Moskva: Porovnání verzí
→Dějiny: dvanácté |
→Kultura a pamětihodnosti: VDNCh |
||
| Řádek 244: | Řádek 244: | ||
'''Bolšoj těatr''' je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností. |
'''Bolšoj těatr''' je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností. |
||
'''Výstaviště |
V rozsáhlém, areálu na severu Moskvy se nachází '''Výstaviště VDNCh''' (''„Výstaviště úspěchů národního hospodářství“,'' do roku 2014 ''VVC'') představující jak bývalé součásti [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v Muzeu SSSR, tak i jinak tematicky laděné čtvrti. Najdete tu tedy jak ukázky [[technika|technického]] pokroku včetně [[raketa|rakety]] [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]] nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě, tak [[zemědělství|zemědělské]] stavby, například velkovýkrmnu [[Prase domácí|vepřů]] nebo [[asfalt|vyasfaltované]] [[kůň|koňské]] závodiště. Nachází se tu i největší maketa Moskvy na světě,<ref>[http://czech.ruvr.ru/news/2014_07_11/Na-VDNCH-se-objevi-nejvetsi-ve-svete-maketa-Moskvy-7504/ Hlas Ruska, Na VDNCH se objeví největší ve světě maketa Moskvy]</ref> lunapark, Atomový pavilon, Labyrint strachu, Pavilon vesmíru atd. Krásné jsou [[fontána|fontány]]. Některé části výstaviště působí kontroverzním dojmem připomínající těžký život lidí v SSSR. |
||
V '''Gorky Parku''', situovaném u řeky Moskvy a založeném v roce 1928, najdeme různé zábavní atrakce, horskou dráhu, ruské kolo, či jeden z testovacích modelů raketoplánu [[Program Eněrgija-Buran|Buran]]. |
V '''Gorky Parku''', situovaném u řeky Moskvy a založeném v roce 1928, najdeme různé zábavní atrakce, horskou dráhu, ruské kolo, či jeden z testovacích modelů raketoplánu [[Program Eněrgija-Buran|Buran]]. |
||
V Moskvě se také koná mezinárodní filmový festival, mezi hlavními ceny se udílí zlaté a stříbrné medaile a také hlavní ruská filmová cena [[Nika (ocenění)|Nika]]. |
|||
Mezi další zajímavosti patří 160 tun těžký zvon [[Car kolokol]], dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadion v Lužnikách, Treťjakova galerie se světově proslulou sbírkou a televizní vysílač [[Ostankino]], který je nejvyšší stavbou v Evropě. |
Mezi další zajímavosti patří 160 tun těžký zvon [[Car kolokol]], dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadion v Lužnikách, Treťjakova galerie se světově proslulou sbírkou a televizní vysílač [[Ostankino]], který je nejvyšší stavbou v Evropě. |
||
Verze z 21. 1. 2015, 16:35
| Moskva Москва | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°45′16″ s. š., 37°37′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 130 - 253 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| federální okruh | Centrální federální okruh |
| federální město | Moskva |
| Administrativní dělení | 12 okresů |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2 510 km² |
| Počet obyvatel | 12 108 257[2](2 014) |
| Hustota zalidnění | 4823 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové (91.65 %), Ukrajinci (1.42 %), Tataři (1.38 %), Arméni (0.98 %), Ázerbájdžánci (0,53 %), Židé (0,49 %), Bělorusové (0,36 %), Gruzíni (0,36 %)[3] |
| Náboženské složení | pravoslaví, islám |
| Správa | |
| Starosta | Sergej Sobjanin |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 495; +7 499 |
| PSČ | 101xxx-129xxx |
| Označení vozidel | 77, 97, 99, 177, 197, 199, 777 a 799 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moskva (rusky Москва 
[mɐˈskva]) je hlavní město Ruska o rozloze 2511 km². Má 12 108 257 obyvatel (2014). Představuje politické, hospodářské a kulturní centrum země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších vysokých škol, kostelů, divadel, muzeí a galerií. Sídlí zde všechna ministerstva, státní úřady i významné firmy a také patriarcha ruské pravoslavné církve.
Moskva je nejlidnatější město v Evropě a nejsevernější megalopole na světě. Má největší počet rezidentních miliardářů na světě a je jedním z největších městských světových ekonomik. Je klasifikována jako Alpha globální město. Stojí zde TV věž Ostankino, nejvyšší stavba v Evropě a Mercury City Tower, nejvyšší mrakodrap v Evropě.
Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový Kreml, prohlášený spolu s Rudým náměstím v roce 1990 za světové kulturní dědictví UNESCO.
Dějiny
Počátky Moskvy
.JPG)
V první polovině 12. století se nalézal na západním okraji Rostovsko-suzdalského knížectví v místech dnešní Moskvy zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky, jenž byl podle řeky zván Moskva. Rostovsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij ve 12. století začlenil dvorec do knížecího vlastnictví.[4]
Z roku 1147 pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svjatoslava, na setkání, o kterém letopisec zaznamenal: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Roku 1156 kníže Jurij v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví vybudoval v osadě pevnost, obehnanou dřevěnou palisádou, základ dnešního Kremlu. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které mělo obranný charakter a sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Kromě toho se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, což ji přeurčilo pro roli významného ekonomického centra.
Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí vladimirských knížat, která nakonec získala nad ostatními severoruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z jihu sužovaného nájezdy kočovníků. V Moskvě se první usadil údělný kníže Daniil Alexandrovič (zemřel 1303), syn Alexandra Něvského a založil tím moskevskou větev rodu Rurikovců.
Svou moc nad ostatními větvemi Rurikovců se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením rezidence metropolity vší Rusi do Moskvy. Ruští metropolité sídlili od počátku v Kyjevě, metropolita Maxim však přenesl své sídlo do Vladimiru. Jeho nástupce Petr (v letech 1307–1326) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita Theognost (1328–1323) pak přesídlil natrvalo do Moskvy, kde nechal s podporou Ivana Kality a Simeona Hrdého vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na stoupajícím počtu obyvatel - v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30 000. Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo jednoho z nejvýznamnějších ruských knížat, který postupně sjednotil zemi.
Zlatá horda v průběhu mongolské invaze (1238) vypálila město a zabila jeho obyvatele. Mongolové s tatary také vyplenili města Rjazaň, Kolomna, Vladimir, Kyjev a ruský stát se byl nucen podrobit jejich nadvládě. V roce 1380 porazil Dmitrij Donský na Kulikovském poli tatarské vojsko, čím ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou chána Tochtamyše v roce 1382, při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala.
Moskva ve středověku a raném novověku
Významnou změnu pro město představovala vláda Ivana III., na řece Ugře dosáhl roku 1480 definitivního vítězství a vymanění z tatarské moci. V roce 1472 se oženil s byzantskou princeznou Zóé Palaiologovnou, to se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z Itálie. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, Kreml rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například metropolita Iona. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Roku 1478 připojil ke svému státu rozlehlé území Novgorodské země a v roce 1485 knížectví tverské. Pod Ivanem III. se město stalo hlavním městem ruské říše.
V roce 1571 Krymští Tataři napadli a vyplenili Moskvu, spálili vše kromě Kremlu.
V roce 1610, vstoupil do Moskvy polský generál Stanisław Żółkiewski, poté co porazil Rusy v bitvě Klušino. Po povstání vedeném Kuzma Mininem a Dmitrij Požarskim došlo u bran Moskvy k rozhodujícímu střetu mezi Polsko-litevskou armádou a Rusy. Polsko-lievská vojska byla rozdrcena a několik okupantů se ještě drželo za branami Kremlu, avšak po dlouhém obléhání se vzdali 26. října 1612.
Moskva druhým městem Ruska
Město přestalo být hlavním městem Ruska v roce 1712 (s výjimkou období 1728-1732) po založení Petrohradu Petrem Velikým v blízkosti pobřeží Baltského moře v roce 1703.
Roku 1812 vpadl do země Napoleon Bonaparte, avšak jeho tažení zakončené okupací Moskvy skončilo debaklem. Napoleon byl poražen drsnou zimou a útoky ruských vojenských sil. Napoleon byl nucen ustoupit, tehdy zemřelo na 380 000 vojáků Grande Armée.
Od roku 1918
Nedlouho po podepsání Brestlitevského míru, se z důvodu strachu z možné zahraniční invaze dne 12.3.1918 stala Moskva hlavním městem RSFSR. Moskevské metro bylo otevřeno v roce 1935. Po německé invazi (1941) se nacházel výbor obrany státu i generální štáb armády v Moskvě. Německá skupina armád byla zastavena a odehnána na okraji města v Bitvě před Moskvou.
V roce 1980 hostila Moskva letní olympijské hry. V roce 1991 bylo město dějištěm neúspěšném pokusu o převrat (tzv. Srpnový puč) ze strany členů vlády proti reformám Michaila Gorbačova. Když byl SSSR rozpuštěn na konci tohoto roku, Moskva i nadále zůstala hlavním městem Ruska. V Moskvě bylo spácháno několik teroristických útoků islámských radikálů, například bombové útoky v Moskevském metru v roce 2004 a 2010.
Přírodní poměry a podnebí
Moskva se nalézá v evropské části Ruska na 55,75° severní zeměpisné šířky a 37,62° východní zeměpisné délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami Volhou a Okou, na řece Moskvě, přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80 km, má od 120 do 200 metrů našíř. Do Moskvy se v katastru města vlévá další 140 vodních toků, z nichž jen 14 nyní zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. V roce 1937 byl otevřen kanál Moskva-Volha, který směřuje na sever.
Hranice města tvoří převážně dálniční okruh MKAD dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Rozloha Moskvy činí v současnosti 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi.
Podnebí
Podnebí je mírné kontinentální. Zima je od polovici listopadu do konce března. V zimě mohou být periody (3-5 dní) silných mrazů s noční teplotou okolo -20 °C, ale výjimečně mohou teploty spadnout až k -30 °C. V prosinci a na začátku ledna bývají často oblevy, kdy teploty stoupají k +5 °C. Přechodná roční období (jaro, podzim) jsou krátká a téměř letní teploty jsou někdy už začátkem dubna. Začátkem června se může krátkodobě ochladit. Léto je od polovici května do začátku září a teploty často dosahují 30 °C.
Nejnižší naměřená teplota za posledních 130 let byla -42,2 °C a byla naměřena 17.ledna 1940 °C. Nejvyšší teplota byla +39 °C a byla naměřena 29.července 2010.
| Podnebí v Moskvě | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Veličina | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Absolutní maximum, °C | 8.6 | 8.3 | 17.5 | 28.9 | 33.2 | 34.7 | 39 | 37.3 | 32.3 | 24 | 14.5 | 9.6 | 39.0 |
| Průměrné maximum, °C | −4 | −3.7 | 2.6 | 11.3 | 18.6 | 22.0 | 24.3 | 21.9 | 15.7 | 8.7 | 0.9 | -3.0 | 9.6 |
| Průměrná teplota, °C | −6.5 | −6.7 | -1 | 6.7 | 13.2 | 17.0 | 19.2 | 17.0 | 11.3 | 5.6 | -1.2 | −5.2 | 5.8 |
| Průměrné minimum, °C | −9.1 | −9.8 | −4.4 | 2.2 | 7.7 | 12.1 | 14.4 | 12.5 | 7.4 | 2.7 | -3.3 | −7.6 | 2.1 |
| Absolutní minimum, °C | −42.2 | −38.2 | −32.4 | −21.0 | −7.5 | -2.3 | 1.3 | -1.2 | −8.5 | −20.3 | −32.8 | −38.8 | −42.2 |
| výpočtové srážky, mm | 52 | 41 | 35 | 37 | 49 | 80 | 85 | 82 | 68 | 71 | 55 | 52 | 707 |
| Zdroj: http://pogoda.ru.net[5] | |||||||||||||
Obyvatelstvo
V roce 2010 tvořilo část moskevského obyvatelstva z 92,65% rusové, 1,42% ukrajinci, 1,38% tataři a 0,98% arméni.[3]
| 1400 | 1638 | 1710 | 1725 | 1738 | 1775 | 1785 | 1811 | 1813 | 1825 | 1840 | 1856 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 40 000 | 200 000 | 160 000 | 145 000 | 138 400 | 161 000 | 188 700 | 270 200 | 215 000 | 241 500 | 349 100 | 368 800 |
| 1868 | 1888 | 1897 | 1912 | 1920 | 1926 | 1939 | 1959 | 1979 | 1989 | 1996 | 2002 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 416 400 | 753 459 | 1 038 600 | 1 617 157 | 1 027 300 | 2 101 200 | 4 609 200 | 6 133 100 | 8 142 200 | 8 972 300 | 8 434 300 | 10 383 000 |
| 2006 | 2008 | 2010 | 2012 | 2014 |
|---|---|---|---|---|
| 10 425 100 | 10 470 300 | 11 514 000 | 11 612 943 | 12 108 257[2] |
Administrativní dělení
Moskva je rozdělena do dvanácti okresů a ty dále na 125 čtvrtí.
Moskevské okresy jsou tyto (čísla odpovídají číslům na přiloženém plánku):
- 1. Zelenograd
- 2. Severní
- 3. Severovýchodní
- 4. Severozápadní
- 5. Centrální
- 6. Východní
- 7. Jižní
- 8. Jihovýchodní
- 9. Jihozápadní
- 10. Západní
- 11. Novomoskovskij
- 12. Troickij
V čele každého okresu stojí prefekt, jmenovaný starostou Moskvy a jemu bezprostředně podřízený. Každý okres má také radu sestávající z 11 volených poslanců.
Kultura a pamětihodnosti
Kreml s celkem 20 věžemi je nejobdivuhodnější pamětihodností Moskvy. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem Ivanem III. Kreml představuje nejimpozantnější soubor nejrůznějších architektonických forem.
Mezi nejznámější kostely a paláce patří chrám Nanebevzetí Panny Marie (Успенский Собор) se slavnými freskami, chrám Zvěstování (Благовещенский собор), chrám sv. Archanděla Michaela (Архангельский собор) a Velký kremelský palác.
_(5585736057).jpg)
Zastavme se na Rudém náměstí, které je ze tří stran charakterizováno symboly – chrámem Vasila Blaženého, mauzoleum V. I. Lenina a obchodním domem GUM (zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa, ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb).
Pak následuje Tverská třída, Starý a Nový Arbat. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury a dnes se zde nachází pestrý, životem pulsující bleší trh. Zato v Novém Arbatu jde posedět v některé z restaurací připravující speciality z téměř všech oblastí Ruska.
Dochovaly se překrásné stavby klasické Moskvy, například opevněné kláštery a velký počet kostelů postavených v 16. století.
Bolšoj těatr je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností.
V rozsáhlém, areálu na severu Moskvy se nachází Výstaviště VDNCh („Výstaviště úspěchů národního hospodářství“, do roku 2014 VVC) představující jak bývalé součásti Sovětského svazu v Muzeu SSSR, tak i jinak tematicky laděné čtvrti. Najdete tu tedy jak ukázky technického pokroku včetně rakety Sojuz nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě, tak zemědělské stavby, například velkovýkrmnu vepřů nebo vyasfaltované koňské závodiště. Nachází se tu i největší maketa Moskvy na světě,[6] lunapark, Atomový pavilon, Labyrint strachu, Pavilon vesmíru atd. Krásné jsou fontány. Některé části výstaviště působí kontroverzním dojmem připomínající těžký život lidí v SSSR.
V Gorky Parku, situovaném u řeky Moskvy a založeném v roce 1928, najdeme různé zábavní atrakce, horskou dráhu, ruské kolo, či jeden z testovacích modelů raketoplánu Buran.
V Moskvě se také koná mezinárodní filmový festival, mezi hlavními ceny se udílí zlaté a stříbrné medaile a také hlavní ruská filmová cena Nika.
Mezi další zajímavosti patří 160 tun těžký zvon Car kolokol, dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadion v Lužnikách, Treťjakova galerie se světově proslulou sbírkou a televizní vysílač Ostankino, který je nejvyšší stavbou v Evropě.
V létě se stmívá až v jedenáct hodin.
Kulturní a historické památky
Sport
V Moskvě sídlí tyto sportovní týmy:
- HC CSKA Moskva - KHL, LSK CSKA
- OHK Dynamo Moskva - KHL, Megasport Arena
- HC Spartak Moskva - KHL, Sokolniki Arena
- FK Spartak Moskva - Ruská Premier Liga, Otkrytie Arena
- PFK CSKA Moskva - Ruská Premier Liga, Lužniki
- PBC CSKA Moskva - VTB United League a Euroliga v basketbale, Megasport Arena
- BK Dynamo Moskva - Russian Basketball Super League, Krylatskoje Sport Palace
- Slava - Professional Rugby League, Slava Stadium
- Dynamo Moskva - Russian Bandy Super League, Krylatskoje Sport Palace
Doprava
Město má jako hlavní a největší v Rusku i jako jedno z největších na světě rozsáhlý dopravní systém. Kříží se zde mnoho železničních, silničních, vodních i leteckých tras. Moskva je nejzápadnější místo Transsibiřské magistrály. Nachází se zde pět mezinárodních letišť, největší jsou Šeremeťjevo, Domodědovo a Vnukovo.
Též i systém MHD je největší a nejvíce vytížený v celé zemi; tvoří jej dvanáct linek metra, tramvajová, trolejbusová, autobusová síť a monorail. Metro je jedním z nejhlubších systémů na světě, například stanice Park Pobědy je 84m pod zemí a má nejdelší eskalátory v Evropě. Metro přepraví až 9,3 milionů lidí denně, je to nejvytíženější metro mimo Asii.[7]
Partnerská města
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Počet obyvatel Ruské federace pro města a obce
- ↑ a b Počet a rozdělení obyvatelstva (2010)
- ↑ Moskva před příchodem bolševiků
- ↑ http://pogoda.ru.net/climate/24688.htm
- ↑ Hlas Ruska, Na VDNCH se objeví největší ve světě maketa Moskvy
- ↑ The world’s top 10 busiest metros
- ↑ Partnerská města HMP
Literatura
- Moskva: inspirace na cesty.. Brno: [s.n.], 2013. 141 s. ISBN 978-80-87471-91-3..
- LUKAVEC, Jan. Slované a probuzení lidství na Sibiři: Moskva. In Od českého Tokia k exotické Praze. Praha: Malvern, 2013. 317 s. ISBN 978-80-87580-61-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moskva na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Moskva ve Wikislovníku- Moskva - průvodce (česky)
- www.mos.ru (rusky, anglicky)
- Fotogalerie z Moskvy (anglicky)
- Fotogalerie z Moskvy (anglicky)
- Oficiální turistické informace o Moskvě (anglicky, rusky)
- Panoramata Moskvy na mapách Yandex.ru (rusky)
Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA