Svatoslav (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatoslav
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce SvatoslavVlajka obce Svatoslav
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel268 (2023)[1]
Rozloha19,29 km²[2]
Katastrální územíSvatoslav u Třebíče
Nadmořská výška544 m n. m.
PSČ675 07
Počet domů89 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSvatoslav 29
675 07 Čechtín
obec.svatoslav@quick.cz
StarostaMiroslav Dočekal
Oficiální web: www.obecsvatoslav.cz
Svatoslav
Svatoslav
Další údaje
Kód obce591793
Kód části obce160113
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Svatoslav (německy Swatoslau[4], starší názvy villa Swatoslaw, Swatoslawie, Swatoslaw[5]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde celkem 268[1] obyvatel. Svatoslav je nejseverněji položenou obcí okresu Třebíč.

Sousedními obcemi sídla jsou Kamenice, Kouty, Horní Radslavice, Pavlínov, Čechtín, Benetice, Bochovice a Radošov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec byla pojmenována zřejmě podle jména Svatoslav nebo Svataslava. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1290, kdy obec byla přikoupena za doby opata Martina II. do majetku kláštera v Třebíči. Později, v roce 1465, byla obec zastavena opatem Matějem manovi Vidlákovi, vyplacena byla až na konci 15. století, kdy ji vyplatil Vilém z Pernštejna. Tak opět spadla do majetku třebíčského panství.[5]

Roku 1589 se Smil Osovský z Doubravice oženil s Kateřinou z Valdštejna, ale celé panství získali Valdštejnové až po roce 1613. Těm pak panství patřilo až do reforem v roce 1848.[6] V roce 1889 byla založena škola, roku 1905 byla rozšířena na dvojtřídní. Kolem poloviny 19. století byl nedaleko vesnice postaven letohrádek Valdštejnovo zátiší.[7] Po roce 1920 odkoupili velkostatek Svatoslav i s letohrádkem opět Valdštejnové, kterým pak majetek byl zabaven a následně vrácen po sametové revoluci.[6]

V roce 2020 bylo oznámeno, že obec chce postavit novou mateřskou školu, ta posléze byla dokončena v roce 2022.[8]

Do roku 1849 patřila Svatoslav do třebíčského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 až 1990 k obci patřily Benetice, následně se osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Svatoslavi[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 445 468 456 450 440 418 404 311 333 313 268 263 265

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Svatoslav
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (35.37 %) ČSSD (21.71 %) ČSSD (20.43 %) ANO (39.02 %) SPOLU (30.66 %)
2. ODS (25.17 %) ODS (17.76 %) KDU-ČSL (17.51 %) ODS (11.38 %) ANO (28.66 %)
3. KDU-ČSL (23.12 %) TOP 09 (15.78 %) KSČM (13.86 %) Piráti (11.38 %) Piráti+STAN (16.0 %)
účast 75.77 % (147 z 194) 73.79 % (152 z 206) 66.35 % (138 z 208) 60.49 % (124 z 205) 74.26 % (150 z 202)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Svatoslav
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (34.73 %) ČSSD (22.5 %) ANO 2011 (32.43 %) ANO (29.41 %)
2. ODS (17.89 %) KSČM (17.5 %) KDU-ČSL (21.62 %) STAN+SNK ED (22.05 %)
3. KDU-ČSL (16.84 %) Pro Vysočinu (15.0 %) STAN+SNK ED (12.16 %) ČSSD (13.23 %)
účast 48.00 % (96 z 200) 38.76 % (81 z 209) 35.24 % (74 z 210) 33.82 % (69 z 204)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (30 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (20 hlasů). Volební účast byla 73.43 %, tj. 152 ze 207 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (97 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (55 hlasů). Volební účast byla 74.15 %, tj. 152 ze 205 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 70.10 %, tj. 143 ze 204 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (83 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (66 hlasů). Volební účast byla 74.50 %, tj. 149 ze 200 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (46 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (32 hlasů). Volební účast byla 76.50 %, tj. 153 ze 200 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (96 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (61 hlasů). Volební účast byla 79.29 %, tj. 157 ze 198 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Benedikta

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 83. 
  5. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 32–33. Dostupné online.
  6. a b VIDLÁK, Karel. Historický exkurz Valdštejnové na Třebíčsku a Svatoslav [online]. Svatoslav: Lesní hospodářství Zátiší [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. S. 411–413. 
  8. ČTK. Na Vysočině vznikají nové školky za desítky milionů korun. Jihlavská Drbna [online]. 2020-05-31 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 299. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]