Železniční trať Brno - Česká Třebová

Brno - Česká Třebová
Jeden z mnoha železničních tunelů v úseku mezi Brnem a Blanskem
Číslo trati	260
Provozovatel	Správa železniční dopravní cesty
Délka	91 km
Rozchod	1435 mm (normální)
Ozubnice	ne
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	140 km/h
OpenStreetMap	mapová data
Průběh trati
Legenda 91 Brno hlavní nádraží trať 250 odbočka k trati Vlárská dráha trať 340 89 Brno-Židenice 87 Brno-Maloměřice trať 250 83 Bílovice nad Svitavou 79 Babice nad Svitavou 76 Adamov 75 Adamov zastávka 69 Blansko 68 Blansko město 65 Dolní Lhota 62 Rájec-Jestřebí 58 Doubravice nad Svitavou trať 262 53 Skalice nad Svitavou 51 Svitávka 48 Zboněk 46 Letovice zastávka 44 Letovice 38 Rozhraní 35 Moravská Chrastová 34 Březová nad Svitavou 31 Dlouhá 24 Hradec nad Svitavou 20 Svitavy-Lány 17 Svitavy trať 261 13 Svitavy-Lačnov 10 Opatov 6 Semanín trať 270 1 Česká Třebová trať 010

Železniční trať Brno – Česká Třebová (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 260) je součástí dnešního prvního železničního koridoru.

Historie

Výstavba tratě začala v roce 1843 u bývalé obce Obřany nedaleko Brna. Na úseku mezi Brnem a Blanskem bylo kvůli nesnadnému terénu nutno vystavět 11 tunelů, z nichž dva byly v roce 1970 sneseny. Stavba dvacet jedna kilometrů dlouhého, technicky náročného úseku mezi Maloměřicemi a Blanskem byla svěřena firmě italského podnikatele Felie Tallachiniho, který na stavbě zaměstnal italské dělníky a tuneláře.

Původní, jednokolejná, trať byla oficiálně uvedena do provozu 1. ledna 1849, zdvoukolejnění proběhlo v roce 1869. V roce 1861 byl na trať instalován Morseův telegraf a o rok později začala trať sloužit rychlíkové dopravě.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se trať Brno – Česká Třebová stala součástí spojení Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – Bratislava. Na trati byla nadále provozována doprava nákladní a rostl podíl dopravy osobní, a to i rychlíkové. V roce 1936 byl na trať nasazen motorový vůz M 290.0 Slovenská strela s maximální rychlostí 130 km/h.

Provoz na trati

Železniční zastávka Adamov

Od roku 1966 byly na nákladní vlaky nasazovány sovětské dieselové lokomotivy řady 781 Sergej, jejichž provoz na trati byl slavnostně ukončen 21. října 1995. Od roku 1975 byly na osobní vlaky a rychlíky nasazovány lokomotivy řady 753 Brejlovec.

Po dokončení druhé traťové koleje trati Brno – Havlíčkův Brod v roce 1958 poklesl význam trati Brno – Česká Třebová. Po elektrizaci trati z Brna na Havlíčkův Brod v roce 1966 na ni byla převedena veškerá tranzitní nákladní a rychlíková doprava, včetně známých rychlíků jako Slovenská strela a Hungaria.

V letech 1992 – 1998 začala být trať rekonstruována a napojena na první železniční koridor vedoucí z Děčína přes Prahu do Břeclavi. Trať byla v plné délce elektrifikována. Nedaleko Svitav se nachází přechod stejnosměrné a střídavé napájecí soustavy.

V roce 1999 se na trať vrátil rychlík Brněnský drak, v roce 2000 Hungaria a v roce 2001 Slovenská strela. Dne 20. října 2005 po trati poprvé projela vlaková souprava řady 680 Pendolino. Od 14. prosince 2008 začaly být některé vlaky vyšší kvality taženy rakouskými lokomotivami Taurus.

Odkazy

Související články

• První železniční koridor

Externí odkazy

• STEJSKAL, Pavel. Výročí trati Česká Třebová – Brno [online]. Klub českotřebovských fotografů železnice, 24. 11. 2008, [cit. 2009-05-09]. Dostupné online. (čeština)