Československá republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Československá republika (rozcestník).
Československá republika
1918–1939
1945–1960
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
Motto: Pravda vítězí
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
127 900 km²
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
národnostní složení:
Češi, Slováci, Maďaři, Němci (národnostní menšiny)
bez státního náboženství
státní útvar
demokratická republika
exilová vláda (1939–1945, republika de facto neexistovala)
komunistický režim (od 1948)
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Německé Rakousko Německé Rakousko
Německé císařství Německé císařství
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Slovenský stát Slovenský stát
Maďarské království Maďarské království
Nacistické Německo Nacistické Německo
Nástupnické:
Maďarské království Maďarské království
Druhá polská republika Druhá polská republika
Nacistické Německo Nacistické Německo
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Slovenský stát Slovenský stát
Československá třetí republika Československá třetí republika
Československá socialistická republika Československá socialistická republika

Československá republika (zkratkou ČSR; uváděno také jako Republika československá, zkratkou RČS) byl oficiální název československého státu používaný v letech 19201938, během druhé světové války exilovou vládou a po obnovení Československa v roce 1945 do roku 1960, kdy byl novou Ústavou změněn název Československé republiky na Československou socialistickou republiku.

Dějiny Československa[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Československa.

Vznik Československa[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vznik Československa.

Ve městě Písek došlo k vyhlášení samostatného Československého státu již 14. října, samostatnost byla v tento den vyhlašována také ve Strakonicích, Protivíně či ve Štěkni. Druhý den časně ráno, přijely do Písku dva pluky maďarských hulánů a ti přišli událost s vyhlášením RČS vyšetřit.[zdroj?]. V tento den byla v USA uznána taktéž první československá vláda v čele s předsedou a ministrem financí Tomášem Garriguem Masarykem, ministrem zahraničí Edvardem Benešem a ministrem vojenství Milanem Rastislavem Štefánikem. Následně Masarykem vypracovaná a 18. října 1918 Benešovi do Paříže telegrafovaná Washingtonská deklarace se stala v podstatě zakládající listinou samostatné a nezávislé Československé republiky.

V Písku byla samostatná Československá republika vyhlášena již 14. října 1918. Dnes se na Velkém náměstí nachází pamětní deska připomínající tuto událost.

28. října 1918 byl v Praze proklamován samostatný československý stát Národním výborem, který vydal zákon o zřízení samostatného státu československého. 30. října vznikla Martinská deklarace, na základě které se Slovensko připojilo k českým zemím. 14. listopadu 1918 se poprvé sešlo Národní shromáždění a zvolilo prvním prezidentem RČS profesora T.G. Masaryka. Ten se triumfálně vrátil z Ameriky přes Anglii, Francii a Itálii do vlasti s doprovodem a svými legionáři v pátek 20. prosince 1918. Na nádraží v Horním Dvořišti jej vítalo kromě nadšených davů celé Národní shromáždění a jeho syn Jan Masaryk. V prvních dnech se nový stát musel potýkat s odporem Němců v pohraničí. Němci, místy tvořící výraznou většinu obyvatelstva, si zde vyhlásili vlastní státy, které ale nebyly uznány vítěznými mocnostmi. Situace řešila armáda ČSR: 4. března 1919, téměř všichni sudetští Němci pokojně demonstrovali za své právo na sebeurčení. Tyto demonstrace byly podpořeny jednodenní generální stávkou německého obyvatelstva. Demonstrace byly potlačeny Československou armádou (54 mrtvých a 84 zraněných).[1].

K prvním bojům došlo již v lednu 1919 při sporu s Polskem o Těšínsko. Nakonec došlo k usmíření, ale hranice přesto vede středem Těšína. Maďarská armáda se snažila obsadit Slovensko, získala kontrolu nad jihem a východem krajiny (v těchto oblastech převažovalo maďarské obyvatelstvo), kde zřídila Slovenskou republiku rad, loutkový stát. Nakonec ultimátem Dohody byla nucena se stáhnout. Mírovými smlouvami došlo k uznání nezávislosti i státy, které válku prohrály. Následovaly mnohé reformy systémů např.: volební právo, sociální zákony, pozemková reforma. Nová Ústava byla schválena 29. února 1920.

První republika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: První republika

Druhá republika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Druhá republika

Protektorát, Slovenský štát a exilová vláda[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Protektorát Čechy a Morava
Hlavní článek: Slovenský stát

Třetí republika (období od roku 1945 do roku 1948)[editovat | editovat zdroj]

Socialismus (1948 až 1989)[editovat | editovat zdroj]

11. července 1960 vznikla vyhlášením nové ústavy Československá socialistická republika

Politika[editovat | editovat zdroj]

Ústavy Československé republiky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Suppan, Arnold: Austrians, Czechs, and Sudeten Germans as a Community of Conflict in the Twentieth Century, strana 9