Autobusová nádraží a stanoviště v Česku
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Autobusové nádraží (v českých jízdních řádech obvykle označované aut.nádr.) je účelová komunikace s větším počtem autobusových stání (zastávek) a odbavovací budovou. Podle zákona (§ 14 odst. 2 písm. d) zák. 13/1997 Sb.) autobusové nádraží nikdy není součástí silnice ani místní komunikace.
Autobusové stanoviště (v českých jízdních řádech obvykle „aut.st.“ je samostatný terminál na účelové komunikaci nebo skupina zastávek na silnici nebo místní komunikaci, které nejsou vybaveny odbavovací (výpravní) budovou a mají menší vybavení pro cestující i pracovníky dopravců než autobusové nádraží.
Obsah |
[editovat] Technické požadavky
Technické požadavky na česká a slovenská autobusová nádraží upravuje od 1. listopadu 1991 ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc (Navrhování autobusových nádraží). Nahradila oborovou normu ON 73 6075 z 31. října 1977. Jsou normalizovány všeobecné požadavky, požadavky na dopravní plochy, výpravní budovy, na vybavení autobusových nádraží městské hromadné dopravy, na servisní a technická zařízení, předstaniční prostory, ukazatele apod. V souvislosti s probíhající revizí ČSN 73 6425 Autobusové, tramvajové a trolejbusové zastávky se uvažuje o možném zrušení či nahrazení ČSN 73 6075, také proto, že podle některých názorů jsou stávající autobusová nádraží v menších městech většinou rozlohou předimenzovaná, což prodlužuje přístupové, odchozí a přestupní pěší vzdálenosti.
[editovat] Stavební a dopravní uspořádání
[editovat] Obvodová a ostrovní nástupiště
Dopravní plocha autobusového nádraží je obvykle oddělena od průjezdních komunikací a opatřena samostatným vjezdem, který může i nemusí být společný s výjezdem. Poblíž vjezdu obvykle bývá výstupní stání (zastávka), jehož délka bývá větší než u nástupních stání. Nástupní stání bývají umístěna v řadě za sebou jednak na obvodu dopravní plochy, a zpravidla ještě na jednom či několika dlouhých souběžných nástupních ostrůvcích uvnitř plochy. Jednotlivé zastávky (stání) jsou za sebou umístěny buď v těsném řazení (tedy ve vzdálenosti délky autobusu) nebo v polotěsném řazení (v takové vzdálenosti, aby autobus mohl bez couvání vyjet ze zastávky i tehdy, je-li následující zastávka také obsazena). Jednotlivé nástupní ostrůvky mohou být propojeny pomocí přechodů pro chodce, nadchodu nebo podchodu. Zábradlí by měla usměrňovat pohyb osob po dopravní ploše a chránit čekající na nástupních ostrůvcích.
[editovat] Nástup z úrovně vozovky
Některá starší autobusová nádraží nebo autobusová stanoviště (například u hlavního nádraží v Hradci Králové) nemají na jednotlivých stáních zvýšená nástupiště, ale jsou určena pro nástup z úrovně vozovky.
[editovat] Šikmé stání
Na některých autobusových nádražích ve stísněných poměrech je dopravní plocha ohraničená pravoúhle zubovitým okrajem chodníku, přičemž autobus dojede k nástupnímu stání šikmo, čelem k levé straně zubu tak, že přední dveře autobusu jsou umístěny nad pravou stranou zubu tvořeného zalomením chodníkové hrany. Při odjezdu tedy musí autobus couvat.
[editovat] Integrace terminálů a odbavovacích budov
Do osmdesátých let dvacátého století bývala česká autobusová nádraží budována zpravidla odděleně od terminálů městské hromadné dopravy i od železničních stanic, třebaže pokud možno v jejich blízkosti. Nyní se někde opět prosazuje tendence zřizovat společné odbavovací budovy a terminály co nejvíce integrovat tak, aby pěší přestup byl co nejjednodušší a služby poskytovány co nejefektivněji.
[editovat] Vybavení
V prostoru autobusového nádraží, zpravidla ve výpravní budově, mají být umístěny čekárna, záchody, občerstvovací zařízení, odpočinkové a střídací místnosti pro řidiče, místnosti a vybavení pro dispečery.
Na jednotlivých stáních musí být umístěny označníky zastávek (zastávkové sloupky), jejichž součástí (nebo vybavením) je dopravní značka „Zastávka“. Každé stání musí být vybaveno též zastávkovými jízdními řády příslušných linek. K orientaci cestujících bývají stání označena výraznými rozlišujícími čísly. V dobře vybavených autobusových nádražích bývá na zastávkovém sloupku nebo poblíž něj vyznačen přehled linek a směrů odjíždějících z příslušného stání. Teoreticky podle právních předpisů by mělo být každé stání označeno i názvem zastávky. Dříve podle technických předpisů postačilo označení názvu na velké tabuli poblíž výstupního stání nebo například na odbavovací budově tak, aby bylo viditelné z prostoru celého nádraží.
Autobusové nádraží by mělo být v ideálním případě též vybaveno:
- grafickým schématem nádraží s vyznačenými čísly jednotlivých stání a se zakresleným vybavením nádraží, přestupními vazbami na jiné druhy dopravy, případně i plánem města nebo okolí nádraží
- přehledem odjezdů, případně i příjezdů spojů, včetně údajů o čísle odjezdového stanoviště; v lépe vybavených autobusových nádražích bývá umístěna i elektronická informační tabule s aktuálními údaji o nejbližších spojích
- abecední přehled cílových stanic nebo obcí s údaji o čísle linky a odjezdovém stání,
- případně přehled významných dopravních směrů s přehledem odjezdů u každého z nich
[editovat] Přehled autobusových nádraží a některých autobusových stanovišť
Tučně jsou v přehledu uvedena všechna autobusová nádraží, která mají toto označení (aut. nádr.) v názvu zastávky ve schváleném jízdním řádu. Zvláštními případy jsou autobusová nádraží označená jako ústřední (ÚAN) nebo centrální (CAN): „Praha, ÚAN Florenc“, „Brno, ÚAN Zvonařka“, „Ostrava, ÚAN“ a „Plzeň, CAN“.
Některé z ostatních autobusových stanovišť a terminálů jsou v seznamu uvedeny netučným písmem.
V nedávné době se uskutečnily nebo se chystají mnohé rekonstrukce nebo výstavby nových autobusových nádraží i sdružených terminálů[1].
[editovat] Praha
- Podrobnější informace naleznete v článku Meziměstská autobusová doprava v Praze.
- Praha, ÚAN Florenc,[2] plánuje se rekonstrukce, výstavba odbavovací budovy, zastřešení nástupišť[1][3]
- autobusová stanoviště Nádraží Holešovice,[4] Černý Most, Roztyly, Zličín, Želivského a Na Knížecí[5] nemají status autobusových nádraží, zázemí mají ve stanicích metra.
[editovat] Středočeský kraj
- Okres Praha-východ:
- Okres Praha-západ:
- Okres Benešov:
- Okres Beroun:
- Okres Kladno:
- Okres Kolín:
- Okres Kutná Hora:
- V Čáslavi bylo vybudováno nové autobusové stanoviště (nádraží) v roce 2004 v souvislosti s výstavbou supermarketu Lídl.
- Okres Mělník:
- Mělník (kolem roku 2006 prošlo rekonstrukcí)
- Okres Mladá Boleslav:
- Mladá Boleslav: v roce 2007 má být dokončena rekonstrukce hlavního autobusového stanoviště, patřícího městskému dopravnímu podniku.[3]
- Okres Nymburk:
- Okres Příbram:
- Okres Rakovník:
[editovat] Jihočeský kraj
- Okres České Budějovice:
- České Budějovice (Zmodernizované dopravně-obchodní centrum za asi 850 milionů Kč bylo otevřeno na konci ledna 2006. Autobusové nádraží na střeše obchodního centra Mercury je v provozu od 1. dubna 2007.)[6][1]
- Borovany
- Nové Hrady
- Trhové Sviny
- Týn nad Vltavou
- Okres Český Krumlov:
- Okres Jindřichův Hradec:
- Okres Písek:
- Okres Prachatice:
- Okres Strakonice:
- Okres Tábor:
[editovat] Plzeňský kraj
- Okres Plzeň-město:
- Plzeň, CAN (centrální autobusové nádraží),[7] je vzdálené asi 2 km od železničního hlavního nádraží, jedno z nejlépe vybavených autobusových nádraží v Česku[1]. V květnu 2006 zveřejnilo město záměr vybudovat druhé autobusové nádraží v blízkosti vlakového.[8]
- Okres Plzeň-sever:
- Okres Plzeň-jih:
- Okres Domažlice:
- Okres Klatovy:
- Okres Rokycany:
- Okres Tachov:
[editovat] Karlovarský kraj
- Okres Karlovy Vary:
- V Karlových Varech má hlavní autobusové stanoviště Karlovy Vary, terminál společnou odbavovací budovu s železniční stanicí Karlovy Vary dolní nádraží. Dalšímu rozvoji a modernizaci brání nedořešené majetkové vztahy.[3]
- Okres Cheb:
- Okres Sokolov:
[editovat] Ústecký kraj
- Okres Ústí nad Labem:
- Ústí nad Labem, plánuje se rekonstrukce[1][3]
- Okres Děčín:
- Okres Chomutov:
- Okres Litoměřice:
- Okres Louny:
- Okres Most:
- Okres Teplice:
[editovat] Liberecký kraj
- Okres Liberec:
- Liberec.[9] Plánuje se rekonstrukce. Nástupiště byla vybudována kolem roku 1996. Odbavovací budova chybí, dosavadnímu provizornímu objektu ze stavebních buněk v roce 2008 vyprší výjimka k užívání, do konce roku 2007 chce provozovatel získat stavební povolení na odbavovací budovu, jejíž cenu odhaduje na 50 až 60 milionů korun. Vlastníkem je společnost ANL, jejíž majitelí Petr Wasserbauer, jehož firma LIAD vlastní též majoritní podíl dopravce ČSAD Liberec, a. s. Nádraží využívá asi 16 dopravců, cena za vjezd je kolem 100 korun.[10][1][3]
- Frýdlant
- Hodkovice nad Mohelkou
- Hrádek nad Nisou
- Chrastava
- Okres Česká Lípa:
- Okres Jablonec nad Nisou:
- Okres Semily:
[editovat] Královéhradecký kraj
- Okres Hradec Králové:
- viz Terminál hromadné dopravy Hradec Králové
- autobusová stanoviště v Hradci Králové u Koruny[11] a u nádraží nemají status autobusových nádraží
- Okres Jičín:
- Okres Náchod:
- Okres Rychnov nad Kněžnou:
- Okres Trutnov:
[editovat] Pardubický kraj
[editovat] Vysočina
- Okres Jihlava:
- Okres Havlíčkův Brod:[11]
- V roce 2006 město Havlíčkův Brod v rámci revitalizace železničního nádraží za finanční podpory EU přesunulo autobusové nádraží (oficiálně aut. st.) tak, že vytvořilo integrovaný terminál různých druhů dopravy se společnou výpravní budovou. Autobusový terminál zahrnuje 14 zastávek neměstské a 3 zastávky městské dopravy, dále jsou připojena stání pro 4 vozy taxislužby a parkoviště pro 70 osobních automobilů. Autobusové a vlakové nádraží bude mít i společný informační systém.
- Okres Pelhřimov:
- Okres Třebíč:
- Okres Žďár nad Sázavou:
[editovat] Moravskoslezský kraj
- Okres Ostrava-město:
- Okres Opava:
- Okres Bruntál:
- Okres Frýdek-Místek:
- Frýdek-Místek – 29. listopadu 2007 zprovozněno nové autobusové nádraží.[13] Budovala ho Skanska CZ, rekonstrukce měla stát 65 milionů korun.[14]
- Okres Karviná:
- Okres Nový Jičín:
[editovat] Olomoucký kraj
[editovat] Jihomoravský kraj
- Okres Brno-město:
- Okres Brno-venkov:
- Okres Blansko:
- Okres Břeclav:
- Okres Hodonín:
- Okres Vyškov:
- Okres Znojmo:
[editovat] Zlínský kraj
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ a b c d e f g h Města trápí zastaralá autobusová nádraží (ČTK, České noviny, 28. 1. 2007
- ↑ Ústřední autobusové nádraží Praha-Florenc
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Autobusová nádraží, logistika.ihned.cz, 21. 5. 2007, autor (mr)
- ↑ Autobusové stanoviště Praha-Holešovice
- ↑ Autobusová stanoviště TSK v Praze
- ↑ Provizorním autobusovým nádražím projde denně sedmnáct tisíc lidí. (BUSportál, 18. 9. 2006)
- ↑ provoz Centrálního autobusového nádraží Plzeň, ČSAD autobusy Plzeň a. s.
- ↑ Plzeň chce autobusové nádraží vedle vlakového (Plzeňský deník, 31. 5. 2006)
- ↑ Autobusové nádraží Liberec (ANL, s. r. o.)
- ↑ Liberecké autobusové nádraží se snad dočká důstojné budovy (iGenus, 29. 1. 2007)
- ↑ a b c d e Autobusová nádraží a stanoviště ČSAD BUS Chrudim a. s. (plánky z měst Hradec Králové-Koruna, Hradec Králové-nádr., Pardubice, Holice, Chrudim, Havlíčkův Brod, Ledeč nad Sázavou)
- ↑ Přelouč bude mít nové autobusové nádraží (www.rozhlas.cz, 15. 12. 2006)
- ↑ Oficiální stránky Frýdku-Místku: Nové autobusové nádraží
- ↑ Nové autobusové nádraží začali v těchto dnech budovat stavbaři v šedesátitisícovém Frýdku-Místku. (idnes.cz, převzal BUSportál, 19. 10. 2006)
- ↑ V Karviné bude do konce srpna nové autobusové nádraží (10. 4. 2006, ČTK, Morava24.cz)
- ↑ Přerov se ještě letos pustí do opravy autobusového nádraží (23. 1. 2007, BUSportál, převzato z Deníku veřejné správy)
[editovat] Externí odkazy
- Infrastruktura – Nádraží, sekce článků BUSportál.cz
