Železniční trať Brno - Česká Třebová

Brno - Česká Třebová
Jeden z mnoha železničních tunelů v úseku mezi Brnem a Blanskem
Číslo	260
Provozovatel dráhy	Správa železniční dopravní cesty
Délka	91 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	25kV/50Hz v úseku Brno - Svitavy 3000 Vss v úseku Svitavy - Česká Třebová
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	140 km/h
OpenStreetMap	mapová data
Průběh trati
Legenda
143,5 Brno hlavní nádraží trať 250 odbočka k trati Vlárská dráha trať 340 158,2 Brno-Židenice 161,4 Brno-Maloměřice trať 250 tunel č. 1 (viz Blanenské tunely) tunel č. 2 164,3 Bílovice nad Svitavou tunel č. 3 tunel č. 4 168,7 Babice nad Svitavou býv. tunel č. 5 býv. tunel č. 6 171,2 Adamov 172,6 Adamov zastávka tunel č. 7 173,8 Hr. Jelení skok tunely 8/2 8/1 176,6 Hr. Nový Hrad tunel č. 9 tunel č. 10 178,7 Blansko 179,8 Blansko město 182,3 Hr. Ráječko 182,8 Dolní Lhota 185,4 Rájec-Jestřebí 188,9 Doubravice nad Svitavou(dříve též hradlo) 191,1 Hr. Lhota Rapotina trať 262 194,2 Skalice nad Svitavou 196,6 Svitávka(dříve též hradlo) 199,4 Zboněk(dříve též hradlo) 201,0 Letovice zastávka 203,5 Letovice 209,4 Rozhraní(dříve též hradlo) 1938–1945 hranice Protektorát/Říše 211,9 Moravská Chrastová 213,2 Březová nad Svitavou Trať protíná původní zemskou hranici Morava/Čechy 216,1 Březová nad Svitavou-Dlouhá(dříve též hradlo) 219,3 Hr. Banín Trať protíná původní zemskou hranici Čechy/Morava 222,9 Hradec nad Svitavou(dříve též hradlo) 226,7 Svitavy-Lány(dříve též hradlo) styk trakčních soustav 25 kV 50 Hz AC/3 kV DC 229,4 Svitavy trať 261 cca 231,8 zaniklá vrcholová stanice Lačnov rozvodí Černé moře/Baltské moře 233,2 Svitavy-Lačnov(dříve též hradlo) Trať protíná zemskou hranici Morava/Čechy 235,7 Opatov 239,5 Semanín(dříve též hradlo) 1938–1945 hranice Říše/Protektorát 240,5 Odb. Zádulka spojka směr Česká Třebová odjezdová skupina trať 270 245,9 Česká Třebová trať 010

Železniční trať Brno – Česká Třebová (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 260) je součást prvního železničního koridoru.

Historie

Výstavba tratě začala v roce 1843 u bývalé obce Obřany nedaleko Brna. Na úseku mezi Brnem a Blanskem bylo kvůli nesnadnému terénu nutno vystavět 10 Blanenských tunelů, z nichž dva byly po roce 1970 sneseny. Stavba dvacet jedna kilometrů dlouhého, technicky náročného úseku mezi Maloměřicemi a Blanskem byla svěřena firmě italského podnikatele Felixe Tallachiniho, který na stavbě zaměstnal italské dělníky a tuneláře,

Původní, jednokolejná, trať byla oficiálně uvedena do provozu 1. ledna 1849, zdvoukolejnění proběhlo do roku 1869. V roce 1861 byl na trať instalován Morseův telegraf a o rok později začala trať sloužit rychlíkové dopravě.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se trať Brno – Česká Třebová stala součástí spojení Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – Bratislava. Na trati byla nadále provozována doprava nákladní a rostl podíl dopravy osobní, a to i rychlíkové.

V letech 1992–1998 začala být trať rekonstruována a napojena na první železniční koridor vedoucí z Děčína přes Prahu do Břeclavi. Trať byla v plné délce elektrifikována. Jižně od železniční stanice Svitavy se na kilometru 18,1 nachází přechod stejnosměrné a střídavé napájecí soustavy (od Brna 25 kV 50 Hz AC, k České Třebové 3 kV DC).

Provoz na trati

Železniční zastávka Adamov

V roce 1936 byl na trať nasazen motorový vůz M 290.0 Slovenská strela s maximální rychlostí 130 km/h.

Od roku 1966 byly na nákladní vlaky nasazovány sovětské dieselové lokomotivy řady 781 Sergej, jejichž provoz na trati byl slavnostně ukončen 21. října 1995. Od roku 1975 byly na osobní vlaky a rychlíky nasazovány lokomotivy řady 753 Brejlovec.

Po dokončení druhé traťové koleje trati Brno – Havlíčkův Brod v roce 1958 poklesl význam trati Brno – Česká Třebová. Po elektrizaci trati z Brna na Havlíčkův Brod v roce 1966 na ni byla převedena veškerá tranzitní nákladní a rychlíková doprava, včetně známých rychlíků jako Slovenská strela a Hungaria.

V roce 1999 se na trať vrátil rychlík Brněnský drak, v roce 2000 Hungaria a v roce 2001 Slovenská strela. Dne 20. října 2005 po trati poprvé projela vlaková souprava řady 680 Pendolino, která projížděla do poslední změny grafikonu v prosinci 2011. Od 14. prosince 2008 začaly být některé vlaky vyšší kvality taženy rakouskými lokomotivami Taurus.

Odkazy

Související články

• První železniční koridor

Externí odkazy

• STEJSKAL, Pavel. Výročí trati Česká Třebová – Brno [online]. Klub českotřebovských fotografů železnice, 24. 11. 2008, [cit. 2009-05-09]. Dostupné online. (čeština)