Chotěbudice: Porovnání verzí
m →Historie: rozsireni historie značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Historie: nova prehrada? značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 78: | Řádek 78: | ||
Od roku 1850 pak patřily Chotěbudice pod podkrajský úřad v [[Dačice|Dačicích]] a od roku 1855 pak pod [[Okres Dačice|okresní úřad v Dačicích]], od roku 1868 pak spadaly pod okresní hejtmanství v Dačicích a od roku 1945 pak pod okresní národní výbor v Dačicích. Od roku 1960 po správních reformách byly přeorganizovány pod okresní úřad v Třebíči a staly se součástí okresu Třebíč. V roce 1980 byla vesnice správně začleněna do města [[Jemnice]], v roce 1990 se obec znovu stala samostatnou obcí.<ref name=":1" /> |
Od roku 1850 pak patřily Chotěbudice pod podkrajský úřad v [[Dačice|Dačicích]] a od roku 1855 pak pod [[Okres Dačice|okresní úřad v Dačicích]], od roku 1868 pak spadaly pod okresní hejtmanství v Dačicích a od roku 1945 pak pod okresní národní výbor v Dačicích. Od roku 1960 po správních reformách byly přeorganizovány pod okresní úřad v Třebíči a staly se součástí okresu Třebíč. V roce 1980 byla vesnice správně začleněna do města [[Jemnice]], v roce 1990 se obec znovu stala samostatnou obcí.<ref name=":1" /> |
||
V roce 2020 bylo oznámeno, že [[Ministerstvo zemědělství České republiky|ministerstvo zemědělství ČR]] plánuje stavbu několika nových přehradních nádrží, kdy jedna z nich by mohl být postavena východně od obce Chotěbudice na řece [[Želetavka|Želetavce]]. Její rozloha by měla být 62,62 hektaru.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Nedělková |
|||
| jméno = Jana |
|||
| příjmení2 = Zelníčková |
|||
| jméno2 = Ilona |
|||
| titul = Ministerstvo plánuje na Vysočině sedm nových přehrad, největší u Žďáru |
|||
| periodikum = iDNES.cz |
|||
| vydavatel = Mafra |
|||
| url = https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/prehrada-zemedelstvi-ministerstvo-plan-zamer-sucho-voda-vystavba-investice-vysocina.A200513_547163_jihlava-zpravy_mv |
|||
| datum vydání = 2020-05-13 |
|||
| url archivu = |
|||
| datum přístupu = 2020-06-29 |
|||
}}</ref> |
|||
{| class="wikitable" style="text-align:right" |
{| class="wikitable" style="text-align:right" |
||
Verze z 29. 6. 2020, 11:48
| Chotěbudice | |
|---|---|
 Centrum Chotěbudic s kaplí sv. Václava | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°3′29″ s. š., 15°34′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 104 (2023)[1] |
| Rozloha | 5,53 km² |
| Katastrální území | Chotěbudice |
| Nadmořská výška | 480 m n. m. |
| PSČ | 675 31 |
| Počet domů | 51 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Chotěbudice 27 67531 Jemnice obec@chotebudice.cz |
| Starosta | Vladimír Svoboda |
| Oficiální web: www | |
  Chotěbudice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550477 |
| Kód části obce | 52949 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Chotěbudice (německy Drei Eichen[3], dříve také Chotyebudycz, Choczebudicz, Chocziebudycz, Chotěbudiczie, lidově i Choťabudice[4]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 104[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Lomy, Budíškovice a Jemnice.
Historie
V okolí obce byly nalezeny nástroje z mladší doby kamenné.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. Nicméně již před tím rokem vesnice patřila Mikulášovi a Otíkovi z Černína, ti ale v roce 1351 darovali část vsi, která jim patřila Václavovi z Vranína. Část vesnice patřila také Dětřichovi a Smilovi z Knínic, ti ale svůj majetek na Chotěbudicích v roce 1365 prodali Hodislavovi z Malešovic. Další část vesnice v tu dobu patřila markrabětům moravským, kteří však majetek zastavili Ofce z Jemnice, později byla zástava vyplacena a majetek se tak vrátil Joštovi Moravskému, který v roce 1410 prodal Chotěbudice a Hrádek (pozdější Červený Hrádek) Petrovi Šturmovi z Kamenice. V 16. století byl Hrádek a další majetky prodány Zahrádeckým na Hobzí[4] a v roce 1585 pak vesnici získala Alžběta Višňovská z Petrovice a tak se Chotěbudice staly součástí budíškovického panství. Tam spadaly až do roku 1849.[6] U řeky Želetavky byl v roce 1665 postaven mlýn. V roce 1781 byla vesnice přifařena k Horní Slatině a tamní farář nechal zřídit v Chotěbudicích kolem roku 1783 školu, roku 1880 pak byla postavena nová školní budova. V letech 1801 a 1877 proběhly v obci velké požáry. V roce 1897 byla do obce přivedena silnice z Jemnice do Budče.[4]
Od roku 1850 pak patřily Chotěbudice pod podkrajský úřad v Dačicích a od roku 1855 pak pod okresní úřad v Dačicích, od roku 1868 pak spadaly pod okresní hejtmanství v Dačicích a od roku 1945 pak pod okresní národní výbor v Dačicích. Od roku 1960 po správních reformách byly přeorganizovány pod okresní úřad v Třebíči a staly se součástí okresu Třebíč. V roce 1980 byla vesnice správně začleněna do města Jemnice, v roce 1990 se obec znovu stala samostatnou obcí.[6]
V roce 2020 bylo oznámeno, že ministerstvo zemědělství ČR plánuje stavbu několika nových přehradních nádrží, kdy jedna z nich by mohl být postavena východně od obce Chotěbudice na řece Želetavce. Její rozloha by měla být 62,62 hektaru.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 298 | 298 | 282 | 295 | 316 | 299 | 270 | 227 | 177 | 167 | 145 | 114 | 112 |
Pamětihodnosti
- Kaple svatého Václava (původně postavena roku 1777 jako dřevěná, v roce 1808 byla původní kaple zbořena a postavena zděná[4])
- Pomník padlým občanům v první světové válce z roku 1934, autorem je Jaroslav Šlezinger[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 168.
- ↑ a b c d TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. - Místopis Moravy, Díl IV. Jihlavský kraj. - Dačický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1925. 251 s. S. 126-129, 136-140.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. Třebíč: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 282 s. S. 191.
- ↑ a b http://www.chotebudice.cz/o-obci/ds-50/p1=52
- ↑ NEDĚLKOVÁ, Jana; ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Ministerstvo plánuje na Vysočině sedm nových přehrad, největší u Žďáru. iDNES.cz [online]. Mafra, 2020-05-13 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ http://www.chotebudice.cz/assets/File.ashx?id_org=5294&id_dokumenty=1156
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chotěbudice na Wikimedia Commons - Chotěbudice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
