Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Draceane v tématu „Jména, názvy
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Jména, názvy: re a stop-chat, tohle téma je již dávno vyčerpané a relativně ustálené
značka: revertováno
Řádek 616: Řádek 616:
{{stop-chat}}
{{stop-chat}}
—&nbsp;'''[[Wikipedista:Draceane|Draceane]]'''&nbsp;<sup><small>[[Diskuse s wikipedistou:Draceane|diskuse]]</small></sup><sub style="margin-left:-32px"><small>[[Speciální:Příspěvky/Draceane|příspěvky]]</small></sub> 13. 1. 2021, 22:39 (CET)
—&nbsp;'''[[Wikipedista:Draceane|Draceane]]'''&nbsp;<sup><small>[[Diskuse s wikipedistou:Draceane|diskuse]]</small></sup><sub style="margin-left:-32px"><small>[[Speciální:Příspěvky/Draceane|příspěvky]]</small></sub> 13. 1. 2021, 22:39 (CET)

== Překlady stránek ==

Hezký den, chtěl bych se zeptat, jak tu vytvořím překlad nějaké určité stránky? Založil jsem stránku o jméně Spytihněv, a chtěl bych i o Spytimírovi, ale nevím, jak vytvořit překlady, jako např. do angličtiny atd., díky moc.

Verze z 14. 1. 2021, 12:40

Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje.
Nejstarší revize jsou v historii archivu 2007/06.
Dostupné archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:
2023:
2024:


Průzkum přání komunity 2021

I letos byl na konec roku ohlášen Průzkum přání komunity. Pravděpodobně sem dorazí ještě další upozornění, přesto dávám vědět v předstihu. Pokud nějaký nástroj nebo funkcionalita chybí nebo potřebuje předělat, teď je pravá chvíle o tom začít přemýšlet (nebo diskutovat). Letos už nebude rozhodujícím kritériem, zda byl počet hlasů v top 10, takže šanci na prosazení má daleko víc přání. Z předchozích průzkumů vzešli například nástroj hlídající porušení aut. práv, robot pro přesměrování nedostupných zdrojů do archivu, nástroj s počty zhlédnutí stránek, nastavení napříč všemi projekty, nové nástroje pro blokování uživatelů, omezená doba udělení oprávnění, zvýraznění syntaxe v editorech wikitextu, omezená doba sledování stránky a další. --Matěj Suchánek (diskuse) 9. 11. 2020, 12:13 (CET)Odpovědět

@Matěj Suchánek: Ale chtělo by, aby někdo znalý přeložil do češtiny a běžného jazyka specifika letošního formátu - moc se to tam hemží odborným žargonem, že tomu ani nerozumím (programátorům je jistě jasné, co je backlog, ale BFU?). JAn (diskuse) 9. 11. 2020, 12:21 (CET)Odpovědět
Dobrá připomínka. Na ten překlad se podívám. --Matěj Suchánek (diskuse) 9. 11. 2020, 12:51 (CET)Odpovědět
@Matěj Suchánek, Vachovec1, Martin Urbanec:Není věc na wishlist třeba Částečný a plný blok phab:T194697 „Multiblocks“? Mezi přáními ho nevidím. — Draceane diskusepříspěvky 24. 11. 2020, 17:49 (CET)Odpovědět
Dobrý nápad, za mě určitě. (Souvisí s tím i phab:T202673.) --Matěj Suchánek (diskuse) 24. 11. 2020, 18:02 (CET)Odpovědět
@Draceane: Rád podpořím, pokud někdo přidá. --Martin Urbanec (diskuse) 24. 11. 2020, 18:34 (CET)Odpovědět
@Martin Urbanec@Matěj Suchánek@Draceane Dobré odpoledne všem, ještě by IMHO bodlo, aby při běžícím plném bloku šla odblokovat jiná stránka/stránky než vlastní diskuse (např. admin zablokuje chronického vandala a založí ŽOO. Vandal pak nemá možnost se jednoduše hájit a musí komunikovat jinými kanály...). Ještě jsme při ŽOO Pavel Fric narazili na problém, že nyní nelze parciálním blokem zablokovat článek na dva roky a příslušnou diskusi jen na jeden rok. Tyto vylepšení blokovacího rozhraní rád podpořím (pokud se v té angličtině neztratím :-D). S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 25. 11. 2020, 16:25 (CET)Odpovědět
Tomu prvnímu myslím odpovídá už vytvořený návrh Reverse Partial blocks, to druhé jsou výše diskutované „Multiblocks“ (hlasovat budete moct od pondělí příštího úterý večer). --Matěj Suchánek (diskuse) 25. 11. 2020, 22:30 (CET)Odpovědět
@Matěj Suchánek děkuju, trochu se v té angličtině ztrácím :-) --F.ponizil (diskuse) 26. 11. 2020, 12:58 (CET)Odpovědět

Tak jsem to zkusil. Přál bych si zpátky možnost stáhnout soubor článků coby knihu v PDF.--Tchoř (diskuse) 25. 11. 2020, 17:35 (CET)Odpovědět

Podal jsem návrh ohledně těch souběžných bloků: meta:Community Wishlist Survey 2021/Anti-harassment/Multiblocks. --Vachovec1 (diskuse) 25. 11. 2020, 19:41 (CET)Odpovědět

@Vachovec1 Dobrý večer, chápu to prosím správně, že ten návrh šel k ledu, kvůli jeho technické náročnosti? Díky za reakci. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 9. 12. 2020, 22:30 (CET)Odpovědět
Jak píše jeden z vývojářů, kvůli technické náročnosti ho odložil původní tým Anti-Harassment (který nedávno přepracoval systém blokování). A kvůli tomuto odložení jiným týmem ho odložil tým, který bude pracovat na přáních (což je podmínka, kterou jsem si při vyjádření podpory výše neuvědomil). --Matěj Suchánek (diskuse) 10. 12. 2020, 10:20 (CET)Odpovědět
Jinak: už jsou známy výsledky průzkumu. — Draceane diskusepříspěvky 26. 12. 2020, 22:53 (CET)Odpovědět

Přejmenování 4/9 rakouských spolkových zemí

Podal jsem návrh na přejmenování 4 z 9 rakouských spolkových zemí (článků a tím i kategorií, údajů v infoboxech a navazující). Zhodnocení vhodnosti/oficiálnosti a frekvence už za nás udělal ÚJČ a podle toho si myslím, že: Dolní a Horní Rakousy by se přesunout měly (dávám šance 90 %), protože jsou vyhodnoceny jako zastarávající. Burgenland by se přesunout mohl, sice je trochu frekventovanější, ale mohla by zafungovat ta standardizace (dávám šance 60 %). Korutany se asi přesunout nepodaří, ve zdrojích výrazně zaostávají a efekt standardizace asi nezapůsobí (dávám šance 30 %). Nevím, jestli má smysl diskutovat zde pod lípou pospolu, každopádně dávám na vědomí:

  • Dolní RakousyDolní Rakousy Dolní Rakousy - přesun na Dolní Rakousko - dle IJP: Standardizační příručka Index českých exonym (2019), jejíž obsah je pro některé instituce (např. ministerstva) závazný, doporučuje užívat podobu Dolní Rakousko. Podobu Dolní Rakousy, m. neživ. (v 6. p. Rakousích či hovor. Rakousech), považujeme za zastarávající, používá se častěji jen v historických souvislostech.
  • Horní RakousyHorní Rakousy Horní Rakousy - přesun na Horní Rakousko - dle IJP: Podobu Horní Rakousy, m. neživ. (v 6. p. Rakousích či hovor. Rakousech), považujeme za zastarávající, používá se častěji jen v historických souvislostech.
  • BurgenlandBurgenland Burgenland - přesun na Burgenlandsko- dle IJP: Standardizační příručka Index českých exonym (2019), jejíž obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučuje podobu Burgenlandsko. V ostatních případech však lze užít i podobu Burgenland, která je v ČNK frekventovanější.
  • KorutanyKorutany Korutany - přesun na Korutansko - dle IJP: Standardizační příručka Index českých exonym (2019), jejíž obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučuje podobu Korutansko. V ostatních případech však lze užít i podobu Korutany, která je v ČNK výrazně frekventovanější.

Chrzwzcz (diskuse) 14. 11. 2020, 09:26 (CET)Odpovědět

První dva případy (tj. Dolní a Horní Rakousy) vidím jako jednoznačné, když ÚJČ jednoznačně doporučuje Rakousko nad Rakousy (jsou to zastarávající varianty). Burgenland bych klidně také přesunul, není zas o tolik frekventovanější. Poslední návrh je za mě diskutabilní – dle ÚJČ jsou Korutany výrazně frekventovanější. Na druhou stranu by při ponechání názvu Korutany mohlo být zvláštní, že všechny spolkové země Rakouska (respektive názvy článků všech spolkových zemí na Wikipedii) končí na -sko, jen Korutany vybočují z řady. Opatrně bych byl pro všechny přesuny, neboť je dle mě ČÚZK dostatečně autoritativní a nejednotnost názvů článků nemusí vypadat úplně dobře. --Patriccck (diskuse) 22. 11. 2020, 13:18 (CET)Odpovědět
Proti přesunu Hradska nemám námitky.
Proti přesunu Korutan jsem dost zásadně – že je to závazné pro pár úřadů je jedna věc, podstatnější je, že se zatím tahle představa zdaleka neprosadila. Jednotnost koncovky nepokládám za podstatný argument. Svět je pestrý, tak to je, Wikipedie má pestrost reflektovat, nikoliv potírat.
Přesun Rakous mi vadí subjektivně, ale objektivní argumenty proti němu nemám.
Ve všech případech jsem zásadně proti tomu, aby to někdo pak plošně začal sjednocovat i v článcích. Například ponechání historičtější varianty názvu v historických kontextech pravděpodobně odpovídá úzu historických publikací.--Tchoř (diskuse) 22. 11. 2020, 13:49 (CET)Odpovědět
Souhlasím s Tchořem. --Týnajger (diskuse) 22. 11. 2020, 14:05 (CET)Odpovědět
Navazuji teď na všechny tři příspěvky a v podstatě se ztotožňuji s tím Tchořovým. Burgendland převažuje, takže sjednocování za každou cenu není dobrý nápad. Paralela: v Sasku je deset zemských okresů, z nich osm v originále začíná slovem Landkreis a dva ne (Erzgebirgkreis, Vogtlandkreis). Druhý zmíněný však máme v rámci jednoty jako zemský okres Vogtland, čili jednota za cenu chybného názvu. U Korutan je situace o to složitější, že současná spolková země nemá stejné hranice jako historické území. Samostatný článek máme i pro slovinské Korutany. --Gumideck (diskuse) 22. 11. 2020, 14:08 (CET)Odpovědět
Sjednotit články, kategorie, infoboxy a texty článků je naprosto nezbytné, nemůže se v tom dělat hokej. Když si tady odkýveme, že budeme dodržovat zhodnocení ÚJČ (proč by probůh taky ne), že Rakousy jsou zastaralost, tak proč najednou psát že Sankt Pölten je (přítomnost) hlavní město Dolních Rakous. V historických výskytech budiž, to bych postavil někam před 1918, ale to bude menšina výskytů. Většina výskytů budou zřejmě "současné významy" - města obce hory doly lesy vody a lidi, no a ty se pak musejí bezpodmínečně odstěhovat spolu s hlavním článkem. Sjednocovat všechny země na -sko není dostatečně dobrý důvod,podobně jako české kraje taky nejsou sjednoceně podle krajského města. Lepší je důvod, že jedině Korutany by nám nedodržovaly standardizaci, ale pokud je zdroji tak mocně odmítáno... Tak třeba sjednotit podle rakouských výletní stránek --Chrzwzcz (diskuse) 22. 11. 2020, 22:39 (CET)Odpovědět
Podle mně si to tak Tchoř vykládal, a já také, že se se sebezapřením na základě rozumných argumentů rozloučíme s Rakousy. Tím pádem se samozřejmě změní články i kategorie, ale nelze šmahem přepsat všechny výskyty, protože v historických článcích budou ty Rakousy správně. Současné obce musí být naopak jednotné. --Gumideck (diskuse) 22. 11. 2020, 23:24 (CET)Odpovědět
No jen ať se to řekne na plnou hubu co se tím myslí, kolegáček níže už by mě ukřižoval za potírání diverzity, i u těch obcí evidentně. Nebo snad vnucovat poměr z korpusu, část obcí bude ležet v Dolním Rakousku, část v Dolních Rakousích, abychom byli spravedliví, sice náhodní, ale kdo by snad chtěl po Wikipedii systematičnost, že :) --Chrzwzcz (diskuse) 22. 11. 2020, 23:50 (CET)Odpovědět
Prosím, nevnášejme do toho osobní rovinu. Kategorie musí být jednotná a sousední obce by asi vypadaly blbě, kdyby měla jedna Rakousy a jedna Rakousko. Mne osobně mrzí, že Rakousy jsou zastaralé, nějak jsem to nepostřehl a subjektivně se s nimi budu loučit nerad. Je ale sjednocení a sjednocení. Hodně se hrabu v Sasku a naprosto nechávám na autorovi článku, zda napsal Sasko nebo Svobodný stát Sasko. Vždy je tam totiž Sasko a odkaz na stejný článek. Podobně mi vůbec nevadí Česko vs. Česká republika, sám používám obojí. Takže z mého pohledu by nevadilo, kdyby se používala synonyma typu Dolní Rakousy vs. Spolková země Dolní Rakousy - hypoteticky, to druhé je nesmysl. Ale Rakousy vs. Rakousko by jednotné být mělo. V němčině je obojí Österreich. --Gumideck (diskuse) 23. 11. 2020, 00:01 (CET)Odpovědět
Kategorie samozřejmě nebudou dvě, ale jedna. A stejně tak sousední obce by neměly mít v úvodu nebo infoboxu, že jedna je v Sasku a druhá v Svobodném státě Sasku, i když tam jde o jiný případ. Obojí jsou současné termíny, jeden zeměpisný drtivě používaný, druhý politický, používaný jen hodně málo a evidentně na wikipedii i v nevyhovujících nepolitických souvislostech.To co řešíme zde je jiný typ "synonymnosti" - Rakousko a Rakousy jsou věc typu zastaralý versus novodobý termín. A Horní Rakousy/Horní Rakousko podobně, leč zjevně méně zastaralý, v těch spolkových zemích se ty Rakousy uchytily na delší dobu, asi že se o nich stejně zas tak moc nemele jako o celém státě. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 11. 2020, 00:11 (CET)Odpovědět
Sasko jsem dal záměrně jako příklad synonym, která ničemu neškodí. Nejednota Rakousko/Rakousy by ovšem škodila. Ale vše podstatné jsem už řekl, takže bych se jen opakoval. --Gumideck (diskuse) 23. 11. 2020, 00:22 (CET)Odpovědět
Souhlasím s Tchořovým pohledem a k tomu bych rád dodal, že sladění by se mělo týkat pouze kategorií. Všude jinde by šlo o potírání rozmanitosti, o které mluví Tchoř. Autor textu má respektovat to nekonfliktní a neminoritní synonymum, které zvolil hlavní autor článku, a na něm má být článek sladěn (závazné pravidlo Wikipedie:Pravopis). --Palu (diskuse) 22. 11. 2020, 23:41 (CET)Odpovědět
"Podobu Horní Rakousy, m. neživ. (v 6. p. Rakousích či hovor. Rakousech), považujeme za zastarávající, používá se častěji jen v historických souvislostech." President, gymnansium, fysika no a Rakousy, překonané zápisy. --Chrzwzcz (diskuse) 22. 11. 2020, 23:47 (CET)Odpovědět
A zkoušel jste si toto tvrzení o zastarávání ověřit? IJP je jistě významná autorita, ale žádná autorita není obvykle absolutní a neomylná. Čili je skutečně frekvence na ústupu ve prospěch Horního Rakouska? --Palu (diskuse) 22. 11. 2020, 23:53 (CET)Odpovědět
Vzhledem k tomu, že u Burgenlandska citují příručku z roku 2019, tak to budou čerstvá zhodnocení, nevím proč by se upsali v tomhle zhodnocování. Naopak ano, upsali se v tom že Horní Rakousko jsou pomnožné, evidentně právě časem likvidovali zastaralé heslo s Rakousy ve prospěch nového modernějšího termínu. Prostě stejně jako Rakousy už jsou pasé, tak s nimi i Horní a Dolní. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 11. 2020, 00:05 (CET)Odpovědět
To je právě to, co říkám - ověřil jste to nebo jste to jejich hodnocení přijal jako dogma? Upozorňuju, že ani IJP není vševědomé a neomylné, o to spíš, že nereprezentuje celou odbornou lingvistickou veřejnost. Na světě není jen slovník IJP a podívat bychom se měli i na výskyt v primárních zdrojích, jestli se skutečně frekvence snižuje a varianta Horní/Dolní Rakousy zastarává, jak píše IJP. --Palu (diskuse) 23. 11. 2020, 00:20 (CET)Odpovědět
Vzhledem k tomu, že to zhodnotilo samo UJČ a ta 4 hesla jsou nejhůře rok od aktualizace, tak já nemám zásadní důvod zpochybňovat jejich odborná zjištění. Zvlášť když u každé spolkové země napsali jiný závěr, takže chyba kopírování to taky nebude. Ale že jste souhlasil s Tchořem, tak proti přesunům Rakousů a Burgenlandu nic nemáte, i když noviny si v nich stále ještě hoví. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 11. 2020, 00:32 (CET)Odpovědět
Rakousy přejmenovat (články a kategorie), Burgenland a Korutansko ponechat (v souladu s tvrzením autority o četnějším výskytu, tedy jde o očekávatelný název). Podtrhuji Tchořovu poznámku s apelem proti plošnému "sjednocování" v textu článků, tam by měl být brán ohled na souvislosti. --Bazi (diskuse) 23. 11. 2020, 11:03 (CET)Odpovědět
Ať tedy zabráníme nedorozumění o ohledu na souvislostech, co to tedy znamená. Z článků o současnosti Rakousy vyprovodit (obec se nachází ve spolkové zemi Horní/Dolní RakousKO, řeka protéká spolkovou zemí Horní/Dolní RakousKO), v historických souvislostech (Rakousko-Uhersko a dřív) ponechat Horní/Dolní Rakousy. Tak? Ze zhodnocení mi vyplývá, že název Rakousy se přežil mnohem dříve než složené názvy Horní a Dolní Rakousko, jinak by šlo říct, že kde už teď jsou v článku Rakousy, tak tam mají zůstat i Horní a Dolní. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 11. 2020, 13:20 (CET)Odpovědět
Rakousy souhlasím, přejmenovat kategorie a sjednotit zápis v úvodu článků o současných místech. Burgenland a Korutany bych klidně ještě nějaký čas počkal, jak se to ustálí. JAn (diskuse) 23. 11. 2020, 12:09 (CET)Odpovědět
Ach, zas to Rakousko (už tedy bez Uherska). :-) Souhlasím s Tchořem (BU ano, ne), i když u Rakous bych dle mého názoru (na rozdíl od Tchoře) spíš nepřesouval. Jednak se to tu v minulé dekádě mýtilo (D./H. Rakousko → D./H. Rakousy), jednak mám dojem (získaný jen průletem hlavními zpravodajskými weby za poslední rok), že je úzus spíš vyrovnaný, než vychýlený k jedné straně (rychlé G srovnání pro přesný výraz OÖ je 174k pro Rakousy a 204k pro Rakousko). — Draceane diskusepříspěvky 24. 11. 2020, 12:11 (CET)Odpovědět
Nevím proč tyto Slovakismy stále propagujete, čekám kdy přijdou na řadu Anglicko a Francouzsko. --185.174.171.16 28. 12. 2020, 22:58 (CET)Odpovědět
No, pod takový příspěvek bych se taky radši podepsal jen anonymní IP adresou. "Rakousko" slovakismus, fakt pecka :) --Chrzwzcz (diskuse) 29. 12. 2020, 02:00 (CET)Odpovědět

Zkusil jsem to nějak průběžně dát do přehledu (další reakce jen vítány), snad bez ztráty informací nebo překroucení, kdyžtak překontrolujte

zdroj/wikipedista Horní RakousyDolní Rakousy Horní/Dolní Rakousy
→ Horní/Dolní Rakousko
Burgenland Burgenland
→ Burgenlandsko

Korutany Korutany
→ Korutansko

ČÚZK (původce) ano ano ano
ÚJČ ano (Rakousy zastarávají) možno (ač méně frekventované) možno (ač mnohem méně frekventované)
velvyslanectví ne (na jiných podstránkách ano) ano ne
oficiální travel guide ano ne ne
BusinessInfo.cz ano ne ne
EU ano ne ano
Chrzwzcz ano spíš ano asi ne
Patriccck ano ano opatrně ano
Tchoř
Týnajger
Gumideck
Palu
ano (objektivně) ano zásadní ne
Bazi ano ne ne
JAnD ano zatím ne zatím ne
Draceane spíš ne ano ne
Zbrnajsem ne ne ne
KPX8 proč ne ne ne
zastává někdo tuto kombinaci? Horní RakousyDolní Rakousy Burgenland Korutany
ANO ano ano ano
ANO ano ano ne
ANO ano ne ano
ANO ano ne ne
NE ne ano ano
ANO ne ano ne
NE ne ne ano
ANO ne ne ne

Chrzwzcz (diskuse) 26. 11. 2020, 14:44 (CET)Odpovědět

Moje stanovisko je, že tahle věc vůbec nespěchá. Místo toho pišme články o Rakousku a Rakušanech. Prosím kolegu Chrzwzcze, aby do tabulky zapracoval tyto moje tři verdikty (v daném pořadí): ne, ne, ne. Eventuálně to zapracuju sám. Bylo by s tím příliš mnoho práce navíc, a kdo ji vykoná? Ten dobrovolník by se tady měl přihlásit, jinak pochybuji o tom, že se to zvládne. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 11. 2020, 16:31 (CET)Odpovědět
Kdo by vykonal? Roboti nebo soumar Chrzwzcz. Moc se do toho nehrnu, ale snad se lze shodnout na tom, že terminologie JE rozkolísaná. A někde by už by se možná přispíšit mohlo, že už používáme poetický ale přežitý termín, což by Wikipedii nemělo příslušet, nehledě na to kolik práce by dala modernizace/aktualizace, to se nedá nic dělat pokud Wikipedie nechce být 100 let za opicema. Nadto platí, že v historických výskytech by se ponechala, což značí určitě před 1920, možná více. Chrzwzcz (diskuse) 26. 11. 2020, 16:42 (CET)Odpovědět
V tuto chvíli naprosto zbytečné. Až se drtivá většina zdrojů shodne na jedné formě, můžeme je následovat, ale ne zuřivě sjednocovat názvy a kategorie pro sjednocování samotné. --Pavlor (diskuse) 16. 12. 2020, 07:31 (CET)Odpovědět
Argumenty, frekvence a stanovisko ÚJČ bylo prezentováno. Drtivá shoda se vyžaduje málokdy, wikipedie těžko může čekat třeba na 90% shodu, v tu chvíli by nesouhlasila už s 90 % zdrojů. A že je to úprava jen pro legraci, to je taky hodně... zvláštní zhodnocení. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 08:48 (CET)Odpovědět
Encyklopedie ale je ze své podstaty konzervativní, v případě Wiki pouze prezentuje konsensus zdrojů, není aktivistickým propagátorem nějaké změny. --Pavlor (diskuse) 16. 12. 2020, 09:46 (CET)Odpovědět
Když se přejmenuje nějaký stát, tak to se ví že přejmenujeme okamžitě, Severní Makedonii jsme dali za 1 měsíc. Ano, u Horních Rakousů/Rakouska je to míň oficiální a i pravidla připouštějí možnost starší varianty, ale prostě chci ilustrovat, že okamžitá změna JE možná. A bylo snad jasně ukázáno, co si o rakouských zemích myslí ÚJČ a zdroje. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 09:57 (CET)Odpovědět
Argumentace kolegy Pavlora mi přijde rozumná. Počkat, až bude jasný trend.
Srovnávat se změnou oficiálního názvu nějaké země nelze, jelikož obě diskutované varianty nepochybně jsou legitimním a rovnocenným překladem uznávaného názvu a nejedná se jako v případě Makedonie o změnu oficiálního názvu. Žádná autorita ani jedno z těchto synonym nezapovídá ani žádné z nich neprotěžuje. Odrážet bychom měli realitu v rámci tohoto ohraničení, že obě varianty jsou legitimní a navzájem rovnocenné - rozuzlení by tedy měla dát frekvence a změna by měla nastat až po tom, co se projeví nějaký viditelný trend. --Palu (diskuse) 16. 12. 2020, 10:08 (CET)Odpovědět
Hele, už jste se vyjádřil pro, takže stačilo. ÚJČ jasně stanovuje že aspoň ty Rakousy už jsou historie. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 10:18 (CET)Odpovědět
Pro kategorie přejmenovat (kromě Korutan), v textech článků, které se týkají Rakouska, nechat klidně oboje. ÚJČ se opírá o jazykový korpus, aneb o živý jazyk a ten, jak je vidět, kolísá. Podobně píšeme správně Česká republika i Česko a v článcích se používají obě jména. Nepřijde mi, že bychom případného čtenáře použitím obou tvarů mátli, že by nepochopil, o čem se pojednává. Samotné články o těch zemích (až na ty Korutany) klidně přejmenovat. --Pavouk (diskuse) 16. 12. 2020, 12:00 (CET)Odpovědět
Inu, na živý jazyk si nemůžeme moc hrát u oficiálních zeměpisných ani politických názvů zemí, prostě jsou nějak stanoveny a většinou je i méně odborné zdroje rychle přijmou a jeden je nový, jeden je starý. I když samozřejmě starý je frekventovanější, platil léta a náhle přestal, Wikipedie má zde být fakticky správně = aktuální. Na živý jazyk si určitě můžeme hrát u exonym měst, prostě Řezno to bylo, možná už pomalu není a Regensburg by to měl být. Spolkové země jsou tak někde mezi, jsou stanoveny, moc do hovoru nepřijdou, ale narozdíl od takových států Mexika nebo Indie, rakouským sousedským se věnuje i ÚJČ a něco k nim říká. Tady se jedná o dvě varianty zeměpisného jména, proto do toho motat dvojici zeměpisné-politické není zrovna ilustrativní. Střídat zeměpisné a politické v rámci jednoho článku ještě dává smysl, ale střídat Burgenland a Burgenlansko v rámci jednoho a stejného článku je velmi matoucí a nezvyklé. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 12:16 (CET)Odpovědět
Proti přesunu Horních a Dolních Rakous nějak zásadně nenamítám, ačkoli by mi to bylo trochu líto – subjektivně je vnímám jako hezčí, „češtější“ pojmenování. Korutany a Burgenland ponechat – jak již bylo zmíněno, jedná se o častý, očekávaný tvar. A po případném přesunu Rakous bych v článcích nijak divoce nesjednocoval – opatrné „považujeme za zastarávající“ k tomu nedává IMO dostatečný mandát. --Mario7 (diskuse) 16. 12. 2020, 16:03 (CET)Odpovědět
Byť vám přijde, že musím okomentovat každý příspěvek, ono je lepší vyždímat z každého konkrétní stanovisko, aby si pak někdo nestěžoval, že se to udělalo jinak než zahlasoval. Tak: Možná staromilské, jako Švýcary, Bavory a tak :) Divoce nesjednocoval - tak se musí nakreslit lajna. Kategorie jsou navázané na základní článek systematicky, ty v případě přejmenování článků jdou za ním. Šablona data státu taky, takže všude kde je (v infoboxu) šablona Vlajka a název, tak se to změní, tam kde vlajka není, tak co.. nechat? Lepší mi přijde časové než nahodilé hledisko, jak už jsem psal. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 16:27 (CET)Odpovědět
Co už s Vámi, odpovím tedy :). Ano, kategorie a šablony „následují články“, to je standard (alespoň doufám, protože už by mě asi nic nepřekvapilo), měl jsem na mysli normální text v jiných heslech. Třeba Adolf Kriegs-Au a desítky/stovky dalších: chtěl jsem říct, že bych mermomocí nenahrazoval „jako správní úředník v Dolních Rakousích“„jako správní úředník v Dolním Rakousku“ a podobně. --Mario7 (diskuse) 16. 12. 2020, 23:18 (CET)Odpovědět
Já to myslel zejména tak, aby nějaké město neleželo dle infoboxu v Dolním Rakousku a dle textu v Dolních Rakousích. Nebo aby jedna víska byla v Horním Rakousku a vedlejší ves v Horních Rakousích, to je neuspořádaný zmatek. Proto jsem navrhoval, že monarchii bych nechal ty historičtější názvy a republice ty novější, to je takové docela zřetelné dělítko bez minima šedých zón, řekl bych. Ale taknějak cítím že některým zde by to připadlo až moc radikální a novějším názvům by dopřáli jen nezbytné minimum, jakkoliv by se to pak v článcích tlouklo. --Chrzwzcz (diskuse) 17. 12. 2020, 00:09 (CET)Odpovědět
Tlouct se to bude po takových přesunech tak jako tak. Nejlepší by bylo, nechat tu celou akci plavat. Máme jiná pole působnosti. Sám Chrzwzcz teď vidí, do čeho nepřehledného tady nás a sebe sama začal hnát. V některých případech by to šlo vyřešit takhle: Dolní Rakousko nebo jednoduše bez linku. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 12. 2020, 09:49 (CET)Odpovědět
No když se jen přesune, nějaké nekonzistence k vyřešení z toho budou, to už tak po přesunech bývá. Ale odmítat akci jen proto, že se do toho někomu nechce nebo nelíbí, je pošetilost. Wikipedie má odrážet svět, čeština se posouvá od názvů zakončených -y typu Švýcary, Rakousy, Turky a Švédy. Takže do ničeho nikoho neženu, říkám: Hle, ÚJČ sám vám zde říká, že využíváte zastarávající tvar používaný spíš jen v historických souvislostech, Wikipedii píšeme současnou češtinou, takže jestli to myslíte vážně, tak tohle musí prostě proběhnout. Aspoň u těch Rakousů, zatímco u Burgenlandu je ještě ke zvážení, jestli je pro očekávanost a prestiž wikipedie důležitější frekvence v "laických" zdrojích, nebo jestli je zásadnější "odbornější" "oficiálnější" tvar leč na prostou frekvenci zatím (mírně) četností pozadu. U Šalomounových ostrovů jste to sám tlačil nehledě na frekvenci, takže mi přijde dost nekonzistentní tady mluvit opačně, nebo je to holt ve stylu účel světí prostředky, vidím jen to co mi pomáhá když mi to pomáhá, jindy dělám, že to nevidím. --Chrzwzcz (diskuse) 18. 12. 2020, 16:00 (CET)Odpovědět
Lidí se zapojilo docela dost, podpora pro přesun aspoň některých taky slušná, nejen s odřenýma ušima, ale pro zhodnocení se může počkat ještě nějakou dobu na případná další vyjádření dalších wikipedistů. Tak aby nespadlo do archívu, tak jsem tomu teď pomohl :) --Chrzwzcz (diskuse) 7. 1. 2021, 15:44 (CET)Odpovědět

Shrnutí editací

Zdravím, nejde změnit software wikipedie tak, že bez vyplnění shrnutí editace zkrátka editace nepůjde uložit, až tak jako problém mi to nepřipadá, něco podobného má každý internetový obchod (toto políčko je povinné, nejde odeslat), či tak nějak. Pak nebudou zbytečné bloky, Nadvšenec a spol.Mirek256 13. 12. 2020, 08:27 (CET)Odpovědět

Připojuji se. Technicky by to určitě šlo, jde o to, jestli je k tomu vůle. Na jedné straně Wikipedie vyžaduje popisování obsahu editací (prostřednictvím alespoň stručného vyplňování shrnutí), ale nijak to nevynucuje – řeší to pouze individuálními manuálními represivními akcemi (typicky posloupnost šablona → opakovaná šablona → případné další opakované šablony → blok), závislými na pozornosti, resp. ochotě konkrétních správců to řešit.

Tento rozpor je jednou z (mnoha) věcí, na jejíž existenci si člověk za ta léta nedobrovolně zvykl, ale pokud neztratil schopnost nahlížet na věci z odstupu, pak si uvědomuje, že se jedná o další typickou wikipedickou „schizofrenii“. Se zapojením zdravého rozumu lze konstatovat, že možnost ukládání úprav bez shrnutí by měla být „povolena“ jenom v případě, že by komunita současně definovala alespoň jeden typ/skupinu úprav, při níž shrnutí nevyžaduje (třeba malé editace). --Mario7 (diskuse) 13. 12. 2020, 16:11 (CET)Odpovědět

Nebo by se výjimky mohly vázat k určitému vyššímu stupni práv - např. od správce výš - ale na druhou stranu právě ti s uvedením shrnutí editace určitě problém nemívají. Jinak se také k návrhu Mirka256 připojuji, je to nejen koncepčně dobrý nápad, ale i praktický. Občasná skleróza může padnout na kohokoliv z nás a asi každému se občas může stát, že uloží editaci a na shrnutí si vzpomene pozdě. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 13. 12. 2020, 17:29 (CET)Odpovědět
Také bych se přidal, neboť s tím konceptuálně souhlasím . Ale zároveň je mi jasné, že kdo nechce, toho nedonutíme. Prostě tam odklikne tři mezery, nebo bla bla, a systém ho pustí dál. A to už asi neošetříme. Nicméně by to určitě pomohlo všem lidem dobré vůle, kteří by jinak prostě jen zapomněli. :-) Takže pro. KPX8 (diskuse) 13. 12. 2020, 17:38 (CET)Odpovědět
Také to považuji a dobrý nápad. --Gumideck (diskuse) 13. 12. 2020, 18:37 (CET)Odpovědět
Tak, slovenská Wikipedie vyžaduje, aby člověk stiskl pro uložení bez shrnutí tlačítko dvakrát, tuším čínská Wikipedie v minulosti dokonce tlačítko uložit deaktivovala, dokud nebylo vyplněno shrnutí.
Obojí má své nevýhody. Já kupříkladu políčko shrnutí editace nechávám nevyplněné, když zakládám stránku, protože automaticky předgenerované toho zpravidla řekne více. Stejně tak lidé bez rollbacku často ponechávají výchozí shrnutí. Obojí by ovšem bylo považováno za "shrnutí nevyplněno", pokud bychom tuto novou funkci zavedli.
Osobně jsem proto spíše proti, jelikož příklady, kdy se políčko nechává nevyplněné, existují, jak ostatně píše příslušná stránka. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 12. 2020, 19:09 (CET)Odpovědět
To by mohlo být řešitelné třeba přidáním zaklikávacího pole "Uložit bez shrnutí" (třeba něco na způsob "malá editace"). To by umožnilo ponechat bez shrnutí editace, u kterých se nepíše, a u těch ostatních by správci stále měli možnost zhodnotit, proč někdo shrnutí neuvádí, a zvážit případnou blokaci. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 15. 12. 2020, 00:49 (CET)Odpovědět
Spíše ne. Mám zapnuté v nastavení "upozorňovat, když chybí shrnutí" (což si může nastavit každý). Jenže pak nastávají případy, kdy údajně není vyplněno shrnutí nebo naopak, kdy se (nes)shrnutí započítá. A třeba slovesnký systém mě svého času dost iritoval --JAn (diskuse) 14. 12. 2020, 08:21 (CET)Odpovědět
Dobrý nápad to je, ale nevím, jak by se to vyřešilo s předgenerovaným shrnutím. --Ján Kepler (diskuse) 14. 12. 2020, 16:37 (CET)Odpovědět
Je to dobrý nápad, ale podle mě to lze velmi snadno obejít a kdo nebude chtít vyplňovat, tak to vyplňovat nebude, ale formálně to vyplněné zůstane, čili za to ani nepůjde možná ani blokovat, čili se ten člověk naučí leda obejít systém, nikoliv to vyplňovat. Za mě to tedy není úplně šťastné a úplně přínosné řešení, jakkoliv to v prvopočátku zní zajímavě. --Palu (diskuse) 14. 12. 2020, 18:32 (CET)Odpovědět
Já myslím, že to nepůjde. I když nepůjde ukládat bez shrnutí, tak tam vloží lidi něco základního jako "oprava" nebo "přidaná informace" a zas víte kulové, a zase by se diskutovalo o nutnosti přesně(ji) popsat v čem spočívala editace apod. --Chrzwzcz (diskuse) 14. 12. 2020, 20:09 (CET)Odpovědět
Já tento návrh příliš nepodporuji, souhlas s Martinem. Kdo to bude chtít obcházet, cestu si najde a zkušené editory to bude spíš otravovat (zvlášť pokud by tam byl třeba ten dvojitý povinný náhled, my wikiholici si kód umíme přeložit v hlavě. :D), ostatně např. shrnutí HotCatu se jako shrnutí nepočítají a už teď mě otravuje, že mě to pořád upozorňuje na nevyplněné shrnutí při HotCatových editacích. — Draceane diskusepříspěvky 26. 12. 2020, 19:25 (CET)Odpovědět

Stránka Editaton a editatony Wikidat

Ahoj, přidal jsem na stránku Wikipedie:Editaton běžící editaton na Wikidatech a Juandev mi to revertoval. Je to de facto správně. Na druhou stranu mi přijde škoda, pokud ty informace někde na Wikipedii nebudou. A pak tyhle aktivity na Wikidatech jsou důležité i pro Wikipedii. Jaký na to máte názor? Existuje místo, kde bych to mohl umístit nebo jak se k tomu postavit? Michal Josef Špaček (WMCZ) (diskuse) 15. 12. 2020, 11:54 (CET)Odpovědět

Na Wikidatech se těžko vytváří prostory "pouze pro českou komunitu", jelikož je z povahy mezinárodní projekt. Z toho hlediska by mi přišlo fajn, kdyby se Wikidata akce pro českou komunitu mohly objevovat i na Wikipedii. Koneckonců podobně se tam objevují akce, v rámci nichž se pracuje i na Wikimedia Commons. --Vojtěch Dostál (diskuse) 15. 12. 2020, 12:00 (CET)Odpovědět
Souhlas, trocha Wikidat na české Wikipedii neuškodí. --Patriccck (diskuse) 27. 12. 2020, 22:34 (CET)Odpovědět

20. narozeniny Wikipedie

Dort Wikipedie

Pěkný večer, jak je vidno z banneru, Wikipedie 15. ledna 2021 oslaví své 20. narozeniny. Jen takové oznámení, které je dle mě trošku významnější než pro zveřejnění sem. Máte někdo nějaké zkušenosti, co je před výročím vhodné připravit (jestli vůbec něco)? S pozdravem --Patriccck (diskuse) 17. 12. 2020, 22:53 (CET)Odpovědět

Možná by nebylo od věci připravit speciální logo? --Mario7 (diskuse) 18. 12. 2020, 01:22 (CET)Odpovědět
Dobrý nápad. Jak se tak dívám, v kategorii zatím není žádné logo pro 20. narozeniny. Zmínka pro kolegy, kteří různá loga vytvořili: @Aktron @Dvorapa @Bazi. Mohl by prosím někdo z vás navrhnout speciální logo? --Patriccck (diskuse) 18. 12. 2020, 10:21 (CET)Odpovědět

Možnosti tu jsou. V souvislosti s výročím se nabízí celá sada originálně zpracovaných symbolů, čehož jsem zkusil využít k těmto nápadům:

Osobně mě nejvíc baví ten dort, ale je to poměrně odvážné, nejvíc se vzdaluje standardnímu logu. Takže jsem připravil ještě několik dalších možností, postupně se blížících tomu standardu. Přiznávám ale, že bych byl raději pro ten svěží design glóbu (i třeba v šedé variantě) než pro kombinaci klasického glóbu s dvacítkou, protože mi ty styly nepřijdou moc kompatibilní. Případnému dalšímu doladění se nebráním, bude-li s mírou. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2020, 12:47 (CET)Odpovědět

Zcela upřímně mi přijde použitelný jedině ten dort. A nebo pak ten šedý glóbus, který zmiňujete... Ty ostatní na mne působí, jako kdyby to dělal nějaký student-nováček. --Ján Kepler (diskuse) 18. 12. 2020, 13:02 (CET)Odpovědět
Upřímně se mi taky líbí nejvíc ten dort. Ano, celkem dost se vzdaluje standardnímu logu, to uznávám, ale dle mě je to nejlepší varianta. --Patriccck (diskuse) 18. 12. 2020, 14:50 (CET)Odpovědět
Já bych se toho (nebo jiného) dortu taky nebál. Dal jsem případně dohromady umírněnější verze s tímhle emodži dortem, kde jsou svíčky nahrazeny dvacítkou a druhou se sníženou viditelností (pro taktické použití). Další možnost je ten první (nebo původní) dort odbarvit. Ale nechce se mi to zbytečně nahrávat, tak si to jen představujte. 🙂--TFerenczy (diskuse) 18. 12. 2020, 15:26 (CET)Odpovědět
Ale rozumíme si, že pro 20. narozeniny tu už existuje jakási grafika vyprodukovaná Nadací, takže nejlepší by bylo navázat na ni? Všemožných „umírněnějších“ možností by bylo opravdu hodně, přijde mi ale vhodné jít s tím, co se bude používat i globálně. Ten dort jsem použil právě proto. A právě proto přesně tento dort, ne jiný. Z té grafiky je čerpaná i ta dvacítka i ten globus. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2020, 15:40 (CET)Odpovědět
To jo, ale to je nějaký americký rozteklý želédort. Kdyby byl nějaký češtější zákusek... i když ano, s tím se můžeme vytasit v roce 2022 až budeme zase slavit českou dvacítku. Ta grafika mi přijde taková rozjuchaná a la rok 2001 (že by záměr?) a málo taková suše nudná wikipedijní, prostě zásadní změna stylu jak pro dětičky (wikijunior). Nic proti návrhům, díky za ně, ale já bych ještě ubral a hodil tam prostě nějakou obyčejnější dvacítku, tahle je taková šišatá :) --Chrzwzcz (diskuse) 18. 12. 2020, 16:08 (CET)Odpovědět
Na tu českou dvacítku klidně „echte čechiše“ trdelník, přesně podle „vkusu“. ;-) Ad „wikijunior à la 2001“: doporučuji třeba studium díla Keitha Haringa. Konkrétně tu wikinarozeninovou grafiku má na svědomí německo-marocká grafička Jasmina El Bouamraoui spolu s jihoafrickou streetartistkou Karabo Poppy Moletsane. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2020, 16:28 (CET)Odpovědět
Měli jsme tu taková přiměřeně slavnostní loga při oslavách různých mezníků nebo i českých výročí, zde najednou přejímáme nějaké globální opičárny :) Ano, je to oslava 20 let wikipedie jako takové, ale já si nemusím číst umělecká pojednání a vědět kdo to kreslil abych si udělal názor, jestli se mi něco líbí nebo nelíbí nebo jestli mi to přijde vhodné pro konkrétní účel. Vždyť i tady vyjadřujeme jen líbí/nelíbí, to není vyargumentovaná diskuze že se nám to líbit musí, protože slavný autor. Čistě teoreticky se můžeme na oslavné logo úplně vybodnout, a stejně tak teoreticky si můžeme udělat ryze naše logo co se bude líbit nám, no ne? --Chrzwzcz (diskuse) 18. 12. 2020, 16:39 (CET)Odpovědět
Však každý podle svých možností, schopností, zvyklostí. :) --Bazi (diskuse) 18. 12. 2020, 16:49 (CET)Odpovědět
Máme někde zaparkovaná ta předchozí oslavná loga? Aby z toho byly poznat ty zvyklosti. --Chrzwzcz (diskuse) 18. 12. 2020, 16:53 (CET)Odpovědět
Tak jsem si to našel sám, a ne nepřipadá mi, že bychom už někdy takové rozverné/rozjuchané/ošklivé/neformální/nedůstojné/kýčovité (jak kdo) logo na Wikipedii měli, ale evidentně tam nejsou všechny varianty (500 tisíc článků, 100 let republiky apod.) takže aspoň doplnit ten přehled by bylo záhodno, dokud to je nějak v paměti a k dohledání. --Chrzwzcz (diskuse) 21. 12. 2020, 00:09 (CET)Odpovědět
A přitom by stačilo kouknout třeba do kategorie Czech Wikipedia logo variants, kde už ty varianty jsou. Odkazoval na ni hned ve třetím příspěvku Patriccck. Pro zajímavost, zatímco ke 20. narozeninám máme globálně tuto grafiku, před 10 lety byla k 10. narozeninám tato grafika. Proč tehdy Aktron zvolil konkrétně toto logo, a ne variantu s černým puclíkem nebo jakoukoli jinou, já úplně nevím a ani se mi to nezdá úplně směroplatné. Prostě někoho něco napadne, něco navrhne a buď se to ujme a použije, nebo ne. Mimochodem, taky se tehdy v Praze konal k narozeninám koncert vážné hudby, kdyby se snad někdo toužil chopit organizace. :) --Bazi (diskuse) 21. 12. 2020, 01:44 (CET)Odpovědět
Ano, odkazoval, nevšiml jsem si, dík. Dalo by se na to odkázat i z té jiné sajty, to zase jo. Po prohlédnutí všech dosavadních kresbiček tedy stále za mě platí, že tak radikálně odlišné, neformální a rozjuchané logo tady ještě nikdy nikdy nikdy nebylo, takže zvyklosti to bourá. Že jste se odkazoval právě vy na zvyklosti. --Chrzwzcz (diskuse) 21. 12. 2020, 01:56 (CET)Odpovědět
Dobré odpoledne, díky za návrhy, mě se nejvíc líbí ten dort :-) --F.ponizil (diskuse) 18. 12. 2020, 15:36 (CET)Odpovědět
Rovněž jsem pro dort. Kombinace klasického glóbu s „20“ by se mi asi taky líbila, ale graficky mi tam vůbec tato „20“ nesedí. --David V. (diskuse) 18. 12. 2020, 16:04 (CET)Odpovědět
Bazi znovu nezklamal, velký dík za návrhy :). Asi nejvíc se mi líbí dort – je bláznivý a „neseriózní“ (zdůrazňuji ty uvozovky), ale proč by i ze své podstaty seriózní projekt (encyklopedie) nemohl být při tak významné příležitosti trochu odlehčenější a „prostě se bavit“? Právě v tomto kontrastu podle mě spočívá podstata kouzla toho dortu. Jako další v pořadí se mi líbí barevný návrh s číslovkou, která na zeleném pozadí dobře vyniká. --Mario7 (diskuse) 18. 12. 2020, 16:50 (CET)Odpovědět
Zdravím, taky „hlasuju“ pro dort :) --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 18. 12. 2020, 17:43 (CET)Odpovědět
Což ještě zkusit dort s pozadím šedivé wikikoule? --JAn (diskuse) 18. 12. 2020, 20:29 (CET)Odpovědět
Původně jsem o tom taky přemýšlel, ale zavrhl jsem kvůli členitosti dortu, při zmenšení by z něj nejspíš nebylo nic moc poznat. Zkusit se to ale pro představu dá. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2020, 20:32 (CET)Odpovědět

Řekl bych, že dort na wikiglóbu nefunguje. Je tam příliš mnoho drobných detailů, které zanikají a bijí se s pozadím. --Bazi (diskuse) 19. 12. 2020, 00:33 (CET)Odpovědět

Nějak se mi pořád nejvíc líbí ty šedý koule vpravo nahoře. --KPX8 (diskuse) 19. 12. 2020, 01:26 (CET)Odpovědět
Díky, takhle jsem si to představoval, ale nevypadá to moc dobře.
Přijde mi nejlepší čtyřka (šedý ručně kreslený globus s barevnou dvackou) --JAn (diskuse) 19. 12. 2020, 12:14 (CET)Odpovědět

Dort na glóbu určitě ne, působí to hrozně přeplácaně. Dort samotný není špatný, ale když si ho představím na místě klasického loga, moc mi to tam nezapadá. Ten zelený nebo šedý glóbus s číslem 20 se tam hodí podle mě víc, a spíš tedy obrázek 3 nebo 4, přijdou mi živější, vhodnější pro oslavy. Obrázek 5 se mi zdá zbytečně fádní. --Vachovec1 (diskuse) 19. 12. 2020, 01:40 (CET)Odpovědět

Samotnej dort je skvělej, za mě není co řešit. --frettie.net (diskuse) 21. 12. 2020, 00:00 (CET)Odpovědět

Za mě určitě ten první dort, je skvělej a jistě by byl i dobrej, kdyby se dal jíst. Poznámka k jednomu předřečníkovi, jež píše "češtější zákusek... i když ano, s tím se můžeme vytasit v roce 2022 až budeme zase slavit českou dvacítku." Jde o Wikipedii v češtině, je to globální projekt, pro všechny v celém vesmíru, kdo vládnou češtinou. To je přeci skvělé! Nejde o Wikipedii České republiky či dokonce jen Wikipedii Čech. Taky proto se snad v článcích nepíše "naše"/ "náš", každý z nás může mít to "naše" někde jinde. Takže není důvod chtít nutně "češtější" zákusek. --Pavouk (diskuse) 21. 12. 2020, 00:44 (CET)Odpovědět

Hlavní myšlenkou mého nadneseného příspěvku byl ten rozteklý houpavý-sulcovitý dort, na který se teda já netřesu :) A co kolach, ten by českým čtenářům na Marsu nezachutnal? --Chrzwzcz (diskuse) 21. 12. 2020, 01:08 (CET)Odpovědět

Bazimu velké díky za to, že si dal práci s grafickými návrhy. Ten dort je originální, vtipný, jsem pro tuto možnost. --Gumideck (diskuse) 21. 12. 2020, 09:28 (CET)Odpovědět

I když se mi spíš líbí ty návrhy se speciální koulí (ať už šedá, nebo zelená) a dvacítkou (ačkoliv ta dvacítka mi přijde trochu divná – dvojka je zvláštně rozpláclá), tak ten dort také není úplně špatný. A jinak nejlepší wikidorty dělá paní Packová. ;) Letos to ale vypadá na oslavu se psem a bez dortu. :-/ Jak dlouho zde plánujeme to spešl logo pověsit? Týden? Dva? — Draceane diskusepříspěvky 26. 12. 2020, 19:21 (CET)Odpovědět

jj, teď si necháte zajít chuť, leda že by vám ho upekl pejsek s kočičkou (mimochodem: pamatujete si, jak to tehdy s dortem dopadlo? Sežral jim ho zlý pes :) Další rok k dvacetinám české wiki snad ale dort bude (ocenění jsem vyřídil, díky). --Packa (diskuse) 26. 12. 2020, 21:32 (CET)Odpovědět
Ideální by dle mě bylo logo pověsit přibližně týden před výročím a nechat přibližně týden až dva po výročí (třeba taková ČT24 slaví v logu několik měsíců, ale to mi připadá moc). Nasazovat bude asi @Martin Urbanec, tak se může vyjádřit. --Patriccck (diskuse) 26. 12. 2020, 19:34 (CET)Odpovědět
@Patriccck, Martin Urbanec: Jak to vypadá s nasazením? — Draceane diskusepříspěvky 10. 1. 2021, 21:57 (CET)Odpovědět
@Draceane Ahoj, s Martinem jsme domluvení na zítřek. S pozdravem --Patriccck (diskuse) 10. 1. 2021, 22:18 (CET)Odpovědět
@Draceane Jak píše @Patriccck, zítra to mám v plánu pustit :). Viz T271662. --Martin Urbanec (diskuse) 10. 1. 2021, 23:20 (CET)Odpovědět
@Draceane Tak, logo bychom měli. --Martin Urbanec (diskuse) 11. 1. 2021, 11:51 (CET)Odpovědět

Článek týdne

A ještě mě napadá, že by bylo krásné, kdyby se podařilo vylepšit na NČ nebo DČ článek o Wikipedii nebo o nějakém blízkém tématu, aby se to dalo použít jako Článek týdne. Kdyby se třeba někdo chtěl toho ujmout... --Bazi (diskuse) 18. 12. 2020, 12:53 (CET)Odpovědět

Dle mě je to dobrý nápad, napsal jsem sem námět. --Patriccck (diskuse) 18. 12. 2020, 16:14 (CET)Odpovědět

Od 15. ledna 2021 startuje čtvrtý ročník soutěže Popiš památku!

Ahoj! Od 15. ledna zahájíme již počtvrté soutěž Popiš památku!, která se soustředí na psaní článků o jednotlivých kulturních památkách. Tentokrát bude probíhat od 15. ledna 2021 do 28. února 2021, aby bylo dost času pro všechny účastníky se věnovat těm kulturním památkám, které je těší. V současné době je soutěž ve fázi příprav, ale v polovině ledna bude všechno připravené! Díky za zájem a budu se těšit na nové články :-) Aktron (|) 18. 12. 2020, 19:14 (CET)Odpovědět

Díval jsem se na seznam žádaných památek a (čest výjimkám), seznam je monotematický. V drtivé většině jsou tam fary a kostely. Opravdu už ostatní památky svoje články mají? Já mám nějaký názor na oficiální náboženství a vzhledem k tomu článek o žádném kostelu psát nebudu. Další náměty v seznamu prakticky nejsou. Obávám se, že akce může také skončit krachem, protože ty kostely, které zatím popsané nebyly, prostě nikoho nezajímají. --Leotard (diskuse) 19. 12. 2020, 07:57 (CET)Odpovědět
@Leotard: Dobrý den. Ten seznam je jen nabídka, není potřeba se držet seznamu. Pokut znáte kulturní památku, která není na seznamu, můžete o ni napsat článek. Je pravda že v seznamu je hodně kostelů a far, ale jsou tam i zámky, tvrze, vily, radnice a domy. Můžete taky použít seznam kulturních památek na adrese pamatkovykatalog.cz, který spravuje Národní památkový ustav. Zde odkaz na výsledky vyhledávání. Už jenom to že máte zájem psát o kulturních památkách články je důkaz že akce neskončí krachem. S pozdravem --Podroužek (diskuse) 19. 12. 2020, 09:16 (CET)Odpovědět
@Leotard: Děkuju za podnět. V soutěži většinou narážíme na to, jak definovat encyklopedicky významné kulturní památky. Ne, nemá být soutěž pouze o kostelích a ano, je potřebné se soustředit i na další budovy, například v historických jádrech měst. Na české Wikipedii jsou seznamy kulturních památek pro všechny okresy a města, postupně jsou tam také dodávány odkazy, aby to bylo pro editování jednodušší. A co se týče automatizovaného výpisu, pokud to vyhazuje jen kostely a fary, tak to správně není, dáme to do pořádku. Aktron (|) 19. 12. 2020, 16:28 (CET)Odpovědět
Trochu problém je, že mezi kulturní památky se řadí jednak kostely, hrady, domy atp. ale i malé kapličky, mohylníky či hraniční kameny. A zatímco u prvních lze předpokládat existenci zdrojů. u druhých to bude horší. Druhý problém je s vytvářením odkazů - zatímco Kostel svatého Nějakého (Horní Dolní) je poměrně jednoznačný název, automatem vygenerovaný Dům čp. 16 (Dolní Horní) už není tak jednoznačný a často má ten dům nějaký vhodnější název (např. Neumannův dům), který ale nešel při dávném importu tak jednoduše zjistit.
Takže nejlepší je se podívat přímo na seznam pro určité území a v něm si vybrat cokoliv, co by šlo dobře popsat. Nevím, jaká jsou pravidla, ale zřejmě by šel rozšířit i nějaký stávající pahýl, který v seznamu možná není právě proto, že článek již "existuje". --JAn (diskuse) 20. 12. 2020, 15:18 (CET)Odpovědět
Proč na WP:POP nikde nenajdu odkaz na minulé ročníky včetně seznamu vytvořených článků?--RomanM82 (diskuse) 20. 12. 2020, 16:29 (CET)Odpovědět
Dobrá otázka. Odpověď neznám, ale asi jde o toto: 2019, 2020. --Xth-Floor (diskuse) 20. 12. 2020, 17:51 (CET)Odpovědět
Letos by to mělo být takto :-). --Patriccck (diskuse) 20. 12. 2020, 18:39 (CET)Odpovědět
Ano, vím, že je to kdesi zašité. Jenom nechápu, proč nemůže být odkaz přímo na stránce projektu.--RomanM82 (diskuse) 20. 12. 2020, 19:28 (CET)Odpovědět
Za mě dobrý nápad. Co na to @Aktron? --Patriccck (diskuse) 20. 12. 2020, 19:30 (CET)Odpovědět
On tam bude, ještě jsem ho tam nestihl dodat, stejně jako zaktualizovat pravidla. Postupně to uvádím do chodu, do 15. ledna bude vše připravené. Díky za podnět! Aktron (|) 20. 12. 2020, 19:33 (CET)Odpovědět
Díky! --RomanM82 (diskuse) 20. 12. 2020, 22:28 (CET)Odpovědět
@RomanM82: Některé informace jsem shrnul na tuto stránku, kde je víceméně trivia z předchozích ročníků a také statistika. Chtěl jsem udělat i nějaké grafy, ale abych se přiznal, tak se v jejich tvorbě v kódu moc nevyznám, takže spíš uvítám pomoc, než abych je vytvářel. Na Commons na tom mají šablony, my asi žádné na cs.wiki nemáme, že? Aktron (|) 31. 12. 2020, 19:07 (CET)Odpovědět
Ahoj, díky za doplnění odkazů, myslím, že grafy nejsou úplně nezbytné (ale kdyby se někomu chtělo je udělat.. já jsem na toto antitalent). Vše nej do nového roku,--RomanM82 (diskuse) 31. 12. 2020, 23:04 (CET)Odpovědět

Prominence, izolace, výšky a vrcholy českých kopců

U řady českých kopců jsou uváděny hodnoty prominence a izolace. V mnoha případech nejsou doloženy žádným zdrojem, popř. je jako zdroj použita tato mapa na soukromém webu Martina Matějky. Za několik let působení na Wikipedii jsem ale nenašel žádnou odbornou publikaci, která by hodnoty prominence a izolace uváděla. S přihlédnutím k obsahu diskuse na webu www.ultratisicovky.cz je zřejmé, že se jedná o vlastní výzkum, jehož výsledky jsou vkládány na Wikipedii. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že se obě hodnoty občas mění. Když jsem u Džbánu po jejich změně požádal o zdroj, doplnil @Maoman: tohle. Už jen z poznámky „Zeměpisná mapa Mapy.cz s vyznačenou hřbetnicí k Louštínu, sedlo u Řevničova má výšku 452 m“ je zřejmé, že ani jeden údaj (hřbetnice, nadmořská výška sedla) z mapy.cz nepochází. I kdyby použil přesnější mapu, nedokážu si moc představit, jak bez specializovaného softwaru zjistit některou z hodnot u kopců, jejichž klíčová sedla a mateřské vrcholy apod. jsou od sebe dále než pár kilometrů jako u Džbánu. Příklady dalších změn z poslední doby: Velká Buková, Střížovický vrch nebo Kamenec.

Druhá část problému souvisí s nadmořskými výškami. @VasekPav: už nějakou dobu mění nadmořské výšky kopců (někdy poměrně razantně) – prakticky nikdy se zdrojem, maximálně s odkazem na ZÚ ve shrnutí editace. Určitý náhled na tyto změny dává výměna názorů mezi ním a Gumideckem. Nic proti zpřesňování, ale dostáváme se tak do rozporu se sekundárními zdroji, kterými jsou Základní mapa nebo Mapy.cz, což může vést (vede) ke zbytečným revertům. V souvislosti s tím dochází ke změnám poloh vrcholů, např. u Trojhory.

Údaje o prominenci a izolaci jsou podle mě v rozporu s pravidly Žádný vlastní výzkum a Ověřitelnost a doporučením Věrohodné zdroje. Stránka www.ultratisicovky.cz je primární zdroj publikovaný na soukromém webu jednoho člověka a naše doporučení říká: „Na Wikipedii se nesmí používat primární zdroje, jejichž informace není dostupná prostřednictvím seriózního vydavatele.“

Pokud dochází ke zpřesňování poloh vrcholů, nadmořských výšek, a k jejich následnému uvádění na Wikipedii, měly by být změny doloženy zdrojem, tj. nejméně odkazem na Geoprohlížeč ZÚ. Odkaz na ZÚ ve shrnutí editace nestačí, protože (hádám) průměrný čtenář si pod tím nic moc nepředstaví a zdroj nenajde. U izolace a prominence by bylo ideální doplnit věrohodný sekundární zdroj, ale pochybuji, že takový existuje. Změny číselných údajů nebo jejich doplňování bez zdroje u geografických článků běžně revertujeme. Nechci po letech, co tu ty informace jsou, navrhovat jejich odstranění. Sám je považuji za zajímavé, ale zůstává rozpor s pravidly, a proto by mě zajímal názor komunity zejména na uvádění izolace a prominence. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 12. 2020, 11:39 (CET)Odpovědět

@Petr Kinšt: Děkuji Petře, zrovna jsem se přihlásil, že tu diskuzi vyvolám, když @VasekPav: na mou prosbu nereagoval. Doposud se nadmořské výšky udávají na základě Základní mapy České republiky nebo podle mapy na Mapy.cz, databáze ZABAGED dává třetí údaj. Tyto tři údaje se vzájemně neslučují, protože zvláště databáze opravuje nadmořské výšky a polohy vrcholů zásadním způsobem. To asi není na škodu, holt máme modernější techniku než naši předci. Měli bychom se ovšem shodnout, co brát jako základ. Doposud to byla Základní mapa České republiky a domnívám se, že neveřejné rozhodnutí dvou editorů brát za základ ZABAGED je poněkud málo. Pokud bychom přešli na ZABAGED jako základní seriózní zdroj, vyžádá si to zásadní úpravy stovek článků - výšky a souřadnice. Hlavně by se ovšem neměly kombinovat vzájemně se vylučující zdroje, jako je tomu nyní v článku Seznam vrcholů ve Šluknovské pahorkatině. Za mě klidně přejděme na ZABAGED, ale uvádějme do závorky "zastaralou" nadmořskou výšku ze základní mapy. Přiznávám, že obecně nejsem příznivcem novátorských přístupů, které přijdou se zcela novými skutečnostmi a vše předtím označí jako špatné. Namátkově jsem vybral pár kopců z okolí a musím říct, že nezůstal kámen na kameni. Když jsem si všiml, že mapa přetahuje vybrané informace z OpenStreetMap, kterou může editovat každý, ale nikdo správnost informací nekontroluje, vzbudil ve mně projekt nedůvěru. --Gumideck (diskuse) 21. 12. 2020, 12:31 (CET)Odpovědět
Ad druhý problém – ZABAGED – vzhledem k tomu, že ČUZK (jakožto autorita) pokládá ZABAGED za svoji primární databázi, ze které třeba Základní mapy vytváří, myslím, že by i pro wikipedii měl být ZABAGED primární, nejvíc věrohodný zdroj. Nicméně, vzhledem k tomu, že Wiki nemá určovat, co je pravda, pouze zprostředkovávat (kritický) souhrn informací publikovaný ve věrohodných zdrojích, nemyslím, že by byl měl být problém uvést v případě sporu mezi více zdroji, které pokládáme za věrohodné, obě tato čísla. Například Vlčí hora je 591 m (ref ZABAGED) nebo 581 m (ref mapy.cz) vysoký vrchol... s tím, že v iboxu bych asi upřednostnil ZABAGED. Pokud ovšem někdo upravuje výšky bez korektního uvedení zdroje, pak je to samozřejmě na revert.
ad první problém – příklad toho Džbánu je samozřejmě ukázkový vlastní výzkum a měl by být odstraněn. Pokud je však prominence a izolace podepřena aspoň nějakým zdrojem, typu údaj z webu ultratisícovky.cz, tak i přesto, že nejde o úplně věrohodný zdroj, tak v situaci, kdy zde jako na běžícím pásu vznikají články o nejrůznějších fotbalistech atd. zcela na základě vlastního výzkumu, a tato praxe je tiše tolerovaná, asi bych dané informace o prominenci a izolaci, byť ne zcela dokonale podložené, nemazal. --Grtek (diskuse) 21. 12. 2020, 14:23 (CET)Odpovědět
Taky díky za vyvolání diskuze. Udávání obou výšek dle různých zdrojů je dobrý nápad. mapy.cz není žádná autorita, to by mohl i kdokoliv jiný, třeba Shocart, který dělá vlastní měření. Prominence a izolace je zatím, bohužel, stále ještě hodně vlastní výzkum a ještě velmi protěžovaný, jelikož je to, dle našeho infoboxu, v podstatě po nadm. výšce ten nejdůležitější údaj, viz třeba Milešovka, ač je to číslo velmi pomocné a spíše v sekci zajímavost. Kde hora leží, je až pod ní, a z čeho hora je - dle někoho zásadní info, jež až pod náhledovou mapou. --Pavouk (diskuse) 21. 12. 2020, 15:04 (CET)Odpovědět
Jako jeden z editorů a hlavní iniciátor změn výšek na Wikipedii se vyjádřím.
Rozumím vašemu postoji, že hlavně u prominence a izolace může jít i o vlastní výzkum. Ale tyto údaje nejsou snad nikde sekundárně uvedeny (kolega @Maoman: by věděl více), neb jejich ZÍSKÁVANÍ JE docela VELMI PRACNÉ a je to koníček nemnoha lidí - u nás v republice snad jen právě kolegy Maoman... Ale jsou vypočítány (NE vymyšleny, či vyzkoumány) z EXATNÍCH (dá se říci primárních) údajů, které jsou ověřitelné - nadm. výšek vrcholů a sedel a věřte mi, že se snažíme (hlavně kolega Maoman), aby tyto údaje byly co nejpřesnější. Jenomže chybka se někdy vloudí (neb je to opravdu pracné), výšky vrcholů se též mění (viz níže), tak se holt prominence i izolace mění... Zrovna jsme ve fázi velkých změn, které ještě nejsou zapracovány - jsou zapracovány jen v tabulkách prominencí (ty jdou totiž dělat automaticky) - proto ty rozpory. ZATÍM nejsou ještě aktualizovány jednotlivé vrcholy. Neb je to práce pracná a nikdo ji systematicky nedělá. A asi by šla částečně nahradit prací robota, ale to by musel posoudit někdo znalejší...
A jestli tyto údaje na Wikipedii vůbec patří - já věřím, že ano, neb stránka Seznam hor a kopců v Česku podle prominence má průměrnou denní návštěvnost 134 lidí.
Za jedinou autoritu v oblasti výšek u nás považuji Zeměměřický úřad. Je to primární, oficiální a hlavně DŮVĚRYHODNÝ zdroj. Např. Mapy.cz budou nejspíše v roce 2021 své výšky vrcholů měnit, neb je mají zastaralé.
A ano výšky kopců se u nás v ČR OFICIÁLNĚ mění. Neb v minulých letech proběhlo laserové skenování povrchu celé České republiky a na základě tohoto skenování se výšky jednotlivých vrcholů změnili a ojediněle se můžou ještě měnit. A snad se shodneme, že jediný a důvěryhodný zdroj výšek jsou Základní mapy ČR vydávané právě Zeměměřickým úřadem. Ale jelikož aktualizace těchto map trvá i desetiletí, tak se tam ty výšky dostávají postupně. A dostávají se tam z modelu ZABAGED (Základní báze geografických dat). Proto beru při rozporu výšek ZM ČR s výškami uvedenými v ZABAGED, výšky ze ZABAGED.
A teď k tomu, že ty výšky a souřadnice nejsou ozdrojované, nejsou... Až na změny u významných a známých kopců, nebo kde byl zdroj uveden přímo u výšky... Je to chyba, to uznávám - zdroj začnu uvádět, ale zpomalí to proces aktualizace a uvedení výšek do pořádku ("bordel" v nich je, to máte pravdu) - je to mým dlouhodobým cílem a snad je to z mých editací i vidět... ODPOVĚĎ JSEM ZMĚNIL... VasekPav (diskuse) 21. 12. 2020, 15:36 (CET)Odpovědět
@VasekPav: Děkujeme za obsáhlou odpověď a vysvětlení. Myslím že to všichni chápeme a jsem rádi že doplňujete správné údaje. Wikipedie si zakládá na ověřitelnosti, proto je důležité doplněné informace podložit zdrojem ZABAGED. Jinak děláte zbytečnou práci. Za měsíc se objeví jiný wikipedista, který si tuto diskusi nepřečte a začne vracet informace nazpět, protože si to přečetl třeba na mapy.cz. Proto vás prosím o doplňování zdroje odkud jste čerpal i za cenu zpomalení vkládaných informací. Děkuji za pochopení. --Podroužek (diskuse) 21. 12. 2020, 16:56 (CET)Odpovědět
Také bych velmi podpořil kolegu Podroužka a jeho argumenty. Kvalita nad kvantitu. Pokud nemáte dost času, tak raději jen méně změn. Nebo vymyslet, jak některé úpravy svěřit automatům, tedy botům. --Pavouk (diskuse) 21. 12. 2020, 17:48 (CET)Odpovědět
@Podroužek: Děkuji za odpověď, nevím, jestli se v tomto mohu obrátit na vás, ale u prominence a izolace teda stačí pokud uvedeme odkaz třeba na tuto tabulku? Tyto tabulky jsou totiž primárním a asi jediným zdrojem... Zde právě kolega Maoman uveřejňuje vypočítáne prominence, izolace atd. Nebo je nutné i doložit samotný proces výpočtu? Neb proces výpočtu je na Wikipedii uvedený a každý má možnost si izolaci i prominenci vypočítat a ověřit... VasekPav (diskuse) 21. 12. 2020, 18:22 (CET)Odpovědět
A přesně to je vlastní výzkum, který na Wikipedii nemá co dělat bez ohledu na pracnost zjišťování nebo exaktnost dat. Tvrzení, že každý si může izolaci i prominenci vypočítat a ověřit, je arogantní vůči editorům i čtenářům, a je v naprostém rozporu se závazným pravidlem Ověřitelnost („ve Wikipedii publikujeme pouze takové informace, které jsou nepochybné nebo přímo ověřitelné.“). --Petr Kinšt (diskuse) 21. 12. 2020, 19:45 (CET)Odpovědět
Souhlasím.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2020, 19:50 (CET)Odpovědět
Pane kolego, význam tvrzení o výpočtu jistě každý čtenář vnímá odlišně - tvrzení, že je to arogantní sem nepatří, držme se prosím faktů, děkuji.
A kde je prosím v pravidlech závazně uvedeno, že prostý výpočet nadmořská výška vrcholu - nadmořská výška sedla není "přímo ověřitelné". --VasekPav (diskuse) 21. 12. 2020, 20:29 (CET)Odpovědět
O něco výše čteme ohledně izolace a prominence, že jejich ZÍSKÁVANÍ JE docela VELMI PRACNÉ.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2020, 21:15 (CET)Odpovědět
Ano, to máte pravdu. Ale to nic nemění na faktu, že se výpočet a izolace dá ověřit. Já se ptám na to, jestli tento výpočet splňuje podmínku "přímé ověřitelnosti". Že se ty sedla, mateřské vrcholy atd. obtížně hledají, to na to nemá vliv - kdo chce, ten si je najde a ověří, i když je to pracné.
Aneb, jak složitý má být způsob ověření se v pravidlech nepíše, nebo ano? --VasekPav (diskuse) 21. 12. 2020, 21:30 (CET)Odpovědět
Kupodivu píše: „Pokud se tedy nějaká část článku opírá o primární zdroj, musí pouze popisovat informaci obsaženou v primárním zdroji, přičemž přesnost a relevanci této informace může z tohoto zdroje snadno ověřit každá všeobecně vzdělaná inteligentní osoba bez speciálních znalostí“. (Wikipedie:Žádný vlastní výzkum). --Petr Kinšt (diskuse) 21. 12. 2020, 21:50 (CET)Odpovědět
Takže výpočet nadmořská výška vrcholu - nadmořská výška sedla nedokáže ověřit každá všeobecně vzdělaná inteligentní osoba bez speciálních znalostí?
A slovíčkařit s pojmem snadno... To mi přijde nedůstojné. U některých vrcholů je nalezení mateřského vrcholu a klíčového sedla relativně snadné, u jiných obtížnější...
Také tento pojem "snadno" může vyjadřovat to, že se ty informace k ověření dají snadno najít - v našem případě by to mohlo znamenat, že se ty klíčová sedla a mateřské vrcholy dají najít na nějaké dostupné mapě - v našem případě modelu ZABAGED. A ne to, jak obtížné je určit, které sedlo je zrovna klíčové, a který vrchol je mateřský. --VasekPav (diskuse) 21. 12. 2020, 22:02 (CET)Odpovědět
No, zrovna každý čtenář si to může spočítat a ověřit mi přijde jako splnění ověřitelnosti, byť možná ne ideálně. Pokud by se ověřitelnost vztahovala jen na to je to napsané tam a tam, tak se obávám, že spousta faktů se stane neověřitelných, protože to není přímo napsáno (aneb slovíčkaření, např. fotografie není napsaná) --JAn (diskuse) 21. 12. 2020, 21:17 (CET)Odpovědět
Já se tedy přiznám, že přesně takhle ověřitelnost vnímám, a snažím se tomu své editace podřídit. Přeformulovat věty, synonymizovat termíny - OK, ale ve zdroji musí dotyčná informace přímo padnout. --GeXeS (diskuse) 21. 12. 2020, 21:46 (CET)Odpovědět
Jistě, jenže o něco výše se dozvídáme něco o pracnosti získávání. Problém nespočívá v pouhém rozdílu dvou nadmořských výšek, ale v určení správného sedla, které může být desítky a nejspíš i stovky kilometrů daleko. Jak přijdu na klíčové sedlo Klínovce? --Petr Kinšt (diskuse) 21. 12. 2020, 21:50 (CET)Odpovědět
Zrovna u Klínovce dost těžko (pokud teda kolega @Maoman neuvede nějaký "jednoduchý" způsob).
Vycházíme proto z přesvědčení, že vědecká a odborná obec obvykle tyto podivínské teorie nebere vážně, a proto nikdy nejsou publikovány důvěryhodnými zdroji. (Wikipedie:Žádný vlastní výzkum)
Dovolím si tvrdit, že informace kolegy Maoman nejsou podivínské, a přesto jsou podivínské, neb odbornou obec tyto informace "nejspíš nezajímají" a ani je nikde neuvádějí... Přesto si myslím, že jsou to informace zajímavé a "přiměřeně věrohodné" a měly by zde být uvedeny. I proto, že se dají "aspoň nějak" ověřit.
Takže opravdu záleží na komunitě. --VasekPav (diskuse) 21. 12. 2020, 23:23 (CET)Odpovědět
K některým, ne ke všem vrcholů se dá dohledat další zdroj, například u Klínovce zde:
https://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=37350
Uvádějí 750 m - to je zaokrouhleně 748 m uvedených na stránce Seznam hor a kopců v Česku podle prominence, jak už jsem psal níže, v rámci přesnosti lze tuto odchylku tolerovat.
Sekundární zdroj je též:
http://cs.peakclimber.com/challenges/10/czechultra-thousanders --VasekPav (diskuse) 22. 12. 2020, 22:06 (CET)Odpovědět
Vidím, že se diskuze možná trochu dostala do "patového stavu" tak si dovolím zrovna prominenci u již zmíněného Džbánu ověřit, tak jak by ji snad mohla provést "každá všeobecně vzdělaná inteligentní osoba bez speciálních znalostí".
Vyjděme ze stavu, že Džbán má dle modelu ZABAGED výšku 537 m a jeho mateřský vrchol dle definice uvedené v článku Prominence je Louštín o výšce 538 m. S přimhouřením oka tyto informace pokládám za fakt.
Kolega Maoman tvrdí, že prominence je 84 m. Vychází ovšem z chybné výšky Džbánu - pomineme - viz výše, dochází ke zpřesňování výšek, tudíž po přepočtu by měla být prominence 85 m. Potřebujeme výšku klíčového sedla - opět zjistíme z definice na stránce Prominence jako výška Džbánu (537 m) - prominence (85 m) - to máme 452 m.
K samotnému určení a ověření prominence použijeme výbornou aplikaci Analýzy výškopisu Zeměměřického úřadu. Bohužel na její výsledky nelze odkázat, tudíž vám popíši postup:
  1. Klikněte na položku Vlastnosti reliéfu
  2. Zadejte Nakreslit plochu - obdélníkem v rámci odkazu klidně přes celý prostředek (Džbán je pod obcí Třeboč - má kótu 537 m), až budete mít hotovo, klikněte na Ukončit kreslení
  3. V kolonce Zjistit v rámci zadaného území vyberte položku Rozmezí nadmořských výšek. Zadejte výše uvedené výšky 537 m a 452 m. Dejte Spustit výpočet
  4. Uvidíte, že vrcholy jsou přes klíčové sedlo "propojené" - tzn. že výška klíčového sedla opravdu dosahuje 452 m. Když zadáte výšku 453 m - už "propojené" nejsou. Tímto jsme ověřili, že klíčové sedlo má výšku někde mezi 452 a 453 m, a že prominence tudíž opravdu sedí. Diskutovat tu o jednom metru snad nebudeme - jestli má klíčové sedlo 452 m, nebo 453 m... V rámci přesnosti určení výchozí údajů (které s přimhouřením oka považuji za fakt) je ověření dostatečně přesné.
Samozřejmě, že tento postup nelze aplikovat na všechny vrcholy... U některých vrcholů prostě není mateřský vrchol na "první pohled" zřejmý (ale aspoň částečně by se opět dal určit použitím zmíněné aplikace). Nebo již zmíněný Klínovec, to samé + aplikace pokrývá pouze území České republiky. Ale třeba za deset let bude nějaká aplikace dostupná i na území Německa... Tím chci jenom naznačit, že technický pokrok v tomto případě dovoluje aspoň již částečně ověřit primární zdroj (web https://www.ultratisicovky.cz/). Jak moc je to dle pravidel, nechť posoudí znalejší...
I proto (mimo již uvedené důvody) bych prominenci a izolaci ponechal, nikdo neví, jaký technický pokrok bude za deset a více let... --VasekPav (diskuse) 22. 12. 2020, 16:51 (CET)Odpovědět
Jestli tohle myslíte po předchozí diskusi vážně, pak byla naprosto zbytečná. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 12. 2020, 20:06 (CET)Odpovědět
Bez argumentů se nedá diskutovat, máte nějaké argumenty k uvedenému? Zatím nemáte, nediskutuji. --VasekPav (diskuse) 22. 12. 2020, 23:04 (CET)Odpovědět
Pokud jsou údaje o prominenci uvedené v nějakém sekundárním zdroji, pak asi není žádný problém. Podle mě třeba ty Ultratisícovky tvoří kolega proto, aby šířil osvětu, a ne aby zanášel do světa rafinované chyby. Pokud získáváme prominenci výše popsaným způsobem, porušujeme tím závazné pravidlo zapovídající vlastní výzkum. V tomto smyslu ale kolega Petr Kinšt psal výše a k tomu se vztahuje jeho poslední poznámka. --Gumideck (diskuse) 22. 12. 2020, 23:29 (CET)Odpovědět
Ale kolega Petr Kinšt se ještě nevyjádřil a neargumentoval ke slovu "snadno" z:
Pokud se tedy nějaká část článku opírá o primární zdroj, musí pouze popisovat informaci obsaženou v primárním zdroji, přičemž přesnost a relevanci této informace může z tohoto zdroje snadno ověřit každá všeobecně vzdělaná inteligentní osoba bez speciálních znalostí“ (Wikipedie:Žádný vlastní výzkum)
To si dovolil přehlížet. Dále psal, že problém spočívá v určení správného klíčového sedla. To jsem mu u příkladu výše uvedeného vyvrátil. Klíčové sedlo bylo ověřeno aplikací Analýzy výškopisu. --VasekPav (diskuse) 22. 12. 2020, 23:55 (CET)Odpovědět

Nástroj na přidávání nových vláken

Pěkný podvečer všem! Na žádost wikipedistky a wikimediánky Whatamidoing jsem přeložil informace, kterými můžete pomoci ve vývoji nového nástroj na přidávání nových vláken.

Co pro to udělat?

  • Přejděte na tuto stránku, kde se nachází prototyp nového nástroje. Jedná se o testovací server, takže je občas pomalý a neumí všechno, ale většinou by měl fungovat. Nebojte se experimentovat, můžete si založit účet či editovat pod IP, která by měla být pro všechny neregistrované uživatele stejná.
  • Pokuste se přidat nové vlákno stejně jako klasicky na Wikipedii. (Nahoře si můžete vybrat jazyk – některé části však zatím nejsou přeloženy. Výchozí je editor wikitextu, ale můžete přepnout na vizuální editor.)
  • Prozraďte nám, co si o tom myslíte. Líbí se vám nástroj? Vyhovuje vám, že je nutné první zadat název sekce a až následně tělo zprávy? Zkusili jste něco komplikovaného? Fungovalo to?
  • Odpovědi na otázky v předchozím bodu, ale i náměty, postřehy či nápady na vylepšení přivítáme na této stránce (anglicky) nebo klidně můžete odpovídat hezky česky tady.

Předem díky za účast! --Patriccck (diskuse) 22. 12. 2020, 18:27 (CET)Odpovědět

Patriku, je to fajn. Myslím, že je velká škoda, že to je na tak pomalým stroji – hodně lidí nevydrží čekat X sekund (i nižších desítek sekund), než zmizí "načítání". A pak to nemusí fungovat správně. Ale jinak – když je člověk trpělivý, tak to funguje moc pěkně a dle očekávání. Snad to pak bude rychlejší. --frettie.net (diskuse) 26. 12. 2020, 16:42 (CET)Odpovědět
Díky za vyjádření. Jasně, to dlouhé načítání je prý chyba toho Patchdema (můžeš porovnat i tlačítko pro odpověď, tady to jde rychle, tam to trvá) a nemělo by se promítnout do verze, která bude nasazena zde. --Patriccck (diskuse) 26. 12. 2020, 19:09 (CET)Odpovědět
Mně to je jasný, ale pak se k tomu dostane běžnej uživatel a bude z toho zhnusenej a nebude to chtít ani tady. V tom vidím totální selhání autorů ... Přitom je to pěkně udělaný. --frettie.net (diskuse) 27. 12. 2020, 11:15 (CET)Odpovědět

Územně identifikační registr

Vypadá to, že definitivně přestal fungovat (už asi dva týdny nefunguje) Územní identifikační registr, který je v tisících článků použit jako zdroj zejména k rozlohám katastrálních území. Je to škoda, protože neznám jiný zdroj dat, který by byl podobně pohodlný a obsahoval tolik informací. Prozatím navrhuji roboticky odstranit z externích odkazů šablonu ÚIR a zároveň bych byl vděčný za tip, co použít jako náhradu. Rozlohy se dají najít třeba na www.cuzk.cz, ale použitelnost toho webu je zoufalá. risy.cz obsahují informace jen pro celé obce. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 12. 2020, 20:04 (CET)Odpovědět

Ještě bych vydržel, je přelom roku, odstraňovat se dá vždy... Nepovedlo se mi zběžně najít důvod nefunkčnosti, a jestli bude náhrada. Až toto bude jisté, tak teprve potom bych podnikal další kroky...
Možná náhrada:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#
Pod položkou Území, sídelní struktura se dá najít plocha k.ú. --VasekPav (diskuse) 23. 12. 2020, 00:25 (CET)Odpovědět
Taky bych počkal, třeba to opraví. Pokud ne, tak těžko řícz, co s tím. --frettie.net (diskuse) 25. 12. 2020, 22:48 (CET)Odpovědět

Externí odkazy v textu článku odkazované ze šablon

Týkalo se takřka výhradně šablony {{citace bible}} a bylo tedy přeneseno do Diskuse k šabloně:Citace bible#Použití šablony v textu (diff tam) --Tchoř (diskuse) 11. 1. 2021, 13:46 (CET)Odpovědět

Pojmenování planetek

Zdravím, máme netradičně a asi špatně pojmenované planetky, většina wikipedíí je má pojmované pořadovým číslem a pak názvem planetky, viz https://www.wikidata.org/wiki/Q152091#sitelinks-wikipedia. Já to klidně pomalu změním, ale na toto chci souhlas komunity. Nějak jsem si toho všiml u této planety, zde nevím jestli je dobře Fučik (planetka). Sice existuje planetka Večerníček, tak by Fučik měl být Fučík? Mirek256 25. 12. 2020, 10:01 (CET)Odpovědět

Z kontextu české wikipedie jsou pojmenovány tradičně, protože první seznamy a články o planetkách vznikaly před 15 lety a psal je opravdu odborník. A 15,5 roku máme ve WP:Název článku zakotveno, jak pojmenovávat články o planetkách.
Z toho důvodu určitě neměnit bez důkladné předchozí diskuse. --JAn (diskuse) 25. 12. 2020, 21:02 (CET)Odpovědět
Taky bych to asi nechal, je to tu už dlouho. A pro laiky je to myslím srozumitelnější, i když méně odborné. --Packa (diskuse) 26. 12. 2020, 21:39 (CET)Odpovědět

Bývalý kostel vs. zaniklý kostel

Existují Kategorie:Zaniklé kostely v Česku a Kategorie:Bývalé kostely v Česku. Před třemi lety jsem v diskuzi k jedné z nich požádal o definici, podle čeho mají být kostely řazeny do jedné nebo druhé. Protože se ani po třech letech žádná definice nedostavila, obracím se na celou komunitu. Domnívám se, že by buďto měla vzniknout definice (umístěná v obou kategoriích), nebo být kategorie sloučeny. Teoreticky by asi bylo možné, aby jedna kategorie sdružovala stavby, které již neexistují a druhá stavby, které se zachovaly, ale nejsou využívané k náboženským účelům. Pokud možno s jasným vymezením, do které spadají případné zříceniny kostelů, nedostavěné kostely, přestavěné kostely ap.
V jedné z nadřazených kategorií (Kategorie:Bývalé kostely) figuruje věta „Tato kategorie zahrnuje kostely již nevyužívané k náboženským účelům.“, ale není uvedeno, zda má jít pouze o existující kostely, zda tam patří i ony zříceniny ap., případně v čem konkrétně má spočívat rozdíl oproti kategorii druhé. Díky předem za názory, návrhy, nápady… --Xth-Floor (diskuse) 26. 12. 2020, 17:42 (CET)Odpovědět

Viděl bych to tak, že bývalý kostel je existující stavba využívaná k jiným účelům, zaniklý kostel je stavba fyzicky zaniklá zcela (zbořená, shořelá) nebo částečně (zřícenina).--RomanM82 (diskuse) 26. 12. 2020, 17:52 (CET)Odpovědět
Nejsem žádný expert na sakrální architekturu ani stavebnictví, ale čistě intuitivně se mi slovo „zaniklé“ pojí opravdu se stavbou, která už neexistuje, zatímco „bývalé“ spíš s těmi existujícími, ale už nesloužícími tomu účelu. Klidně bych byl pro tohle rozlišení, ovšem souhlasím, že by si to zasloužilo vysvětlení v těch kategoriích, aby každý uživatel a každá uživatelka měli kde tyhle nuance zjistit. Nedostavěný určitě není zaniklý ani bývalý, protože tomu účelu ještě ani nezačal sloužit. Zřícenina je IMHO už v rozkladu, čili ani neslouží jinému účelu, klidně bych ji řadil k zaniklým, i když na tomhle bych netrval, pokud existuje rozumný důvod pro jiné zařazení. Přestavěný kostel, pokud už neslouží tomu účelu, bude asi bývalý. Pokud je přestavěný, ale stále slouží stejnému účelu, nestává se z něj bývalý kostel. --Bazi (diskuse) 26. 12. 2020, 17:58 (CET)Odpovědět
U nedostavěných může být ještě ten problém, že některé větší (a tudíž delší dobu stavěné) kostely byly vysvěcené již během probíhající stavby hned po vzniku presbytáře, aby mohly být používány co nejdříve. Teoreticky by tedy i nedostavěný kostel mohl spadat mezi zaniklé nebo bývalé. Domnívám se ale, že budou existovat případy, kdy není známo, zda byl nedostavěný kostel vysvěcen (a tudíž používán) nebo ne. To by asi chtělo nějak zohlednit. --Xth-Floor (diskuse) 26. 12. 2020, 18:35 (CET)Odpovědět
Máme kategorii Nedokončené stavby takže nedokončené kostely můžou být i tam. Zas tak moc jich asi nebude, aby bylo potřeba dělat extra kategorii. Vysvěcené kostely patří pod kategorii kostely, i když jsou nedokončené. Svatovítská katedrála byla nedokončená 500 let a nikdo s tím tehdy neměl problém.--RomanM82 (diskuse) 26. 12. 2020, 21:55 (CET)Odpovědět
Nemyslel jsem to tak, že by byl problém s tím, zda je to kostel. Spíš jakou kategorizaci volit v případě kostelů, které nebyly dokončené a následně zchátraly. Nabízejí se totiž tři: zaniklé, bývalé a nedokončené. Obecně by se u zchátralých / zřícených mohlo teoreticky přihlížet i k pravidlu, že posvátný prostor zaniká až s narušením obvodového zdiva. Tím pádem by kostely, které mají alespoň obvodové zdivo, mohly být považovány za „funkční“, nikoli za zaniklé a možná ne ani za bývalé. Naproti tomu existuje pravidlo (nikoli bez výjimek), že v kostele (na rozdíl od kaple) se slouží pravidelné bohoslužby. Takže pokud je kostel ve stavu, kvůli kterému se v něm neslouží pravidelné bohoslužby, mohl by asi být považován za bývalý(?) --Xth-Floor (diskuse) 26. 12. 2020, 22:06 (CET)Odpovědět
Ok, kdo bude kontrolovat zda se v kostele provádí pravidelné bohoslužby? Kostelů máme jenom Česku tisíce, a ve stovkách v nich (např. severní, západní Čechy) se pravidelné bohoslužby neprovádí. O cizozemských kostelech nemluvě. Zdá se že si akorát zakládáme na další komplikovanost a hledáme problém tam, kde vlastně není.--RomanM82 (diskuse) 26. 12. 2020, 22:11 (CET)Odpovědět
Zdá se mi, že si stále nerozumíme. Diskuze je o tom, kde vést dělící čáru pro rozlišení mezi zaniklými kostely a bývalými kostely, případně nedostavěnými / zchátralými kostely. Takových rozhodně nejsou na Wikipedii tisíce. Určitě nezakládáme na komplikovanost a problémy, ale snažíme se naopak vyřešit stávající problém, neboť existující kategorie chápe každý jinak, každý do nich řadí něco jiného a v současnosti je v jejich obsahu bordel. Abychom to mohli vyřešit, je potřeba zahájit diskuzi (což se zde děje). V této diskuzi je potřeba zmínit i zdánlivě okrajové modelové případy a všechny možné aspekty, které může (nebo nemusí) být žádoucí při dělení zohledňovat. Pokud bychom tak neučinili a vymysleli si pravidlo bez toho, mohli bychom v polovině jeho implementace při rekategorizaci přijít na to, že řadu případů toto pravidlo neřeší a je tudíž nepoužitelné. --Xth-Floor (diskuse) 26. 12. 2020, 22:48 (CET)Odpovědět
Moje starší vyjádření v Diskuse:Seznam zrušených kostelů, tedy bych na rozdíl od kolegů zříceninu (významnějšího rozsahu) považoval za existující stavbu. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 12. 2020, 18:02 (CET)Odpovědět
Dovolte otázku od laika: Tyto seznamy se týkají přednostně římskokatolických kostelů. Předpokládám, že by do seznamů byly zahrnuty i křesťanské kostely jiných směrů. Ale co ostatní stavby sloužící náboženským účelům? Některé protestantské církve označují své prostory jako modlitebny, ne kostely. Patří do těchto seznamů, nebo jim případně budou zřízeny vlastní seznamy? A co synagogy? Myslím, že v definicích seznamů by mělo být jasně deklarováno, že jde o křesťanské kostely jen jednoho vyznání, nebo všech vyznání … Pokud už někdo bude doplňovat definice, měly by být výstižné a komplexní.--Leotard (diskuse) 27. 12. 2020, 08:17 (CET)Odpovědět
Tato diskuze je o kategoriích, nikoli o seznamech. Domnívám se, že „Co je kostel“, pro všechny účely uspokojivě definuje samotný článek kostel („sakrální stavba, která slouží křesťanům k modlitbám a bohoslužbě…“. Kategorie kostely pak obsahuje podkategorii Kostely podle vyznání, kde lze dále rozlišovat, a rovněž existuje kategorie Synagogy. --Xth-Floor (diskuse) 27. 12. 2020, 09:43 (CET)Odpovědět
Zastřešující kategorie jsou Sakrální stavby (příp. Náboženské a církevní stavby), kam se vejdou i kláštery, synagogy, mešity nebo jiné modlitebny, pokud se nevejdou do definice kostela (Kategorie:Baptistické sbory v Česku). --Matěj Orlický (diskuse) 27. 12. 2020, 09:52 (CET)Odpovědět

No, trochu mi to tu připadá jako v mateřské školce, když se tu řeší význam slov zaniklý a bývalý. Stejně jako RomanM82 bych to okomentoval tak, že se tu Xth-Floor snaží řešit problém, který ve skutečnosti asi není. Píše tu sice o tom, že „existující kategorie chápe každý jinak, každý do nich řadí něco jiného a v současnosti je v jejich obsahu bordel“, ale jak je vidět z diskusních příspěvků, editoři kategorie chápou v zásadě jednotně. A po kompletním proklikání Kategorie:Bývalé kostely v Česku a náhodném a zběžném proklikání Kategorie:Zaniklé kostely v Česku se mi ani nezdá, že by "do nich každý řadil něco jiného" a že by "byl v nich bordel". Pokud má Xth-Floor na mysli nějaké konkrétní články, tak ať je zmíní, případně kategorizaci řeší na jejich diskusní stránce (což by mělo být i do budoucna). Zatím mi to tedy zde připomíná diskusi pro diskusi. Pro nedostavěné stavby tu máme Kategorie:Nedokončené stavby, kde je v současnosti jediný český kostel (Nedostavěný chrám v Panenském Týnci); pokud jich je v Česku víc (žádný další si teď z hlavy nevybavuji; moc jich asi nebude), založí se pro ně podkategorie. A pro zříceniny tu máme Kategorie:Zříceniny kostelů v Česku, kterou tu překvapivě ještě nikdo nezmínil. --Harold (diskuse) 27. 12. 2020, 10:28 (CET)Odpovědět

Namátkou Sněžná, pod řetězem, Sázava. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 12. 2020, 10:45 (CET)Odpovědět
Díky, poslední dva by se určitě do té dosud neexistující kategorie zařadit daly. U Panny Marie Sněžné si nejsem jist, ale to už sem nepatří. --Harold (diskuse) 27. 12. 2020, 12:15 (CET)Odpovědět
Překvapuje mě, že zrovna dlouholetý Wikipedista (1) kritizuje, že případné změně či definici předchází diskuze, (2) odkazuje mě na diskuzní stránku kategorie, když jsem úvodem diskuze napsal, že právě to k ničemu nevedlo (nulová reakce) a (3) tvrdí, že „editoři kategorie chápou v zásadě jednotně“ na základě příspěvků tří Wikipedistů (RomanM82, Bazi, Matěj Orlický, jimž za reakce děkuju), kteří názorově jednotní nejsou (viz „bych na rozdíl od kolegů zříceninu […] považoval za existující stavbu“). Nechci, aby to vyznělo neuctivě, ale možná by bylo lepší, kdyby Wikipedisté, které téma nezajímá, nevěnují se mu a nemají k němu co říct, k němu nic neříkali. Řešit konkrétní jednotlivé případy jednotlivě bez jakékoli obecnější definice / pravidla / doporučení, je postup, který byl aplikován dosud a který vedl ke stávajícímu nevyhovujícímu stavu. Z logiky věci takový postup nemůže být řešením problému. --Xth-Floor (diskuse) 27. 12. 2020, 11:11 (CET)Odpovědět
(s e.k.) 1) Podle mého názoru je v diskusi zbytečné pitvání významů slov "zaniklý" a "bývalý", protože ad 3 a ad 5. Zároveň jsem uvedl, že by nebylo špatné uvést některé příklady, ať je tu na konkrétních případech ukázáno, v čem a proč iniciátor diskuse spatřuje problém. Zatím se tu diskuse vede jen v teoretické rovině. 2) Nikoho na diskusní stránku kategorie neodkazuji. Psal jsem, že pokud není jasná kategorizace nějakého konkrétního článku, aby v budoucnu toto bylo řešeno na diskusní stránce toho konkrétního článku. 3) Zmíněnou a jedinou vypíchnutou reakci Matěje Orlického, která má údajně dokládat tu nejednotnost, jsem četl. Psal jsem však, že "editoři kategorie chápou v zásadě jednotně", nikoliv jen "chápou jednotně". Drobné nuance se dají řešit třeba na diskusních stránkách konkrétních článků, dvojí kategorizací, kategorizací celé Kategorie:Zříceniny kostelů v Česku do bývalých kostelů... 4) Děkuji za radu, ale je asi mířená na někoho jiného. Protože téma mě zajímá, příležitostně se mu věnuji a domníval jsem se, že k němu mám co říct, proto jsem sem taky napsal. 5) Převážná většina kategorií žádné definice nemá a editoři obvykle ví, jak jsou myšleny, neboť je to z jejich názvu zřejmé. Z reakcí RomanaM82, Baziho a Matěje Orlického (a sám se k nim taky přidávám) vyplývá, že zde to není o moc jiné. Přiznám se, že myšlence z úvodu, že pokud nebudou existovat přesné definice zmíněných kategorií, tak mají být sloučeny, nerozumím. --Harold (diskuse) 27. 12. 2020, 12:15 (CET)Odpovědět
Přidávám ještě několik příkladů k ilustraci toho „bordelu“.
  • zachovalý kostel, který je pouze zavřený a nekonají se v něm bohoslužby - Kostel svatého Víta, Václava a Vojtěcha (Horšovský Týn), Kostel svatého Linharta (Mušov) - kategorizován jako bývalý - mají být tudíž všechny kostely, které se nijak architektonicky nezměnily a pouze se v nich nekonají bohoslužby, kategorizovány jako bývalé? Většinou totiž nejsou.
  • zřícenina kostela, který má zachované obvodové zdivo - Kostel Panny Marie (Dolní Kounice) - kategorizována jako bývalý
  • kategorie Zříceniny kostelů je ale zařazena do kategorie zaniklé kostely, nikoli bývalé kostely
Myslím, že to celkem jasně ilustruje fakt, že současný stav je chaotický (různí Wikipedisté kategorizují různě) a vysvětlení v jednotlivých kategoriích je žádoucí. --Xth-Floor (diskuse) 27. 12. 2020, 11:52 (CET)Odpovědět
Bývalý kostel by měl být jen ten, co už kostel není, tedy má jiné využití, pro které byl zpravidla upraven. Zříceninu chápu jako jiný stav než zaniklou stavbu – jako v Kategorie:Stavby podle stavu, ale nijak zásadně to neprožívám. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 12. 2020, 12:26 (CET)Odpovědět
Horšovský Týn, Mušov - kostely, které nejsou dlouhodobě církevně využívány a nejsou ani v majetku církevních institucí, ale obcí. Kostel v Horšovském Týně je součást bývalého (zase to slovo!) kláštera, nyní bytového domu v majetku města. Mušovský kostel a jeho nepřístupná poloha uprostřed vodní nádrže a přírodní rezervace hovoří za vše. Proč tyto jsou kategorizovány jako bývalé? Protože je tak někdo, podle mě v souladu s logikou oné kategorie, v minulosti kategorizoval. Proč ostatní podobné nejsou kategorizovány jako bývalé? Protože se této kategorizaci asi dosud nikdo systematicky nevěnoval.
Dolní Kounice - OK, nadbytečné (a souvisí to s dalším bodem)
Kategorie:Zříceniny kostelů - OK, dává to větší smysl Když o tom přemýšlím, spíš by dávala smysl kategorizace do zaniklých i bývalých zároveň. Přeci jenom ty zbytky (zříceniny) můžou být hodně malé - Rotunda svatého Pantaleona (Pustiměř), commons:Category:Ruined church of the Birth of Virgin Mary (Lutová)...
Díky za příklady. Připadá mi však, že nejde o onen zmiňovaný "bordel", ale zkrátka o fakt, že Wikipedie se neustále vyvíjí a je v procesu neustálé tvorby. Tedy, že daný stav kategorizace článků není definitivní a že nelze na základě těchto příkladů tvrdit, že je nutné vymýšlet nějakou přesnou definici, protože kategorie pro zaniklé a pro bývalé kostely jsou zmatečné, nebo dokonce zbytečné a na sloučení. --Harold (diskuse) 27. 12. 2020, 12:41 (CET) upraveno --Harold (diskuse) 27. 12. 2020, 12:56 (CET)Odpovědět
Ve svých příspěvcích jsem nikde ani nenaznačoval, že je nějaká kategorie zbytečná. Předkládal jsem (podle mě logické) možnosti, jak postupovat. Tedy buďto stávající kategorie zachovat a definovat, co do nich patří, nebo kategorie sloučit. Netvrdil jsem, že jsou zbytečné nebo na sloučení. Ptal jsem se na návrhy. Pokud mají být kategorie zachovány (proti čemuž, opakuji, nic nemám), pak je žádoucí, aby bylo jasné, co do nich patří. Výše uvádíš, že to Wikipedistům jasné je, já jsem příklady ilustroval, že není, ale Ty tvrdíš, že je to důsledkem toho, že se tomuto tématu nikdo systematicky nevěnoval. Když tu navrhuji systematické řešení, jsi proti tomu. Upřímně řečeno tomu nerozumím. Nemyslím si, že lze považovat za řešení, aby každý článek byl předložen Haroldovi a ten posoudil, do které kategorie patří. Je vhodné, aby to na základě něčeho - ideálně definice nebo vysvětlení v kategorii - bylo každému Wikipedistovi jasné, co tam patří a mohl vlastní článek zařadit nebo u existujícího kategorizaci opravit. --Xth-Floor (diskuse) 27. 12. 2020, 13:19 (CET)Odpovědět
Když je jako jediná možnost v případě nesplnění podmínky (vzniku definice) uvedeno natvrdo sloučení kategorií, pak ono vyjádření dost naznačuje, že jedna z kategorií je chybná a/nebo zbytečná. U správných a užitečných kategorií se takové možnosti obvykle nenavrhují... V úvodním příspěvku ses ptal na "názory, návrhy, nápady", tedy jsem svůj názor zde už párkrát napsal, že mi to přijde poněkud zbytečné, protože ti editoři, kteří zde zatím zareagovali, dané, údajně problematické, kategorie chápou vcelku intuitivně a jednoznačně. Ale pokud někdo nějakou definici vymyslí a sepíše, budiž, žádné vidle do toho házet nehodlám. Systematické řešení se však nevytvoří nějakou superpřesnou definiční větou v kategorii, o které se budou wikipedisté nejprve týdny hádat v diskusích, ale kategorizací těch desítek (?) či stovek (?) článků podle očividného záměru autorů kategorií. Hraniční stavby ať jsou buď ESO na základě nějakých argumentů, nebo, pokud si někdo chce o nich popovídat, prodiskutovány na svých DS. Jinak ale taky viz Gumideck, čtenáře kategorie nezajímají, to je zřetelné z jejich návštěvnosti; jen editoři jim přikládají nějaký větší význam. Nevím, proč do toho zas taháš nějakého Harolda, který nemá v úmyslu nic posuzovat a popravdě ani neplánuje se této debaty dál účastnit, protože mu připadá, že to důležité zde už uvedeno bylo a dál by to bylo jen neustálé opakování vyřčeného. --Harold (diskuse) 27. 12. 2020, 15:15 (CET)Odpovědět
Taky mi nepřijde, že by šlo o nějaký obecně rozšířený nešvar. V kategorizaci se obecně chybuje hodně a wikipedisté jí přikládají velký význam, zatímco běžní uživatelé o ní zpravidla vůbec netuší. Nevidím problém v samotné definici slov, ale spíš v tom, že některé stavby jsou hraniční. Jasně zbořený kostel je zaniklý, kostel, který už neslouží jako kostel, je bývalý. U ruin se to asi musí vzít individuálně. --Gumideck (diskuse) 27. 12. 2020, 13:25 (CET)Odpovědět
Ano, žádná definice nebo doporučení nikdy nepostihne celou realitu, protože vždy existují přechody. Pokud je ale řeč o chybování, tak z principu nemůžu říct, že je něco chybné nebo správné, pokud není definováno, co je správné. S ohledem na principy Wikipedie by myslím bylo fajn, pokud by s touto definicí, než bude nějak umístěna, Wikipedisté souhlasili. Zkusím tedy sepsat modelové případy s návrhem, kam by měly patřit, ať se lze vyjadřovat k něčemu konkrétnímu:
  • kostel existující, nepřestavěný (k jinému účelu), využívaný -> kostely
  • kostel existující, nepřestavěný, nevyužívaný k jinému účelu, pouze bez pravidelných bohoslužeb -> některé jsou kategorizovány jako bývalé kostely, některé jako kostely (navrhuji preferovat druhou možnost)
  • kostel existující, nepřestavěný, aktuálně využívaný k jinému účelu (např. skladiště) -> kostely nebo bývalé kostely(?) - nejsem si jistý, podle církve jsou i takové kostely stále posvátným prostorem, lze je využít k obřadu, tudíž by neměly být považovány za bývalé
  • kostel existující, přestavěný k jinému účelu -> bývalé kostely (přestavbu lze považovat za narušení obvodového zdiva, tudíž zánik posvátného prostoru)
  • kostel existující, původně dostavěný, nyní poškozený (např. bez střechy, bez kleneb) -> zříceniny kostelů
  • kostel existující, původně dostavěný, nyní poškozený (chybí část obvodového zdiva) -> zříceniny kostelů + bývalé kostely
  • kostel existující, nedostavěný, dochovaný zhruba ve stavu, do jakého byl dostavěn -> nedokončené kostely
  • kostel existující, nedostavěný, následně poškozený -> nedokončené kostely + zříceniny kostelů (+bývalé kostely, pokud byl i jako nedostavěný vysvěcen/využíván)
  • kostel neexistující (nedochovaly se žádné v terénu patrné nebo vystupující stavební zbytky) -> zaniklé kostely
Domnívám se, že kategorie zříceniny kostelů by neměla být řazena do kategorie zaniklé kostely, protože stavba, ač poškozená, stále existuje. Domnívám se, že kategorie zříceniny kostelů by neměla být (paušálně) řazena ani do kategorie bývalé kostely, neboť „nepřestávají být posvátným prostorem, posvátný prostor zaniká až s narušením obvodového zdiva“. Kategorie bývalé kostely by u zřícenin měla být doplňována individuálně, na základě toho, zda je obvodové zdivo kompletní, nebo ho alespoň část chybí. --Xth-Floor (diskuse) 27. 12. 2020, 20:06 (CET)Odpovědět
Tak nějak by to v zásadě asi mohlo být, jenže hned mě napadá několik ale. Bod 2: kostel, v kterém se momentálně neslouží mše, je stále kostel, nikoliv bývalý kostel. Bod 3: bývalý kostel to bude ve chvíli, kdy jej daná církev opustila a předala k světskému využívání. Typicky kostely z josefinských reforem nebo kostely předané např. obcím, které je využívají jako koncertní sály, galerie apod. U poškozených staveb je asi taky důležitý pohled stavebního úřadu :-) Z mého života: mám na pozemku továrnu - skelet, chybí velká část střechy. Já ji považuji za zříceninu, ale stavební úřad za stavbu, byť poškozenou. Takže stavební úřad by ji zařadil do kategorie továrny, wikipedista mezi zříceniny továren a asi zároveň mezi bývalé a zaniklé továrny. Pohled stavebního úřadu je přesný, ale neslučuje se s pohledem wikipedisty. Takže se nabízí otázka, jak přesně definovat tu zříceninu? Když nemá všechny stěny, není to budova, je to zaniklá budova, zbořeniště s torzem stavby. Zřícenina hradu taky není hrad, je to zaniklý hrad. Celkově si ale myslím, že zrovna v této kategorizaci obecný zmatek nepanuje, a to se zrovna kostelům a kaplím věnuji intenzivně. --Gumideck (diskuse) 27. 12. 2020, 21:34 (CET)Odpovědět
Ano, tři Wikipedisté tu už konstatovali, že obecný zmatek nepanuje, ale v celé výše proběhlé diskuzi už jsou tu 3 různé názory, jak by měly být některé případy kategorizovány :-) Bodem 2 jsem myslel například zmíněný Kostel svatého Linharta (Mušov). Jde o nevyužívaný kostel, který je ale stále posvátným prostorem, ve kterém by v případě zájmu všech dotčených stran mohla proběhnout bohoslužba, svatba a jiné církevní obřady. Jde tedy o kostel aktuálně nevyužívaný, nikoli bývalý. Ke komentáři k bodu 3 - pokud je kostel dlouhodobě určený pro jiné využití (koncertní síň, galerie, byty…), došlo obvykle ke stavebním úpravám, takže jde myslím o situaci popsanou v bodě 4. Obecně bych v případech, kdy se rozhoduje mezi kostelem a bývalým kostelem, považoval za klíčové hledisko církve a to, že do narušení obvodového zdiva jde o posvátný prostor, což znamená, že bez ohledu na to, komu kostel aktuálně patří a že byl využíván k jinému účelu, v něm stále lze provádět bohoslužby a může plnit funkci kostela; logicky by pak mělo jít o kostel, nikoli bývalý kostel. „Když nemá všechny stěny“ - můžu požádat o jednoznačnější formulaci? Tuto lze shodou okolností chápat dvojím způsobem. Je myšlen stav, kdy všechny stěny chybí (tzn. existuje hromada sutě), nebo stav, kdy chybí alespoň jedna stěna (tzn. ještě tři stěny stojí)? Zříceninu (kostela) bych definoval jako stavbu, kde v důsledku absence pravidelné údržby došlo ke zřícení části stavby (střechy, kleneb, stěny…) a toto poškození nebylo odstraněno, ani se jeho odstranění nechystá. --Xth-Floor (diskuse) 27. 12. 2020, 23:58 (CET)Odpovědět
Obecný zmatek by panoval, pokud by bylo zmatečně zařazeno opravdu velké procento kostelů. Pokud je drtivá většina jasných případů zařazena správně, jsem v klidu. Hraniční případy budou vždy, jako třeba ten kostel na ostrůvku. Bod 3 jsem takto nemyslel, památková ochrana v současnosti něco takového těžko dovolí. Měl jsem na mysli něco jako Červený kostel ve Varnsdorfu. A ano, klíčový bude určitě pohled církve. Jenže zase: vloni nám rumburský děkan ochotně odsloužil svatomartinskou mši na paloučku, kde stával v Brtníkách kostel :-) Takto bych mohl pokračovat dál, zkrátka vždycky se najde nějaké to ale. Zakončím takto: pokud se ti to chce uspořádat lépe, jen houšť, ale netrápil bych se těmi několika spornými případy, které se při tom třídění vyskytly a ještě vyskytnou. Protože ten Červený kostel je třeba bezesporu bývalý kostel, jenže až ho postupně opraví a udělají z něj kulturní sál, zcela nepochybně někoho napadne uspořádat tam nějakou bohoslužbu :-) --Gumideck (diskuse) 28. 12. 2020, 00:15 (CET)Odpovědět
A ještě pikantní doplnění: náš bývalý kostel svatého Linharta je na stránkách diecéze veden jako filiální k farnímu kostelu svaté Anny farnosti Pasohlávky :-) --Gumideck (diskuse) 28. 12. 2020, 00:21 (CET)Odpovědět

Zápis letopočtových rozlišovačů v názvech článků a kategorií

Princip užívání letopočtů v názvech článků a kategorií je v některých případech dost nejednotný, a možná pochybný a nečeský

  • Kategorie:Fotbal v roce 1993 - OK
  • Kategorie:Události roku 1993 - OK
  • Kategorie:Postaveno 1993 - Tak snad Postaveno roku nebo v roce 1993, ne?
  • Kategorie:Lodě objednané 2001 - v kategorii Doprava v roce 2001
  • 2009 v loďstvech - Co 2009? Asi číslo lodi, ne?
  • Mistrovství světa v ledním hokeji 1993 - OK, ročník sportovní události
  • Volby prezidenta USA 2020 - OK, naplánovaná periodická událost
  • Úniky toxických látek do Bečvy 2020 - to byl nějaký ročník soutěže/ naplánovaná událost? Správně má být Úniky toxických látek do Bečvy v roce 2020, nebo Úniky toxických látek do Bečvy (2020), ne?
  • Povodně ve střední Evropě 2013 - podobně a přitom máme ve stejné kategorii článek Povodně v Čechách (2013), kde je ten letopočet v závorkách!! Proč?!?

Už teď (viz ten Fotbal s rokem a Postaveno bez roku) to evidentně není nějak centrálně vymyšleno. Že jde u kategorií o myslitelné zjednodušení asi taky neobstojí, protože snad bylo jasně ukázáno, že to je náhodné. Možná k tomu půjde najít i nějaký lingvistický podklad proč jsou označené varianty špatně, zatím takhle pro začátek. Chrzwzcz (diskuse) 26. 12. 2020, 21:15 (CET)Odpovědět

Jasně, ta kategorizace nemá hlavu a patu. Ten chaos registruji dlouhodobě, ale nechtěl jsem si s tím kazit náladu. To víte, když to tady nikoho nevyrušuje :)... viz také Kategorie:Lodě podle sešrotování (místa, času, způsobu?) nebo některé další podkategorie Kategorie:Lodě. Plus stovky dalších „nelodních“ případů. Jsou toho kvanta a je to všechno samozřejmě k smíchu. Za mě tedy přejmenovat/sjednotit (viz podkategorie Kategorie:Vzniklo 2009 a dalších), abychom alespoň předstírali zdání seriózní encyklopedie. Docela se divím, že nekategorizujeme také „Fotbal 2003“ apod. --Mario7 (diskuse) 28. 12. 2020, 11:56 (CET)Odpovědět
Díval jsem se na kolegův příklad s podkategoriemi Kategorie:Vzniklo 2009 a nevidím tam velký problém. Pokud je tam adjektivum (typu "založené"), je tam jen "roku"; pokud je tam substantivum ("alba"), je tam "z roku" (nedávno jsme měnili třeba "opery roku X" na "opery z roku X", abychom se vyhnuli spojení "opera roku" chápanému kvalitativně); popřípadě pokud jde o něco trvajícího, je tam podle smyslu "od roku". Leda by se dalo doplnit to "roku" v "Postaveno 2009" a "Lodě spuštěné 2009", ale více bych to nesjednocoval. Vedle toho máme kategorie typu "2000 v hudbě / ve filmu / ve fotografii" apod., ale to mi taky nepřijde nutné předělávat, v ostatních jazycích to také jmají podobně ("2000 in music", "Musik 2000", "2000 en musique", "Música en 2000", "Hudba z 2000" (sk), i když pravda "2000 год в музыке".--RPekař (diskuse) 29. 12. 2020, 17:17 (CET)Odpovědět
Nepřijde nutné předělávat? 1) inkonzistence - jasně jsem předvedl, jak stránky ze stejné kategorie používají naprosto náhodný systém 2) nečeskost - vážně tady argumentujete zněním v cizích jazycích? Jako fakt? V češtině se před rok dává slovo "rok", to nám příklady z italštiny a němčiny sotva předvedou. A českou wikipedii doufám ještě pořád chceme mít v češtině. --Chrzwzcz (diskuse) 29. 12. 2020, 18:36 (CET)Odpovědět
Pokud jsem se Vás svým příspěvkem nějak osobně dotkl, je mi to líto a omlouvám se.--RPekař (diskuse) 2. 1. 2021, 15:00 (CET)Odpovědět

Velký seznam by měl ukázat zmiňovanou nejednotnost a to i v rámci hodně příbuzných kategorií a témat článků. Chrzwzcz (diskuse) 8. 1. 2021, 17:02 (CET)Odpovědět

Podstránky portálů

Dobrý den, rád bych zde na základě komunikace na žádosti o provedení práce vyslechl názor komunity na problematiku rozdílné velikosti písmen v názvech podstránek portálů (například v rámci portálu Vietnam je podstránka Úvod psána malými písmeny, zatímco podstránka ZAJÍMAVOSTI velkými písmeny etc.) Samozřejmě se nejedná o žádný existenční problém, avšak tato nesystematičnost je pro mě, jakožto wikipedistu poměrně matoucí. S pozdravem--Jurkij (diskuse) 28. 12. 2020, 01:08 (CET)Odpovědět

Velkými písmeny se názvy stránek nepíšou, mimo názvy článků, které jsou zároveň zkratky. Podle mého názoru je nutné je změnit. --Podroužek (diskuse) 28. 12. 2020, 07:23 (CET)Odpovědět
Sice se jedná o podstránky, ale přesto se zdráhám přijmout jakoukoliv tezi, že na podstránky lze nahlížet volněji a že jde třeba o domluvu, jak zvýraznit NOVÉ a ZAJÍMAVOSTI apod. Beztak to určitě ani velkými písmeny není konzistentně napříč portály. Takže ano, vyeliminovat tyhle nesystémové zbytečné výstřelky, a to i v případě, že někdo přijde s nějakým vysvětlením (nebo spíš výmluvou), proč to tak historicky vzniklo. Ani fakt, že to doposud zůstalo bez povšimnutí není důvod to tak nechat (já jsem si všiml, ale už si vybírám své bitvy :)) --Chrzwzcz (diskuse) 28. 12. 2020, 10:30 (CET)Odpovědět
Nevidím zde žádný problém. Jde o podstránky portálů, ne o články či podstránky článků, proto nevidím důvod, proč by to mělo vzrušovat kohokoliv, kromě samotných pečovatelů o portál, kteří nechť se dohodnou mezi sebou dle svého estetického vkusu. Zabývejme se raději smysluplnými věcmi. --Týnajger (diskuse) 28. 12. 2020, 11:14 (CET)Odpovědět
Spíše sjednotit – chce-li se někomu do toho investovat čas a energii, pak v tom nevidím problém. Subjektivně to vnímám jako jeden z reliktů internetového pravěku. I když se ale trochu hrozím toho, že cswiki to má ráda rozmanité, prostě takový klasický český bordel ve jménu „tvůrčí svobody“. --Mario7 (diskuse) 28. 12. 2020, 11:27 (CET)Odpovědět
cswiki velmi velmi ráda sjednocuje různé uvozovky a pomlčky a trojtečky a jiné grafické titěrnosti, takže proč by nesjednotila VIDITELNĚJŠÍ věci jako jsou náhodně VELKÁ písmena, byť to jsou podstránky? "Tvůrčí bordel" obhajuje jen pár jedinců ve stylu "je to nepodstatné, nevidím problém, jsou důležitější věci", ale takový "argument" bledne právě při poznání toho, že cswiki naprosto běžně takové věci řeší a vyřeší (a nejen z mého popudu, zdaleka ne). Takže pryč s relikty a nahodilými neobhajitelnými výjimkami. Napadá mě omluva, že velkými písmeny se značí podstránky nesloužící k samostatnému přečtení, ale stránky "includované" do jiných stránek, typicky do hlavní strany daného portálu. Jednak to považuju za případnou špatnou praxi a za druhé pochybuju, že to je všeobecně dodržovaná konvence napříč portály, pokud jsem se trefil do výmluvy. --Chrzwzcz (diskuse) 28. 12. 2020, 11:34 (CET)Odpovědět
Ano, přesně tu „includaci“ do hlavních stránek některých portálů jsem měl na mysli tím internetovým pravěkem – řekl bych, že ta praxe asi vycházela z nějaké šablony nebo prvotního vzoru. Mimochodem, zkusil jsem se podívat na enwiki a do vyhledávacího pole zadávat „Portal:Biography/“, „Portal:Europe/“, „Portal:Vietnam/“ a další – výsledek (názvy návrhů) je, řekněme, očekávatelný :). --Mario7 (diskuse) 28. 12. 2020, 12:11 (CET)Odpovědět
Upozorňuju ale, že podstránky šablon "/doc" jsou zas standardně komplet s malým písmenem. Takže, jak z toho ven? :)¨ --Chrzwzcz (diskuse) 28. 12. 2020, 19:08 (CET)Odpovědět
Jo, o tomhle problému vím léta, měl jsem za to, že je to nějaký úzus portálistů. Ale osobně nechápu jejich (portálů) smysl a tak mne to příliš netrápí a rozhodně se v tom nehodlám angažovat, ale pokud potřebuješ, tak souhlasím, že se to může sjednotit. --JAn (diskuse) 28. 12. 2020, 12:52 (CET)Odpovědět

Obyvatelé z WD v infoboxu sídlo světa

Diskuse „přesunuta“ sem. --Patriccck (diskuse) 28. 12. 2020, 14:44 (CET)Odpovědět

Zdravím, zdá se že u některých IB sídlo světa je problém se zobrazením obyvatel, např. Brémy nebo Řezno. Přitom šablona počet obyvatel v úvodu článků tahá data normálně. A u jiných měst např. Frankfurt nad Mohanem se problém nevyskytuje. Poradí někdo co s tím? Díky, --RomanM82 (diskuse) 28. 12. 2020, 13:51 (CET)Odpovědět

Ahoj, Wikipedie:Pod lípou (technika) bude vhodnější. --Patriccck (diskuse) 28. 12. 2020, 14:26 (CET)Odpovědět
Ahoj, tohle nevypadá na chybu iboxu. Tohle vypadá na ne tak úplně povedený import dat o počtech obyvatel německých měst. --frettie.net (diskuse) 28. 12. 2020, 19:38 (CET)Odpovědět
Ve skutečnosti tam byl červený error, ale ten už jsem opravil. (Je ale fakt, že se objevil jenom tam, kde jsou údaje podobně "povedené"...) --Matěj Suchánek (diskuse) 28. 12. 2020, 20:21 (CET)Odpovědět
Super, nicméně – jsem jako zvědav, jak to budou opravovat. :) fakt jim to nezávidim. --frettie.net (diskuse) 28. 12. 2020, 21:27 (CET)Odpovědět

Předělání stránky Wikipedie:Kontakt

Ahoj, nějakou dobu jsem přemýšlel, co se stránkou Wikipedie:Kontakt: přijde mi ve své současné podobě příliš zdlouhavá na to, aby někomu poskytla rozumnou informaci. Zkusil jsem (podle vzoru Wikipedie:Na en wiki to tak mají) udělat novou verzi, viz Wikipedie:Návrh stránky Kontaktujte nás. Naplnil jsem ji nějakým textem (povětšinou přeložený z enwiki/inspirovaný enwiki verzí), ale v žádném případě netrvám na tom, že to musí být nutně takto.

Rád bych, aby tato stránka nahradila WP:Kontakt, a poskytla komukoli, kdo by o to stál, přehledné informace, co v běžných situacích, se kterými se ne-wikipedista na Wikipedii setká, může udělat.

Jakékoli návrhy jsou vítány, ať už zde, nebo přímo v návrhu (WP:ESO).

Díky, --Martin Urbanec (diskuse) 29. 12. 2020, 23:56 (CET)Odpovědět

Až na to, že ten design se mi vůbec nelíbí, jsem pro. Jen tam nikde nevidím odkaz na FB cswiki, myslím tu skupinu. Hodil by se tam. A ještě někam odkaz na Nadaci? --Ján Kepler (diskuse) 30. 12. 2020, 11:13 (CET)Odpovědět
Pokud FB má být Facebook, tak jsem proti. Wikipedie má propagovat otevřené technologie, nikoliv uzavřené.--Tchoř (diskuse) 30. 12. 2020, 11:35 (CET)Odpovědět
@Ján Kepler Co se vám na něm nezdá? :-) Odkazovat na WMF jako takovou mi nepřijde jako dobrý nápad – na obsahové stížnosti WMF odpovídá standardizovaným dopisem ve stylu „my jen provozujeme servery, obraťte se na komunitu“. Možná tam může být někde odstavec „Pokud chcete věc řešit soudně, obraťte se na právní oddělení WMF“, ale takové situace zas tak často nenastávají, takže nemyslím si, že by to tam bylo vyloženě nutné. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 12. 2020, 14:31 (CET)Odpovědět
Jo, ten link na FB by nebyl špatnej. Wikipedie sice může propagovat otevřené technologie, ale čtenáři je musí používat a to si troufnu tvrdit úplně vždycky neplatí.--frettie.net (diskuse) 31. 12. 2020, 13:36 (CET)Odpovědět
Díky za iniciativu. Také vidím problém v designu, že chybí nějaká koncepce, viz např. ty různé úvodní stránky nápovědy a úvody pro nováčky/studenty/seniory. Což se vlastně týká i koncepce toho, zda to má být jako článek členěný přehled všeho, nebo takováto co nejstručnější kompaktní klikací tabulka (oboje má jistě své pro a proti). --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2020, 11:40 (CET)Odpovědět
@Matěj Orlický Nemyslím si, že stránka by měla obsahovat všechno, to ani není možné – museli bychom do sebe slít všechny nápovědy, informační stránky v JP Wikipedie, a byla by z toho nepřehledná sjetina všeho :-).
Připomínku ke koncepci nechápu – myslíš koncepci této konkrétní stránky, nebo hlubší koncepci „nápovědních“ stránek? --Martin Urbanec (diskuse) 30. 12. 2020, 14:30 (CET)Odpovědět
Tím „všechno“ jsem myslel všechen obsah, co je teď rozdělen do těch několika podstráneček a mohl by jako u současné podoby WP:Kontakty být na jedné stránce bez klikání. Což záleží na přístupu a preferencích, viz např. (trochu jiný případ) diskuse o úvodní str. nápovědy, kdy na jednu stranu stránka výrazně zkracovala na současnou podobu, ale Helena Dvořáková by tam radši viděla kompletní seznam veškeré nápovědy.
Koncepci ano myslím designu nápovědních a podobných stránek, aby vzhled a ovládání atd. bylo jednotné, člověk si připadal jako „doma“ a to mu usnadňovalo orientaci celkově v nápovědě. Teď mi tyto zmiňované úvodní/uvítací ap. stránky připomínají takové maloměstské náměstíčko, kde má každý dům jinou, pěkně namalovanou fasádu, ale za náměstím se ukrývá změť všelijakých šedivých uliček pravidel a klasické nápovědy. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2020, 15:18 (CET)Odpovědět
Nápad se mně líbí. Stránka je přehledná a jednoduchá pro ne-wikipedistu. Proti designu nic nemám. Když bude jiný taky mně asi vadit nebude. Pouze u obrázku mám pocit, že červená vlnovka je hodně podobná písmenu S které používá Seznam.cz. Na této nové stránce Wikipedie:Návrh stránky Kontaktujte nás chybí některé informace, které jsou na WP:Kontakt. Taky by mně zajímalo jak často na odkaz na tuto stánku klikají ne-wikipedisté.--Podroužek (diskuse) 30. 12. 2020, 12:00 (CET)Odpovědět
Můj návrh je skutečně výrazně stručnější, než stávající stránka Kontakt – jak píši v úvodním příspěvku, stránka WP:Kontakt se snaží obsahovat skoro všechno, zatímco můj návrh se snaží pokrýt jen nejčastější situace, poskytnout „první pomoc“, a pro další odkázat na WP:OTRS, kde jsou lidé zvyklí komunikovat s veřejností. Chybí ti v návrhu nějaké podstatné informace?
Co se návštěvnosti týče, ta je vcelku vysoká, kontaktní stránka je navštěvovaná zhruba 170 lidmi denně – pochybuji o tom, že většinu tvoří wikipedisté, jelikož ti už zpravidla vědí, kde se jaké záležitosti řeší. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 12. 2020, 14:28 (CET)Odpovědět
Update je velice vítán, protože současná podoba stránky je skutečně zcela „out“, obsahově i graficky. Ovšem nejsem si jist tím dělením na jednotlivé záložky – zkusil jsem to všechno sloučit a výsledná podoba podle mě není nijak nesrozumitelná nebo nesnesitelně dlouhá. Z obsahového hlediska bych smazal adresu nadace minimálně v souvislosti s „nalezením nepravdivých informací“. Obsah by se měl řešit výlučně veřejně. A vůbec se mi zdá, že té nadace je tam docela dost – chodí Vám málo e-mailů, Martine? :D --Mario7 (diskuse) 30. 12. 2020, 16:40 (CET)Odpovědět
Mým „přehledem všeho“ myšleno Mariovo názorné všechno sloučit. Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2020, 17:25 (CET)Odpovědět
Sloučená podoba není určitě nepřiměřeně dlouhá, ovšem myslím, že dnešní čtenář si spíš přečte jeden dva odstavce textu maximálně (které se ho týkají), a snáz se "vyděsí" z kupy textu, co mu předáme. Ale pokud komunita záložky nevezme, i tak by to bylo zlepšení :). --Martin Urbanec (diskuse) 30. 12. 2020, 18:05 (CET)Odpovědět
To mi přijde škoda chybějící koncepce, že je postup: zkusím si to vypůjčit třeba z enwiki a třeba to komunita vezme (tj. když bude mít pár wikipedistů okolo silvestra příznivou náladu). Dokážu si představit, že bychom měli definované stránky „první linie“, na které se zcela nezkušený uživatel nejčastěji dostane, a jejich podobu, že mají být přehledné, stručné a udělané pomocí záložek, aby se cílový uživatel „nevyděsil z kupy textu“. A ze seznamu těch stránek by možná bylo zřejmé, že na Kontaktech si vlastně zároveň zkoušíme možnou budoucí podobu stránky Potřebuji pomoc, kde „Položit dotaz“ by bylo jen jedeno z tlačítek/odkazů. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2020, 18:43 (CET)Odpovědět
Mně osobně se to takto líbí, je to přehlednější. Záložky jsou dle mě dobré, jak píše výše Martin – nejlepší je přečíst si jen to, co je pro daného člověka důležité. --Patriccck (diskuse) 30. 12. 2020, 18:39 (CET)Odpovědět
Je to pěkný! --frettie.net (diskuse) 31. 12. 2020, 13:36 (CET)Odpovědět

Moravský zemský archiv - odkazy na matriky

Zdravím, dnešním dnem byla spuštěna nová verze ACTAPUBLICA, vzhledem k ukončení podpory FlashPlayeru. Všechny odkazy na prohlížení matrik v Moravském zemském archivu bude potřeba co nejdříve, nejlépe nějakou hromadnou změnou opravit. MZA nabízí převodník starých odkazů na ty nové zde. Společnost Adobe podporuje FlashPlayer pouze do konce roku (pokud nebude nějaká změna). Dnes tedy staré odkazy fungují s možností prohlížení možná naposledy.--Rosičák (diskuse) 31. 12. 2020, 17:05 (CET)Odpovědět

Děkuji. Už se o tom diskutovalo zde. --Radek Linner (diskuse) 31. 12. 2020, 17:14 (CET)Odpovědět
No konečně! :) --frettie.net (diskuse) 31. 12. 2020, 18:25 (CET)Odpovědět

SDC

Zdravíčko, co je to SDC copyright license?

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Creative_Commons_CC0_1.0_Universal_Public_Domain_Dedication_missing_SDC_copyright_license

To je zase nějakej úřední wikišiml, nebo oč jde? --GALAXY 2018 A7 (diskuse) 2. 1. 2021, 14:19 (CET)Odpovědět

@GALAXY 2018 A7: SDC jsou „Structured Data Commons“, tedy strukturovaná data uložená na Commons, podobně jako na Wikidatech. Co se týče smyslu té kategorie, tak ten také nechápu – ale starosti bych si kvůli tomu nedělal. Obecně ty SDC jdou dost mimo komunitu Commons a vztah valné části správců vůči nim je rezervovaný až nepřátelský. — Draceane diskusepříspěvky 2. 1. 2021, 14:32 (CET)Odpovědět
Víš... mám takovou zkušenost, že v čím menším množství "organizačních" kategorií moje soubory jsou, tím lépe. Už vidím zase nějakého snaživce, co si řekne "to je nějaký divný, raději to navrhnu na smazání, ať na nás nepošlou NAVY SEALS. --GALAXY 2018 A7 (diskuse) 2. 1. 2021, 14:41 (CET)Odpovědět
Jasně, to chápu. Řekl bych, že je to v té kategorii, protože jsi to označil jako CC-0 a ještě to neprojel bot, aby údaje o licenci převedl do SDC. Viz u mé poslední fotky – udělá to řekněme do dne. Kdyby to tam bylo i zítra, napiš. — Draceane diskusepříspěvky 2. 1. 2021, 15:00 (CET)Odpovědět
Děkuji za nabídnutou pomoc... --GALAXY 2018 A7 (diskuse) 2. 1. 2021, 15:02 (CET)Odpovědět

Znak obce Hostim

Díval jsem se na znak obce Hostim a zdá se mi, že ačkoliv znak užívají i na webových stránkách, podle REKOSu oficiálně udělen nebyl. Nebo se pletu? Jak ale teď postupovat – odstranit z článku, smazat z Commons, protože nejde o PD-CZGov? — Draceane diskusepříspěvky 6. 1. 2021, 17:18 (CET)Odpovědět

Myslím že se jedná o znak historický, viz zde. Jestli byl nebo nebyl udělen PSP je z hlediska zákona 121/2000 irelevantní.--RomanM82 (diskuse) 6. 1. 2021, 17:28 (CET)Odpovědět

Pojmenovávání článků o leteckých neštěstích

Zdravím, rád bych inicioval diskusi nad změnou pojmenovávání leteckých nehod. Pamatuju si, že už jsem tuto debatu někde nakousl, ale už si nevybavuju kde a s kým přesně, už je to dlouhá doba.

Současný systém pojmenovávání leteckých nehod je pravděpodobně převzat z en.wiki, ale v prostředí cs.wiki nedává smysl. Články se pojmenovávají podle identifikace letu (například Let Indonesia AirAsia 8501), zatímco všechny ostatní události včetně havárií ostatních dopravních prostředků se na cs.wiki pojmenovávají způsobem "co v kde (kdy)" (například Sestřelení bombardéru City of Savannah 5. března 1945, Nehoda autobusu v Chorvatsku 2012, Útok kamionem v Jeruzalémě (leden 2017)). Pro normálního člověka je způsob Let Indonesia AirAsia 8501 zcela nesrozumitelný a je to celkově kocept, který jde zcela proti očekávatelnosti. Zkuste si vyhledat nějakou konkrétní nehodu v této kategorii - bez rozklikávání nemožné, nikdo si nepamatuje, jestli měl let v Paříži v roce 1989 číslo 8405 nebo 8571 nebo jaké byl společnosti. Možná odborníci, ale těm není primárně obecná encyklopedie určena.

S tím souvisí také problém, že v Wikipedie:Název článku zcela chybí kapitola o pojmenovávání událostí, která by se mohla na základě této diskuse také doplnit.

Osobně tedy navrhuju sloučit letecké havárie na jednotný formát se všemi ostatními událostmi (Let Sriwijaya Air 182 >>> "nehoda indonéského letadla (2021)") a přidat kapitolku do Název článku. --Palu (diskuse) 10. 1. 2021, 11:01 (CET)Odpovědět

Částečně se to překrývá s mým #Zápis_letopočtových_rozlišovačů_v_názvech_článků_a_kategorií, i ve vašich příkladech se s časovým údajem zachází ledabyle a nečesky. Na "kdy" se nedá česky odpovědět "2012", ale "v roce 2012" nebo "v lednu 2012" nebo "1. ledna 2012", na wikipedii se to dá vložit do rozlišovače (2012), takže "Nehoda autobusu v Chorvatsku 2012" je prostě nevhodné. Takový "Zlatý slavík 2012" je v pořádku, protože to není odpověď na otázku "kdy", ale "který ročník" nebo přímo součást názvu předem plánované akce, na rozdíl od nehod autobusů.Chrzwzcz (diskuse) 10. 1. 2021, 11:36 (CET)Odpovědět
Což je ale v téhle debatě podružné, protože se to netýká podstaty. --Palu (diskuse) 10. 1. 2021, 12:30 (CET)Odpovědět
V Wikipedie:Název článku zcela chybí kapitola o pojmenovávání událostí. To by mělo vyřešit podstatu obojího. Zkusil jsem namátkou Let Lion Air 610 a interwiki to taky označují jako nehodu letu 610, nehledě na to, že to na první pohled nic moc neřekne. A pokud bychom to právě chtěli přejmenovat, nastoupí můj problém: jak udávat letopočet, aby se rozhodlo mezi několika podobně obecně pojmenovanými nehodami. --Chrzwzcz (diskuse) 10. 1. 2021, 12:41 (CET)Odpovědět
Já navrhuji změnit formát z formátu Let Sriwijaya Air 182 na formát "nehoda indonéského letadla (2021)". Podle mě je tvar rozlišovače podchycen ve Wikipedie:Rozlišovač, takže bych tím tuhle debatu příliš nezatěžoval a pokud, tak spíš až po tom, až se rozlouskne, jestli je souhlas s návrhem celkově změnit ten koncept pojmenovávání. --Palu (diskuse) 10. 1. 2021, 12:55 (CET)Odpovědět
Nehoda, pád, katastrofa, zmizení... Na jednu stranu železniční nehody (nebo útoky a havárie autobusu) mají takový navrhnovaný obecný přebásněný systém pojmenování. Na druhou stranu interwiki u letadlových neštěstí taky popisují přímo konkrétní let. Asi je číslo letu letadla důležitější a známější než číslo spoje železničního apod. --Chrzwzcz (diskuse) 10. 1. 2021, 13:05 (CET)Odpovědět
Je jedno, jestli nehoda nebo katastrofa. Jde o to, aby to bylo podle názvu dohledatelné a identifikovatelné. Ne každá jinojazyčná WP používá náš formát, jiné používají například Katastrofa Boingu 737 u Jakarty (2021). A i kdyby všechny WP světa používaly náš formát, tak to samo o sobě není argument, maximálně indicie. --Palu (diskuse) 10. 1. 2021, 13:12 (CET)Odpovědět
No tak můj názor asi už padl - za mě jsem v tomhle zdrženlivý. Teď je to systematické a ve shodě s interwiki, ač mírně neproniknutelné kdy a komu se ta nehoda stala. A to přesto, že "Let Sriwijaya Air 182" zní na první pohled jako článek o pravidelné letecké lince a ne o nehodě. Nebo můžu zkusit navrhnout "Nehoda indonéského letadla Sriwijaya Air 182 (2021)", kde pro odborníky je "Sriwijaya Air 182", pro laiky "Nehoda indonéského letadla (2021)", i když přiznávám že dohromady už je to překonkretizované, jako by snad v jiných letech taky měl nehodu zrovinka Sriwijaya Air 182. --Chrzwzcz (diskuse) 10. 1. 2021, 13:21 (CET)Odpovědět
Tak já ten problém s nekonzistencí a neočekávatelností názvu zkusím ještě ukázat na průřezu různými událostmi:
Teroristický útok v Nice 2020
Zemětřesení v Egejském moři 2020
Požár panelového domu v Bohumíně 2020
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Výbuch v bejrútském přístavu 2020
Sucho v Česku 2014–současnost
Intenzivní bouřky v Evropě 6. až 10. července 2019
Tsunami v Sundském průlivu 2018
Hurikán Michael (2018)
Pandemie covidu-19 v Česku
Železniční nehoda u Českého Brodu
Sestřelení bombardéru City of Savannah 5. března 1945
Nehoda autobusu v Chorvatsku 2012
Potopení francouzské floty v Toulonu
atd..
A teď Let Malaysia Airlines 17 alias Sestřelení malajského letadla nad Ukrajinou (2014)
Kdyby to měl být problém jen té nekonsistence názvů, tak budiž, ale je to problém ve vyhledávání jak v okénku s lupou, tak v kategorii. Název by měl být především funkční, což tady platí jen pro naprosté odborníky. Očekávatelnost a dohledatelnost pro obyčejné smrtelníky nulová. Takže na základě čeho byste byl rád zdrženlivý? Na základě toho, že to je sladěné mezi sebou? To bude i po případné přeorganizaci, takže? --Palu (diskuse) 10. 1. 2021, 14:15 (CET)Odpovědět
Vždyť už jsem říkal: Názvy JSOU konzistentní, v rámci subžánru letecké (!) nehody. Že to není konzistentní napříč jakýmikoliv událostmi, no to není a v tom jsem zdrženlivý něco měnit, třeba (!) to u těch leteckých nehod má nějaký hezký specializovaný důvod, možná ne, ale ladí to s interwiki. Jestli chcete delší seznam, sepisoval jsem ho právě pro zmiňovanou kapitolu o letopočtech a tady je. --Chrzwzcz (diskuse) 10. 1. 2021, 16:02 (CET)Odpovědět
Jak to může ladit s interwiki, když ta je v tom nejednotná? A navíc už jsem říkal, že interwiki není argument. Takže raději bych, kdybyste argumentoval nějak věcně, třeba právě tím, jaký má důvod současný stav. --Palu (diskuse) 10. 1. 2021, 17:05 (CET)Odpovědět
Prokliknul jsem si pár článků o leteckých (!) nehodách a viděl jsem stejný systém pojmenování jako u nás pro letecké (!) nehody. Za kompletní shodu do posledního článku neručím, prostě zdá se býti konzistentní, i když se podaří nakonec vyštrachat nějakou výjimku, která to nedodržela jak na interwiki tak u nás pro letecké (!) nehody. Já nahoře řeším téma letopočty, v tom systém není, takže je to zjevně špatně. Tady řešíte pojmenovávání leteckých nehod, systém v tom JE, takže proto jsem zdrženlivý. A kvůli tomu nemusím poslouchat, že vám to nepřijde věcné. --Chrzwzcz (diskuse) 10. 1. 2021, 17:45 (CET)Odpovědět

Já s tím návrhem souhlasím. Třeba když kouknu na letecké nehody v Rusku, tak z Letecká havárie v Jaroslavli v roce 2011 nebo Havárie Tu-154 u Smolenska hned vím, oč jde. Kdyby tam byla nějaká čísla letů, tak se nechytám. Kombinace místa a roku poslouží lépe než číslo letu. --Tchoř (diskuse) 10. 1. 2021, 17:21 (CET)Odpovědět

Také se základní myšlenku souhlasím. Pojmenování s číslem letu může být jako přesměrování a klidně může být i nějak kategorizováno (např. Kategorie:Letecké nehody dle čisel letu) . JAn (diskuse) 10. 1. 2021, 21:48 (CET)Odpovědět

To je dobrý nápad, tím by se vlastně zachoval stávající systém, jen by se odsunul na druhou kolej ve prospěch standardu. --Palu (diskuse) 11. 1. 2021, 15:51 (CET)Odpovědět

Celé téma pojmenovávání událostí, zejména nehod (Nehody) a katastrof (Katastrofy) včetně leteckých neštěstí, by si zasloužilo ŽOK. Jeho závěrem by měl být alespoň základní návod, jak postupovat při tvorbě názvu událostí – použití roků, dat obecně, rozlišovačů, slovosledu. Druhou variantou je přímo vypracovat wikistránku a návrh nechat projít komunitu. Toto je věčné téma, které se opakovaně vrací a vracet bude. --Kacir 11. 1. 2021, 00:13 (CET)Odpovědět

Myslím, že standardizace tohoto charakteru by byla jedině přínosem. Není podle mě nutné to spojovat se změnou systému pojmenování leteckých nehod, na druhou stranu když už by se to přejmenovávalo, tak by samozřejmě bylo lepší to přejmenovat napoprvé správně. Každopádně ten ŽoK bych nerad zatěžoval tímto v podstatě nesouvisejícím bodem a konsensus pro přejmenování leteckých nehod je potřeba hledat v oddělené diskusi, protože formát zápisu s tím souvisí jen podružně a jen bychom se do toho zamotali. Navrhuji, abychom tady dojednali konsensus k přesunu, počkali na výsledek ŽoKu o formátu zápisu událostí obecně a samotný přesun realizovali až nakonec. --Palu (diskuse) 11. 1. 2021, 15:51 (CET)Odpovědět
Podle mě bude stačit projít a popsat současný stav než vymýšlet ŽOKem něco úplně nového. Zdá se, že problémy jsou jen u leteckých katastrof (neproniknutelný název letu jako název článku) a u letopočtů - 2021 - roku 2021 - v roce 2021 - (2021). Jinak by mělo stačit hodit na papír pár existujících příkladů za každý typ události. A narovnat pár výjimek, které z toho vybočují. Ano, současný stav vzít jako základ, nezačínat zcela od nuly. --Chrzwzcz (diskuse) 11. 1. 2021, 10:36 (CET)Odpovědět
Už tady zaznělo, že současný stav je špatně. --Palu (diskuse) 11. 1. 2021, 15:40 (CET)Odpovědět
Nejednost tvorby názvů zde máme (Útok dodávkou v Londýně (červen 2017) vs. Teroristický útok v Londýně v červnu 2017 / Požár skladů v Hostivaři (2018) vs. Lesní požáry v Kalifornii 2018). U článků se opakovaně vedou diskuse o vhodné variantě, takže alespoň základní pravidla pojmenování, kdy používat rozlišovače, měsíce, roky, ev. zmínky vhodnosti termínů, bych na způsob Naming conventions (events) přivítal.--Kacir 11. 1. 2021, 17:13 (CET)Odpovědět
Tak jen letopočet je nevhodný, tak čeština nefunguje, musí se říct "v roce", "roku", nebo schovat do rozlišovače. Fakt je, že ty požáry patří mezi nejvíc nesjednocené. Pak jsou články souhrnné, které popisují více jevů ve stejný rok, jako Povodeň v Česku 2010 ke kterým by se mělo možná přistupovat jinak. IMHO tak: Povodeň v Horní Dolní (2010), Povodně v Kotěhůlkách (2010) a pak: Povodně v Česku v roce 2010. --Chrzwzcz (diskuse) 11. 1. 2021, 17:21 (CET)Odpovědět

Taky souhlasím se základní myšlenkou a návrhem, tedy preferenci očekávatelnosti. A také, aby to bylo, pokud jde, v češtině dávalo smysl. --Pavouk (diskuse) 11. 1. 2021, 11:28 (CET)Odpovědět

K prvotnímu návrhu bych dodal, že rozdíl leteckých nehod oproti všem ostatním událostem může spočívat právě v tom, že lety mají globálně takovéto jednoznačné rozlišení, proto i název článku zahrnující označení letu je jednoznačný. Je v tom obecně uznávaný systém. To pro různé autobusy, vlaky a jiné nehody může platit stěží, proto se tento jednoznačný systém nedá dost dobře aplikovat na ty ostatní události.

Pokud už by se mělo nějak systematicky opouštět dobře zavedený letecký systém ve prospěch jiného, plně podporuji Kacirovu připomínku, že by bylo záhodno postupovat formou ŽOKu tak, aby se nejprve trochu ujasnil celkový systém pojmenovávání těchto článků o událostech. Zrovna aktuálně jsme měli diskusi i kolem útoku na Kapitol. Obecně vzato souhlasím např. s námitkou, která už tu zazněla, vůči nehezkému pojmenovávání letopočtem, což je také jakýsi přístup přebíraný z enWiky, který IMHO v prostředí češtiny nepůsobí dobře. Takže by bylo záhodno to trochu ujasnit a pohledat vhodný formát. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2021, 12:21 (CET)Odpovědět

Snad by mohla být shoda na obecném tvaru "co kde kdy", nebo chcete-li "<Druh/typ události> <údaj o místě> <údaj o datu>", kterému asi většina uvedených příkladů vyhovuje (do toho se vejde i "Havárie letu ABC nad Tramtárií v roce XXXX"). Pak by se šlo posunout a dál se bavit o tom, jak by měly vypadat jednotlivé části. --Xyzabec (diskuse) 11. 1. 2021, 13:30 (CET)Odpovědět

co se přihodilo - komu/čemu se přihodilo - kde se to stalo - kdy se to stalo, povinné jen "co", ostatní podle toho, aby se nepletlo s jinými událostmi --Chrzwzcz (diskuse) 11. 1. 2021, 13:43 (CET)Odpovědět
Pokud byse mely letecke nehody/katastrovy/udalosti prejmenovavat, tak jsem pro, aby v nich cislo letu zustalo zachovano (to "Havárie letu ABC nad Tramtárií v roce XXXX" mi zni celkem prijatelne). Nicmene k vyse uvedenym prikladum: "nehoda indonéského letadla (2021)" - vzhledem k tomu, jak casto to indoneskym aerolinkam pada (ci je sestreleno) mi prijde optimisticke takhle v lednu cekat, ze tohle je jediny pripad za tenhle rok; "Sestřelení bombardéru City of Savannah 5. března 1945" - tady se jedna o sestrel jednoho bombarderu z celeho svazu; samotny let City of Savannah nemel zadne pridelene cislo (naopak nevidim problem v tom, to pridelene cislo letu pouzivat tam, kde existuje); "Hurikán Michael (2018)" - podle argumentace vyse je tohle spatny nazev (nikdo si nepamatuje jmena hurikanu, stejne jako si nepamatuje jmena letu...) a melo by to byt neco jako "Hurikan na Floride (2018)" - taky vam to prijde divny ten clanek takhle prejmenovat? Zatim, --Ozzy (diskuse) 11. 1. 2021, 13:57 (CET)Odpovědět
Pojmenované přírodní úkazy versus pojmenované letecké linky? Rozdíl. Hurikán bych nechal, i když zobecňovat se dá u všeho a oprostit se od pojmenovaných událostí a přepisovat je na obecný název, jako Válka odehrávající se po celém světě v letech 1914 až 1918. Chrzwzcz (diskuse) 11. 1. 2021, 14:25 (CET)Odpovědět
Čísla letů a jména společností by mohla být formou přesměrování, jak psal JAn, protože pro lidi, kterým je obecná encyklopedie určena, nemají tyto údaje žádnou hodnotu a jen by to mátlo. JAnem navržené přesměrování s kategorizací by umožnilo ponechat i stávající systém, jen by se kvůli očekávatelnosti upřednostnil systém pro události standardní. Jinak pokud jde o pád v lednu a v jiném měsíci téhož roku, tak to řešíme standardně rozlišovačem (leden 2021) - např. Zemětřesení na Jávě (květen 2006) a Zemětřesení na Jávě (červenec 2006). --Palu (diskuse) 11. 1. 2021, 15:45 (CET)Odpovědět

Ahoj! Je nekde nejake vysvetleni, co znamena nove logo ceske Wikipedie (takovy ten dort)? Na nem je akorat "Navstivit hlavni stranu". Zatim, --Ozzy (diskuse) 11. 1. 2021, 13:19 (CET)Odpovědět

Pravda, to asi trochu chybí. Spravil by to třeba banner s odkazem sem? Nebo někoho napadá jiná vhodná forma? Odkaz ze samotného loga by asi neměl vést na stránku na Metě, to by bylo až moc nezvyklé a uživatelsky matoucí. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2021, 13:23 (CET)Odpovědět
Banner IMO ne, ten by se musel zobrazovat vždycky, a už takhle máme bannerů spíš víc než míň :/. Ale dočasná změna tooltipu je dobrý nápad, což už se stalo (viz níže). --Martin Urbanec (diskuse) 11. 1. 2021, 13:49 (CET)Odpovědět
@Ozzy Ahoj, „Navštívit Hlavní stranu“ se zobrazí po najetí myší i na starém logu, to se nezměnilo. Dočasně se změnilo logo, neboť Wikipedie brzy oslaví dvacáté narozeniny. Bylo nasazeno dle konsenzu výše. S pozdravem --Patriccck (diskuse) 11. 1. 2021, 13:24 (CET)Odpovědět
Jak to funguje je asi v poradku (a ze to funguje porad stejne), jen me zarazilo, ze se zmenilo logo, ale nikde k tomu neni prave ani ten banner, nebo neco, co to ma byt. --Ozzy (diskuse) 11. 1. 2021, 13:28 (CET)Odpovědět
A je pravda, že by se asi hodilo upřesnit, že Wikipedie slaví dvacet let. Text mohou (dočasně) změnit správci na této stránce, takže kdyby zde byl konsenzus, tak to klidně změním třeba na: „Wikipedie slaví 20. narozeniny od založení. Kliknutím se dostanete na hlavní stranu.“ --Patriccck (diskuse) 11. 1. 2021, 13:29 (CET)Odpovědět
Jo, to je imho dobry napad. --Ozzy (diskuse) 11. 1. 2021, 13:34 (CET)Odpovědět
Souhlasím, chtělo by to k tomu logu alespoň nějaké základní vysvětlení. --David V. (diskuse) 11. 1. 2021, 13:42 (CET)Odpovědět
Ano, vysvělit co ta dortopedie má znamenat. Buď přímo do obrázku, nebo při najetí/kliknutí na logo. --Chrzwzcz (diskuse) 11. 1. 2021, 13:45 (CET)Odpovědět
Do obrázku už rozhodně nic necpat. Je tam dvacítka a W. Jeho podoba už byla prodiskutována v dostatečném předstihu. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2021, 15:15 (CET)Odpovědět
Taktéž souhlasím. a změnil jsem :). Revertujte s odvahou, pokud se někomu nezdá. --Martin Urbanec (diskuse) 11. 1. 2021, 13:47 (CET)Odpovědět
"20. narozeniny" by mělo být dostačující, "narozeniny od založení" je trochu nadbytečné, možná tak ještě "20. výročí založení" by dávalo smysl. Od čeho jiného by se měly počítat narozeniny než od "narození", tedy od založení? Pokud je potřeba ujasnit, že jsou to narozeniny samotné Wikipedie, a ne někoho jiného, stačila by formulace "své 20. narozeniny". --Bazi (diskuse) 11. 1. 2021, 15:15 (CET)Odpovědět
Přesně, „20. narozeniny“ nebo „20 let od založení“. Spojení „20. narozeniny od založení“ je zbytečně složité a nehezky znějící. Mohu-li prosit, Martine a Patriku, trochu to zjednodušte, nejlépe v souladu s Baziho návrhem (ke kterémuž variantu se mimochodem kloním i já). Díky --Mario7 (diskuse) 11. 1. 2021, 15:38 (CET)Odpovědět
Mario7, jsi správce, tak příště se neboj ESO :-). Upravil jsem, případné další námitky jsou vítány. S pozdravem --Patriccck (diskuse) 11. 1. 2021, 15:43 (CET)Odpovědět
@Patriccck:Jasně, technická práva na to mám, ale říkal jsem si, že nemusím být všude :). Díky! --Mario7 (diskuse) 11. 1. 2021, 15:46 (CET)Odpovědět

@Martin Urbanec: Martine, co je špatně, když ten dort nevidim? :) (Novej vzhled?) https://prnt.sc/wmnoyu --frettie.net (diskuse) 13. 1. 2021, 15:45 (CET)Odpovědět

@Frettie: Přesně, novej vzhled :). Teoreticky by šlo udělat speciální dort bez textu, a dočasně přepsat příslušnou část loga (globus), ale řekl jsem si, že vzhledem k tomu, že většina lidí to nepoužívá, že to na těch pár dnů nemá smysl. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2021, 18:58 (CET)Odpovědět

Jména, názvy

Ahoj všichni, chtěl bych upozornit na jeden problém, na který narážím stále častěji a to sice "počešťování" názvů. Není to ovšem problém jen zde na wikipedii, ale i v mapách atd. například, název hlavního města Polska: správně - Warszawa, ovšem po našem je to Varšava. ještě horší je to s jmény lidí ze zahraničí například - Serena Williams - zaměněno na Serena Wiliamsová. Takže tímto prosím alespoň tu hrstku lidí co tu editují Wikipedii, aby na toto téma nezapomínali. Děkuji a přeji hezký den. 87Tomáš87 (diskuse) 13. 1. 2021, 11:05 (CET)Odpovědět

Pokud se tyto "problémy" vyskytují i mimo Wikipedii v českých zdrojích, pak je všechno v pořádku, českou Wikipedii v češtině píšeme podle českých zdrojů a českých pravidel pravopisu. Jméno Warszawa čeština nepoužívá, proč by jej měla používat Wikipedie psaná v češtině? (Ne, směrovky na silnici nejsou důkaz) --Chrzwzcz (diskuse) 13. 1. 2021, 12:16 (CET)Odpovědět
Mně nejde o to, aby Wikipedie používala pouze originální názvy, ale asi bych to viděl tak, jak napsal kolega JAn Dudík. --87Tomáš87 (diskuse) 13. 1. 2021, 22:27 (CET)Odpovědět
Ano, a přesně tak se na Wikipedii postupuje (je to tak i ve zmiňovaných článcích, navíc i s příslušným přesměrováním). Takže jsme se tady hezky shodli a další debata je bezpředmětná, proto si ji dovoluji ukončit. — Draceane diskusepříspěvky 13. 1. 2021, 22:39 (CET)Odpovědět
Exonyma nejsou problém, ale jev, který je potřeba znát a na Wikipedii správně aplikovat. Problémem se to stává až tehdy, když to někdo za problém považuje a zároveň považuje Wikipedii za nástroj, kterým by se to mělo napravovat. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 1. 2021, 12:19 (CET)Odpovědět
Pohledy wikipedistů na problematiku jsou různé, ale ano, nemělo by se zapomína uvádět v článku jak origiální, tak počeštěný název. A totéž u osob - uvádět přechýlenou i originální podobu. Zbytek už by byl jen píchní do vosího hnízda. --JAn (diskuse) 13. 1. 2021, 13:57 (CET)Odpovědět
Ahoj, k té Varšavě: máme tady závazné pravidlo Pravopis (IJP) a následně doporučení Název článku. K Sereně: Pročtěte si tohle a tohle. S pozdravem --Patriccck (diskuse) 13. 1. 2021, 14:52 (CET)Odpovědět

Není třeba dále rozebírat a potenciálně rozdmýchávat spící spory, proto:

STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

— Draceane diskusepříspěvky 13. 1. 2021, 22:39 (CET)Odpovědět

Překlady stránek

Hezký den, chtěl bych se zeptat, jak tu vytvořím překlad nějaké určité stránky? Založil jsem stránku o jméně Spytihněv, a chtěl bych i o Spytimírovi, ale nevím, jak vytvořit překlady, jako např. do angličtiny atd., díky moc.