Sucho v Česku 2014–současnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sucho v Česku od roku 2014 do současnosti je nejvýznamnější sucho v historii ČR v záznamech[P 1] doprovázené navíc významně vyššími teplotami, které jsou důsledkem probíhající klimatické změny, jak zmiňuje např. bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka.[1] Zatímco v letech 2014, 2016 a 2017 se dá zhodnotit pouze jako mírné[zdroj?] (96, 93 a 100 procent ročních srážek podle průměru z let 1981 – 2010), v letech 2015 a 2018 bylo sucho velmi silné (78 a 76 procent srážek), nejen v ČR, ale i okolních státech. Zatímco dlouhodobý průměrný roční srážkový úhrn za období 1981–2010 je 686 mm srážek, v období 2014 až 2018 spadlo ročně jen 598 mm srážek (86 procent).

Dopad[editovat | editovat zdroj]

2018[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Sucho a teplo v Evropě 2018.

Následky sucha se na území ČR projevily výrazným poklesem hladin řek a zdražením některých potravin.[zdroj?] Škody v českém zemědělství byly odhadnuty na 11 až 12, v Polsku 11, a v Německu 17 miliard Kč.[2][3] Na jihu a jihozápadě Moravy v řekách a rybnících též uhynulo mnoho ryb.[zdroj?]

2019[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Sucho a teplo v Evropě 2019.

Proti předchozímu roku přišlo sucho vysokých stupňů už o měsíc dříve, v dubnu. Hladina spodních vod byla v roce 2019 už ve výrazném deficitu oproti normálu a obnovení by mohlo trvat i několik let. Do stovek obcí se musela dovážet voda a zdroje z mělké podzemní vody byly ohroženy.[1]

Kvůli srážkově chudému období od 20. března do 20. dubna, kdy průměrně spadlo jen 6 mm srážek, se v dubnu vyskytlo dvojnásobné množství požárů než je obvyklé.[4] Podle satelitních údajů je Česko vedle Polska jednou z nejzasaženějších oblastí probíhajícího období sucha v Evropě.[5]

Největší požáry za duben 2019
Datum Místo rozloha škoda
17.4. poblíž Kostelce, Plzeňský kraj 4 ha ?
19. – 20.4. Středočeský kraj 5 ha ?
20.4. Orlické hory 2,5 ha 10 000 Kč
22.4. poblíž vrchu Krkavec, Plzeňský kraj 12 ha 2 000 000 Kč[6]

V dubnu uváděli zemědělci, že kvůli extrémnímu nedostatku srážek během 5 týdnů docházelo k tomu, že plodiny vůbec nevzcházely nebo zasychávaly, a to včetně méně náročné vojtěšky nebo trávy. 21. dubna už ve třetině republiky platily dva nejhorší ze šesti stupňů sucha a 99 % území bylo postiženo aspoň nějakým stupněm sucha. Nejhorší stav byl na střední a jižní Moravě, v části Moravskoslezského kraje, v Polabí a Poohří. Nejmírnější sucho panovalo jihozápadně od Prahy a na velmi malých oblastech jižních Čech či jižní Moravy.[1]

Na konci června přišla ze severní Afriky do celé Evropy vlna veder a v Česku padaly teplotní rekordy. Vzduch byl tak suchý, že se při přechodu studené fronty 27. června v Česku nevytvořily obvyklé bouřky. Teplota v Doksanech (Ústecký kraj) se vyšplhala až na 38,9 °C, což je nový červnový rekord pro ČR. Oproti časům před 30 až 60 lety se změnil model léta – dříve červny zaznamenávaly spíše nižší teplotu a teplé léto přicházelo až po nich v červenci a srpnu. V současnosti ale přichází vlny veder čím dál častěji rovnou v červnu.[7] 28. června byl ve Francii stanoven nový teplotní rekord, 46,0 stupně, který překonal dosavadní rekord z roku 2003 o 1,9 stupňů.[8]

Za prvních 6 měsíců činí odchylka teploty +1,6 °C. Spadlo 97,5 % průměrných srážek (odchylka od normálu 1981–2010).

V červenci už vykazovalo extrémní a výjimečné sucho měřené metodou projektu InterSucho[P 2] 63 % republiky – téměř celé Čechy a severovýchodní Morava. Zemědělci očekávali snížení výnosů v závislosti na regionu mezi 10 a 30 % hlavně u obilovin, řepky a okopanin. Riziko extrémního poškození suchem a ztráty výnosů vyšší než 40 % zemědělci očekávali v okresech Litoměřice, Louny, Most, Benešov a Plzeň-jih, těžké poškození a ztrátu 30 až 40 % očekávaly okresy Chomutov, Plzeň-sever, Kladno, Příbram, Tábor, Praha-východ, Trutnov, Rychnov nad Kněžnou, Pardubice, Bruntál a Znojmo.[9] Sucho bylo fatální i na Krkonoších, jejichž lesy ohrožovaly požáry i rozrůstající se kůrovcová kalamita, vzácná rašeliniště měla nedostatek vody a nedostatek vody byl i v tekoucích vodách – prameny slábly a přestávaly téct i některé potoky. Náměstek ředitele Krkonošského národního parku Václav Jansa k tomu uvedl, že je potřeba lesy přeměnit na odolnější vícevrstevné a druhově rozrůzněné, které budou lépe čelit třeba kůrovci.[10]

Požár strniště poblíž Chocova v Jihočeském kraji (26.7.) zasáhl plochu 20 ha a způsobil škody v hodnotě zhruba 450 000 Kč. Ve stejný den v Moravskoslezském kraji požár pole způsobil škodu 40 000 Kč, když zasáhl 8 ha.

2020[editovat | editovat zdroj]

V Česku od roku 2014 kumulativně chybí zhruba rok srážek.[11] Například pro povodí Labe v ČR o rozloze 50 tisíc km² to představuje deficit přes 30 miliard tun vody ze srážek za 5 let. Ovšem nedostatek vody v krajině je ve skutečnosti menší. Dlouhodobý průměrný odtok Labe 313 m³/s[12] představuje běžně ztrátu 50 miliard tun vody za 5 let. Ovšem průtoky řek jsou v posledních letech silně podprůměrné,[13] takže i ztráta vody odtokem z krajiny je značně menší.

Sucho a ranní mrazíky z jara způsobily na úrodě značné škody. V červnu spadlo velmi nadprůměrné (180 % červnového normálu)[14] množství srážek (ovšem jen malý díl ročního průměru), které výrazně zlepšilo stav sucha. Půda je po nich vodou nasycená na většině území ČR a vyskytují se povodně.[15]

V říjnu se na Moravě a ve východních Čechách vyskytly významné a plošné povodně. V reakci na tuto událost se index SPEI-24, který hodnotí závažnost sucha, v Česku dostal po 6 letech nad hranici 0, což indikuje konec suché epizody a začátek vlhké. Je však nutné podotknout, že index je jen lehce nad hranicí nuly a může opět klesnout do záporných hodnot značících sucho.

Srážky za rok 2020 nakonec byly 111 % srážkového normálu.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dosud nejdelší historická sucha trvala dle údajů ČHMÚ maximálně 3 roky.[1]
  2. Projekt InterSucho určuje stupeň sucha jako poměr aktuální nasycenosti půdy do jednoho metru a průměru nasycenosti v tomto období za léta 1961 až 2010; stupnice má 6 stupňů[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d jh. Sucho se stupňuje a voda dochází. Situace je výjimečná, varuje ředitel ČHMÚ. ČT24.cz [online]. 2019-04-25 [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. 
  2. Sucho způsobilo škody za 11 až 12 miliard, potravin mohou podražit, říká ministr. Aktuálně.cz. 2018-09-22. Dostupné online [cit. 2018-11-24]. (česky) 
  3. Sucho v Česku po čtyřech letech už zasahuje do produktivity a stability systému. Aktuálně.cz [online]. 2018-12-19 [cit. 2018-12-24]. Dostupné online. (česky) 
  4. Kvůli suchu hrozí v celém Česku požáry. Praha zakázala kouření i ohně v parcích a zahradách. ČT24.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  5. kar. Riziko požárů je v Česku jedno z nejvyšších v Evropě, ukazují družice. ČT24.cz [online]. 2019-04-23 [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 
  6. TELEVIZE, Česká. Na kraji Plzně vzplál les, plameny zasáhly dvanáct hektarů. ČT24 [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (česky) 
  7. KRUTILEK, Ondřej. Vzduch z Afriky je tak suchý, že silné bouřky nepřijdou, říkají meteorologové. iDNES.cz [online]. 2019-06-26 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. 
  8. TELEVIZE, Česká. Ve Francii padl absolutní teplotní rekord, na jihu země naměřili 45,8 stupně Celsia. ČT24 [online]. [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b tev. Extrémní sucho je na polovině území Česka a bude se dál šířit. ČT24.cz [online]. 2019-07-08 [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. 
  10. Sucho je pod krkonošskými horami fatální, prameny slábnou, říká Jansa ze Správy KRNAPu. ČT24.cz [online]. 2019-07-11 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. 
  11. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-v-cesku-chybi-az-rok-deste-tady-jsou-duvody-proc-se-voda-ztraci-108356 - Fakta: V Česku chybí až rok deště. Tady jsou důvody, proč se voda ztrácí
  12. http://www.pmo.cz/download/01.3-2018-02-20-hosp.s-omezenymi-vod.zdroji-prezentace.pdf - Hospodaření s omezenými vodními zdroji, Dr. Ing. Antonín Tůma
  13. https://www.nase-voda.cz/stavy-vody-na-rekach-v-plzenskem-kraji-jsou-velmi-podprumerne/ - Stavy vody na řekách v Plzeňském kraji jsou velmi podprůměrné
  14. http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky# - Územní srážky v roce 2020
  15. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/puda-je-nasycena-s-dalsimi-desti-prijdou-znovu-povodne-110989 - Půda je nasycená. S dalšími dešti přijdou znovu povodně
  16. http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky# - Územní srážky v roce 2020

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]