Třebelovice
| Třebelovice | |
|---|---|
 Centrum Třebelovic s kaplí sv. Floriána | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′20″ s. š., 15°39′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 426 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,44 km²[2] |
| Katastrální území | Třebelovice |
| Nadmořská výška | 468 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 145 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třebelovice 76 675 32 Třebelovice obec-trebelovice@quick.cz |
| Starostka | Bc. Jana Frühaufová |
| Oficiální web: www | |
  Třebelovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591858 |
| Kód části obce | 169480 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebelovice (starší názvy Trziebolowicz, viliam Trzebelowicz, Trebolovicz,[4] Triebolowicz, Trzebelowitz, Trzebelowicze, Stržebelowitz, Třebelowitz, Třebolowice[5]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 9 km západně od Moravských Budějovic. Žije zde 426[1] obyvatel.
Obcí prochází železniční trať z Jemnice do Moravských Budějovic, postavená v roce 1895, první vlak po trati projel 8. listopadu, obcí také prochází silnice druhé třídy II/152.
Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Rácovice, Kojatice, Hornice, Oponešice a Budkov.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, roku 1498 daroval král Vladislav II. Václavovi z Ludanic Jaroměřice nad Rokytnou a s nimi mimo jiné i Třebelovice. V roce 1523 byl majitelem vesnice Jindřich z Litchtenburka a na Bítově, ten tohoto roku přenechal Třebelovice, pustý Střechov a zaniklou ves Chobot Arklebovi z Boskovic. Roku 1530 pak odkoupil Třebelovice Jindřich Meziříčský z Lomnice, v roce 1609 Kateřina Meziříčská prodala svému druhému manželovi Zikmundovi z Teufenbachu Jemnici a Třebelovice a ty se tak staly součástí jemnického panství.[5]
V roce 1617 pak byl majitelem jemnického panství Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek, ten zemřel v roce 1627 a v roce 1628 zakoupili Jemnici Jankovští z Vlašimi. V roce 1736 zemřel bez synů Maxmilián Arnošt Jankovský z Vlašimi a panství tak získala pro svého syna jeho dcera, ale vzhledem k tomu, že syna neměla, tak po jejím úmrtí roku 1755 získal panství syn druhé dcery Maxmilián Daun, ten zemřel v roce 1790 a po jeho smrti panství vlastnil jeho syn Jan a posléze druhý syn František de Paula. V roce 1815 zakoupil panství Jan Filip Stadion, ale Stadionové pak hned roku 1826 prodali panství Marii Terezii Trauttmansdorfové, která již byla majitelkou sousedního panství Staré Hobzí. V roce 1841 pak koupil jemnické panství Alfons Pallavicini.[6]
Mezi lety 1895 a 1896 byla v obci a okolí stavěna železniční dráha, první jízda pak proběhla 8. listopadu 1896.[4] V témže roce byla také otevřena železniční stanice ve vsi. V roce 1847 byla založena samostatná škola ve vsi, roku 1873 byla rozšířena na dvojtřídní. Roku 1887 byla postavena nová školní budova a škola pak byla v roce 1959 rozšířena na trojtřídní.[5]
Roku 1888 byl v obci založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, v roce 1907 byla založena Hospodářská besídka, v roce 1908 byla založena Omladina, sbor dobrovolných hasičů, učitelská jednota a spolek Slavia, v roce 1918 pak také Domovina. Po skončení první světové války byl odhalen pomník obětem války. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo roku 1949 založeno v obci JZD, to se pak roku 1971 sloučilo s JZD Rácovice a v roce 1975 i s JZD Mladoňovice. Sloučené JZD sídlilo v Třebelovicích a bylo pojmenováno JZD Československo-sovětského přátelství.[5]
V říjnu 2016 byla převzata místní pobočka České pošty v rámci programu Pošta Partner majiteli Hospody u Valů.[7]
Do roku 1849 patřily Třebelovice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 608 | 622 | 643 | 686 | 718 | 668 | 609 | 538 | 531 | 516 | 518 | 465 | 467 | 417 | 394 |
| Počet domů | 105 | 109 | 108 | 113 | 113 | 112 | 123 | 125 | 117 | 113 | 127 | 138 | 143 | 140 | 145 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1960 a 1990 k obci patřily Rácovice.[11]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.[12]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Místní zastupitelstvo
[editovat | editovat zdroj]Do roku 2014 zastával funkci starosty Ing. František Čajka, od roku 2014 vykonává funkci starostky Bc. Jana Frühaufová.
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (37,97 %) | ČSSD (28,5 %) | ČSSD (31,27 %) | ANO (31,66 %) | ANO (30,76 %) |
| 2. | KDU-ČSL (24,47 %) | KDU-ČSL (16,0 %) | KDU-ČSL (23,78 %) | KDU-ČSL (20,41 %) | SPOLU (29,48 %) |
| 3. | KSČM (13,5 %) | KSČM (12,0 %) | ANO 2011 (17,18 %) | ČSSD (10,0 %) | Piráti+STAN (13,67 %) |
| účast | 65,65 % (237 z 361) | 58,31 % (200 z 343) | 66,76 % (227 z 340) | 69,57 % (240 z 345) | 67,05 % (236 z 352) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[18] | 4KOALICE (52,89 %) | KSČM (15,7 %) | ČSSD (8,26 %) | 37,46 % (139 z 371) |
| 2004[19] | KDU-ČSL (25,84 %) | PB (15,73 %) | KSČM (15,73 %) | 24,66 % (90 z 365) |
| 2008[20] | ČSSD (49,19 %) | KDU-ČSL (18,54 %) | KSČM (11,29 %) | 34,93 % (124 z 355) |
| 2012[21] | ČSSD (28,88 %) | KDU-ČSL (28,14 %) | STO (13,33 %) | 40,46 % (142 z 351) |
| 2016[22] | KDU-ČSL (29,41 %) | STO (18,62 %) | ANO 2011 (15,68 %) | 30,52 % (105 z 344) |
| 2020[23] | ANO (24,16 %) | KDU-ČSL (20 %) | Piráti (15 %) | 34,96 % (122 z 349) |
| 2024[24] | ANO (44,11 %) | ODS+TOP 09+STO (22,05 %) | KDU-ČSL (12,5 %) | 39,43 % (138 z 350) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (85 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (45 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (36 hlasů). Volební účast byla 70,20 %, tj. 244 ze 349 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (154 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (54 hlasů). Volební účast byla 60,64 %, tj. 208 ze 343 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (38 hlasů). Volební účast byla 67,25 %, tj. 230 ze 342 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (132 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (102 hlasů). Volební účast byla 68,62 %, tj. 234 ze 341 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (101 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (62 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (43 hlasů). Volební účast byla 73,22 %, tj. 257 ze 351 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (155 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (109 hlasů). Volební účast byla 76,81 %, tj. 265 ze 345 oprávněných voličů.[27]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svatého Floriána
- Kříž u kaple
- Boží muka u železniční stanice
- Domy čp. 106 a 109 – lidová architektura z konce 18. století
- Pomník občanům padlých v první světové válce
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Na třebelovickém nádraží se natáčel film Stůj, nebo se netrefím.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Nekula (1889–1980), kněz a teolog
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 33. Dostupné online.
- ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 799–802.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Musejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 693–701.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Lepší než mezi salámy. Dvě obce převezmou provoz pošty. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-14 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 315.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 468. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Třebelovice [online]. 2002-04-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebelovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Třebelovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Třebelovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
