Valdíkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Valdíkov
Střed obce
Střed obce
Znak obce ValdíkovVlajka obce Valdíkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel114 (2023)[1]
Rozloha5,84 km²[2]
Katastrální územíValdíkov
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů46 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduValdíkov 38
675 03 Valdíkov
ou.valdikov@seznam.cz
StarostaPetr Zelníček
Oficiální web: www.valdikov.cz
Valdíkov
Valdíkov
Další údaje
Kód obce587699
Kód části obce101605
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdíkov (dříve Vladykov[4], německy Wladikau, Waldikau[5], starší názvy Aldicovici, Waldijkow, Waldikow[6]) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží na severovýchod od města Třebíče. Žije zde 114[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Vladislav, Budišov, Nárameč, Kojatín a Trnava.

Název[editovat | editovat zdroj]

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Valdík, domácká podoba některého osobního jména obsahujícího -wald-, např. Oswald, Walter, Waldbert a podobně. Zdá se (z falza zakládací listiny třebíčského kláštera z přelomu 12. a 13. století), že za jméno vesnice zprvu sloužilo původní pojmenování jejích obyvatel Valdíkovici, které znamenalo "Valdíkovi lidé" (v listině zaznamenaný tvar Aldíkovici patrně vznikl mylným rozkladem v Aldíkovicích < Valdíkovicích). Změna přípony by nebyla ojedinělá (podobně Prostějov < Prostějovici, Holešov < Holešovici atd.). V některých novověkých písemných záznamech se vyskytuje také tvar Vladíkov.[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Opatský mlýn
Doubrava

První zmínky o obci se objevily již v roce 1101 v zakládacích listinách třebíčského kláštera (Valdíkov je jmenován jako Aldikovici). Později, v roce 1104 byla uvedena rovněž osada pojmenována jako Dobrutoys či Dobrutowicz, což měla být nejsevernější část území třebíčského kláštera. Po roce 1115 je opět zmíněna osada Dobrutowicz v Kosmově kronice české a to jako vypořádání s místem dnešní osady Doubrava. Později Valdíkov patřil v roce 1399 Anně z Valdíkova, od roku 1418 patřil Zbyňkovi z Tikovic. V roce 1436 se stali majiteli obce opět páni z Valdíkova. V roce 1556 byly v obci tři velké rolnické farmy, snad patřil pod Hostákov a spolu s ním po oddělení z klášterního majetku patřil Valdíkov pod Třebíč, po bitvě na Bílé Hoře získal vesnici rod Valdštejnů, ti zůstali majiteli obce až do roku 1948.[8]

V roce 1850 žilo ve Valdíkově 107 obyvatel, v roce 1890 pak 141 obyvatel. V roce 1874 byla ve vsi postavena kaple Nejsvětější Trojice a v roce 1920 pomník padlých v první světové válce. Po roce 1992, kdy se obec osamostatnila, byla postavena budova obecního úřadu, knihovna a hasičská zbrojnice. Bylo také postaveno nové veřejné osvětlení, v obci byl rozveden telefon a byly asfaltovány silnice ve vsi. V roce 1995 byl připraven územní plán obce.[9]

Do roku 1849 patřil Valdíkov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1901 patřil Valdíkov pod Hostákov a mezi lety 1960 a 1991 byla obec začleněna pod Nárameč, následně se obec osamostatnila.[10]

Od roku 1850 do roku 1867 byl Valdíkov územím Vladislavi, územím Hostákova v letech 1867–1901. K obci také patří Opatský mlýn a osada Doubrava, na jejímž místě stávala ve středověku stejnojmenná vesnice, která zanikla.

Vývoj počtu obyvatel Valdíkova[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 110 124 141 152 185 177 167 154 185 107 82 83 102

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Valdíkov
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (33.96 %) ČSSD (22.64 %) ČSSD (39.21 %) ANO (24.52 %) ANO (30.0 %)
2. KSČM (18.86 %) SPOZ (20.75 %) KSČM (19.6 %) ČSSD (16.98 %) SPOLU (22.0 %)
3. ODS (15.09 %) TOP 09 (16.98 %) KDU-ČSL (13.72 %) STAN (13.2 %) Piráti+STAN (16.0 %)
účast 69.74 % (53 z 76) 62.07 % (54 z 87) 56.67 % (51 z 90) 61.36 % (54 z 88) 62.50 % (50 z 80)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Valdíkov
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (42.0 %) ČSSD (32.35 %) ČSSD (35.71 %) ANO (32.25 %)
2. SNK ED (14.0 %) Pro Vysočinu (20.58 %) KDU-ČSL (17.85 %) STAN+SNK ED (19.35 %)
3. ODS (12.0 %) KSČM (14.7 %) STAN+SNK ED (14.28 %) ODS+STO (12.9 %)
účast 61.73 % (50 z 81) 39.08 % (34 z 87) 30.77 % (28 z 91) 34.83 % (31 z 89)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (23 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů) a třetí místo obsadil Vladimír Franz (6 hlasů). Volební účast byla 71.11 %, tj. 64 ze 90 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 69.66 %, tj. 62 ze 89 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (13 hlasů). Volební účast byla 69.88 %, tj. 58 ze 83 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 76.83 %, tj. 63 ze 82 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (34 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (21 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (12 hlasů). Volební účast byla 85.23 %, tj. 75 ze 88 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (33 hlasů). Volební účast byla 78.65 %, tj. 70 ze 89 oprávněných voličů.[23]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička z roku 1874[9]
  • Památník obětem první světové války z roku 1920[9]
  • Cihelna uváděná v letech 1924–1930

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Stanislav Němec (1897–1945), legionář, policejní kapitán
  • Antonín Trávníček (1892–1968), kněz ve Vladislavi

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  5. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 85. 
  6. MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 33–34. Dostupné online.
  7. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 656.
  8. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 449 s. S. 424–426. 
  9. a b c editor stránek. Vladíkov [online]. Valdíkov: Obec Valdíkov, 2020-02-10 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 328. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]