Tramvajová doprava v Île-de-France
| Tramvajová doprava v Île-de-France | |
|---|---|
 Citadis 402 na lince T3a u univerzitního kampusu | |
| Stát |  Francie |
| Město | Paříž a Île-de-France |
| Provozovatel | RATP, SNCF, Keolis, Transkeo |
| Součást IDS | Île-de-France Mobilités |
| Dřívější provoz | 1855–1938 |
| Zahájení provozu | 6. července 1992 |
| Trakce | elektrická |
| Infrastruktura | |
| Provozní délka tratí | 156 km (2022) |
| Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
| Napětí | 750 V ss |
| Počet zastávek | 235 (2022) |
| Provoz | |
| Počet linek | 12 |
| Počet cestujících | 340 mil./rok (2019) |
| Mapa sítě | |
 Schéma tramvajových tratí v Île-de-France | |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Správce veřejné dopravy Île-de-France Mobilités organizuje, koordinuje a financuje ve francouzském regionu Île-de-France tramvajovou dopravu na 12 linkách. Částečně tak navazuje na předchozí provozování tramvajové dopravy v Paříži v letech 1855–1957. V polovině roku 2022 je v provozu 12 linek a délka sítě činí 156 km s 235 stanicemi. Provozovatelem linek jsou společnosti RATP, SNCF, Keolis a Transkeo. Další dvě linky jsou v roce 2022 ve výstavbě.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původní tramvajová síť[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1855 a 1938 existovala v Paříži rozsáhlá tramvajová síť, která zajišťovala dopravu v centru i na periferiích města. První tramvajové vozy ve městě byly tažené koňmi, později se objevily parní tramvaje, plynové a pneumatické. Ač už bylo zřejmé, že nejvýhodnější pohon je elektrický, město se dlouho bránilo vrchnímu vedení, zejména v centru. Od roku 1892 začaly jezdit akumulátorové tramvaje a roku 1898 konečně elektrická tramvaj s napájením vrchní trolejí, ovšem jen mimo centrum. Přes centrum města musely přejíždět na akumulátorový pohon. Roku 1900 provozovalo 13 různých společností 108 tramvajových linek o celkové délce 814 km. Roku 1921 vznikla společnost STCRP, která všechny společnosti vykoupila a podřídila centrálnímu vedení. Síť i vozový park byl modernizován a částečně sjednocen a v roce 1925 zahrnovala síť 122 linek v celkové délce 1111 km. Provoz zajišťovalo 2 298 motorových a 928 vlečných vozů, umístěných a udržovaných ve 41 depech a dílnách, které za rok přepravily 720 milionů cestujících.
V letech 1891–1924 byla v provozu jedna linka kabelové tramvaje. Od roku 1900 musela tramvajová doprava čelit konkurenci metra a od roku 1906 i autobusů. Roku 1929 městská rada rozhodla, že se nákladný a nepružný tramvajový provoz nahradí autobusy. Svou roli sehrál rostoucí automobilový provoz, kterému tramvaje překážely, i zájmy automobilového průmyslu. V letech 1930-1936 byla skutečně tramvajová doprava zrušena, s jedinou výjimkou předměstské trati do Versailles, zrušené až roku 1957.
-
Vozy tažené koňmi na dnešní Avenue de New-York
-
Koněspřežná tramvaj na Avenue des Gobelins
-
Patrová tramvaj u nádraží Paris Est
-
Patrové tramvaje na Avenue de Villiers
-
Elektrická tramvaj linky Saint-Denis-Barrage – Stains
-
Tramvajový vůz typu 500
-
Silný provoz tramvají v oblasti Châtelet
-
Schéma pařížských tramvají v roce 1923
.JPG)
_Trams_%C3%A0_Paris.jpg)
Návrat tramvají[editovat | editovat zdroj]
K obnovení provozu došlo až roku 1992, ačkoliv na území samotné Paříže se tramvaje vrátily jen okrajově, neboť naprostá většina současné sítě se nachází v regionu Île-de-France. První linka, označovaná jako T1, byla zprovozněna na severním předměstí Saint-Denis. O dalších pět let později se objevila další linka, T2. V roce 2006 přibyly linky T3a, T3b a T4, v roce 2013 linky T5 a T7 a o rok později také linky T6 a T8. Linka T9 zahájila provoz v dubnu roku 2021. Další linka T10 vzniká na jihu města. S návratem tramvají do centra Paříže se nepočítá.
V roce 2017 byl zahájen provoz na první ze tří plánovaných tras systému Tram Express. Linka s označením T11 spojuje Épinay-sur-Seine a Le Bourget. Druhá expresní linka s označením T13 začala vozit cestující v červenci 2022 mezi městy Saint-Germain-en-Laye a Saint-Cyr. V srpnu 2021 byly ve výstavbě další dvě linky Tram Express, T12 a T13, které budou cestující vozit po jižních a západních předměstích Paříže.
Linky[editovat | editovat zdroj]
| Linka | Trasa | Obrázek | Rok otevření |
Poslední prodloužení |
Délka | Počet zastávek |
Dopravce | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
Asnières-Quatre Routes — Gare de Noisy-le-Sec |  |
1992 | 2019 | 17,9 km | 37 | RATP | |
 |
Pont de Bezons — Porte de Versailles |  |
1997 | 2012 | 17,9 km | 24 | RATP | |
 |
Pont du Garigliano — Porte de Vincennes |  |
2006 | 2012 | 12,4 km | 25 | RATP | Maršálská tramvaj jih |
 |
Porte de Vincennes — Porte d'Asnières |  |
2012 | 2018 | 14,3 km | 26 | RATP | Maršálská tramvaj sever |
 |
Aulnay-sous-Bois / Hôpital de Montfermeil — Bondy |  |
2006 | 2020 | 13,3 km | 20 | SNCF | Vlakotramvaj |
 |
Marché de Saint-Denis — Garges-Sarcelles |  |
2013 | 2013 | 6,6 km | 16 | RATP | Tramvaj na pneumatikách |
 |
Châtillon - Montrouge — Viroflay-Rive-Droite |  |
2014 | 2016 | 14 km | 21 | RATP | Tramvaj na pneumatikách |
 |
Villejuif - Louis Aragon — Athis-Mons - Porte de l'Essonne |  |
2013 | 2013 | 11,2 km | 18 | RATP | |
 |
Saint-Denis - Porte de Paris — Villetaneuse-Université / Épinay-Orgemont |  |
2014 | 2014 | 8,46 km | 17 | RATP | |
 |
Porte de Choisy — Orly-Gaston Viens | _-_2021-03-09_-_3.jpg) |
2021 | 2021 | 10,3 km | 19 | Keolis | |
 |
Épinay-sur-Seine — Le Bourget |  |
2017 | 2017 | 11 km | 7 | Transkeo | Tram Express Vlakotramvaj |
 |
Saint-Germain-en-Laye — Saint-Cyr |  |
2022 | 2022 | 18,8 km | 12 | Transkeo | Tram Express Vlakotramvaj |
Budoucí linky[editovat | editovat zdroj]
Linka T10 o délce 8,2 km se 14 zastávkami spojí stanici RER B La Croix de Berny v obci Antony s městem Clamart. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2023.
Třetí linka systému Tram Express T12 bude od konce roku 2023 jezdit mezi městem Évry-Courcouronnes a důležitou přestupní stanicí Massy - Palaiseau jižně od Paříže. V rámci druhé etapy bude linka bude prodloužena až do stanice Versailles-Chantiers a zcela tak nahradí jednu ze současných jižních větví RER C.
Vozidla[editovat | editovat zdroj]
Na všech tratích jsou nasazena kloubová, nízkopodlažní vozidla. První generací moderních pařížských tramvají jsou tříčlánkové vozy Alstom TFS (Tramway français standard) z roku 1992, které vozí cestující na lince T1. Na linkách T2, T7 a T8 jezdí pětičlánkové tramvaje Alstom Citadis 302 dvou generací. Sedmičlánkové vozy Alstom Citadis 402 obsluhují linky T3a a T3b, novější verze Citadis 405 linku T9 a v budoucnu i linku T10. Na linkách T5 a T6 jezdí tramvaje na pneumatikách značky Translohr s jednou středovou vodicí kolejí. Linka T4 je obsluhována vlakotramvajemi Siemens Avanto a Alstom Citadis Dualis, které jezdí i na expresních linkách T11 a T13.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Alstom TFS na lince T1
-
Vozy Citadis 302 jsou na lince T2 provozovány ve dvojicích
-
Sedmičlánkové vozy Citadis 402 na lince T3b
-
Vlakotramvaj Siemens Avanto na lince T4
-
Tramvaj na pneumatikách Translohr na lince T5
-
Linka T6 a šestičlánkový Translohr
-
Novější vozy Alstom Citadis 302 jezdí na linkách T7 a T8
-
Alstom Citadis Dualis na expresní lince T11
-
Rozestavěná tramvajová trať v zastávce Poterne des Peupliers
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tramway d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Île-de-France na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky RATP
- (francouzsky) Historické pařížské tramvaje
