Police (okres Třebíč): Porovnání verzí
→Historie: doplnění historie, zdroj |
|||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Nejstarší písemná zmínka o Polici se datuje k roku 1020, kdy ji měl držet zprvu zámožný majitel, který se měl později oddávat loupežím a vykrádání kostelů, za což byl [[Konrád I. Brněnský|Konrádem]], knížetem [[Znojemský úděl|znojemského údělu]], uvězněn. Od roku 1037 měl snad v místě stát i klášter jeptišek, který byl za bratrovražedných bojů v [[Přemyslovci|knížecí rodině]] ke konci 11. st. vyloupen. Vypráví se, že se jeptišky zachránily útěkem podzemní chodbou do [[Bítov (hrad)|Bítova]].<ref>Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2</ref> V roce 1052 se nacházela jistá ves ''Pulin'' mezi dalšími obcemi na Znojemsku, kterými [[Přemyslovci|kníže Břetislav]] obdaroval kostel ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi/Alt Bunzlau]].<ref>Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 479</ref> Podle historika [[Jiří Kacetl|Jiřího Kacetla]] tvořila Police v [[Raný středověk|raném středověku]] hospodářské zázemí [[Bítov (hrad)|bítovského hradu]] a od 1. poloviny 14. století ji vlastnilo několik vladyků v příbuzenském stavu (1343 Nebhlas von Policz, 1349 Filip, 1350-1360 bratři: farář ve [[Stonařov|Stonařově]] Heršík/Herso a Filip, 1358 Aleš, 1365 Twoch s chotí Eliškou, 1371 Anežka/Agnes v. Pullitz a Wilhelm/Vilém v. Pullitz, 1381 Vilém a jeho 2. manželka Doubrava<ref>MZD 1 Brno, s. 151/505, č. 907</ref>), 1378 Pešík/Peslin).<ref>Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren: Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 480</ref> |
Nejstarší písemná zmínka o Polici se datuje k roku 1020, kdy ji měl držet zprvu zámožný majitel, který se měl později oddávat loupežím a vykrádání kostelů, za což byl [[Konrád I. Brněnský|Konrádem]], knížetem [[Znojemský úděl|znojemského údělu]], uvězněn. Od roku 1037 měl snad v místě stát i klášter jeptišek, který byl za bratrovražedných bojů v [[Přemyslovci|knížecí rodině]] ke konci 11. st. vyloupen. Vypráví se, že se jeptišky zachránily útěkem podzemní chodbou do [[Bítov (hrad)|Bítova]].<ref>Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2</ref> V roce 1052 se nacházela jistá ves ''Pulin'' mezi dalšími obcemi na Znojemsku, kterými [[Přemyslovci|kníže Břetislav]] obdaroval kostel ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi/Alt Bunzlau]].<ref>Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 479</ref> Podle historika [[Jiří Kacetl|Jiřího Kacetla]] tvořila Police v [[Raný středověk|raném středověku]] hospodářské zázemí [[Bítov (hrad)|bítovského hradu]] a od 1. poloviny 14. století ji vlastnilo několik vladyků v příbuzenském stavu (1343 Nebhlas von Policz, 1349 Filip, 1350-1360 bratři: farář ve [[Stonařov|Stonařově]] Heršík/Herso a Filip, 1358 Aleš, 1365 Twoch s chotí Eliškou, 1371 Anežka/Agnes v. Pullitz a Wilhelm/Vilém v. Pullitz, 1381 Vilém a jeho 2. manželka Doubrava<ref>MZD 1 Brno, s. 151/505, č. 907</ref>), 1378 Pešík/Peslin s manželkou Kačnou, Filipovou sestrou).<ref>Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren: Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 480</ref> |
||
Gotická tvrz je v roce 1371 zmiňována v držení vladyky Smila s chotí Kateřinou, který třetinu majetku přepsal na Viléma Babku (starý moravský rod Babků z [[Horní Meziříčko|Meziříčka]]) a na tvrzi sídlil také Jan z [[Kostníky|Kostník/Gößling]] (erb srnčí hlavy) s ženou Dorotou. V roce 1386 zapsali část polického majetku Pelhřim z Police/Pilgrim v. Pullitz své choti Dorotě ze [[Slatina (okres Znojmo)|Slatiny]]/Dorothea v. Latein a Filip z Kostník své choti Dorotě. V roce 1390 je zmiňován další potomek vladyky z Kostník Jan, který se oženil se sestrou Pelhřima Dorotou. Polické majetky postupně odkoupil Adam z [[Bačkovice|Bačkovic]] (erb jeleních parohů). |
Gotická tvrz je v roce 1371 zmiňována v držení vladyky Smila s chotí Kateřinou, který třetinu majetku přepsal na Viléma Babku (starý moravský rod Babků z [[Horní Meziříčko|Meziříčka]]) a na tvrzi sídlil také Jan z [[Kostníky|Kostník/Gößling]] (erb srnčí hlavy) s ženou Dorotou. V roce 1386 zapsali část polického majetku Pelhřim z Police/Pilgrim v. Pullitz své choti Dorotě ze [[Slatina (okres Znojmo)|Slatiny]]/Dorothea v. Latein a Filip z Kostník své choti Dorotě. V roce 1390 je zmiňován další potomek vladyky z Kostník Jan, který se oženil se sestrou Pelhřima Dorotou. Polické majetky postupně odkoupil Adam z [[Bačkovice|Bačkovic]] (erb jeleních parohů). |
||
Verze z 29. 12. 2016, 02:15
| Police | |
|---|---|
 Centrum Police s památníkem Františka Xaveriuse | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°57′56″ s. š., 15°37′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 325 (2023)[1] |
| Rozloha | 5,95 km²[2] |
| Katastrální území | Police u Jemnice |
| Nadmořská výška | 445 m n. m. |
| Počet domů | 183 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Police 1 67534 Police u Jemnice police |
| Starosta | Karel Janoušek |
| Oficiální web: www | |
  Police | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591394 |
| Kód části obce | 125288 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Police (německy Pullitz) je obec v okrese Třebíč, asi 6 km jihovýchodně od města Jemnice. Ke dni 3.7. 2006 zde žilo 404 obyvatel. Je to nejjižnější obec kraje Vysočina.[4]
Historie
Nejstarší písemná zmínka o Polici se datuje k roku 1020, kdy ji měl držet zprvu zámožný majitel, který se měl později oddávat loupežím a vykrádání kostelů, za což byl Konrádem, knížetem znojemského údělu, uvězněn. Od roku 1037 měl snad v místě stát i klášter jeptišek, který byl za bratrovražedných bojů v knížecí rodině ke konci 11. st. vyloupen. Vypráví se, že se jeptišky zachránily útěkem podzemní chodbou do Bítova.[5] V roce 1052 se nacházela jistá ves Pulin mezi dalšími obcemi na Znojemsku, kterými kníže Břetislav obdaroval kostel ve Staré Boleslavi/Alt Bunzlau.[6] Podle historika Jiřího Kacetla tvořila Police v raném středověku hospodářské zázemí bítovského hradu a od 1. poloviny 14. století ji vlastnilo několik vladyků v příbuzenském stavu (1343 Nebhlas von Policz, 1349 Filip, 1350-1360 bratři: farář ve Stonařově Heršík/Herso a Filip, 1358 Aleš, 1365 Twoch s chotí Eliškou, 1371 Anežka/Agnes v. Pullitz a Wilhelm/Vilém v. Pullitz, 1381 Vilém a jeho 2. manželka Doubrava[7]), 1378 Pešík/Peslin s manželkou Kačnou, Filipovou sestrou).[8]
Gotická tvrz je v roce 1371 zmiňována v držení vladyky Smila s chotí Kateřinou, který třetinu majetku přepsal na Viléma Babku (starý moravský rod Babků z Meziříčka) a na tvrzi sídlil také Jan z Kostník/Gößling (erb srnčí hlavy) s ženou Dorotou. V roce 1386 zapsali část polického majetku Pelhřim z Police/Pilgrim v. Pullitz své choti Dorotě ze Slatiny/Dorothea v. Latein a Filip z Kostník své choti Dorotě. V roce 1390 je zmiňován další potomek vladyky z Kostník Jan, který se oženil se sestrou Pelhřima Dorotou. Polické majetky postupně odkoupil Adam z Bačkovic (erb jeleních parohů). Jeho synové Jan a Hynek v 2. polovině 15. století započali s pozdně gotickou přestavbou tvrze a na přelomu 15. a 16. století sídlil na Polici Adamův stejnojmenný vnuk (Adam z Bačkovic), přísedící zemského soudu v Brně, který držel mimo Police a Bačkovic také Jaroslavice/Joslowitz a Nový Hrádek.
Jeho dcera Eva se provdala v roce 1522 za svého poručníka Viléma Kunu z Kunštátu. Roku 1524 prodali manželé „Polici s tvrzí a půltuctem okolních vesnic” panu Janovi Tavíkovskému z Tavíkovic (roku 1534 purkrabí znojemského markraběcího hradu). Jana z Tavíkovic a jeho manželku Kateřinu z Puchheimu připomínal do kamene vytesaný nápis s erby pánů z Tavíkovic a Puchheimu nad příjezdovou bránou (r. 1534). Po Janovi držel Polici Václav Tavíkovský (připomínán r. 1562 a r. 1568). Majetek zdědila jeho ovdovělá dcera Eva Tavíkovská z Tavíkovic (Valdštejnová), která v roce 1590 vše odkázala svému druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teufelovi z Guntersdorfu/Georg Christoph Teufel v. Guntersdorf († 1608).
Jiří Kryštof Teufel prodal tvrz, ves Polici i s obcemi patřícími k jeho panství Uršule Lorantové z Inky/Orsolya (Oršoja) Loránth de Inke, která byla druhou ženou Jana Čejky z Olbramovic/Wolframitz.[9] Uršula pocházela z uherského rodu, který získal po šlechtickém rodu Nyáryovců z Bedegu/Nyáry család bedeghi přes sestru posledního majitele panství Jana Nyáryho a jejího manžela Mikuláše Loranta z Inky/Miklós Loránth de Inke bzenecké panství. Zároveň byla v přízni přes uherský rod Zay von Csömör/Zay z Čemer s pány z Puchheimu (László Zay de Csömör a Felizitas von Puecheim).[10][11][12] V roce 1625 zapsal polické panství jako dědictví své choti Elišce Zay z Čemer/Erzsébet Zay de Csömör uherský šlechtic Benedikt Palásthy z Kosihovic či Kesejova/Benedek Palásthy et Keszihócz, pán na Slavičíně.
V roce 1633 přikoupil Jakub Berchtold ke svému uherčickému panství také Polici, kterou Berchtoldové drželi až do roku 1821 (Matyáš Arnošt z Berchtoldu, 1678 František Karel hrabě Berchtold, hrabata František Antonín a 1720–1786 Adam Ignác Berchtold, dcera hraběnka Marie Vilemína, 1811 buchlovická větev rodu). Jakub Berchtold ještě tentýž rok rozšířil panství o Kostníky s cihelnou a Lovčovice od hraběte Václava Kořenského z Terešova/Korzensky von Thereschau, v roce 1636 od Benedikta Palásthy o Kojetice, Hornice, Dědice a Bačkovice a v roce 1693 k panství přibyly Županovice a Dešná.
Polické panství sestávalo ze zámku, pivovaru, hospodářského dvora, ovčína, mlýnů, pily, ovocné zahrady a chmelnice, rybníků, vápenky a dalších obcí. Renesanční části zámku byly za Jakuba Berchtolda navýšeny o druhé patro, přibyly správní a hospodářské budovy s průjezdem. Na barokních úpravách se podílel italský barokní sochař a štukatér Baldassare Fontana. Nové dvoupatrové křídlo na jihu umožnilo lepší přístup do prostorných zahrad.[13] Po Berchtoldech držel Polici hrabě August von Segur, francouzský emigrant v Uhrách (synové Julio a Artur hrabata Segur), který zámek prodal městu Znojmu. Max Springer koupil Polici v roce 1872, po něm Leopold hrabě Šternberk v roce 1885 a nakonec Alfred Vražda z Kunvaldu v roce 1887.[14] Po odstoupení pohraničních území v roce 1938 Alfred Vražda z Kunvaldu optoval k protektorátnímu občanství.[15] V roce 1945 mu byl velkostatek Police na základě Benešových dekretů zkonfiskován, což se také podepsalo na celkové devastaci obytných i hospodářských budov.[16]
Židovská obec
Židé se usadili v horní části vsi již za Adama z Bačkovic (hrabivce), kde měli svou školu i synagogu. Za pánů Berchtoldů byli Židé vykázáni do dolejší části vsi „Housence" a od obce odděleni drátem. V Židovské obci se nacházela nová synagoga a škola, do které chodili i křesťané. Židé obchodovali s obilím, střižným zbožím a penězi. Na okraji gheta se nalézal židovský hřbitov. V letech 1787 až 1848 zde žilo 22 rodin. Po zrušení omezujících židovských zákonů se Židé počali stěhovat do měst a roku 1891 byla nakonec židovská obec v Polici připojena k židovské obci v Jemnici. S úbytkem židovského obyvatelstva se započalo úřadovat od roku 1883 v českém jazyce a na památku německého úřadování si obec ponechala staré poštovní razítko „Gemeindeamt Pullitz."[17].
Obec po roce 1989
Obec Police v roce 2007 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky.[18] Obec Police v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za příkladnou péči o historickou zástavbu obce.[18] Obec Police v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění oranžová stuha, tj. ocenění za spolupráci obce a zemědělského subjektu.[18] V kategorii obcí v krajském kole soutěže Zlatý erb za rok 2015 obec byla oceněna za své webové stránky, v předchozím roce se v soutěži umístila druhá.[19] V roce 2015 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2015, konkrétně obdržela Cenu naděje pro živý venkov za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích.[20] V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2016, konkrétně obdržela diplom za vzorné vedení obecní kroniky.[21]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 801 | 747 | 762 | 818 | 804 | 832 | 731 | 560 | 583 | 530 | 455 | 389 | 384 |
Pamětihodnosti
- Tvrz z roku 1371, v roce 1534 přestavěna v renesanční zámek. Roku 1636 byl zámek přestavěn do barokní podoby, kterou má dodnes.
- Synagoga v Polici
- Židovský hřbitov v Polici
- Pomník padlým z 23. května 1923
- Boží muka při silnici do Bačkovi v tzv. Lipách
- Socha sv. Františka Xaverského z poloviny 19. století
- Kaple v Hájku u Kostník
Osobnosti
- Gustav Heidler – poslanec RNS ČSR, národohospodář, právník
- Ferdinand Heidler – poslanec RNS ČSR, národohospodář, ministr obchodu
- Ferdinand Heidler starší - správce statku v Polici, politik
- Friedrich Heidler - poslanec Moravského zemského sněmu
- Leopold Berchtold - šlechtic, politik
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Obecní slavnosti patří k létu, o víkendu slavila Police | Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2014-06-30 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2
- ↑ Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 479
- ↑ MZD 1 Brno, s. 151/505, č. 907
- ↑ Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren: Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 480
- ↑ Landtafel Brünn XXIX, 24, Gerichtliche Vorladungsbücher (Půhoň) Brunn XXXVI, 1, XXXVIII, 211, Hosák, s. 173
- ↑ Majitelé bzeneckého panství na - www.starybzenec.cz
- ↑ Genealogie rodu - Zay von Csömör
- ↑ Genealogie rodu - Nyáry de Bedegh
- ↑ Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 482
- ↑ Historie polického panství
- ↑ Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2
- ↑ Kacetl, Jiří - Lazárek, Petr - Molík, David: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem / Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Vyd. 1. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě ve spolupráci s Městským muzeem v Recu, 2013. ISBN 978-80-86974-12-5. Online zde: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí
- ↑ Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2
- ↑ a b c Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁK, František. Nejlepší web má Police a průmyslová škola [online]. Třebíčský deník, 2016-03-13 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku 2015 Kraje Vysočina je MARTÍNKOV [online]. Kraj Vysočina, 2015-05-27, rev. 2015-05-27 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je LÍPA [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Police na Wikimedia Commons
