Jump to content

Okřešice

From Wikipedie
Tento článek je o obci na Třebíčsku. O části města Česká Lípa pojednává článek Okřešice (Česká Lípa).
Okřešice
Náves v Okřešicích
Náves v Okřešicích
Znak obce OkřešiceVlajka obce Okřešice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°15′34″ s. š., 15°51′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel194 (2024)[1]
Rozloha5,82 km²[2]
Katastrální územíOkřešice u Třebíče
Nadmořská výška512 m n. m.
PSČ674 01
Počet domů63 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOkřešice 33
674 01 Třebíč
okresice@volny.cz
StarostaBohumír Vostal
Oficiální web: www.obec-okresice.cz
Okřešice
Okřešice
Další údaje
Kód obce546933
Kód části obce15393
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okřešice (německy Okrzeschitz, Wartenberg[5], starší názvy Wokrzessycze, Okržessitze, Okržeccicze[6]) jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 194[1] obyvatel.

Vesnice se nachází 6 km severozápadně od města Třebíče, stojí na úpatí kopce Strážnice.[7]

Sousedními obcemi sídla jsou Číhalín, Červená Lhota, Třebíč a Horní Vilémovice.

Geografie

[edit | edit source]

Ze západu na východ vede přes území obce silnice vycházející ze silnice II/351 do Budíkovic. Podél severovýchodní hranice území obce vede silnice mezi Trnavou a Beneticemi. Na západním okraji vede severně užitková silnice k samotě Vartemberk a od zastavěného území obce vede severně cesta pod kopec Hora. Přes zastavěné území obce vede zelená turistická stezka mezi Třebíčí a Velkým Javorem. Ze západu na východ vede přes území obce cyklostezka 5214, na severovýchodním okraji území vede cyklostezka 103.

Většina území obce je využívána zemědělsky, severní část území obce je však kopcovitá a výrazně zalesněna, zalesněná je i část západně od zastavěného území obce okolo kopce Strážnice a severně od zastavěného území obce u Ptáčovského potoka. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází areál bývalého JZD.

Na západním okraji území obce jižně od samoty Vartemberk pramení Ptáčovský potok, ten pak teče dál východně přes vodní nádrž Střence a u východní hranice území obce se vlévá do potoka Lubí. Na západním okraji území obce pramení Okřešický potok v rybnících Okřešice a Pod Strážnicí, ten pak teče východně a u Budíkovic se do něj vlévá potok, který tvoří část jihovýchodní hranice území obce. Okřešický potok se pak po cca 5 km vlévá u Pocoucova do potoka Lubí. Část severní hranice území obce tvoří potok Lubí, který pak teče jižně přes část území obce. Na západním okraji území obce pramení potůček, který tvoří část rybníka Okřešice.

Území obce je poměrně kopcovité, nejnižší část je na východním okraji území, kde dosahuje cca 500 metrů nad mořem, nejvyšším bodem je vrchol Hora na severním okraji území obce, který dosahuje 613 metrů nad mořem. Západně od zastavěného území obce se nachází vrchol Strážnice (574 m), na území obce se pak objevuje ještě několik nepojmenovaných kopců s nadmořskou výškou kolem 550 metrů nad mořem. Těsně za severní hranicí území obce se nachází Čechtínský kopec (662 m) a Jelení hlava (617 m) a těsně za východní hranicí se nachází Jurdův kopec (539 m).

Zastavěná část území obce se nachází na jihovýchodním okraji území obce, na západním okraji území obce se nachází samota Vartemberk.

U samoty Vartemberk se nachází památný strom Lípa u Vantiberku.[8]

Název

[edit | edit source]

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Okřěša (utvořené od slovesa okřěsiti (sě) - "vzkřísit (se)"). Původně se jednalo o pojmenování obyvatel vsi (Okřěšici), které znamenalo "Okřěšovi lidé".[9]

Historie

[edit | edit source]

Okřešice byly snad založeny třebíčskými benediktiny snad nedaleko někdejší vesnice Křižanov, zmiňována je trať na Křižanově. Vesnice patřila do třebíčského panství.[10] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1556.[6]

Ale již v roce 1547 získala obec jakou součást třebíčského panství mílové právo. V roce 1556 se stal majitelem třebíčského panství i s vesnicí Okřešicemi Burian Osovský z Doubravice. [11]

Na konci 18. století byla ve vsi založena jednotřídní škola, ta byla roku 1878 přestěhována do nově postavené školní budovy.[10][12]

V roce 1882 byla u dřevěného kříže z roku 1863 na návsi postavena kaplička, ta byla vysvěcena roku 1882, ta byla v roce 1910 zbořena a na jejím místě byla postavena větší kaple svatého Antonína.[6] V roce 1923 ve vsi vznikl spolek Domovina.[12] V roce 1942 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[7]

Do roku 1849 patřily Okřešice do třebíčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Okřešice pod Červenou Lhotu, mezi lety 1960 a 1980 byla obec začleněna pod Budíkovice a mezi lety 1980 a 1993 byla obec začleněna pod Třebíč, následně se obec osamostatnila.[13][14]

Vývoj počtu obyvatel Okřešic[15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 178 230 240 237 229 263 230 182 176 156 169 164 162

Sport

[edit | edit source]

V obci působí nohejbalový tým, který hraje okresní soutěž neregistrovaných hráčů. V obci také působí od roku 1942 sbor dobrovolných hasičů, který se vedle hasičské činnosti stará i o kulturní dění v obci. 

Politika

[edit | edit source]

Volby do Poslanecké sněmovny

[edit | edit source]
Volby do PSP ČR v obci Okřešice
2006[16] 2010[17] 2013[18] 2017[19] 2021[20]
1. ČSSD (40,19 %) TOP 09 (20,65 %) ANO 2011 (28,86 %) ANO (35,64 %) ANO (35,65 %)
2. KDU-ČSL (22,54 %) ČSSD (16,3 %) KDU-ČSL (21,64 %) KDU-ČSL (19,8 %) SPOLU (22,6 %)
3. ODS (16,66 %) Suverenita (11,95 %) ČSSD (16,49 %) SPD (7,92 %) SPD (8,69 %)
účast 74,64 % (103 z 138) 69,17 % (92 z 133) 70,80 % (97 z 137) 72,86 % (102 z 140) 75,82 % (116 z 153)

Volby do krajského zastupitelstva

[edit | edit source]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Okřešice
1. 2. 3. účast
2000[21] 4KOALICE (35,71 %) SNK (25,71 %) KSČM (15,71 %) 58,39 % (80 z 137)
2004[22] KDU-ČSL (29,03 %) SNK (24,19 %) ODS (20,96 %) 46,66 % (63 z 135)
2008[23] ČSSD (27,69 %) KDU-ČSL (16,92 %) KSČM (13,84 %) 46,1 % (65 z 141)
2012[24] ČSSD (25 %) KDU-ČSL (23,21 %) KSČM (12,5 %) 46,21 % (61 z 132)
2016[25] ANO 2011 (25,35 %) KDU-ČSL (19,71 %) ČSSD (15,49 %) 51,8 % (72 z 139)
2020[26] ANO (21,51 %) KDU-ČSL (16,45 %) STAN+SNK ED (16,45 %) 53,38 % (79 z 148)
2024[27] ANO (40 %) ODS+TOP 09+STO (13,84 %) KDU-ČSL (13,84 %) 43,21 % (70 z 162)

Prezidentské volby

[edit | edit source]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (21 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 82,71 %, tj. 110 ze 133 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (58 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (37 hlasů). Volební účast byla 72,18 %, tj. 96 ze 133 oprávněných voličů.[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (54 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (13 hlasů). Volební účast byla 78,72 %, tj. 111 ze 141 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (72 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů). Volební účast byla 78,72 %, tj. 111 ze 141 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (41 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 77,42 %, tj. 120 ze 155 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (70 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (50 hlasů). Volební účast byla 79,22 %, tj. 122 ze 154 oprávněných voličů.[30]

Osobnosti

[edit | edit source]

Památky

[edit | edit source]
  • Kaple svatého Antonína z roku 1910
  • výklenková kaplička, nově vystavěná jako náhrada za původní nedaleko stojící kapličku, jenž byla ze statických důvodů zbořena

Galerie

[edit | edit source]
  • Kaple sv. Antonína v Okřešicích
    Kaple sv. Antonína v Okřešicích
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Veřejné hřiště u obecního úřadu
    Veřejné hřiště u obecního úřadu

Odkazy

[edit | edit source]

Reference

[edit | edit source]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 68. 
  6. ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 26. Dostupné online.
  7. ↑ a b MAREŠ, Petr. Historie obce [online]. Okřešice: Obec Okřešice, 2007-02-15 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 14. 10. 2024
  9. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 166.
  10. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 439 s. S. 306–308. 
  11. ↑ FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč - Dějiny města I. první. vyd. Brno: Blok, 1978. 208 s. S. 66, 68. 
  12. ↑ a b Třebíčsko. Příprava vydání Radovan Zejda, Vladimír Brauner, Barbora Zejdová, Vlastimil Toman. [s.l.]: Nakladatelství SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 80-85799-83-9. S. 93. 
  13. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 213. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 370.
  15. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

[edit | edit source]

Externí odkazy

[edit | edit source]
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Retrieved from "https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okřešice&oldid=24316466"