Jeanine Áñezová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeanine Áñezová
Jeanine Áñez Chávez 2020.jpg
81. prezident Bolívie
Ve funkci:
12. listopadu 2019 – 8. listopadu 2020
PředchůdceEvo Morales
NástupceLuis Arce
Stranická příslušnost
ČlenstvíPlan Progress for Bolivia – National Convergence

Narození13. června 1967 (55 let)
San Joaquín
SídloPalacio Quemado (2019–2020)
Profesepolitička
Náboženstvíkatolicismus
PodpisJeanine Áñezová, podpis
CommonsJeanine Áñez
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeanine Áñezová (* 13. srpna 1967 Trinidad, Bolívie) je bolivijská politička, právnička a televizní moderátorka. Od 12. listopadu 2019 do 8. listopadu 2020 byla prozatímní prezidentkou Bolívie poté, co rezignoval Evo Morales. Stala se druhou prezidentkou v historii Bolívie, první byla Lidia Gueiler Tejada. Než se stala prezidentkou byla opoziční senátorkou za departement Beni. Politický postoj Áñezové je médii označován jako pravicový, konzervativní a protimoralesovský.[1][2][3][4][5]

Prezidentská funkce[editovat | editovat zdroj]

Kritiku v prvních dnech její vlády vyvolalo už sestavení šestnáctičlenného kabinetu, ve kterém nebyl ani jeden domorodý člověk,[6] ti přitom v Bolívií tvoří 41 % populace a ve velkém podporovali právě Moralese, jakožto prvního domorodého prezidenta.[7] Později byli do funkce uvedeni dva domorodí ministři.[6] Jako svůj cíl Áñezová uvedla „znovuvybudování demokracie“. Během svého ročního působení ve funkci se věnovala problematice domácího násilí na ženách,[8] nechala prověřit údajnou korupci ve státních firmách a vládních institucích (což opozice kritizovala jako záminku k čistkám),[9][10] implementovala řadu neoliberálních opatření,[11] které stály v přímém kontrastu k Moralesově levicové politice, snížila daně velkým korporacím, neúspěšně se snažila zprivatizovat státní energetickou společnost Elfec[12] a pokusila se zvrátit Moralesovu antiimperialistickou politiku, v rámci čehož rozvázala diplomatické styky s Nikaraguou, Kubou, Venezuelou a Íránem.[13][14] Dne 9. října 2020 pronesla řeč, kdy připomněla 53. výročí od zavraždění argentinsko-kubánského revolucionáře Che Guevary, přičemž vzdala hold bolivijským vojákům, kteří jej v roce 1967 popravili.[15]

V březnu 2020 o jejím působení v roli prezidentky The Washington Post napsal: „Od svého uvedení do funkce se energicky antisocialistická Áñez zasloužila o zadržení stovek svých oponentů, umlčování novinářů a kampaň za stabilizaci společnosti, po které zůstalo podle národního ombudsmana a lidskoprávních organizací minimálně 31 mrtvých.“[16] Deník odkazoval na události z listopadu 2019, kdy Áñezová vyhlásila kampaň na „stabilizaci společnosti“, v rámci které policie a armáda násilně zakročila proti demonstrantům poblíž měst Sacaba a Senkata. The New York Times v červnu 2020 uvedly, že Áñezina vláda „perzekvovala podporovatele bývalého prezidenta, potlačovala disent a pracovala na trvalém upevnění své moci“.[17]

V prezidentských volbách, které se konaly v říjnu roku 2020, zvítězil s 55 % levicový kandidát a člen bývalé Moralesovy vlády Luis Arce. Áñezová zprvu neměla v úmyslu se voleb účastnit, koncem ledna 2020 nicméně nečekaně ohlásila svou kandidaturu.[18] Tu později stáhla po řadě neuspokojivých předvoleních průzkumů.[19] V březnu 2021 byl bolivijskou[20] vládou na Áñezovou vydán zatykač a následně byla zadržena spolu s dalšími členy své bývalé vlády. Prokuratura ji obvinila z terorismu a vzpoury a je podezřelá z organizace státního převratu, kterým byl Evo Morales odstaven. Áñezová své zatčení označila za politické pronásledování.[21][22] Za organizaci převratu a za rozhodnutí přijatá v rozporu s ústavou byla odsouzena k deseti letům, 12. června 2022 byla zatčena a uvězněna.[23]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeanine Áñez na anglické Wikipedii.

  1. COLLYNS, Dan. Bolivia president's initial indigenous-free cabinet heightens polarization. The Guardian [online]. 2019-11-14. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Jeanine Anez declares herself Bolivia interim president. Al Jazeera [online]. 2019-11-12. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Bolivia: quién es Jeanine Añez Chávez, la mujer que puede quedar al mando de la transición. El Cronista [online]. 2019-11-11. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Bolivian senator assumes interim presidency. BBC News [online]. 2019-11-13. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. Bolivia ex-president Jeanine Anez behind bars over alleged coup. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b CUIZA, Paulo. Añez posesiona a Carlos Huallpa en Minería y a Virginia Patty Torres en Educación. La Razón [online]. 2019-11-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-12. 
  7. KURMANAEV, Anatoly; KRAUSS, Clifford. Ethnic Rifts in Bolivia Burst Into View With Fall of Evo Morales. The New York Times. 2019-11-15. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  8. Violencia: Añez lanza plan con una inversión de $us 100 millones. www.paginasiete.bo [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (spanish) 
  9. Periodistas y políticos denuncian persecución. Los Tiempos [online]. 2016-05-28 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. DE 2019, 4 de Diciembre. Bolivia: un comité investigará las denuncias de persecución política durante los años de gobierno de Evo Morales. infobae [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. Is Bolivia's 'interim' president using the pandemic to outstay her welcome?. the Guardian [online]. 2020-06-01 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. A moins d’un mois des élections en Bolivie, trois ministres démissionnent. www.20minutes.fr [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. Gobierno da un giro a las relaciones diplomáticas bolivianas con 4 decisiones. www.paginasiete.bo [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (spanish) 
  14. D'UNIVERSITAIRES, Un collectif. Elections en Bolivie : l’enjeu de la démocratie. Libération [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. "Felicidades por la derrota del invasor comunista": el inédito homenaje a los militares de Bolivia que acabaron con el "Che" Guevara. BBC News Mundo. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. (španělsky) 
  16. CHAUVIN, Lucien; FAIOLA, Anthony. As the U.S.-backed government in Bolivia unleashes a wave of political persecution, the Trump administration remains silent. The Washington Post [online]. 2020-03-06. Dostupné online. 
  17. KURMANAEV, Anatoly; TRIGO, María Silvia. A Bitter Election. Accusations of Fraud. And Now Second Thoughts.. The New York Times. 2020-06-07. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  18. NOTICIAS, ATB Digital-. Jeanine Áñez confirma candidatura presidencial para las elecciones generales. ATB Digital [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  19. KURMANAEV, Anatoly. Bolivia’s Interim President Pulls Out of Election. The New York Times. 2020-09-18. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  20. Bolivia: Ex-interim President Jeanine Áñez arrested over 'coup'. www.bbc.com [online]. BBC News, 2022-06-13 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Policie zatkla bolivijskou exprezidentku, podezírá ji z organizace převratu. ČT24 [online]. 2021-03-13 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  22. Bolívijská prokuratúra vydala zatykač na Jeanine Áñezovú. Denník N [online]. 2021-03-13 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  23. Bolivia: Ex-interim President Jeanine Áñez arrested over 'coup'. www.bbc.com [online]. BBC News, 2022-06-13 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

prezident Bolívie
Předchůdce:
Evo Morales
12. listopad 20198. listopad 2020
Jeanine Áñezová
Nástupce:
Luis Arce