Tsunami v Sundském průlivu 2018

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tsunami v Sundském průlivu 2018
Zasažené pobřeží v provincii Banten
Zasažené pobřeží v provincii Banten
StátIndonésieIndonésie Indonésie
MístoSumatra (jih), Jáva (západ)
Druh událostiTsunami vyvolaná sesuvem
Datum22. prosince
Čas21:27 místního času
Příčinasopečná erupce a submarine landslide
Zemřelých437
Zraněných14 059
Pohřešovaných25
Souřadnice
Sunda strait map v3.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tsunami v Sundském průlivu 2018 vznikla v Indonésii dne 22. prosince v 21:27 místního času (15:27 času středoevropského). Vyvolal ji sesuv sopečného kužele do moře, který následoval po erupci sopky Anak Krakatau. Ta se nachází v průlivu mezi ostrovy Sumatrou a Jávou. Pětimetrovou vlnou byly zasaženy provincie Banten (západ Jávy) a Lampung (jih Sumatry), kde zemřelo 437 osob.[1]

Krakatoa[editovat | editovat zdroj]

Indonéské vulkány. Krakatoa se nachází v levé části dole.

Indonésie je tektonicky jednou z nejaktivnějších oblastí světa. Leží v tzn. Pacifickém ohnivém kruhu a obklopují ji tektonické desky Eurasijská, Pacifická a Australská. Australská se zde noří pod Sundskou (část euroasijské) značnou rychlostí 50–75 mm za rok, což se projevuje častými zemětřeseními a intenzivní sopečnou činností. Důležité je též zmínit, že 26. prosince 2004 tyto desky vygenerovaly třetí nejsilnější zaznamenané zemětřesení v historii a následná vlna tsunami zahubila 230 000 lidí. Více než polovina mrtvých byla právě v Indonésii. Celkově se v zemi nachází asi 130 aktivních sopekKrakatoa je bezesporu jednou z těch nejznámějších. Srpnová erupce v roce 1883 vytvořila během kolapsu tělesa sopky tsunami o výšce 46 metrů, jež zabila 36 000 lidí.

Krakatoa (20. října 2013)
Zasažené oblasti v průlivu.

Za 44 let, v roce 1927, se ve stejných místech vynořil nový vulkán, Anak Krakatau. Ten během 90 let dosáhl nadmořské výšky 338 m. Ke konci roku 2018 byla u sopky pozorována zvýšená aktivita, kdy docházelo k 50 až 100 drobným erupcím každý den. 17. října proběhla větší erupce, vulkánského typu, která byla dokonce natočena (video). 21. prosince, den před tsunami, byla zaznamenána další erupce. Trvala více než 2 minuty a oblak popela dosáhl výšky 400 m.[2]

Tsunami[editovat | editovat zdroj]

Ve 21:03 místního času (15:03 SEČ) došlo k erupci o síle VEI 3, což zapříčinilo poškození místního seismografického vybavení, které sopku monitorovalo. Přesto stanice na přilehlém ostrově Verlaten (vzdáleném 3 km) vzniklé otřesy zachytila. Jejich intenzita se ani zdaleka neblížila k hodnotám velkých zemětřesení, které mohou potenciálně vytvořit ničivé vlny. Ty primárně používá Indonéská meteorologická, klimatologická a geofyzikální agentura (BMKG) k vyhodnocování vzniku tsunami. Kromě toho bóje, které země využívala, byly v tu dobu již 6 let nefunkční. 24 minut po erupci zasáhla pětimetrová vlna Sumatru a Jávu. Podle indonéských úřadů měl na výšku tsunami značný vliv v tu dobu probíhající neobvykle vysoký příliv. Očití svědci vypověděli, že vlnu nepředcházel dočasný ústup moře a její příchod byl rychlý a bez varování.

Původně se myslelo, že tsunami způsobil podmořský sesuv, ovšem satelitní snímky a záznamy z helikoptéry o den později potvrdily, že došlo k sesuvu samotné sopky směrem na jihozápad. Tím se odhalil přívod magmatu, což se projevilo několik dní trvajícími surtseyjskými erupcemi. Ostrov ztratil 2/3 své výšky a objemu, přičemž jeho výška se snížila z původních ~338 m na 113 m.[3]

Analýza odborníků Německého výzkumného střediska pro geovědu ukázala, že sopka dávala včasná varování. Satelitní data vykazovala sklouzávání jihozápadního svahu a jeho zvýšené teploty měsíce před katastrofou. Pouhé dvě minuty před začátkem sesuvu bylo zaznamenáno malé zemětřesení s nízkofrekvenčními zvukovými vlnami. Na rozdíl od tektonických zemětřesení se seismický vzorec skládal z frekvencí okolo 0,03 Hz (oproti 1 Hz), což byl jeden z důvodů, proč nebyla událost zpočátku detekovaná. Naměřené hodnoty seismických vzorců a chování sopky chtějí vědci využít k předpovídání podobných událostí i u jiných vulkánů, neboť většina obětí sopečné činnosti v posledních dvou staletí byla zabita sesuvy a tsunami. Stratovulkány jako Anak Krakatau se často skládají z nestabilního materiálu, kdy se na sebe střídavě vrství lávové proudy a vyvržený materiál hrubozrnné či jemnozrnné frakce. To může zapříčinit náhlý sesuv, dosud to však nebylo přesně změřeno. Vulkanolog Thomas Walter ze střediska uvedl: „U Anak Krakatoy jsme mohli poprvé pozorovat, jak došlo k erozi (kolapsu) takového vulkanického svahu a signály sopky to predikovaly dopředu.“[4]

Nicméně o možném vzniku tsunami se začalo mluvit již o 6 let dříve. Vulkanolog Thomas Giachetti z oregonské univerzity vydal v lednu 2012 výsledky numerického modelování, simulující vznik tsunami kolapsem tělesa vulkánu. Bylo dobře známo, že sopečný kužel spočívá na podloží vzniklém před rokem 1960 a celý ostrov pak na kraji prudce se svažující kaldery hluboké 250 metrů.[5][6]

Na konci roku 2019 vyhotovili vědci z Brunelovy univerzity a Tokijské univerzity počítačový model sesuvu. Výsledky ukázaly, že vlna ihned při svém vzniku dosáhla výšky 100 až 150 metrů. Ta začala vlivem gravitace a s rostoucí vzdáleností od zdroje rychle klesat, přesto souostroví patřící Krakatoy zasáhla vlna vysoká 80 metrů. Zjištěné hodnoty z modelu se dobře shodují s naměřenými hodnotami v terénu, neboť právě do této výšky byly veškeré stromy vyrvány ze svých kořenů.[7][8]

Souběžně proběhl i výzkum týmu profesora Davida Tappina. Cílem bylo najít chybějící hmotu sopky a zjistit její přesný objem, neboť by nikdy nemohli přesně popsat zhroucení tělesa vulkánu. Dosavadní studie vycházely jen ze satelitních snímků. Prof. Tappin se rozhodl využít sonar a zmapovat s ním topografii mořského dna. Dle vyhotovené batymetrické mapy se ve hloubce 200 metrů našlo pole suti (některé bloky byly dokonce vysoké 70–90 m), táhnoucí se jihozápadním směrem až do vzdálenosti 2 km od Anak Krakatoy. Objem sesuvu tým stanovil na 0,19 km³ (190 milionů metrů krychlových hornin), což je méně oproti dříve odhadovaným 0,27 km³. Taktéž hodnota úhlu smykové plochy, po níž hmota sjela, byla nadhodnocená.[9]

Následky[editovat | editovat zdroj]

23. prosince se prostřednictvím satelitních snímků a záznamů z vrtulníku potvrdilo, že se zhroutila jihozápadní část sopky. Celý ostrov byl po dobu 6 dní zmítán bouřlivými erupcemi surtseyského typu, neboť se sesuvem odhalil přívod magmatu, který tak přišel do kontaktu s mořskou vodou (video).[10][11]

27. prosince tamější úřady zvýšily stupeň varování na druhý nejvyšší jako reakce na zvyšování sopečné aktivity již tak nestabilní sopky a proto byly všechny lety přesměrovány dál od nebezpečné oblasti. Okruh zákazu přibližování se k aktivnímu vulkánu byl zvýšen na 5 kilometrů. V obavách před další obří vlnou platilo na celém pobřeží Sundského průlivu výzva, aby se lidé zdržovali alespoň 500 metrů od moře.[12] BMKG vydal zprávu, kde informuje o možném vzniku druhého sesuvu. Zjistil totiž přítomnost ostrovem procházejících trhlin, z nichž unikají emise páry a plynů. Ty patrně vytvořily mohutné otřesy, zmítající ostrovem na konci prosince. Každopádně se obavy o potenciální katastrofě nenaplnily.[13]

Oběti a škody[editovat | editovat zdroj]

Ke dni 31. prosince Indonéská národní rada pro zvládání katastrof potvrdila 437 mrtvých, 14 059 zraněných a 25 pohřešovaných. To z ní dělá erupci s největším počtem obětí v rámci 21. století. 16 000 obyvatel bylo nuceno opustit svoje domovy.[14] Mezi oběti patří tři členové (baskytarista M. Awal Purbani, kytarista Herman Sikumbang a bubeník Windu Andi Darmawan) kapely Seventeen a její manažer poté, co vlna zasáhla jejich koncert na pláži Tanjung Lesung (video). Další obětí je indonéský herec a komik Aa Jimmy.

Bylo zničeno nebo těžce poškozeno asi 400 domů, včetně 9 hotelů. Celkem 2 752 budov a 510 lodí utrpělo škody. Silnice spojující Serang s Pandeglangem byla odříznuta.[15] Na jihu Sumatry utrpělo těžké škody jen 30 domů. Záchranáři stále prohledávají trosky s pomocí psů a dronů. V oblasti podle charit docházejí léky, pitná voda a děti trpí horečkami. Panují obavy o vypuknutí epidemie, vzhledem ke špatnému počasí, které zpomaluje odvoz mrtvých těl.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Prezident postižené země Joko Widodo nařídil BNPB, ministerstvu sociálních věcí a ozbrojeným silám okamžitě jednat. Ministerstvo cestovního ruchu dočasně pozastavilo turismus v obou postižených provinciích. Malajsijský vicepremiér nabídl pomoc podobně jako australský premiér, indický premiér, tchajwanská prezidentka a americký prezident Donald Trump.[16] Posledních pět ještě vyjádřilo upřímnou soustrast přes sociální síť Twitter. Tu později vyjádřili i ruský prezident Vladimír Putin a předseda vlády Dmitrij Medveděv.[17][18] „Hluboce zarmouceni" byli taktéž britská královna Alžběta II. a její manžel princ Philip. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan řekl: „Ve jménu tureckého lidu vyjadřuji svou soustrast všem obyvatelům Indonésie.” Následovalo i turecké ministerstvo zahraničí: „Přejeme milosrdenství Alláha těm, kteří přišli o život, zraněným rychlé zotavení a vyslovujeme soustrast svým bratrům v Indonésii."[19]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Krakatoa vybuchla. Tsunami zabila přes 280 lidí, zraněných je víc než tisíc. iDNES.cz [online]. 2018-12-23 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  2. Deadly tsunami triggered by volcano. BBC News [online]. 2018-12-23 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ze-sopky-anak-krakatoa-zbyla-jen-tretina-letecke-zabery-odhaluji-rozsah-sesuvu-64048
  4. https://phys.org/news/2019-10-early-heralded-fatal-collapse-krakatau.html
  5. https://www.researchgate.net/publication/235225380_Tsunami_hazard_related_to_a_flank_collapse_of_Anak_Krakatau_Volcano_Sunda_Strait_Indonesia
  6. https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72579/Krakatoa-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-scientists-had-explained-and-warned-about-the-tsunami-risk-6.html
  7. https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2990750-tsunami-kterou-pred-rokem-zpusobila-erupce-krakatoa-mela-na-vysku-pres-sto-metru
  8. https://phys.org/news/2019-11-tsunami-unleashed-anak-krakatoa-eruption.html
  9. https://www.bbc.com/news/science-environment-50798253?SThisFB
  10. A volcanologist explains Indonesia eruption images. BBC News [online]. 2018-12-24 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (angličtina) 
  11. Large part of Anak Krakatau has collapsed into the sea - reconstruction of the eruption. www.volcanodiscovery.com [online]. 2018-12-23 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/492916-krakatoa-je-nestabilni-indonesii-desi-prizrak-dalsi-vlny-tsunami.html
  13. https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72924/Krakatoa-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-new-cracks-found-on-the-island-raise-fears-about-possible-ne.html
  14. https://www.info.cz/svet/indonesie-se-obava-dalsi-nicive-tsunami-drzte-se-dal-od-pobrezi-varuji-urady-39119.html
  15. Tsunami di Banten, Jalan Raya Serang-Pandeglang Terputus. Tribun Wow [online]. 2018-12-23 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (indonéština) 
  16. TRUMP, Donald J. Unthinkable devastation from the tsunami disaster in Indonesia. More than two hundred dead and nearly a thousand injured or unaccounted for. We are praying for recovery and healing. America is with you!. @realDonaldTrump [online]. Twitter, 2018-12-23 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Putin offers condolences to Indonesian leadership after deadly tsunami. TASS [online]. 2018-12-23 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  18. Medvedev offers condolences to Indonesian president over human deaths in tsunami. TASS [online]. 2018-12-23 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ŞAFAK, Yeni. Erdoğan offers condolences to Indonesia over deadly tsunami. Yeni Şafak [online]. 2018-12-23 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]