Přeskočit na obsah

4 (linka metra v Paříži)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Linka 4
Stát FrancieFrancie Francie
Město Paříž
Síť metra pařížské metro
Datum otevření 21. dubna 1908
Poslední prodloužení 13. ledna 2022
Barva na mapě tmavě růžová
Technické informace
Typ linky podzemní
Počet stanic 29
Délka 14 km
Mapa linky
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Porte de Clignancourt
Simplon
Marcadet – Poissonniers
Château Rouge
Barbès – Rochechouart
Gare du Nord Železniční stanice
Gare de l'Est Železniční stanice
Château d'Eau
Strasbourg – Saint-Denis
Réaumur – Sébastopol
Étienne Marcel
Les Halles
Châtelet
Cité
Saint-Michel
Odéon
Saint-Germain-des-Prés
Saint-Sulpice
Saint-Placide
Montparnasse – Bienvenüe Železniční stanice
Vavin
Raspail
Denfert-Rochereau
Mouton-Duvernet
Alésia
Porte d'Orléans
Mairie de Montrouge
Barbara
Bagneux – Lucie Aubrac
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linka 4 je jednou z linek pařížského metra a v systému MHD je značena tmavě růžovou barvou. Je celá umístěná v podzemí a prochází Paříží severojižním směrem z Porte de Clignancourt na severním okraji do Bagneux – Lucie Aubrac na jižním předměstí ve městě Bagneux. Na lince se nacházejí přestupy na tři velká pařížská nádraží (Gare Montparnasse, Gare du Nord a Gare de l'Est) a také stanice s přestupem na síť RER (Les Halles, Saint-Michel a Denfert-Rochereau). To jsou hlavní důvody, proč se jedná o druhou nejvytíženější linku pařížského metra, která ročně přepraví 154,1 miliónů cestujících. Od konce roku 2023 linku obsluhují výhradně automatické vlaky bez řidičů.[1]

Související informace naleznete také v článku Dějiny metra v Paříži.

První úsek linky byl zprovozněn na pravém břehu Seiny mezi Porte de Clignancourt a Châtelet 21. dubna 1908. Druhý úsek linky byl otevřen 30. října 1909. Jednalo se o jižní část mezi stanicemi Porte d'Orléans a Raspail. Oba úseky byly propojeny novým tunelem mezi Châtelet a Raspail 9. ledna 1910. Tato postupná výstavba vyplynula z neočekávaných problémů při stavbě tunelu pod Seinou. Linka 4 se stala první pařížskou linkou, která vedla pod Seinou, protože linky 5 a 6 přetínaly řeku po mostě. Od té doby se trať během 20. století nezměnila. Jedinou výjimkou bylo přeložení trati o 30 metrů ve stanici Châtelet v roce 1977 kvůli lepšímu napojení na novou síť RER. Od roku 1967 je dráha přestavěná tak, aby na ní mohly jezdit pneumatické vlakové soupravy.

V roce 2001 byl vypracován projekt na prodloužení tratě směrem na jih s dalšími třemi stanicemi. Dne 23. března 2013 byla otevřena nová konečná stanice Mairie de Montrouge, dne 13. ledna 2022 byla linka prodloužena až do stanice Bagneux – Lucie Aubrac.

Další rozvoj

[editovat | editovat zdroj]

S prodloužením linky se počítá severním směrem až k současné stanici Mairie de Saint-Ouen linky 13, kde by se měla zároveň propojit s prodlouženou linkou 14.

Linka byla v letech 2016–2022 přestavěna na automatický systém. První automatické vlaky s cestujícími na trať vyjely v září 2022 a v prosinci 2023 plně převzaly provoz na lince.[2][1]

Stanice Cité
Stanice Saint-Michel
Vchod do stanice Étienne Marcel
Plán linky 4

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Métrolinie 4 (Paris) na německé Wikipedii.

  1. a b BERTRAND, Valentin. Paris : après six ans de travaux, le métro 4 est officiellement en pilotage automatique. www.francebleu.fr [online]. France Bleu, 2024-01-19 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. GEERTS, Esther. Fully automated metros introduced on line 4 in Paris [online]. Railtech.com, 2022-09-14 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]