Hodov: Porovnání verzí
m Robot: standardizace infoboxu; kosmetické úpravy |
m rozsireni historie, ozdrojovani, cistka zbytného textu, ... značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
| starosta aktuální k = 2019 |
| starosta aktuální k = 2019 |
||
}} |
}} |
||
'''Hodov''' (dříve Hodaw, Hola, možná i Hoda,<ref name=":0">{{Citace monografie |
|||
| ⚫ | |||
| příjmení = Kratochvíl |
|||
| jméno = Augustin |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Vel.-Meziříčský okres |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/761168402 |
|||
| vydání = V nakl. GARN 1. vyd |
|||
| vydavatel = GARN |
|||
| místo = Brno |
|||
| rok vydání = |
|||
| počet stran = 472 |
|||
| strany = 173-178 |
|||
| isbn = 978-80-86347-71-4 |
|||
| isbn2 = 80-86347-71-0 |
|||
| oclc = 761168402 |
|||
}}</ref> něm. ''Hodau<ref name="mistopis">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Bartoš |
|||
| jméno = Josef |
|||
| příjmení2 = Schulz |
|||
| jméno2 = Jindřich |
|||
| příjmení3 = Trapl |
|||
| jméno3 = Miloš |
|||
| titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960 |
|||
| redaktoři = Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček |
|||
| další = Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Profil |
|||
| místo = Ostrava |
|||
| počet stran = 321 |
|||
| přílohy = 7 map |
|||
| kapitola = Politický okres Třebíč |
|||
| strany = 91 |
|||
| svazek = XII |
|||
| typ svazku = svazek |
|||
| isbn = 80-7034-038-X |
|||
| rok = 1990 |
|||
| ⚫ | }}</ref>'') je [[obec (Česko)|obec]] ležící v jihovýchodní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], severně od města [[Třebíč]]e (12 km) a jihojihozápadně od [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] (8 km) na okresní silnici z [[Budišov]]a do [[Oslavička|Oslavičky]]. Průměrná nadmořská výška obce je 500 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Třebíč. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Typická moravská „dědina“ je podle místních zvyklostí rozdělena na několik částí: ''Na Dědině'' (střed), ''V Hodůvku'', ''Pustý'' (u cesty k Rohům), ''V Chalupách'', ''Na Véhoně'', ''Na Lóčkách'', ''Za Kravínem'', ''Za Pekařovéma''.<ref name=":0" /> |
||
{{Sousední obce}} |
{{Sousední obce}} |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor:Hodov-pecet.jpg|náhled|vlevo|upright| |
[[Soubor:Hodov-pecet.jpg|náhled|vlevo|upright|Stará hodovská pečeť s nápisem ''PECET DIEDINI HODOWA'' se znakem rolníka držícího kalich a opírajícího se o radlici|alt=pečeť]]První zmínka o obci pochází z roku 1349.<ref name=":1">{{Citace monografie |
||
| příjmení = |
|||
První zmínka o obci pochází z roku 1349. Do té doby Hodov náležel panství [[tasov (okres Žďár nad Sázavou)|tasovskému]]; roku 1349 se [[Jan z Tasova]] zřekl větší části vsi s příslušenstvím ve prospěch [[Beneš z Meziříčí|Beneše z Meziříčí]], menší část pak přenechal [[Ondřej z Okárce|Ondřeji z Okárce]]. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ postoupil roku 1371 [[Jan ml. z Meziříčí]] [[Jan Starší z Meziříčí|Janovi st.]] a dědicům. Roku 1416 [[Lacek z Kravař]] na Meziříčí zapsal [[Anna z Meziříčí|Anně]], dceři Jana z Meziříčí, manželce [[Leopold Krajíř z Krajků|Leopolda Krajíře z Krajků]], všechny meziříčské statky: Hodov, [[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] a [[Olší nad Oslavou|Olší]] s příslušenstvím jako její věno. Roku 1447 pak [[Jiří z Kravař]] převedl mimo jiné i hodovskou část na [[Jana st. z Lomnice]]. Majitel [[Budišov]]a, [[Beneš z Boskovic]], žaloval roku 1459 Jana z Pernštejna, že zakázal lidem z Hodova odvádět desátky budišovskému faráři, ale sám pro sebe je vybíral a dával vybírat. Pro neplacení desátků byli Hodovští dáni do [[církev]]ní [[klatba|klatby]]. Beneš se proto s Janem z Pernštejna v [[Prostějov]]ě dohodli, že první z nich se postará, aby z nich byla klatba sňata a že druhý zajistí, aby se opět začaly platit [[desátek|desátky]] církvi. Po Janově smrti připadl Hodov jako část meziříčského statku synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]] (1552). Za Berků z Dubé a z Lipého byl Hodov odloučen od vzdálenějšího Meziříčí k bližšímu Budišovu, u něhož trvá doposud, maje stejnou vrchnost. |
|||
| jméno = |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Kraj Vysočina : města a obce kraje Vysočina : tradice, historie, památky, turistika, současnost. |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/879563331 |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Proxima Bohemia |
|||
| místo = Rožnov pod Radhoštěm |
|||
| rok vydání = |
|||
| počet stran = 413 |
|||
| strany = 313 |
|||
| isbn = 978-80-904275-2-5 |
|||
| isbn2 = 80-904275-2-9 |
|||
| oclc = 879563331 |
|||
}}</ref> Do té doby Hodov náležel tasovskému panství, ale v roce 1349 se Jan z Tasova zřekl větší části vsi a předal ji do majetku Beneše z Meziříčí a menší část pak prodal Ondřeji z Okarce. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ v roce 1371 prodal Jan ml. z Meziříčí Janovi staršímu z Meziříčí a jeho dědicům. V roce 1416 [[Lacek z Kravař]] prodal Anně z Meziříčí všechny meziříčské statky, tj. Hodov, [[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] a [[Olší nad Oslavou|Olší]] s příslušenstvím jako její věno. V roce 1447 pak Jiří z Kravař převedl Hodov na [[Jan z Lomnice|Jana staršího z Lomnice]]. Po Janově smrti připadl Hodov jeho synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna v roce 1552 ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]]. V době, kdy majitelem Budišova byl rod Berků z Dubé a Lipého spadl správně Hodov pod Budišov. V roce 1775 byl snížen Hodovu robotní závazek.<ref name=":0" /> V roce 1715 převzala majetky budišovského panství Anna Františka z Valdštejna, která si později vzala Ignáce z Paaru. V roce 1794 pak dcery Jana Paara prodaly panství Jáchymu Stettenhofenovi z Vídně.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a11-nejstarsi-historie-vlastnici-hodova-do-svobodnych-panu-z-</ref> Rytíř Stettenhofen zemřel v Budišově v roce 1813 a panství převzala jeho dcera, ta si pak roku 1817 vzala Jana M. Václava Pötting-Persinga, po její smrti pak panství roku 1854 převzal bratr jejího prvního manžela Karel Baratta-Dragono a od roku 1880 pak panství spravoval jeho syn Norbert Baratta-Dragono a následně pak připadlo panství Richardovi Baratta-Dragonovi.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a12-jachym-stettenhofen-jeho-nastupci</ref> |
|||
V roce 1817 byla ve vsi postavena školní budova, která pak byla v roce 1888 rozšířena. V roce 1895 pak obec zachvátil velký požár, kdy shořelo 12 domů a 13 stodol.<ref name=":0" /> V roce 1818 byla na návsi postavena kaplička.<ref name=":1" /> Roku 1848 a roku 1863 byly postaveny u cest nedaleko obce kříže.<ref name=":2">http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/d-kronika-obce-hodova-do-roku-1957, s. 34, s. 39, s. 55, s 57, s. 58, s. 59, s. 63, s. 74, s. 75, s. 77, s. 95, s. 100, s. 106</ref> Mezi lety 1850 a 1884 pod Hodov spadala Studnice, mezi lety 1850 a 1910 pak také Rohy. V roce 1897 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a roku 1911 Národní jednota a Omladina.<ref name="mistopis" /> V roce 1911 byl postaven nový kříž u cesty a také hasičská zbrojnice. Roku 1917 byl rekvírován zvon z kapličky, do první světové války bylo odvedeno 115 občanů z Hodova, z nichž na bojištích války zemřelo 16.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a13-hodov-v-1-sv-valce</ref> V roce 1921 obdržel úřad ve Velkém Meziříčí anonymní udání, že starosta správně neodvádí dávky státu a také byl téhož roku v obci postaven pomník obětem první světové války a byl nalezen poklad stříbrných mincí. V roce 1923 byla založena obecní knihovna. V roce 1925 byl jmenován čestným občanem učitel Bedřich Hodyc. V roce 1927 byl vysvěcen nový zvon do kaple.<ref name=":2" /> V roce 1890 bylo v obci 84 domů s 533 obyvateli, později v roce 1900 v obci žilo 520 obyvatel a stálo 83 domů.<ref name=":0" /> |
|||
Ve druhé polovině 19. století došlo k velkému rozvoji v celé tehdejší společnosti. Velký rozmach obce nastal v druhé polovině 19. století. V roce 1890 bylo v obci 84 domů a žilo zde 533 obyvatel, později v roce 1900 zde žilo 520 obyvatel a bylo tady 83 domů. V roce 1817 byla zahájena výuka ve [[škola|škole]]. Vytvořil se obraz obce, který trvá dodnes bez podstatných změn. |
|||
Po roce 1945 byl majetek rodiny Baratta-Dragono zkonfiskován.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-hodov-ve-2-sv-valce</ref> Mezi lety 1948 a 1950 byl v obci postaven kulturní dům.<ref name=":1" /> V roce 1952 bylo v obci založeno JZD a v roce 1955 byl postaven kravín. Roku 1957 byla v obci založena sokolská jednota.<ref name=":2" /> Od roku 1960 patřil Hodov do okresu Třebíč.<ref name=":3">{{Citace monografie |
|||
| ⚫ | |||
| příjmení = Štarha |
|||
| jméno = Ivan |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy : 1850-2009 |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/741403440 |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Moravský zemský archiv v Brně |
|||
| místo = Brno |
|||
| rok vydání = |
|||
| počet stran = 383 |
|||
| strany = 79 |
|||
| isbn = 978-80-86931-59-3 |
|||
| isbn2 = 80-86931-59-5 |
|||
| oclc = 741403440 |
|||
}}</ref> V roce 1965 pak byly na pozemcích obce vybudovány rybníky Obecník I a Obecník II, roku 1976 pak bylo místní JZD začleněno pod JZD Budišov a roku 1979 byla zrušena místní škola.<ref name=":4">http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-dulezita-data-v-zivote-obce-po-roce-1900</ref> Mezi lety 1980 a 1990 byl Hodov správně začleněn pod Budišov.<ref name=":3" /> Roku 1989 pak započala stavba multifunkční budovy a v roce 1992 byla obnovena činnost mateřské školy<ref name=":4" /> a v roce 1995 byla v obci opět otevřena škola.<ref name=":1" /> V roce 2002 pak byla obec plynofikována a rozveden obecní vodovod, následně pak roku 2004 byl rozveden i internet. V roce 2008 pak byla opět zrušena škola. Roku 2008 byla opravena silnice do Kundelova a o rok později byl rekonstruován park u pomníku padlým.<ref name=":4" /> |
|||
| ⚫ | |||
{| class="wikitable" style="text-align:right" |
{| class="wikitable" style="text-align:right" |
||
| Řádek 91: | Řádek 161: | ||
„Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“<ref>Z obecní kroniky</ref> |
„Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“<ref>Z obecní kroniky</ref> |
||
Kamenná kaple byla postavena v roce 1818, v kapli je socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]]. V roce 1975 byla opravena střecha kaple a roku 1999 kaple byla nově omítnuta, byl opraven krov, byl položen nový šindel a instalováno automatické zvonění. V roce 1917 byl zvon rekvírován pro vojenské účely. Nahradil ho ocelový, který záhy praskl. Nový zvon byl ulit v [[Brno|Brně]] E. Nanouškem a 4. září 1927 byl posvěcen.<ref>http://www.hodov.cz/historie</ref> |
|||
=== Svatý Jan Nepomucký === |
=== Svatý Jan Nepomucký === |
||
| Řádek 99: | Řádek 169: | ||
Dle dokladů místní kroniky má škola v Hodově dávnou tradici. Již v roce 1817 zde prokazatelně existuje jednotřídní škola, která je později – v roce 1888, nárůstem dětí i z blízké obce [[Rohy (okres Třebíč)|Rohy]], rozšířena na školu dvoutřídní. Škola se nacházela ve středu obce, v místě dnešní budovy pohostinství. |
Dle dokladů místní kroniky má škola v Hodově dávnou tradici. Již v roce 1817 zde prokazatelně existuje jednotřídní škola, která je později – v roce 1888, nárůstem dětí i z blízké obce [[Rohy (okres Třebíč)|Rohy]], rozšířena na školu dvoutřídní. Škola se nacházela ve středu obce, v místě dnešní budovy pohostinství. |
||
Se stavbou nové školy se začalo v zimě roku 1947, otevřena byla k 1. září 1949. Učilo se zde až do roku 1979, kdy byla škola tehdejšími předpisy zrušena a děti musely dojíždět do školy v [[Budišov]]ě. Svoji činnost si |
Se stavbou nové školy se začalo v zimě roku 1947, otevřena byla k 1. září 1949. Učilo se zde až do roku 1979, kdy byla škola tehdejšími předpisy zrušena a děti musely dojíždět do školy v [[Budišov]]ě. Svoji činnost si zachovala pouze [[mateřská škola]], která pak byla také uzavřena a až roku 1992 obnovena.<ref name=":4" /> |
||
K obnově školy v obci dochází znovu k 1. září 1995, již jako jednoho zařízení základní školy, školní družiny a mateřské školy s celodenním provozem |
K obnově školy v obci dochází znovu k 1. září 1995,<ref name=":1" /> již jako jednoho zařízení základní školy, školní družiny a mateřské školy s celodenním provozem. V červnu 2008 byla v obci Hodov uzavřena Základní škola a v provozu zůstala pouze Mateřská škola.<ref name=":4" /> |
||
== Služby == |
== Služby == |
||
Hodov nabízí, stejně jako mnoho dalších vesnic této velikosti, poměrně velké množství služeb. Mezi ty základní patří obchod se smíšeným zbožím. V stejné budově naleznete také pobočku [[Česká pošta|České pošty]], Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jedná v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Černý|jméno = Kamil|titul = Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti|url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/posta-se-chce-zbavit-dalsich-pobocek-starostove-jsou-proti-20160131.html|vydavatel = Třebíčský deník|datum vydání = 2016-01-31|datum přístupu = 2016-02-29}}</ref> Kulturním účelům v obci pak slouží také kulturní dům vybudovaný v letech 1948–1950 |
Hodov nabízí, stejně jako mnoho dalších vesnic této velikosti, poměrně velké množství služeb. Mezi ty základní patří obchod se smíšeným zbožím. V stejné budově naleznete také pobočku [[Česká pošta|České pošty]], Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jedná v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Černý|jméno = Kamil|titul = Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti|url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/posta-se-chce-zbavit-dalsich-pobocek-starostove-jsou-proti-20160131.html|vydavatel = Třebíčský deník|datum vydání = 2016-01-31|datum přístupu = 2016-02-29}}</ref> Kulturním účelům v obci pak slouží také kulturní dům vybudovaný v letech 1948–1950.<ref name=":1" /> Hodov měl jako jeden z prvních v okolí kvalitní udržované travnaté hřiště, v současnosti se staví další, tréninkové, a do budoucna se plánují [[tenis]]ové kurty. Součástí školního areálu je také malé hřiště na [[nohejbal]] či pískoviště pro školku a často využívaná točitá skluzavka. Třebíčsko se může chlubit množstvím umělých vodních ploch; Hodov není výjimkou. Na území obce se nachází čtyři rybníky (Obecník I, II, Na Dědině, Za Kravínem), z nichž Obecník I a II a rybník Za Kravínem zadržují užitkovou vodu a v parných letních dnech slouží jako koupaliště a na rybníku Na Dědině se téměř nepřetržitě celou zimu bruslí. |
||
== Zajímavosti == |
== Zajímavosti == |
||
| Řádek 127: | Řádek 197: | ||
* [[Jan Kudrna (pedagog)|Jan Kudrna]] (1887–?), pedagog |
* [[Jan Kudrna (pedagog)|Jan Kudrna]] (1887–?), pedagog |
||
* [[Josef Mezlík]] (* 1961), fotbalista |
* [[Josef Mezlík]] (* 1961), fotbalista |
||
*Bedřich Hodyc, učitel, čestný občan Hodova<ref name=":2" /> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 4. 4. 2020, 19:36
| Hodov | |
|---|---|
 Centrum obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°17′38″ s. š., 15°59′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 311 (2023)[1] |
| Rozloha | 10,20 km² |
| Katastrální území | Hodov |
| Nadmořská výška | 500 m n. m. |
| PSČ | 675 04 |
| Počet domů | 115 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Hodov Hodov č. p. 54 675 04 Hodov ou.hodov@horacko.cz |
| Starosta | Ing. Stanislav Jaša |
| Oficiální web: www | |
  Hodov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590622 |
| Kód části obce | 40614 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hodov (dříve Hodaw, Hola, možná i Hoda,[3] něm. Hodau[4]) je obec ležící v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, severně od města Třebíče (12 km) a jihojihozápadně od Velkého Meziříčí (8 km) na okresní silnici z Budišova do Oslavičky. Průměrná nadmořská výška obce je 500 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 311[1] obyvatel. Typická moravská „dědina“ je podle místních zvyklostí rozdělena na několik částí: Na Dědině (střed), V Hodůvku, Pustý (u cesty k Rohům), V Chalupách, Na Véhoně, Na Lóčkách, Za Kravínem, Za Pekařovéma.[3]
Sousedními obcemi sídla jsou Vlčatín, Oslavička, Budišov, Nárameč, Rohy, Rudíkov a Studnice.
Historie
První zmínka o obci pochází z roku 1349.[5] Do té doby Hodov náležel tasovskému panství, ale v roce 1349 se Jan z Tasova zřekl větší části vsi a předal ji do majetku Beneše z Meziříčí a menší část pak prodal Ondřeji z Okarce. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ v roce 1371 prodal Jan ml. z Meziříčí Janovi staršímu z Meziříčí a jeho dědicům. V roce 1416 Lacek z Kravař prodal Anně z Meziříčí všechny meziříčské statky, tj. Hodov, Hrbov a Olší s příslušenstvím jako její věno. V roce 1447 pak Jiří z Kravař převedl Hodov na Jana staršího z Lomnice. Po Janově smrti připadl Hodov jeho synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna v roce 1552 ves prodali Zikmundu Heldtovi z Kementu. V době, kdy majitelem Budišova byl rod Berků z Dubé a Lipého spadl správně Hodov pod Budišov. V roce 1775 byl snížen Hodovu robotní závazek.[3] V roce 1715 převzala majetky budišovského panství Anna Františka z Valdštejna, která si později vzala Ignáce z Paaru. V roce 1794 pak dcery Jana Paara prodaly panství Jáchymu Stettenhofenovi z Vídně.[6] Rytíř Stettenhofen zemřel v Budišově v roce 1813 a panství převzala jeho dcera, ta si pak roku 1817 vzala Jana M. Václava Pötting-Persinga, po její smrti pak panství roku 1854 převzal bratr jejího prvního manžela Karel Baratta-Dragono a od roku 1880 pak panství spravoval jeho syn Norbert Baratta-Dragono a následně pak připadlo panství Richardovi Baratta-Dragonovi.[7]
V roce 1817 byla ve vsi postavena školní budova, která pak byla v roce 1888 rozšířena. V roce 1895 pak obec zachvátil velký požár, kdy shořelo 12 domů a 13 stodol.[3] V roce 1818 byla na návsi postavena kaplička.[5] Roku 1848 a roku 1863 byly postaveny u cest nedaleko obce kříže.[8] Mezi lety 1850 a 1884 pod Hodov spadala Studnice, mezi lety 1850 a 1910 pak také Rohy. V roce 1897 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a roku 1911 Národní jednota a Omladina.[4] V roce 1911 byl postaven nový kříž u cesty a také hasičská zbrojnice. Roku 1917 byl rekvírován zvon z kapličky, do první světové války bylo odvedeno 115 občanů z Hodova, z nichž na bojištích války zemřelo 16.[9] V roce 1921 obdržel úřad ve Velkém Meziříčí anonymní udání, že starosta správně neodvádí dávky státu a také byl téhož roku v obci postaven pomník obětem první světové války a byl nalezen poklad stříbrných mincí. V roce 1923 byla založena obecní knihovna. V roce 1925 byl jmenován čestným občanem učitel Bedřich Hodyc. V roce 1927 byl vysvěcen nový zvon do kaple.[8] V roce 1890 bylo v obci 84 domů s 533 obyvateli, později v roce 1900 v obci žilo 520 obyvatel a stálo 83 domů.[3]
Po roce 1945 byl majetek rodiny Baratta-Dragono zkonfiskován.[10] Mezi lety 1948 a 1950 byl v obci postaven kulturní dům.[5] V roce 1952 bylo v obci založeno JZD a v roce 1955 byl postaven kravín. Roku 1957 byla v obci založena sokolská jednota.[8] Od roku 1960 patřil Hodov do okresu Třebíč.[11] V roce 1965 pak byly na pozemcích obce vybudovány rybníky Obecník I a Obecník II, roku 1976 pak bylo místní JZD začleněno pod JZD Budišov a roku 1979 byla zrušena místní škola.[12] Mezi lety 1980 a 1990 byl Hodov správně začleněn pod Budišov.[11] Roku 1989 pak započala stavba multifunkční budovy a v roce 1992 byla obnovena činnost mateřské školy[12] a v roce 1995 byla v obci opět otevřena škola.[5] V roce 2002 pak byla obec plynofikována a rozveden obecní vodovod, následně pak roku 2004 byl rozveden i internet. V roce 2008 pak byla opět zrušena škola. Roku 2008 byla opravena silnice do Kundelova a o rok později byl rekonstruován park u pomníku padlým.[12]
Do roku 2014 byl starostou obce Pavel Klíma,[13] od roku 2014 vykonává funkci starosty Ing. Stanislav Jaša.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 475 | 508 | 533 | 520 | 529 | 535 | 511 | 389 | 407 | 380 | 359 | 323 | 306 |
Kaple
„Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“[15]
Kamenná kaple byla postavena v roce 1818, v kapli je socha sv. Jana Nepomuckého. V roce 1975 byla opravena střecha kaple a roku 1999 kaple byla nově omítnuta, byl opraven krov, byl položen nový šindel a instalováno automatické zvonění. V roce 1917 byl zvon rekvírován pro vojenské účely. Nahradil ho ocelový, který záhy praskl. Nový zvon byl ulit v Brně E. Nanouškem a 4. září 1927 byl posvěcen.[16]
Svatý Jan Nepomucký
M. I. Jelínek a dílna F. Alex. Jelínka: Sv. Jan Nepomucký. Původně polychromováno. Tuto kamennou sochu lze datovat do 40. let 18. století. Je v životní velikosti. Autora sochy charakterizuje trojúhelníkový obličej, podobný tváři Sv. Václava z Okresního muzea v Mladé Boleslavi.[17]
Škola
Dle dokladů místní kroniky má škola v Hodově dávnou tradici. Již v roce 1817 zde prokazatelně existuje jednotřídní škola, která je později – v roce 1888, nárůstem dětí i z blízké obce Rohy, rozšířena na školu dvoutřídní. Škola se nacházela ve středu obce, v místě dnešní budovy pohostinství.
Se stavbou nové školy se začalo v zimě roku 1947, otevřena byla k 1. září 1949. Učilo se zde až do roku 1979, kdy byla škola tehdejšími předpisy zrušena a děti musely dojíždět do školy v Budišově. Svoji činnost si zachovala pouze mateřská škola, která pak byla také uzavřena a až roku 1992 obnovena.[12]
K obnově školy v obci dochází znovu k 1. září 1995,[5] již jako jednoho zařízení základní školy, školní družiny a mateřské školy s celodenním provozem. V červnu 2008 byla v obci Hodov uzavřena Základní škola a v provozu zůstala pouze Mateřská škola.[12]
Služby
Hodov nabízí, stejně jako mnoho dalších vesnic této velikosti, poměrně velké množství služeb. Mezi ty základní patří obchod se smíšeným zbožím. V stejné budově naleznete také pobočku České pošty, Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jedná v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.[18] Kulturním účelům v obci pak slouží také kulturní dům vybudovaný v letech 1948–1950.[5] Hodov měl jako jeden z prvních v okolí kvalitní udržované travnaté hřiště, v současnosti se staví další, tréninkové, a do budoucna se plánují tenisové kurty. Součástí školního areálu je také malé hřiště na nohejbal či pískoviště pro školku a často využívaná točitá skluzavka. Třebíčsko se může chlubit množstvím umělých vodních ploch; Hodov není výjimkou. Na území obce se nachází čtyři rybníky (Obecník I, II, Na Dědině, Za Kravínem), z nichž Obecník I a II a rybník Za Kravínem zadržují užitkovou vodu a v parných letních dnech slouží jako koupaliště a na rybníku Na Dědině se téměř nepřetržitě celou zimu bruslí.
Zajímavosti
- Kolem roku 1750 bylo ve vsi 96 sedláků. Existovala šestidenní povinná robota; z toho týdně 3 dny s dvěma koňmi a 3 dny pěšky. Roboty se vykonávaly těžko, místo s koňmi se pracovalo s volem a koněm, a nebo pěšky 10 – 5 hodin.
- V hodovské kapličce je oltář sv. Jana Nepomuckého, před ním v zemi leží kámen s vytesanou klečící osobou.
- Na „kerchůvku“ se pochovávalo za dob, kdy byla na Hodov uvalena klatba za neplacení desátků. Ve skutečnosti se zde však nikdy žádný pohřeb nekonal, protože celý rok, po který Hodov neplatil desátky, nikdo neumřel.
- Z roku 1827 se dochoval školní protokol „Widerholungsstunden Schul-Protokoll“.
- V polovině 19. století bylo v hodovské škole 91 žáků, o padesát let později okolo 144 (včetně přespolních žáků ze sousedních Rohů).
- 9. října 1895 vznikl v čísle 38 oheň, jenž zachvátil 12 domů, 9 výměnkářských chalup a 13 stodol plných obilí.
- V roce 1890 bylo v obci 84 domů a žilo zde 533 obyvatel, později v roce 1900 zde žilo 520 obyvatel a bylo tady 83 domů. V současnosti (2006) má Hodov asi 300 obyvatel a 108 domů.
- Pokud se bavíte s místními, je mnohdy velice těžké orientovat se v příjmení jednotlivých rodin. Pokud přijedete do Hodova a budete hledat např. Zemanovy, buďte si jistí, že vás pošlou k Tesařům nebo k Mejzlíkům. Večeřům zase nikdo z Hodováků neřekne jinak než Řiháčkovi. Prakticky každý dům má dvě, tři či více jmen. Další jména pocházejí především od předchozích majitelů, kteří již v domě nežijí, či přiženěním nové větvě rodiny.
Statistika a data
- Celková výměra obce je 651 ha polí, 77 ha luk, 4 ha zahrad, 62 ha pastin, 207 ha lesa.
- Jména tratí: Na Liščí skále, Horka, Maliny, Haty, Zadní a přední Dálky, Sečka, na Zahumenicích, na Vodavkách, v Lopatách, v Teputech, na Koženkách, za Hejlovým, Vitoslavská, na Hřebačkách, pod Robáčky; roku 1749: na Vostrůvkách, u Berky, na Vízi, na Skuči, na Vitovský, ve Žlebcích, Pod Padělky
- Nejstarší rodiny: Hejlova, Pátkova, Kotkova, Korbelova, Klejdusova a Konečných (která přetrvává až dodnes).
Osobnosti
- Marie Benčová (1865–?), spisovatelka
- František Horký (1917–1942), voják, pilot RAF
- Jan Kudrna (1887–?), pedagog
- Josef Mezlík (* 1961), fotbalista
- Bedřich Hodyc, učitel, čestný občan Hodova[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Vel.-Meziříčský okres. V nakl. GARN 1. vyd. vyd. Brno: GARN 472 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-71-4, ISBN 80-86347-71-0. OCLC 761168402 S. 173-178.
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 91.
- ↑ a b c d e f Kraj Vysočina : města a obce kraje Vysočina : tradice, historie, památky, turistika, současnost.. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia 413 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904275-2-5, ISBN 80-904275-2-9. OCLC 879563331 S. 313.
- ↑ http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a11-nejstarsi-historie-vlastnici-hodova-do-svobodnych-panu-z-
- ↑ http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a12-jachym-stettenhofen-jeho-nastupci
- ↑ a b c d http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/d-kronika-obce-hodova-do-roku-1957, s. 34, s. 39, s. 55, s 57, s. 58, s. 59, s. 63, s. 74, s. 75, s. 77, s. 95, s. 100, s. 106
- ↑ http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a13-hodov-v-1-sv-valce
- ↑ http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-hodov-ve-2-sv-valce
- ↑ a b ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy : 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně 383 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86931-59-3, ISBN 80-86931-59-5. OCLC 741403440 S. 79.
- ↑ a b c d e http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-dulezita-data-v-zivote-obce-po-roce-1900
- ↑ http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/c-prilohy/c13-seznam-rychtaru-predsedu-starostu
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Z obecní kroniky
- ↑ http://www.hodov.cz/historie
- ↑ Alois Plichta, Vladimír Němeček, Adolf Rossi: Za uměním Vysočiny)
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti [online]. Třebíčský deník, 2016-01-31 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hodov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hodov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hodov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- p. Aug. Kratochvíl: Vlastivěda moravská, Vel.Meziříčský okres, 1907
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci
