Česká Třebová

Česká Třebová
Centrum města
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Česká Třebová
Obec s rozšířenou působností	Česká Třebová (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°54′7″ s. š., 16°26′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	15 203 (2023)
Rozloha	40,99 km²
Nadmořská výška	375 m n. m.
Počet domů	3 039 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	6
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Česká Třebová Staré náměstí 78 560 02 Česká Třebová epodatelna@ceska-trebova.cz
Starosta	Jaroslav Zedník
Oficiální web: www.ceska-trebova.cz
Česká Třebová
Další údaje
Kód obce	580031
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká Třebová (německy: Böhmisch Trübau) je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí, podle počtu obyvatel čtvrté a podle rozlohy (zastavěné plochy) druhé největší město Pardubického kraje. Česká Třebová má rozlohu 41 km² a žije zde přibližně 15 tisíc obyvatel. Nachází se v přibližně severo-jižně orientované kotlině řeky Třebovky, která je ze západní a východní strany ohraničena zalesněnými hřebeny s nejvyššími kopci v okolí: Kozlovský kopec (601 m n. m.) a Palice (613 m n. m.). Město a okolí se někdy nazývá Českotřebovsko, okolní krajina bývá označována jako Českotřebovské mezihoří. Do České Třebové byla v roce 1845 přivedena železnice a brzy na to se stala významným železničním uzlem. V roce 1995 byl střed města vyhlášen městskou památkovou zónou.

Členění města

Rotunda sv. Kateřiny

Město se člení na 6 katastrálních území (zároveň místní části):

• Česká Třebová
• Kozlov
• Lhotka (od 1. ledna 1976)
• Parník
• Skuhrov
• Svinná (od 30. dubna 1976)

Do roku 1990 byla součástí města obec Rybník (součástí od 1. ledna 1975), do roku 1991 obec Přívrat (součástí od roku 1989) a do roku 1997 i vesnice Semanín (součástí od 30. dubna 1976).

Historie

Ve městě a okolí se dá najít řada různých fosílií – důkaz existence pravěkého moře.

První písemná zmínka o České Třebové je z roku 1278. Předchůdcem města byla osada na pravém břehu řeky Třebovky s románskou rotundou sv. Kateřiny postavenou v 1. polovině 13. století (první zmínka o ní je však až z roku 1335). Jako město je osada poprvé jmenována roku 1292. V těch dobách patřilo k lanšperskému panství. V darovací listině Václava II. bylo město dáno roku 1304 Zbraslavskému klášteru. V těchto dobách se v České Třebové rozvíjí cechy tkalcovský, hrnčířský a další. V předhusitských dobách patřilo město biskupům litomyšlským, ale v husitských dobách se město přiklonilo k Husovu učení.

Po husitské době město patřilo několika majitelům: Kostkové z Postupic, Vilém z Pernštejna, Petr Bohdanecký z Hodkova. Poslední jmenovaný nechal vystavět na náměstí renesanční radnici, na které je jeho erb. Za vlády Jiřího z Poděbrad pobili českotřebovští občané v roce 1469 zbloudilý oddíl vojska Matyáše Korvína nedaleko města. V Třebové měla sbor jednota bratrská.

V době pobělohorské se stal pánem města rod Lichtenštejnů. V této době byla městu odňata většina práv a město postupně chudlo. Dalšími ranami byly třicetiletá válka, hladomory a požáry. Při požáru v roce 1636 bylo celé město téměř zničeno. Přes všechny překážky ve městě kvetlo lidové umění. Dochovaly se např. malby na skle, řezbářské výtvory a hlavně vyřezávané, malované betlémy. V roce 1848 město získává samostatnost a prvním starostou se stává František Rybička. Z města například pocházeli významní národní buditelé Jan Hýbl a František Matouš Klácel.

Pohled na Českou Třebovou v roce 1845.

Nejbouřlivější rozvoj prodělalo město po roce 1845, když zde Jan Perner vybudoval železnici Olomouc – Česká Třebová – Praha a v roce 1849 trať Brno – Česká Třebová. Od této doby město začíná rapidně růst.

Za 2. světové války byla Česká Třebová hraničním městem: ležela na hranicích Protektorátu. Dříve německá vesnice Rybník, která leží hned vedle města, byla už v Sudetech. Za války bylo málem místní nádraží a část města vyhozena do povětří: na nádraží zastavil německý vlak plný nepoužitého střeliva a výbušnin z východní fronty. Na druhé koleji stál vlak s německým lazaretem. Velitel vlaku se střelivem chtěl svůj vlak vyhodit do povětří, aby nepadl do rukou Rusů. Velitel lazaretního vlaku ho však zastřelil, aby zachránil zraněné vojáky ve svém vlaku.

Po roce 1945 se rozhořel dávný boj České Třebové, Ústí nad Orlicí a Lanškrouna o nové okresní město. Díky protekci u předsedy vlády Zdeňka Fierlingera (jeho žena pocházela z Ústí) se okresní městem stalo Ústí nad Orlicí (k veliké nelibosti obyvatel Třebové a Lanškrouna). Podle nového územního uspořádání z roku 1948 byla na okresní město navržena Třebová a i ve vládě (na popud občanů) se začalo jednat o přesunutí okresního úřadu z Ústí do Třebové. O výhodnosti tohoto přesunu nasvědčoval i fakt, že Třebová byla větším městem s evropsky významným železničním uzlem a nacházela se ve středu okresu (což bylo výhodné zejména pro Lanškroun). Konexe ústeckých občanů na novou komunistickou vládu však tento plán na poslední chvíli, na úkor Třebováků, zmařily (pro prostory okresního úřadu již byla v Třebové vyklizena Základní škola v Nádražní ulici), což vedlo českotřebovské občany k protestním shromážděním a sepsání rezoluce tehdejší československé vládě. Dodnes tato nepříjemná událost vyvolává mezi občany Třebové a Ústí zášť.

U příležitosti výročí 700 let od první zmínky udělil městu Česká Třebová prezident Gustáv Husák státní Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1978). Rada MěstNV udílela ročně titul Budovatel města.

Po válce byla nedaleko města postavena kasárna železničního vojska ČSLA. Po srpnu 1968 byl areál kasáren zabrán sovětskou armádou, která ho opustila v květnu 1990. Od té doby jsou objekty bývalých kasáren využívány různými firmami a institucemi. Z přilehlých paneláků (jež obývali ruští vojáci) se stalo čtvrté českotřebovské sídliště Borek.

Po roce 1989 se Česká Třebová začala pilně rozvíjet kulturně, hospodářsky, společensky a technicky a navázala řadu mezinárodních styků.

Pověst o znaku a další pověsti

• Ve znaku města je černý kohout s lidskou hlavou a trojbokým, špičatým a žlutým kloboukem. Kohout leží na červeném podkladu. O zrodu znaku vypráví pověst: „Městský písař ztratil městské pečetidlo a za to měl být popraven. Jeho žena si při vysypávání odpadků na smetišti všimla, jak kohout v hromadě odpadků vyhrabal ztracené pečetidlo. Žena ho vzala a přinesla rychtáři a konšelům, čímž byl písař díky kohoutu zachráněn.“ A od té doby je v erbu kohout s hlavou písaře, který o ni málem přišel.

Z hlediska heraldiky patří uvedený znak do kategorie tzv. záhadných znaků, tj. znaků (erbů), u nichž není jasný jejich původ, ani význam.

• Říká se, že ve městě občané korunovali rakouského krále Karla I. na českého krále a to ve stodole hrncem, když městem projížděl se svojí manželkou Zitou.

• Vypráví se, že v chodbě pod rotundou svaté Kateřiny je ukrytý zvon, vyrobený z ryzího zlata. Mnozí hledači pokladů se jej v minulosti snažili nalézt, ale dosud žádný z nich neuspěl.
• Z České Třebové a okolí pochází přes 35 pověstí. Např. O Javorce, U tří čertů, Vodník v Benátkách, Ohnivý kočár na pivní cestě, Lakomý sedlák, Lesní panny, O Zuzaně, O lesním muži,…

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 031 domech 8 380 obyvatel, z nichž bylo 4 284 žen. 8 044 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 264 k německé a 3 k židovské. Žilo zde 6 093 římských katolíků, 224 evangelíků, 165 příslušníků Církve československé husitské a 27 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 425 domech 9 629 obyvatel. 9 160 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 427 k německé. Žilo zde 5 331 římských katolíků, 418 evangelíků, 620 příslušníků Církve československé husitské a 32 židů.

Vývoj počtu obyvatel a domů města Česká Třebová

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	8 288	7 607	8 205	9 725	13 028	13 356	14 587	13 676	14 470	15 488	16 107	17 091	17 036	15 653
Počet domů	999	1 029	1 042	1 144	1 462	1 670	2 249	2 561	2 463	2 513	2 597	2 797	2 787	2 940

Vývoj počtu obyvatel a domů města Česká Třebová bez místních částí

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	5 141	4 572	4 982	6 050	8 707	8 380	9 629	9 571	13 050	11 665	12 231	11 544	11 649
Počet domů	581	604	611	676	918	1 031	1 425	1 653	2 107	1 659	1 747	1 809	1 782

• 
  Věková struktura obyvatel obce Česká Třebová roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Česká Třebová roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Česká Třebová roku 2011

Hospodářství

Do roku 1970 byl v České Třebové pivovar. Poté, co byla výroba piva ukončena, fungovala v jeho prostorách několik let sodovkárna. V polovině 80. let byl starý závod zbourán a na jeho místě vyrostla nová hala pro sousední n. p. Sigma (dříve Armaturka, dnes LDM). V těchto prostorách nyní vyrábí rakouská firma Pewag sněhové řetězy.

V tehdy samostatné místní části Parník byl v roce 1849 založen velký textilní závod. V historii vystřídal několik jmen: Hermann Pollack, HPS, DETAG, Perla n.p., Primona a.s.. Závod se orientoval na zpracování bavlny a v roce 1960 mu byl vládou a prezidentem udělen Řád práce. V dobách své největší slávy zaměstnával přes 2500 zaměstnanců a dodával látky např. i anglické královské rodině. Závod však v devadesátých letech zkrachoval, některé provozy využívají jiné firmy, jiné jsou prázdné či byly zbourány – např. na místě tkalcovny vyrostl v roce 2003 supermarket Lidl, na místě teplárny z roku 1963 byl v roce 2005 postaven hypermarket (Tesco) a na místě bývalé výrobní haly hypermarket Kaufland (2011). V devadesátých letech byl za podpory Evropské rozvojové banky významně rozšířen podnik KORADO (dříve Koventa), přední český výrobce radiátorů. Ve městě dosud také působí strojírny a opravny lokomotiv CZ LOKO (dříve ŽOS a ČMKS, kterým v roce 1974 propůjčil prezident republiky státní Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu) a výrobce kompresorů Orlík.

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Česká Třebová (nádraží).

Pohled na nádraží (stav před postavením Terminálu Jana Pernera). Vpravo památník „Sbratření“

Nejdůležitější dopravou pro Českou Třebovou je železnice, jíž vděčí město za svůj bouřlivý rozvoj po roce 1845, kdy zde byla zřízena stanice Olomoucko-pražské dráhy; o čtyři roky později byla zřízena spojka údolím Svitavy do Brna a Česká Třebová se tak stala jedním z prvních železničních uzlů na českém území (vedle Břeclavi a Přerova, dříve než Praha). Jsou sem zaústěny tři dvoukolejné elektrifikované tratě, součásti tranzitních železničních koridorů:

• Trať 010 Praha - Česká Třebová
• Trať 260 Brno - Česká Třebová
• Trať 270 Česká Třebová - Bohumín.

V České Třebové zastavuje většina vlaků osobní dopravy včetně některých mezinárodních expresů. Vyjíždějí odtud i vlaky pokračující z Třebovic v Čechách po regionální trati do Moravské Třebové a z Rudoltic v Čechách po regionální trati do Lanškrouna.

Nynější osobní nádraží bylo dokončeno v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla jeho budova v několika krocích kompletně zrekonstruována. Některé další opravy (např. nástupiště) však pokračují dodnes a v roce 2010 byla dokončena velká přestavba přednádražního prostoru – zastřešení zde umístěného autobusového nádraží a výstavba velkých podzemních garáží, tzv. Terminál Jana Pernera. Ve vstupní hale nádraží jsou na zdi namalovány fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové v minulosti i v současnosti. Kromě osobního nádraží zde dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě (avšak již od rozdělení ČSFR v roce 1993 se jedná o jeho útlumu či zrušení), lokomotivní depo Českých drah, železniční opravny a strojírny (dnes CZ LOKO) a firma Elektrizace železnic.

Významná je ve městě také autobusová doprava. Na severovýchodním okraji města zřídil Aeroklub Česká Třebová malé letiště.

Zdravotnictví

Ve městě se nachází Městská poliklinika, která byla v letech 2004 až 2005 nákladně rekonstruována a nově otevřena. Nedaleko od ní je „Dům lékařů“ TEZA, kde je např. ortopedie, stomatologie nebo gynekologie. Ve Třebové jsou také soukromé ordinace (asi přes deset). S vážnějšími případy musí lidé do nemocnice v Ústí nad Orlicí, popřípadě do nemocnice v Litomyšli.

Školství

Mateřské školy

• MŠ Habrmanova
• MŠ U Koupaliště
• MŠ Vinohrady
• MŠ U Stadionu

Základní školy

• ZŠ Habrmanova - „stará budova“ (nachází se v ní I. stupeň) byla postavená v roce 1932; po 2. sv. válce „vyrostla“ vedle téměř stejná „nová budova“ (nachází se v ní II. stupeň). Obě budovy jsou spojeny pergolou, na kterou přiléhá velká tělocvična. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let přibyla k areálu školy jídelna (je jedna z nejmodernějších v ČR). Ředitel Mgr. Tomáš Starý
• ZŠ Nádražní - nejstarší ve městě, postavená ještě v 19. století blízko centra města; v roce 2005 k ní byla přistavěna moderní jídelna a tělocvična; škola používá také budovu v Komenského ulici, kde je umístěn I. stupeň. Ředitel Radim Kolář
• ZŠ Ústecká - nachází se v místní části Parník, má 2 budovy: starou (kde je umístěn I. stupeň) a novou (kde je II. stupeň, jídelna a tělocvična. Ředitel Stanislav Beneš
• ZŠ Na rovině - nachází se v těsné blízkosti skiareálu Peklák. Jedná se o soukromou alternativní základní školu s I. stupněm. Ředitelka pobočky: Slavomíra Petrová

Zvláštní školy

• Zvláštní škola Náměstí 17. listopadu - umístěná v místní části Borek v bývalých sovětských kasárnách

Střední školy

• Gymnázium (GYMNCT) - založené roku 1909, sídlí v historické budově v centru na Tyršově náměstí v centru města
• SOU a SOŠ technických oborů - situována v areálu Na Skalce, součástí školy jsou i dílny, internát a víceúčelový sál, který se využívá k pořádání kulturních akcí (např. plesů); vyučují se zde obory elektrotechnické (Mechatronika, Mechanik silnoproudých zařízení, Elektrikář – silnoproud, Elektrikář – slaboproud, Provozní elektrotechnika), strojírenské (Mechatronika, Strojírenství, Zámečník, Mechanik opravář, Obráběč kovů) a nábytkářské (Operátor dřevařské a nábytkářské výroby, Nábytkářství, Truhlář – výroba nábytku, Dřevařská a nábytkářská výroba)
• VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana (VDA) - založená v roce 1945, později ke staré budově byla přistavěna novější část; na škole jsou tyto středoškolské obory: Elektrická trakce v dopravě, Telekomunikační technika, Zabezpečovací a informační technika, Železniční doprava, Informační systémy v dopravě a od roku 2005 i obor Informatika v ekonomice, který byl roku 2010 upraven na Informační technologie; dále škola funguje jako vyšší odborná škola a pro absolventy středních škol nabízí tyto obory: Logistika a management a Sociální práce, v současné době se transformují na bakalářské studium; škole bylo prezidentem republiky propůjčeno Vyznamenání Za vynikající práci (1985)
• 1. července 2011 vznikla sloučením VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana a SOU a SOŠ technických oborů nová Vyšší odborná škola a Střední škola technická Česká Třebová

Vysoké školy

• Dislokované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera UPa

Základní umělecké školy

• ZUŠ Česká Třebová

Sport

• Lední hokej – HC Kohouti Česká Třebová, zimní stadion Na Skalce s kapacitou stadionu 1200 míst.
• Fotbal – FK Česká Třebová, fotbalový stadion Na Jelenici s kapacitou 7000 míst.
• Basketbal – SKB Česká Třebová, hala Na Skále.
• Judo – Judo Česká Třebová z. s., tělocvična Na Skále.
• Tenis – TK Česká Třebová, tenisové kurty.
• Běh – Klub orientačního sportu – CET Česká Třebová.
• Sokol Česká Třebová
• a další

Turistické zajímavosti

Mimo románské rotundy sv. Kateřiny (se Starým hřbitovem) stojí za zhlédnutí také centrum – Staré náměstí, které je dnes středem města. Na náměstí stojí renesanční Stará radnice z roku 1547, jež byla několikrát přestavována a opravována. Dnes slouží jako obřadní síň a pro reprezentační účely. Vedle Staré radnice stojí o několik let novější a větší radnice, tzv. Nová radnice. V ní sídlí městský úřad a městská policie. Vedle obou radnic dnes stojí hotel Bravo (dříve hotel Korado). Před radnicí stojí Mariánský sloup z roku 1706. Od roku 1950 na náměstí stál bronzový pomník „Sbratření“, od Karla Pokorného, na kterém se objímá český partyzán s rudoarmějcem. 25. května 1996 byl přemístěn do blízkosti nádraží. Na náměstí stojí také několik historických domů s podloubím. V roce 1995 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou zónou (i s kostelem sv. Jakuba Většího a farou). V roce 1996 bylo náměstí kompletně zrekonstruováno a na místě pomníku „Sbratření“ byla postavena replika italské kašny. Za náměstím stojí velký empírový kostel sv. Jakuba Většího postavený v roce 1801 podle plánů lichtenštejnského architekta Josefa Hardtmutha (1758 – 1816) s půdorysem v podobě kříže. Kostel byl postaven na místě vyhořelého chrámu. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Kateřiny (1712), sv. Barbory (1717) a sv. Jana Nepomuckého (1719). Naproti kostelu stojí nově zrekonstruovaná stavba místní fary. Kousek od Starého náměstí stojí modernější Nové náměstí, které bylo vybudováno na přelomu 60. a 70. let 20. století. Za zhlédnutí stojí Nový hřbitov z roku 1905 a Městské muzeum založené v roce 1887 Janem Tykačem, který byl jeho prvním ředitelem. V depozitáři je určitě nejvýznamnější expozice betlémů, model staré čtvrti Trávník, model rotundy sv. Kateřiny s okolím atd.

Nedaleko Nového náměstí se nalézá park Javorka, založený v roce 1885. Rozkládá se v úžlabině pod svahy Robova kopce, kde se dá dobře lyžovat. V jeho dolní části je malý rybníček, uprostřed kterého je nově restaurovaná socha vodníka. U rybníčka je dětské hřiště se „Selkou“ (jedná se o pohyblivé loutky několika známých postaviček). Dál v parku je několik moderních betonových soch, ale také historicky hodnotné, např. „Šárka“ od Quido Kociana, Husův pomník od V. Kvasničky, nebo pomník Masaryka (ty jsou ve městě tři). V Javorce jsou taktéž i dva hudební pavilony, jeden moderní a druhý postavený v roce 1904. V parku vyvěrá mohutný pramen výborné pitné vody „Javorka“. Park je velmi příjemné a okouzlující místo s několika výbornými zákoutími. Už několik let trvá úspěšná rekonstrukce parku. Ve městě je ještě jeden park, Perlácký park, ten je momentálně zavřený.

Stará a Nová radnice s Morovým sloupem na Starém náměstí

Z Javorky vede tzv. Liščí stopa, která vede na Kozlovský kopec (601 m n. m.), na kterém se nachází nově zrekonstruovaná Chata Maxe Švabinského, která byla postavena v roce 1933 a rozšířěná v roce 1936. Nachází se v ní restaurace a několik pokojů k ubytování. V roce 2001 byla na kopci postavena Rozhledna Maxe Švabinského s výškou 52 m. U kopce je malebná vesnička Kozlov, ve které stojí Chaloupka Maxe Švabinského. V ní Švabinský pobýval v letech 1895 – 1919.

Nad Třebovou na vysokém kopci stojí oblast, která se nazývá Hory. Je zde kaple Panny Marie Pomocné z roku 1834 s Křížovou cestou, pod ní vyvěrá léčivý pramen. Stály zde v předminulém století věhlasné lázně. Asi 20 metrů dál je restaurace s pamětní deskou, která připomíná, že zde pár týdnů v roce 1851 pobývala Božena Němcová i se svými dětmi. Pod Horami vede cesta zvaná Křivolík, kde se výborně jezdí na běžkách.

Třebovské stěny ležící východně od města jsou nejmladší přírodní rezervací v regionu. Táhne se v délce šestnácti kilometrů od obce Damníkov ke zřícenému hradu Lanšperk. V obci Rybník začíná naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka, kde je patnáct zastávek s naučnými tabulemi. Stezka prochází malebným údolím a kolem vodní nádrže Srnov. Nad ní stojí výborná restaurace Srnov.

Důležité objekty, prostranství a jiné části města

Kostel sv. Jakuba u Starého náměstí

Od Starého náměstí – na světové strany:

sever	jih	západ	východ
U Kostelíčka	Bezručovo /Pernerovo/ náměstí	Nové náměstí	Křib
Tyršovo náměstí	U ŽOSKY	Trávník	Bezděkov
Farářství	Borek	park Javorka	U Hřbitova
Benátky	Depo	Jelenice	Na Podhorce
Skalka	Nákladové nádraží	Vily	Hliníky
Parník	—	Brázdov	Srnov
U Primony	—	Robův kopec	—
Lhotka	—	Serpentiny	—
—	—	Hory	—

Kultura a zajímavosti

• Každý rok před závěrečným vysvědčením (kolem 20. 6.) se koná Týden sportu. Trvá pět všedních dnů a vždy ráno soutěží v různých disciplínách místní školy, odpoledne občané města a večer až do pozdních hodin je obvykle kulturní program na Starém náměstí. Poslední den (pátek) je zakončen velkolepým ohňostrojem.
• Od roku 1962 se v listopadu koná pod rotundou sv. Kateřiny Jabkancová pouť, při níž se pečou jabkance.
• Ve městě je Kulturní centrum s kinem Svět, s kavárnou Esperanto a výstavní síní (pravidelně zde probíhají různé výstavy, např. o životě Anny Frankové, nebo výstava českotřebovských betlémů).
• U Nového náměstí stojí Městská knihovna (první knihovna byla založená ve městě v roce 1863), která pořádá ve svých prostorách různé přednášky, výstavy atd.
• Při Kulturním centru pracuje také skupina amatérských výtvarníků Maxmilián, která zde pravidelně pořádá výstavy svých prací. Jejich posledním větším projektem bylo vytvoření výpravného městského kalendáře na rok 2006.
• Také krytý plavecký bazén (ve městě bylo také letní koupaliště - už několik let chátrá)
• Ve městě od roku 1991 vysílá regionální soukromá televize OIK TV
• V České Třebové už přes třicet let vychází měsíčník Českotřebovský zpravodaj (viz externí odkaz)
• Jednou ročně vychází Ročenka Českotřebovska
• Česká Třebová má také vlastní politickou stranu: Českotřebovští živnostníci a podnikatelé (podobných stran je však ve městě víc)
• V České Třebové také působí Komorní orchestr Jaroslava Kociana, byl založen v roce 1967 v nedalekém Ústí nad Orlicí. Přestože se jedná o amatérský orchestr, má vynikající úroveň srovnatelnou i s profesionálními hudebními tělesy. Jeho dlouholetým dirigentem je MgA. Bohuslav Mimra.
• Také zde působí Velký swingový orchestr, jehož koncerty jsou na vynikající profesionální úrovni a mezi příznivci hudby je velmi oblíben.
• Od roku 2000 ve městě existuje občanské sdružení TRIARIUS, které je divadelním souborem (množství cen z nejrůznějších divadelních festivalů v ČR i v zahraničí), ale také pořadatelem kulturních akcí, dnes především v klubu alternativní kultury Modrý trpaslík, které provozuje.
• Od roku 2004 se zde koná nesoutěžní přehlídka moderního tance – Podzimní doteky, na které se představují taneční soubory nejen z České Třebové.
• Od roku 2006 se Česká Třebová také může chlubit svým vlastním muzeem, které se nachází v ulici pod Starým náměstím.
• Od roku 2008 zde působí filmové studio Tribovia Pictures, které produkuje dokumentární filmy zabývající se historií a uchováváním paměti národa

Starostové a další představitelé města Česká Třebová

Starostové (1847 – dosud):

#	Jméno	Funkce	Období ve funkci
1.	Honl	rychtář	říjen 1847 – březen 1848
2.	Dr. František Rybička	starosta	březen 1848 – září 1850
3.	Jan Čížek	starosta	březen 1850 – září 1862
4.	Hynek Rybička	starosta	září 1862 – únor 1868
5.	Alexandr Vrba	starosta	březen 1850 – září 1862
6.	Jan Rybička	starosta	2. září 1874 – září 1880
7.	Hynek Rybička	starosta	září 1880 – 8. prosinec 1881 (†)*
8.	Josef Beran	starosta	8. prosinec 1881 – 1. říjen 1882
9.	Ludvík Rössler	starosta	1. říjen 1882 – 26. srpen 1889
10.	Antonín Sláma	starosta	26. srpen 1889 – 13. květen 1890
11.	Josef Glücksmann	starosta	13. květen 1890 – 11. květen 1891
12.	Antonín Felcman	starosta	11. květen 1891 – listopad 1893
13.	Josef Glücksmann	starosta	listopad 1893 – 4. listopad 1912
14.	Václav Kapoun	starosta	4. listopad 1912 – 23. květen 1914 (†)
15.	Otto Rybička	starosta	23. květen 1914 – 15. únor 1919
16.	Karel Hendrich	starosta	květen 1919 – 16. září 1923
17.	Václav Toušek	starosta	16. září 1923 – 27. říjen 1927 (†)
18.	Ludvík Shejbal	starosta	27. listopad 1927 – 21. březen 1928
19.	Josef Dytrt	starosta	21. březen 1928 – březen 1939
20.	Ing. Ludvík Schejbal	předseda NSK	březen 1939 – 1941
21.	Richard Hoblik	předseda NSK	1941 – 1942
22.	Franz Schmidt	předseda NSK	1942 – 1944
23.	Dr. B. Langhammer	předseda NSK	1944 – květen 1945
24.	František Vítkovský	předseda MNV	9. květen 1945 – 26. květen 1946
25.	Jindřich Friml	předseda MNV	26. květen 1946 – 30. květen 1948
26.	Jaroslav Beran	předseda MNV	30. květen 1948 – ?
27.	František Pacík	předseda MNV	? – 1951
28.	Josef Lžíčař	předseda MNV	1951 – 1954 (?)
29.	Josef Beran	předseda MNV	1954 – 1957 (?)
30.	Jaroslav Roleček	předseda MNV a MěstNV	1957 – červen 1961
31.	Bohuslav Routek	předseda MěstNV	červen 1961 – 18. únor 1970
32.	Miloslav Vašina	předseda MěstNV	18. únor 1970 – 27. listopad 1971
33.	Josef Bárta	předseda MěstNV	27. listopad 1971 – 5. červen 1981
34.	Otakar Heger	předseda MěstNV	5. červen 1981 – 9. únor 1990
35.	Ing. Slavomír Gabrhel	prozatímní předseda MěstNV	9. únor 1990 – 5. prosinec 1990
36.	Ing. Zdeněk Lang	starosta	5. prosinec 1990 – 30. listopad 1994
37.	Lubomír Hýbl	starosta	30. listopad 1994 – 27. listopad 1998
38.	Jiří Pásek	starosta	27. listopad 1998 – 15. listopad 2002
39.	Jaroslav Zedník	starosta	15. listopad 2002 – dosud

Pozn.: † – činitel zemřel v období výkonu funkce; NSK – Německá správní komise; MNV – Místní národní výbor; MěstNV – Městský národní výbor

* Hynek Rybička zahynul při požáru vídeňského divadla Ringtheater

Slavní rodáci

Slavní rodáci:

Jméno	nar.	zem.	povolání
Zdeňka Baldová	1885	1958	slavná česká filmová a divadelní herečka, dlouholetá přední členka Národního divadla v Praze, nositelka Státní ceny (1951) a titulů Zasloužilá umělkyně (1953) a Národní umělkyně (1955)
Gustav Habrman	1864	1932	novinář, politik, první československý ministr školství a ministr sociální péče
Jan Hýbl	1786	1834	národní buditel, novinář a spisovatel
F. M. Klácel	1808	1882	národní buditel, filozof a člen řádu augustiniánů
Vladimír Merhaut	1868	1936	divadelní a filmový herec, dlouholetý přední člen činohry Národního divadla v Praze
Eduard Pražský	1880	1918	divadelní a filmový herec, člen Vinohradského divadla v Praze
Marie Kalivodová	1878	1951	operní pěvkyně, sólistka opery Národního divadla v Praze
Fritz Freisler	1881	1955	rakouský filmový režisér
František Doležal	1909	1945	důstojník čs. letectva, stíhací eso 2. světové války, účastník bitvy o Francii a bitvy o Británii, velitel 310. čs. perutě a později i čs. stíhacího křídla RAF ve Velké Británii
Jarmila Balašová	1919	2001	divadelní herečka, přední členka Divadla J. K. Tyla v Plzni
Dr. František Rybička	1813	1890	lékař a veřejný činitel
Josef Císař	1894	1983	skladatel, hudebník, pedagog a pianista
František Formánek	1888	1964	sochař, vynálezce, autor pamětní desky na domu Jana Hýbla a sousoší na střední škole (VDA)
Františka Honlová	1858	1929	vlastenka, politička a humanitní pracovnice
Jan Chorinus	1560	1606	filozof, básník, mistr na univerzitě v Praze
Ladislav Jankele	1871	1896	básník
Jiří Josefík	1920	2006	malíř a restaurátor
PhDr. F. V. Krejčí	1867	1941	pedagog, novinář, člen Národního shromáždění a senátor
Jan Kubelka	1853	1900	básník, člen sboru hasičů
Vilém Kyral	1909	1961	učitel hudby, kapelník a dirigent v Praze
MUDr. František Lašek	1872	1947	lékař, veřejný činitel a historik
Jan Mehl	1912	1990	akademický malíř, restaurátor, žák Františka Kupky
Jiří Pichl	1872	1953	novinář, politik, senátor, někdejší starosta dnes pražských Vinohrad
František Preisler ml.	1915	1983	hudebník a dirigent, působil např. v Pardubicích, Kladně, Olomouci a Opavě. Po skončení aktivní umělecké dráhy se vrátil do svého rodného města, kde zemřel a je pochován.
Ing. Otakar Runa	1915	1941	z Prahy udržoval styk s protifašistickou skupinou v České Třebové, které dodával nálože pro sabotážní akce, byl pak Němci popraven
Ing. Eduard Stříbrný	1891	1974	strojní inženýr, kulturní pracovník, spisovatel, ochotník
Miroslav Škrabal	1875	1896	skladatel, houslista
Bohuslav Štangler	1895	1980	pedagog, kulturní pracovník, spisovatel, správce městského muzea
František Bořival	1868	1929	tajemník, poslanec
Karel Tomeš	1912	1991	malíř a divadelník
Stanislav Víša	1924	1984	výtvarník, loutkář, modelář, pracovník v loutkovém filmu, vyzdobil sgrafity nádražní halu
Ing. Miloslav Dlouhý, CSc.	1931	1992	řídící pracovník a mecenáš
Antonín Felcman	1852	1929	podnikatel a kulturní činovník
Otto Fusek	1909	1987	akademický malíř a grafik
Grete Salus	1910	1996	učitelka tance, jako jedna z prvních zveřejnila zprávu o osudu Židů během Holokaustu (1945)
Josef Hořička	1870	1939	ředitel, pedagog a sběratel lidových písní
Josef Jindra	1885	1967	podnikatel a ředitel
Josef Poštulka	1923	2009	na Slovensku působící architekt a projektant
PhDr. Jindřich Růžička CSc.	1926	2011	regionální historik, archivář, spisovatel
Ing. Bohuslav Řehák CSc.	1936	1986	chemik a vývojový pracovník
Jaroslav Burian	1922	1980	rusista, pedagog, autor rozhlasových relací, literární vědec, překladatel a filolog
Vratislav Bělský	1924	2003	varhaník
František Stránský	1914	1954	konstruktér, vynálezce, zkonstruoval tříkolku Velorex, zahynul v ní při nehodě, bratr Mojmíra
Mojmír Stránský	1924	2011	konstruktér, vynálezce, zkonstruoval tříkolku Velorex, bratr Františka
Vladimír Hampl	1929	2015	spisovatel, publicista, redaktor, zakladatel Českotřebovského zpravodaje
Jan Kapusta	1932	2011	český muzikolog a publicista
Jiří Musílek	1942	2014	pedagog, kulturní a politický činitel, kronikář, publicista, ochotnický herec, televizní redaktor, komunální politik, v letech 1990 – 1992 poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění
Doc. RNDr. Ilja Pek, CSc.	1945	1998	přírodovědec (geologie), historik, pedagog a vědec, vedoucí katedry geologie univerzity v Olomouci
Pavel Langhans	1945	–	malíř a karikaturista
Mgr. Milan Michalski	1945	–	spisovatel, pedagog, přírodovědec, mineralog, fotograf a zakladatel Mineralogického klubu Česká Třebová

Slavné osobnosti, které v České Třebové pobývaly

Slavné osobnosti, které v České Třebové, nebo v okolí pobývaly :

Jméno	nar.	zem.	druh pobytu
Božena Němcová	1820	1862	pobývala pár týdnů se svými dětmi v roce 1851 v lázních Na Horách. Přijela na pozvání F. M. Klácela a dalšími členy „Klácelova bratrstva“.
Max Švabinský	1873	1962	v letech 1895 – 1919 pobýval v tehdy samostatné obci Kozlov u České Třebové (dnes součást České Třebové), kde hledal inspiraci pro obrazy Chudý kraj, U stavu, Cyklus léto, Splynutí duší, Rajská sonáta, Letní noc. V Kozlově se 2. června 1902 oženil s Eliškou Vejrychovou. Chaloupka, ve které pobýval, alej kolem cesty na Kozlovský kopec a také restaurace a rozhledna na Kozlovském kopci nesou jeho jméno. Do své smrti sem také velmi často a ráda jezdila jeho adoptivní dcera Zuzana Švabinská (1912 – 2004).
Karel I.	1887	1922	V roce 1912 zavítal do České Třebové ještě jako arcivévoda a druhý následník trůnu v čele 5. eskadrony českého dragounského pluku č. 7 vévody Lotrinského. Společně s ním zde ve Vyskočilově vile přespala i jeho choť princezna Zita. K jejich pobytu se váže i pověst o Karlově korunovaci na českého krále hrncem v jedné z místních stodol.
Teréza Nováková	1853	1912	ráda a často pobývala se svoji rodinou v bývalých lázních Na Horách. Z návštěv Hor, které si velmi zamilovala, Nováková vytěžila náměty k povídkám „V lázních pohorských“, „Na Horách“ a „Slepá Dorotka“.
Arne Novák	1880	1939	často pobýval se svoji rodinou v bývalých lázních Na Horách. Toto místo si obzvláště oblíbil.
H. G. Schauer	1862	1892	několikrát do města na zdravotní zotavené. Zemřel v lázních Na Horách na tuberkulózu. Pohřben byl v rodné Litomyšli.
F. P. Volák	1829	1865	auskultant soudu v Litomyšli, vlastenecký soudce z románu Terezy Novákové „Děti čistého živého“. Jezdil do města na zdravotní zotavené. Zemřel v lázních Na Horách, byl pohřben na starém českotřebovském hřbitově.
F. E. Welz	1816	1890	národní obrozenec, filozof a revolucionář z roku 1848. Po potlačení revoluce žil v České Třebové a zemřel v Kozlově.
Karel Plicka	1894	1987	hudebník, spisovatel, fotograf a režisér. Z České Třebové pocházela jeho matka, trvale zde žil jeho bratr, sám Karel Plicka strávil ve městě část dětství, vychodil měšťanskou školu a i v pozdějších letech se sem vracel. Nositel Řádu práce (1954), titulu Národní umělec (1968), Národní ceny Slovenska (1975), Řádu republiky (1979) a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam (1991).
rytíř PhMr. Adolf Jan Zapský ze Zap	1852	1928	lékárník v Jevíčku, Praze, Chrudimi a v České Třebové.
F. K. Zedínek	1923	2017	hudební skladatel, pedagog.
Vratislav Rybička	1902	1997	veřejný činitel.
Milena Asmanová	1930	–	filmová, televizní a sólová herečka ostravského divadla. V dětství vyrůstala a studovala v České Třebové a dodnes zde žije část jejího příbuzenstva.
Marie Preislerová	1917	2010	sólová herečka olomouckého divadla. Hrála v seriálu Dispečer. Manželka Františka Preislera ml. (1915 – 1983), matka režiséra Mgr. Františka Preislera (*1948) a babička dirigenta Františka Preislera (1973 – 2007). Do své smrti žila v třebovském městském domově důchodců.
František Preisler st.	1886	1945	kapelník a skladatel. V letech 1907 – 1945 žil a pracoval v České Třebové. Je zde i pochován. Otec hudebníka Františka Preislera ml. (1915 – 1983), děd režiséra Mgr. Františka Preislera (*1948) a praděd Františka Preislera.
František Preisler	1973	2007	dirigent. Syn režiséra Mgr. Františka Preislera (*1948). Vnuk hudebníka Františka Preislera ml. (1915 – 1983) a herečky Marie Preislerové. V České Třebové – městě svých předků byl častým hostem a je zde pochován na místním hřbitově.
Jindřich Praveček st.	1885	1969	hudební skladatel, pedagog a dirigent. Dlouhá léta pracoval v České Třebové. Čestný občan města Česká Třebová. Otec Jindřicha Pravečka mladšího.
Jindřich Praveček ml.	1909	2000	hudební skladatel a dirigent. Vyrůstal, chodil do školy a pracoval v České Třebové. Syn Jindřicha Pravečka staršího. Jako jeden z posledních obdržel titul Národního umělce (1989).
Eduard Haken	1910	1996	operní pěvec, člen Národního divadla v Praze. Často a rád jezdil do České Třebové, vystupoval zde a pořádal koncerty. Navštěvoval město s manželkou Marií Glázrovou nebo s dcerou a dalšími kolegy z Národního divadla. U příležitosti svých pětaosmdesátých narozenin byl jmenován Čestným občanem města Česká Třebová (osobně přijal 12. května 1995).
Dalibor Zelený	1957	–	manažer, politik, generální ředitel Českých drah.

Čestní občané města Česká Třebová

Čestní občané /před rokem 1948 neúplné/ (1912 – 2004):

Jméno	nar.	zem.	povolání	uděleno	odebráno
Josef Glückmann	1853	1918	starosta města	1912	–
Gustav Habrman	1864	1932	novinář, politik, první ministr školství a ministr sociální péče	1918	–
T. G. Masaryk	1850	1937	pedagog, politik, filozof a první československý prezident	1918	–
Edvard Beneš	1884	1948	pedagog, politik, diplomat a druhý československý prezident	1918	–
M. R. Štefánik	1880	1919	politik, generál, ministr a astronom	1918	–
František Staněk	1867	1936	pedagog, politik, ministr a bankéř	1918	–
Jiří Pichl	1872	1952	pedagog, novinář, politik, senátor, starosta pražských Vinohrad	?	–
František Lašek	1872	1947	historik, primář nemocnice v Litomyšli a purkmistr Litomyšle	1933	–
Bohumil Laušman	1903	1963	politik, ministr, politický vězeň	1946	–
Jan Masaryk	1886	1948	politik, ministr	1947	–
Zdeněk Nejedlý	1878	1962	politik, spisovatel, historik, muzikolog, ministr	1948	–
František Formánek	1888	1964	sochař, vynálezce	1964	–
Jindřich Praveček	1885	1969	hudební skladatel a dirigent	1965	–
František Preisler ml.	1915	1983	hudebník a dirigent	1965	–
Alexandr Vasiljevov	?	?	velitel okupační posádky	1973	1992
Vratislav Rybička	1902	1997	veřejný činitel	1992	–
Eduard Haken	1910	1996	operní pěvec, člen Národního divadla v Praze	1995	–
F. K. Zedínek	1923	2017	hudební skladatel, pedagog	2003	–
Zdeněk Šebek	1960	–	postižený sportovec, účastník Paralympiády v Sydney	2004	–

Ceny města Česká Třebová – Ceny Kohout

Ceny města Česká Třebová (Ceny Kohout) každoročeně udílí starosta města (po schválení Zastupitelstva města na doporučení kulturní a sportovní komise rady města), za výborné výsledky občanů a spolků města za předchozí rok. Cena má podobu keramického poháru se stylizovaným českotřebovským kohoutem ze Šíchovy keramické dílny.

I. ročník za rok 1998 (uděleny 1999)

• Mgr. Marta Demelová
• MgA. Bohuslav Mimra
• Ing. Vlastimil Dytrt
• Jana Jiroušková
• Zdeněk Šebek
• skupina Madam
• Eva Motyčková
• František Kajetán Zedínek

II. ročník za rok 1999 (2000)

• Junácké středisko JAVOR
• FK Česká Třebová
• Jana Jiroušková
• Jiří Jireš
• Pěvecký sbor Bendl
• Týden sportu
• Zdeněk Šebek

III. ročník za rok 2000 (2001)

• Stanislav Vosyka
• Divadelní soubor Hýbl
• Hana Brusenbauchová
• VK LDM Sokol Česká Třebová
• Mgr. Karel Kubišta
• Stabat Mater
• Marie Pechancová
• LMK Česká Třebová
• Zdeněk Šebek
• Ing. Zdeněk Lang, in memoriam

IV. ročník za rok 2001 (2002)

• Jiří Jireš
• Mgr. Josef Menšík
• Jiří Musílek
• Mgr. Milan Mikolecký
• Vladimír Jukl
• Ing. Aleš Stránský
• Zdeněk Šebek
• Volejbalové družstvo VK Sokol LDM
• Velký swingový orchestr Česká Třebová
• Týden sportu

V. ročník za rok 2002 (2003)

• Jan Šimůnek
• Marta Martinková
• Lukáš Deml
• Tomáš Macků
• PaedDr. Hana Grundová
• Jana Černá
• Triarius
• Zdeněk Šebek

VI. ročník za rok 2003 (2004)

• Jaroslav Slezák
• Jaroslav Holec
• Kuželkáři TJ Lokomotiva
• Mojmír Stránský
• Josef Petrák
• Petra Helebrandová
• Zdeněk Šebek

VII. ročník za rok 2004 (2005)

• Karel Hájek
• Ladislav Beran
• Kadeti volejbalového oddílu TJ Sokol
• Lubomír Hýbl
• Hubert Vencl, in memoriam

VIII. ročník za rok 2005 (2006)

• Antonín Kubica
• Tereza Bílá
• Jaroslav Badzik
• Marta Demelová
• Mgr. Milan Mikolecký

IX. ročník za rok 2006 (2007)

• František Preisler ml.
• Mgr. Jan Šebela
• Martin Šebela
• Josef Poukar
• Šárka Prossová
• Lubomír Vašina
• Lea Johanidesová
• MUDr. Petr Eisenvort, in memoriam
• OIK TV, s. r. o.
• Zora Janebová

X. ročník za rok 2007 (2008)

• Jakub Jakoubek
• Josef Pácl
• Michal Válek
• Fotografický kroužek Gymnázia Česká Třebová
• Jiří Pásek

XI. ročník za rok 2008 (2009)

• Stanislav Fišar
• PhDr. Jana Kostřicová, Ph.D.
• Mgr. Josef Kopecký
• Pěvecký sbor Bendl Česká Třebová
• Denis Špička
• Břetislav Demel, in memoriam
• Adriano Poletti

XII. ročník za rok 2009 (2010)

• Jan Dostál
• Martin Voleský
• Lubomír Vašina
• Jana Endyšová, DiS.
• Spolek Gymnázia Česká Třebová
• Hudební skupina Medvědi
• Marie Pechancová
• PaedDr. Rudolf Abrahám

XIII. ročník za rok 2010 (2011)

• PaedDr. Miloslav Zoubele
• Mgr. Milan Michalski
• PhDr. Ludmila Marešová – Kesselgruberová
• Miloš Dušek (poslední žijící třebovský odbojář a účastník protinacistického odboje)
• občanské sdružení Bacrie
• rocková skupina Nil
• Ing. Aleš Stránský
• Jan Šimůnek st.

XIV. ročník za rok 2011 (2012)

• Jiří Musílek
• Oldřich Stránský
• Monika Simonová
• Jaromír Šlemr
• občanské sdružení Triarius
• Mateřské centrum Rosa

XV. ročník za rok 2012 (2013)

• Milan Špičák
• Jaroslav Bittl
• kolektiv studentů gymnázia
• Petr Kvasnička
• PaedDr. František Doležal
• Emil Vydra, in memoriam
• Pivovar Faltus

XVI. ročník za rok 2013 (2014)

• František Kajetán Zedínek
• Jaroslav Fiurášek
• Martin Šebela
• prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc.
• Radovan Švarc
• volejbalový tým mladších žáků TJ Sokol II.

XVII. ročník za rok 2014 (2015)

• Eliška Štichauerová
• Josef Kyncl
• Jiří Hetych
• Divadelní soubor Hýbl
• MgA. et MgA. Linda Keprtová
• divadelní Spolek Triarius
• doc. Mgr. František Preisler, CSc.

XVIII. ročník za rok 2015 (2016)

• Michaela Stránská
• Bohumír Štusák
• mládežnický oddíl volejbalu TJ Sokol Česká Třebová II
• Bohuslav Štusák
• Taneční škola Česká Třebová
• loutkářský soubor Čtyřlístek
• Jaroslav Plocek
• obec Horní Lhota
• Sdružení dobrovolných hasičů Česká Třebová

XIV. ročník za rok 2016 (2017)

• Renata Eisenwortová
• Iveta Trčková
• Zdeněk Vrba
• Vlasta Kreuzová
• Vojtěch Soukup a Mgr. Milana Soukupová
• hudební skupina Poutníci Česká Třebová
• PaedDr. Zbyněk Slavík, in memoriam
• Jiří Němec

XV. ročník za rok 2017 (2018)

• Petra Kvasničková
• Linda Hyksová
• Michal Broulík
• Lukáš Vašina
• David Sedlák
• Jaroslav Demel
• Jana Vejdováská
• Pavel Charvát
• Filip Chudoba
• František Bečka
• Ladislav Šich, in memoriam
• hokejový klub HC Kohouti Česká Třebová

Obce pod správou České Třebové

Rozšířené pravomoci má Česká Třebová u těchto obcí:

Přívrat

Semanín

Rybník

Třebovice

Partnerská města

Agrate Brianza, Itálie

Oława, Polsko

Svit, Slovensko

Horní Lhota, Česká republika

Fotogalerie

• 
  Náměstí
• 
  Vlakové nádraží z ulice v pozadí s terminálem
• 
  Pomník Jana Pernera

Odkazy

Literatura

• Karel KUBIŠTA, Martin ŠEBELA, Štěpán GILAR, Jan ŠEBELA, Ludmila KESSELGRUBEROVÁ. Toulky minulostí Českotřebovska 1. Česká Třebová: NIKA, 2000. 295 s. ISBN 80-239-1940-7 (1. sv.).
• Karel KUBIŠTA, Martin ŠEBELA, Štěpán GILAR, Jan ŠEBELA, Ludmila KESSELGRUBEROVÁ. Toulky minulostí Českotřebovska 2. Česká Třebová: LORIEN JK, s. r. o., 2001. 448 s., ISBN 80-903042-2-2 (2. sv.).
• Jan TYKAČ. Česká Třebová. Jména místní s výkladem a pověstmi k nim se vztahující. IN: Český lid 1900, str. 191–195.
• Alena FALTUSOVÁ, Štěpán GILAR. Pověsti z České Třebové a okolí. Česká Třebová: Městské muzeum, 1988, 32 s.
• Vladimír HAMPL. Vzpomínky na minulost: střípky českotřebovské historie. Česká Třebová: NIKA, 1998. 1 sv., 36 s.
• Vladimír HAMPL. Vzpomínky na minulost: střípky českotřebovské historie 2, 3. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000, 2001. 2 sv. ISBN 80-86042-18-9 (2. sv.), ISBN 80-86042-41-3 (3. sv.).
• Vladimír HAMPL. Písně a básně Českotřebovska. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000. 48 s. ISBN 80-86042-29-4.
• Vladimír HAMPL. Písně a básně Českotřebovska 2. Česká Třebová: LORIEN JK, s.r.o., 2004, 44 s. ISBN 80-903042-4-9.
• J. ŘEZNÍKOVÁ, et al. Česká Třebová. Česká Třebová, 1969, 36 s.
• J. VÁCLAVÍK. Postavy a pověsti z okolí. Ústí nad Orlicí : Oftis, 1997. 22 s. ISBN 80-86042-06-5.
• Z minulosti Českotřebovska. [Sborník]. Česká Třebová : Městské muzeum, 1988. 218 s.

Související články

• Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová
• Okres Ústí nad Orlicí
• Česko
• Železnice
• Železniční stanice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká Třebová na Wikimedia Commons
• Česká Třebová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• Internetový zpravodaj města na internetu deník, v tištěné podobě vychází jednou měsíčně
• město Česká Třebová a okolí
• INFOweb města Česká Třebová
• ZŠ Habrmanova
• VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana
• SOŠ a SOU technických oborů
• Gymnázium Česká Třebová
• Základní umělecká škola Česká Třebová
• Městská knihovna
• Městské muzeum Česká Třebová
• Taneční škola Česká Třebová
• Tribovia Pictures
• Velký swingový orchestr Česká Třebová
• Informace o městě Česká Třebová a nejbližším okolí
• divadelní soubor TRIARIUS
• klub alternativní kultury Modrý trpaslík
• Virtuální prohlídka

Autoritní data	Biblio: 96838ad2-8598-4db2-a9a2-3a437f22b9bf, 4582753b-2855-4392-ad4e-6d3fc08cf8cd, 20dbffc1-fd70-4f63-af37-bcfb84f1cde7 NKC: ge131695 GND: 4602592-3, 6025819-6 VIAF: 235674699 WorldCat Identities: viaf-235674699