Slavičky
Slavičky | |
---|---|
Centrum Slaviček | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°10′29″ s. š., 15°58′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 296 (2024)[1] |
Rozloha | 9,05 km²[2] |
Nadmořská výška | 490 m n. m. |
PSČ | 675 01 |
Počet domů | 117 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Slavičky 29 675 01 Vladislav slavicky@seznam.cz |
Starostka | Ing. Šárka Hotová |
Oficiální web: www | |
Slavičky | |
Další údaje | |
Kód obce | 591700 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Slavičky (německy Slawitschka, Klein Slawitz[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, 7 km na jihovýchod od Třebíče. Žije zde 296[1] obyvatel. Ke Slavičkám patří i místní části Okrašovice a Pozďátky, stejně jako část osady Dobrá Voda.
Přímo skrze obec žádná frekventovaná silnice neprochází. Hlavní silniční tah k blízké jaderné elektrárně Dukovany vede vedle Slaviček (silnice č. II/351). Obec leží na jihovýchodním okraji Třebíčské kotliny.
Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Kožichovice, Dolní Vilémovice a Klučov.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemné zmínky o Pozďátkách a Okrašovicích sahají až do roku 1101, Slavičky mohly existovat také již v tu dobu, ale písemné zmínky o jejich existenci neexistují. Slavičky byly dlouho součástí třebíčského panství, ale poprvé byly zmíněny v roce 1571, kdy je Smil Osovský z Doubravice zastavil Šimonovi Vídeňskému z Českého Ostrova a Ludmile Bořitové z Budče, později se pak druhá manželka Šimona Vídeňského vdala za Mikuláše Tunkla z Brníčka, který tak v roce 1598 nabyl Slavičky. Někdy v době kolem roku 1629 byly opět Slavičky připojeny k třebíčskému panství,[5] zakoupil je Adam z Valdštejna od Viléma Kynasty z Kynastu.[6] Valdštejnové byli majiteli třebíčského panství až do roku 1849. V první polovině 16. století byl na neznámém místě u Slaviček vztyčen smírčí kámen, byl přemístěn do školní zahrady a následně pak před obecní úřad. V 18. století se v Dobré Vodě nacházely sirovodíkové lázně s léčivými sirnými prameny, které byly známé po okolí.[5]
V roce 1904 byla ve Slavičkách zřízena jednotřídní škola. Roku 1920 byl pořízen nový zvon pro kapli ve Slavičkách, původní byl rekvírován v době první světové války. V roce 1925 došlo k pozemkové reformě, kdy statek vlastněný Valdštejny byl rozdělen na drobnější části a zbytkový statek zakoupil František Auer z Čechtína. V roce 1928 bylo zahájeno první jednání o elektrifikaci vesnice, to se nepovedlo, nicméně Okrašovice již byly v roce 1929 elektrifikovány. V roce 1933 byla elektrifikace Slaviček schválena, ale z nedostatku peněz k ní nedošlo, nakonec došlo k elektrifikaci až v roce 1939. V roce 1957 bylo ve vsi založeno JZD, v roce 1961 byly sloučeny JZD ve Slavičkách, Okrašovicích a Pozďátkách do JZD Lípa se sídlem v Pozďátkách a v roce 1976 pak bylo JZD Lípa sloučeno s JZD v Číměři a v roce 1978 s JZD v Kožichovicích. V témže roce byla postavena hasičská zbrojnice.[7] V roce 1997 byl do vesnice zaveden telefon.[8]
Z novodobé historie je známá kauza skládky nebezpečných odpadů u Pozďátek, kam bylo přerovskou firmou navezeno téměř 10 000 tun síranu železnatého, na který skládka nebyla vybavena.[9]
Do roku 2014 zastával funkci starosty Ing. Jiří Válal, od roku 2015 vykonává funkci starosty Radek Palát.
Do roku 1849 patřily Slavičky do třebíčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1895 patřily Slavičky pod Střížov (od roku 1895 byly součástí Slaviček i Okrašovice, mezi lety 1960 a 1980 a pak od roku 1990 i Pozďátky) a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Dolní Vilémovice, následně se obec osamostatnila.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 427 | 424 | 428 | 452 | 504 | 546 | 490 | 358 | 361 | 301 | 249 | 226 | 225 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 154 | 175 | 170 | 189 | 223 | 235 | 191 | 141 | 140 | 116 | 90 | 98 | 109 |
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V roce 2016 získala místní knihovna ocenění Knihovna Vysočiny 2016.[12]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (38,84 %) | KSČM (20,49 %) | ANO 2011 (26,82 %) | ANO (36,36 %) | SPOLU (24,68 %) |
2. | ODS (20,66 %) | ČSSD (18,03 %) | KSČM (19,51 %) | KDU-ČSL (13,98 %) | ANO (24,68 %) |
3. | KDU-ČSL (10,74 %) | TOP 09 (12,29 %) | ČSSD (15,44 %) | Piráti (10,48 %) | Piráti+STAN (13,92 %) |
účast | 69,66 % (124 z 178) | 66,84 % (125 z 187) | 63,64 % (126 z 198) | 68,90 % (144 z 209) | 70,85 % (158 z 223) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]1. | 2. | 3. | účast | |
---|---|---|---|---|
2000[18] | 4KOALICE (31,11 %) | KSČM (22,22 %) | ODS (15,55 %) | 30 % (54 z 180) |
2004[19] | ODS (23,07 %) | KDU-ČSL (21,15 %) | SNK (17,3 %) | 30,11 % (53 z 176) |
2008[20] | ČSSD (31,64 %) | ODS (20,25 %) | KSČM (17,72 %) | 44,38 % (79 z 178) |
2012[21] | KSČM (28,91 %) | ČSSD (19,27 %) | Pro Vysočinu (19,27 %) | 46,67 % (91 z 195) |
2016[22] | KDU-ČSL (21,95 %) | ANO 2011 (18,29 %) | ČSSD (13,41 %) | 40,1 % (83 z 207) |
2020[23] | Piráti (16,45 %) | STAN+SNK ED (15,18 %) | KDU-ČSL (13,92 %) | 36,04 % (80 z 222) |
2024[24] | ANO (34,72 %) | ODS+TOP 09+STO (19,44 %) | KDU-ČSL (16,66 %) | 33,04 % (76 z 230) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (36 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (25 hlasů). Volební účast byla 71,57 %, tj. 141 ze 197 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (51 hlasů). Volební účast byla 64,29 %, tj. 126 ze 196 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů). Volební účast byla 69,08 %, tj. 143 ze 207 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (89 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (64 hlasů). Volební účast byla 75,00 %, tj. 153 ze 204 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (60 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (51 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 74,09 %, tj. 163 ze 220 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (98 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (65 hlasů). Volební účast byla 75,12 %, tj. 163 ze 217 oprávněných voličů.[27]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kříž z roku 1923 u silnice do Třebenic[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 79.
- ↑ a b MELKESOVÁ, Miroslava. Historie obce Slavičky [online]. Slavičky: Obec Slavičky [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
- ↑ FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva. Třebíč – dějiny města I. 1.. vyd. Brno: Blok, 1978. 208 s. S. 114.
- ↑ a b Pamětní kniha obce Slaviček a Okrašovic založená roku 1923 [online]. Slavičky: Obec Slavičky, 1923 [cit. 2022-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-29.
- ↑ Pamětní kniha obce Slaviček, Okrašovic, Pozďátek založená 1. ledna 1987 [online]. Slavičky: Obec Slavičky, 1987-01-01 [cit. 2022-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-29.
- ↑ Pozďátky [online]. Slavičky: Obec Slavičky [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 280.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Redakce. Knihovny ve Slavičkách a Římově získaly ocenění. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolická farnost Střížov-Číměř
- Skládka Pozďátky
- Dobrá Voda – sirné lázně nedaleko obce
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavičky na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Slavíčky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slavičky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)