Zoologická zahrada Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zoologická zahrada Praha
Pavilón velkých savců v Zoo Praha
Pavilón velkých savců v Zoo Praha
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Zakladatel Jiří Janda
Datum založení 28. září 1931
Ředitel(ka) Miroslav Bobek
Počet druhů 645[1]
Počet zvířat 4158[1]
Vyhledávané druhy varan komodský
gorila nížinná
kůň Převalského
velemlok čínský
gaviál indický
Rozloha 58[1] ha
Členství UCSZ EAZA EARAZA IZEA ESB WAZA WWT
Souřadnice
Zoologická zahrada Praha
Zoologická zahrada Praha
Oficiální webové stránky

Zoo Praha – plným názvem Zoologická zahrada hl. m. Prahy – je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 28. září 1931. Jde o moderní zahradu, která ukazuje zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy (nejznámější z nich je záchrana koně Převalského).

V pražské zoo bylo k 31. prosinci 2015 chováno 4716 zvířat v 681 druzích.[1] V posledních letech se počet návštěvníků pohybuje nad hranicí 1 miliónu ročně, čímž se zoo stala nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Česku.[2] V roce 2007 byla prestižním časopisem Forbes Traveler zařazena mezi osm nejlepších zoo na světě.[3] V roce 2015 se umístila na 4. místě na světě podle hodnocení serveru TripAdvisor.[4]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Hlavní vchod do pražské Zoo s „chodníkem slávy“ představujícím otisky nohou některých populárních chovanců

Zoo Praha je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a jiných organizací a účastní se mnoha záchovných a reintrodukčních programů. Mezi české patří záchrana čápů bílých i černých, sovy pálené, sýčků, puštíků a syslů.

Mezi mezinárodní projekty patří návrat koně Převalského, orlosupů a zubrů do volné přírody. V rámci Evropského záchovného programu (EEP) chová pražská zoo mnoho druhů zvířat, např. slony indické, gorily nížinné, levharty, lvíčky zlatohlavé, orangutany, pandy červené, žirafy Rothschildovy, tučňáky Humboldtovy a mnoho dalších. Pražská zoo vede mezinárodní plemenné knihy koně Převalského, leguána kubánského, hroznýšovce kubánského, želvy černavé a orlície bornejské a evropskou plemennou knihu ocelota stromového. Od roku 2004 je Zoo Praha i oficiálním záchranným centrem CITES pro zabavená zvířata.

Pražská zoo nabízí mnoho vzdělávacích programů jak pro školy, tak i pro širokou veřejnost. Mezi ně patří i přednášky v budově vzdělávacího centra, průvodci po zoo, komentovaná krmení zvířat a mnoho dalších. Zoo Praha také spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Českou zemědělskou univerzitou a jinými vysokými školami.

V Zoo pracuje 204 osob, jejichž průměrný věk je 39 let – nejvíce z nich v chovatelských odděleních zoologického útvaru. Roční náklady na provoz Zoo se pohybují kolem 200 miliónů Kč.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lemur kata

Prvním pokusem o založení zoologické zahrady v Praze byl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, který 11. února 1881 otiskl pražský deník Prager Tagblatt.[5] V něm hrabě vyzýval, aby na památku připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa byla založena zoologická zahrada. I když se na tuto výzvu přihlásilo několik osob (a přišly i první peníze), byla tato myšlenka po kratších diskusích zapomenuta.

V 19. století se o založení zoo pokoušelo ještě několik osob, mezi nimi i národopisec Vojta Náprstek ze své pozice pražského radního, ale stále zůstávalo jen u prvních plánů.[5] Jedinou výjimkou byla činnost „Spolku pro zoologickou zahradu v Praze“, který v roce 1891 založil JUDr. V. Novák. Po původním plánu umístit zoo na Nebozízku se spolek rozhodl nestavět zoo, ale vystavovat zvířata na několika místech v Praze. První částečně úspěšnou realizací této myšlenky bylo založení jedné takové stanice na Letné v roce 1896. Skládala se z ptačí voliéry, rybníku a opičince (pravděpodobně nikdy nezprovozněného). Fungovala až do roku 1906.

Jiří Janda[editovat | editovat zdroj]

Výběh Africká savana

V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji. Hlavními protagonisty byl cestovatel Jiří Němec a středoškolský profesor Jiří Janda. Přípravou vybudování Zoo byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem Jiří Janda (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).[6]

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu.[5] Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda státu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.[7]

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932).[6] Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především svého dlouholetého soka Jiřího Němce, jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Otevření zoo[editovat | editovat zdroj]

Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady na ploše 24 hektarů.[7] Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.

Jako první byla postavena administrativní budova u hlavního vchodu, výběh pro vlky, dřevěný pavilónek pro lvy a tygry a voliéra dravců (nedochovala se, zřítila se v roce 1967 pod tíhou sněhu).[8]

Prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Dalšími zvířaty byli mj. koně Převalského Minka a Ali (do té doby byli ustájeni na statku v Netlukách u Uhříněvsi). Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany Hýtu a Batula.

Lachtan Gaston, symbol povodní

Povodně v roce 2002[editovat | editovat zdroj]

Pražskou zahradu velmi poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Zoo podle tehdejšího ředitele Petra Fejka neměla dostatečné informace, připravovala se pouze na padesátiletou vodu. Plná evakuace spodní části zahrady proto začala poměrně pozdě a některá zvířata se již přemístit do bezpečí nepodařilo.[9][10]

Největší problém představovala evakuace Pavilonu velkých savců. Utracen musel být agresivní sloní samec Kadir, u kterého hrozilo, že uplave (sloni jsou výborní plavci) a bude ohrožovat veřejnost. Evakuovat nebylo možné ani trojici hrochů. Samice Barborka se utopila, další samice Lentilka byla utracena, když hrozilo, že uplave.[9] Samec Slávek přežil, po dvou dnech jej ošetřovatelé našli v patře pavilonu, kam jej voda vyplavila.[9] Uhynul i pár hrošíků liberijských. Zachránit se povedlo dvě slonice, které bylo možné ze zaplavovaného pavilonu odvést a které byly uvázány do provizorních boxů v blízkosti hlavního vchodu.

Gorily byly přemístěny do protipovodňové věže. Ukázalo se ovšem, že voda vystoupá i tam, a bylo nutné přistoupit k evakuaci pomocí gumových člunů.[9] Zachránit se ovšem nepodařilo samce Ponga, který ve věži nebyl nalezen. Z velkých šelem byl utracen lev Bert a jeden medvěd, jejichž evakuace byla vyhodnocena jako příliš riskantní.[10]

Symbolem povodní se pak stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul.[11] V dolní části Zoo má originálně řešený podvodní pomníček.

Celkem Zoo ztratila 134 zvířat, materiální škody pak přesáhly 230 milionů korun.[9] Některé zasažené objekty čekala demolice. Namísto poničených objektů však v Troji vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl zoologických zahrad.

Povodně v roce 2013[editovat | editovat zdroj]

Při povodních v roce 2013 došlo opět k zaplavení spodní části Zoo.[12] Materiální škody byly znovu velké, díky včasné evakuaci však tentokrát nedošlo k rozsáhlejším ztrátám na životech zvířat. Evakuaci usnadnilo i to, že sloni a hroši byli jen o několik měsíců dříve přestěhováni do nově vybudovaných pavilonů v horní části Zoo, a starý Pavilón velkých savců byl tak až na terária prázdný. Uhynuly pouze dvě čejky a několik králíků. Gorily tentokrát přečkaly záplavu v protipovodňové věži svého pavilonu.[13] Po opadnutí vody bylo nutné některá zvířata evakuovaná ze zaplavených objektů dočasně přesunout do jiných zoo, než proběhla nutná rekonstrukce.

Stavby v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

V dolní části zoo se nachází pavilon tučňáků, pavilon gaviálů, bývalý pavilon velkých savců s teráriem, vodní svět a opičí ostrovy, dětská zoo, pavilon goril, pavilon velkých želv, pavilon velemloků čínských a pavilon kočkovitých šelem s teráriem. V horní části zoo se nachází pavilon Indonéská džungle, Afrika zblízka, za silnicí pak Africký dům a savana, v nezápadnější části rozhledna Obora.

Expoziční celky[editovat | editovat zdroj]

Ptačí mokřady Expozice nacházející se v oblasti podmáčených luk blízko Pavilonu šelem, otevřená v roce 2010, nabízí systém haťových lávek a ostrůvků (včetně čtyř průchozích voliér), odkud lze pozorovat vodní ptactvo. Je zde chováno hlavně ptactvo z Eurasie, Afriky, Austrálie a Jižní Ameriky, nejznámějšími obyvateli jsou jeřábi, kachny, ibis rudý nebo čejky.
Vodní svět a opičí ostrovy Expoziční celek otevřený roku 2005 je koncipován jako komplex travnatých ostrůvků a vodních ploch, propojených stezkami a lávkami. Expozici obývají jednak živočichové, pro které je voda přirozené prostředí (např. vodomilní tapíři, mokřadní antilopy, čápi, plameňáci nebo jiné vodní ptactvo) a také ti, kterým tvoří vodní příkop bariéru, tedy především různé druhy opic a poloopic. V břehových porostech pak žijí živočichové jako skokani skřehotaví či slípky zelenonohé. Prosklené stěny umožňují pohled do intériérních oblastí i v zimních měsících.
Pláně Expozice, která byla otevřena již se vznikem zoo. Nachází se v oblasti náhorní plošiny, která vznikla z naplavenin řeky Vltavy, nedaleko horní stanice lanovky. Nacházejí se tu prostorné výběhy, které obývají především ohrožené druhy býložravců, např. kůň Převalského (zoo se zásadně podílela na jeho vysazení zpět do mongolské přírody), přímorožec šavlorohý (ve volné přírodě se již nevyskytuje), velbloud dvouhrbý, jelen lyrorohý či bizon.
Dravci Soustava voliér, z nichž některé byly rovněž otevřeny již se vznikem zoo. Obývají ji různé druhy dravců, např. orel východní, sup mrchožravý, krkavec nebo seriema.
Dětská zoo Oblast v dolní části areálu, otevřená v roce 2005. Je koncipována jako velký selský statek i s rybníkem a potokem. Expozici obývají domácí zvířata jako kur domácí, králík domácí, kůň, prase domácí, lama, nutrie. Jsou zde průchozí ohrady s ovcemi a kozami, v další části lze najít exotické domácí mazlíčky běžně chované v domácnostech, např. morčata.
Papouščí stezka Oblast se čtyřmi voliérami, otevřená v roce 2009, kterou obývají papoušci Asie a Austrálie. Voliéry mají dřevěné konstrukce a prostředí, které se nejvíce podobá tomu přirozenému. Nejznámějšími papoušky tu jsou loriové, loríčkové, lorikulové.
Lachtani Expozici tvoří velký mělký bazén napodobují skalnaté pobřeží s prosklenými stěnami. Byla otevřena se vznikem zoo, v letech 2008 a 2009 ovšem prošla rekonstrukcí. Bazén, vybavený čedičovými bloky i se skluzavkou, obývá skupina lachtanů jihoafrických. V těsné blízkosti bazénu se nachází tribuna s kapacitou 250 míst k sezení, odkud lze sledovat komentovaná krmení a lachtaní show, které se konají několikrát denně. Lachtany lze sledovat i z umělé jeskyně pod hladinou.
Skalní masiv Skalní část v jižní části zoo, která byla poskytnuta horským kopytníkům - lze je sledovat i ze stezky Zakázanka. Oblast byla otevřena se vznikem zoo. Najdeme zde tahra himalájského, kozorožce kavkazského a voliéru s orlosupy. Magoti sdílející výběh s paovcemi.
Severský les Expoziční celek Severský les byl otevřen se vznikem zoo. Nachází se v chladné, lesnaté části zoo. Výběhy umístěné v hustém porostu stromů obývají např. tygr ussurijský, levhart mandžuský, vlk eurasijský, los, jelen wapiti nebo sovy. Návštěvníci je mohou sledovat přes prosklené stěny, z dřevěných vyhlídek a lávek.
Voliéry pod skalou Expozice třech průchozích voliér: Africké skály (otevřená 2004), Dunajská delta (2004) a Velká voliéra

(1972). Africké skály nabízejí soustavu jezírek a skal, vhodných k hnízdění. Obývají ji např. ibis skalní, vrubozobí či vodní ptáci. Dunajská delta přiléhá k pavilonu Sečuán a obývají ji převážně vodomilní mokřadní ptáci jako např. kolpíci bílí. Velká voliéra nabízí různé druhy supů a mrchožravých (byla otevřena na místě původní Jandovy voliéry, která existovala již od vzniku zoo).

Ostrov lemurů Velký ostrov, který od pevniny odděluje 3,5 m široký vodní příkop byl otevřen v roce 2005 a nabízí soustavu stezek a kaskád, kde lze sledovat Lemury z bezprostřední blízkosti.
Příroda kolem nás Odpočinkové zóny, kde lze sledovat zvířata volně žijící v české přírodě. A na rozdíl od jiných zvířat žijí v areálu zcela volně a nebyly sem přivezeny.

Pavilony[editovat | editovat zdroj]

Indonéská džungle

Indonéská džungle je největší a nejnákladnější pavilon pro zvířata v dějinách českých zoo. Byl postaven v letech 20022004 na místě 50 let starého pavilonu opic. Jeho cena přesáhla 185 miliónů . Indonéská džungle byla slavnostně otevřena 29. listopadu 2004.[14]

Mezi významné stavby patří také komplex opičích ostrovů v dolní části zoo, průchozí voliéry ptáků, dětská zoo, kde mohou děti vstoupit mezi zvířata a krmit je, pavilon Afrika zblízka a také nové výběhy pro soby, losy, levharty a tygry v horní části zoo. Byly také přestavěny některé venkovní výběhy v pavilónu šelem.

V roce 2013 byly otevřeny nové pavilony slonů a hrochů, které se nachází v horní části zoo u výběhů žiraf a antilop. V roce 2014 byl otevřen pavilon pro 33 kriticky ohrožených velemloků čínských, včetně tří dospělých jedinců, hlavní atrakcí je největší velemlok v Evropě.[15]

Další stavby[editovat | editovat zdroj]

Výstavbu nového pavilonu goril nyní blokuje městská část Troja soudními spory, pražská Zoo chce přestěhovat gorily z dolní části záplavové oblasti do bezpečnější lokality. Plánuje se také výstavba nového pavilonu pro Pandy velké a lední medvědy. O zapůjčení Pand velkých jedná Česká republika s Čínou, stavební povolení by mohlo být vyřízené v roce 2019.[16]

Ředitelé[editovat | editovat zdroj]

Dlouholetý ředitel Zoo Praha Zdeněk Veselovský
Sněhulka, Zoo Praha - Troja
Socha Radegasta v Zoo

Ředitelé Zoo Praha od doby jejího otevření.[17]

Úvahy o sloučení[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí botanické zahrady 10 let) se uvažuje o sloučení Zoo Praha a Botanické zahrady hl. m. Prahy.[19] Proti sloučení a výsledkům auditu botanické zahrady se vyslovil například kurátor listnatých dřevin botanické zahrady Pavel Sekerka[19] nebo Karel Jan Štolc.[20] Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat v roce 2009;[21] od té doby však rozhodnutí nepadlo.

Uvažovalo se i o tom, že sloučenému subjektu by měl přibýt do správy i Trojský zámek.[21]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dětská tramvaj v Zoo Praha
Lanovka

K trojské zoologické zahradě již desítky let jezdí autobusová linka 112 z Holešovic, doplňovaná midibusovou linkou 236 ze sídliště Bohnice. V minulosti sem bývaly v sezóně provozovány jako posila i speciální (tzv. účelové) zrychlené autobusové linky. Dnem 5. dubna 2008 byla zahájena doprava na lince tzv. zoobusu, rychlíkové linky, které bez zastavování v mezilehlých zastávkách jezdí po trase Nádraží Holešovice – Zoologická zahrada. Linku objednává a platí zoologická zahrada (ročně 900 000 Kč), pro cestující je přeprava bezplatná, dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Linka jezdí o sobotách, nedělích a svátcích, a to v desetiminutovém intervalu. Linka je označena písmeny ZOO.[22] Od roku 2010 jezdí tuto linku dopravce DPÚK.[23]

Turisticky atraktivní je doprava lodí, které mají nedaleko zoo přístaviště pravidelných plaveb. Podél Vltavy jsou parkoviště pro zájezdové autobusy a osobní automobily. Oblast je i cyklisticky atraktivní – po břehu řeky vede značená cyklotrasa č. 2 Praha – Drážďany. Zoo je vybavena stojany na jízdní kola a lze zdarma zapůjčit zámky pro jejich uzamčení. Z důvodu velké vytíženosti linky 112 uvažoval pražský magistrát i o tramvajové trati k jižní části Zoo (podél Vltavy).[24] V nejbližších letech však její výstavba není pravděpodobná.

Horní a dolní část zoologické zahrady spojuje od roku 1977 sedačková lanová dráha, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Po zahradě jezdí také silniční vláček. Pro děti je v dolní části Zoo určena i dětská tramvaj.

Galerie chovaných druhů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V období druhé světové války byl ředitelem pražské Zoo (od 1. listopadu 1939 do 16. července 1946) plukovník MVDr. Jan Vlasák (* 1893 - † 1957). S pomocí svojí manželky v roce 1942 dokázal jako první na světě uměle odchovat mládě ledního medvěda. Dostalo jméno "Sněhulka". K poctě plukovníka MVDr. Jana Vlasáka plastiku "Sněhulky" ztvárnil v roce 2014 český výtvarník a vysokoškolský pedagog - emeritní profesor - Akademický sochař Kurt Gebauer. (Plastika "Sněhulka" - autor: Kurt Gebauer (* 18. srpna 1941), Technika: galvanoplastika; rok 2014; přibližná výška: 2 metry; Umístění: u hlavní cesty ve svahu v těsné blízkosti u Gočárových domků - Zoo Praha - Troja.)[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Zoo v číslech [online]. Zoo Praha, [cit. 2014-06-05]. Dostupné online.  
  2. Agentura CzechTourism. Nejnavštěvovanějším turistickým cílem je zoo [online]. Portál hlavního města Prahy, 2010-08-17, [cit. 2012-12-09]. Dostupné online.  
  3. Forbes has named the best zoos of the world [online]. WordPress.org, 2007-11-09, [cit. 2009-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. iDNES.cz Pražská zoo slaví úspěch, ve světovém žebříčku získala čtvrté místo
  5. a b c ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha : Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Boj o zoo, s. 9-25.  
  6. a b FELIX, Jiří. Za profesorem Jiřím Jandou [online]. Zoologická zahrada Praha, 1998, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online.  
  7. a b Stručná historie pražské zoo [online]. Zoo Praha, [cit. 2010-03-01]. Dostupné online.  
  8. ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha : Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola První stavby, s. 33-41.  
  9. a b c d e ČT24, ČTK. Tragická povodeň v pražské zoo - uspané gorily se plavily po raftech [online]. Česká televize, 2012-08-13, [cit. 2013-06-04]. Dostupné online.  
  10. a b ŠATOPLET, Jan. Pražská ZOO ztratila stovku zvířat, povodeň poškodila řadu pavilonů [online]. ekolist.cz, 2002-08-17, [cit. 2013-06-04]. Dostupné online.  
  11. Lachtana z pražské zoo skolila infekce [online]. iDnes, 2002-09-10, [cit. 2007-09-29]. Dostupné online.  
  12. ČERMÁKOVÁ, Martina. Voda zaplavila spodní část zoo. Gorily jsou v povodňové věži v pořádku [online]. iDnes.cz, 2013-06-02, rev. 2013-06-03, [cit. 2013-06-04]. Dostupné online.  
  13. ČERMÁKOVÁ, Martina. Gorily chovatelé nakrmili z lodičky, všechny jsou v pořádku a v pohodě [online]. iDnes.cz, 2013-06-04, [cit. 2013-06-04]. Dostupné online.  
  14. Klaus otevřel nový pavilon pražské zoo [online]. iDnes, 2004-11-29, [cit. 2007-09-29]. Dostupné online.  
  15. Zoo Praha ukáže největšího velemloka v Evropě. Novinky.cz [online]. . Dostupné online.  
  16. Pražská zoo představila nové pavilony pro pandy i lední medvědy. ČT24 [online]. 2017-06-08. Dostupné online.  
  17. http://www.zoopraha.cz/vse-o-zoo/historie/43-reditele-prazske-zoo
  18. Informační tabule u Gočárových domků v těsné blízkosti hlavní cesty a pod sochou "Sněhulky".
  19. a b Botanická zahrada a zoo by se mohly sloučit po roce 2010, Pražský deník, 11. 9. 2008, Jan Brodníček
  20. Karel Jan Štolc: Podstatná poznámka ke spojení Pražské botanické zahrady a ZOO Praha, botany.cz, 25. 6. 2008
  21. a b Pražští radní projednají sloučení zoologické a botanické zahrady, Regiony24, 22. 9. 2009, Mediafax
  22. Doprava do pražské Zoo zdarma. Zlepšení dopravního servisu návštěvníků Zoo. [online]. BUSportál, 2008-04-02, [cit. 2009-09-23]. Dostupné online.  
  23. 103125 Nádraží Holešovice - Zoologická zahrada, jízdní řád platný od 31.03.2012 do 30.09.2012, DPÚK
  24. Plánované tramvajové tratě do roku 2020 [online]. Metroweb, [cit. 2009-09-23]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAFKA, Josef. Pamětní spis o zoologické a akklimatační zahradě v Praze. Praha : Družstvo zoologické a aklimatační zahrady, 1899. Dostupné online.  
  • JANDA, Jiří. Průvodce po zoologické zahradě v Praze-Troji. Praha : vl.n., 1934. Dostupné online.  
  • JANDA, Jiří. Zoologická zahrada : Feuilletony a úvahy 1921–24. Praha : s.n., 1924. Dostupné online.  
  • HERÁŇOVÁ, Hana. Zapomenuté projekty pražské zoo. Živa. 2011, čís. 6, s. 296–299. Dostupné online. ISSN 0044–4812.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]