovědět
To je určitě vhodná poznámka, možnost omezení souběhu funkcí stojí za vážnou úvahu. Osobně taky vnímám jako dvě rozdílné věci formální zřízení globálně již existující funkce pro českou Wikipedii a obsazení konkrétními lidmi. Vžvyť v případě absence vhodných kandidátů může klidně zůstat neobsazená do doby, než se situace změní. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 24. 10. 2020, 16:16 (CEST)Odpovědět
Postoj si k otázce samé si ještě musím trochu rozmyslet, ale dost mne překvapila ta informace v úvodu „Domnívám se, že česká Wikipedie vyrostla do dostatečné velikosti,“. Často čtu stesky v tom smyslu, že Wikipedie (i ta česká) v posledních letech v nějakém smyslu stagnuje (třeba právě ve velikosti komunity). A občas jsou myslím nějaké kroky, které mi nepřipadají zase tak přínosné, zdůvodňovány právě tím, že je potřeba něco s tou stagnací udělat. V jakém smyslu a od kdy jsme vyrostli? --Tchoř (diskuse) 23. 10. 2020, 20:50 (CEST)Odpovědět
Nenarážel jsem tím na nic konkrétního, měl to být pouze úvod k tomu, o čem příspěvek je, nikoli jeho konkrétní oddůvodnění. --Martin Urbanec (diskuse) 23. 10. 2020, 20:55 (CEST)Odpovědět
Zdravím a vznik podporuji. Personálních otázek, tedy zda-li bude ev. nově vzniklou funcki dozorců kým obsadit, je možné v klidu řešit až po případném formálním zřízení, jak jste dobře uvedl. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 23. 10. 2020, 21:16 (CEST)Odpovědět
Spíše proti. OMG, ta obsese stále novými a novými uživatelskými skupinami mi už začíná docela vadit. Stejně tak nerozumím ani tomu, proč se tato otázka vynořila zrovna teď, resp. co konkrétně by tato změna měla řešit. Že by znovu nějaká soukromá žádost někoho o něco, nejlépe prostřednictvím mailu? No a to automatické a okamžité „odkývání“ návrhu – jako na povel – ze strany nových „rychlosprávců“, to snad ani nemá cenu komentovat. Je to čím dál směšnější. A pak že jsme encyklopedie, nikoli sociální síť. Zítra asi navrhnu přidání lajkování článků – normální klikátko „To se mi líbí“, jako na Facebooku. V této tabulce vidím mnoho úctyhodných jmen – nemluvě o dalších zasloužilých členech komunity, kteří z nejrůznějších důvodů nejsou nebo nechtějí být správci – a pokud podobné „rychlonávrhy“ kalkulující s takřka automatickým odkýváním ze strany „loajální skupinky podporovatelů“ nepodpoří alespoň část z těchto skutečně zkušených lidí, tak to pro mě bude dost velké mínus. Nedovolil bych si predikovat postoj zkušenějších kolegů, ale jejich postoj třeba v tomto ŽoKu o další usergroup byl pro mě dost výmluvný. Jen tak na okraj dodávám, že už v roce 2017 zaznělo odůvodnění „růstem projektu“, kterému – stejně jako kolega Tchoř – tak úplně nerozumím. Nemáme dost wikipedistů, kteří by stíhali patrolu, chybí nám tisíce, ne-li desetitisíce dost základních článků (jen tak na okraj, zrovna nedávno jsem zakládal pahýlky o metodě, za níž byla udělena NC za chemii 2017 a o jednom z nejperspektivnějších současných oborů biologie – příslušné články mělo vytvořeno již 20, resp. 32 jazykových verzí, na rozdíl od 42 (sic!) jiných verzí tady nemáme článek o MI5, atd. atd. atd...), poměrně často se několik týdnů nebo měsíců zapomene na nějaký nesmyslný vandalismus v článcích, atd. atp., prostě máme kvanta důležitějších problémů, ale tady se jde vymýšlet nový způsob, jak někomu pohladit ego. Ať žijí superuživatelé! Omlouvám se, pokud zním nepříjemně, ale jsem upřímný. Vím o několika lidech, kteří přesně ví, o čem teď mluvím. Promiň, Martine, ale musel jsem to říct, cswiki má podle mě skutečně jiné problémy. Dozorci... No nic, howgh :). --Mario7 (diskuse) 23. 10. 2020, 23:40 (CEST)Odpovědět
+1, na české Wikipedii další zbytečná skupina. Kolik skrytí ze strany stewardů se uskutečnilo v jednotlivých letech? Je nutné závadný obsah, který wikipedisté stejně nevidí, ještě sekundárně skrývat před 30+ správci a arbitry? Pro mě klíčová možnost vytváření diffu, a možné šíření difamace volně po netu, končí skrytím editace.--Kacir 24. 10. 2020, 03:06 (CEST)Odpovědět
@Kacir, Mario7: Zásahů bylo "dost" (alespoň co jsem navrhoval stewardům já), ale v relativním slova smyslu, o dost míň než běžného skrývání, a to skrývám dost málo. Impuls na otázku dozorců jsem asi tentokrát zapříčinil já, jeden diff jsem přeposlal před dvěma týdny Martinovi jako stewardovi, ať to nějak vyřeší, třeba i s dotyčnou osobou. Jednalo se o zveřejnění vážného zdravotního stavu vč. suicidalitních myšlenek a osobních kontaktů. Jestli Martina kvůli tomu napadl tento návrh, to je otázka pro něj, ale osobně to vidím jako pravděpodobné.
Nemyslím si, že dozorce jako komunita nutně potřebujeme, zase na druhou stranu, pokud by s tím ostatní souhlasili, nepovažuji vyloženě za špatné, aby několik správců to právo mělo. A tím myslím zkušené správce, opravdu by nebylo dobré, aby ta práva sloužila jako přívěšek na okrasu, anebo aby byla u nezkušených správců (jak služebně, tak třeba i věkově; osobně doufám, že se nebudou lobbovat další výjimky u lidí pod 18 roků) a lidí, co skrývají už teď "požehnaně" a přehnaně.
Osobně bych o to právo klidně požádal, i když překáží mi tam to prokazování se Nadaci, plně mi vyhovuje, když své jméno, věk nebo fotografii pošlu jen vybraným kolegům privátní cestou a osobně nemám moc zájem být ve WM ČR. Možná, kdybych už tu fakt neměl co dělat a chtěl si podat i žádost o práva revizora (což je pro komunitu přeci jen prospěšnější), tak bych to víc zvážil, samotného mě ale ta byrokracie odpuzuje.
S vašimi komentáři, pánové, jinak souhlas, jak s nutností úpravy obsahu (stačí náhodně zalistovat články a většina vyžaduje nějaké úpravy, od překlepů po aktualizace zamrzlých hesel po úplný přepis), tak s tou tak trochu "klikou mladších správců". Na druhou stranu, dost starých mazáků, co jsem znal, už tu needitují (asi i kvůli problémům s pandemií) a podobná diskuse by to tu zas mohla trochu rozproudit. OJJ, Diskuse 24. 10. 2020, 09:01 (CEST)Odpovědět
Mimo jiné žádosti od tebe (ta, kterou zmiňuješ, rozhodně nebyla první ani poslední). Žádosti o skrytí se sice nedějí denně, ale jsou relativně časté, a přišlo mi, že bychom tu myšlenku měli prodiskutovat - tak jsem ji navrhl. --Martin Urbanec (diskuse) 24. 10. 2020, 19:37 (CEST)Odpovědět

Osobně si myslím, že by se tato funkce, pokud ji zavedeme, měla česky jmenovat jinak (nemá s dozorem mnoho společného) a na malé wiki jako je naše by ideálně měla být spojena s revizorstvím. Ať se pořád dokola nevolí noví a noví funkcionáři.--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 10. 2020, 09:22 (CEST)Odpovědět

Vidím to obdobně jako Mario a Kacir. Nevidím nic, co by ta funkce přinesla. Pokud je něco třeba skrývat i před správci, musí to už být hodně závažné a běžně se s tím nesetkávám. A pokud je třeba skrývat i prohlášení o spolužačce, že je pornoherečka + její účet na IG, působí to, že si jako správci nevěříme, případně že nám komunita nevěří. A to je to, co říkám delší dobu, že se dnes správcem může stát v podstatě kdokoli, stačí mít dobrou známost a ono se to už nějak zařídí. Česká Wikipedie má jiné problémy, než (mj.) skrývání editací před správci. Zůstávají nám tu trčet staré vandalismy, ale to evidentně nikoho moc nepálí, minimálně ne natolik, aby to někde řešil. A když si dovolím prohlásit, že je patrola přetížená a nemá čas na to, aby přepracovávala každou politickou reklamu, jsem za to pranýřován. Tuto funkci cswiki IMHO fakt nepotřebuje. A závěrem – pokud vznikne, byl bych rád, kdyby to nebyla další funkce pro Martina. A byl bych rád, aby to byla funkce pro wikipedisty, kteří tu aktivně působí třeba >7 let, mají za sebou kvalitní tvorbu a dá se jim skutečně věřit. A klidně bych zavedl i interní pravidlo, že jim musí být více než 30 let. A samozřejmě by pro vzájemnou kontrolu bylo lepší, kdyby se ti dva osobně neznali. Stačí, aby to byli dva dobří známí, a pak už nevěřím tomu, že by se nějak intenzivně kontrolovali a hlídali. --Vojtasafr (diskuse) 24. 10. 2020, 10:35 (CEST)Odpovědět
Přesně tak, projektu nechybějí funkcionáři, ale řadoví pracovníci.--Hnetubud (diskuse) 24. 10. 2020, 10:44 (CEST)Odpovědět
Při stovkách nezkontrolovaných článků a tisících nezkontrolovaných editací bych taky viděl priority jinde. Wikipedie je především encyklopedie, některé funkce lze asi i oželet. Když už přidělovat, tak se silným mandátem, tedy silnou důvěrou komunity. Gumideck (diskuse) 24. 10. 2020, 15:21 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis:K tomuto se ještě vyjádřím. Technicky tato uživatelská práva (Oversight a CheckUser) už existují a jsou používána i jinde, tedy není to nějaké vytvoření nové funkce nebo její povolení pro cswiki, a na Metě nám to asi slučovat nebudou. Dozorcem už teoreticky někdo z nás může být; ta práva tu technicky lze snadno někomu přidělit. Akorát je nikdo zatím nemá, a o to Martinovi asi šlo. Otázkou je, jestli jsou tu vůbec potřeba. OJJ, Diskuse 24. 10. 2020, 09:35 (CEST)Odpovědět
Ano, připradá mi, že názvosloví nám lítá ode zde ke zdi z různých oborů (administrativa, policie, vězeňství) a přitom stejně význam není z názvu patrný, to máte dozorci - patroláři - revizoři - správci - stevardi - arbitři. Podle popisu funkce je to ochranář osobních údajů, ochranář wikipedie :) --Chrzwzcz (diskuse) 24. 10. 2020, 10:16 (CEST)Odpovědět

Jsem proti, nemyslím si, že cswiki potřebuje své dozorce, je možné (mailem) kontaktovat stevardy, myslím, že reagují celkem rychle. A souhlasím s komentářem OJJe o přehnaném, zbytečném skrývání, ale to už je na jinou diskusi. @OJJ: To prokazování se je v podstatě podepsaní se svým reálným jménem pod dokument, ve kterém potvrzuješ, že jsi 18+ a několika NDA věcí, včetně přečtení asi 3 globálních pravidel na Metě. --MrJaroslavik (diskuse) 24. 10. 2020, 09:41 (CEST)Odpovědět
A ano, lepší překlad je "Utajovatelé", nevím proč kdosi kdysi dal právě tento překlad...--MrJaroslavik (diskuse) 24. 10. 2020, 09:46 (CEST)Odpovědět

Moje hlavní obava v tomhle případě asi pramení z toho, že pokud dojde k zveřejnění soukromých údajů a čeští dozorci by to vyhodnotili jako bezproblémové, tak už se člověk těžko dovolá pomoci v mezinárodní komunitě – ta od toho dá ruce pryč. V historii českých wikiprojektů jsem se setkal s bagatelizací toho, kdy ohledně uživatele, o kterém se vědělo, že hodně na soukromí lpí, někteří jiní uživatelé začali záměrně „z legrace“ (!) vkládat obsah, který se jeho soukromí týkal, ale nebylo tam veřejně jasné propojení na něj a tedy jim to připadalo nepostižitelné (ve stylu nevinnosti mafiánské poznámky „vím, kde bydlíš“). Když se našel zodpovědný správce, který kvůli tomu dosti tvrdě blokoval, protože to prostě bylo mimořádně podlé chování, tak se na něj komunita zavedených uživatelů sesypala, aby ho zbavila práv. Ono tomu asi nepomohlo, že viníci byli jinak relativně oblíbení a naopak správce i poškozený značně neoblíbení, ale celkově tam byla atmosféra neuvěřitelné bagatelizace toho provinění, která mojí důvěrou v důraz na ochranu soukromí mezi českými wikipedisty dost otřásla.

A je to asi i tak, že pokud by tady někdo třeba zveřejnil můj věk, tak se raději s žádostí o skrytí obrátím na někoho ze zahraničí, kdo tu informaci o věku obratem zapomene, protože jsem pro něj zcela nedůležitý, než na někoho z českých funkcionářů, kde je přeci jen riziko, že si to zapamatuje a pak se třeba někde v hospodě před jinými wikipedisty prořekne, byť zcela neúmyslně.--Tchoř (diskuse) 24. 10. 2020, 09:52 (CEST)Odpovědět

Toto mi přijde jako poměrně vážný argument. Naštěstí jsem se s ničím podobným nesetkal, ale samozřejmě, to nic neznamená. --Martin Urbanec (diskuse) 24. 10. 2020, 19:35 (CEST)Odpovědět
Ano, přesně na tento případ jsem si také vzpomněl. A zrovna v tomto případě by asi český skrývač mohl být překážkou. To už mi přijde skoro lepší myšlenka, že by čeští uživatelé dostali práva na sk.wiki a naopak. Nebyla by jazyková bariéra a při vhodném výběru ani osobní vazby... --JAn (diskuse) 25. 10. 2020, 20:31 (CET)Odpovědět

Přijde mi to jako umělé vytváření nových funkcí, které si myslím, že na české Wikipedii nemohou příliš dobře fungovat, a to už jen kvůli problému s obsazením této funkce a zaručením objektivity (dále viz Tchoř, Mario7, Kacir, Vojtěch Šafránek...). Nejenomže podle mne tato funkce přinese další obsáhlé diskuse, ale zavedením této funkce se IMO žádný problém nevyřeší. Pokud ale ano, tak bych výběr 'dozorců' ponechal výhradně na ArbComu, který se umí tvářit jako objektivní. --Ján Kepler (diskuse) 25. 10. 2020, 20:57 (CET)Odpovědět

Statistiky stevardů – přidělování práva oversight na cs:wiki

Dobré odpoledne všem.

Kolega Chrzwzcz mě přivedl na myšlenku zjistit kolik žádostí o skrytí stevardi vyřizovali a Martin mě navedl na způsob jak to udělat. Našel jsem si na Metě seznam stevardů a pomocí Xtools (Edit Counter) jsem tímto nástrojem prošel všechny stevardy, kterří byli ve funkci od 1. 1. 2018 a včetně těch, kteří už rezignovali. Z tohoto výzkumu vznikla následující tabulka, ve které jsou uvedeny všechny výskyty přidělení práva oversight na cs:wiki od 1. 1. 2018, tzn. za téměř tři roky. Sloupec Délka značí délku přidělení práv v minutách. Stevardi si práva přidělují na jednotky minut a DerHexer to dokonce zvládnul v minutě. Z časového přehledu usuzuji, že jedno přidělení práv obvykle znamená skrytí jedné editace. Jedinou výjimkou kdy došlo k přidělení práv na delší dobu je stevard Vituzzu, který měl práva 10 minut, což se dá vysvětlit různě (jedna pomluva na více místech, odběhnutí od PC atp.). Co se týče důvodu skrytí tak ve zdůvodnění převažuje skrývání osobních údajů. Jedno skrytí bylo kvůli autorským právům a jedno kvůli pomluvě a u dalších není důvod upřesněn. Odkaz ve sloupci URL vede na příslušnou stránku na Xtools.

Přidělení práva oversight na cs:wiki od 1. 1. 2018
Stevard Datum Délka Zdůvodnění URL
1 Ajraddatz 1. 1. 2018 1 privacy [7]
2 Stryn 18.6.2018 1 to hide private info [8]
3 Vituzzu 23.9.2018 10 libel [9]
4 -revi 1.1.2019 1 Hiding [10]
5 MarcoAurelio 6.3.2019 1 [11]
6 -revi 22.3.2019 1 ticket:2019010110002253 [12]
7 Trijnstel 25.5.2019 2 rm private info [13]
8 Sotiale 2.3.2020 2 Per request, hiding PII [14]
9 Matiia 6.5.2020 1 Hiding private info [15]
10 Mardetanha 8.5.2020 5 per private request [16]
11 Sotiale 9.10.2020 3 per request [17]

U aktivních stevardů jsem rovněž vypsal z historie, jak často skrývali do 31. 12. 2017, což ukazuje následující tabulka, která má ovšem nízkou vypovídající hodnotu, neboť neobsahuje záznamy všechny tehdy aktivních stevardů.

Skrývání před r. 2018
Stevard Rok skrytí
1 Vituzzu 2017
2 Matiia 2017
3 -revi 2017
4 Ajraddatz 2016
5 Matiia 2013
6 Trijnstel 2012
7 Trijnstel 2012
8 Matiia 2012
9 DerHexer 2012
10 Trijnstel 2011
11 Matanya 2011
12 Matanya 2011
13 Matanya 2011

Z výše uvedeného pro mě vyplývá, že cs:wiki nepotřebuje dozorce. Aktuálně máme 39 stevardů, a od 1. 1. 2018 (téměř tři roky) provedli 11 skrytí (tzn. v průměru cca. čtyři akce za rok). V tomto souhlasím s Tchořem, že pro ochranu soukromí je lepší zásah zvenku... A pokud by někdo potřeboval pomoci s nahlášením, tak může napsat např. na NS s prosbou o pomoc, čili podle mě je to řešitelné. Jak psal výše Mario7, pojďme se věnovat obsahu. Hezký víkend všem. S pozdravem a přáním hezké neděle--F.ponizil (diskuse) 24. 10. 2020, 17:13 (CEST)Odpovědět

Díky za ta data! P. S.: S jejich zhodnocením souhlasím. Zdraví --Mario7 (diskuse) 24. 10. 2020, 17:25 (CEST)Odpovědět
Rádo se stalo. Z diskuse výše se mě zdálo, že stevardi tyto žádosti dostávají obden... Další nespornou výhodou současného stavu je to, že každý si může ověřit kdy a který stevard skrýval a jak dlouho měl přidělena ta práva. Předpokládám, že v případě jmenování místních dozorců, bychom o nenávratně přišli o tyto možnosti. Jinak z těch stránek vyplynulo, že asi ve dvou nebo ve třech případech si některý stevard přidělil ad hoc právo revizora. Mějte se fajn --F.ponizil (diskuse) 24. 10. 2020, 17:33 (CEST)Odpovědět
Rád jsem inspiroval :) Přinejměnším bychom tu neobsazenou funkci mohli přejmenovat na něco přiléhavějšího, když už jsme se tady tak sešli. I ti stevardi je takový pitomý název. --Chrzwzcz (diskuse) 24. 10. 2020, 17:27 (CEST)Odpovědět
Dozorce je první výsledek překladu oversight na slovnik.cz. Výše navrhoval kolega MrJaroslavik "Utajovatelé" což více odpovídá současnému anglickému názvu suppression. Ohledně stevardů mlhavě tuším, že v detektivkách Dicka Francise, někteří funkcionáři Jockey Clubu byli označování jako stevardi, čii asi je to v anglickém světě zaužívané i pro vysoké funkcionáře... Přejmenování bych asi neřešil, je to IMHO nepodstatné. S pozdravem--F.ponizil (diskuse) 24. 10. 2020, 17:41 (CEST) Doplnil--F.ponizil (diskuse) 24. 10. 2020, 17:43 (CEST)Odpovědět
Díky moc za zpracování, reálná data četnosti úkonů situaci posouvají do úplně jiné roviny. Za takové situace je řešení nové funkce s podobnými právy opravdu zbytečné. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 24. 10. 2020, 18:24 (CEST)Odpovědět
Rádo se stalo. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 24. 10. 2020, 18:55 (CEST)Odpovědět
Pokud tento názor převáží, mrzet mě to nebude - ale přesto si dovolím drobnou poznámku: věci k oversightu by nikdy neměly přijít na nástěnku správců, ideálně by neměly přijít k nikomu, kdo sám není dozorce - právě kvůli tomu, že jen dozorci jsou povinni si tu informaci nechat pro sebe. --Martin Urbanec (diskuse) 24. 10. 2020, 19:25 (CEST)Odpovědět
@Martin Urbanec Dobré dopoledne Vám přeji, svůj příspěvek o NS, jsem myslel že z ní se dá nasměrovat popř. pomoci s překladem zprávy, samozřejmě bez zveřejnění diffu. Tento Váš příspěvek mě navedl na myšlenku, že na stránce Dozorci by bylo šikovné dát vzory mailů (v tabulce dvojjazyčně) ke skrytí (aby to zvládnul skutečně každý). Něco ve smyslu: Dobrý den, prosím o oversight tohoto diffu, obsahuje citlivé osobní údaje (hrubé pomluvy, či hrubé porušení aut. práv). Děkuji Vám. S pozdravem Wikipedista XYZ. Je dobře, že tam je uvedený ten mail na stevardy. Mějte se hezky. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 25. 10. 2020, 11:39 (CET). Upravil--F.ponizil (diskuse) 25. 10. 2020, 11:42 (CET)Odpovědět

Název článku - může být v azbuce?

Dobrý den, chystám se zde napsat článek o jednom hudebním albu jedné ruské kapely. Název alba je rusky, tudíž pochopitelně v azbuce. A proto se ptám - název českého článku o tom albu mám normálně ponechat v azbuce (což mi přijde logické) nebo nesmyslně přepsat do latinky? Na anglické wiki je ten název článku sice přepsán do latinky, ale v takové zvláštní kurzívě. Takže jak to teda má být? Předem díky za odpověď. --Werner.v (diskuse) 24. 10. 2020, 22:29 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, měl byste to přepsat do latinky, ale nikoli nesmyslně, nýbrž podle stávajících pravidel transkripce ruštiny do češtiny. Zkuste když tak Přepis ruské cyrilice do latinky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 10. 2020, 23:01 (CEST)Odpovědět
@Werner.v Určitě přepsat do latinky, a to podle standardních pravidel transkripce, viz odkaz od kolegy @Ioannes Pragensis. Zatímco latinku může napsat na svém počítači prakticky každý návštěvník Wikipedie, název v azbuce by nikdo nevyťukal. Samozřejmě asi nikdo nebude bránit tomu, aby z názvu v azbuce existovalo přesměrování - ale hlavní název by měl být ten, který je pro českého čtenáře očekávatelným. --Martin Urbanec (diskuse) 24. 10. 2020, 23:16 (CEST)Odpovědět
Přesměrování z azbuky typu Путин, Сталин, Россия a jiných nelatinkových písem se, pokud vím, nezakládají. Na jejich případném rozšíření by měla být dohoda.--Kacir 25. 10. 2020, 14:54 (CET)Odpovědět
@Kacir: Tak toto je nepravda. Ona se vytvářejí, ale Kacir je maže. Zdůvodnění vlastního smazu přesměrování Снова в СССР jako reliktu po přesunu je proti pravidům na rychlosmaz.--Rosičák (diskuse) 26. 10. 2020, 08:08 (CET)Odpovědět
Jak píše Kacir, přesměrování z azbuky, cyrilice, čínských znaků apod. zde nezakládáme. --Mario7 (diskuse) 25. 10. 2020, 15:30 (CET)Odpovědět
Pokud PČP kodifikují přepis z nějakých jazyků do latinky, tak samozřejmě použít danou transkripci. Vytváření přesměrování z originálních jmen mi přijde jenom zbytečná aktivita pro nahánění editací, aneb jsem zvědav, který čtenář české Wikipedie bude hledat třeba některé šachisty pod Տիգրան Պետրոսյան, 丁立人, விசுவநாதன் ஆனந்த். OJJ, Diskuse 26. 10. 2020, 08:21 (CET)Odpovědět
Možná encyklopedicky zajímavější než článek o jednom albu by byl článek o té kapele? A jestli už existuje, je v něm jistě album už nějak uvedeno (a mělo by tam být i s přepisem názvu do latinky). --Xyzabec (diskuse) 25. 10. 2020, 15:35 (CET)Odpovědět
Inu, jeden precendens by tu byl: Снова в СССР. --JAn (diskuse) 25. 10. 2020, 20:23 (CET)Odpovědět
Jednalo se o nesmazaný relikt po přesunu. Článek byl založen na nepodporovaném názvu. Po přesunu mělo následovat smazání „relikt po přesunu“. Stejně jako u experimentů samozřejmě nelze vše uhlídat. Očekávám, že tady zůstala řada neodhalených redirektů, které nejsou normálně vytvářeny, podporovány. Precedentní přístup v těchto případech není uplatňován, tj. pokud patrole unikne nepodporovaný nahodilý redirekt, neznámeno to automatický souhlas (konsenzus komunity) k jejich zakládání. Obdobně, pokud patrola nezachytí redir z titulu, není to ještě zelená pro jejich hromadné vytváření. Autor má záměr nejdříve oznámit Pod lípou, v ŽOKu apod.--Kacir 26. 10. 2020, 02:57 (CET)Odpovědět
@Kacir: Osobně jsem takových redirectů už smazal hodně, vychází to z dávné praxe; ale zrovna u Снова в СССР jsem přimhouřil oči, protože se jedná o originální název CD neruského umělce. --JAn (diskuse) 26. 10. 2020, 08:58 (CET)Odpovědět

Přesměrování z jiných písem

Především musím uvést, že napříč projekty jsou taková přesměrování zcela běžná. (anglickojazyčná i ruskojazyčná wikipedie je obsahují)--Rosičák (diskuse) 26. 10. 2020, 08:08 (CET)Odpovědět

Články s názvem v jiné abecedě

I na našem projektu takové články existují. Týkají se jednotlivých písem. Na ruskojazyčné wikipedii je jich opravdu požehnaně (články s názvem v latince o taxonech, které nemají ruskojazyčné názvy). Na wikislovnících je to na denním pořádku, ale tam je to řekněme nezbytnost.--Rosičák (diskuse) 26. 10. 2020, 08:08 (CET)Odpovědět

Co se týče cswiki, dodávám (za sebe) bohužel, že se to týká i článků nejazykových. Jako hrozný příklad uvádím Pho (uvídím redirekt, sám nedokážu ani napsat název článku, protože obsahuje tónovou vietnamskou diakritiku). Považuji za nevhodné mít jako základní název článku takový, který nelze napsat na standardní české klávesnici (a český pravopis má přitom obvykle i pravidla pro přepis, včetně některých neobvyklých jazyků a jejich písem), a nechal bych takové názvy jen jako redirekty. Děsím se (podle nastaveného trendu, započatého islandskými znaky, nepoužívanými ani v tisku), že se tu brzy setkáme i s čínskými názvy psanými jejich znakovým písmem. Petr Karel (diskuse) 26. 10. 2020, 09:29 (CET)Odpovědět

nnn

bnn