Wikipedie:Pod lípou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Wikipedie:PL)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje. Archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:

Zaniklé podkategorií Bývalé?[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na nedávnou diskusi Bývalý kostel vs. zaniklý kostel, mají být u těchto typů kategorií (kostely, kláštery, továrny atd.) kategorie „zaniklé“ podkategorií „bývalé“ (např. kat. Zaniklé kostely v Česku podkategorií Bývalé kostely v Česku), nebo mají být obě souřadně vedle sebe (obě v kat. Kostely v Česku)?

Kolega Zelenymuzik si myslí, že podkategorií, protože „bývalé“=neplnící původní funkci. Já si myslím souřadící, protože „bývalé“=plnící jinou funkci (minimalistické shrnutí minidiskuse). --Matěj Orlický (diskuse) 30. 4. 2021, 16:58 (CEST)[odpovědět]

Ahoj, myslím si (a mohu to rozsáhle dokazovat), že se jedná o souřadící kategorie. Pokud bych to napsala v krátkosti - tak zaniklé kostely jsou primárně kostely, které již dnes neexistují, jsou z nich torza, ruiny, atd. Bývalé kostely jsou kostely, které jsou desakralizované, neslouží tedy ke své původní funkci, ale k jiným účelům, např.jsou z nich kulturní cenra, byty, v jednom bývalém kostele v Praze byl žel bohu provozován i pochybný stripklub, údajně největší ve střední Evropě. :-( Pokud bude potřeba, uvedu příklady, aby to bylo jasnější. KKDAII (diskuse) 2. 5. 2021, 15:43 (CEST)[odpovědět]

@Matěj Orlický, KKDAII:Ahoj, obě tyto kategorie mají společné to, že obé (tedy bývalé) kostely již neslouží svému účelu, nicméně ty druhé (zaniklé) již ani nenajdeme, nebo z nich zbyly jen torza. Čili jasně podkategorie, navíc i běžný uživatel snáze pochopí že je tam nějaký rozdíl, něž když uvidí dvě podobné kategorie obě pod kostely a aby pochopil proč jsou ty kostely řazené jednou tak a jednou tak, musí si najít jejich hlavní kategorie, kde je to v úvodu vysvětlené, tedy pokud ho napadne že to má někde hledat a najde to. Pro ilustraci viz např. také starší dotaz wikipedisty, jestli se obě kategorie nemají sloučit a jaký je mezi nimi rozdíl. Asi nemusím rozsáhle dokazovat, že pro obě skupiny kostelů platí společně to, že jsou bývalé, tedy neplní svou funkci. --Zelenymuzik (diskuse) 3. 5. 2021, 16:32 (CEST)[odpovědět]
Nebo lépe: Zaniklý kostel není ani existující stavba, ani stavba sloužící jinému účelu, proto nepatří do kategorie Bývalé=přestavěné. Vidět obě kategorie vedle sebe mě nutí přemýšlet, jaký je mezi nimi rozdíl a tedy k přesnější kategorizaci. Minulým diskutujícím @Xth-Floor, RomanM82, Bazi, Leotard, Harold, Gumideck:. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 5. 2021, 17:01 (CEST)[odpovědět]
Nedomnívám se, že jedna skupina je podmnožinou druhé, takže mi dává lepší smysl kategorizace na stejné úrovni. --Xth-Floor (diskuse) 3. 5. 2021, 17:10 (CEST)[odpovědět]
Také bych v tom viděl rozdíl, dejme tomu bývalý člen KSČ je člověk, který z KSČ vystoupil nebo byl vyloučen, ne člen KSČ, který zemřel (i když chápu, že u budovy nemusí být pojem „zániku“ tak jednoznačný jako u živých bytostí, o tom se diskutovalo). Nicméně v kategoriích je trochu maglajz. Například u panovnických rodů se rozlišují Kategorie:Vymřelé panovnické rody a Kategorie:Bývalé panovnické rody a je k tomu i vysvětlivka; naopak u Kategorie:Bývalá města sice vysvětlivka naznačuje, že by v ní zaniklá města být řazena nebyla, ale stejně je Kategorie:Zaniklá města její podkategorií.--RPekař (diskuse) 3. 5. 2021, 17:48 (CEST)[odpovědět]

Jsem přehlasován. Kategorie zařadím jako související. --Zelenymuzik (diskuse) 20. 5. 2021, 09:46 (CEST)[odpovědět]

Změna formátu výročí[editovat | editovat zdroj]

Navrhuji změnit formát vybraných výročí pro hlavní stranu - podrobnosti ZDE. Prosím, nereagujte zde, ale tam, aby pak diskuse nebyla rozeseta na více místech a dala se snadno dohledat a zhodnotit. --Týnajger (diskuse) 15. 5. 2021, 05:53 (CEST)[odpovědět]

Pokusně používám od června nový formát Výročí. Případné názory/výhrady, návrhy prosím sem. --Týnajger (diskuse) 3. 6. 2021, 09:57 (CEST)[odpovědět]

Názvy mlýnů[editovat | editovat zdroj]

S kolegou Fry72 vedeme spor ohledně psaní velkých/malých písmen v případě mlýnů. Chápu, že mnohdy se podle mlýna jmenuje nějaká vesnice, pak je to logicky s velkým M, ale pokud je článek o mlýně, musí být dle mého názoru malé m. Protože nechci problém eskalovat tím, že stránky přesunu rovnou na (dle mého) správný název dal jsem do posledních tří článků, kterých se to týká, jen návrh na přesun - viz Plazský Mlýn, Dvorecký Mlýn, Čermenský Mlýn. Problém se týká i starších článků, např. Nový Mlýn (Libavá) aj. Bylo by dobré, kdyby to někdo nezávislý rozseknul. --Cmelak770 (diskuse) 19. 5. 2021, 11:11 (CEST)[odpovědět]

Ten název taky může být používaný jako název "ulice" (samoty) a tam se leckdy rozchází pravidla pravopisu s tím, co je zapsáno v úředních databázích. Čímž chci říct, že asi nepůjde vyřešit vše jedním vrzem, záleží na zdrojích (které se můžou taky rozcházet) --JAn (diskuse) 19. 5. 2021, 11:21 (CEST)[odpovědět]
To je mi jasné, že to může být různé. Třeba v těch mnou uvedených příkladech říkají u článku uvedené zdroje, že to je s malým m, kolega Fry72 naopak argumentuje mapami, kde to je s velkým. --Cmelak770 (diskuse) 19. 5. 2021, 12:01 (CEST)[odpovědět]
Já bych u prvních dvou volil velké, protože jsou na prvním místě definované jako bývalé obce. U druhých dvou malé, nejsou obec a pokud vím není žádné pravidlo, že by se u orientačních bodů psala všechna písmena velká. Proto když mapy.cz uvádí u Libavé „býv. Nový Mlýn“, znamená to buď „bývalá vesnice Nový Mlýn“ a nebo je to pravopisná chyba a má být „býv. Nový mlýn“. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 5. 2021, 12:52 (CEST)[odpovědět]
Také mi připadá správné se držet malého písmene obecného pojmenování jako výchozího, velké písmeno pokud je prokázané zdrojem a tedy to vypadá na obec nebo její část, byť zaniklou. --Chun-mee (diskuse) 19. 5. 2021, 13:11 (CEST)[odpovědět]
Například se lze podívat na zanikleobce.cz, na mapy.cz mapa 19. století, podívat se, co píše Otto atp. (Zrovna Otto neuvádí ani jeden Mlýnec, Mlýnce či Mlýneček v této oblasti, tedy nešlo o nijak významné sídlo). Pokud nebude doloženo, že šlo o vesnici, přikláněl bych se k malému M, ale kolem mlýnů často vznikaly další domy a sídlo tam vzniklo. --JAn (diskuse) 19. 5. 2021, 13:12 (CEST)[odpovědět]
Oficiální katastrální mapa ČUZK http://sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=930512&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka uvádí Dvorecký Mlýn s velkým M, Čermenský tam (asi) vůbec nemá, OpenStreetMap mají oba mlýny s malým m https://www.openstreetmap.org/node/4231991059 https://www.openstreetmap.org/node/3736424724 mapy.cz jsou autoritou asi jako ty OSM. Co nějaké tištěné zdroje?--Pavouk (diskuse) 19. 5. 2021, 13:04 (CEST)[odpovědět]
@Cmelak770: Domnívám se, že uvádíte v příkladech dva různé případy. Plazský Mlýn a Dvorecký Mlýn, zaniklé osady, pak velké M (Mlýn). Kdyby se hovořilo jen o názvu veřejné budovy, psal bych Čermenský mlýn (viz zde, kapitola 5.10; Český úřad zeměměřický a katastrální může být podle mne pro tento případ považován za dostatečnou autoritu). Problém je, že v těch článcích je to trochu pomícháno - název obce a shodný název budovy. (I v článku Čermenský mlýn, kde se popisují zbytky mlýna, se v infoboxu hovoří o zaniklé osadě.) Zdraví--Svenkaj (diskuse) 19. 5. 2021, 13:17 (CEST)[odpovědět]
Já vím, že je to pomícháno a že někdy se to píše s malým m a někdy s velkým. Miminálně on-line zdroje však ve všech těchto případech píšou o mlýně s malým m (nikoli o osadě s velkým M). Otázkou je, zda ta informace, že se jedná o osady (jak je uvedeno v infoboxu, v textu to není, je vůbec podložena zdroji, nebo se jedná o vlastní tvorbu autora). --Cmelak770 (diskuse) 19. 5. 2021, 13:25 (CEST)[odpovědět]
Též zajímavé 5.1 e) Názvy osad ČÚZK přebírá, nevymýšlí. --Chrz (diskuse) 19. 5. 2021, 13:47 (CEST)[odpovědět]
Já bych odpověděl tak, že i mapy se umějí mýlit. Svého času psaly někde třeba probošství místo proboštství. A u ulic v Praze postupují jednotně po předložce velké, i když v reálu je to rozmanitější. Je/byla to osada - velké písmeno. Byl to prostě mlýn - malé. Byl tak dávno zaniklý, že tehdy byl jiný pravopis -> achjo :) --Chrz (diskuse) 19. 5. 2021, 13:28 (CEST)[odpovědět]
Teď jde o to, jak určit, zda to je mlýn nebo osada... --Cmelak770 (diskuse) 19. 5. 2021, 14:37 (CEST)[odpovědět]
Označení těch zmíněných mlýnů coby osad se mi zdá jako vlastní výzkum autora. Na císařském otisku stabilního katastru, státní mapě 1:5000 i leteckých snímcích z 30.-50. let je vidět, že šlo jen o mlýny a budovy příslušenství. --Harold (diskuse) 21. 5. 2021, 18:54 (CEST)[odpovědět]
Tady se musím map zastat a trochu tak podepřít jejich autoritu. Psát v názvech ulic po předložce vždycky velké písmeno není chyba! Je to implementace poměrně nového zjdenodušení pravopisu, mrkněte se do příručky. (Mimochodem, všimněte si také poznámky Pozn.: PČP jsou závazná pouze pro školní jazykovou výuku. Pro ostatní uživatele češtiny mají jen formu doporučení. Ale to už je jiné téma). --Chun-mee (diskuse) 23. 5. 2021, 01:12 (CEST)[odpovědět]
To máte pravdu, ale tady nejde o ulice (byť i ulice se může jmenovat "Nějaký Mlýn". Každopádně jsme se tady nedobrali jasného závěru, proto bych poprosil někoho nezávislého, aby se mrknul na Plazský Mlýn, Dvorecký Mlýn a Čermenský Mlýn, posoudil správné písmeno, článek (články) případně přesunul nebo nechal tak a odstranil šablony s návrhem na přesun. Děkuji. --Cmelak770 (diskuse) 23. 5. 2021, 08:40 (CEST)[odpovědět]
Ulice: Nojo, mapy.cz si to zjednodušují jednotným pravopisem, Wikipedie to tahá přímo z databází ulic.
ČÚZK údajně přebírá jména osad bez přizpůsobení pravopisu, takže v tomhle ohledu asi co napíše ČÚZK, takovým způsobem si to pozjišťoval vlastními silami.
Na druhou stranu by se pak kdejaký osamělý mlýn dal považovat za "osadu". Nebo "Krkovičkův statek" by náhle měl mít "S" protože byl na samotě u lesa, byl velký a lze jej tedy považovat za jakousi sídlení jednotku?!
To byly takové pseudoteoretické vývody, konkrétní situaci bude potřeba asi zjistit případ od případu. --Chrz (diskuse) 23. 5. 2021, 09:20 (CEST)[odpovědět]
Asi je možné považovat osamocené mlýny za sídelní útvary ve formě, dejme tomu, samot (=velká písmena), z čehož zřejmě vychází Mapy.cz. Jinou otázkou je, jestli je na WP shoda toto přebírat (IB české sídlo), nebo spíše psát o mlýnech coby stavbách (IB budova). Osobně bych preferoval spíše tu druhou možnost. --Harold (diskuse) 23. 5. 2021, 11:07 (CEST)[odpovědět]
Už asi jen poznamenám, že není žádný důvod si myslet, že by si mapy.cz cokoli zjednodušovaly. --Chun-mee (diskuse) 23. 5. 2021, 15:09 (CEST)[odpovědět]
A já zopakuji: Na Příkopě mapy.cz Na příkopě Wikipedie --Chrz (diskuse) 23. 5. 2021, 17:35 (CEST)[odpovědět]
Netřeba. Není to chyba a není to tak, že by si to mapy.cz zjednodušily. Mapy prostě poslední doporučení ohledně pravopisu ulic implementovaly, wikipedia (přinejmenším v tomto článku) nikoli, přičemž důvod je asi zřejmý. Neznamená to, že by mapy byly kvůli tomu pravopisně nespolehlivé. Ulice ale nemají pravopisně s mlýny mnoho společného, jen jde o to, že rozdíly v pravopisu ulic nijak nesnižují autoritu map v pravopisu mlýnů. V Pravidlech ani nebylo přidáno doporučení měnící (zjednodušující a sjednocující) pravopis mlýnů, samot a podobných malých sídel. --Chun-mee (diskuse) 24. 5. 2021, 18:40 (CEST)[odpovědět]
Takže když tam daly mapy velké písmeno u obecného názvu (mlýn, dvůr, hora, město), tak je to na beton sídelní jednotka? Nebo když byli na vážkách, tak tam radši dali velké, že se tím zkazí míň? --Chrz (diskuse) 24. 5. 2021, 19:10 (CEST)[odpovědět]
Nevidím důvod spekulovat o tom, že by tam chtěli dávat něco nebo něco jiného, pokud by byli na vážkách. Jistě vycházeli z nějakého zdroje, který považovali za spolehlivý. Takže když tam mají velké písmeno, jejich zdroj to zřejmě považoval za sídelní jednotku. Samozřejmě pokud nejde o nechtěný přepis, který nebudeme předpokládat bez dostatečného důvodu.
V případě rozporu bych každém případě dal přednost ČUZK a Kartografii před OSM a mapy.cz. Protože je jasné, co může být zdrojem pro co. --Chun-mee (diskuse) 24. 5. 2021, 19:34 (CEST)[odpovědět]
No ty ulice: Buď místo pečlivého zjišťování výjimek (jako například ta Praha) se rozhodli pro jednotný způsob podle pravítka (který pravopis umožňuje) nebo si výjimky sice pozjišťovali, ale stejně udělali jednotné, nebo nezjišťovali výjimky. Neznám zdroj jejich dat ale u nejedné diskuze o pojmenovávání na Wikipedii to vypadalo, že wikipedisti prokázali mnohem větší zájem o věc než různé instutuce, které si to prostě napíšou nějak aby se neřeklo nekonzistentně každá jinak, a wikipedisty by snad označili i za hnidopichy. Například jako tihle výtečníci co jsou schopni napsat jméno vlasti blbě (i když nestrčím ruku do ohně že jsou státní). --Chrz (diskuse) 24. 5. 2021, 19:50 (CEST)[odpovědět]
Názvy ulic jsou tu OT, jenom šlo o to, že nijak nesnižují autoritu mapy.cz (o kterých si ale nemyslím, že by byla tak vysoká jako Kartografie nebo ČUZK) a že obojí se dá považovat za správně. Ale dobře, když o tom mluvíme, dovolím si trochu toho vlastního názoru. Podle mě jsou pravidla psaní velkých písmen v českém pravopise natolik košatá, že už si nezaslouží tohle označení. Jsou to nesmyslná pravidla pro pravidla, která byla zavedena při ustalování českého pravopisu velmi nerozumně a hlavní myšlenkou nebyla ani krása jazyka, ani věcná vhodnost a už vůbec ne snaha dál "lidu" šikovný, dobře použitelný nástroj na zápis vlastní řeči. K zápisu výslovnosti nebo nějaké autorovy myšlenky to totiž nepřispívá ani zbla! Šlo zřejmě jen o tehdejší nacionalistickou politiku. Silná politicky motivovaná vůle vyjádřená jako pryč od Vídně a pryč od Říma se promítla velmi nevhodně do pravopisu. Prostě cokoli odlišující náš jazyk od němčiny pověstné mnoha velkými písmeny bylo dobré a my tu nesmyslnou zátěž, která do jazyka nepatří, dnes musíme snášet. Nejsem nijak nadšen ze změny, že teď ÚJČ v názvech ulic doporučuje psát velké písmeno po předložkách, protože to bylo už dlouho zavedeno jinak. Naprosto chápu všechny instituce, které to implementovat nechtějí a ani mě se nechce do toho jít. Mnohem raději bych ale byl, kdyby to tak bylo už dávno v 19. století. Možná vám připadá chválihodné, že wikipedista vyvíjí velké úsilí a dohledávání v kdovíjakých zdrojích, aby věděl, jestli napsat někde malé nebo velké písmenko, ale já to považuji za veliké zlo a atentát na jazyk, že je k něčemu takovému kdokoli tlačen, rozumný důvod k tomu žádný není. --Chun-mee (diskuse) 24. 5. 2021, 20:45 (CEST)[odpovědět]
Košatá ne, poslední psaní po předložkách to měla právě zjednodušit, aspoň po těch předložkách, nenutit zjišťovat si místní poměry. U těch institucí je jasná chyba na institucích, tam mi nešlo o to, že nechtějí přistoupit na "nový" popředložkový pravopis, ale o to, že je ani nezajímá, jak se to vlastně píše, jedna instutuce řekne "a", druhá "A", je mi to jedno, a to by teda rozhodně být nemělo, popisovat faktický stav. Myslím že i v jiných Jazycích mají podobné Problémy a psát zas kdeco velkými Písmeny přijde mně jako Zhůvěřilost. A kdyby nebyla velká písmena, tak budou pomlčky a spojovníky (mezery, bez mezer) a podobné věci, takže... Zdejší Mlýny mlýny nejsou nic co by bylo zavedeno s poslední změnou, takže jsme už opravdu OT. Do toho si koupíte knížku z antiku a bude to tam jinak, teď do toho jak v nových vydáních přizpůsobovat jazyk nebo jen pravopis... --Chrz (diskuse) 24. 5. 2021, 21:22 (CEST)[odpovědět]
No víte, něco jako faktický stav může být právě iluze. Skutečnost je často nejednoznačná. Kolik baráků různého určení je ještě jeden mlýn, kde bydlí větší počet lidí a kdy je to už sídlo překračující jeden mlýn? To nevyřešíte. Můžete jen řešit, kdy to považovat za sídelní jednotku, a to určují právě ty instituce.
Psát víc věcí velkými písmeny není zhůvěřilost, jen nezvyk. Koneckonců pravidla na velká písmena tu nemáme ani 150 let a za tu dobu bylo několik změn. Dál, mezerování a rozlišení pomlček od spojovníku vidím jako podstatně menší problém. To se nijak netýká nejen zvukové podoby jazyka, funkci to nemá ani v rukopisu. Čili jde o (pouhou?) typografii. Do toho si koupíte knížku z antiku a bude to třeba SLÁWY DCERA. Lyricko-epická báseň w pěti zpěwjch. Ůpelné wydánj. A pak druhou Výklad čili přímětky a vysvětlivky ku Slávy dceře. :) Még se tedy dobře. --Chun-mee (diskuse) 24. 5. 2021, 22:17 (CEST)[odpovědět]
Hledá se, kdo je kapacita ve schraňování největší pravdy a kdo to jen odbývá. Zas tak zle není. Nejednoznačnost se objevuje hlavně u věcí, které už dávno neexistují (kdyby existovaly, tak je jasno jestli je to prostě mlejn nebo sídlo) ... a podobně zase u věcí, které existují tak dlouho, že se to v čase měnilo (kvůli změnám v pravopise i jiným) a každá instituce ustrnula u jiné varianty :) Což neznamená, že nějaké doladění nebo zpřesnění výkladu pravidel velkých písmen u mezních případů ze strany ÚJČ by mělo být kategoricky vyloučeno. Což jistý článek i přislíbil před lety, lépe si dát na čas a tentokrát trvaleji a logičtěji. --Chrz (diskuse) 24. 5. 2021, 22:57 (CEST)[odpovědět]
Jako autor "mlýnových článků" :) se omlouvám za žabo-myší válku. Proto navrhuji držet se toho co je na mapy.cz, to znamená nechat velké M. Lokality místních názvů byly zavedeny Armádou ČR všechny s velkým M (jsou to pro ně primárně místní názvy orientačních bodů, které vyslaly do světa po zmenšení vojenského újezdu Libavá). Neplatí pravidlo, že mlýny se píší s velkým nebo malým M, protože se píší obecně s malým i velkým M. Lesy a louky se píší obecně taky píší s malým či velkým L, stejně existují např. v Ostravě názvy Bělský Les a Bělský les. Co jsem vypátral, tak les nebo Les je to z důvodu odlišení dvou sousedních lokalit (lesoparku a městské čtvť), česky je to obojí správně.
Osobně jsem spjatý s mlýny v Dolních Mlýnech a to velké M v článku wikipedie je tam taky napsané v pořádku, protože starší lidé mají v rodných listech napsané Dolní Mlýny a tradice na Lipensku nikdy nezvolila psaní s malým M. Nicméně, existují v ČR také jiné Dolní mlýny psané s malým M a proti tomu nic nemám.
--Fry72 (diskuse) 30. 5. 2021, 18:36 (CEST)[odpovědět]
Bělský Les jako Černá Hora jsou lidmi obývaná sídla (čtvrť, město, městská část, osada, stát, ale už ne ulice a náměstí). Bělský les nebo Černá hora jsou příroda. Takže ano, v češtině je možné sice oboje, ale ne svévolně, každý pro jiný účel. Orientační bod armády je něco, co pravidla neznají a musí se to napasovat na něco jiného. --Chrz (diskuse) 30. 5. 2021, 19:13 (CEST)[odpovědět]

┌────────────────────────────────────────┘ Tomu úplně nerozumím, existuje obecné pravidlo, že se mlýny a lesy píší s malým m a l, pouze pokud to nejsou mlýny a lesy, ale jsou to sídla, píší se s velkým. Čili jak správně píšete, slouží to k odlišení a tedy je potřeba si odpovědět na otázku, zda je článek (primárně) o mlýnu, nebo o sídle. Orientační body nejsou sídla, nepíší se s velkým m. Mapy.cz bych za autoritu nepovažoval, uvádí různě po ČR velké i malé, aniž by bylo zřejmé podle jakého klíče. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 5. 2021, 19:10 (CEST)[odpovědět]

Máme tady další případ: Schindelův Mlýn. Dle obou zdrojů uvedených u článků se jedná o mlýn, takže by to mělo být logicky s malým m. V textu se píše "německá mlynářská osada", ale to zavání vlastním výzkumem. --Cmelak770 (diskuse) 16. 6. 2021, 22:59 (CEST)[odpovědět]

V podstatě všichni kromě Frye72 se shodují, že velikost písmene M záleží na obsahu konkrétního článku, tedy jestli se píše o sídelním útvaru, nebo o budově. Protože mlýny, kterých se to týká, spadají zřejmě všechny, nebo téměř všechny, do kategorie samot (osada je, jak se zdá, vlastní výzkum autora; navíc proč [[Německo|německá]] osada, co má s okresem Olomouc společného Německo, vyjma let 1939-1945?), zdá se vhodné inkriminované články náležitě upravit. OT pro Chrze: Tento web nemá s AČR očividně nic společného. --Harold (diskuse) 17. 6. 2021, 17:52 (CEST)[odpovědět]

Fotografie Petra Kellnera[editovat | editovat zdroj]

Ahoj všem, pokouším se pro Wikipedii získat svobodnou fotografii Petra Kellnera. Viz případně tady diskuse. Dávám to vědět, kdyby to napadlo i někoho dalšího, ať zbytečně nepíšeme dva na stejné místo. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 19. 5. 2021, 17:30 (CEST)[odpovědět]

Držím palce! --frettie.net (diskuse) 20. 5. 2021, 08:46 (CEST)[odpovědět]
Skvělé, ten ještě donedávna vévodil naší statistice žijících Čechů bez fotografie – a bohužel z ní nevypadl kvůli tomu, že bychom fotku získali… Tak snad se zadaří! --Blahma (diskuse) 4. 6. 2021, 14:48 (CEST)[odpovědět]

Výchozí název cs štítků na Wikidatech[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k editwaru o název (otčestvo) WD-štítku u Alexandra (Jevgeňjeviče) Miškina, kde jsem byl přizván do diskuse@RenatUK, Silesianus:, posouvám jako téma Pod lípu. Má smysl preferovat české WD-štítky shodné s (očekávanými) názvy článků, nebo na preferenci netrvat, a nahrazovat je např. jako v případě Medveděva? --Kacir 24. 5. 2021, 02:37 (CEST)[odpovědět]

Podle wikidata:Help:Label/cs štítek položky je její nejobvyklejší jméno. U položek pro články je to zpravidla název článku – tedy název, na kterém se komunita shodla jako na nejběžnějším. Uvádí se bez rozlišovačů. Nejobvyklejší jméno Alexandra Jevgeňjeviče Miškina je Alexandr Miškin, takže štítek = Alexandr Miškin. Podivejte se - diff (v angličtině). Nejobvyklejší jméno Dmitrije Anatoljeviče Medveděva je Dmitrij Medveděv, takže štítek = Dmitrij Medveděv. --RenatUK (diskuse) 24. 5. 2021, 03:28 (CEST)[odpovědět]
Štítek na Wikidatech by měl primárně odpovídat potřebám Wikidat (pokud se položka používá častěji jako hodnota nějakých tvrzení na Wikidatech); případně potřebou rozlišit dvě podobné položky (typicky např. otec Alexandre Dumas starší (Q38337) a syn Alexandre Dumas mladší (Q169150). Zadruhé je třeba najít shodu mezi českojazyčnými projekty, což se týká nejčastěji osob (Wikizdroje, Wikicitáty), i když na ostatních projektech se štítky nevyužívají tak často. A ostatní podoby názvu patří do aliasů. JAn (diskuse) 24. 5. 2021, 08:13 (CEST)[odpovědět]
Štítek nemusí být unikátní. Zejména k položkám s (potenciálně) stejnými štítky je potřeba přidat také popis.--RenatUK (diskuse) 24. 5. 2021, 08:33 (CEST)[odpovědět]
To je sice pravda, ale v praxi se někdy stává, že má člověk přístup jen ke štítku a k automaticky generovanému popisu na základě tvrzení [1].
A také se stává, že existuje mnoho položek se stejným názvem a i když jsou popisy pokaždé jiné, těžko se hledá ta správná. Stačí si zkusit přidat do nějakého tvrzení třeba Chlum (Svatý Jan nad Malší) nebo ulici Nádražní v nějakém menším městě. Takže ideálně si pohrát s popisem a s aliasy, aby byla položka vyhledatelná a jednoznačná. --JAn (diskuse) 24. 5. 2021, 08:59 (CEST)[odpovědět]
Ona ta stránka na Wikidatech sice není pravidlem, nýbrž jen nápovědou. Její anglická verze, která je ovšem zpracována poněkud podrobněji, už je na pravidlo navržená. Anglická i česká verze říkají: "Štítek položky je její nejobvyklejší jméno." Zároveň česká verze říká, že se má jednat o "holý název objektu ve skutečném světě".
Možná že by nám na české Wikipedii pomohlo osvojit si po vzoru enWiki pár dalších upřesňujících doporučení k pojmenovávání článků, možná že by "českým" Wikidatům prospělo totéž. Každopádně pokud se má aplikovat "nejobvyklejší jméno", přijde mi to dost podobné "očekávanému názvu" na csWiki. Protože zdejší wikikomunita je početnější než na Wikidatech, očekával bych, že je zde lepší prostor k prozkoumávání a přehodnocování očekávanosti názvů. Takže není-li speciální důvod, vždy by měl název článku na české Wikipedii sloužit jako předobraz pro štítek na Wikidatech (samozřejmě očištěný o rozlišovače apod.). Je-li pádný důvod k odchýlení se od něj, mělo by to být zdůvodnitelné skutečně pádnými argumenty, nikoli jen dojmem, že na Wikidatech si to může dělat každý po svém. Je totiž dost dobře možné, že stejné důvody pro odlišný štítek by mohly posloužit i k přejmenování článku na Wikipedii. --Bazi (diskuse) 24. 5. 2021, 13:07 (CEST)[odpovědět]
Před nějakým časem jsem pro zajímavost nechal někoho vygenerovat seznam stránek, u kterých se WD štítek liší od názvu článku (zanedbáme-li rozlišovač a velikost písmenka na začátku). Tak a byly to tisíce a tisíce rozdílů. Bylo to i pro kontrolu, jak moc se zapomíná při přejmenovávání stránek na Wikidata, a hodně se zapomínalo! Typicky tam zůstávala jména před přesunem, před sjednocovačkami a podobně. Pokud to chce někdo napravit, nějaký čas to zabere. A to bylo i u úplně jasných článků typu např. "seznam památek v kraji" versus "seznam památek kraje" a podobně, ne hned u lidí, věcí a míst.
Jinak u lidí, věcí, míst a událostí si tedy osobně myslím, že pokud BY MĚL být rozdíl, tak z 99 % z důvodu chybějícího rozlišovače na WD, nevím proč by na WD mělo být jiné jméno člověka, jiná transkripce, vynechání prostředních jmen apod. Proč by se měla kategorie nebo šablona jmenovat na WD jinak, to už mi není vůbec jasné a taky tam byly mraky rozdílů, relikty po nedokonalých přejmenováních na wikipedii. Morálně podporuji toho, kdo v tom chce udělat pořádek :) --Chrz (diskuse) 24. 5. 2021, 13:44 (CEST)[odpovědět]
Nalezeno: Diskuse_k_Wikipedii:Slučování_a_přesun_stránek#Štítek_na_wikidatech_při_přesunu a QUERY --Chrz (diskuse) 24. 5. 2021, 14:15 (CEST)[odpovědět]
Měli bychom preferovat očekávané názvy na WP i WD. Tedy kratší formu jména, bez toho prostředního. Kdo si to prostřední pamatuje? Kdo ho používá? Vždyť to pak znemožňuje nalezení té osoby. Copak někdo ví, že Medvěděv je Anatoljevič? Mělo by to být uvedeno v alternativách, ale ne v hlavním názvu. KPX8 (diskuse) 26. 5. 2021, 19:26 (CEST)[odpovědět]

Odkud jste vůbec vzali ten český tvar otčestva "Jevgeňjevič"? Co já vím, tak "Евгеньевич" se vždycky a všude překládalo jako "Jevgenijevič" (je to odvozené od jména "Jevgenij"), viz např. Jevgenij Kuzněcov, Vladimir Krutov a další. Tvar "Jevgeňjevič" vidím snad poprvé. --Vachovec1 (diskuse) 24. 5. 2021, 14:19 (CEST)[odpovědět]

"нье" se v přepisuje jako "ňje", měkký jer změkčí "n" a současně plně rozepíše "je". Transliterováno je to tuším "n'je". Podobně s d a t: např. Arkaďjevič, Těrenťjevič. Stejně tak se moderně přepisuje "Vasiljevič" a ne "Vasilijevič". Pravděpodobně posun k přesnějšímu přepisu a tudíž schopnosti přepsat to zpátky do cyrilice. Koneckonců Jevgenijevič by rusky byl Евгениевич. (A zas taková novinka to není, zdá se.) --Silesianus (diskuse) 24. 5. 2021, 15:00 (CEST)[odpovědět]

Otevřená výzva stát se členy Regionálních grantových komisí[editovat | editovat zdroj]

Aktuálně je otevřená výzva pro zástupce komunity wikimediánů a těch, co hájí svobodný přístup k informacím, aby se stali součástí regionálních grantových komisí. Ty tým komunitních zdrojů zřizuje v rámci měnícího se procesu rozdělování WMF grantů - v návaznosti na naplňování strategie hnutí Wikimedia 2030. Primární rolí těchto výborů bude být strategickými myšlenkovými partnery, kteří pomohou porozumět složitosti jakéhokoli regionu a přijímat rozhodnutí o financování žádostí o granty v regionu a poskytovat žadatelům znalosti a odborné znalosti na podporu úspěšných aktivit. Detailní informace a případné žádosti podávejte na výše uvedené stránce. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 26. 5. 2021, 19:08 (CEST)[odpovědět]

Vylepšení stránky Speciální:Zdroje knih[editovat | editovat zdroj]

Stránka Speciální:Zdroje knih je dle mého názoru a dle mých zkušeností s nováčky těžko pochopitelná, víc píšu v příslušné diskusi. Pokud by měl někdo nápady na vylepšení, budu rád, když se do diskuse zapojí nebo rovnou nějakou změnu provede. Díky --Vojtěch Veselý (diskuse) 1. 6. 2021, 15:30 (CEST)[odpovědět]

Názory na řešení vyhledávání periodik pomocí ISSN též viz odkazovaná diskuse. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 6. 2021, 15:06 (CEST)[odpovědět]

Výzva stát se volebním dobrovolníkem (komunitní volba členů správní rady Nadace Wikimedia)[editovat | editovat zdroj]

Byli jsme osloveni facilitátorem voleb do správní rady WMF pro region střední a východní Evropy Mehmanem Ibragimovem s výzvou směrem k naší komunitě k zapojení se do propagace voleb případně do kandidatury do čtyř komunitou obsazovaných křesel správní rady Nadace Wikimedia. A to zejména v období červen - srpen 2021. Samotná volba proběhne 4. - 17. srpna. Pokud vás zajímá více informací k volbám a kandidatuře či byste byli ochotní podpořit celý proces v široké české komunitě jako volební dobrovolníci najdete na uvedených stránkách české informace.

Mehman nás oslovil mj. proto, že z české komunity, která je mezi 25 největšími Wikimedia komunitami zatím není jediný volební dobrovolník. Obsah práce záleží na rozhodnutí daného dobrovolníka za splnění několika závazků a odhad zapojení je na 1-2 hodiny týdně.

Wikimedia ČR se připojuje k této výzvě, hnutí Wikimedia prochází současně celou řadou změn a je důležité, aby členové správní rady měli podporu a nesli hlas široké Wikimedia komunity, včetně té české. Proto vaše aktivní zapojení, či hlas bude důležitý!

Zdraví Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 8. 6. 2021, 16:16 (CEST)[odpovědět]

@Klára Joklová (WMCZ) A máme českého kandidáta do správní rady? Má český kandidát ve volbách šanci? Pokud by existovala nějaká povinná rotace mezi jazykovými verzemi wikipedie, tak by to mělo smysl, ale jinak... V propozicích navíc píší, že nedostatečně reprezentované jsou neevropské jazyky a že chtějí zvýšit jejich účast. Tak snad jedině, že byste se vy ředitelé dohodli třeba v rámci Visegrádské čtyřky, že tentokrát Poláci a spol podpoří českého kandidáta, který bude v radě propagovat nějaká "naše" regionální témata, příště my všichni třeba maďarského atd. Jinak opravdu nevím, za jakým účelem bychom chtěli zvedat volební účast v czwiki - a když není účel (cíl), tak se těžko shání nadšení voliči. KPX8 (diskuse) 8. 6. 2021, 17:03 (CEST)[odpovědět]
Řekl bych, že volební účast z csWiki má smysl jako projev zájmu o dění. Zužovat to jenom na potenciální podporu jakéhosi "národního" reprezentanta mi přijde... no, omezené. Ale jinak souhlasím, že vidina nějakého účelu je pro motivaci důležitá. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2021, 17:54 (CEST)[odpovědět]
Nepsal jsem "národního", psal jsem o regionálním, Bazi. V tom není nic omezeného. Hlasují voliči celého světa o kandidátech z celého světa. Když chce někdo do politiky (míněno jako alegorie), musí mít podporu, aby se tam dostal. Žádný kandidát tedy nemá moc šanci bez nějaké "domácí" podpory a právě v našem případě to "domácí" musí být "regionální". Bez toho není šance a tudíž ani důvod. K vyjádření pouhého zájmu o dění je tu mnoho užitečnějších aktivit, v nichž se czwiki angažuje, různé ty Asijské měsíce, tým Growth, atd. atd. KPX8 (diskuse) 8. 6. 2021, 19:37 (CEST)[odpovědět]
Hned první otázka: "A máme českého kandidáta do správní rady?" A druhá otázka: "Má český kandidát ve volbách šanci?" Toliko tedy k nepsání o národních reprezentantech. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2021, 19:45 (CEST)[odpovědět]
A hned v následující úvaze jsem konstatoval, že je potřeba mít kandidáta regionálního, s regionální podporou. Ale proč přinést vlastní myšlenku, když je možno rýpat, že ano... KPX8 (diskuse) 8. 6. 2021, 19:57 (CEST)[odpovědět]
Což je pořád ten stejný princip: dojem, že se "nás" to bude týkat, jedině když tam bude jakýsi "reprezentant" na základě regionálního hlediska, který by nás jakože měl zastupovat. A když nebude, zajímat nás to jakože nemusí/nemá. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2021, 20:12 (CEST)[odpovědět]
A to má jako být ta vlastní myšlenka? Umíte člověče něco jiného, než rýpat a kritizovat? A jinak odpověď je - no a? Samozřejmě, že se nás to musí týkat. A když to nemůžete spolknout, mě je to jedno. KPX8 (diskuse) 8. 6. 2021, 20:22 (CEST)[odpovědět]
Při vší úctě, vést diskusi k tématu je tu snad ještě dovoleno, dokonce i vyjadřovat nesouhlas s názory a "vlastními myšlenkami" jiných. Nebo ne? Jestli to nemůžete spolknout, možná není nutně problém na druhé straně. Vůbec to nemusíte převádět do osobní roviny a reagovat takhle podrážděně. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2021, 20:48 (CEST)[odpovědět]
Kandidáty bychom měli posuzovat z mnoha úhlů pohledu. Pro nás jako českou Wikipedii je třeba důležité, abychom v radě měli zástupce menších a středně velkých komunit. Také je důležité, aby v ní stále byli lidé z rozvinutých komunit (nejen těch rozvojových), protože wikikomunity v Africe nebo jihovýchodní Asii mají samozřejmě úplně jiné priority, než třeba ta naše nebo ta německá. V souvislosti s novou strategií hnutí to bude důležité, protože je snaha ke všem komunitám přistupovat jako k rovnocenným a klást důraz na ty "emerging" v rozvojových zemích. Zbylé požadavky už se budou lišit i uvnitř naší komunity: někdo preferuje "manažersky" orientované osobnosti, které chtějí WMF směřovat k rostoucím příjmům nebo k centralizaci či mají tendenci umenšovat roli komunity, jiní budou preferovat osobnosti s pevnými kořeny v komunitě, kteří sice nemají takové manažerské dovednosti a při řízení mnohamiliardové organizace budou nejprve asi tápat, zase ale nepůjdou proti komunitě za cenu toho, že se Wikipedie třeba nebude vyvíjet a přizpůsobovat novému světu tak rychle, jako by mohla. Oba přístupy jsou relevantní. --Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 6. 2021, 21:00 (CEST)[odpovědět]
Ano, jenže buďme konkrétní. Klára tady vyzvala nás, na cswiki, abychom kandidovali. Proto jsem se zamýšlel, v jakém případě by něco takového mělo smysl. Můj dojem je, že cswiki je příliš malá jednotka na to, aby její kandidát měl ve volbách šanci, pokud by reprezentoval pouze zájmy cswiki (nehledě na to, že ani nevím, jestli ty zájmy jsou nějak definované - to je asi na následnou diskuzi), ale že by bylo lepší, kdyby se nějaký region, jehož jednotlivé wiki by měly zájmy podobné, na tom kandidátovi a jeho podpoře domluvil. Ale netuším, zda nějaká komunikace vůbec mezi cswiki a jinými podobnými wiki probíhá. Osobně klidně budu podporovat i kandidáta odjinud, pokud bude hájit zájmy, které sdílí i cswiki. Ale to už je jiná diskuze. Já se vyjadřoval k té výzvě, určené nám. KPX8 (diskuse) 8. 6. 2021, 21:42 (CEST)[odpovědět]
První výkop je bezchybný a včetně příloh dokonale manažersky zvládnutý. U vědomí, že smyslem wiki je tvorba a s přischlou představou, že wiki není demokracie ani byrokracie, trošku strádám a chybí mi obvyklá dávka volební demagogie. Nestyďte se napsat: přála bych si, kdyby... bylo by dobré, ale není nezbytné... etc. I tak věřím, že se zájemci najdou a dokážou se prosadit. --Tomas62 (diskuse) 8. 6. 2021, 19:34 (CEST)[odpovědět]
@Tomas62: Řekněme to takhle: Přinejmenším není dobrou vizitkou, když naše komunita má tradičně jednu z nejmenších volebních účastí ve volbách tohoto typu. Vyšší volební účast určitě minimálně podprahově zvyšuje krédo naší komunity a její sílu při prosazování našich názorů, potřeb a zájmů. No a čistě pragmaticky - každý hlas pro kandidáta, který brání vaše zájmy a zastává vaše názory, zvyšuje šanci, že se tyto vaše postoje budou při rozhodování na nejvyšší úrovni brát v úvahu. --Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 6. 2021, 21:07 (CEST)[odpovědět]
Neumím to uchopit, ale k volbám principiálně chodím. Protože nemusím. Upřímně, vizitka je mi ukradená, ale sleduju výsledky; kdo by chtěl prohrát. Za ošidnou považuju interpretaci slabé účasti. Kterou lze vysvětlit podle osobního ustrojení a náhledu na svět. Voliči nepřišli, protože nevěří ve změnu hlasováním. Voliči nehlasovali, protože jsou spokojeni.
Ale kdybyste připustil, že existuje cosi jako národní zájmy, mobilizoval byste i sebevědomého přisunutého Čecha. --Tomas62 (diskuse) 8. 6. 2021, 22:15 (CEST)[odpovědět]

Nevím, nevím, zda by móresy českých wikipedistů, jak se projevily třeba v téhle diskusi, byly pro světové wikihnutí bůhvíjakým obohacením…--Hnetubud (diskuse) 9. 6. 2021, 21:47 (CEST)[odpovědět]

Universal Code of Conduct News – Issue 1[editovat | editovat zdroj]

Universal Code of Conduct News
Issue 1, June 2021Read the full newsletter


Welcome to the first issue of Universal Code of Conduct News! This newsletter will help Wikimedians stay involved with the development of the new code, and will distribute relevant news, research, and upcoming events related to the UCoC.

Please note, this is the first issue of UCoC Newsletter which is delivered to all subscribers and projects as an announcement of the initiative. If you want the future issues delivered to your talk page, village pumps, or any specific pages you find appropriate, you need to subscribe here.

You can help us by translating the newsletter issues in your languages to spread the news and create awareness of the new conduct to keep our beloved community safe for all of us. Please add your name here if you want to be informed of the draft issue to translate beforehand. Your participation is valued and appreciated.

  • Affiliate consultations – Wikimedia affiliates of all sizes and types were invited to participate in the UCoC affiliate consultation throughout March and April 2021. (continue reading)
  • 2021 key consultations – The Wikimedia Foundation held enforcement key questions consultations in April and May 2021 to request input about UCoC enforcement from the broader Wikimedia community. (continue reading)
  • Roundtable discussions – The UCoC facilitation team hosted two 90-minute-long public roundtable discussions in May 2021 to discuss UCoC key enforcement questions. More conversations are scheduled. (continue reading)
  • Phase 2 drafting committee – The drafting committee for the phase 2 of the UCoC started their work on 12 May 2021. Read more about their work. (continue reading)
  • Diff blogs – The UCoC facilitators wrote several blog posts based on interesting findings and insights from each community during local project consultation that took place in the 1st quarter of 2021. (continue reading)

--MediaWiki message delivery (diskuse) 12. 6. 2021, 01:05 (CEST)[odpovědět]

Geografický název Česko[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych se zeptat na komunitní konsensus ohledně sjednocení jmen zemí v článcích. Ve spoustě článků je užito politické jméno Česká republika v situacích, kde se v případě jiných států používá jméno krátké, zeměpisné (a to dokonce i vedle sebe, tj. ve výčtu je napsáno kupř.: Česká republika, Francie, Německo, Slovensko, …). Vzhledem k tomu, že se článek o zemi jmenuje „Česko“, mi tato záležitost přišla banální na to, abych o ní vyvolával diskusi. Vzhledem k tomu, že jsem byl osloven uživatelem @Kacir, rozhodl jsem se vyvolat diskusi zde. Přidávám taktéž odkaz na brožurku „Jak se jmenuje naše vlast“ PhDr. Libuše Čižmárové, CSc., která o této problematice pojednává. (Je krátká, má jen 28 stran malého formátu.) --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 11:00 (CEST)[odpovědět]

V souladu s převažujícím územ např. ve zpravodajských médiích není vůbec nic špatného na používání názvu Česká republika. I v těch zdrojích se používá běžně tam, kde se píše o Německu nebo Slovensku. Nehrajme si na papežštější než papež. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 11:15 (CEST)[odpovědět]
Co se médií týče, tak i tam už se začíná přecházet na Česko. Viz [2], [3], [4] či [5]. Dále je nutné se dívat na kontext užití. Politická jména (dlouhá) se používají v diplomacii, politice apod. Např. Velvyslanectví Ruské federace či Velvyslanectví Spolkové republiky Německo. Ale mluvit o fauně Ruské federace či o tom, že sajga tatarská žije v Ruské federaci a Republice Uzbekistán neuvažujeme. Prostě napíšeme, že žije v Rusku a Uzbekistánu. V této situaci je totiž vhodnější využít jméno zeměpisné (krátké), které se hodí k běžnému užití. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 11:39 (CEST)[odpovědět]
Promiňte, ale to, že najdete pár článků, kde se Česko vyskytuje, vypovídá o... ničem. Snaha vnutit Česko úplně všude připomíná úsilí donutit nás, abychom všude psali ethanol, přestože je běžný tvar etanol. Doporučuji třetí bod pravidla. Jestli se domníváte, že v ryze geografických článcích je nutné se držet přístupu, který (možná někteří) geografové a (možná některé) geografky uplatňují, je to na uvážení. Ale jestliže se v takto odborně nespecializovaných zdrojích naprosto běžně užívá Česká republika jako synonymum Česka nebo prostě jakkoliv, je nesmysl na Wikipedii nutit něco jiného. A je skutečně lhostejný Váš dojem, že když píšeme Rusko, musíme taky psát Česko. Já v tom problém nevidím. A v praxi se to tak prostě nedělá. Tečka. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 11:55 (CEST)[odpovědět]
Jen z podstaty věci politický název je pro (vysoká) politická témata, zeměpisné názvy pro zeměpis, přírodu, sport. V zásadě se to tak i používá, krom tedy České republiky, kde zeměpisný název dlouho chyběl (byl zastrčen), ale dohnalo se to. Zpravodajství se na stranu Česka překlopilo už dávno, ale že si hrají na sloh, tak častý postup je: Česko v titulku, zhusta i v článku, ale pro pestrost slohového cvičení tam hodí i Českou republiku, ČR, české území, nebo Češi (nebo Praha :)). Co by z toho plynulo pro Wikipedii? Na exponovaná místa Česko (titul, kapitoly), do textu primárně Česko, do tabulek a přehledů a výčtů Česko, ale když už je prostý text moc dlouhý, mrskout tam občas i to "politické synonymum" pro "oživení", i když kupodivu jiné státy takové oživení textu nepotřebují. Z článků o přírodě a sportu by se poroučely ve velkém. To je samozřejmě ambiciózní plán a přínos není tak patrný, když to je zastrčený prostý text. Proto vhodný kompromis je právě ty názvy, kapitoly, tabulky, výčty a seznamy odrepublikovat, tam to trčí a taky to ukazuje rezignování Wikipedie na jednotnou úpravu dokumentu. Pokud ji tedy čtenáři od encyklopedie očekávají a já bych řekl že ano, i když čtenáři jistě tuší, že je to dobrovolnické dílo a ne profi publikace. To není na buzeraci editorů, že to nebudou dodržovat, ale na nebuzeraci editorů a robotů, kteří by to tomu chtěli vtisknout ex post.
Toto platí pro jméno státu, situace je odlišná pro situace, kdy je jméno státu součástí jiného vlastního jména, jako je "Policie České republiky" nebo "Zrychlujeme Česko" nebo tak. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 12:19 (CEST)[odpovědět]
Editoři, kteří změní Českou republiku na Česko, by měli být zablokováni. ;-) Chrz ostatně už dávno. ;-) --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 12:30 (CEST)[odpovědět]
Prosím, vyhněte se osobním invektivám a diskutujte konstruktivně. Děkuji. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 12:36 (CEST)[odpovědět]
Kolego, zkuste zapojit smysl pro ironii. Kéž by se Chrz zdržel invektiv, zlehčování a zesměšňování wikipedistů zastávajících odlišné názory už ve svém prvním příspěvku tady. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 13:25 (CEST)[odpovědět]
No uvidíme jak to ustojí čerstvá krev a jak dlouho. Jak se vypořádá s respektuhodnými názory typu Česko se mi nelíbí, V infoboxu je nutné hlavně rozmanitost a Založte si někde sektu. Zkusím to tady moc autorovi nekazit, zdá se, že má reálnou šanci dokázat i víc než po čem volám už leta. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 18:35 (CEST)[odpovědět]
Když nemáte co říct, můžete se taky zdržet komentáře. Bude zábavné sledovat, když pro všechno, za co mě někdo chtěl vyblokovat z Wikipedie, se najde ten komunitní konsenzus. I když jsem mířil méně ambiciózněji než zde navrhovatel a moje věci byly čistá logika, na kterou se zrovna u Česka z nějakého důvodu musí hledat konsenzus případ od případu, výskyt od výskytu. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 13:01 (CEST)[odpovědět]
Pravidlo, na které odkazujete, pojednává o pravopisné správnosti. Slovo Česko je pravopisně správně. Je i relativně časté. A podle Google Books Ngram Viewer je častější než spojení Česká republika. Mohl byste mi, prosím, uvést zdroj tvrzení, že se „naprosto běžně užívá Česká republika jako synonymum Česka“? --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 12:27 (CEST)[odpovědět]
Jasně, a teď zkuste vysvětlit, proč je v tom vašem (anglickém?!?) korpusu druhý a třetí pád České republiky ještě daleko častější než Česka. [6] ;-) Jestli ono to Česko není tak časté mimo jiné z různých česko-ruských, česko-německých a jiných vazeb apod. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 12:42 (CEST)[odpovědět]
Výraz Česká republika má četnost 224 na milion a Česko 228 na milion v korpusu FF UK. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 12:53 (CEST)[odpovědět]
Možná proto, že se druhý pád "České republiky" objevuje v názvech státních institucí? --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 12:57 (CEST)[odpovědět]
A takhle bychom mohli spekulovat dál a dál a dokázali bychom si jistě obhájit cokoli. Třetí pád "České republice" bude asi "schovaný" v čem? --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 13:21 (CEST)[odpovědět]
Google N Gram jsem využil jen pro ilustraci toho, že se termín Česko využívá. O přesnější frekvenci užití nám bude pojednávat Český národní korpus. Dále je nutné si uvědomit, že nechci a ani by nebylo správné měnit název v případech jako: Ústava České republiky, Parlament České republiky, Velvyslanectví České republiky v Moskvě apod. V takovýchto případech je využití spojení Česká republika správné. (Máme také Velvyslanectví Francouzské republiky v Praze.) --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 13:41 (CEST)[odpovědět]
A já jsem ani netvrdil, že by se slovo Česko vůbec nepoužívalo. Vámi zvolený nástroj ovšem ve skutečnosti nedokládá, že by Česko bylo častější než Česká republika, naopak to i z něj vyznívá tak, že je Česká republika celkově podstatně častější než Česko. Navíc přehlížíte ona spojení česko-jakýkoli, kde se to slovo bude vyskytovat, aniž by ovšem jeho výskyt byl s to doložit "správnost" Česka. Já jsem tvrdil, že se v textech běžně Česká republika používá, a to i ve významech, kde by si někteří z vás možná přáli vidět Česko. To je ostatně vidět i na příkladech z toho českého korpusu, např. „Podle dlouhodobé meteorologické předpovědi můžeme v následujících dnech nad územím České republiky očekávat přívalové deště, v některých oblastech kroupy..." Takže prosím nechtějte na Wikipedii zavádět jakási daleko striktnější pravidla, než jaká používá reálný svět. Je to přinejmenším zbytečné, v horším případě i škodlivé. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 15:11 (CEST)[odpovědět]
Mohl bych se Vás zeptat, jakým způsobem by toto mělo být škodlivé? A třeba Příručka UJČ hovoří: „Dnes můžeme konstatovat, že Česko se plně prosadilo jako jednoslovný geografický název republiky vedle politického dvouslovného názvu Česká republika, a to nejen v běžné komunikaci (například ve sportovních přenosech). Doporučuje ho ČSN EN ISO 3166‑1, také SSČ uvádí oba názvy.[7] --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 15:57 (CEST)[odpovědět]
Škodlivé v tom, že nepřiměřeně omezuje bohatost projevu. Třeba. Nebo škodlivé v tom, že pod podobnými jakoby "dobrými" záminkami se tu začne mazat cokoli, co nemá oporu v nějakých slovnících a příručkách, přestože se to reálně používá a lidé tomu normálně rozumí. Nebo že podobně závadně bude chtít někdo vnucovat odbornou terminologii z jednoho oboru do textů z úplně jiných oborů, protože přece z jeho hlediska je to tak jedině správně. Proto mi přijde vadný takto striktní přístup sám o sobě, nejen na konkrétním případu. Na podobně škodlivé situace už jsme narazili i v dalších podobných případech, kdy někdo bezhlavě a hlavně bez citu pro detail chtěl cosi plošně sjednocovat, přestože tam přinejmenším v některých kontextech jakési významové odlišnosti byly (a ve většině ostatních případů to bylo lhostejné, takže žádná nezbytnost sjednocování tu nebyla). A tahle snaha je opět jednou z řady podobných. Použití sousloví Česká republika není, opakuji není chybné. Víme, co se tím termínem myslí, není to nesrozumitelné, není to ani matoucí, je to naprosto jasné. Bylo by asi závadné označovat za Českou republiku třeba územní celek z období habsburské říše, ale jinak prakticky kdekoli v souvislosti se současností nebo nedávnou minulostí se těžko můžeme splést. A jenom proto, že u Ruské federace máme možná ve zvyku psát o Rusku, to fakt není důvod k tomu, abychom nám i o České republice bylo dovoleno psát jenom jako o Česku. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 16:35 (CEST)[odpovědět]
Zde bych chtěl namítnou, že jazykové příručky vznikají na základě užívaného jazyka. Tj. příručky a slovníky uvádějí to, co se v jazyce vyskytuje (zde mohu uvést jako ilustrační příklad třeba slovo korona). A není pravda, že by o České republice bylo při užití mého návrhu doveleno psát pouze jako o Česku. Jde o to, v jakém kontextu by byl daný název použit. Pro podrobnější argumenty bych odkázal na druhou kapitolu výše zmíněné brožurky. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 17:13 (CEST)[odpovědět]
Bohužel nemáte pravdu. Klasickým příkladem je gay, což Příručka zná výhradně jako podstatné jméno, zatímco za přídavné jméno nám nutí slovíčko gayský. To ale takřka nikdo nepoužívá. Výskyt nula nula nic. Naopak odkaz na korpus vedoucí z onoho podstatného slova gay nám nabízí hned několik příkladů, kde se vyskytuje v pozici přídavného jména: "gay porno" a "gay komunita". Protože tak se to v praxi skutečně obvykle používá - jako nesklonné přídavné jméno. Ale příručka se stejně tváří, jakoby nic takového neznala, neuznávala. A to je jen jeden příklad, na který narážím opakovaně. Náš ctěný jazykozpytný ústav zamrzl ve svých představách o tom, co by mělo být správné, tak moc, že občas odmítá reflektovat skutečnost.
No, takže teď jasná otázka: Je někde slovníkem nebo jazykovou příručkou zakázáno používat sousloví Česká republika? P. S. Moravský básník Jan Skácel je fajn. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 17:49 (CEST)[odpovědět]
A kdo říká že je zakázáno? Pravopisně jsou oba výrazy správně, ale důležitý je kontext. Již odkazovaná příručka ukazuje, kdy používat jaký a dává jednoduché vodítko: Tam kde byste psali Francouzská republika, tam dávejte Česká republika. Kde píšete Francie, tam je naprosto v klidu dávat Česko. A pokud můžete použít Česko, použijte Česko. Na rozdíl od stylu Kde bude pochopena Česká republika, tak si ji tam pro mě za mě čas od času šoupněte.
Takže důležité je nejen zkoumat počet výskytů, ale v jakém kontextu je to použito a jaké názvy jsou okolo. Tato užovka se vyskytuje v České republice, sice jste za trubku, že cpete politiku do přírody, ale snese se to. Tato užovka se vyskytuje v České republice a na Slovensku - tak tady už jste za opravdovou trubku, že se vám nepodaří udržet stejný styl v jedné větě. Smlouva mezi Českou republikou a Ruskem - stejný případ. Berte zeměpisný nebo politický, ale ne oba najednou do stejné věty, jejdamane.
Neboli, ze zdrojů bychom neopisovali pravopisné chyby. Budeme ze zdrojů kopírovat chyby stylistické, nebo si vytvoříme vlastní style guide ne nepodobný odkazované brožurce? Není nutno to přehánět, ale dokud je tahle nechuť i v názvech kategorí, článků, kategorií a v infoboxech, dokud se bojuje za bohatost jazyka na těchto automatických místech, dokud byla nechuť i proti tomu sjednotit úvodní větu dílů seriálu Simpsonovi, tak ambiciózně řešit rovnou prostý text je slušné sousto. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 18:25 (CEST)[odpovědět]
Úkolem ústavu pro jazyk český, který danou příručku vytváří, nemá právo nic zakazovat. Pravopisná pravidla nejsou zákon. Pokud např. napíšete slovo vidra, nikdo Vás nijak nepostihne. Další otázka je to, jakým způsobem dává smysl dané slovo užívat, resp. jakým způsobem se užívá. K tomu slovu gay, příručka zde uvádí citaci z roku 1995. ASSČ je bohužel zatím na internetu uveřejněn jen po písmeno Č. V případě popisu v korpusu můžete nahlásit chybu. Jinak o závaznosti jazykových příruček se můžete dozvědět zde. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 18:44 (CEST)[odpovědět]
Výborně, takže když nám to nikdo nezakazuje (psát Česká republika, kde bychom psali Slovensko), není nutno to ani v rámci Wikipedie zakazovat. Jinak zkuste tedy vysvětlit třeba profesionálům/kám České tiskové kanceláře, že jsou "za trubky", když píšou: "Od soboty bude umožněn vstup do České republiky osobám, které mají alespoň 22 dní po první dávce vakcíny, z Německa, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Polska a Slovenska." Nebo Českou televizi, když uvádí: "Česká republika zařadila Slovensko od pondělí opět mezi země v červené kategorii" Nebo ministerstvu zahraničí, když píše: "Pro osoby přijíždějící na Slovensko z České republiky..." Atd. atp. Jejdamane. Prostě to, co považujete za naprosto zásadní a závažnou chybu, je ve skutečnosti natolik rozšířené a běžné, že to těžko vůbec můžeme za chybu považovat. Natož to speciálně jenom pro Wikipedii zakazovat. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 19:22 (CEST)[odpovědět]
ČTK z nějakého důvodu nevypustí Česko z úst a nikdy nás to tady v ničem neomezovalo, prostě si jedou vlastní trucpolitiku a nenaděláte nic. Jinak uvedené příklady opravdu ukazují stylistickou neobratnost těchto zdrojů a příručku by si měli pročíst, trubky. Politici taky republikují jak najatí. Staré zvyky umírají pomalu, prostě dali České republice náskok. Mnohdy tam to Česká republika nahrazuje "Vláda České republiky", jakýsi dojem toho, že to bylo politické rozhodnutí. Ačkoliv u jiných států by ani zde neotáleli s Francií, Německem, Rakouskem. Aspoň v těch příkladech nejsou na jedné hromadě jako stejný větný člen. Kdyby napsali "z České republiky, Německa, Rakouska" to už by bylo sakra na pováženou, i když i na to samozřejmě zdroje najdete. Ale i tak jsou to politické příklady a nijak to nebrání navrhovateli vyšupačit republiku z přírody. Jinak někdy tou republikou si taky pomáhají v tom poznat podmět a předmět. Česko zařadilo Slovensko - kdo koho zařadil, 4. pád jako první, těžko říct. Samozřejmě u jiných států by se na takové napomáhání vykašlali. Ale když jsou právě pospolu jako stejný větný člen, tam už je výpomoc republikou zbytečná. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 19:33 (CEST)[odpovědět]
Než tu budete nastiňovat jakousi čísi politiku, zkuste si aspoň přečíst ten odkaz. Právě ta Česká tisková kancelář, o jejíž domnělé "trucpolitice" jste si tu zaspekuloval, ve stejném textu, dokonce hned v následující větě píše: "Za podobných podmínek by měly tyto státy umožnit vstup osob očkovaných v Česku, zatím s výjimkou Slovenska, které o podmínkách stále jedná." Takže to evidentně není žádná trucpolitika, ale naprosto normální přístup, kdy si nehledají umělý problém tam, kde ho hledáte vy. Jo a abychom nezapomněli, dokážou s klidem použít i zkratku: "Zejména návrat z Chorvatska do ČR je aktuálně složitější", zase hned v následujícím odstavci.
Jestli to nutně potřebujete ukazovat na užovkách, poslužme si: "Areál rozšíření užovky stromové se rozprostírá od severního Španělska přes jižní část střední Evropy, jižní a východní Evropu až k východnímu pobřeží Černého moře. Česká republika leží na severní hranici souvislého areálu, která prochází jižním a východním okrajem našeho území (populace v Podyjí a Bílých Karpatech)." (Český rozhlas) Nebo jestli na tom potřebujete i štempl Akademie věd, zde je: "V České republice patří užovka podplamatá k nejvzácnějším plazům a ve vyhlášce 395/1992 Sb. je vedena jako kriticky ohrožený druh. [...] Migrační schopnosti druhu a blízká vzdálenost (10 km) k hranici Polské republiky ukazovaly na teoretickou možnost výskytu v polské části Těšínského Slezska. Do současnosti však užovka podplamatá nebyla z Polska hlášena." A klidně si to označujte donekonečna za stylistickou chybu, ale je evidentní, že to není natolik závažná "chyba", aby ji nebylo možno brát za běžně rozšířenou a v podstatě nezávadnou věc. Určitě ne takovou, kterou bychom museli na Wikipedii "napravovat". --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 20:20 (CEST)[odpovědět]
Že by se ČTK konečně rozhoupalo? No tak sláva, hurá. Jinak ano, je to stylistická chyba, kterou mnozí evidentně budou považovat za šeredně podružnou, o několik úrovní níže než pravopisné chyby. A že i zde glorifikované zdroje umějí i ty pravopisné chyby dělat. Zajímavé že, že ani jeden, slovy ani jeden z nich neobsahuje to, o co se tady jednalo především: výčet. Stejně tak to vůbec nijak nedokazuje, proč by zrovna v názvech článků nebo infoboxech měla taková variabilita být, jak to má prostý text dokázat. A zajímavé dvojnásob je to, že se dopouštíte stejné chyby, kterou jste sám kritizoval neboli Jedna vlaštovka jaro nedělá. Vůbec z toho není zjevné, jestli to ty zdroje dělají neustále, nebo je to jednorázový nešvar, nebo aspoň méně častý než dodržování stylové čistoty.
Trubky největší: Mixují ve výčtu politické a zeměpisné názvy.
Trubky střední: Mixují ve větě politické a zeměpisné názvy.
Trubičky: Používají ve větě politické jméno i tam, kde by u jiného státu použily jméno zeměpisné (a to třeba i proto, že to politické jméno ani neznají, TAK je nepotřebné).
Byl by veliký úspěch přestat z Wikipedie dělat aspoň ty největší trubky, brát si příklad z nepořádníků a omlouvat si to tím "vždyť i Jirka dostal pětku". --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 21:04 (CEST)[odpovědět]
Osobně bych se pojmenování trubky spíše vyvaroval, tato stránka je tu z důvodu diskuse. Byl bych nerad, kdybychom od diskuse o tom, jak a kdy se má správně užívat krátké jméno státu, přešli k tomu, kdo je větší trubka. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 21:40 (CEST)[odpovědět]
Přišlo mi to jako dětsky neškodné označení, prostě chybující člobrda :) --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 21:46 (CEST)[odpovědět]
To, že některé organizace nemají manuál pro jednotnou úpravu, není známkou toho, že je to tak správně. Dejme si za příklad Evropskou unii, která má svoje pravidla pro jednotný styl (zde si však, prosím, dejte pozor na to, že vznikly ještě před oficiálním zanesením krátkého názvu Česko/Czechia/…, takže je nutné si přečíst aktualizace k příloze A5). V pravidlech (s. 111) se jasně píše: „Dlouhá podoba (oficiální název) se použije, je-li řeč o státu jakožto o právnické osobě.“ a „Zkrácená podoba (zkrácený název) se užije, je-li řeč o státu ve smyslu geografickém nebo ekonomickém.“ --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 21:36 (CEST)[odpovědět]
Pardon, ale ty organizace velmi pravděpodobně svůj manuál mají. Česká tisková kancelář dozajista má svoje interní pravidla, jak co psát. Jenom v těch pravidlech nejspíš nerozlišuje to co vy. Což je právě důkazem toho, že jde o "problém" mimo nějakou jejich oblast rozlišování. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2021, 21:45 (CEST)[odpovědět]
Mohl byste mi sdělit, na základě čeho tak soudíte? Nebo jsme pouze na rovině spekulací? --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 22:10 (CEST)[odpovědět]
A jaký vliv by to mělo na Wikipedii. Pokud každý zdroj má svůj style guide a každý zdroj jinak nastavený, že by si mnohdy protiřečili, a my přitom máme poslouchat všechny zdroje rovnoměrně, pak průnikem takových style guidů bude leda nekonzistentní guláš generátoru náhodných čísel. Proto taky není nic špatného na tom nastavit si na Wikipedii vlastní style guide, který systematicky ukáže co kdy (a případně kdy je možno volit opravdu náhodně, když už to tedy nesmí být úplně svazující). Od encyklopedie nic neočekávaného. Svým způsobem Wikipedie MÁ takový style guide, u drtivé většiny států si vystačí s názvem jediným a ten píše všude. V-š-u-d-e. U Česka je takový guide už dlouho, ještě před tím, než jsem trochu víc vyžadoval, aby se dodržoval přísněji a jednotněji, ALE jen v názvech kategorií a článků (pořád se najde tu a tam něco na přitáhnutí a čertíci vyskakují z krabičky). Ale v infoboxu, v názvech kapitol, v tabulkách a výčtech, tam style guide je kdo dřív přijde ten dřív mele a opovaž se mi na to hrabat, nebo uspořádej diskuzi článek po článku a trap se s tím, když ti stojí se s tím zahazovat. Ale v prostém textu, to jste nastavil laťku ještě opravdu jinam. Stylisticky logické, ale... údajně zbytečné se s tím pachtit a rozhodně zakázané někomu to rovnat. Abychom se necítili úplně osamoceni, podobně ne úplně rozseknuté je to u Číny, částečně Tchaj-wanu, Spojených států amerických, Spojeného království, mnohdy státy kde ještě nedávno měl i základní článek jiný - politický název, nebo tam vládnou jisté přízraky kontroverzí. A pak jsou i případy typu Jihoafrická republika kdy cswiki prostě na zeměpisné jméno rezignovala z důvodu, že na něj vlastně rezignovaly i české zdroje, i když existuje. Takže i u Číny najdete případy, kdy v úvodu jednoho města se dočtete, že leží v Číně, v úvodu druhého že v Čínské lidové republice a v úvodu třetího že v ČLR. A kdo by to chtěl sjednotit tak je puntičkář a neužitečný přispěvatel, takže jsem zvědav, za jak dlouho zlomí vás. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 22:32 (CEST)[odpovědět]
Já také. Zatím jediný pořádný argument byl, že v novinách to tak někde píší, tak to budeme dělat také. Bohužel, novináři se ne vždy řídí normou. Patrné je to třeba u Moldavska. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 22:49 (CEST)[odpovědět]
Azerbajdžán, Spojené Státy Americké, Tchajwan, Irán, i takové věci nám noviny vyplodí a tam naštěstí není ta chuť jimi okořeňovat i Wikipedii, protože ty jsou nezpochybnitelně špatně. Tady se bude dlouze šermovat hlavně s tím, že Česko i Česká republika (potažmo ČR) jsou správně a je naprosto korektní si je do článku házet halabala podle libosti. Nehledě na kontext. Nehledě na výrazy použité ve stejné větě. Nehledě na to, co se použilo v analogickém článku na stejném místě. Nehledě na názory od jazykovědy, když najdeme tu a tam článek, který to nedodržuje, čím že snad oslabuje nějaké stylistické návody. Style guide není podstatný, hlavní je psát nové a nové články a honit milión. Jsou to prostě synonyma a vybaveno.
Soudě na délku stávajícího textu hádám, že buď už se moc lidí nezapojí, nebo budou schopni zopakovat to co už se třeba podařilo vyvrátit, páč kdo to má číst a zase se tam hádají obvyklí podezřelí kohouti. Čímž jsem vám to efektivně pomohl pohřbít. Moje nepoučitelnost je nesmírná. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 23:08 (CEST)[odpovědět]
Style guide v EU - jasně na co který je dobrý, co kam.
Style guide v některých zdrojích - náhodně si nějaký název vybereme, už je v článku moc Česek, teď tam šoupnem třeba zkratku, ať je to pestré.
Style guide na Wikipedii - meh. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 22:01 (CEST)[odpovědět]
Ale to ani není úlohou Ústavu pro jazyk český (jak je psáno výše) nic zakazovat. Ústav pro jazyk český má pouze kodifikovat spisovnou češtinu. Závaznost takové kodifikace je pak spíše otázkou společenské koncensu než norem. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 20:55 (CEST)[odpovědět]
Teď jsem to teprv pochopil s tím Skácelem, já to přece jen četl už dřív. A MUSÍM zareagovat. Nojo, že prý nám huba neupadne když budeme říkat slovo navíc - republika. Akorát že brožurka jasně říká, že Skácel Neskácel, lidi/média chtěli krátké jméno, huba by jim evidentně upadla, no a zvolil si krátké jméno Čechy. Takže tím moravský básník šel tím spíš sám proti sobě :) Buďme proto rádi za Česko, protože variantou by nebyla Česká republika, ale Čechy. To není ryzí teorie, to bylo jednoduše odzkoušeno. Podobně se tak dlouho říkalo že nikomu neupadne huba opakováním slova Republic, až si to cizinci začali zkracovat na Czech, huba by upadla. Takže coby kdyby je hezká věc, praxe ukázala že lid si krátké jméno žádá, a když mu žádné nenabídnete, může si zvolit jméno ne zcela vhodné a o to horší. --Chrz (diskuse) 15. 6. 2021, 13:36 (CEST)[odpovědět]
Hodně štěstí. Připravte se na komentáře "nevidím užitek" , "jsou to totální synonyma" a "ve zdrojích to taky nejdeme" a "je potřeba oživit článek synonymy" už jen u vámi uvedeného příkladu typu výčet kde to zrovna tak jasně vyčnívá. Máte pro začátek docela dost ambiciózní cíle, začal bych svrchu.
  • wikiprojekt - jeden má v názvu Českou republiku i když příbuzná kategorie nad ním a článek vedle ne - návrh na přesun, zatím ignorováno
  • kategorie - velmi slušně systematicky na Česko, nehledě nebo navzdory wikipedistům a jejich průpovídkám zmíněným výše, prostě byli poraženi, tak mudrují dál o úroveň níž. Řekl bych jen pár hraničních případů kde se to dá přejít
  • články - velmi slušně systematicky, pár návrhů na přesun u systematických článků typu Seznam ... v Česku taky už dlouho hnije v návrzích, u jiných států by to šlo prakticky automaticky (viz třeba Vstup České republiky do Evropské unie - neskutečný problém zesystematizovat)
  • infoboxy, seznamy, tabulky - velké rezervy, tam kde by šlo použít systematické šablony Vlajka a název. Nebo u osob v kolonce stát narození, úmrtí, prostě "synonyma v akci", jeden umřel v Česku, jeho kolega v České republice, třetí v ČR, no a co, který šílenec by si troufl požadovat jednotu v infoboxu? Jednoho ročníku tenisového turnaje se účastnilo Česko, druhého Česká republika, neměň, NEKITuj, to se musí centrálně komunitně schválit...
  • názvy kapitol - Wikipedie formalizovala některé názvy kapitol a jejich pořadí, ale např. u fauny a flóry sjednotit zápis "Výskyt v ..." se buď nepustila, nebo zrovna u ČR jednotu nechce.
  • jednotlivé výskyty v textu - aspoň tam, kde se v analogických článcích jiných států s politickým názvem nešermuje - to je ten váš velmi ambiciózní plán. Odkryl jsem vám tady nadřazenější místa, ve kterých by se systematizace a jednotný přístup měl objevit tím spíš a dokonce snad i vítá. Dokud se nepořeší ta vrchnější místa, myslím že tohle je nereálné docílit, zvlášť když se bude argumentovat že ani české zdroje nejsou tak daleko, nebo že to taky v novinových článcích střídají pro zpestření...
--Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 11:17 (CEST)[odpovědět]
Já to vezmu poměrně stručně (a asi potěším kolegu Chrze) – v případě, že se jedná o nějaké výčty typu „Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko“ jsem pro úpravy na „Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko“, protože to vypadá lépe a jednotněji. Naopak jsem proti, aby se v článku upravovala jen „Česká republika“ na „Česko“ – v tom nevidím užitek a oba pojmy jsou dle mého názoru korektní. --David V. (diskuze) 13. 6. 2021, 11:25 (CEST)[odpovědět]
Lakmusový papírek budiž 2000#Hlavy_států. Pokud i zde by někdo žádá zachovat variabilitu, co rok, to jiný název, nebo prostě ve všech povinně Českou republiku, pak víme, že vám sotva bude schvalovat jednotlivé náhodné výskyty v textu (a to i na místech, kde v analogické situaci politický název nevystupuje. Nebo na komických místech kde zvířátka a kytičky identifikujeme s politickým systémem, a to i přesto, že si to odborníci v některé oblasti lajsli tudíž by se řeklo, že je to "korektní").
Pak tu máme oblíbený argument, že u států typu "Dominikánská republika" stejně bude politický název, protože žádný zeměpisný nemá, takže už rovnou musíme celý plán zahodit a střídat to halabala, obvzláště u domovského státu, kde stejně všichni víme, že všechny ty termíny označují totéž. Mít v angličtině 10 názvů je pro malý stát drastická marketingová chyba, ale to jsme jinde.
Pokud vám tady lidi budou hojně rozporovat už jen jednotnost vyplnění infoboxu, něčeho, co se hojně tahá automaticky z wikidat a jednotu tam udělá už jen sama šablona, těžko lze diskutovat o prostém textu. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 11:50 (CEST)[odpovědět]
Oba pojmy jsou sice korektní, ale jejich užití se liší (jak je psáno ve mnou předloženém materiálu). Politické jméno (dlouhé) se užívá v politice, diplomacii, … Naopak to krátké se využívá v běžném užití. Také nepoužíváme hory Ruské federace, ale hory Ruska. Neříkáme, že Seina protéká Francouzskou republikou, ale Francií. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 12:36 (CEST)[odpovědět]
To zase bude tornádo ve wikisklenici aneb nesmiřitelný souboj dvou táborů. Jinak návrh zní rozumně, tedy jsem pro: Česko v geografii a obecných výčtech, Česká republika v oficiálních názvech, politice, diplomacii... --Whitesachem (diskuse) 13. 6. 2021, 14:17 (CEST)[odpovědět]

Když si unesu toto téma, v návrzích na přesun jsou: Seznam kapitul v České republice, Seznam nejbohatších lidí v České republice, Seznam největších zvonů v České republice, Seznam svatých bran milosrdenství v České republice, Seznam velvyslanců Palestiny v České republice a Wikipedie:WikiProjekt Vodstvo České republiky. Všechno systematické, podle příbuzných článků, nadřazených kategorií a podobně. V žádosti o provedení práce jsou podpořené/nerozporované věci: Wikipedie:Bot/Žádosti_o_provedení_práce#Vlajka_a_název Zde se vyskytující podporovatelé rozumného sjednocení kde to užitek dává požádám o podporu i tam, protože prostě Česko se řeší případ od případu, protože... důvody. Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 13:07 (CEST)[odpovědět]

Dovolil bych si poznamenat, že obdobnou záležitost by bylo záhodno vyřešit i v názvech kategorií na Commons, kde je to „(the) Czech Republic“ vs. „Czechia“, a kde je nesystematičnost snad ještě výraznější. --Albert Horáček (diskuse) 13. 6. 2021, 17:22 (CEST)[odpovědět]

Ano, řekl bych, že to vychází z anglické Wikipedie, kde se slova Česko (Czechia) bojí jako čert kříže a články jsou pojmenovány zcela nesystematicky a u některých je poté nutné v několika větách vysvětlovat, co přesně je obsahem článku. Tohoto přístupu bych se chtěl zásadně vyvarovat. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2021, 18:15 (CEST)[odpovědět]
Angličtinu řešit nebudeme, ale je fakt, že s tím, jak se pomalu prosazuje jednoslovný zeměpisný název v angličtině by bylo pikantní přitvrzovat na české Wikipedii a vracet zpátky republiky. Už i basketbalisti pochopili, že je lepší Česko než Czech Republic na dresech. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2021, 18:18 (CEST)[odpovědět]

Žádné samoúčelné sjednocování bych neprováděl. A pokud je navrhováno s argumentem, že když je název článku nějaký, tak je sjednocování výskytů vlastně banalita, tak to dost zpochybňuje, nakolik byl návrh míněn vážně a byly zkoumány předchozí diskuse na dané téma. Kdyby byly, jistě by navrhovatel věděl, že současný název článku není důsledkem žádné drtivé komunitní podpory, naopak je spíš kontroverzní, a v diskusích by našel různé důvody od odpůrců, takže by mu nemusely být opakovány znovu.--Tchoř (diskuse) 14. 6. 2021, 07:16 (CEST)[odpovědět]

Ono je i dobře, že si navrhovatel nečetl návrh na přesun z roku 2012. Aspoň si s sebou nenese tu zátěž přízraků kontroverzí a podobně. Takovou atmosféru šíří hlavně ti, co tu diskuzi projeli :) Mezitím používanost ve zdrojích opětovně vzrostla, mnohé argumenty byly už tehdy překonané, vyrostla další generace lidí (wikipedistů), pro které je Česko naprosto normální běžný název a hlavně Wikipedie už se taky dávno přizpůsobila a není rozkročena mezi dva světy v názvech článků a kategorií jen aby "kompromisně" používala náhodně to či ono, aby nebyl někdo neuspokojen. Tahle je Česko na Wikipedii už 15 let a mělo by se skoncovat s tím hloupým náhodným používáním i na dalších automatických místech jako jsou třeba nadpisy kapitol. Jestli jít tak hluboko jako do běžného textu, to se tady možná uvidí, co komu vadí a nikdy nepřestane, ale když je politický název ve výčtu pohromadě mezi zeměpisnými tak vynikne ta absurdita takového nápadu radši do ničeho nevrtat, jen aby se neprobudily staré vášně starých wikipedistů, radši budeme dělat stylistickou chybu, jen aby se nesmiřitelní opět neozvali. Já jsem si to poslední hlasování o přesunu prolítl a bylo to opravdu spíš hlasování než bitva argumentů. A z nich snad nejzásadnější byl, že Česko není oficiální. I když ani to nebyla pravda, podle toho co se bere za oficiální, je to tedy teď ještě oficiálnější, oficiální jak jen může být. V názvech institucí to nikdy nebylo, nikdy nebude a taky to není důvod, to je to nepochopení rozdílu mezi zeměpisným a politickým názvem. Aby vadilo, že se zeměpisný název neobjevuje na místech bytostně vyhrazených pro názvy politické je absurdní. A že to není v ústavě nevadí, Slovensko to nemá v ústavě, Československo to nemělo v ústavě a nikdo takovou divnou překážku do cesty nestavěl. Dalším argumentem bylo, že článek popisuje něco jiného, což už tehdy bylo taky na pováženou, takhle se naprosto normálně píšou články o současných stále trvajících státech, kdy současný stát pod zeměpisným názvem "zdědí" historii politických subjektů na stejném území. Stejně tak existují i články specializovanější vyhrazené právě těm změnám a průběhu v historii. A že se na obalech objevuje "vyrobeno v České republice" - no a co, jen vybrání nějakého segmentu a považování za zásadní, já zas můžu říct, že se Česko hojně používá v názvech akcí a soutěží (Máme rádi Česko, Ukliďme Česko, Česko dribluje). Další argument to směšoval s prezentací státu v angličtině - taky podivný argument, mixuje jabka a hrušky, já bych zase mohl říct, že ve valné většině jazyků zeměpisný název normálně (na jejich wikipedii) máme, proč zrovna angličtina má být nějaký důvod největší. I s tou angličtinou se udělal mírný pokrok, i když samozřejmě zase švejkovský, stát zoficializoval jméno, které nijak aktivně neprosazuje. Ale aspoň už je jasno, že když už zeměpisně, tak Czechia, ne Bohemia, ne pitomé Czech. --Chrz (diskuse) 14. 6. 2021, 08:14 (CEST)[odpovědět]
Body 1 a 2 zaručeně fungují. 8) --Bazi (diskuse) 14. 6. 2021, 09:51 (CEST)[odpovědět]
Místo toho, aby se vysvětlilo, proč i v takových infoboxech musí být mermomocí "bohatost jazyka", tak se bude rejt a znevažovat fakta přes dojmy. Taky průhledný způsob jak poslat diskuzi do kytek. Takhle jste mi naskočil hned jako první diskutér do nejednoho návrhu a vyvolal zdání masivního odporu Wikipedie, já nepoučitelný na vás reagoval a pak už se to nikomu nechce číst jak je to dlouhé. Zde opět, s novým navrhovatelem stejný postup a bohužel i já reaguju i když vím, že nemá cenu přesvědčovat nepřesvědčitelné, radši si počkat na další případné podporovatele než vyvracet odpůrcům jejich omyl. Tedy pardon, ne omyl, ale názor. Na věc jaké je zeměpisné jméno naší země není přece jednoznačná odpověď, na to jsou názory a hledá se mezi nimi konsenzus. Příště se wikipedistů zeptáme, jaký mají názor na to, jak vypadá česká vlajka a podle toho napíšeme článek :P --Chrz (diskuse) 14. 6. 2021, 09:57 (CEST)[odpovědět]
Dobrý nápad :-), stálo by za to zeptat se i na názor legislativců – všiml si někdo, že textová část zákona o státních symbolech stanoví, že klín sahá do poloviny délky vlajky, kdežto v grafické části zákona je klín kratší? (to jen pro odlehčení; nyní se můžete dále věnovat marné snaze o přesvědčení nepřesvědčitelných). Petr Karel (diskuse) 14. 6. 2021, 10:26 (CEST)[odpovědět]
To jsem zmiňoval jen proto, že se tady začalo mávat návrhem na přesun článku z pradávného roku 2012 jako překážkou. Tenkrát se v diskuzi taky mocně zpochybňovalo, jaký že zeměpisný název naše země má. To snad už je definitivně jasno nahlášením u OSN z roku 2016, a taky se Česko ještě více rozšířilo, i do školních map, na Wikipedii se to taky docela utřáslo a zklidnilo, a proto by i těch kritických hlasů ubylo -- pokud je tedy někdo ochoten měnit názor na základě nových skutečností nebo pořád si v duši nese příkoří a kontroverze. Teď už se tedy jen zpochybňuje, jestli ten zeměpisný název zcela náhodně prostřídávat s názvem politickým, nebo se jim (už jen z toho, že se jmenují politický a zeměpisný) stanoví nějaké aspoň trochu zřetelnější pole působnosti, kam rozhodně s prvním, kam rozhodně s druhým, a kde se lze spokojit případně s oběma. --Chrz (diskuse) 14. 6. 2021, 11:02 (CEST)[odpovědět]
Já si z té diskuse pamatuji, že jsem strávil určitý čas zkoumáním školních učebnic a zjistil jsem, že ač jsou zeměpisci občas prezentováni jako jednolitý blok bojující za „zeměpisný“ název, tak ve skutečnosti si tohle zatím nedokázali prosadit ani ve svém vlastním oboru a v titulcích zeměpisných učebnic Česká republika dosti významně převažovala. A když teď hodně letmo kouknu, tak najdu i učebnice novější, vyšlé až po roce 2012, které stále ještě mají v názvu „Česká republika“. Takže ve skutečnosti nadále trvá, že ani samotným zeměpiscům užívání dlouhého názvu zjevně zase tak nevadí a nepovažují je za prohřešek. --Tchoř (diskuse) 14. 6. 2021, 19:03 (CEST)[odpovědět]
A já zas vidím, že atlas, který se v 1. až 3. vydání ještě do roku 2017 jmenoval Česká republika se v 4. a 5. vydání už jmenuje Česko (ano, stejný vydavatel), stejně tak přepsali celý obsah. Podobně automapy, kde dřív byla Česká republika změnili na Česko, aspoň někteří tedy. Zatímco nikdo nemění Česko na Českou republiku. Takže... je opravdu čas plavat proti proudu řeky? --Chrz (diskuse) 14. 6. 2021, 19:16 (CEST)[odpovědět]
To s tím plaváním bude asi nějaký omyl, ne? Přejmenovávat Česko na Českou republiku se tu nenavrhuje. Zato se tu požaduje jakási "normalizace" ve věcech, které jsou v reálném světě zjevně poněkud pestřejší a vyváženější. --Bazi (diskuse) 14. 6. 2021, 19:33 (CEST)[odpovědět]
Neboli netvrdím, že to je už všude dokonalé, ale že je to rozhodně lepší pro Česko než bývalo, když si posledně Česko na Wikipedii obhájilo pozici. Takže nějaké kolečko salámu ze salámové metody si Česko určitě zasloužilo. Šaškovat s pestrostí v infoboxu, šaškovat s pestrostí v tabulce, šaškovat s pestrostí v názvech kapitol, k čemu to? Unifikovat to v takových místech, to není normalizace to je systematizace a známka profesionálního přístupu. Proč má mít jedno zvířátko kapitolu "Výskyt v ČR", druhá "Výskyt v Česku", třetí "Výskyt v České republice". Opravdu by si to nějaká encyklopedie troufla dělat co zvířátko to jinak nazvané kapitoly, opravdu v tomhle ohledu pečlivě pracujeme se zdroji, nebo k tomuhle zdrojů netřeba? Takže když se KONEČNĚ posuneme k tomu, že se zde bavíme pouze o prostém textu, zatímco to co jsem vyjmenoval je samozřejmost o které se ani bavit není třeba, tak sláva, ale z předchozích vyjádření odpůrců si to nemyslím. Někteří žádali tímto způsobem "zpestřovat" i kategorizaci a střílet to tam naprosto náhodně jen aby bylo synonymům učiněno zadost. A ti někteří neuspěli, salámové kolečko kategorie a články už snad definitivně patří Česku, tak budou proti u následného krájení salámu se stejnou vehemencí. Protože takovým ustupováním by se to nakonec mohlo dokrájet k tomu, co zde nahoře navrhuje navrhovatel. A přitom jde vymyslet ještě takovou řekněme kompromisní variantu, že Česko bude první volbou do první věty a když je kapitolka delší, tak si tam hyřte synonymy a klidně si ve zbytku textu zkuste nahnat četnost podle korpusu :) --Chrz (diskuse) 14. 6. 2021, 20:06 (CEST)[odpovědět]

Jak píše Tchoř, nechat být, nesjednocovat. A vůbec nebrat v potaz argumenty, kde se o práci v dobré vůli píše "hloupým náhodným používáním" (není to hloupé a v žádném případě to náhodné - náhodný jev je něco jiného). Těžce číst i argumenty "generátoru náhodných čísel"??? Stejně jako je třeba uvážit, že to je Wikipedie v češtině, nikoliv "naší země ("Na věc jaké je zeměpisné jméno naší země..."), každý může mít důležitý názor v diskuzi a je velmi nevhodné, vyloučit někoho, kdo má svoji zemi někde jinde.) "Pitomé Czech": tady už nemá smysl diskutovat, jak diskutovat s vulgární osobou (ať je to žena nebo muž)?. --Pavouk (diskuse) 14. 6. 2021, 22:03 (CEST)[odpovědět]

I práce v dobré víře může dělat hloupé pravopisné a stylistické chyby, že ano. Práce na Wikipedii není jen text a text a text, ale i jeho formální úprava. Vytýkat "naši zem" už bylo dost zbytečné, prostě jsem to vzal jako náhradu za dlouhý text "ať už tomu chcete říkat Česko, ČR nebo Česká republika". Že bych chtěl někoho vylučovat je proto úplně lichá starost, ať nám zde přispěje každý kdo se s námi dorozumí, ať už bydlí tu či onde. POCHOPITELNĚ že v textu samotném je "naše země" jediné ze "synonym", které je naprosto vyloučeno. A nevím jestli Czech bylo nepochopeno, nebo jestli se tady vážně obhajuje Czech jako jednoslovný anglický název pro tu zem, která tedy není "naše".... Protože zaprvé co to přinese pro nadnesený návrh českého psaní a zadruhé na to, jaký opravdu je zeměpisný název v angličtině sice může mít názor každý, kdo nám ho sem dokáže napsat (já třeba napsal, že je pitomé používat neschválený název a nadto název, který vyjadřuje něco jiného) ale oficiální zeměpisný je fakticky jen jeden (ať už je používaný jakkoliv a ať už angličtina sebeméně hraje na nějaké oficiality a jazykové normy jim víc určuje rozšířenost než nějaký ústav pro jazyk anglický). Takže mně nechte můj názor na to, co je a není pitomé, ale nepřeceňujte to, co wikipedisti můžou svým názorem rozhodovat. Nechtěli bychom si zde příště svými názory rozhodnout, kdo je českým prezidentem?
Nicméně děkuji i za zaslané a budoucí odmítavé postoje v diskuzi, ono se aspoň ukáže, na čem ta negativní reakce argumentačně stojí. Pak se může ukázat, že někdo se prostě nikdy nesmířil s názvem (článku) Česko a bude dělat zle dokud to jde a maskovat to zástupnými důvody, někdo dává velkou sílu segmentu který si zvolil za zásadní pro posuzování a přehlíží takové, které by mu to kazily, někdo by to bral za sterilizování wikipedie a hotovo, a nemnozí a ideálně většina jistě přednášejí a budou přednášet validní důvody, proč v tom (ne)dělat průvan a jak moc velký do jak velké hloubky (jestli je úroveň názvů článků dostatečně hluboká a níž už jít netřeba, kolik z navrhovatelova návrhu povolí).
Já osobně bych téma býval nechal ještě uležet, wikipedisti ho moc nemusejí. Ale že se ho chopil jiný navrhovatel a s vědomím, že tyhle diskuze není radno nastolovat příliš často a pak zas čekat dlouhou dobu na příští okno, jsem sice okomentoval kde co, ale věřím že převládaly informace a argumenty. Chrz (diskuse) 14. 6. 2021, 23:19 (CEST)[odpovědět]

V geografických článcích geografický název Česko, jsem i pro sjednocení v seznamech typu Slovensko, Německo, Česká republika (či ČR). Argumenty pro toto zde již jistě padly. Velmi poučná je i výše uvedená brožurka Jak se jmenuje naše vlast. --VasekPav (diskuse) 14. 6. 2021, 22:39 (CEST)[odpovědět]

(tl;dr) V principu jsem pro sjednocení na názvu Česko, kde se to stylově hodí a kde naopak „Česká republika“ stylisticky vyčnívá. Obecně bych šel i dál a byl bych i pro sjednocení v různých infoboxech a flagiconech, asi i těch výskytech rostlin/hub/živočichů a asi i jinde. Trend (čísla na to nemám, tak doufám, že nebudu kamenován) směřuje spíš k častějšímu užívání slova Česko. Nadužívání republiky už zaplať Pán Bůh vychází z módy a postupně bychom i na Wikipedii měli počítat s tím, že ČR jako pojem zde zůstane spíš v oblasti politiky, práva a oficiálních názvů. (Commons je kapitola sama pro sebe, nejvíc mě tam namíchnou případy jako když je Jan Rokycana v kategorii Theologians from the Czech Republic. „Česká republika“ tu je 50 let, jako Česko se dá označit zdejší státní útvar po celé tisíciletí.) — Draceane diskusepříspěvky 14. 6. 2021, 23:08 (CEST)[odpovědět]

Kdyby jen Rokycana a theologians Prostě si zadefinují, že do té kategorie/článku nacpou i věci, kteří republiku předešly o několik století. Ale to vychází z toho, že na anglické wikipedii jedou naprosto důsledně podle principu: Jen jedno jméno pro nějaký stát, a to jméno použijeme ho VŠUDE (nahodilá výjimka potvrzuje pravidlo :)) Takže dokud bude hlavní článek Czech Republic, odvíjí se od toho vše další. A Czech Republic to bude do chvíle, kdy to buď přestanou Češi aktivně blokovat i když si to schválili (kauza premiér se diví názvu Czechia i když pro to sám hlasoval - z loňského roku, či premiér aktivně zakázal používat Czechia pro české předsednictví EU, i když EU má ve svém style guidu používání Czechia přesně pro takové účely), anebo do chvíle, kdy to angličtina vybojuje za nás, navzdory nám, kteří jim do angličtiny kafráme, zatímco v jiných jazycích, které jakože neznáme, milostivě povolíme nějaký zeměpisný název nezřídka nepodobný Czechii. Tím jsem nechtěl střílet jen do současného premiéra, ti další politikové nejsou o moc lepší, i když už si taky navykli více používat Česko, například pro své volební slogany. --Chrz (diskuse) 14. 6. 2021, 23:31 (CEST)[odpovědět]
Na anglické Wikipedii to došlo až tak daleko, že když do článku napíšete Czechia (klidně i geografického), tak vás napomenou, že očekávaný název je Czechia. Ale to už je na delší povídání. --Martin Tauchman (diskuse) 15. 6. 2021, 22:43 (CEST)[odpovědět]

Osobně jsem proti sjednocení, především pak v textech článků. Synonyma jsou od toho, aby se barvitě používala a zde se jedná o stylisticky bezpříznaková synonyma, která dovedou obohatit výsledný text. Navíc Wikipedie tu není proto, aby se stavěla na jednu nebo druhou stranu v kontroverzních tématech a jednu z nich upřednostňovala a ovlivňovala tak vnější realitu. Naopak, je tu proto, aby realitu plně reflektovala. Realita je taková, jak jsem ji popsal v druhé větě tohoto odstavce. --Palu (diskuse) 14. 6. 2021, 23:21 (CEST)[odpovědět]

Tak to prosím o zdroj že se jedná o bezpříznaková synonyma. Naopak zde už nejednou koluje příručka/brožurka která přesně ukazuje, kdy by se měl užívat jaký název (zeměpisný versus politický) a zatímco s Českou republikou nelze operovat v historických článcích (leda v kostrbatých konstrukcích "území dnešní České republiky", což obsahuje Wikipedii odpíraný pojem "dnes"), Česko se do historických souvislostí klidně provrtá a na wikipedii hojně využívá: tudíž nejsou kdykoliv a ve všech případech nahraditelná synonyma, každé má svou oblast působnosti, nějaký překryv, ale i velké oblasti kde nemá jedno či druhé "synonymum" stylisticky i fakticky co pohledávat.
Též z vašeho není patrné, jestli se ta vnější realita má zrcadlit jen v prostém textu, nebo jestli ji implantovat i do názvů kapitol, článků, kategorií... Protože tato diskuze nemusí skončit pouhým kompletním schválením nebo kompletním odmítnutím, ale i částečným posunem nebo proklamací, a proto musíme ze zapojených wikipedistů vydolovat co přesně nechtějí a co by i skousli nebo dokonce přivítali. --Chrz (diskuse) 14. 6. 2021, 23:46 (CEST) Jo a ještě si můžeme uvědomit, že i kdyby byl navrhovatelův návrh schválen v plném rozsahu, byla by to v prostém textu zřejmě práce na mnoho let (i na plný úvazek nějakého wikipedisty) a mezitím by to možná i ty zdroje dohnaly s tou objektivní realitou :) Proč na mnoho let? Protože jedna věc je, pokud se odstraňuje nějaký chybný název - všechno jde pryč, nahradit vše, pomůžou roboti. Ale zde by se odstraňoval pouze název chybně/nešikovně využitý ve špatném kontextu, v jiném kontextu by mohl zůstat - a to je mnohem složitější na nějaké automatické hledání a muselo by se to spíš dělat ručně. Proto se to snad ani nebojte podpořit už dnes, české zdroje do toho mezitím dorostou :) 15. 6. 2021, 00:00 (CEST)[odpovědět]
Požadovaný zdroj k bezpříznakovosti synonym: IJP (archiv). Očekával bych, že bezpříznakovost je nesporná, vzhledem k tomu, že jde o zcela běžnou součást spisovného jazyka. --Palu (diskuse) 15. 6. 2021, 00:22 (CEST)[odpovědět]
Nikdo nerozporuje, že by to nebyla "republika" součást spisovného jazyka. Celou dobu se tady bavíme, že spisovný ještě neznamená použitelný kdykoliv a v libovolném kontextu. Předvedené zdroje nejen že nepopírají to moje ale nijak nedokazují to vaše. Když se bavíme o České republice, nemůžete mi dát zdroj ke slovu republika a z toho, že tam není napsáno "slovo republika používejte jen pro vysoce politické texty" usuzovat, že totéž (ne)platí pro sousloví "Česká republika". Naopak, když si vyhledáte heslo Česko, najdete tam "geografický název České republiky". Nemusejí u každého hesla opakovat, co to značí, co jsou geografická jména si počtete zas v nějaké stylové příručce, která vás naučí nemíchat termíny z jiných odvětví. Takže braňte používání České republiky, ale takhle ne.
Nebo ještě příkladem: slovo bačkory je spisovné, stylově neutrální. Slovo zaklepat je spisovné, stylově neutrální. Je proto idiom "zaklepat bačkorami" stylově neutrální? Ne. Vždy vyhledávejte celou frázi, celý víceslovný termín, ne jeho jednotlivé součásti, obzvláště u vlastních jmen.
Česko patří mezi zeměpisné názvy, Česká republika mezi politické názvy. Oboje jsou spisovné, ale to, do jaké množiny patří, předurčuje jejich předpokládané použití. Vymyšleno je to docela jednoznačně až striktně, a třeba EU se tomu docela podvolilo, že udržuje jednotný styl pro úpravu dokumentů. Naše milé zdroje nejsou vždy takto striktní a propustí politický název i tam, kde se úplně normálně (u jiných států) operuje s zeměpisným. Někdy se to dá omluvit pestrostí výraziva u delšího slohového cvičení/článku, ve kterém využijí všechny možnosti co jsou (ačkoliv u jiných států by opakovali pouze a jen jméno jedno, že). A proto se i tady dohaduje, jestli máme mít nějaký style guide a jak moc přísný, abychom zas nepodráželi nohy zdrojům, které se s tím zase tak moc netrápí (u Česka). Ale jako základ by se mělo vycházet přesně z toho, co bylo napsáno jako návrh. Česko je vaše první volba, pokud píšete o zeměpisu, sportu, ekonomice, vlastně i o politice, zatímco Českou republiku si tam tedy dejte až když je text delší a potřebujete ho mít živý, pestrý, reprezentovaný všemi použitelnými synonymy (i když opět, u jiných států byste zůstali u jména jediného a opakovali ho v celém článku). --Chrz (diskuse) 15. 6. 2021, 08:25 (CEST)[odpovědět]

Naprosto zbytečné sjednocování pro sjednocování. Nevidím důvod, proč dávat "Českou republiku" do klatby, když tento termín užívají v této souvislosti věrohodné zdroje. --Pavlor (diskuse) 17. 6. 2021, 09:17 (CEST)[odpovědět]

Stav a východiska[editovat | editovat zdroj]

Zkusím tomu dát nějaký tvar k (snad) snazšímu vyjádření stanoviska

Návrh: Používejte název Česko na těch místech, kde i u jiných států používáte název zeměpisný

Poznámka: Tuto zásadu není pod nějakou pohrůžkou nucen dodržovat prvotní editor, ale má být umožněno dalším editorům to do takového stavu beztrestně až vítaně upravit a nehrozit mu NEKITem nebo ŽOOčkem.

STAV
Místa, která snadno podléhají systematizaci (používání různých synonym a zkratek by rozbíjelo styl)
  • a) wikiprojekt - docíleno (tj. funguje to tak už teď, i když výjimka, co by se dala odstranit, se tu a tam najde)
  • b) kategorie - docíleno
  • c) články - docíleno
  • d) šablony - docíleno
  • e) kapitoly článku - s velkými rezervami zřejmě už funguje
  • f) hodnota v infoboxu - velkými rezervami zřejmě už funguje
  • g) hodnota v tabulce, přehledu, odrážkovém seznamu, výsledkovém pavouku - s hodně velkými rezervami zřejmě už funguje
Místa s prostým textem
  • h) výčet (tj. vyvarovat se spojením "Česká republika, Slovensko, Polsko") - navrženo, zřejmě nefunguje
  • i) nemixování zeměpisných a politických názvů ve větě (vyvarovat se spojením "Česká republika pozvala Slovensko") - navrženo, nefunguje s odvoláváním se na běžnost ve zdrojích
  • j) prostý text podle tématu


VÝCHODISKA
  • I) odsouhlasit místa, která snadno podléhají systematizaci (ANO/NE)
  • II) věta (ZVOLIT LEVEL):
    • 1) ve větě je dovoleno libovolně míchat politické a zeměpisné názvy
    • 2) ve větě jen výčet států nesmí mixovat politické a zeměpisné názvy (v drtivé většině ve prospěch zeměpisných)
    • 3) dokonce i celá věta nemixuje politické a zeměpisné (v drtivé většině ve prospěch zeměpisných)
  • III) článek (ZVOLIT LEVEL):
    • 1) článek vůbec nepoužívá politický název, když není vysloveně nutný
    • 2) článek používá zeměpisný název jako první volbu (článku, kapitoly), v dalším textu už volné
    • 3) článek používá zeměpisný název aspoň jednou, pokud to téma článku dovoluje (těžko najít příklad kdy nedovolí)
    • 4) článek nemá kvótu na zeměpisný název a lze se mu úplně vyhnout

Chrz (diskuse) 15. 6. 2021, 09:58 (CEST)[odpovědět]

Wikipedie není byrokracie, nekomplikujme editorům život více, než je nutné, tedy II a III vůbec neřešit. S I nemám problém, pokud to má v komunitě podporu. A nepřijde mi v pořádku, když jeden editor přidá v diskuzi na jedno téma 25 příspěvků. Wikipedie není bitevní pole. Určitě by bylo lepší a vůči komunitě slušnější shrnout všechny své argumenty v jednom příspěvku, poté nechat vyjádřit se ostatní, a pak případně přidat reakci a protiargumenty na jejich argumenty opět v jednom příspěvku. Tyhle sáhodlouhé diskuze, kde jeden editor má potřebu mít reakci na všechno, co ostatní napíší, pak akorát ostatní členy komunity odrazují od zapojení do diskuze. --Grtek (diskuse) 15. 6. 2021, 10:30 (CEST)[odpovědět]
Už jsem psal jinde, že II a III by nebyl bič na editory, co s článkem začali, ale povolenka pro editory, kteří to pak chtějí hodit do pucu. Doplním to. --Chrz (diskuse) 15. 6. 2021, 10:38 (CEST)[odpovědět]
Přesně tak. A ani já nemám s východiskem I problém. --- Triquelito (pošli mi dopisšpehuj mě) 15. 6. 2021, 16:55 (CEST)[odpovědět]
Je to marné, Chrz už si tuhle diskusi uzurpoval a veškerý odpor zadupe do země nekonečným odpovídáním a omíláním svých postojů. Takže nezbývá než jenom připomenout postoj a vytrvale říkat ne, ne ne. Možná i ten Feri už to pochopil, třeba časem pochopí taky Chrz. --Bazi (diskuse) 15. 6. 2021, 10:45 (CEST)[odpovědět]
Je to moje téma, to je to jediné, co na wikipedii řeším. Někdo je odborník na vše, já jen na tohle (nadsázka). Zezačátku to byla oťukávačka kde se každý vyjadřoval k rozdílnému záboru a přitom problém je vrstevnatý, já ho teď oddělit na III kusy. Jestli je "ne a ne a ne, nikdy, nikde, nijak a tuplem ne pokud to navrhl Chrz" argument hodný Wikipedie, to nechám na vyhodnotiteli :P --Chrz (diskuse) 15. 6. 2021, 10:52 (CEST)[odpovědět]
Je to marné, protože existuje několik uživatelů, kteří musí v diskusi komentovat téměř každý cizí příspěvek (případně se vyjádřit skoro ke všemu). Kupodivu se jeden z nich v této diskusi vyjádřil pouze dvakrát.
A k otázce samotné - seznamy, tabulky, infoboxy atp. - sjednotit, zbytek pouze doporučit a případně upravit při větší editaci článku. I já, jako zastánce Česka, občas v nějaké větě použiju republiku, protože mi tam lépe stylisticky pasuje. --JAnD (diskuse) 15. 6. 2021, 11:46 (CEST)[odpovědět]
Osobně jsem diskusi nezakládal pod úmyslem to nějak extrémně masově (či dokonce strojově) upravovat. Problém jsem spatřoval spíše tehdy, pokud se v článku píše například to, že se druh ještěrky vyskytuje v České republice, což mi přišlo méně vhodné, než uvést, že se vyskytuje v Česku (a to z důvodů, které ilustrují mnou zmíněné materiály). --Martin Tauchman (diskuse) 15. 6. 2021, 23:52 (CEST)[odpovědět]

Prověřování článků a obecně o aktivitě komunity[editovat | editovat zdroj]

Tak se dnes opět změním na někoho, kdo bude dle některých šířit poplašnou zprávu, dle jiných asi i zveřejňovat negativistické komentáře, každopádně vyjádřit se chci. Tak to zkusím alespoň co nejstručněji.

Máme tu asi 30 správců a desítky patrolářů (počítat to přesně nebudu, u některých se práva i překrývají). Dneska jsem zjistil, že počet nových neprověřených článků opět překračuje nějakých 400–500 hesel, přičemž se tam dají najít opravdové klenoty. Hesla jsem procházel +- od Nového roku (s kolegy, samozřejmě, ale troufnu si tvrdit, že jsem tam měl velký podíl) a držel to na lepších číslech, teď jsem do včerejška na nějaké dva týdny vynechal...

Nechci si hrát na nepostradatelného a ani se za něj nechci považovat. Leč pokud vynechám práci na tom prověřovacím sítu a vypadá to takto, kapku to člověku bere už i ten elán a samotný smysl Wikipedie a práce pro ni (nehledě k tomu, že rychloprověřování, které pak v podobných případech nasazuji, odfiltruje jen ty nejhorší články). Naopak každý zde má být plně nahraditelný a zastupitelný. Zcela jistě to není potřeba dělat, Wikipedie je dobrovolný projekt a blablabla, ale když už někteří usilovali o navolení se do určitých funkcí, nesmí to pak stát podobně na jednom člověku/na několika lidech, protože vynechají desítky lidí. Resp. smí, jestli pak tady chceme mít články jako Lucemburská hokejová liga 2018/2019 či Bitva u Kircholmu, ale pak doporučuji rovnou ušetřit peníze WM ČR na projektech ve stylu „2 minuty s Wikipedistou“, protože Wikipedie se prezentuje spíš svými články, že.

A obecně se mi zdá, že komunita tady začala dost stagnovat, ač na to samozřejmě grafy nemám, takže to berte s rezervou. Leč podívat se, abychom to měli i z druhé strany, na hlasování o Nejlepším článku, kde je jediný hlas (a ještě od autora), to je za mě taky veselé.

Hezké slunečné dny přeji. --OJJ, Diskuse 16. 6. 2021, 10:50 (CEST)[odpovědět]

Nejlepší články jsou aktivita jednoho WikiProjektu, nepřeceňoval bych jejich význam. Pokud prochází sítem nekvalitní články, je to škoda, ale je to více než dříve? Mechanismus formálního odkliknutí "prověřování" při procházení nových článků spíše ignoruji a asi nebudu sám, takže počet "neprověřených" článků také nebude nejlepším parametrem kvality jejich kontroly. Nicméně nějaký problém tu určitě je - patrola nových článků vždycky tak trochu stála na pár uživatelích a vypadnutí jednoho aktivního uživatele se vždycky citelně pozná. --Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 6. 2021, 11:35 (CEST)[odpovědět]
Co si budeme povídat, třeba články Extraliga ledního hokeje nebo Bitva na Moravském poli na tom byly v době svého založení dost obdobně. --Grtek (diskuse) 16. 6. 2021, 14:55 (CEST)[odpovědět]
Ano, byly na tom špatně, ale tyto články jsou o českém tématu, navíc jedno na téma u nás populární a druhé na téma známé. Tudíž byl velký předpoklad, že články dá "vcelku brzy někdo" dokupy.
Ale kdo bude upravovat články Lucemburská hokejová liga a bitvu mezi Švédy a Litevci na počátku 17. století (zmíněných v prvním příspěvku), by mě opravdu zajímalo...
Možná by stálo za to vyvinout nějakého robota, který by detekoval vyloženě chybné články a automaticky je po nějaké době smazal. Přece ty chybné články musí mít nějaké společné do určité míry jednoznačně identifikovatelné znaky. Odladění takového robota by asi nebylo úplně jednoduché. Ale pokud by robot automaticky posílal upozornění autorovi článku, že hrozí jeho smazání a je třeba článek upravit, tak by snad mohla být určitá chybovost robota povolena. Neb autor článku by byl informován a varován... --VasekPav (diskuse) 16. 6. 2021, 22:08 (CEST)[odpovědět]
Něco podobného tu už máme: [8]. --Matěj Suchánek (diskuse) 17. 6. 2021, 11:40 (CEST)[odpovědět]
A jediné kritérium je délka článku? Edit: A, už to vidím, je tam více kritérií... Možná by stálo zato ty kritérie vhodně zpřísnit. Protože toto je podle mě jediná cesta, aneb nechme práci robotům (ty nevhodné články prostě mají společné znaky). Jenže by se na tom muselo shodnout a odsouhlasit více lidí... --VasekPav (diskuse) 17. 6. 2021, 16:33 (CEST)[odpovědět]
Ahoj, zase si stěžuješ :)? Ale teď vážně... pokusím se stručně, ačkoli se jedná o téma na celou esej. Možná jsi to měl otevřít spíše u krbu. Patrolu je potřeba zpřísnit. Přece není možné, aby někdo „nakydal“ do Wikipedie deset/dvacet/třicet těžce nevyhovujících článků, aniž by byl zastaven. Po několika málo nevyhovujících článcích má být upozorněn. Samozřejmě zdvořile, přívětivě, vstřícně, srozumitelně a s nabídnutou pomocí, ale upozorněn. V případě zlepšení OK. Pokud nerozumí, poskytne se mu nabídnuta pomoc. Pokud ovšem upozornění ignoruje a místo toho nerušeně pokračuje v „kydání“, je třeba jej blokovat. Ano, to znamená kliknout na „Zablokovat“. Do té doby to bude začarovaný kruh – žlutá louže se promění v jezero, pak ve žluté moře, to odradí některé editory (včetně mě, přiznám se) a to moře se pak začne přelévat přes okraje (články „padají“ přes měsíční lhůtu). A editoři, kteří mají plnou pusu všech těch svobodomyslných řečí o tvůrčí svobodě, atmosféře přívětivé k nováčkům apod., budou celou tu „žluťárnu“ vesele ignorovat – to si přece „vyžerou“ ti wikipedisté z patroly. Ne, Honzo, nevím jak ostatní, ale já tuhle hru už hrát nebudu :).
A možná bych zvážil i odebrání práv těm lidem, kteří se patrole nevěnují. Aha, promiň, zapomněl jsem, že na cswiki se práva neodebírají... každopádně zdravý rozum velí, že tohle a tohle by mělo být v jakéms takéms souladu :). Pročistil by se tak vzduch a bylo by jasnější, kdo se tomu vlastně reálně věnuje.
Obecně, pokud má libovolný systém dlouhodobě prosperovat, musí v jeho rámci fungovat vhodné vyvážování práv a povinností. Tak to funguje v rodině, bytovém domě, ve firmě apod. V podmínkách české Wikipedie však dlouhodobě převažuje obrana práv (kdokoli může psát o čemkoli, nic proti tomu) na úkor vymáhání povinností (ten kdokoli ovšem musí o tom čemkoli psát v souladu se zdejšími pravidly a zvyklostmi). Takže dokud tady budou přísnější správci za nevstřícné, nadřazující se apod., pak tady bude bordel, a to se zdaleka netýká jenom neprověřených nových hesel. Koho by to bavilo, poslouchat o sobě taková obvinění, no ne :)? --Mario7 (diskuse) 16. 6. 2021, 23:41 (CEST)[odpovědět]
Ono to není tak černobílé. Zkušený editor dokáže leckdy poznat potenciálně použitelný článek, který by šel upravit. Pokud ale jeho autora vyžene (vy jedno individuum, co si vůbec dovolujete napsat sem článek o tématu, které mne vůbec nezajímá, bez referencí, infoboxu a encyklopedického stylu) tak úprava takového článku zůstane na zkušených editorech a potenciální budoucí přispěvatel je nenávratně vyhnán.
Na druhé straně je problém, že nováčci často chtějí začít tím těžším - novým článkem namísto úprav a rozšiřování stávajících.
Jenže na Wiki má každý dělat to, co jej baví - a to je ten problém, že patrola a úprava článků nepatří mezi příliš populární věci, naopak (re)kategorizace je dle některých to nejdůležitější...
Univerzální řešení neznám. Mohlo by pomoci, kdyby si více lidí požádalo o zvýšená práva a používalo je, jenže ve chvíli, kdy je mezi požadavky na správce i to, aby měl na kontě (myšleno sarkasticky) nejlepší článek, urovnání sporu mezi wikipedisty, vyznamenání, státnice ze dvou světových jazyků, bezpečnostní prověrku na úrovni důvěrné, rok působení a tisíc editací tak se nelze divit, že o to nikdo dvakrát nestojí (a přitom by stačila zkušenost s editací a selský rozum). --JAnD (diskuse) 17. 6. 2021, 10:02 (CEST)[odpovědět]
OJJ, Mario7 a JAn to všichni popisují zhruba tak, jak to je. Grafy taky nemám, ale bude-li o nějaké zájem, můžu připravit.
Odebírání práv by podle mě ke zlepšení nevedlo, spíš by mohlo to pomyslné „napětí“ zhoršit. Víc lidí by jako vždy bylo fajn (ale jaká je motivace / co z toho?).
A každé další myslitelné řešení by bylo současně hodně nepopulární. Například:
  • enwiki model – noví přispěvatelé nemohou založit článek rovnou, jdou schvalovacím procesem v neindexovaném prostoru
    • nový přispěvatel dopředu ví (tj. není překvapen) o tom, že tu je takový proces
    • je možné dopředu zjistit střet zájmů, filtrovat reklamu, experimenty...
    • články z procesu nevypadnou v tichosti po měsíci (na enwiki teď některé články čekají skoro pět měsíců)
    • stále vyžaduje lidské zdroje (a možná i víc komunikace, která obecně patrolu zatěžuje)
    • možná tlak na dobrovolníky zvyšuje – přispěvatel nyní ví, jak proces funguje, takže může být frustrován (jak dlouho budu ještě čekat na schválení?)
  • limity na počet nových článků pro nové uživatele (za jednotku času) – nejsem si jistý, jestli je to technicky možné
    • neodradí jednorázového přispěvatele, zato dává přispěvateli, který toho „má víc“, jen tu možnost, průběžně článek vylepšovat
    • obcházení loutkovými účty → nové omezení pro používání loutkových účtů → víc práce pro správce a revizory
  • atd.
--Matěj Suchánek (diskuse) 17. 6. 2021, 11:39 (CEST)[odpovědět]
Nelze než souhlasit, jak s OJJ, tak s Mario7. Ano, situace je taková, že kdo přidává obsah je bůh a je nedotknutelný. Ale když už po x-té vidíte (a opravujete) ty stejné chyby po někom, komu je bez omezení umožněno chrlit desítky či stovky stále stejných paskvilů (v poslední době třeba Tynako, ale je tu řada dalších), tak to samozřejmě nebude bavit žádného z patrolářů. A ano, pokud práva nebudou vyvážena povinnostmi (a jejich prosazováním) tak buď musí být výrazně více lidí na patrole a nebo prostě kvalita (některých) článků nebude dobrá. O neaktivitě některých správců a patrolářů diskutovat nelze (nedávno tu někde diskuze byla, ale bez výsledku) tak tedy nechť alespoň ti aktivní správci přitvrdí. Blokovat za nekvalitu by mělo být stejně samozřejmé, jako blokovat za vandalismus. KPX8 (diskuse) 17. 6. 2021, 17:11 (CEST)[odpovědět]

Namísto pouhého lamentování nad „slabou aktivitou komunity“: Každý uživatel wikipedie asi ví, že ji může upravovat a přidávat články, ale o své možné účasti při kontrole nových článků, DoS, hodnocení DČ a NČ apod. se ani z vlastní diskusní stránky (uvítací šablona; doufám, že je již vkládána automaticky, hned po přihlášení wikipedisty), ani z titulní stránky wikipedie nedoví. K lepší informovanosti a přilákání lze udělat např. toto:

  • výrazně upozornit uživatele na jeho diskusní stránku (např. automaticky vyskakujícím oknem před textem wikipedie, které se vždy po otevření wikipedie (libovolné strany) objeví nově přihlášenému, dokud svou diskusní stranu poprvé nenavštíví nebo aktivně neodklikne vyskakování tohoto okna) – mám totiž zkušenost, že někteří nováčci o své osobní diskusní stránce a o uvítací šabloně na ní vůbec nevědí;
  • podobné vyskakující okno by se mohlo automaticky zjevovat i editorovi z anonymní IP adresy, který byl na diskusní stránce upozorněn na vandalismus nebo jinak podmíněný revert jeho editace;
  • na titulní straně zdůraznit hned v hlavičce nebo v oddílu „Wikipedie“, odrážce „Pomozte vylepšit“, že se lze podílet nejen na editaci článků, ale i na dalších aktivitách (kontrola kvality, hodnocení nejlepších článků apod.), které jsou sice zobrazené na speciální ale dobře ukryté stránce Poslední změny (odkaz v levém sloupci titulky náhodnému návštěvníkovi nic neřekne);
  • po dosažení např. úrovně „autoconfirmed user“ (nebo po jinak daném určitém počtu editací) wikipedistovi automaticky dát na diskusní stránku rozvedení jeho možností účasti na aktivitách wikipedie, obdobné uvítací stránce;
  • po dosažení úrovně „autopatroller“ ho automaticky požádat o to, zda by se nechtěl stát patrolářem a přiblížit mu tuto aktivitu.

Jak ukazují ztučnělá slova, vše by snad mohlo být vyřešeno automaticky, bez nutné účasti jiných wikipedistů. Zdraví Petr Karel (diskuse) 17. 6. 2021, 18:30 (CEST)[odpovědět]