Trolejbusová doprava v Moskvě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nízkopodlažní trolejbus typu Trolza-5265 patří k moskevským nejmodernějším trolejbusům
V provozu však zůstávají i mnohá starší vozdila

Moskevská trolejbusová síť je největší na světě (nachází se zde přibližně 1 280 stanic).

Její historie začíná – stejně jako u metra – v třicátých letech 20. století. První trať se objevila na Leningradském prospektu v roce 1933, později se hlavním těžištěm sítě stala severozápadní část města. Nasazeny byly první trolejbusy domácí výroby typu LK-1. Bouřlivý rozvoj nastal ale v 50. a 60. letech, trolejbusy se rozšiřovaly někdy i na úkor tramvají do zbytku metropole. Na přelomu 60. a 70. let se pak budovaly tratě na radiálně vedených třídách, kde vytvářely souběh s metrem. V 80. letech pak přišel velkolepý plán na rozšíření trolejbusů do příměstských sídel, ten však nebyl nikdy realizován. Naopak se začaly mnohé tratě rušit, převážně v centru města. Od roku 1982 se například už cestující nesvezou trolejbusem po Arbatu, od roku 1993 pak i po Ochotném rjadu. Dnes se jedná o síť radiálního charakteru, ze Sadového kolca se rozebíhá zhruba dvanáct tratí do zbytku města, mnohé z nich končí až u MKADu (městského okruhu).

V provozu je více než sedmdesát linek, na kterých jezdí různá vozidla (včetně nízkopodlažních domácí výroby).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]