Romština
| Romština (Romaňi čhib) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
6 milionů – 11 milionů |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Latinka, cyrilice a další | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není stanoven |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | není | ||
| ISO 639-2: |
|
||
| ISO 639-3: | rom | ||
| SIL: | rmc | ||
| Wikipedie | |||
| rmy.wikipedia.org | |||
Romština (romsky romaňi čhib) je indoárijský jazyk indoevropské jazykové rodiny. Bývá řazena (viz např. Ethnologue) do střední podskupiny indoárijských jazyků spolu např. s hindštinou, paňdžábštinou, rádžasthánštinou nebo gudžarátštinou; kontakt s těmito jazyky ovšem ztratila na začátku migrace Romů kolem roku 1000, a vývojově tedy stojí na hranici přechodu k novoindickým jazykům.[1]
Obsah |
Popis [editovat]
Romština je flektivní jazyk, má 8 pádů (nominativ, vokativ, akuzativ, dativ, lokativ, instrumentál, ablativ, genitiv), dva rody (mužský, ženský), tři slovesné třídy, které ovlivňují koncovky v časech. Sloveso má tvary pro: infinitiv, osoby, číslo (jedn., množ.), slovesné časy, způsoby, rody.
- Slovesné časy: Přítomný, budoucí, minulý nedokonavý, minulý dokonavý
- Způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací přítomný, podmiňovací minulý
- Rody: činný, trpný
- Další prvky: opětovnost, slovesa mají kauzativní a pasivní tvary
Mnoho slov je přejatých z jazyků národů, jejichž územími Romové ve své historii putovali. Základem jsou slova indického původu, mezi nejstarší výpůjčky patří slova z perštiny a řečtiny. Jednotlivé dialekty používané v různých zemích se odlišují množstvím těchto přejatých slov, celkovou slovní zásobou, fonetikou, ale i gramatikou.
Dialekty [editovat]
Mezinárodní klasifikace jazyků rozeznává následující hlavní dialekty romštiny:
- balkánský
- baltský
- finský
- karpatský
- ruský
- sinti
- velšský
Lze však použít i přesnější dělení na dialekty např. slovenský, maďarský, polský atd. Jak hlavní dialekty, tak regionální varianty vykazují fonetické, lexikální i gramatické odlišnosti. Jednotná spisovná romština dosud nebyla definována. Pravopis se obvykle přizpůsobuje nebo inspiruje majoritními jazyky jednotlivých zemí, v Česku a na Slovensku se používá tzv. slovenský pravopis, který již našel uplatnění jak při původní literární tvorbě, tak při sestavování slovníků a učebnic.
Studium jazyka [editovat]
První, kdo rozpoznal, že romština je indický jazyk, byl István Vályi († 1781).(PDF) V českých zemích byla romština poprvé popsána již v 19. století Puchmajerem, autorkou moderních publikací o romštině je Milena Hübschmannová. V Česku lze v současné době romštinu studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. V současnosti uvažuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR o zavedení romštiny i na základních a středních školách jako volitelný předmět. Ve školách by se měla učit i romská historie.
Počet mluvčích [editovat]
Počet mluvčích v Evropě lze jen odhadovat na základě obtížně slučitelných statistických dat z různých zemí, proto toto číslo kolísá mezi 4,6 miliony a 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionu mluvčích.
Abeceda romštiny [editovat]
Toto je abeceda karpatské (slovenské) romštiny (používá se i v Česku):
a, b, c, č, čh, d, ď, dz, dž, e, f, g, h, ch, i, j, k, kh, l, ľ, m, n, ň, o, p, ph, r, s, š, t, ť, th, u, v, z, ž
Vzorový text [editovat]
Devla amaro (Otče náš) [editovat]
| romsky | Devla amaro, so sal pro upripen, pošvecin pes tiro nav, av tiro thagaripen, mi el avka, sar tu kames, pro upripen, avka the pre phuv. O maro amaro de amen adaďives, odmuk amenge amare bezecha, sar the amen odmukas amare binoskengerenge. A ma ľidža amen andro bini, andro tiro thagaripen ca mi barol kamiben zor the pro upripen the pre phuv amen. |
| česky | Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme naším viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc a sláva na věky. Amen. |
Přísloví [editovat]
- Ko kamel ča pes, na džanel s'oda bacht.
Kdo má rád jenom sebe, neví, co je štěstí.
- Dilino phenel, so džanel, goďaver džanel, so phenel.
Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.
- Feder goďavereha bara te phagerel, sar dilineha bokheľa te chal.
Lépe s moudrým roztloukat kamení, než s hlupákem jíst buchty.
- Nane čhave, nane love.
Nejsou děti, nejsou peníze.
Literatura [editovat]
- Hana Šebková: Nástin mluvnice slovenské romštiny (pro pedagogické účely). Research Support Scheme, Praha, 2000
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků. Albatros, Praha, 1989.
Externí odkazy [editovat]
- Romská Wikipedie
- Kódy dialektů romštiny
- ROMLEX Lexical Database - databáze (slovník) různých romských dialektů
- Indoíránské jazyky
- Romština
- Střední indoárijské jazyky
- Romové
- Jazyky Albánie
- Jazyky Spojeného království
- Jazyky Belgie
- Jazyky Bosny a Hercegoviny
- Jazyky Bulharska
- Jazyky Černé Hory
- Jazyky Česka
- Jazyky Chorvatska
- Jazyky Indie
- Jazyky Irska
- Jazyky Itálie
- Jazyky Kosova
- Jazyky Makedonie
- Jazyky Moldavska
- Jazyky Německa
- Jazyky Nizozemska
- Jazyky Polska
- Jazyky Rakouska
- Jazyky Rumunska
- Jazyky Ruska
- Jazyky Řecka
- Jazyky Srbska
- Jazyky Španělska
- Jazyky Švédska
- Jazyky Švýcarska
- Jazyky Turecka
- Jazyky Ukrajiny
- Romistika