Radonín
| Radonín | |
|---|---|
 Celkový pohled od cesty do Radonína | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′47″ s. š., 15°43′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 85 (2023)[1] |
| Rozloha | 3,98 km²[2] |
| Katastrální území | Radonín |
| Nadmořská výška | 542 m n. m. |
| PSČ | 675 21 |
| Počet domů | 37 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Radonín 39 675 21 Okříšky obec.radonin@volny.cz |
| Starostka | Mgr. Monika Kudrna Číhalová |
| Oficiální web: www | |
  Radonín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591556 |
| Kód části obce | 138304 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Radonín (německy Radonin[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 85[1] obyvatel. V obci se nachází křížek, památník obětem světové války a nově rekonstruovaná kaple.
Sousedními obcemi sídla jsou Zašovice, Kněžice, Číchov a Brtnice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1224, v roce 1303 čtvrtinu vesnice darovala Jitka z Hodic farnosti v Želetavě. V roce 1406 pak byl Radonín uváděn jako odumřelý statek, který byl společně s Valčí a Krahulovem darován markrabětem Joštem Janovi Hovorkovi z Hartvíkovic. Po smrti Jana Hovorky se jeho manželka Markéta spojila se Smilem z Heraltic a Adamem Mikulou z Račic, protože potřebovala ochranu proti Hynkovi z Pacova, který si činil nároky na Hovorkův majetek. Již v roce 1409 se přela Markéta s Hynkem z Pacova o tom, že jí násilím drží majetek ve Valči a Radoníně. Markrabě Jošt však rozhodl, že většina Hovorkových statků bude darována Mikulášovi z Mochova.[5]
Markéta se však znovu vdala za Bernarda ze Šimkovic a ti se spolčili na majetek ve Valči a Radoníně. Bernarnd ze Šimkovic spory mezi majiteli Radonína vyřešil tak, že vyplatil věno své manželky Markéty a přenesl jej na Nosislav a tak se stal Radonín majetkem pánů z Mochova. V roce 1437 zakoupili Radonín pánové z Náramče a v roce 1447 pak byl Radonín v držení Drslava z Opatova a Želetavy. Na konci 15. století se pak Radonín stal součástí brtnického panství.[5]
V tu dobu patřila Brtnice Valdštejnům, roku 1528 byl jediným majitelem rozsáhlého panství Burian z Valdštejna a na Brtnici. Následně pak roku 1600 získal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna. V roce 1662 se stali majiteli Brtnice Collaltové.[6]
Roku 1852 byla postavena školní budova, ale učitel byl do vesnice povolán až roku 1855, v roce 1895 byla školní budova rozšířena. V roce 1871 byla ve vsi postavena kaplička.[5] Roku 1923 byla ve vsi založena obecní knihovna.[7]
Kolem roku 1960 byl do vesnice přiveden vodovod a povrchová kanalizace.[8]
Do roku 1849 patřil Radonín do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, posléze od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1895 patřil Radonín pod Zašovice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Přibyslavice, následně se obec osamostatnila.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 207 | 203 | 188 | 197 | 177 | 167 | 169 | 174 | 157 | 131 | 105 | 73 | 77 |
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Na zemědělské půdě zde hospodaří Zemědělské družstvo Okříšky.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (31.11 %) | ČSSD (35.89 %) | ČSSD (43.58 %) | KDU-ČSL (18.91 %) | SPOLU (20.45 %) |
| 2. | KSČM (26.66 %) | Suverenita (17.94 %) | KSČM (23.07 %) | ČSSD (16.21 %) | ANO (20.45 %) |
| 3. | ODS (13.33 %) | KSČM (15.38 %) | KDU-ČSL (12.82 %) | KSČM (16.21 %) | ČSSD (18.18 %) |
| účast | 70.31 % (45 z 64) | 63.93 % (39 z 61) | 62.90 % (39 z 62) | 59.68 % (37 z 62) | 64.71 % (44 z 68) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[16] | 2012[17] | 2016[18] | 2020[19] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (52.17 %) | ČSSD (68.0 %) | ČSSD (36.36 %) | ANO (22.58 %) |
| 2. | KSČM (21.73 %) | KSČM (12.0 %) | STO (22.72 %) | STAN+SNK ED (16.12 %) |
| 3. | SNK ED (13.04 %) | KDU-ČSL (8.0 %) | KDU-ČSL (18.18 %) | KDU-ČSL (12.9 %) |
| účast | 34.85 % (23 z 66) | 43.86 % (25 z 57) | 34.33 % (23 z 67) | 44.29 % (31 z 70) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (5 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (4 hlasů). Volební účast byla 66.10 %, tj. 39 ze 59 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (6 hlasů). Volební účast byla 70.00 %, tj. 42 ze 60 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (25 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (1 hlas). Volební účast byla 72.13 %, tj. 44 ze 61 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů). Volební účast byla 85.00 %, tj. 51 ze 60 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (22 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (16 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (7 hlasů). Volební účast byla 71.01 %, tj. 49 ze 69 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů). Volební účast byla 71.43 %, tj. 50 ze 70 oprávněných voličů.[22]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaplička – na návsi z roku 1871
- Asi jeden kilometr jihovýchodně od vesnice se, už v sousedním katastrálním území Brtnický Číchov, nachází terénní pozůstatky středověkého hrádku Střeliště, který zanikl v patnáctém století.[23]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 75.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 357–360.
- ↑ PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 248 s. S. 135–137.
- ↑ O knihovně [online]. Radonín: [cit. 2021-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-19.
- ↑ KUDRNOVÁ, Věra. Historie a současnost [online]. Radonín: Obec Radonín, 2008-09-02 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 254.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Střeliště, s. 596–597.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Přibyslavice
- Na Kopaninách – přírodní památka
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radonín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Radonín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Radonín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
