Antonín Panenka
| Antonín Panenka | |||
 |
|||
| Osobní informace | |||
|---|---|---|---|
| Celé jméno | Antonín Panenka | ||
| Datum narození | 2. prosince 1948 (64 let) | ||
| Místo narození | Praha,  Československo |
||
| Výška | 1,78 m | ||
| Přezdívka | Páňa | ||
| Klubové informace | |||
| Současný klub |
|
||
| Pozice | záložník | ||
| Mládežnické kluby | |||
| 1958–1967 | Bohemians Praha | ||
| Profesionální kluby* | |||
| Roky | Klub | Záp. (góly) | |
| 1967–1981 1981–1985 1985–1987 1987–1989 1989–1991 1991–1993 |
Bohemians Praha Rapid Vídeň VSE St. Pölten SK Slovan Wien ASV Hohenau Kleinwiesendorf |
127 (63) 126 (63) |
|
| Reprezentace** | |||
| Roky | Reprezentace | Záp. (góly) | |
| 1973-1982 | Československo |
59 (17) | |
| Úspěchy | |||
| Mistrovství Evropy ve fotbale | |||
 |
ME 1976 | ČSSR | |
 |
ME 1980 | ČSSR | |
|
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. |
|||
Antonín Panenka (* 2. prosince 1948, Praha) je bývalý československý fotbalový reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976.
Obsah |
Kariéra [editovat]
Poprvé nastoupil k ligovému zápasu v necelých dvaceti letech za Bohemians Praha. Jeho prvním reprezentačním startem byla kvalifikace na mistrovství světa v roce 1973 proti Skotsku. Roku 1976 díky jím proměněné rozhodující penaltě ve finále proti Německu získalo Československo titul mistrů Evropy.[1] Jeho slavné penaltě se říká „Vršovický dloubák“ (zatímco ve světě se používá pojem „Panenka goal“ nebo „Panenka kick“). Sám sebe kopajícího penaltu ztvárnil v malé roli v českém filmu Sonáta pro zrzku (1980).
V roce 1981 odešel z Bohemians do Rapidu Vídeň, s nímž do svého odchodu roku 1985 získal dva tituly a roku 1985 druhé místo v Poháru vítězů pohárů. Po dvouletém účinkování v rakouské druhé lize se vrátil zpět do Bohemians a stal se asistentem trenéra a funkcionářem. Roku 2008 získal Cenu Václava Jíry.
Dne 28. října 2008 mu prezident ČR Václav Klaus udělil státní vyznamenání – Medaili Za zásluhy I. stupně.
Panenkova penalta [editovat]
Slavná proměněná penalta Antonína Panenky se zapsala do historie fotbalu.[1] Hráč si postavil míč na značku pokutového kopu v situaci, kdy tíha zápasu nemohla být větší. Stav 2:2 po prodloužení, v závěrečném penaltovém rozstřelu proti týmu Západního Německa (první rozstřel v historii finále evropských šampionátů) čtyři českoslovenští a tři němečtí fotbalisté proměnili, čtvrtý německý hráč Uli Hoeneß přestřelil bránu. Antonín Panenka byl v situaci, kdy mohl Československu zajistit první titul v historii. Rozběhl se, čímž předstíral prudkou ránu, německý brankář Sepp Maier skočil do strany zatímco Antonín Panenka míč lehce podkopl a poslal jej dloubáčkem doprostřed brány.[2] Titul tak získalo Československo.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b The cult of the Panenka penalty, FIFA.com, 25. 6. 2012, cit. 12. 1. 2013 (anglicky)
- ↑ The footballers who have moves named after them, Guardian.co.uk, 31. 10. 2007, cit. 12. 1. 2013 (anglicky)
