Eurostar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eurostar
Eurostar at St Pancras Jan 2008.jpg
Založeno 14. listopadu 1994
Sídlo Londýn
Majitel Eurostar International Limited
Oficiální web eurostar.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eurostar je nadnárodní železniční dopravce poskytující spojení mezi Londýnem, Paříží a Bruselem. Pro svoje vlákové spojení s kontinentální Evropou používá vlakové soupravy 4. generace TGV (někdy označované jako Class 373 nebo TMST- TransManche Super Train), které na své cestě využívají tunel pod Lamanšským průlivem - Eurotunel (Channel Tunnel). V letních měsících jsou vlaky jednou týdně vypravovány do Avignonu a v zimě dvakrát týdně do lyžařských středisek Bourg-Saint-Maurice, La Plagne a Moûtiers.

Jízdní doba TGV Eurostar byla původně 2:35 h do Paříže a 2:20 h do Bruselu. V září 2007 byl dokončen 1. úsek nové vysokorychlostní tratě mezi Londýnem a Ebbsfleetem (High Speed 1, dříve Channel Tunnel Rail Link) čímž byla jízdní doba zkrácena o 20 minut. Dříve vyjížděly vlaky Eurostar ze stanice Waterloo, v současnosti je jejich cílovou stanicí nádraží St. Pancras. Jednotky jsou ve vlastnictví společnosti Eurostar (11 ks + 7 ks 14-vozových pro vnitrostátní provoz), francouzských drah SNCF (16 ks, z toho 6 ks upravených i pro napájení 1,5 kV ss) a belgických drah SNCB/NMBS (4 ks). Jednotky jsou tvořeny dvěma čtyřnápravovými hnacími vozidly a dvěma osmivozovými soupravami osobních vozů vybavenými Jakobsovými podvozky, vždy s jedním hnacím podvozkem na straně hnacího vozidla. Toto uspořádání je zvoleno z bezpečnostních důvodů, v případě potřeby je možné jednotku uprostřed rozpojit a odjet samostatně.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • číselné označení: 30xx Eurostar (UK), TGV 31xx SNCB, 32xx SNCF
  • hmotnost 752 t
  • délka 394 m
  • počet vozů 18
  • kapacita původně 206 cestujících v 1. třídě, 560 ve 2. třídě, nyní 206 / 544
  • maximální rychlost 300 km/h, v tunelu pod Lamanšským průlivem a při napájení třetí kolejnicí 160 km/h
  • napájecí systém 750 Vss (třetí kolejnice), 3 kV ss, 25 kV 50 Hz, 1,5 kV ss
  • výkon na uvedených systémech 3,4 MW, 5,7 MW, 12,2 MW
  • počet trakčních asynchronních motorů 12

Kolaps provozu v prosinci 2009[editovat | editovat zdroj]

Vlna mrazů v prosinci 2009 způsobila kolaps železniční dopravy v tunelu pod Lamanšským průlivem v důsledku přerušení provozu vlaků Eurostar. Postiženy byly desítky tisíc cestujících. Noc z 19. na 20. prosince 2009 strávilo v tunelu v porouchaných vlacích přes dva tisíce cestujících. Příčinou problémů byl sníh a výrazný rozdíl mezi teplotou v tunelu a mimo něj. Pascal Sainson z firmy Groupe Eurotunnel S.A. uvedl, že se sníh dostával do ventilačních systémů a v tunelu po roztátí zkratoval elektrický systém motorů jednotek.[1]

Někteří lidé byli nucení čekat přes 15 hodin zavřeni ve vlacích v zimě, bez informací, bez vody, bez jídla, bez funkční klimatizace a toalet. Francouzský europoslanec Dominique Baudis uvedl, že z porouchaných vlaků museli cestující vystupovat jedinými dveřmi ve skupinách po deseti do únikového tunelu. Poté byli odváženi druhou tunelovou rourou soupravami pro přepravu automobilů.[2] Ve Folkestonu na britské straně tunelu čekali ještě hodinu, než mohli ze soupravy vystoupit.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eurostar na slovenské Wikipedii a Eurostar na anglické Wikipedii.

  1. a b Železniční provoz pod kanálem La Manche je dále přerušen
  2. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411000101219-udalosti/obsah/96151-drama-pod-kanalem-la-manche/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]