Malajsie
.svg)
Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín ji oddělují dva úzké průlivy a Suluské moře mezi nimi.
Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému Westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.
Ústava prohlašuje Malajsii sekulárním státem, ale dominantní islám vyzdvihuje jako „náboženství federace“. Náboženství mají náboženskou svobodu, mezi sebou se tolerují, ale vystoupení z islámu je trestné.
Hlavním městem je Kuala Lumpur, ale federální vláda již přesídlila do zcela nově budovaného města Putrajaya.
Měnou je od roku 1963 Malajsijský ringgit. Roku 1973 Malajsie odstoupila od dohody s Brunejí a Singapurem fakticky ustavující měnovou unii.
Tropická Malajsie patří mezi 17 zemí s největší biodiverzitou na světě, které obsahují většinu přírodních druhů) s mnoha endemity.
Historie
Známky obydlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety, nejstaršími obyvateli jsou Negritové. Další osadníci a obchodníci přicházeli z Indie a z jižní Číny a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která tak byla pod silným vlivem obou těchto zemí, místní obyvatelé přijali buddhismus a hinduismus. Roku 1511 byla Malaka, významné centrum obchodu s kořením, dobyta Portugalci, čímž byla zahájena éra evropského kolonialismu v jihovýchodní Asii. Roku 1641 dobyli Malaku Nizozemci, kteří v zemi zůstali téměř 200 let. S Nizozemci ovšem obchod s kořením začal upadat. Roku 1795 dočasně získali Malaku Britové (vrátili ji Nizozemcům 1818 r.) a roku 1819 obdrželi přístav Singapur. Roku 1824 Britové znovu získali Malaku a roku 1826 sjednotili Penang, Malaku a Singapur v tzv. Úžinové nebo též Průlivové osady. Od 70. let 19. století začali postupně ovládat i vnitrozemí Malajského poloostrova kvůli kontrole obchodu s cínem, čímž postupně vytvořili tzv. Britské Malajsko sestávající z Průlivových osad, Federovaných a Nefederovaných států. Na severu Bornea založil anglický dobrodruh James Brooke roku 1841 dynastii bílých rádžů ze Sarawaku, jež vládla oblasti 100 let. Za druhé světové války byla po bitvě o Malajsii celá Malajsie okupována Japonci.
Po válce začala malajská válka za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod vedením komunistické Číny bojovala s Brity. V reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická a antikoloniální koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 dosáhla nezávislosti. Roku 1963 byly připojeny ostrovní státy Sarawak a Sabah na Borneu. Roku 1965 opustil federaci ostrov Singapur a prohlásil se nezávislým městským státem, čímž získala Malajsie dnešní hranice. V květnu 1969 Malajsie zažila rasové nepokoje mezi Malajci a Číňany. Malajsie je členem OSN a Commonwealthu.
Geografie
Pevninská část státu je hornatá. Pohoří se směrem na jih snižují. Na jihu země převládají nížiny. Ostrovní Malajsie má bažinaté pobřeží a ve vnitrozemí vysoké hory. Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny přinášejí každý rok hojné srážky. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem. Mezi nejvzácnější živočichy patří orangutan, tygr či nosorožec.
-
Národní park, Pahang -
Hora Kinabalu -
Pláž na ostrově Redang, Jihočínské moře
Vláda a politika
Malajsie je federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Je to jediná federace v jihovýchodní Asii. Hlavou federace je král, který je volen na pětileté období. Malajsie má státní zřízení velice blízké britskému Westminsterskému parlamentárnímu systému, které bylo běžné v Britském impériu, ze kterého se Malajsie před několika desetiletími emancipovala.
Legislativa
Federální parlament má horní a dolní komoru. Federální dolní komora je Dewan Rakyat (Sněmovna reprezentantů) se 222 poslanci volenými na pětileté období. Horní komora, Dewan Negara (senát), má 70 senátorů s tříletým funkčním obdobím. 26 z nich reprezentuje 13 států federace, král jmenuje na návrh premiéra zbylých 44 včetně čtyř zástupců federálních teritorií.
V parlamentu se uplatňuje pluralitní demokracie, ale od vyhlášení samostatnosti je ovládán třináctičlennou koalicí známou jako Barisan Nasional. Ta měla v únoru 2017 v dolní komoře 137 křesel z 222 a v horní komoře 54 ze 70.
Parlamenty jednotlivých států jsou jednokomorové a volby se ve většině států pořádají společně s volbami do federálního parlamentu.
Malajsijský král
Malajsijská hlava státu je titulována Yang di-Pertuan Agong (doslova „Ten kdo byl ustanoven pánem“,[2] Jawi: يڠ دڤرتوان اݢوڠ), v hovorové řeči Agong (král). V prosinci 2016 byl ustanoven králem Muhammad V., sultán členského státu Kelantan.
Malajsie je konstituční monarchií, ve které má král značně omezené pravomoci, má převážně ceremoniální funkci. Jmenuje premiéra, na jeho návrh schvaluje rozpuštění parlamentu, jmenuje soudce Nejvyššího soudu, jmenuje velvyslance a přijímá pověřovací listiny cizích velvyslanců, uděluje státní vyznamenání a milosti.[3]
Krále sice doživotní monarchové členských státu ze svého středu de jure volí, ale de fakto je uplatňován rotační princip mezi členskými monarchiemi federace. Funkční období je pětileté.
| Číslo | jméno | stát | období vlády | narozen | zemřel |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Tuanku Abdul Rahman | Negeri Sembilan | 31. srpna1957 – 1. dubna 1960 | 24. srpna 1895 | 1. dubna 1960 |
| 2 | Sultan Hisamuddin Alam Shah | Selangor | 14. dubna 1960 – 1. září 1960 | 13. května 1898 | 1. září 1960 |
| 3 | Tuanku Syed Putra | Perlis | 21. září 1960 – 20. září 1965 | 25. listopadu 1920 | 16. dubna 2000 |
| 4 | Sultan Ismail Nasiruddin Shah | Terengganu | 21. září 1965 – 20. září 1970 | 24. ledna 1907 | 20. září 1979 |
| 5 | Tuanku Abdul Halim Mu’adzam Shah | Kedah | 21. září 1970 – 20. září 1975 | 28. listopadu 1927 | |
| 6 | Sultan Yahya Petra | Kelantan | 21. září 1975 – 29. března 1979 | 10. prosince 1917 | 29. března 1979 |
| 7 | Sultan Ahmad Shah Al-Mustain Billah | Pahang | 29. března 1979 – 25. dubna 1984 | 24. října 1930 | |
| 8 | Sultan Mahmud Iskandar Ismail | Johor | 26. dubna 1984 – 25. dubna 1989 | 8. dubna 1932 | 22. ledna 2010 |
| 9 | Sultan Azlan Muhibbuddin Shah | Perak | 26. dubna 1989 – 25. dubna 1994 | 19. dubna 1928 | 28. května 2014 |
| 10 | Tuanku Jaafar | Negeri Sembilan | 26. dubna 1994 – 25. dubna 1999 | 19. července 1922 | 27. prosince 2008 |
| 11 | Sultan Salahuddin Abdul Aziz | Selangor | 26. dubna 1999 – 21. listopadu 2001 | 8. března 1926 | 21. listopadu 2001 |
| 12 | Tuanku Syed Sirajuddin | Perlis | 13. prosince 2001 – 12. prosince 2006 | 17. května 1943 | |
| 13 | Tuanku Mizan Zainal Abidin | Terengganu | 13. prosince 2006 – 13. prosince 2011 | 22. ledna 1962 | |
| 14 | Sultan Abdul Halim Mu’adzam Shah | Kedah | 13. prosince 2011 – 12. prosince 2016[4] | 28. listopadu 1927 | |
| 15 | Sultan Muhammad V. | Kelantan | 13. prosince 2016 – v úřadě | 6. října 1969 |
Členské státy
Malajsie se člení na 13 spolkových států a 3 spolková teritoria. Státy jsou následující:
Devět z nich jsou monarchie (vládce Perlisu má titul rádža, vládce Negeri Sembilanu titul „Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsou sultanáty); Sabah, Sarawak, Malaka a Penang jsou republikami.
Spolková teritoria jsou následující:
- Kuala Lumpur
- Labuan
- Putrajaya (čti Putradžaja)
Ekonomika
Od poloviny 20. století prožívá Malajsie rozkvět, který ji umožnil se změnit ze země třetího světa závislé na vývozu kaučuku a cínu v převážně průmyslovou zemi. Země držela jeden z ekonomických rekordů, když v době ekonomického růstu v letech 1957 až 2005 dokázala udržovat přibližně 6,5% růst HDP. V 21. století (po asijské finanční krizi v roce 1997) se tempo růstu snížilo, přesto zůstává vysoké ve srovnání s vyspělými státy světa, například v roce 2014 činil růst malajsijské ekonomiky 6 %. HDP na hlavu (PPP) se pohybuje na úrovni Ruska či Chorvatska.
Mezi hlavní hospodářské produkty země patří rýže, palmový olej, kaučuk, dřevo, kakao, pepř, ananas a ryby. Důležitá je těžba ropy, zemního plynu, cínové, železné a měděné rudy.
Mezi hlavní průmyslová odvětví země patří zemědělství, těžba ropy, hornictví, potravinářský průmysl, výroba pneumatik a cementu, elektronika, chemický a textilní průmysl.
Obyvatelstvo
Malajsie má téměř 31 milionů obyvatel, kteří tvoří pestrou směsicí ras. Přibližně 52 % jsou Malajci, 27 % Číňané a 9 % Indové. Původní domorodí obyvatelé tzv. Orang Asli tvoří 0,5 % obyvatel a dělí se na Protomalajce, kteří do oblasti přišli v období asi 1500 př. n. l., a na Negrity, kteří se odlišují malým vzrůstem a tmavou pletí a jsou to nejstarší obyvatelé Malajsie vůbec.
Politickou moc v zemi mají v rukou Malajci, ale Číňané ovládají hospodářství. Podle neziskové organizace Privacy International mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí).
Náboženství
Hlavním náboženstvím je islám, který vyznávají přibližně 61,3 % obyvatel, 19,8 % praktikuje buddhismus, 9,2 % křesťanství, 6,3 % hinduismus, 1,3 % praktikují některé z čínských náboženství (konfucianismus, taoismus). 0,7 % nevyznává žádné náboženství. Zbývající 1,4 % vyznávají jiná náboženství včetně Sikhismu, animismu a lidových náboženství nebo tito lidé neposkytli údaje.
Vedle muslimských svátků jako Mawlid (narozeniny proroka Muhammada) jsou státními svátky i křesťanské vánoce, čínský nový rok i hindský Diwali.
V rámci islámu je dominantní šáfi'ovský směr sunnitského islámu, zatímco 18 % muslimů je bez denominace.
Muslimové podléhají soudům práva šaría ve věcech týkajících se jejich náboženství, které jsou omezené na záležitosti jako manželství, rozvod, dědictví, náboženská konverze, odpadlictví a opatrovnictví mezi muslimy. Ostatní kauzy jsou vyhrazené civilnímu soudnictví. Strukturou se muslimské soudnictví podobá federálnímu civilnímu soudnictví, ale zůstává na úrovni jednotlivých států federace a také právo šaría se v jednotlivých státech poněkud liší. Od soudců se očekává následování šáfi'ovské právní školy. Tresty, které mohou tyto soudy uložit, jsou omezené na tři roky vězení, pokutu do 5000 MYR a šest ran holí. Nicméně islamistická strana PAS (14 ze 222 křesel ve Sněmovně lidu federálního parlamentu) se snaží prosadit trest smrti pro muslimy, kteří se snaží konvertovat.
-
Dajákové na Borneu byli obávanými lovci lebek -
-
Hinduistický festival Thaipusam oslavovaný tamilskou komunitou -
Čínský taoistický chrám na ostrově Penang
.jpg)
.jpg)
Kultura
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Malaysia na anglické Wikipedii a Religion in Malaysia na anglické Wikipedii.
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Malaysia king: Sultan Muhammad V sworn in [online]. 13 December 2016. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Malajsie, navštíveno 27. března 2017
- ↑ Der Standard: Malaysia krönte neuen König, 13. prosince 2011
Literatura
- ZBOŘIL, Zdeněk. Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-501-2.
- SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice jihovýchodní Asie. Praha: KANT, 2015. ISBN 978-80-7437-175-2.
Externí odkazy
Slovníkové heslo Malajsie ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malajsie na Wikimedia Commons - Malaysia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Malaysia (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Malaysia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Malaysia [online]. U.S. Department of State, 2011-08-03 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Malaysia [online]. Rev. 2011-07-25 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Library of Congress. Country Profile: Malaysia [online]. 2006-09-27 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur. Souhrnná teritoriální informace: [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-31 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.
- Zakaria Bin Ahmad, a kol. Malaysia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
Autoritní data  |
|
|---|