Kdousov
| Kdousov | |
|---|---|
 Centrum Kdousova od Kostela sv. Linharta | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′10″ s. š., 15°38′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 118 (2024)[1] |
| Rozloha | 2,23 km² |
| Katastrální území | Kdousov |
| Nadmořská výška | 458 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 58 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kdousov 14 67532 Třebelovice obec-kdousov@quick.cz |
| Starostka | Alena Šimková |
| Oficiální web: www | |
  Kdousov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590819 |
| Kód části obce | 64653 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kdousov (ve starých písemnostech Kduesow, Gdusow, Kdusow, Gdausow, Kdausow, Gdausau, Gdossau, Kdaosow[3]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 118[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Slavíkovice, Kostníky a Hornice.
Název
Jmeno vesnice (v nejstarších dokladech Kdúsov) bylo odvozeno od osobního jména Kdús (založeném na příslovci kde) a znamenalo "Kdúsův majetek".[4]
Historie
V okolí obce byly nalezeny keramické úlomky nádob z mladší doby kamenné. Nedaleko kostela sv. Linharta byly také nalezeny hroby s ostatky s esovitými záušnicemi.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1342, kdy je zmíněno jako dar markraběte Karla pustiměřskému klášteru. Tomu patřila vesnice až do roku 1501, kdy jeho abatyše předala správu nad vesnici Václavovi z Ludanic, patronát však klášteru zůstal. Část Kdousova však patřila do bítovského panství, ale od roku 1519 byla prodána Adamovi z Bačkovic a stala se součástí polického panství.
Roku 1528 získali vesnici s tvrzí a Polici s tvrzí Anna z Bačkovic a Kuna z Kunštátu Janovi z Tavíkovic, tím se stala vesnice součástí polického panství.[6]
V roce 1564 pak získala polické panství Eva Tavíkovská, která se v roce 1576 spolčila s manželem a ta pak za dobrozdání Rudolfa II. získala celý majetek svého manžela a v roce 1590 darovala polické panství druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teuflovi z Gundersdorfu. V roce 1600 pak získala panství v Polici Voršila Lorantka z Inky, v roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové.[7]
Během třicetileté války obec nebyla výrazněji poškozena, jen na části obce, která patřila polickému panství bylo opuštěno několik stavení. V 17. století v obci již byla škola, ale ta později vyhořela, ale kolem roku 1672 byla postavena nová školní budova. Další školní budova pak byla postavena v roce 1775, ta pak vyhořela v roce 1820 a později v roce 1894 byla postavena další školní budova. Roku 1909 v obci vznikl spolek Omladina, roce 1931 byla vesnice elektrifikována. Roku 1949 bylo v obci založeno JZD, roku 1971 se sloučily JZD v Kostníkách a Kdousově a v roce 1975 byly tato JZD sloučena do JZD Doubrava v Polici. Roku 1948 byl v obci postaven kulturní dům. V roce 1981 byla zrušena škola v obci a budova byla zakoupena místním JZD a přestavěna na bytový dům.[3]
Do roku 1849 patřil Kdousov do kdousovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Kdousov pod Polici, následně se obec osamostatnila.[8] Do roku 1849 pod kdousovský statek pak spadaly ještě Jiratice a Malý Dešov.[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 237 | 222 | 265 | 259 | 226 | 251 | 272 | 219 | 224 | 184 | 144 | 128 | 108 |
Politika
Volby do poslanecké sněmovny
| 2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (34.92 %) | ČSSD (21.62 %) | ČSSD (19.4 %) | ANO (31.14 %) | SPOLU (31.66 %) |
| 2. | ODS (22.22 %) | ODS (18.91 %) | ANO 2011 (19.4 %) | STAN (14.75 %) | ANO (26.66 %) |
| 3. | KSČM (19.04 %) | KSČM (13.51 %) | KSČM (19.4 %) | SPD (11.47 %) | Piráti+STAN (15.0 %) |
| účast | 67.74 % (63 z 93) | 77.08 % (74 z 96) | 64.15 % (68 z 106) | 63.92 % (62 z 97) | 63.83 % (60 z 94) |
Volby do krajského zastupitelstva
| 2008[15] | 2012[16] | 2016[17] | 2020[18] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (39.13 %) | ODS (20.4 %) | STO (39.47 %) | ODS+STO (25.0 %) |
| 2. | ODS (26.08 %) | ČSSD (18.36 %) | ČSSD (18.42 %) | ANO (25.0 %) |
| 3. | KDU-ČSL (15.21 %) | KSČM (16.32 %) | ANO 2011 (15.78 %) | Piráti (22.5 %) |
| účast | 51.69 % (46 z 89) | 52.34 % (56 z 107) | 39.00 % (39 z 100) | 39.42 % (41 z 104) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (14 hlasů) a třetí místo obsadil Vladimír Franz (12 hlasů). Volební účast byla 72.64 %, tj. 77 ze 106 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (23 hlasů). Volební účast byla 67.96 %, tj. 70 ze 103 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (10 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (9 hlasů). Volební účast byla 64.95 %, tj. 63 ze 97 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 70.71 %, tj. 70 ze 99 oprávněných voličů.[20]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Linharta z doby kolem roku 1341[3]
- Výklenková kaplička
- Sochy svatého Jana Nepomuckého z roků 1712 a 1741[3]
- Fara z roku 1763
- Sýpka z poloviny 18. století[3]
- Statek z poloviny 18. století[3]
- Pamětní deska k výročí založení Československa, původně z roku 1928, ta byla odstraněna a znovu umístěna roku 1980[3]
Osobnosti
- Josef Cvak (?), grafik a pedagog
- Bohumír Koukal (1912–1979), divadelní herec[21]
- František Puchnar (1934–2018), kněz
- Jan Švábeník (1886–1942), zoolog a pedagog
- Karel Švábeník (1895–?), advokát
- František Švábeník (?–?), teolog
Galerie
- Kdousov
-
Výklenková kaplička -
Fara -
Obecní úřad -
Stavení čp. 14
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 555, 737–742.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 388.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. Třebíč: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 282 s. S. 196.
- ↑ Historie obce [online]. Lovčovice: Obec Lovčovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 120.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Jan. Slovník divadelních umělců 1945-1975, J-O. Praha: Divadelní ústav, 1979. 412 s. S. 567.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kdousov na Wikimedia Commons - Kdousov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
