Evo Morales

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Juan Evo Morales Ayma
Presidentes del Perú y Bolivia inauguran Encuentro Presidencial y III Gabinete Binacional Perú-Bolivia (36962597345) (cropped).jpg

80. prezident Bolívie
Ve funkci:
22. ledna 2006 – 10. listopadu 2019
Předchůdce Eduardo Rodríguez Veltzé
Nástupce Jeanine Áñezová (úřadující)
Stranická příslušnost
Členství Hnutí za socialismus

Narození 26. října 1959 (60 let)
Oruro
Národnost Aymara
Sídlo Consulado de México
Profese politik a odborář
Ocenění Golden Key of Madrid (2009)
honorary doctor of the Renmin University of China (2011)
Řád Augusta Césara Sandina
Mezinárodní cena Muammara Kaddáfího za lidská práva
velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce
… více na Wikidatech
Podpis Juan Evo Morales Ayma, podpis
Commons Evo Morales
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juan Evo Morales Ayma (* 26. října 1959, Isallavi u Orinoca, departement Oruro, Bolívie) je vůdcem bolivijské socialistické strany Movimiento al Socialismo (MAS) a hnutí za práva pěstitelů koky. Dne 22. ledna 2006 se stal prvním domorodým[1][2] prezidentem Bolívie poté, co získal 54% většinu hlasů. V letech 2009, 2014 a 2019 byl voliči ve funkci prezidenta potvrzen, nicméně vyhlášení výsledků posledních voleb vyvolalo masové protesty a násilnosti, po kterých 10. listopadu 2019 na svou funkci rezignoval.[3]

Je velkým fotbalovým nadšencem.[4]

Prezidentský úřad[editovat | editovat zdroj]

Po zvolení znovu projednal smlouvy zahraničních společností na těžbu nerostného bohatství země; tyto příjmy zvýšily příjmy země o 40 % a jsou z nich financovány vzdělávací a bytové programy, nebo např. zdravotní péče (stavba nových nemocnic).

Inicioval výbor, který by revidoval bolivijskou ústavu, která by měla bránit lidská práva, decentralizovat moc a zajistit jistou míru autonomie regionům a komunitám.

Morales je nakloněn přesunu těžiště moci ze státu směrem k regionům a místním komunitám. Mezi jeho další úmysly patří „navrácení země“ a jejího bohatství obyčejným lidem. Co se týče vztahu se Spojenými státy, v listopadu 2008 vyjádřil snahu najít společnou řeč s novým prezidentem.[5]

Ve volbách konaných 6. prosince 2009 byl zvolen na další funkční období, když pro něj hlasovalo více než 60 % voličů.[6]

3. července 2013 byl Morales na návštěvě Ruska, kde se účastnil meetingu producentů fosilních paliv. Při zpáteční cestě, v okamžiku, kdy jeho letadlo již bylo ve vzduchu, Francie, Portugalsko a Itálie prohlásily, že mu neumožní přeletět přes jejich vzdušný prostor. Prezidentovo letadlo pak po 3 hodinách neplánovaně přistálo ve Vídni, kde Morales strávil noc. Důvodem tohoto kroku bylo podezření, že se na palubě nachází Edward Snowden. Následující den krátce po poledni a po rakouském vyvrácení tohoto podezření daly zmíněné státy Moralesovi opět povolení vrátit se do své vlasti. Z incidentu (který byl původně avizován jako technické problémy) se stal diplomatický skandál.[7]

V říjnu 2014 byl potřetí znovu zvolen do funkce prezidenta, zvítězil již v prvním kole se ziskem téměř 60 % hlasů.[8]

Po dalších pěti letech kandidoval opět na funkci prezidenta v roce 2019, jeho hlavním soupeřem byl bývalý prezident Carlos Mesa. Postup sčítání hlasů, kdy soud přerušil vyhlašování průběžných výsledků v době, kdy měl Morales na Mesu náskok méně než 10 procent, a obnovil znovu po překročení této hranice, která stačí ke zvolení v prvním kole, ale vyvolal protesty spojené s násilnostmi.[9] Opozice výsledky odmítla uznat a proti se postavili také pozorovatelé a zástupci zemí Organizace amerických států. Po pokračujících protestech Morales oznámil vyhlášení nových voleb, situaci to ale neuklidnilo.[10] Protestující napadli starostku města Vinto a obsadili redakce státních médií.[11] Když vyzvaly Moralese k rezignaci také armáda a policie, oznámil 10. listopadu 2019 rezignaci „pro dobro země“; události nicméně označil za „občanský, politický a policejní převrat“.[3] Poté odletěl do Mexika, kde získal politický azyl.[12]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze tří dětí – jeho sourozenci jsou Esther Morales Ayma, Hugo Morales. Evo Morales má dvě děti – Eva Liz Morales Alvarado, Álvaro Morales Paredes.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
PeruPeru Peru PER Order of the Sun of Peru - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu peruánského slunce
VenezuelaVenezuela Venezuela VEN Order of the Liberator - Grand Cordon BAR.png velkokříž Řádu osvoboditele

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dokument War On Democracy, časový kód 1:26:55
  2. http://www.nenasili.cz/en/957_bolivia-and-evo-morales
  3. a b Bolívijský prezident Morales po protestech oznámil demisi. ‚Udělal jsem to pro dobro země,‘ prohlásil. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (česky) 
  4. Bolivijského prezidenta Moralese čeká debut v první fotbalové lize, iDNES.cz, citováno 17. 5. 2014
  5. http://www.reuters.com/article/worldNews/idUSTRE4AG7ET20081117
  6. Morales opět prezidentem Bolívie, jeho strana získala parlamentní většinu. iHNed.cz [online]. 2009-12-07 [cit. 2009-12-07]. Dostupné online. 
  7. http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/jul/04/forcing-down-morales-plane-air-piracy
  8. Bolivian president Evo Morales wins 3rd term. CBSNews [online]. 2014-10-12. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Bolivijský prezident se prohlásil vítězem voleb, lidé v ulicích protestují - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. 
  10. Morales vyhlásí v Bolívii nové prezidentské volby. Reaguje na pochybnosti o své výhře. Aktuálně.cz [online]. 2019-11-10 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (česky) 
  11. V Bolívii přituhuje. Starostku polili barvou a oholili jí hlavu. iDNES.cz [online]. 2019-11-10 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. 
  12. COLLYNS, Dan; BORGER, Julian. Bolivia's Evo Morales flies to Mexico, but vows to return with 'strength and energy' [online]. The Guardian, 2019-11-12 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

prezident Bolívie
Předchůdce:
Eduardo Rodríguez
22. leden 2006 - dosud
Evo Morales
Nástupce:
-