Třebenice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třebenice
Centrum Třebenic s návsí
Centrum Třebenic s návsí
Znak obce TřebeniceVlajka obce Třebenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel451 (2023)[1]
Rozloha11,67 km²[2]
Nadmořská výška495 m n. m.
PSČ675 52
Počet domů186 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřebenice 58
675 52 Lipník u Hrotovic
obec.trebenice@quick.cz
StarostkaMgr. Věra Hotová
Oficiální web: www.obectrebenice.cz
Třebenice
Třebenice
Další údaje
Kód obce591866
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebenice (dříve Střebenice, německy Strzebienicz,[4] Trebenicze, Tržebenitz, Střebenitz, Strzebenitz, Trebnitz[5]) jsou obec, která se nachází 11 km jihovýchodně od Třebíče. K obci jsou přidruženy dvě osady – Plešice a Chroustov. Celkový počet obyvatel je 451[1]. Obec je od roku 1998 plynofikovaná a s veřejným vodovodem. Obec je členem mikroregionů Hrotovicko a Horácko, dále je členem energoregionu 2020, svazku obcí TKO, svazku VaK Třebíč a energetického sdružení obcí Jižní Moravy. Obcí prochází silnice druhé třídy II/351.

Nadmořská výška zástavby obce Třebenice a obou obcí přidružených se pohybuje od 430 do 495 m n. m. Konkrétně Třebenice 475–495, Plešice 450–460, Chroustov 430–440 m n. m.

Sousedními obcemi sídla jsou Valeč, Vladislav, Stropešín, Třesov, Dolní Vilémovice, Koněšín, Číměř a Kozlany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1368 až 1547 v obci stála tvrz.[6]

První písemná zmínka o obce pochází z roku 1406, kdy Přech z Kojetic poslal k soudu Hovorku, že mu pobral desátky, které získal v Třebenicích. Již dříve však byl zmíněn Chroustov, který v roce 1385 byl prodán Ráčkovi ze Zbraslavi, Plešice pak byly zmíněny již roku 1131, kdy patřila Znojmu. Třebenice patřily k hradu Holoubku, v roce 1440 však byl hrad z nařízení velkomeziříčského sněmu zbořen a obsazen loupežníky a poničen kolem roku 1447.[5]

V tu dobu Valeč patřila od roku 1437 Mikulášovi a Vaňkovi z Náramče, ti pak prodali roku 1447 Benešovi z Vlašimi, ale ten obratem prodal valečské panství Hanušovi z Mírova a Rájce. V roce 1480 pak Ráječtí z Mírova prodali Valeč, Vilémovice a další statky Janovi z Kunštátu. Posléze Valeč zastavil Janovi Španovi z Barnštajnu, ale musel pak obratem panství navrátit zpět do rukou pánů z Kunštátu. V roce 1552 zakoupil valečské panství i s Třebenicemi Jan z Pernštejna, v roce 1531 pak prodal panství Smilovi z Doubravice, roku 1558 pak zakoupil Valeč, Vilémovice, Chroustov a Plešice Jiřík Čela z Čechovic, v roce 1567 pak zakoupil tento majetek Bartoloměj Vanecký z Jemničky.[7]

V roce 1630 se stal majitelem valečského panství Jiří z Náchoda, pak Bedřich z Vlašimi a následně v roce 1639 znovu Jiří z Náchoda. V roce 1667 zakoupil Valeč Grissl z Grisslau, pak roku 1675 František Schneider von Schneidau a roku 1685 Leopold Odkolek. V roce 1713 zakoupil Valeč Jan Pachta z Rájova a pak v roce 1725 zakoupili panství Forgáčovi, ti je prodali roku 1785 Joachimu Hessovi a ten pak roku 1850 prodal panství Jiřímu Sinovi, který zakoupil i dalešické panství a valecké panství.[7]

Třebenice (samotná ves) však od dávna patřily do panství dalešického, to v roce 1546 získal Karel ze Žerotína, do té doby patřily dalešickému klášteru, v roce 1553 získal zástavu nad Dalešicemi Burian z Doubravice, posléze patřily Jindřichovi Kralickému z Kralic, pak Sedlničtí z Choltic a od roku 1613 páni z Náchoda. Toho roku je zakoupil i s dalšími vesnicemi Jiří z Náchoda, v roce 1650 je zakoupil Hynek Jiří z Hodic. Posléze je zakoupil Leopold Odkolek, který spojil v roce 1685 dalešické a valecké panství.[8]

V roce 1888 byla postavena školní budova, roku 1912 byla postavená nová dvojtřídní školní budova.[9]

Do roku 1849 patřily Třebenice do dalešického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Třebenice pod Valeč a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Dalešice, následně se obec osamostatnila.[10]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Třebenic[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 499 543 534 558 591 591 586 501 547 477 422 401 423

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Třebenice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (43.67 %) ČSSD (27.23 %) ČSSD (22.58 %) ANO (35.45 %) SPOLU (31.38 %)
2. KDU-ČSL (15.51 %) KSČM (15.62 %) KSČM (19.81 %) KSČM (12.27 %) ANO (29.28 %)
3. KSČM (14.69 %) ODS (13.39 %) ANO 2011 (18.43 %) Piráti (10.45 %) SPD (13.38 %)
účast 70.20 % (245 z 349) 64.66 % (225 z 348) 61.93 % (218 z 352) 59.46 % (220 z 370) 65.84 % (239 z 363)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Třebenice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (46.58 %) ČSSD (41.66 %) ANO 2011 (21.21 %) KDU-ČSL (20.86 %)
2. KSČM (14.9 %) KSČM (22.22 %) ČSSD (17.42 %) ANO (20.86 %)
3. ODS (11.18 %) KDU-ČSL (11.11 %) KSČM (12.87 %) STAN+SNK ED (15.65 %)
účast 46.15 % (162 z 351) 33.90 % (114 z 354) 35.75 % (133 z 372) 31.86 % (115 z 361)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (66 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (41 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů). Volební účast byla 64.31 %, tj. 227 ze 353 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (137 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (84 hlasů). Volební účast byla 63.74 %, tj. 225 ze 353 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (118 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (50 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (33 hlasů). Volební účast byla 64.05 %, tj. 237 ze 370 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (169 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (86 hlasů). Volební účast byla 68.36 %, tj. 255 ze 373 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (94 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (58 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (36 hlasů). Volební účast byla 67.13 %, tj. 241 ze 359 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (132 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (124 hlasů). Volební účast byla 71.31 %, tj. 256 ze 359 oprávněných voličů.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  5. a b Historie obce [online]. Třebenice: Obec Třebenice [cit. 2022-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-21. 
  6. NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 127. Dostupné online.
  7. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 336 s. S. 320–322. 
  8. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 346 s. S. 85–86. 
  9. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 346 s. S. 284–286. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 315. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]