Pyšel
| Pyšel | |
|---|---|
 pohled k návsi od východu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′2″ s. š., 16°3′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 475 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,77 km²[2] |
| Nadmořská výška | 468 m n. m. |
| PSČ | 675 71 |
| Počet domů | 162 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pyšel 21 675 71 Náměšť nad Oslavou obec.pysel@seznam.cz |
| Starostka | Mgr. Martina Brestovská |
| Oficiální web: www | |
  Pyšel | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591505 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Pyšel (v místním nářečí Pešelo, německy Pischel) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 10 km severovýchodně od Třebíče. Žije zde 475[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Pyšel a vesnici Vaneč.
Sousedními obcemi sídla jsou Čikov, Budišov, Pozďatín, Kamenná, Studenec, Zahrádka a Tasov.
Název
[edit | edit source]Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Pyšel (jehož základem bylo sloveso pyšeti – „funět“) a znamenalo „Pyšelův majetek“. Z nepřímých pádů (Pyšele, Pyšeli) se vyvinul tvar středního rodu Pyšelo, který je už v nejstarším písemném dokladu z roku 1349 a ve středověku se užíval střídavě s tvarem Pyšel, po třicetileté válce nicméně převládl. Teprve v první třetině 20. došlo k návratu k mužskému Pyšel (v místním nářečí se nicméně i poté udrželo Pešelo).[4]
Historie
[edit | edit source]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je zmíněna Jitka z Pyšela, která se tří lánů v Pyšele ve prospěch svého bratra Náhrada z Pyšele a v roce 1354 prodala dvůr v Pyšelu. V roce 1373 pak Ondřej z Pyšele pronajal část majetků v Pyšelu Hartmanovi z Medlova. V roce 1385 pak Ondřej svou manželku Ofku předal část majetku v Pyšelu a připojil k Pyšelu Štěpánovice, které získal od znojemského měšťana. Jeho bratr Vlček roku 1420 pak se spojil s manželkou, která se po jeho smrti znovu vdala za Mikuláše Něpra z Vojslavic, který se pak stal dalším majitelem vsi. Mikuláš posléze v roce 1447 předal věno na Pozďatín a Vlčatín. Zhruba do 15. století nedaleko vesnice existovala vesnice Říčánky, ty roku 1390 vlastnil Ondřej z Pyšele, připomenuty byly jako pustá vesnice ještě v roce 1536.[5]
Ondřej z Pyšele se následně začal nazývat Ondřejem z Okarce, neboť Jindřich z Okarce, který neměl potomky se spolčil s Ondřejem z Pyšele a Pyšel a Okarec se tak spojily. Po smrti Ondřeje zdědil majetky Václav z Okarce, který zemřel bezdětný a tak se o majetek přihlásili pánové z Mírova a Říčanští pánové. V roce 1476 byl majitelem Okarce Zikmund Válecký z Mírova a Okarce, roku 1480 pak Okarec, Říčánky, Pyšel, Hartvíkovice a kapli ve Vícenicích vlastnili Zikmund z Mírova a Markvart z Mírova. V roce 1481 pak Okarec vlastnil opět už pouze Zikmund Válecký. V roce 1497 připojil k Okarci také Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Zemřel kolem roku 1500 a jeho majetky zdědil jeho bratr Markvart, následně jeho majetky zdědil jeho syn Vilém Válecký z Mírova a posléze majetky zdědila Mandalena z Mírova s manželem Znatem z Lomnice. Ti roku 1556 s Burianem Osovským z Doubravice vyměnili Okarec, Pyšel, Říčánky a statky v Hartvíkovicích za Říčany u Rosic, ten záhy předal nově nabyté majetky a Pozďatín, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a část Popůvek Oldřichovi z Lomnice a tak se Okarec stal součástí náměšťského panství.[6]
V témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil také od Vratislava z Pernštejna Sedlec, část Hartvíkovic, Třesov, Kozlany, Studenec, Koněšín, Smrk, Kojatín a hrady Kokštejn a Kozlov, v roce 1560 zakoupil ještě hrad Lamberk, tvrz v Březníku a Kuroslepech. Dalším majitelem náměšťského panství byl Jan z Žerotína, který přikoupil ještě Rosice, v roce 1570 přikoupil také Batouchovice a roku 1573 i Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a hrad Kraví Hora. Jan z Žerotína zemřel roku 1583, jeho synové zdědili panství, majetku se ujal Jan Diviš, ten zemřel roku 1616, ale již roku 1613 se majetku ujal druhý syn Karel starší z Žerotína, který roku 1615 přikoupil také Jinošov. V roce 1614 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal tak vládu nad Třebíči. Karel však byl pronásledován a nakonec byl donucen odejít do exilu a jeho majetky odkoupil Albrecht z Valdštejna a ten jej předal Janovi Baptistovi z Verdenberka, po něm panství zdědil jeho syn Ferdinand, ten roku 1649 přikoupil k panství Jasenici. Po jeho smrti získal právo nakládat s panstvím jeho synovec Alexandr, následně pak majetky získal jeho syn Jan Filip z Verdenberka, jeho syn zemřel předčasně a tak po něm panství zdědil Václav Adrian z Enckevoirtu, po něm pak část panství zdědila Marie Františka Koloničová a další část pravnučky Kamily z Verdenberka. V roce 1743 pak panství zakoupila Františka z Kufštejna, manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a roku 1752 zakoupil panství Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic, Haugvicové vlastnili panství až do roku 1945.[7]
V roce 1789 byla ve vsi založena škola, ta pak byla roku 1867 zvětšena. Větší budova však nestačila a tak se postupně zavedlo půldenní vyučování a následně se začaly vyškolovat obce, které si založily vlastní školu. V roce 1891 pak byla škola přestavěna na dvojtřídku.[5] Roku 1788 byl postaven kostel svaté Barbory.[5]
V roce 1896 byla založena hospodářská beseda, v roce 1898 hasiči, v roce 1911 Národní Jednota a Omladina a v roce 1924 Orel a sportovní klub.[8]
Do roku 1849 patřil Pyšel do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč a posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[9] Již od roku 1848, kdy došlo ke vzniku samosprávných obcí, byla součástí Pyšela také vesnice Vaneč, a to až do roku 1900; znovu se připojila roku 1964 a součástí Pyšela je dosud.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 572 | 559 | 571 | 552 | 518 | 561 | 593 | 520 | 539 | 490 | 487 | 463 | 458 | 467 |
Politika
[edit | edit source]V letech 2006–2010 působila jako starostka Věra Machátová, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Martina Brestovská.
Volby do Poslanecké sněmovny
[edit | edit source]| 2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (34,05 %) | ČSSD (23,66 %) | KDU-ČSL (27,8 %) | ANO (26,92 %) | ANO (34,74 %) |
| 2. | KDU-ČSL (27,58 %) | KDU-ČSL (18,3 %) | ČSSD (20,62 %) | KDU-ČSL (20,0 %) | SPOLU (20,84 %) |
| 3. | ODS (15,51 %) | ODS (13,39 %) | KSČM (16,14 %) | KSČM (11,53 %) | Piráti+STAN (14,67 %) |
| účast | 64,62 % (232 z 359) | 64,39 % (226 z 351) | 60,86 % (227 z 373) | 68,24 % (260 z 381) | 69,71 % (260 z 373) |
Volby do krajského zastupitelstva
[edit | edit source]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[16] | 4KOALICE (53,21 %) | ČSSD (15,59 %) | ODS (11,92 %) | 30,96 % (113 z 365) |
| 2004[17] | KDU-ČSL (55,55 %) | ODS (17,17 %) | ČSSD (13,13 %) | 27,5 % (99 z 360) |
| 2008[18] | ČSSD (32,85 %) | KDU-ČSL (23,57 %) | ODS (12,85 %) | 40,92 % (142 z 347) |
| 2012[19] | KDU-ČSL (26,61 %) | KSČM (20,96 %) | ČSSD (20,96 %) | 39,38 % (138 z 353) |
| 2016[20] | KDU-ČSL (29,55 %) | ČSSD (16,35 %) | ANO 2011 (13,2 %) | 42,33 % (160 z 378) |
| 2020[21] | ANO (24,65 %) | KDU-ČSL (21,91 %) | STAN+SNK ED (10,95 %) | 39,95 % (147 z 368) |
| 2024[22] | ANO (41,93 %) | KDU-ČSL (16,77 %) | ODS+TOP 09+STO (11,61 %) | 43,32 % (158 z 367) |
Prezidentské volby
[edit | edit source]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (103 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (42 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (35 hlasů). Volební účast byla 72,83 %, tj. 260 ze 357 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (181 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (78 hlasů). Volební účast byla 72,22 %, tj. 260 ze 360 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (133 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (60 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (47 hlasů). Volební účast byla 72,44 %, tj. 276 ze 381 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (170 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (102 hlasů). Volební účast byla 71,20 %, tj. 272 ze 382 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (134 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (60 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (45 hlasů). Volební účast byla 76,74 %, tj. 287 ze 374 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (155 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (136 hlasů). Volební účast byla 78,55 %, tj. 293 ze 373 oprávněných voličů.[25]
Pamětihodnosti
[edit | edit source]- Zbytek gotické tvrze ze 14. století,[26] která však v 15. století zanikla. Zachovala se kamenná věžovitá třípodlažní stavba, dříve pravděpodobně vyšší.[27] V roce 2019 došlo k rekonstrukci tvrze, která je v soukromém vlastnictví, obec Pyšel se podílela finančně na opravě[28]
- Pozdně barokní kostel svaté Barbory[8][26]
- Fara z roku 1788[26]
- Poutní kaple Panny Marie Na stráži z roku 1901, do současné podoby přestavěna v roce 1935, pod kaplí je vybudována tzv. jeskyňka – menší kaplička, nacházející se jižně od obce[26]
- Tři smírčí kameny ze středověku v okolí obce[26]
Osobnosti
[edit | edit source]- František Čech (1876–?), legionář
- Petr Široký (1903–1983), letecký akrobat a pilot
Galerie
[edit | edit source]-
Kostel sv. Barbory -
Gotická tvrz -
Obecní úřad, bývalá fara čp. 52 -
Obecní obchod -
Kaple Panny Marie -
Náves, východní část -
Pomník padlým v I. světové válce
Odkazy
[edit | edit source]Reference
[edit | edit source]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 337.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 289–295.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 269–175.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 77–99.
- ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 106–107.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 250.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Památky [online]. Pyšel: Obec Pyšel [cit. 2021-11-03]. Dostupné online.
- ↑ FABIÁN, Petr. Pyšel [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Majitelé se rozhodli opravit unikátní věž vodní tvrze. Pyšel přispěje 33 tisíc. trebicsky.denik.cz. 2019-04-06. Dostupné online [cit. 2019-04-14].
Literatura
[edit | edit source]- Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Pyšel, s. 215–217.
Související články
[edit | edit source]Externí odkazy
[edit | edit source]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyšel na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pyšelo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pyšel v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
