Wikipedista:Horecak/Pískoviště
Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E55 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede mimo jiné přes Dánsko, Německo, Česko, Rakousko a Itálii. V Česku vede po D8 přes Ústí nad Labem a Lovosice až do Prahy, kterou prochází po Městském okruhu a D0. Z Prahy vychází po D1. U Mirošovic se odpojuje a na hraniční přechod s Rakouskem Dolní Dvořiště vede po silnici I/3 a částečně i dálnici D3 přes Benešov, Tábor nebo České Budějovice. E65 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a státy západního Balkánu. V Česku vede po silnici I/10 z Harrachova do Turnova, kde pokračuje po D10 podél Mladé Boleslavi. Prahou prochází přes Městský okruh a D0. Následně pokračuje po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna, odkud vede po D2 přes Břeclav na Slovensko. E48 spojuje Prahu a střední Německo. Vede po dálnicí D0, z níž se odpojuje a po dálnici D6 a v místech nedokončených úseků po silnici I/6 vede až k hraničnímu přechodu Pomezí nad Ohří. Protíná města Cheb, Sokolov, Karlovy Vary nebo Kladno. E67 spojuje Prahu a Helsinky. Vede přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V ČR vychází z D0 u Prahy. Po D11 vede až do Jaroměře, odkud pokračuje po I/33 do Náchodu a do Polska. Jinými městy na trase jsou Hradec Králové a Poděbrady.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Středočeským krajem prochází první, třetí a čtvrtý koridor.[4] První koridor se také nazývá východo-středomořský, neboť spojuje oblasti na severu Německa (Rostock, Hamburk, Brémy) a oblasti na východě Středozemního moře (Atény, Soluň). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako čtvrtý. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Brno a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Vraňany, Kralupy nad Vltavou, Poříčany a Kolín.[4] Třetí koridor se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Zdice, Beroun, Zadní Třebaň, Poříčany a Kolín.[4] Čtvrtý koridor nemá žádný speciální název ani významnější mezinárodní přesah, ačkoliv je zařazen do sítě TEN-T, není totiž součástí žádného z evropských koridorů. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Benešov, Tábor, Veselí nad Lužnicí a České Budějovice.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Vraňany, Kralupy nad Vltavou, Čerčany, Benešov u Prahy a Olbramovice.[4]
Do systému celostátní dráhy je ve Středočeském kraji zařazeno poměrně hodně tratí. Jmenovitě jimi jsou Zdice-Protivín přes Příbram, Praha-Turnov přes Mladou Boleslav, Bakov nad Jizerou-Jedlová, Praha-Lysá nad Labem-Kolín, Ústí nad Labem-Lysá nad Labem přes Mělník, Nymburk-Mladá Boleslav, Poříčany-Nymburk, Velký Osek-Choceň, Kralupy nad Vltavou-Neratovice, Kralupy nad Vltavou-Kladno, Praha-Rakovník a Hostivice-Podlešín.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E55 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede mimo jiné přes Dánsko, Německo, Česko, Rakousko a Itálii. V Česku vede po D8 přes Ústí nad Labem a Lovosice až do Prahy, kterou prochází po Městském okruhu a D0. Z Prahy vychází po D1. U Mirošovic se odpojuje a na hraniční přechod s Rakouskem Dolní Dvořiště vede po silnici I/3 a částečně i dálnici D3 přes Benešov, Tábor nebo České Budějovice. E49 spojuje německé Sasko-Anhaltsko a Vídeň. Vede přes Českou republiku. Trasovaná je po silnici I/21 od Vojtanova do Chebu. Po D6 pokračuje do Karlových Varů. Po silnici I/20 vede do Plzně, Písku a Českých Budějovic. Z nich pokračuje do Třeboně po I/34. Odtud vede po I/24 na hraniční přechod Halámky. E551 je evropská silnice druhé třídy. Celou délku trasy následuje silnici I/34. Začíná v Českých Budějovicích, odkud přes Třeboň, Jindřichův Hradec a Pelhřimov vede až k dálnici D1 u Humpolce.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Jihočeským krajem prochází čtvrtý koridor.[4] Ten nemá žádný speciální název ani významnější mezinárodní přesah, ačkoliv je zařazen do sítě TEN-T, není totiž součástí žádného z evropských koridorů. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Benešov, Tábor, Veselí nad Lužnicí a České Budějovice.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Tábor, Veselí nad Lužnicí, České Budějovice a Horní Dvořiště.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Jihočeském kraji zařazeno hned několik tratí. Do Plzně vede trať Plzeň-České Budějovice, která prochází Strakonicemi a Protivínem, kde se odpojuje trať Zdice-Protivín vedoucí přes Písek. Z Českých Budějovic vede do Rakouska trať České Budějovice-Gmünd. Z Veselí nad Lužnicí vycházejí ještě tratě Veselí nad Lužnicí-České Velenice a Havlíčkův Brod-Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
Ex7 | 120 minut | Praha – České Budějovice – Český Krumlov / Rybník (– Rakousko) | České dráhy | 2025[9] |
R11A | 120 minut | České Budějovice – Plzeň | České dráhy | 2025[9] |
R11B | 120 minut | České Budějovice – Brno | České dráhy | 2026[9] |
R17 | 60 minut | Praha – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice / České Velenice (– Rakousko) | České dráhy | 2025[9] |
R26 | 120 minut | Praha – Písek – České Budějovice | ARRIVA vlaky | 2027[15] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E49 spojuje německé Sasko-Anhaltsko a Vídeň. Vede přes Českou republiku. Trasovaná je po silnici I/21 od Vojtanova do Chebu. Po D6 pokračuje do Karlových Varů. Po silnici I/20 vede do Plzně, Písku a Českých Budějovic. Z nich pokračuje do Třeboně po I/34. Odtud vede po I/24 na hraniční přechod Halámky. E53 spojuje západní Čechy a Mnichov. Začíná v Plzni, odkud vede v celé délce své české části trasy po silnici I/27. Významným městem na trase jsou Klatovy. Do Německa vstupuje za Železnou Rudou.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Plzeňským krajem prochází třetí koridor.[4] Ten se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Rokycany, Plzeň hlavní nádraží, Pňovany, Svojšín a Planá u Mariánských Lázní.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Plzeňském kraji zařazeno hned několik tratí. Ty bez výjimky začínají v Plzni. na sever vede trať Plzeň-Žatec, na jih Plzeň-Železná Ruda-Alžbětín, ale úsek celostátní dráhy končí v Klatovech. Do Německa vede přes Domažlice trať Plzeň-Furth im Wald a na jih Čech Plzeň-České Budějovice. [7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
Ex6 | 60 minut | Praha – Plzeň – Domažlice (– Německo) / Cheb | České dráhy | 2024[9] |
R11A | 120 minut | České Budějovice – Plzeň | České dráhy | 2025[9] |
R16 | 60 minut | Praha – Klatovy | České dráhy | 2024[9] |
R25 | 120 minut | Plzeň – Most | GW Train Regio | 2026[16] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E48 spojuje Prahu a střední Německo. Vede po dálnicí D0, z níž se odpojuje a po dálnici D6 a v místech nedokončených úseků po silnici I/6 vede až k hraničnímu přechodu Pomezí nad Ohří. Protíná města Cheb, Sokolov, Karlovy Vary nebo Kladno. E49 spojuje německé Sasko-Anhaltsko a Vídeň. Vede přes Českou republiku. Trasovaná je po silnici I/21 od Vojtanova do Chebu. Po D6 pokračuje do Karlových Varů. Po silnici I/20 vede do Plzně, Písku a Českých Budějovic. Z nich pokračuje do Třeboně po I/34. Odtud vede po I/24 na hraniční přechod Halámky. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Karlovarským krajem prochází třetí koridor.[4] Ten se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Mariánské Lázně a Cheb[4]
Do systému celostátní dráhy jsou v Karlovarském kraji zařazeny tři tratě. Páteří kraje je Chomutov-Cheb. Z Chebu je zařazen krátký úsek trati Cheb-Hranice v Čechách mezi Chebem a Františkovými Lázněmi a navazující trať Františkovy Lázně-Bad Brambach.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
Ex6 | 60 minut | Praha – Plzeň – Domažlice (– Německo) / Cheb | České dráhy | 2024[9] |
R15 | 120 minut | Praha – Cheb | České dráhy | 2029[9] |
R29 | 240 minut | Cheb (– Německo) | České dráhy | 2026[17] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E55 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede mimo jiné přes Dánsko, Německo, Česko, Rakousko a Itálii. V Česku vede po D8 přes Ústí nad Labem a Lovosice až do Prahy, kterou prochází po Městském okruhu a D0. Z Prahy vychází po D1. U Mirošovic se odpojuje a na hraniční přechod s Rakouskem Dolní Dvořiště vede po silnici I/3 a částečně i dálnici D3 přes Benešov, Tábor nebo České Budějovice. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Ústeckým krajem prochází první a čtvrtý koridor.[4] První koridor se také nazývá východo-středomořský, neboť spojuje oblasti na severu Německa (Rostock, Hamburk, Brémy) a oblasti na východě Středozemního moře (Atény, Soluň). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako čtvrtý. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Brno a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Roudnice nad Labem, Lovosice, Ústí nad Labem hlavní nádraží aDěčín hlavní nádraží.[4]Čtvrtý koridor nemá žádný speciální název ani významnější mezinárodní přesah, ačkoliv je zařazen do sítě TEN-T, není totiž součástí žádného z evropských koridorů. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Benešov, Tábor, Veselí nad Lužnicí a České Budějovice.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně tytéž jako na prvním koridoru.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Ústeckém kraji zařazeno hned několik tratí. Do Šluknovského výběžku vede trať Bakov nad Jizerou-Jedlová. S Libereckem spojuje kraje trať Děčín-Rumburk po Benešov nad Ploučnicí a pak trať Benešov nad Ploučnicí-Česká Lípa. Nákladní tepnou je železniční trať Lysá nad Labem-Ústí nad Labem na pravém břehu Labe a navazující Ústí nad Labem-Děčín. Páteří Podkrušnohoří je trať Ústí nad Labem-Chomutov a navazující Chomutov-Cheb. K první jmenované je částečná alternativa Ústí nad Labem-Bílina přes Úpořiny. S Plzeňskem kraj spojují tratě Plzeň-Žatec a navazující Praha-Chomutov a Žatec-Obrnice.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
Ex5 | 120 minut | Praha – Děčín (– Německo) | České dráhy | 2029[9] |
R14B | 120 minut | Ústí nad Labem – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
R15 | 120 minut | Praha – Cheb | České dráhy | 2029[9] |
R20 | 60 minut | Praha – Děčín | České dráhy | 2029[9] |
R23 | 120 minut | Kolín – Ústí nad Labem | RegioJet | 2029[14] |
R25 | 120 minut | Plzeň – Most | GW Train Regio | 2026[16] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E65 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a státy západního Balkánu. V Česku vede po silnici I/10 z Harrachova do Turnova, kde pokračuje po D10 podél Mladé Boleslavi. Prahou prochází přes Městský okruh a D0. Následně pokračuje po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna, odkud vede po D2 přes Břeclav na Slovensko. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Libereckým krajem neprochází žádný koridor, to se ale má změnit.[4] Zamýšlený pátý koridor je však ve stádiu plánování. Měl by spojovat Prahu, Lysou nad Labem, Mladou Boleslav, Turnov, Liberec a Frýdlant. V roce 2022 byl zařazen do sítě TEN-T.[19] V kraji by na něm leželo několik významnějších železničních stanic, konkrétně Turnov, Liberec a Frýdlant v Čechách.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Libereckém kraji zařazeno poměrně hodně tratí. Tou páteřní je trať Pardubice-Liberec, která spojuje Liberec se světem. V Turnově se z ní odděluje trať Praha-Turnov, která zajišťuje spojení s Prahou. Další součástí celostátní dráhy v kraji je trojice tratí vycházejících z Liberce západním směrem, a to železniční trať Liberec-Zawidów směřující do Polska, trať Liberec-Zittau směřující do Německa a Liberec-Česká Lípa a navazující Česká Lípa-Lovosice. Poslední je trať křížící se s těmito dvěma právě v České Lípě, a to Bakov nad Jizerou-Jedlová.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
R14A | 120 minut | Pardubice – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
R14B | 120 minut | Ústí nad Labem – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
R21 | 120 minut | Praha – Turnov – Tanvald | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
R22 | 120 minut | Kolín – Nový Bor | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E67 spojuje Prahu a Helsinky. Vede přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V ČR vychází z D0 u Prahy. Po D11 vede až do Jaroměře, odkud pokračuje po I/33 do Náchodu a do Polska. Jinými městy na trase jsou Hradec Králové a Poděbrady. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Královéhradeckým krajem neprochází žádný železniční koridor,[4] dobře napojen je však na první a třetí, které procházejí Pardubicemi.[4] Na alternativní nákladní trase k těmto koridorům však leží nádraží Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové hlavní nádraží, Týniště nad Orlicí a Borohrádek.
Do systému celostátní dráhy je v Královéhradeckém kraji zařazeno poměrně hodně tratí. Těmi páteřními jsou trať Pardubice-Liberec a Velký Osek-Choceň, přičemž obě se kříží na hlavním nádraží v Hradci Králové. První jmenovaná prochází například Chlumcem nad Cidlinou, Hradcem Králové, Týništěm nad Orlicí nebo Borohrádkem. Druhá jmenovaná spojuje Hradec Králové s Pardubicemi a na sever se Smiřicemi, Jaroměří a Starou Pakou. Na sever kraje vedou tratě Jaroměř-Trutnov a Týniště nad Orlicí-Meziměstí přes Náchod. Z Týniště nad Orlicí vychází ještě trať Týniště nad Orlicí-Letohrad. Tangenciální tratí je Chlumec nad Cidlinou-Trutnov.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
R10 | 60 minut | Praha – Hradec Králové – Trutnov | České dráhy | 2030[12] |
R14A | 120 minut | Pardubice – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny. E461 je evropská silnice druhé třídy. Vede ze Svitav do Vídně. Po I/43 vede do Brna, odkud po silnici I/52 a dálnici D52 vede přes Pohořelice do Mikulova a Rakouska.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Pardubickým krajem prochází první a třetí koridor.[4] První koridor se také nazývá východo-středomořský, neboť spojuje oblasti na severu Německa (Rostock, Hamburk, Brémy) a oblasti na východě Středozemního moře (Atény, Soluň). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako čtvrtý. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Brno a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Přelouč, Pardubice hlavní nádraží, Moravany, Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová a Svitavy.[4] Třetí koridor se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně tytéž jako na prvním koridoru s výjimkou Svitav.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Pardubickém kraji zařazeno hned několik tratí. Těmi hlavními jsou trať Pardubice-Havlíčkův Brod, která je páteřní tratí okresu Chrudim, a trať Pardubice-Liberec spojující Pardubice a Hradec Králové. Dalšími částmi jsou konečné úseky tratí Velký Osek-Choceň a Týniště nad Orlicí-Letohrad. Tratí využívanou vlaky směřujícími do Polska je Ústí nad Orlicí-Międzylesie vedoucí přes Letohrad.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
Ex1 | 120 minut | Praha – Bohumín / Návsí (– Polsko / Slovensko) | České dráhy | 2029[9] |
Ex2 | 120 minut | Praha – Horní Lideč (– Slovensko) | České dráhy | 2028[10] |
Ex3 | 60 minut | Praha – Břeclav (– Rakousko / Slovensko a Maďarsko) | České dráhy | 2029[9] |
R14A | 120 minut | Pardubice – Liberec | ARRIVA vlaky | 2027[18] |
R18 | 120 minut | Praha – Luhačovice / Veselí nad Moravou / Zlín | České dráhy | 2028[10] |
R19 | 120 minut | Praha – Brno | České dráhy | 2029[9] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E65 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a státy západního Balkánu. V Česku vede po silnici I/10 z Harrachova do Turnova, kde pokračuje po D10 podél Mladé Boleslavi. Prahou prochází přes Městský okruh a D0. Následně pokračuje po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna, odkud vede po D2 přes Břeclav na Slovensko. E59 spojuje Vysočinu a Záhřeb. Vede přes Rakousko a Slovensko. V ČR vede v celé své délce po silnici I/38. Začíná na křížení s D1 a končí u hraničního přechodu Chvalovice-Hatě. Významnými městy na cestě jsou Jihlava a Znojmo.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Krajem Vysočina neprochází žádný železniční koridor.[4] Velký význam má však trať spojující Prahu a Brno právě přes Vysočinu, která někdy slouží jako náhrada prvního koridoru.[4][20] Na ní leží několik významnějších železničních stanic, konkrétně Světlá nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a Křižanov.
Do systému celostátní dráhy je v Kraji Vysočina zařazeno hned několik tratí. Páteřní tratí je právě alternativa k prvnímu koridoru, přičemž jsou zařazeny oba její administrativně oddělené úseky, a to Kolín-Havlíčkův Brod a Brno-Havlíčkův Brod, který vede přes Žďár nad Sázavou. Další celostátní tratí je Havlíčkův Brod-Veselí nad Lužnicí přes Jihlavu, kde se z ní odpojuje trať Brno-Jihlava, na níž leží druhé největší město Vysočiny, Třebíč. V městysu Okříšky se odpojuje trať do Znojma. Posledním článkem systému je trať Havlíčkův Brod-Pardubice.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
R9 | 60 minut | Praha – Havlíčkův Brod – Brno / Jihlava | České dráhy | 2026[11] |
R11B | 120 minut | České Budějovice – Brno | České dráhy | 2026[9] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E65 je celoevropskou páteřní silnící spojující švédskou oblast Skåne a řecký poloostrov Peloponés. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a státy západního Balkánu. V Česku vede po silnici I/10 z Harrachova do Turnova, kde pokračuje po D10 podél Mladé Boleslavi. Prahou prochází přes Městský okruh a D0. Následně pokračuje po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna, odkud vede po D2 přes Břeclav na Slovensko. E59 spojuje Vysočinu a Záhřeb. Vede přes Rakousko a Slovensko. V ČR vede v celé své délce po silnici I/38. Začíná na křížení s D1 a končí u hraničního přechodu Chvalovice-Hatě. Významnými městy na cestě jsou Jihlava a Znojmo. E461 je evropská silnice druhé třídy. Vede ze Svitav do Vídně. Po I/43 vede do Brna, odkud po silnici I/52 a dálnici D52 vede přes Pohořelice do Mikulova a Rakouska. E462 je evropská silnice druhé třídy. Začíná v Brně, odkud po D1 a D46 pokračuje přes Prostějov do Olomouce. Po dálnicích D35 a D1 vede až do Lipníku nad Bečvou, odkud po silnici I/48 a dálnici D48 vede do Českého Těšína. Městy na cestě jsou například Nový Jičín nebo Frýdek-Místek.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Jihomoravským krajem prochází první a druhý koridor.[4] První koridor se také nazývá východo-středomořský, neboť spojuje oblasti na severu Německa (Rostock, Hamburk, Brémy) a oblasti na východě Středozemního moře (Atény, Soluň). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako čtvrtý. V České republice protíná Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Brno a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Skalice nad Svitavou, Brno hlavní nádraží, Šakvice, Zaječí a Břeclav.[4] Druhý koridor se také nazývá baltsko-jadranský, neboť spojuje oblast u Baltského moře (Gdaňsk, Svinoústí) a oblast u Jaderského moře (Terst, Benátky, Ravenna). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako první. V České republice protíná Bohumín, Ostravu, Přerov, Otrokovice a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Moravský Písek, Hodonín a Břeclav.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Jihomoravském kraji kromě koridorových tratí zařazena trať Brno-Přerov a Vlárská dráha v úseku po Veselí nad Moravou. Zahrnuta je i Blažovická spojka, která tyto tratě propojuje. v západní polovině kraje je nutno zmínit trať Brno-Havlíčkův Brod i trať Brno-Jihlava, které ovšem vedou v kraji jen částečně. Do Znojma vede ještě z Vysočiny trať Okříšky-Znojmo.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
Ex3 | 60 minut | Praha – Břeclav (– Rakousko / Slovensko a Maďarsko) | České dráhy | 2029[9] |
Ex4 | 120 minut | (Rakousko / Slovensko a Maďarsko –) Břeclav – Bohumín (– Polsko) | České dráhy | 2029[9] |
R8 | 60 minut | Brno – Bohumín | RegioJet | 2027[21] |
R9 | 60 minut | Praha – Havlíčkův Brod – Brno / Jihlava | České dráhy | 2026[11] |
R11B | 120 minut | České Budějovice – Brno | České dráhy | 2026[9] |
R12 | 120 minut | Brno – Šumperk | České dráhy | 2027[9] |
R13 | 120 minut | Brno – Břeclav – Olomouc | České dráhy | 2025[22] |
R18 | 120 minut | Praha – Luhačovice / Veselí nad Moravou / Zlín | České dráhy | 2028[10] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny. E462 je evropská silnice druhé třídy. Začíná v Brně, odkud po D1 a D46 pokračuje přes Prostějov do Olomouce. Po dálnicích D35 a D1 vede až do Lipníku nad Bečvou, odkud po silnici I/48 a dálnici D48 vede do Českého Těšína. Městy na cestě jsou například Nový Jičín nebo Frýdek-Místek.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Olomouckým krajem prochází druhý a třetí koridor.[4] Druhý koridor se také nazývá baltsko-jadranský, neboť spojuje oblast u Baltského moře (Gdaňsk, Svinoústí) a oblast u Jaderského moře (Terst, Benátky, Ravenna). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako první. V České republice protíná Bohumín, Ostravu, Přerov, Otrokovice a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Hranice na Moravě, Prosenice a Přerov.[4] Třetí koridor se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Zábřeh na Moravě, Červenka, Olomouc hlavní nádraží, Prosenice a Hranice na Moravě.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Olomouckém kraji kromě koridorových tratí zařazena trať Zábřeh na Moravě-Šumperk a navazující trať Šumperk-Krnov, která vede přes Hanušovice až do Jeseníku. Na Hané jsou součástí významné tratě Brno-Přerov vedoucí přes Kojetín a trať Olomouc hlavní nádraží-Nezamyslice.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
Ex1 | 120 minut | Praha – Bohumín / Návsí (– Polsko / Slovensko) | České dráhy | 2029[9] |
Ex2 | 120 minut | Praha – Horní Lideč (– Slovensko) | České dráhy | 2028[10] |
Ex4 | 120 minut | (Rakousko / Slovensko a Maďarsko –) Břeclav – Bohumín (– Polsko) | České dráhy | 2029[9] |
R8 | 60 minut | Brno – Bohumín | RegioJet | 2027[21] |
R12 | 120 minut | Brno – Šumperk | České dráhy | 2027[9] |
R13 | 120 minut | Brno – Břeclav – Olomouc | České dráhy | 2025[22] |
R18 | 120 minut | Praha – Luhačovice / Veselí nad Moravou / Zlín | České dráhy | 2028[10] |
R27 | 120 minut | Ostrava – Olomouc | České dráhy | 2027[23] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E75 je celoevropskou páteřní silnicí spojující norské a finské Laponsko a řecký ostrov Krétu. Vede přes Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Severní Makedonii. V Česku vede po I/48 u Českého Těšína a po silnici I/11 přes Třinec a Mosty u Jablunkova na Slovensko. E462 je evropská silnice druhé třídy. Začíná v Brně, odkud po D1 a D46 pokračuje přes Prostějov do Olomouce. Po dálnicích D35 a D1 vede až do Lipníku nad Bečvou, odkud po silnici I/48 a dálnici D48 vede do Českého Těšína. Městy na cestě jsou například Nový Jičín nebo Frýdek-Místek.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Moravskoslezským krajem prochází druhý a třetí koridor.[4] Druhý koridor se také nazývá baltsko-jadranský, neboť spojuje oblast u Baltského moře (Gdaňsk, Svinoústí) a oblast u Jaderského moře (Terst, Benátky, Ravenna). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako první. V České republice protíná Bohumín, Ostravu, Přerov, Otrokovice a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Suchdol nad Odrou, Studénka, Ostrava-Svinov, Ostrava hlavní nádraží a Bohumín.[4] Třetí koridor se také nazývá rýnsko-dunajský nebo česko-slovenský, neboť spojuje oblast Porýní (Frankfurt nad Mohanem, Štrasburk) a oblasti u Dunaje v jihovýchodní a střední Evropě (Košice, Budapešť, Bukurešť). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako devátý, Českem však prochází jen jeho vedlejší větev. V České republice protíná Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Ostravu a Český Těšín.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně tytéž jako na druhém koridoru a navíc Český Těšín a Mosty u Jablunkova.[4]
Do systému celostátní dráhy je v Moravskoslezském kraji kromě koridorových tratí zařazena železniční trať Ostrava-Svinov-Český Těšín vedoucí přes Havířov. Dále je součástí železniční trať Ostrava-Svinov-Opava východ a navazující trať Olomouc-Opava východ v kraji vedoucí přes Bruntál a Krnov. Poslední součástí celostátní dráhy je trať Krnov-Šumperk, která částečně vede i skrz Polsko.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
Ex1 | 120 minut | Praha – Bohumín / Návsí (– Polsko / Slovensko) | České dráhy | 2029[9] |
Ex4 | 120 minut | (Rakousko / Slovensko a Maďarsko –) Břeclav – Bohumín (– Polsko) | České dráhy | 2029[9] |
R8 | 60 minut | Brno – Bohumín | RegioJet | 2027[21] |
R27 | 120 minut | Ostrava – Olomouc | České dráhy | 2027[23] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Evropské silnice[editovat | editovat zdroj]
Evropské mezinárodní silnice jsou silnice nebo dálnice zařazené do evropské sítě mezinárodních silnic. Síť má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se tedy o systém vytvořený Evropskou unií. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s tímto číslem. Dělí se na páteřní silnice 1. třídy a připojovací silnice 2. třídy. Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích.[1] Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic.[2][3]
E50 je celoevropskou páteřní silnicí. Spojuje francouzskou Bretaň a ruský Dagestán. Vede přes Německo, Česko, Slovensko a Ukrajinu. V Česku vede po D5 od Rozvadova přes Plzeň a Beroun, okolo Prahy po D0 a následně po D1 přes Jihlavu a Velké Meziříčí až do Brna. Za tímto městem vede po silnici I/50 přes Uherské Hradiště a Starý Hrozenkov na Slovensko. E442 je evropská silnice druhé třídy. Propojuje silnice E55, E65 a E75. Začíná v Karlových Varech, odkud po silnici I/13 vede přes Most do Teplic. Odtud pokračuje po I/8, I/63 a D8 do Ústí nad Labem. Dále pokračuje po silnici I/62 do Děčína. Odtud vede znovu po I/13 do Liberce. Po zbytek své trasy vede po silnici I/35 nebo dálnici D35. Spojuje tak města Turnov, Hradec Králové, Svitavy, Olomouc, Lipník nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Na Slovensku pokračuje do Žiliny.
Dálnice[editovat | editovat zdroj]
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Významné tratě[editovat | editovat zdroj]
Zlínským krajem prochází druhý koridor.[4] Ten se také nazývá baltsko-jadranský, neboť spojuje oblast u Baltského moře (Gdaňsk, Svinoústí) a oblast u Jaderského moře (Terst, Benátky, Ravenna). V celoevropském systému TEN-T se také označuje jako první. V České republice protíná Bohumín, Ostravu, Přerov, Otrokovice a Břeclav.[4][5][6] V kraji na něm leží několik významných železničních stanic, konkrétně Hulín, Otrokovice a Staré Město u Uherského Hradiště.[4]
Do systému celostátní dráhy je ve Zlínském kraji kromě koridoru zařazena trať Otrokovice-Vizovice v úseku mezi stanicemi Otrokovice a Zlín střed a trať Hranice na Moravě-Púchov, která v kraji vede například přes nádraží Valašské Meziříčí, Vsetín nebo Horní Lideč.[7]
Dálková železniční spojení[editovat | editovat zdroj]
Linka | Frekvence | Trasa | Dopravce | Výkon do roku |
---|---|---|---|---|
Ex4 | 120 minut | (Rakousko / Slovensko a Maďarsko –) Břeclav – Bohumín (– Polsko) | České dráhy | 2029[9] |
R13 | 120 minut | Brno – Břeclav – Olomouc | České dráhy | 2025[22] |
R18 | 120 minut | Praha – Luhačovice / Veselí nad Moravou / Zlín | České dráhy | 2028[10] |
Letecká[editovat | editovat zdroj]
Vodní[editovat | editovat zdroj]
Integrovaný dopravní systém[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m International E Road Network - Verdict Traffic. www.roadtraffic-technology.com [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Ředitelství silnic a dálnic ČR - Komunikace mezinárodního významu. web.archive.org [online]. 2012-01-21 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m INTERNATIONAL E ROAD NETWORK [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax KRÝŽE, Pavel. Železniční tranzitní koridory [online]. Správa železnic, 20221206 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Tranzitní železniční koridory. www.mdcr.cz [online]. Ministerstvo dopravy [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q TEN-T Interactive Map Viewer. ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m KRÝŽE, Pavel. Kategorie drah a provozovatelé drah [online]. Správa železnic, 20230731 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m KRÝŽE, Pavel. Linkové vedení vlaků dálkové osobní dopravy v objednávce Ministerstva dopravy [online]. Ministerstvo dopravy, 20221216 [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj České dráhy zveřejnily smlouvu se státem na dálkové vlaky. Zlevnily, desetiletou jistotu mají u 7 linek [online]. 2019-12-03 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Hrozba soukromníky zabrala. České dráhy státu zlevnily o čtvrtinu [online]. 2018-11-29 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Stát plánuje prodloužit provoz rychlíků mezi Prahou a Brnem o dva roky Českým drahám [online]. 2023-03-27 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b České dráhy mají nové smlouvy na rychlíky. Dálkové vlaky do Trutnova státu podražily o více než čtvrtinu [online]. 2021-11-11 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Arriva má jistotu provozu u tří rychlíkových linek až do roku 2027 [online]. 2022-02-22 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Podepsáno: RegioJet má už smlouvu na osmiletý provoz rychlíků Kolín - Ústí nad Labem [online]. 2021-08-26 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Arriva míří k obhajobě rychlíků Praha - České Budějovice, České dráhy zřejmě uhájí spojení přes Krnov [online]. 2022-06-05 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b VOKURKA, Petr Kinšt ,Martin. Na trať mezi Plzní a Mostem za pár dní vyrazí rychlíky nového dopravce. Mostecký deník. 2016-12-03. Dostupné online [cit. 2023-09-01].
- ↑ Česká republika a Bavorsko zahájily společné nabídkové řízení na provozovatele rychlíků do Mnichova. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Arriva má jistotu provozu u tří rychlíkových linek až do roku 2027 [online]. 2022-02-22 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Dopravní priorita předsednictví splněna. Schválená revize TEN-T sítí pomůže rozvoji železnice [online]. Ministerstvo dopravy [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ TELEVIZE, Česká. Z tratě přes Vysočinu je „dálnice“ pro vlaky, Pardubice přišly o desítky spojů. ČT24 - Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR - Česká televize [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Rychlíky z Brna do Bohumína převezme RegioJet, nejlevnější Leo Express nesplnil podmínky [online]. 2018-11-30 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Linka R13 Brno - Břeclav - Olomouc. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Arriva míří k obhajobě rychlíků Praha - České Budějovice, České dráhy zřejmě uhájí spojení přes Krnov [online]. 2022-06-05 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.