Tramvajová doprava v Lyonu
| Tramvajová doprava v Lyonu | |
|---|---|
 Tramvaj v Lyonu | |
| Stát |  Francie |
| Město | Lyon |
| Provozovatel | Keolis Lyon |
| Dřívější provoz | 11. října 1879 – 30. ledna 1956 |
| Zahájení provozu | 2. ledna 2001 |
| Infrastruktura | |
| Provozní délka tratí | 83,7 km (s Rhônexpressem) |
| Rozchod koleje | 1435 mm |
| Počet zastávek | 103 (s Rhônexpressem) |
| Provoz | |
| Počet linek | 8 (s Rhônexpressem) |
| Délka linek | 101,1 km (s Rhônexpressem) |
| Počet cestujících | 96 449 000 (2019) (bez Rhônexpressu) |
| Mapa sítě | |
.svg) Mapa tramvají v Lyonu (2021) | |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tramvajová doprava v Lyonu obsluhuje třetí největší francouzské město Lyon a část jeho aglomerace.
Má osm linek, z toho sedm městských a jednu meziměstskou, Rhônexpress, která zajišťuje spojení s letištěm Lyon-Saint Exupéry. Původní systém začal fungovat v roce 1880 a zrušen byl v roce 1956. V roce 1989 se objevila myšlenka na znovuzavedení tramvají. Po mnoha protestech byly první dvě linky otevřeny v prosinci 2000 a uvedeny do běžného provozu 2. ledna 2001. Jednalo se o linky T1 a T2, v roce 2006 je následovala linka T3, T4 v roce 2009, Rhônexpress v roce 2010, T5 v roce 2012, T6 v roce 2019 a T7 v roce 2021. Jedná se o druhou největší tramvajovou síť ve Francii, hned po tramvajové dopravě v Île-de-France. V červnu 2020 překonal vozový park symbolický milník, má již přes 100 vozů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bývalá síť[editovat | editovat zdroj]
V roce 1879 byla založena společnost Compagnie des Omnibus et tramways de Lyon (OTL). První tramvaj vyjela na linku č. 5 mezi Bellecour a Vaise 11. října 1880. Jednalo se o koněspřežnou tramvaj. Síť tehdy byla dlouhá 43 kilometrů. Elektrifikace započala v roce 1893. Vzniklo také několik společností, které měly povolení provozovat tramvaje, ty však později pohltila OTL. V roce 1930, kdy byla síť na vrcholu, přepravila téměř 160 milionů cestujících za rok na 34 linkách. Následoval však úpadek tramvají, a to i přes úspěch meziměstské tramvajové linky do Neuville. Přispěly k tomu také soudní problémy OTL a postupné zavádění autobusů a trolejbusů. Byl přerušen provoz na některých tratích. Za Druhé světové války tramvaje paradoxně zažily klidnější období. Tratě byly zrekvírovány a byl obnoven provoz na neprovozovaných tratích. Nicméně po válce čelily tramvaje trolejbusům a autobusům. Od roku 1946 se Lyon stal „městem trolejbusů“. 30. ledna 1956 byla zrušena poslední tramvajová linka a 30. června 1957 skončila i trať do Neuville.[1]
Návrat tramvají[editovat | editovat zdroj]
Již v letech 1983-1984 byly zvažovány tramvaje na ose východ-západ. Tato myšlenka však byla opuštěna a místo ní postaveno metro D.[2] V roce 1989 se vrátila myšlenka na znovuzavedení tramvají. Vysoké náklady na stavbu metra D totiž pohřbily rozšiřování metra. V roce 1996 bylo z iniciativy starosty Lyonu Raymonda Barreho rozhodnuto o stavbě tramvají, které mají několik výhod: jsou levnější než metro a pojmou dostatečný počet osob. Zároveň bylo v plánu, aby tramvaje jezdily na vlastní části vozovky, díky čemuž je provoz rychlejší. V místech, kde toto nešlo uskutečnit, měly mít tramvaje přednost před zbytkem provozu. Návrat tramvají do Lyonu v roce 2001 byl vyvrcholením dlouholetých snah o znovuzavedení tramvají. Do provozu byly uvedeny první dvě linky, T1 a T2.[1][3]
Postupné rozšiřování[editovat | editovat zdroj]
27. října 2003 byla linka T2 prodloužena do obce Saint-Priest, prodloužení se 15. září 2005 dočkala i linka T1. 27. listopadu 2006 byla slavnostně otevřena linka T3, která spojuje Lyon s obcí Meyzieu. 20. dubna 2009 pak linka T4 spojující Lyon a obec Feyzin. 9. srpna 2010 byl uvedena do provozu tramvajová linka Rhônexpress. Linku T4 následovala linka T5, která jezdí z Lyonu ke kongresovému centru Eurexpo. Od 22. listopadu 2019 je v provozu okružní linka T6. Linka T7 od února 2021 obsluhuje stadion Parc Olympique Lyonnais. Otevření bylo původně plánováno na 2. listopadu 2020, ale kvůli pandemii Covid-19 bylo odloženo. Linka T7 je zároveň první (a dosud jediná) linka, která vůbec neobsluhuje Lyon.[4][5][6][7][8][9][10]
Současná síť[editovat | editovat zdroj]
Tramvajovou síť provozuje společnost Keolis Lyon, s výjimkou Rhônexpressu, který provozuje CFTA Rhône a je nezávislý na Keolis Lyon. Síť, kterou v únoru 2021 tvořilo osm linek včetně Rhônexpressu, má v současné době 103 stanic.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Počet cestujících v tramvajích se od uvedení do provozu téměř neustále zvyšuje. Údaje v tabulce jsou bez Rhônexpressu.
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet cestujících v milionech | 18,757 | 25,284 | 31,118 | 33,774 | 33,705 | 36,297 | 43,882 | 46,598 | 48,831 | 57,541 | 85,583 | 91,125 | 95,033 |
Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Koleje[editovat | editovat zdroj]
Koleje mají standardní rozchod, tj. 1435 mm. V Lyonu mají tramvaje dva typy podloží: štěrkové a betonové, přičemž štěrkové se vyskytuje pouze na linkách T3, T7 a Rhônexpressu.[11]
Stanice[editovat | editovat zdroj]
Stanice navrhl architekt Bruno Dumetier ve spolupráci s architektem Jeanem-Michelem Wilmottem. Stanice má informační systém pro cestující, který ukazuje příjezdy tramvají. Každá stanice je rovněž vybavena automatem na jízdenky, mapou okolí stanice a plánem MHD v Lyonu. Stanice jsou hlídány kamerami a jsou přístupné osobám se sníženou pohyblivostí.
Vozový park[editovat | editovat zdroj]
Vozový park linek T1 až T7 tvoří 73 souprav Alstom Citadis 302 a 34 souprav Alstom Citadis 402. Na Rhônexpressu jsou provozovány soupravy Stadler Tango.[12]
Provoz[editovat | editovat zdroj]
Tramvaje stejně jako autobusy, trolejbusy, metro a lanovky provozuje Keolis Lyon pod názvem značkou TCL (Transports en commun lyonnais). Provozuje všechny tramvajové linky vyjma Rhônexpressu. Tramvaje jezdí vpravo stejně jako všude ve Francii. Jsou v provozu od 4:25 do 0:35 hodin.
Budoucnost[editovat | editovat zdroj]
Ve výstavbě[editovat | editovat zdroj]
- Prodloužení linky T6 Hôpitaux Est-Pinel do kampusu La Doua-Gaston Berger přes čtvrť Gratte-Ciel ve Villeurbanne. Uvedení do provozu plánováno na rok 2026.[13]
- Linka T9 (Charpennes – La Doua – Vaulx-en-Velin Hôtel de Ville – Carré de Soie)
- Linka T10 (Gerland – ZAC Technosud – Saint-Fons – Gare de Vénissieux), stavba začala v červnu 2023
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Lyonská tramvaj okolo roku 1910 -
Interiér tramvaje Citadilis 302 -
Rhônexpress -
Tramvaj v Lyonu s betonovým podložím -
Rhônexpress -
Stanice Centre Berthelot na lince T2
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tramway de Lyon na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Le retour du tram. www.ferro-lyon.net [online]. 2008-10-05 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Porto affiche ses nouvelles ambitions. transporturbain.canalblog.com [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Nouveaux tramways. www.ferro-lyon.net [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ La ligne T1 (Debourg à IUT - Feyssine). www.ferro-lyon.net [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ La ligne T2 (Hôtel de Région – Montrochet à Saint-Priest Bel Air). www.ferro-lyon.net [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ La ligne T3 (Part-Dieu à Meyzieu Les Panettes). www.ferro-lyon.net [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ La ligne T4 (La Doua – Gaston-Berger à Hôpital Feyzin Vénissieux). www.ferro-lyon.net [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ La ligne T6 (Debourg à Hôpitaux Est – Pinel). www.ferro-lyon.net [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ La ligne T7 de Vaulx-en-Velin – La Soie à Décines OL Vallée. www.ferro-lyon.net [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Rhônexpress. www.ferro-lyon.net [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Les équipements fixes. www.ferro-lyon.net [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Lyon. Des rames plus longues pour le tram T3. www.leprogres.fr [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (FR-fr)
- ↑ Prolongement ligne T6. destinations2026-sytral.fr [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (francouzsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Lyonu na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Stránky Keolis Lyon
- Stránky Sytral Mobilites
