Letohrad (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Letohrad
Staniční budova v srpnu 2022
Staniční budova v srpnu 2022
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický
MěstoLetohrad
Souřadnice
Letohrad
Letohrad
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice533307
Tratě021, 024
Nadmořská výška420 m n. m.
V provozu od10. ledna 1874
Zabezpečovací zařízeníel. stavědlo ESA 44 (DOZ z CDP Praha)
Dopravní koleje6 + 1 kusá
Nástupiště (nástupní hrany)3 (4)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobus
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaBariérové WCPlatba v EurechČekárna pro cestující
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letohrad je železniční stanice ve východní části města Letohrad v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji nedaleko řeky Tichá Orlice. Leží na jednokolejných tratích Týniště nad Orlicí – Letohrad a Ústí nad Orlicí – Lichkov (elektrizována soustavou 3 kV DC). Před staniční budovou je též umístěno městské autobusové nádraží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla otevřena 10. ledna 1874 společností Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB), která zprovoznila svou trať z Hradce Králové do Lichkova, 10. října téhož roku byla dokončena spojka na nové nádraží v Ústí nad Orlicí ležící na trati mezi Prahou a Olomoucí. 15. října 1875 ÖNWB stavebně prodloužila trať přes hranici do Pruska. Autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. Zřízena zde byla vodárna a také lokomotivní depo. Trasa byla výsledkem snahy o propojení železniční sítě ÖNWB severovýchodním směrem.

Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1] Elektrický provoz byl ve stanici zahájen 29. prosince 1982, v roce 2008 byly troleje prodlouženy dále na Lichkov a státní hranici s Polskem.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde dvě vnější nástupiště u budovy a jedno ostrovní nástupiště s přístupem podchodem. V budově nádraží provozuje Jindřich Beneš v podnájmu nádražní restauraci, která měla k dubnu 2023 nejvyšší uživatelské hodnocení na webech Firmy.cz a Mapy.cz ze všech restaurací v České republice.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  2. FRIEDMANNOVÁ, Silvie. Nejoblíbenější česká restaurace: Nenápadná nádražka s hotovkami. Seznam zprávy [online]. 2023-04-11 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]