Chlístov (okres Třebíč)
Chlístov | |
---|---|
Centrum Chlístova | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′8″ s. š., 15°44′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 302 (2024)[1] |
Rozloha | 3,77 km² |
Katastrální území | Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou |
Nadmořská výška | 568 m n. m. |
PSČ | 675 22 |
Počet domů | 117 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Chlístov 11 67522 Stařeč ou.chlistov@seznam.cz |
Starosta | Martin Šulc |
Oficiální web: www | |
Chlístov | |
Další údaje | |
Kód obce | 590703 |
Kód části obce | 51331 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Chlístov (německy Chlistau; Clustau[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 302[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.
Sousedními obcemi sídla jsou Štěměchy, Pokojovice, Rokytnice nad Rokytnou, Předín a Markvartice.
Jméno
Původní podoba jména vesnice byla Chlustov (doloženo 1353 a 1360), odvozená od osobního jména Chlust totožného s obecným chlust - "sluha". Význam místního jména byl "Chlustův majetek". Po provedení přehlásky u > i bylo jméno spojováno s obecným chlíst - "škrkavka".[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353, kdy Radslav z Heraltic předal půl vsi své manželce. Chlístov patřil od počátku do heraltického panství. Část obce však patřil i tasovským pánům, kteří téhož roku prodali část Chlístova Mikuláši z Bezděkova. V roce 1358 pak prodala vdova po Mikuláši majetky v Chlístově Pokojovi ze Tří Dvorů. Jeho dcera pak prodala nabytý majetek v roce 1373. Majetek Radslava pak připadl Petrovi Hechtovi z Rosic, ale proběhly spory se Smilem z Heraltic, nicméně po té, co rod Hechtů z Rosic vymřel, tak král Jiří z Poděbrad majetky udělil Oldřichovi z Miličína, král Vladislav Jagellonský pak práva potvrdil a Oldřich mladší pak v roce 1505 prodal Chlístov Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna, kterým patřilo brtnické panství. Zbylá část Chlístova patřila pánům z Libivé a pánům z Marýže a v roce 1591 prodali Markvartice a Chlístov Hynkovi Brtnickému z Valdštejna. V roce 1809 prošli Chlístovem francouzští vojáci, z nichž někteří byli v okolí vesnice pohřbeni.[5]
Roku 1893 byla v Chlístově zřízena jednotřídní škola, která byla roku 1924 rozšířena na dvoutřídní.[6] V roce 1922 byl postaven pomník obětem 1. světové války a v roce 1927 bylo rozhodnuto o elektrifikaci obce,[6] k tomu pak došlo v roce 1930.[7] V roce 1926 bylo zřízeno autobusové spojení s Želetavou.[5] V roce 1935 byl čestným občanem obce prohlášen T. G. Masaryk.[8] V témže roce se také vesnice Chlístov osamostatnila od obce Heraltice, jejíž byla součástí od roku 1872.[8] V roce 1938 bylo mobilizováno 38 mužů z obce, kteří se po dvou měsících vrátili zpět.[9] V roce 1940 byla opravena školní budova.[10] Roku 1943 na udání byly zatčeni dva občané z obce, byli to František Hrůza a Stanislav Trnka, byli propuštěni za 9 resp. 12 měsíců za dobré chování.[11] V roce 1947 byl v obci rozveden vodovod.[12] V roce 1957 bylo v obci založeno JZD,[13] v roce 1961 se pak sloučilo s JZD Markvartice.[14]
V roce 2019 bylo vysazeno nové ovocné stromořadí nedaleko obce.[15][16]
Do roku 1849 patřil Chlístov do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1873 patřil Chlístov pod Heraltice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[17]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 322 | 375 | 367 | 354 | 335 | 381 | 361 | 363 | 365 | 331 | 298 | 253 | 229 |
Politika
V letech 2006–2010 působil jako starosta Karel Růžička, od roku 2010 tuto funkci zastává Zdeňka Novotná.
Volby do poslanecké sněmovny
2006[19] | 2010[20] | 2013[21] | 2017[22] | 2021[23] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (42.06 %) | ČSSD (27.65 %) | ČSSD (23.44 %) | ANO (36.87 %) | ANO (32.62 %) |
2. | ODS (18.25 %) | KSČM (14.18 %) | ANO 2011 (21.37 %) | Piráti (11.87 %) | SPOLU (24.06 %) |
3. | KDU-ČSL (18.25 %) | TOP 09 (14.18 %) | KDU-ČSL (17.93 %) | KSČM (8.12 %) | Piráti+STAN (12.83 %) |
účast | 67.91 % (127 z 187) | 71.00 % (142 z 200) | 70.53 % (146 z 207) | 70.00 % (161 z 230) | 78.42 % (189 z 241) |
Volby do krajského zastupitelstva
2008[24] | 2012[25] | 2016[26] | 2020[27] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (47.32 %) | ČSSD (22.47 %) | KDU-ČSL (23.8 %) | Piráti (25.0 %) |
2. | KSČM (12.5 %) | KSČM (21.34 %) | ANO 2011 (20.0 %) | KDU-ČSL (18.96 %) |
3. | DOHODA pro Vysočinu (12.5 %) | KDU-ČSL (13.48 %) | ČSSD (16.19 %) | STAN+SNK ED (16.37 %) |
účast | 57.44 % (112 z 195) | 49.51 % (99 z 206) | 46.32 % (107 z 231) | 50.21 % (118 z 235) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (28 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (21 hlasů). Volební účast byla 70.59 %, tj. 144 ze 204 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (101 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (41 hlasů). Volební účast byla 70.10 %, tj. 143 ze 204 oprávněných voličů.[28]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (62 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (32 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 73.48 %, tj. 169 ze 230 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (96 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (80 hlasů). Volební účast byla 76.19 %, tj. 176 ze 231 oprávněných voličů.[29]
Památky
- kaple svatých Cyrila a Metoděje (z roku 1869 či 1871,[6] zvon z roku 1929,[30] roku 1935 byla kaple opravena[8])
- kříž u kaple
Čestní občané
- Tomáš Garrigue Masaryk, uděleno v roce 1935[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 60.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 318.
- ↑ a b Historie obce [online]. Chlístov: Obec Chlístov [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola Úvod.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov Dostupné online. Kapitola 1930, s. 25–27.
- ↑ a b c d BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1935, s. 37–41.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1938, s. 45–48.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1940, s. 52–56.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1943, s. 58–60.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1947, s. 75–81.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1957, s. 133–138.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1961, s. 168–178.
- ↑ MAHEL, Luděk. Nové ovocné stromořadí lemuje oblíbenou vycházkovou cestu. trebicsky.denik.cz. 2019-04-14. Dostupné online [cit. 2019-05-01].
- ↑ ŠTEFÁNKOVÁ, Jana. Ovocné osvěžení cestou za koupáním vyroste v Chlístově na Třebíčsku – Vysočina news [online]. 2019-04-08 [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 98.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1929, s. 18–24.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlístov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Chlistov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Chlístov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)