Kulak
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kulak (rusky кулак = pěst) je ruské označení pro střední až bohaté rolníky. V roce 1914 tvořili asi 15 % ruských rolníků, v období tzv. Nové ekonomické reformy jejich význam ještě vzrostl (žádná přesná hranice vymezující termín kulak ovšem nikdy neexistovala). Stalin v roce 1929 nařídil provést v rámci kolektivizace: „likvidaci kulaků jako třídy“. V praxi jim byla odebrána veškerá půda, byli likvidováni, tj. deportováni na Sibiř či utýráni v gulazích. Odhaduje se, že takto bylo zlikvidováno přes 5 miliónů kulaků, mimo jiné i za pomoci uměle vyvolaného hladomoru. Výsledkem byl natolik rozsáhlý rozvrat a propad zemědělské výroby v SSSR, že se z něj sovětské zemědělství už nikdy nevzpamatovalo.
Slovo kulak bylo převzato a používáno i českými komunisty v rámci násilné kolektivizace probíhající v Československu v 50. letech pro označení rolníků s výměrou nad 15 ha (po znárodnění i s menší rozlohou). V češtině má slovo kulak jednoznačně pejorativní význam.[zdroj?] Byl-li někdo označen kulakem, rozumí se tím nepřátelský a zlovolný, státní zájmy poškozující sedlák. Při likvidaci podnikání měli komunisté jednoduchý a jednoznačný cíl, ale u zemědělců byla tato úloha komplikovaná. Bylo tedy nutné najít nepřítele, pojmenovat a zničit. Kulak byl ekvivalent pro třídního nepřítele. Kdo se nepodřídil diktátu strany, diktátu politicky uvědomělých, byl ocejchován a zbaven práv a majetku.
Jedním ze způsobů likvidace kulaků bylo navýšit jim dodávky tak, aby je prostě nemohli splnit a poté je obžalovat ze „sabotáže“, „zatajování půdy“ či „skrývání úrody“.
