Stropešín
| Stropešín | |
|---|---|
 Centrum Stropešína | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hrotovice |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′15″ s. š., 16°4′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 128 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,90 km²[2] |
| Katastrální území | Stropešín |
| Nadmořská výška | 438 m n. m. |
| PSČ | 675 55 |
| Počet domů | 55 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Stropešín 15 675 55 Hrotovice obec.stropesin@quick.cz |
| Starosta | Zdeněk Bouzek |
| Oficiální web: www | |
  Stropešín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587460 |
| Kód části obce | 24538 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Stropešín (dříve Strupišín[4] nebo Trupešín[5], německy Stropeschin[6]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 128[1] obyvatel.
Stropešín se nachází asi 7 km severně od Hrotovic. Obec leží na pravém břehu Dalešické přehrady, prochází jí silnice II/399 a protéká jí potůček.
Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Valeč, Třesov, Hartvíkovice, Dalešice a Třebenice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1125, měla však být osídlena již v době paleolitu a také neolitu.[4] Po roce 1125 byl Stropešín darován spolu s dalšími vesnicemi klášteru v Třebíči.[7] Někdy po této době se Dalešice a Stropešín oddělili z majetku kláštera. V roce 1303 již existoval klášter v Dalešicích, kterému patřil i Stropešín. V roce 1546 získal dalešický klášter a jeho statky Karel z Žerotína a ten jej pak v roce 1553 prodal Burianovi Osovskému z Doubravice. Ten pak prodal klášter hned roku 1556 Jindřichovi Kralickému z Kralic, kolem roku 1560 pak zanikl klášter.[8]
Po smrti Jindřicha Kralického pak zdědili panství jeho manželka Ludmila z Náchoda a posléze jeho synové František Kralický z Kralic a Jan Bedřich z Kralic. Po jeho smrti roku 1609 pak zakoupil panství Jiřík z Náchoda, jeho syn pak roku 1650 prodal Hynkovi Jiřímu z Hodic. Posléze dědictvím po Hynkově manželce získal roku 1669 Dalešice Leopold Odkolek z Oujezda. V roce 1713 pak dalešický statek koupil Jan Antonín Pachta z Rájova, v roce 1724 jej zakoupil Jindřich Josef Daun, jeho syn pak panství prodal roku 1761 Heřmanovi Vavřincovi Kannegieserovi, posléze majetky zdědil Jáchym Albert Hess. V roce 1850 pak dalešický statek zakoupil baron Jiří Sina.[8] Kolem druhé poloviny 19. století byla ve vsi postavena kaple.[4]
V roce 1885 byla ve vsi založena jednotřídní škola.[9] V roce 1924 byl v obci založen spolek Domovina.[6]
V roce 2015 obec získala znak, jeho autorem je Jan Tejkal. Podobou je stříbrný kůň se hvězdou na modrém poli.[10] V roce 2019 bylo pořízeno nové dětské hřiště a rekonstruována požární nádrž.[11]
Do roku 1849 patřil Stropešín do dalešického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice a pak od roku 1945 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Stropešín pod Dalešice a mezi lety 1961 a 1991 byla obec začleněna opět pod Dalešice, následně se obec osamostatnila.[12]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 211 | 200 | 240 | 244 | 244 | 238 | 261 | 199 | 225 | 193 | 162 | 143 | 125 | 116 |
| Počet domů | 35 | 36 | 38 | 38 | 38 | 38 | 47 | 52 | 50 | 49 | 47 | 46 | 54 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[15] | 2010[16] | 2013[17] | 2017[18] | 2021[19] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KSČM (32.2 %) | ČSSD (33.33 %) | KSČM (25.42 %) | ANO (37.5 %) | ANO (41.53 %) |
| 2. | ČSSD (27.11 %) | KSČM (25.49 %) | ČSSD (22.03 %) | KSČM (17.18 %) | SPD (21.53 %) |
| 3. | ODS (22.03 %) | ODS (19.6 %) | ANO 2011 (16.94 %) | SPD (15.62 %) | SPOLU (16.92 %) |
| účast | 60.82 % (59 z 97) | 53.68 % (51 z 95) | 56.60 % (60 z 106) | 59.26 % (64 z 108) | 63.21 % (67 z 106) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[20] | 2012[21] | 2016[22] | 2020[23] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (54.54 %) | KSČM (25.0 %) | ČSSD (27.02 %) | ANO (44.44 %) |
| 2. | KSČM (20.45 %) | ČSSD (25.0 %) | ANO 2011 (18.91 %) | SPD (18.51 %) |
| 3. | ODS (13.63 %) | ODS (16.66 %) | ODS (13.51 %) | Piráti (11.11 %) |
| účast | 46.32 % (44 z 95) | 41.58 % (41 z 101) | 37.86 % (39 z 103) | 25.96 % (27 z 104) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (13 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (8 hlasů). Volební účast byla 64.00 %, tj. 64 ze 100 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (16 hlasů). Volební účast byla 57.14 %, tj. 56 ze 98 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (3 hlasů). Volební účast byla 57.14 %, tj. 60 ze 105 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (54 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (20 hlasů). Volební účast byla 69.81 %, tj. 74 ze 106 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (32 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (15 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (11 hlasů). Volební účast byla 69.00 %, tj. 69 ze 100 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (36 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (29 hlasů). Volební účast byla 67.00 %, tj. 67 ze 100 oprávněných voličů.[26]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Venkovská usedlost čp. 17
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Bronislav Vala (1958–2022), podnikatel
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaple a hostinec -
Zastávka autobusu -
Obecní úřad -
Křížek
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c Historie [online]. Stropešín: Obec Stropešín [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 7 map. Kapitola Soudní okres Hrotovice, s. 197–198.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské, Díl 1., Jihlavský kraj. Praha: Společnost přátel starožitností, 1933. 82 s. S. 50.
- ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 336 s. S. 80–97.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 336 s. S. 282–284.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Kojetice symbolizují i hrozny, Stropešín vzpínající se kůň [online]. Třebíčský deník, 2015-11-29 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Do požární nádrže se vrátí ryby. Třebíčský deník. 2019-12-04. Dostupné online [cit. 2020-01-22].
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 293.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Územní plán Stropešín [online]. Stropešín: Zastupitelstvo obce Stropešín, 2013-08 [cit. 2020-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stropešín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Stropešín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Stropešín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
