Okres Ostrava-město
| Okres Ostrava-město | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu (1960–2002) | Ostrava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Stát |  Česko |
| LAU 1 | CZ0806 |
| ISO 3166-2 | CZ-806 |
| SPZ (1960–2001) | OS, OT, OV |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′ s. š., 18°12′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 331,53 km² |
| Počet obyvatel | 316 149 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 953,6 obyv./km² |
| Počet ORP | 1 |
| Počet POÚ | 2 |
| Počet obcí | 13 z toho 4 města |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3807 |
| Kód SO ORP | 1961 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres Ostrava-město je okres v Moravskoslezském kraji. Jeho sídlem je statutární město Ostrava. To bylo do 31. prosince 2006 jedinou obcí okresu, od roku 2007 se ale v okrese Ostrava-město nachází celkem 13 obcí, z toho 4 města.
Na severozápadě sousedí s okresem Opava, na východě s okresem Karviná, na jihovýchodě s okresem Frýdek-Místek a na jihozápadě s okresem Nový Jičín. Všechny okresy náleží Moravskoslezskému kraji.
Struktura povrchu[editovat | editovat zdroj]
K 31. prosinci 2005 měl okres celkovou rozlohu 214,23 km², z toho:
- 40,17 % zemědělských pozemků, které z 62,72 % tvořila orná půda (25,19 % rozlohy okresu)
- 59,83 % ostatní pozemky, z toho 18,18 % lesy (10,88 % rozlohy okresu)
Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Počet obyvatel | Průměrný věk obyvatel |
|---|---|---|
| 2000 | 320 041 | 38,4 |
| 2010 | 333 579 | 41,0 |
| 2020 | 317 322 | 43,1 |
- hustota zalidnění: 1 451 ob./km²
- 100 % obyvatel žije ve městech
Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]
K 31. prosinci 2005:
| Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 130 815 |
| Průměrný plat | 19 526 Kč |
| Nezaměstnaných | 25 901 |
| Míra nezaměstnanosti | 14,82 % |
Školství[editovat | editovat zdroj]
(2003)
| Druh školy | Počet škol |
|---|---|
| Mateřské školy | 77 |
| Základní školy | 68 |
| Gymnázia | 10 |
| Střední školy průmyslové školy | 22 |
| Střední odborná učiliště | 10 |
| Vyšší odborné školy | 6 |
| Univerzity | 2 |
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
(2003)
| Lékaři | 1 563 |
| Nemocnice | 4 |
| Specializovaná léčebná zařízení | 3 |
| Zubní lékaři | 188 |
| Lékárny | 74 |
Zdroj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Okresem prochází dálnice D1 a D56. Silnice I. třídy I/11, I/56, I/58 a I/59.
Silnice II. třídy II/465, II/469, II/470, II/473, II/477, II/478, II/479 a II/647.
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Okresem prochází II. a III. železniční koridor (tj. trať Přerov–Bohumín), dále tratě Ostrava-Svinov – Opava východ, Ostrava-Svinov – Český Těšín, Ostrava – Valašské Meziříčí a další dráhy sloužící zejména průmyslu.
Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]
Města jsou uvedena tučně, části obcí malince.
- Čavisov – dříve okres Opava
- Dolní Lhota – dříve okres Opava
- Horní Lhota – dříve okres Opava
- Klimkovice (Hýlov • Josefovice • Václavovice) – dříve okres Nový Jičín
- Olbramice (Janovice) – dříve okres Nový Jičín
- Ostrava (Antošovice • Bartovice • Bělský Les • Dubina • Heřmanice • Hošťálkovice • Hrabová • Hrabůvka • Hrušov • Hulváky • Koblov • Krásné Pole • Kunčičky • Kunčice • Lhotka • Mariánské Hory • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava • Muglinov • Nová Bělá • Nová Ves • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Přívoz • Pustkovec • Radvanice • Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice • Výškovice • Zábřeh)
- Stará Ves nad Ondřejnicí (Košatka • Stará Ves) – dříve okres Frýdek-Místek
- Šenov – dříve okres Frýdek-Místek
- Václavovice – dříve okres Frýdek-Místek
- Velká Polom – dříve okres Opava
- Vratimov (Horní Datyně) – dříve okres Frýdek-Místek
- Vřesina – dříve okres Nový Jičín
- Zbyslavice – dříve okres Nový Jičín
Změna hranice okresu[editovat | editovat zdroj]
Okres se postupně rozrůstal, jak k němu, resp. k Ostravě byly připojovány jednotlivé obce okolo města. Původní okres Ostrava-město tvořila jen Ostrava, v roce 1960 k ní a tedy i k okresu byly připojeny obce Bartovice, Hrabová a Martinov ze zaniklého okresu Ostrava-venkov,[2] jehož ostatní obce byly připojeny k okolním okresům Frýdek-Místek, Karviná a Opava. V roce 1966 se novou ostravskou částí staly Výškovice z frýdecko-místeckého okresu, roku 1975 Nová Bělá, Stará Bělá a Proskovice ze stejného okresu a o rok později Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Krásné Pole, Lhotka u Ostravy, Petřkovice a Plesná z opavského okresu a Polanka nad Odrou z novojičínského okresu. Okres tak byl stále tvořen jen městem Ostrava.[3]
Na základě vyhlášky ministerstva vnitra č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů, se od 1. ledna 2007 staly součástí okresu Ostrava-město i další okolní obce, pro které Ostrava vykonávala působnost obce s rozšířenou působností, aniž by se staly součástí města, název okresu se však nezměnil.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Zrušení okresu Ostrava-venkov
- ↑ Charakteristika okresu Ostrava-město [online]. Český statistický úřad, rev. 2020-10-21 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam katastrálních území v okrese Ostrava-město
- Seznam chráněných území v okrese Ostrava-město
- Seznam památných stromů v okrese Ostrava-město
- Seznam kulturních památek v okrese Ostrava-město
- Senátní obvod č. 67 – Nový Jičín
- Senátní obvod č. 69 – Frýdek-Místek
- Senátní obvod č. 70 – Ostrava-město
- Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město
- Senátní obvod č. 72 – Ostrava-město
- Okresní soud v Ostravě
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Ostrava-město na Wikimedia Commons
