Administrativní dělení Česka
Česká republika se dělí na 14 samosprávných krajů a 6 254 obcí (tzv. obec 1. stupně); na úrovni obcí stojí také čtyři vojenské újezdy. Z celkového počtu obcí je jich 393 obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. obec 2. stupně) a z nich dále 205 obcí s rozšířenou působností (tzv. obec 3. stupně), zkratkou ORP; ty stejně jako kraje vykonávají ve svých správních obvodech státní správu v přenesené působnosti.
Mimopražské území se dělí na 76 okresů (hlavní město Praha není de iure okres, ale mělo podobné pravomoci; někdy se tak uvádí celkem 77 okresů); ty i po zrušení okresních úřadů k 1. lednu 2003 a převedení jejich pravomocí na obce s rozšířenou působností slouží především pro statistické účely a územní členění některých úřadů státní správy).[1]
Mimo toto administrativní členění se pro volby do Senátu území republiky dělí na 81 zhruba stejně lidnatých obvodů; pro evropské statistické účely a administraci evropských dotací se kraje sdružují do celkem osmi regionů soudržnosti.
Území obcí se pro katastrální účely dělí na katastrální území, pro statistické účely na základní sídelní jednotky. Z evidenčního hlediska se obce člení na části obce.
Kraje, okresy a obce s rozšířenou působností
[editovat | editovat zdroj]
_-_Coat-of-Arms.png){kind=small}
_znak.jpg){kind=small}
_CoA_CZ.jpg){kind=small}
.png){kind=small}
.svg){kind=small}
_znak.gif){kind=small}
-znak.png){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
_-_coat_of_arms.png){kind=small}
.svg){kind=small}
Vývoj administrativního členění
[editovat | editovat zdroj]
| Království české | Markrabství moravské | Vévodství slezské | |
|---|---|---|---|
| statutární města | 2 (Liberec, Praha) | 6 (Brno, Jihlava, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště, Znojmo) | 3 (Bílsko, Frýdek, Opava) |
| politické okresy | 92 | 33 | 8 |
| 1920–1928 | |||
|---|---|---|---|
| Země česká | Země moravská | Země slezská | |
| statutární města | 2 (Liberec, Praha) | 6 (Brno, Jihlava, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště, Znojmo) | 2 (Frýdek, Opava) |
| politické okresy | 103 | 36 | 9 |
| 1928–1938 | |||
| Země česká | Země moravskoslezská | ||
| statutární města | 2 (Liberec, Praha) | 3 (Brno, Olomouc, Opava) | |
| politické okresy | 103 | 45 | |
Přehled změn administrativního dělení
[editovat | editovat zdroj]- 1921 – pokus o zavedení žup
- 1928 – zánik Země moravské a Země slezské, vznik Země Moravskoslezské
- 1938 – oddělení Sudet a Českotěšínska, vznik Sudetské župy
- 1939 – vznik Protektorátu Čechy a Morava
- 1945 – obnovení Československa
- 1949 – zrušení zemí, rozdělení Československa na 20 krajů - 13 v českých zemích, 7 na Slovensku, zřízeny nové okresy
- 1960 – zavedení 7 velkých krajů, 75 velkých okresů a Hlavního města Prahy v českých zemích, na Slovensku 3 velkých krajů a 33 okresů
- 1990 – zrušení krajů
- 1993 – rozdělení Československa
- 1. ledna 1995 – vytvoření okresu Jeseník (oddělením částí okresů Bruntál a Šumperk)
- 1. ledna 2000 – vznik 13 nových krajů s krajskými úřady se samostatnou a přenesenou působností, podzim 2000 - 1. volby do krajských zastupitelstev
- 1. ledna 2003 – zrušení všech 76 okresních úřadů, převedení agendy jednak na krajské úřady a jednak na 205 vybraných obcí, nově se statutem obce s rozšířenou působností, okresy jako administrativní jednotky zůstaly
- 1. ledna 2007 – vyhláška MV č. 513/2006 Sb. změnila hranice okresů tak, že správní obvod většiny obcí s rozšířenou působností již nezasahuje mimo jejich okres. Výjimkou zůstalo 33 obcí spadající do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce ležely v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec ležela v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí leželo v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec ležela v okrese Semily), Turnov (13 obcí v okrese Liberec a 3 obce v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce ležely v okrese Vsetín).
- 1. ledna 2021 – je účinný nový zákon o územně správním členění státu, dle něhož je daná skladebnost jednotlivých úrovní členění státu; každý z 13 krajů se dělí na 3 až 12 okresů, každý ze 76 okresů se dělí na 1 až 6 obvodů obcí s rozšířenou působností (těch je 205); výjimku tvoří několik obcí v obvodu ORP Turnov, které nepatří do okresu Semily; Hlavní město Praha se obdobně dělí na 10 obvodů a 22 městských částí s přenesenou působností
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Správní členění kraje [online]. Portál regionálních informačních servisů, 2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-13.
- ↑ Veřejný dálkový přístup k datům RÚIAN. vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Historie krajů v Česku
- Okresy v Česku
- Seznam obcí s rozšířenou působností
- Seznam obcí s pověřeným obecním úřadem
- Vývoj administrativního dělení Česka – výčet změn od roku 1996
- Metropolitní oblasti v Česku
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní dělení Česka na Wikimedia Commons
