Metro v Toulouse
| Metro v Toulouse | |
|---|---|
 | |
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Francie |
| Město | Toulouse |
| Provozovatel | Tisséo–Voyageurs[1] |
| Délka sítě | 28,2 km |
| Počet linek | 2 v provozu[1] |
| Počet stanic | 38[1] |
| Počet cestujících | 110,3 milionů (2018)[2] |
| Datum otevření | červen 1993[1] |
| Linky | A a B (a budovaná C) |
| Parametry | |
| Rozchod koleje | 1 620 mm[3] |
| Napětí | 750 V (stejnosměrný proud) |
| Vozy a zázemí | |
| Nasazené typy vozů | VAL 206 (28×) VAL 208 (14×) VAL 208 NG (56×) VAL 208 NG2 (18×)[1] |
| Mapa sítě | |
 | |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Metro v Toulouse (francouzsky Métro de Toulouse, okcitánsky Mètro de Tolosa) je síť metra a systém veřejné dopravy ve francouzském Toulouse. Využívá systém véhicule automatique léger (VAL), který se vyznačuje automatizací a koly s gumovými pneumatikami.
Metro má v současné době dvě linky značené písmeny a barvami: A (červená) a B (žlutá). Linka C, která má mít zelenou barvu, se začala stavět v roce 2022. Dohromady měří jeho síť 28,2 km. Soupravy metra zastavují v 37 stanicích, z nichž pouze jedna je přestupní (Jean–Jaurès). Linka A byla otevřena v červnu 1993 po pěti letech stavebních prací. Vede ze stanice Basso Cambo do stanice Balma–Gramont. Linka B byla otevřena v roce 2007 a vede ze stanice Ramonville do stanice Borderouge. Od roku 2007 bylo projednáno a zahájeno několik projektů – prodloužení linky B a výstavba linky C[4] v rámci projektu Toulouse Aerospace Express.[5][6]
V roce 2020 vyhrála společnost Alstom výběrové řízení na dodávku vlaků pro linku C. O zakázku se ucházely další tři společnosti: Siemens, Ansaldo-Hitachi a CAF ve spolupráci s Thales Group.[7]
Síť tratí a linkové vedení[editovat | editovat zdroj]
| ||
| Toulouské metro má dvě linky označené písmeny a barvami: | ||
|---|---|---|
| linka A | 18 stanic | 12,5 km dlouhá |
| linka B | 20 stanic | 15,7 km dlouhá |
| Trasy metra ve výstavbě | ||
| linka C | 21 stanic | 27 km dlouhá |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Métro de Toulouse na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b c d e Qui sommes-nous? - Nos réalisations. Tisséo [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Chiffres Clés 2018. Tisséo [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-10. (francouzsky)
- ↑ Documentation technique du VAL 206 [dont le VAL 208 en est l'évolution]. TRACTION ÉLECTRIQUE [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ La ligne C, c’est parti !. Tisséo Collectivités [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (francouzsky)
- ↑ Le projet Ligne C. Tisseo [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ ROUX, Benoît. Métro à Toulouse : les travaux de la ligne C ont commencé, l'opposition demande des comptes. France 3 [online]. 2022-12-25 [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Agence France-Presse. Métro à Toulouse : le Français Alstom gagne le marché de la troisième ligne. Sud Ouest [online]. 2020-11-04 [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (francouzsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ISABELLE, Boisseaud. Toulouse : patrimoine & art de vivre. Toulouse: Éditions Loubatières, 2008. ISBN 978-2-86266-577-1. (francouzsky)
- Francis Musée Saint-Raymond,. Métropolis: transport souterrain et archéologie urbaine à Toulouse, 1990-2007. [s.l.]: Tisséo-SMTC, 2007. ISBN 978-2-909454-25-2. (francouzsky)
- PASCAL, Godon. Le métro de Toulouse : L'architecture des stations, ligne B. Paříž: Le Moniteur, 2007. ISBN 978-2-281-19365-7. S. 191.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Toulouse na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky Tisséo (francouzsky)
- Oficiální webové stránky Toulouse (francouzsky)
- Oficiální webové stránky Tisséo Collectivités (francouzsky)
