Slavětice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+symboly
m symboly z wd
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 22: Řádek 22:
| obrázek = Overview of Slavětice, Třebíč District.JPG
| obrázek = Overview of Slavětice, Třebíč District.JPG
| popisek = Slavětice z východu
| popisek = Slavětice z východu

| znak = Coat of arms of Slavětice.svg
| vlajka = Flag of Slavětice.svg
| LAU2 = 591688
| LAU2 = 591688
| LAU1 = CZ0634
| LAU1 = CZ0634

Verze z 18. 9. 2021, 13:20

Tento článek je o obci na Třebíčsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Slavětice (rozcestník).
Slavětice
Slavětice z východu
Slavětice z východu
Znak obce SlavěticeVlajka obce Slavětice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel231 (2023)[1]
Rozloha9,49 km²
Katastrální územíSlavětice
Nadmořská výška384 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů93 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSlavětice 58
67555 Hrotovice
obec@slavetice.eu
StarostaAntonín Kovář
Oficiální web: www.slavetice.eu
Slavětice
Slavětice
Další údaje
Kód obce591688
Kód části obce149934
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Slavětice se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 231[1] obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy II/152.

Sousedními obcemi sídla jsou Dukovany, Hrotovice, Mohelno, Rouchovany, Dalešice a Kramolín.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Slavětice byly od svých počátků majetkově rozděleny. Menší díl náležel mezi původní statky třebíčského benediktinského kláštera, větší byl ve světských rukou, některé desátky patřily klášteru dalešickému (roku 1375 držel část slavětického zboží Jan z Holoubka). K majetkovému scelení osady došlo až v roku 1454, kdy ji celou držel Lizna z Arklebic. Jeho rod se na Slavěticích udržel do roku 1503 (patrně za nich byla ve vsi vybudována tvrz, poprvé však připomínaná až roku 1613), po nich tu až do roku 1590 poroučeli rytíři Jankovští z Vlašimě. Z mnoha dalších, většinou rychle se střídajících majitelů, lze uvést alespoň Sedlnické z Choltic, hrabata z Thurnu-Valssasina, hrabata z Lichtenštejna-Kastelkornu a hrabata Dauny. Hrabě Jindřich z Daunu (od roku 1736) připojil Slavětice k dalešickému panství, nejpozději tehdy také zanikla slavětická tvrz.

Z 18. století pochází slavětická obecní pečeť se třemi jetelovými trojlístky na dlouhém stonku s listy v pečetním poli, opis majuskulou SLAWITTICE. Tvůrce návrhů znaku a praporu upravil toto pečetní znamení do heraldické podoby, doplnil symbolem tvrze, připomínkou rodu z Arklebic (modrá a stříbrná) a hrabat z Daunu (červená a zlatá spolu s korunou z jejich rozšířeného erbu). Z předkládaných návrhů znaku vychází i upravené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.

Do roku 2014 zastával funkci starosty Jan Drexler, v letech 2014-2018 René Moravec, od roku 2018 vykonává funkci starosty Antonín Kovář.

Vývoj počtu obyvatel Slavětic[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 384 356 387 402 398 460 417 386 396 347 332 255 238

Pamětihodnosti

  • Kaplička

Významné místní osobnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 

Související články

Externí odkazy