Zoologická zahrada Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zoologická zahrada Praha
Údolí slonů v Zoo Praha
Údolí slonů v Zoo Praha
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Zakladatel Jiří Janda
Datum založení 28. září 1931
Ředitel(ka) Miroslav Bobek
Počet druhů 684[1]
Počet zvířat 5017[1]
Vyhledávané druhy varan komodský
gorila nížinná
kůň Převalského
velemlok čínský
gaviál indický
želva sloní
slon indický
Rozloha 58 [1] ha
Členství UCSZ EAZA EARAZA IZEA ESB WAZA WWT
Souřadnice
Zoologická zahrada Praha
Zoologická zahrada Praha
Oficiální webové stránky

Zoo Praha (oficiálně Zoologická zahrada hl. m. Prahy) je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 28. září 1931. Jde o moderní zahradu, která ukazuje zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy (nejznámější z nich je záchrana koně Převalského – projekt Návrat divokých koní).

V pražské zoo bylo k 31. prosinci 2017 chováno 5017 zvířat v 684 druzích.[2] V posledních letech se počet návštěvníků pohybuje nad hranicí 1,3 miliónu ročně. V letech 2016 a 2017 byla dokonce překonána hranice 1,4 milionu návštěv.[3] V roce 2009 se zoo stala dokonce nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Česku.[4] V roce 2007 byla prestižním časopisem Forbes Traveler zařazena mezi osm nejlepších zoo na světě.[5] V roce 2015 se podle hodnocení uživatelů serveru TripAdvisor umístila mezi světovými zoo na 4. místě.[6] Následně se dostala na 5. místo a toto umístění si udržela i pro rok 2018.[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lemur kata

Prvním pokusem o založení zoologické zahrady v Praze byl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, který 11. února 1881 otiskl pražský deník Prager Tagblatt.[8] V něm hrabě vyzýval, aby na památku připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa byla založena zoologická zahrada. I když se na tuto výzvu přihlásilo několik osob (a přišly i první peníze), byla tato myšlenka po kratších diskusích zapomenuta.

V 19. století se o založení zoo pokoušelo ještě několik osob, mezi nimi i národopisec Vojta Náprstek ze své pozice pražského radního, ale stále zůstávalo jen u prvních plánů.[8] Jedinou výjimkou byla činnost „Spolku pro zoologickou zahradu v Praze“, který v roce 1891 založil JUDr. V. Novák. Po původním plánu umístit zoo na Nebozízku se spolek rozhodl nestavět zoo, ale vystavovat zvířata na několika místech v Praze. První částečně úspěšnou realizací této myšlenky bylo založení jedné takové stanice na Letné v roce 1896. Skládala se z ptačí voliéry, rybníku a opičince (pravděpodobně nikdy nezprovozněného). Fungovala až do roku 1906.

Jiří Janda[editovat | editovat zdroj]

Výběh Africká savana

V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji. Hlavními protagonisty byl cestovatel Jiří Němec a středoškolský profesor Jiří Janda. Přípravou vybudování zoo byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem Jiří Janda (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).[9]

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu.[8] Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda státu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.[10]

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932).[9] Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především svého dlouholetého soka Jiřího Němce, jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Otevření zoo[editovat | editovat zdroj]

Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady na ploše 24 hektarů.[10] Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.

Jako první byla postavena administrativní budova u hlavního vchodu, výběh pro vlky, dřevěný pavilónek pro lvy a tygry a voliéra dravců (nedochovala se, zřítila se v roce 1967 pod tíhou sněhu).[11]

Prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Dalšími zvířaty byli mj. koně Převalského Minka a Ali (do té doby byli ustájeni na statku v Netlukách u Uhříněvsi). Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany kalifornské Hýtu a Batula.

Lachtan Gaston, symbol povodní

Povodně v roce 2002[editovat | editovat zdroj]

Pražskou zoologickou zahradu velmi poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Zoo podle tehdejšího ředitele Petra Fejka neměla dostatečné informace, připravovala se pouze na padesátiletou vodu. Plná evakuace spodní části zahrady proto začala poměrně pozdě a některá zvířata se již přemístit do bezpečí nepodařilo.[12][13]

Největší problém představovala evakuace pavilonu velkých savců. Utracen musel být agresivní sloní samec Kadir, u kterého hrozilo, že uplave (sloni jsou výborní plavci) a bude ohrožovat veřejnost. Evakuovat nebylo možné ani trojici hrochů. Samice Barborka se utopila, další samice Lentilka byla utracena, když hrozilo, že uplave.[12] Samec Slávek přežil, po dvou dnech jej ošetřovatelé našli v patře pavilonu, kam jej voda vyplavila.[12] Uhynul i pár hrošíků liberijských. Zachránit se povedlo dvě slonice, které bylo možné ze zaplavovaného pavilonu odvést a které byly uvázány do provizorních boxů v blízkosti hlavního vchodu.

Gorily byly přemístěny do protipovodňové věže. Ukázalo se ovšem, že voda vystoupá i tam, a bylo nutné přistoupit k evakuaci pomocí gumových člunů.[12] Zachránit se ovšem nepodařilo samce Ponga, který ve věži nebyl nalezen. Z velkých šelem byl utracen lev Bert a jeden medvěd, jejichž evakuace byla vyhodnocena jako příliš riskantní.[13]

Symbolem povodní se pak stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul.[14] V dolní části zoo má originálně řešený podvodní pomníček.

Celkem zoo ztratila 134 zvířat, materiální škody pak přesáhly 230 milionů korun.[12] Některé zasažené objekty čekala demolice. Namísto poničených objektů však v Troji vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl zoologických zahrad.

Úvahy o sloučení[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí botanické zahrady 10 let) se uvažuje o sloučení Zoo Praha a Botanické zahrady hl. m. Prahy.[15] Proti sloučení a výsledkům auditu botanické zahrady se vyslovil například kurátor listnatých dřevin botanické zahrady Pavel Sekerka[15] nebo Karel Jan Štolc.[16] Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat v roce 2009;[17] od té doby však rozhodnutí nepadlo.

Uvažovalo se i o tom, že sloučenému subjektu by měl přibýt do správy i Trojský zámek.[17]

Povodně v roce 2013[editovat | editovat zdroj]

Při povodních v roce 2013 došlo opět k zaplavení spodní části zoo.[18] Materiální škody byly znovu velké, díky včasné evakuaci však tentokrát nedošlo k rozsáhlejším ztrátám na životech zvířat. Evakuaci usnadnilo i to, že sloni a hroši byli jen o několik měsíců dříve přestěhováni do nově vybudovaných pavilonů v horní části zoo, a starý pavilon velkých savců byl tak až na terária prázdný. Uhynuly pouze dvě čejky a několik králíků. Gorily tentokrát přečkaly záplavu v protipovodňové věži svého pavilonu.[19] Po opadnutí vody bylo nutné některá zvířata evakuovaná ze zaplavených objektů dočasně přesunout do jiných zoo, než proběhla nutná rekonstrukce.

Vývoj stavů zvířat[editovat | editovat zdroj]

Počtem kusů i druhů zvířat patří dlouhodobě mezi největší zoo v Česku i Evropy. Na podzim 2018 byla pražská zoo pravděpodobně 10. druhově nejbohatší evropskou zoo.[20]

Od roku 2005 chová zoo více než 600 druhů živočichů. Počet druhů zvířat se mezi lety 2000 a 2010 zvýšil takřka o 300 druhů, v porovnání s počátkem 90. let 20. století se zdvojnásobil. Od roku 2006 je víceméně dlouhodobě stabilní, pouze s výkyvy ovlivňujícími spíše celkový počet jedinců (často odchovy u plazů, úhyny u ryb apod.).[21]

rok kusy druhy poznámky, zásadní události ovlivňující stavy zvířat
1992 1464 336
1993 1429 348
1994 1342 326
1995 1435 351
1996 1447 358
1997 1467 366
1998 1585 378
1999 1597 378
2000 1712 392
2001 1981 415 nový Africký dům a výběh Africká savana – plošné rozšíření zoo
2002 1668 362 pokles: srpnová povodeň (přesun zvířat do jiných zoo, úhyny)
2003 1886 424 návrat zvířat po povodni, obnovené pavilony
2004 3829 532 nové pavilony: Indonéská džungle (nově velké množství ryb), Afrika zblízka
2005 4562 630 od tohoto roku stavy zvířat dlouhodobě stabilní
2006 4825 652
2007 4298 665
2008 5345 674 výkyv počtu jedinců způsoben zásilkou trnorepů v CITES centru + nový pavilon Čambal s řadou ryb
2009 4579 661
2010 4422 672
2011 4334 671
2012 4804 696
2013 4216 672 červnová povodeň
2014 4727 674
2015 4716 681
2016 4776 690
2017 5017 684

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

Zoo Praha je dlouhodobě nejnavštěvovanější českou zoo.

Návštěvnost zoo prvně překročila hranici jednoho milionu návštěv během jednoho roku v roce 2005. Od té doby se pravidelně drží nad touto hranicí a průběžně se zvyšuje.[22] Aktuální rekord je platný z roku 2016, kdy areál zaznamenal 1 448 353 vstupů. V roce 2017 činila návštěvnost o 3227 návštěv méně. Předpokládá se, že pokud by zoo nemusela být uzavřena kvůli vichřici Herward, návštěvnický rekord z roku 2016 by byl překonán.[23] V roce 2018 byl miliontý návštěvník přivítán 21. 8., tedy o dva dny později než v předchozím roce.[24]

18. dubna 2017 byl přivítán jubilejní návštěvník s pořadovým číslem 60 milionů.[2]

Vývoj návštěvnosti (od roku 1991)
Rok Návštěvnost Datum přivítání miliontého návštěvníka[25][26][2] Poznámky (významné události ovlivňující návštěvnost)
1991 451 124
1992 504 111
1993 456 406
1994 470 282
1995 486 838
1996 544 886
1997 527 660
1998 556 000
1999 614 974
2000 635 019
2001 657 521 otevření Afrického domu, pavilonu goril a dalších expozic (70. výročí založení)
2002 527 061 povodeň
2003 613 920 otevírání po povodni opravených pavilonů a expozic
2004 971 883 první mládě gorily Moja; otevření pavilonu Indonéská džungle, do té doby nejdražší stavby v českých zoo
2005 1 214 927 20. 9.
2006 1 112 830 20. 10.
2007 1 266 944 28. 8.
2008 1 196 954 17. 9.
2009 1 296 579 28. 8.
2010 1 185 320 24. 9.
2011 1 371 797 27. 8. otevření Gočárových domků, mláďata tygrů sumaterských
2012 1 285 548 6. 9.
2013 1 115 091 27. 10. otevření Údolí slonů a pavilonu hrochů v horní části zoo, narození první pražského slůněte; povodeň
2014 1 382 243 24. 8. otevření Velemlokária
2015 1 318 382 10. 9. horké léto
2016 1 448 353 16. 8. narození dvou slůňat
2017 1 445 126 19. 8. vichřice Herward, příznivé letní počasí
2018 ? 21. 8. příznivé teplé jaro, horké léto

Stavby a expozice v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

Zatímco horní část zoo má přehledné rozložení s rozlehlými výběhy a několika velkými pavilony, dolní část je v tomto smyslu členitější – velké množství užších cest, řada menších staveb i velkých pavilonů. Ačkoliv je původní areál zoo součástí spodní části, další rozvoj v druhé polovině 20. století směřoval zejména do horního areálu. Dolní část u Vltavy se více rozvíjí až od počátku 21. století.

Pavilony[editovat | editovat zdroj]

V Zoo Praha se aktuálně (v červnu 2018) nachází 13 veřejnosti přístupných pavilonů.

V dolní části zoo se jedná o:

V horní části zoo se jedná o:

  • Pavilon Indonéská džungle (otevřen 2004)
  • Pavilon Afrika zblízka (otevřen 2004)
  • Africký dům (otevřen 2001)
  • Pavilon hrochů (otevřen 2013)
  • Údolí slonů (otevřen 2013)

Indonéská džungle[editovat | editovat zdroj]

Indonéská džungle

Pavilon Indonéská džungle byl postaven v letech 20022004 na místě 50 let starého pavilonu opic. Ve své době se jednalo o největší a nejnákladnější pavilon pro zvířata v dějinách českých zoo. Jeho cena přesáhla 185 miliónů . Indonéská džungle byla slavnostně otevřena 29. listopadu 2004.[27]

Velemlokárium[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2014 byl otevřen unikátní pavilon pro 33 kriticky ohrožených velemloků čínských, včetně tří dospělých jedinců, hlavní atrakcí je největší velemlok v Evropě.[28]

Průchozí expozice[editovat | editovat zdroj]

V Zoo Praha se v červnu 2018 nacházelo 9 průchozích expozic:

  • Ostrov lemurů
  • Indonéská džungle – v pavilonu jsou na volno vypuštěni ptáci
  • Sečuán – v pavilonu na volno vypuštění práci
  • Příroda kolem nás – dvě průchozí voliéry českých ptáků v dolní části v zoo, v návaznosti na dětskou zoo
  • Ptačí mokřady – systém voliér v dolní části zoo, z nichž dvě jsou pro návštěvníky průchozí
  • Africké skály – průchozí voliéra několika druhů ptáků včetně ibisů skalních, kteří uletěli ze zoo po protržení sítě voliéry – viz Úlet ibisů skalních z pražské zoologické zahrady.
  • Dunajská delta – průchozí voliéra mokřadních ptáků včetně kolpíků bílých

V rámci plánovaného komplexu Austrálie bude postaven také průchozí výběh klokanů. Součástí nového Rákosova pavilonu papoušků by mělo být i několik průchozích expozic pro vzácné ptáky.

Expoziční celky[editovat | editovat zdroj]

Ptačí mokřady Expozice nacházející se v oblasti podmáčených luk blízko Pavilonu šelem, otevřená v roce 2010, nabízí systém haťových lávek a ostrůvků (včetně čtyř průchozích voliér), odkud lze pozorovat vodní ptactvo. Je zde chováno hlavně ptactvo z Eurasie, Afriky, Austrálie a Jižní Ameriky, nejznámějšími obyvateli jsou jeřábi, kachny, ibis rudý nebo čejky.
Vodní svět a opičí ostrovy Expoziční celek otevřený roku 2005 je koncipován jako komplex travnatých ostrůvků a vodních ploch, propojených stezkami a lávkami. Expozici obývají jednak živočichové, pro které je voda přirozené prostředí (např. vodomilní tapíři, mokřadní antilopy, čápi, plameňáci nebo jiné vodní ptactvo) a také ti, kterým tvoří vodní příkop bariéru, tedy především různé druhy opic a poloopic. V břehových porostech pak žijí živočichové jako skokani skřehotaví či slípky zelenonohé. Prosklené stěny umožňují pohled do intériérních oblastí i v zimních měsících.
Pláně Expozice, která byla otevřena již se vznikem zoo. Nachází se v oblasti náhorní plošiny, která vznikla z naplavenin řeky Vltavy, nedaleko horní stanice lanovky. Nacházejí se tu prostorné výběhy, které obývají především ohrožené druhy býložravců, např. kůň Převalského (zoo se zásadně podílela na jeho vysazení zpět do mongolské přírody), přímorožec šavlorohý (ve volné přírodě se již nevyskytuje), velbloud dvouhrbý, jelen lyrorohý či bizon.
Dravci Soustava voliér, z nichž některé byly rovněž otevřeny již se vznikem zoo. Obývají ji různé druhy dravců, např. orel východní, sup mrchožravý, krkavec nebo seriema.
Dětská zoo Oblast v dolní části areálu, otevřená v roce 2005. Je koncipována jako velký selský statek i s rybníkem a potokem. Expozici obývají domácí zvířata jako kur domácí, králík domácí, kůň, prase domácí, lama, nutrie. Jsou zde průchozí ohrady s ovcemi a kozami, v další části lze najít exotické domácí mazlíčky běžně chované v domácnostech, např. morčata.
Papouščí stezka Oblast se čtyřmi voliérami, otevřená v roce 2009, kterou obývají papoušci Asie a Austrálie. Voliéry mají dřevěné konstrukce a prostředí, které se nejvíce podobá tomu přirozenému. Nejznámějšími papoušky tu jsou loriové, loríčkové, lorikulové.
Lachtani Expozici tvoří velký mělký bazén napodobují skalnaté pobřeží s prosklenými stěnami. Byla otevřena se vznikem zoo, v letech 2008 a 2009 ovšem prošla rekonstrukcí. Bazén, vybavený čedičovými bloky i se skluzavkou, obývá skupina lachtanů jihoafrických. V těsné blízkosti bazénu se nachází tribuna s kapacitou 250 míst k sezení, odkud lze sledovat komentovaná krmení a lachtaní show, které se konají několikrát denně. Lachtany lze sledovat i z umělé jeskyně pod hladinou.
Skalní masiv Skalní část v jižní části zoo, která byla poskytnuta horským kopytníkům - lze je sledovat i ze stezky Zakázanka. Oblast byla otevřena se vznikem zoo. Najdeme zde tahra himalájského, kozorožce kavkazského a voliéru s orlosupy. Magoti sdílející výběh s paovcemi.
Severský les Expoziční celek Severský les byl do současné podoby vybudován po roce 2000. Nachází se v chladné, lesnaté části zoo. Výběhy umístěné v hustém porostu stromů obývají např. tygr ussurijský, levhart mandžuský, vlk eurasijský, los evropský, sob karelský, nahur modrý, jelen bělohubý nebo sovy. Návštěvníci je mohou sledovat přes prosklené stěny, z dřevěných vyhlídek a lávek.
Voliéry pod skalou Expozice třech průchozích voliér: Africké skály (otevřená 2004), Dunajská delta (2004) a Velká voliéra

(1972). Africké skály nabízejí soustavu jezírek a skal, vhodných k hnízdění. Obývají ji např. ibis skalní, vrubozobí či vodní ptáci. Dunajská delta přiléhá k pavilonu Sečuán a obývají ji převážně vodomilní mokřadní ptáci jako např. kolpíci bílí. Velká voliéra nabízí různé druhy supů a mrchožravých (byla otevřena na místě původní Jandovy voliéry, která existovala již od vzniku zoo).

Ostrov lemurů Velký ostrov, který od pevniny odděluje 3,5 m široký vodní příkop byl otevřen v roce 2005 a nabízí soustavu stezek a kaskád, kde lze sledovat lemury z bezprostřední blízkosti. Ubikaci vyprojektoval akademický architekt Josef Pleskot.
Příroda kolem nás Odpočinkové zóny, kde lze sledovat zvířata volně žijící v české přírodě. A na rozdíl od jiných zvířat žijí v areálu zcela volně a nebyly sem přivezeny.
Austrálie Počátek výstavby nové expozice pro klokany, ďábly medvědovité či vombaty v dolní části zoo byl oznámen 10. 7. 2018.[29]

Další stavby[editovat | editovat zdroj]

Výstavbu nového pavilonu goril dlouhou dobu blokovalo vedení městské části Praha-Troja soudními spory, pražská zoo chce přestěhovat gorily z dolní části záplavové oblasti do bezpečnější lokality. Plánuje se také výstavba nového pavilonu pro pandy velké a lední medvědy. O zapůjčení pand velkých jedná Česko s Čínou, stavební povolení by mohlo být vyřízené v roce 2019.[32]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Hlavní vchod do pražské Zoo s „chodníkem slávy“ představujícím otisky nohou některých populárních chovanců

Zoo Praha je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a jiných organizací a účastní se mnoha záchovných a reintrodukčních programů. Mezi české patří záchrana čápů bílých i černých, sovy pálené, sýčků, puštíků a syslů.

Mezi mezinárodní projekty patří návrat koně Převalského, orlosupů a zubrů do volné přírody. V rámci Evropského záchovného programu (EEP) chová pražská zoo mnoho druhů zvířat, např. slony indické, gorily nížinné, levharty, lvíčky zlatohlavé, orangutany, pandy červené, žirafy Rothschildovy, tučňáky Humboldtovy a mnoho dalších. Pražská zoo vede mezinárodní plemenné knihy koně Převalského a leguána kubánského. Od roku 2004 je Zoo Praha i oficiálním záchranným centrem CITES pro zabavená zvířata.

Pražská zoo nabízí mnoho vzdělávacích programů jak pro školy, tak i pro širokou veřejnost. Mezi ně patří i přednášky v budově vzdělávacího centra, průvodci po zoo, komentovaná krmení zvířat a mnoho dalších. Zoo Praha také spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Českou zemědělskou univerzitou a jinými vysokými školami. V rámci vzdělávacího poslání se také snaží jít příkladem a praktikovat ekologické přístupy. Od září 2018 nechává rozdrtit a následně kompostuje rozložitelné použité nádobí.[33]

V zoo pracuje 204 osob, jejichž průměrný věk je 39 let – nejvíce z nich v chovatelských odděleních zoologického útvaru. Roční náklady na provoz zoo se pohybují kolem 200 miliónů Kč.

Ochranářské aktivity[editovat | editovat zdroj]

Moderní zoologické zahrady se snaží plnit několik úkolů. Jedním z těch, jejichž role stále více stoupá, je ochranářská práce. Ochrana přírody může probíhat buď ex-situ (tj. vlastní odchov zvířat v zoo), nebo in-situ (ochrana druhů a biotopů v místě původu/výskytu). Ne všude je však ochrana přímo v místě původního rozšíření možná, a tak je nutné budovat záložní populace v zoologických zahradách.

Ochrana ex-situ[editovat | editovat zdroj]

Pro chov zvířat v lidské péči je nezbytná vzájemná spolupráce mezi zoologickými zahradami a dalšími zařízeními, zvláště pak u ohrožených druhů. Zoo Praha se zapojuje do evropských i mezinárodních programů, v rámci nichž je koordinován chov řady ohrožených druhů živočichů. Některé tzv. záchovné programy a plemenné knihy vede přímo Zoo Praha. Jiné druhy, v jejichž chovu je úspěšná, může koordinovat jiná významná zoo. Pro některé ohrožené druhy ale není záchovný program (popř. plemenná kniha) připraven, neboť je počet úspěšných chovatelů příliš malý.

Seznam druhů, pro něž vede Zoo Praha evropskou plemennou knihu (ESB) – stav k březnu 2018

Seznam druhů, pro něž vede Zoo Praha evropský záchovný program (EEP) – stav k březnu 2018

Seznam druhů, pro něž vede Zoo Praha mezinárodní plemennou knihu (ISB) – stav k březnu 2018

Celkové zapojení do záchovných programů a plemenných knih – stav k březnu 2018:

  • 63 druhy zařazené do evropských záchovných programů (EEP)
  • 8 druhů vedených v mezinárodních plemenných knihách (ISB)
  • 66 druhů vedených v evropských plemenných knihách (ESB)

Zapojení do ochranářských programů

– stav k 31. 12. 2016:

  • 132 druhy ohrožené podle Červeného seznamu IUCN (zařazené v kategoriích „zranitelný“ až „vyhubený v přírodě“)
  • 91 CITES druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES; zákaz mezinárodního obchodu)
  • 45 druhů zvláště chráněných živočichů České republiky

Ochrana in-situ[editovat | editovat zdroj]

Zoo Praha se dlouhodobě a zejména pak v posledních letech snaží zapojovat do mezinárodních in-situ projektů, a i několik vlastních projektů vytvořila. Marketingově jsou tyto aktivity prezentovány pod sloganem „Pomáháme jim přežít“.[34] Projekty podporuje i veřejnost podpořit pomocí DMS nebo odevzdáním starého mobilu (na ochranářské konto jde 10 Kč za každý kus, od roku 2010 se podařilo vybrat již do konce léta 2018 již takřka 700 000 Kč, dle zprávy z počátku září 2018 jde o peníze z konkrétně 69 280 ks telefonů[35]).

Vybrané mezinárodní in-situ projekty Přehled nejvýznamnějších in-situ projektů, v nichž je zapojena Zoo Praha:

  • Návrat divokých koníkoně Převalského, Mongolsko (Zoo od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. Od roku 2011 organizace vlastních transportů koní do Mongolska /ve spolupráci s Armádou ČR a organizací ITG/. V letech 2011–2018 se jednalo o převoz 31 jedinců z Česka a o další čtyři v rámci vnitrostátního převozu v roce 2016.)
  • Toulavý autobus a další aktivity ve střední Africegorily nížinné, Kamerun (Projekt zaměřený na zlepšení přístupu mladé generace k ochraně goril a dalších živočichů, i přírody jako celku. Podpora strážců rezervací.)
  • Ochrana gaviála indického (Ochrana velkého druhu krokodýla v Indii, který dnes patří mezi kriticky ohrožené. Podpora sledování zvířat proti pytlákům i důraz na osvětu.)
  • Ochrana supa mrchožravého (Aktivity spojené s návratem nejohroženějšího evropského supa do bulharské domoviny. Zoo Praha zároveň koordinuje chov tohoto druhu v evropských zoo.)
  • Reintrodukce orlosupa bradatého (Vypouštění dravců do původního alpského prostředí)
  • Ochrana sajgy mongolské (Monitoring této vzácné antilopy, přispění k porozumění jejich života, a zabránění tak šíření nemocí, jimiž jejich populace strádá.)
  • Podpora Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A (Projekt navazuje na úspěšné aktivity s koňmi Převalského v jiné mongolské rezervaci a zaměřuje se na ochranu medvědů a zejména divokých velbloudů.)
  • Návrat adaxů do severoafrických pouští (Monitoring a zamezení ilegálního zabíjení zvířat)
  • Ochrana laoše (Hrozba vyhubení, snaha založit záchranný chov v lidské péči)
  • Ochrana jihoasijských pěvců (Podpora chovu vzácných ptáků, zejména krasek krátkoocasých či sojkovců na Jávě – metodická výuka chovu ohrožených sojkovců Cikananze, Jáva, Indonésie)
  • Reintrodukce majny Rotschildovy na Bali
  • Ochrana sojkovce modrotemenného (Podpora životaschopné populace v Číně)
  • Záchrana výra filipínského (Podpora vytvoření životaschopné záložní populace v lidské péči – výstavba voliér v záchranné stanici na Filipínách)
  • Ochrana saoly (Podpora zajištění přežití extrémně vzácné antilopy v JV Asii)
  • Záchrana antilop Derbyho v Senegalu

Ochranářské projekty na území Česka

  • Návrat syslů do Trojské kotliny (Podpora kolonie syslů v areálu zoo, kde se zvířata vyskytovala až do 60. let 20. století) – ve spolupráci s AOPK
  • Monitoring populace užovky podplamaté a užovky hladké a péče o ně (Snaha zachovat životaschopnou populaci užovek v místech jejich přirozeného výskytu a zároveň osvěta návštěvníků zoo)
  • Ochrana ještěrky zelené (Revitalizace území v zoo pro podporu opětovného rozšíření tohoto dříve tradičně se vyskytujícího druhu)
  • Monitoring volně žijící kolonie kvakoše nočního v areálu zoologické zahrady

Ředitelé[editovat | editovat zdroj]

Dlouholetý ředitel Zoo Praha Zdeněk Veselovský
Sněhulka, Zoo Praha - Troja
Socha Radegasta v Zoo

Ředitelé Zoo Praha od doby jejího otevření.[36]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dětská tramvaj v Zoo Praha
Lanovka

K trojské zoologické zahradě již desítky let jezdí autobusová linka 112 z Holešovic, doplňovaná midibusovou linkou 236 ze sídliště Bohnice. V minulosti sem bývaly v sezóně provozovány jako posila i speciální (tzv. účelové) zrychlené autobusové linky. Dnem 5. dubna 2008 byla zahájena doprava na lince tzv. zoobusu, rychlíkové linky, které bez zastavování v mezilehlých zastávkách jezdí po trase Nádraží Holešovice – Zoologická zahrada. Linku objednává a platí zoologická zahrada (ročně 900 000 Kč), pro cestující je přeprava bezplatná, dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Linka jezdí o sobotách, nedělích a svátcích, a to v desetiminutovém intervalu. Linka je označena písmeny ZOO.[38] Od roku 2010 jezdí tuto linku dopravce DPÚK.[39]

Turisticky atraktivní je doprava lodí, které mají nedaleko zoo přístaviště pravidelných plaveb. Podél Vltavy jsou parkoviště pro zájezdové autobusy a osobní automobily. Oblast je i cyklisticky atraktivní – po břehu řeky vede značená cyklotrasa č. 2 Praha – Drážďany. Zoo je vybavena stojany na jízdní kola a lze zdarma zapůjčit zámky pro jejich uzamčení. Z důvodu velké vytíženosti linky 112 uvažoval pražský magistrát i o tramvajové trati k jižní části zoo (podél Vltavy).[40] V nejbližších letech však její výstavba není pravděpodobná.

Horní a dolní část zoologické zahrady spojuje od roku 1977 sedačková lanová dráha, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Po zahradě jezdí také silniční vláček. Pro děti je v dolní části zoo určena i dětská tramvaj.

Galerie chovaných druhů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V období druhé světové války byl ředitelem pražské Zoo (od 1. listopadu 1939 do 16. července 1946) plukovník MVDr. Jan Vlasák (* 1893 - † 1957). S pomocí svojí manželky v roce 1942 dokázal jako první na světě uměle odchovat mládě ledního medvěda. Dostalo jméno "Sněhulka". K poctě plukovníka MVDr. Jana Vlasáka plastiku "Sněhulky" ztvárnil v roce 2014 český výtvarník a vysokoškolský pedagog - emeritní profesor - Akademický sochař Kurt Gebauer. (Plastika "Sněhulka" - autor: Kurt Gebauer (* 18. srpna 1941), Technika: galvanoplastika; rok 2014; přibližná výška: 2 metry; Umístění: u hlavní cesty ve svahu v těsné blízkosti u Gočárových domků - Zoo Praha - Troja.)[37]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zoo v číslech [online]. Zoo Praha [cit. 2018-08-04]. Dostupné online. 
  2. a b c Výroční zpráva Zoo Praha 2017
  3. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www.tyden.cz, e-mail:. Pražská zoo jen těsně nepřekonala rekord v návštěvnosti. TÝDEN.cz. 2017-12-31. Dostupné online [cit. 2018-06-04]. (česky) 
  4. Agentura CzechTourism. Nejnavštěvovanějším turistickým cílem je zoo [online]. Portál hlavního města Prahy, 2010-08-17 [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. 
  5. Forbes has named the best zoos of the world [online]. WordPress.org, 2007-11-09 [cit. 2009-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-08. (anglicky) 
  6. iDNES.cz Pražská zoo slaví úspěch, ve světovém žebříčku získala čtvrté místo
  7. Pražská zoo opět mezi elitou. V prestižním žebříčku obhájila páté místo. iDNES.cz [online]. 2018-09-03 [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. 
  8. a b c ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Boj o zoo, s. 9-25. 
  9. a b FELIX, Jiří. Za profesorem Jiřím Jandou [online]. Zoologická zahrada Praha, 1998 [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. 
  10. a b Stručná historie pražské zoo [online]. Zoo Praha [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04. 
  11. ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola První stavby, s. 33-41. 
  12. a b c d e ČT24, ČTK. Tragická povodeň v pražské zoo - uspané gorily se plavily po raftech [online]. Česká televize, 2012-08-13 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  13. a b ŠATOPLET, Jan. Pražská ZOO ztratila stovku zvířat, povodeň poškodila řadu pavilonů [online]. ekolist.cz, 2002-08-17 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  14. Lachtana z pražské zoo skolila infekce [online]. iDnes, 2002-09-10 [cit. 2007-09-29]. Dostupné online. 
  15. a b Botanická zahrada a zoo by se mohly sloučit po roce 2010, Pražský deník, 11. 9. 2008, Jan Brodníček
  16. Karel Jan Štolc: Podstatná poznámka ke spojení Pražské botanické zahrady a ZOO Praha, botany.cz, 25. 6. 2008
  17. a b Pražští radní projednají sloučení zoologické a botanické zahrady, Regiony24, 22. 9. 2009, Mediafax
  18. ČERMÁKOVÁ, Martina. Voda zaplavila spodní část zoo. Gorily jsou v povodňové věži v pořádku [online]. iDnes.cz, rev. 2013-06-03 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  19. ČERMÁKOVÁ, Martina. Gorily chovatelé nakrmili z lodičky, všechny jsou v pořádku a v pohodě [online]. iDnes.cz, 2013-06-04 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  20. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 
  21. Výroční zprávy Zoo Praha 2000–2017
  22. NEKOLNÝ, Lukáš. Vývoj návštěvnosti zoologických zahrad Česka, Slovenska a Německa po roce 1989. Gazella. 2018, s. 190–215. 
  23. Skvělý rok Zoo Praha. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-07-09]. (česky) 
  24. Letošní miliontá návštěvnice Zoo Praha dostala hezký dárek — PražskýDEN.cz. PražskýDEN.cz. 2018-08-21. Dostupné online [cit. 2018-09-07]. (česky) 
  25. Výroční zpráva Zoo Praha 2012
  26. Výroční zpráva Zoo Praha 2014
  27. Klaus otevřel nový pavilon pražské zoo [online]. iDnes, 2004-11-29 [cit. 2007-09-29]. Dostupné online. 
  28. Zoo Praha ukáže největšího velemloka v Evropě. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  29. V Zoo Praha začala stavba expozice pro „tasmánské čerty“. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. (česky) 
  30. Pražská zoo otevírá Gočárovy domy | Zajímavosti. Lidovky.cz [online]. 2011-03-26 [cit. 2018-06-04]. Dostupné online. (česky) 
  31. Rozhledna Obora byla uzavřena a demontována Tato rozhledna byla postavena v minulé dekádě a i přes pravidelnou údržbu se její životnost – vzhledem ke zvolenému konstrukčnímu řešení a materiálu – skončila. Zoo Praha, 2018.
  32. Pražská zoo představila nové pavilony pro pandy i lední medvědy. ČT24 [online]. 2017-06-08. Dostupné online. 
  33. V pražské zoo představili elektrický kompostér na bioplasty | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. (česky) 
  34. Pomáháme jim přežít. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-03-23]. (česky) 
  35. Sběr starých mobilů a tabletů vynesl pražské zoo skoro 700.000 Kč - Ekolist.cz. Ekolist.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-07]. (česky) 
  36. http://www.zoopraha.cz/vse-o-zoo/historie/43-reditele-prazske-zoo
  37. Informační tabule u Gočárových domků v těsné blízkosti hlavní cesty a pod sochou "Sněhulky".
  38. Doprava do pražské Zoo zdarma. Zlepšení dopravního servisu návštěvníků Zoo. [online]. BUSportál, 2008-04-02 [cit. 2009-09-23]. Dostupné online. 
  39. 103125 Nádraží Holešovice - Zoologická zahrada, jízdní řád platný od 31.03.2012 do 30.09.2012, DPÚK
  40. Plánované tramvajové tratě do roku 2020 [online]. Metroweb [cit. 2009-09-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAFKA, Josef. Pamětní spis o zoologické a akklimatační zahradě v Praze. Praha: Družstvo zoologické a aklimatační zahrady, 1899. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Průvodce po zoologické zahradě v Praze-Troji. Praha: vl.n., 1934. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Zoologická zahrada : Feuilletony a úvahy 1921–24. Praha: s.n., 1924. Dostupné online. 
  • HERÁŇOVÁ, Hana. Zapomenuté projekty pražské zoo. Živa. 2011, čís. 6, s. 296–299. Dostupné online. ISSN 0044–4812. 
  • Presskit k tiskové konferenci Zoo Praha 15. 3. 2018 "Vzácní a jedineční".

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]