Náchod (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náchod
Pohled na železniční stanici, v čele nostalgického vlaku parní tendrová lokomotiva řady 423.0
Pohled na železniční stanici, v čele nostalgického vlaku parní tendrová lokomotiva řady 423.0
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký kraj Královéhradecký
Město Náchod Náchod
Souřadnice
Náchod
Red pog.png
Náchod
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 538405[1]
Tratě 026, 033
Nadmořská výška 345[2] m n. m.
V provozu od 1875[3]
Zabezpečovací zařízení návěstidla nezávislá na výměnách[4]
Dopravních kolejí 7[4]
Nástupišť (hran) 3 (4)[4]
Prodej jízdenek Crystal Clear action apply.png
Návazná doprava autobusová doprava v přednádražním prostoru
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBariérové WCČekárna pro cestujícíRestauraceVeřejné parkoviště

Železniční stanice Náchod se nachází ve stejnojmenném městě, na železniční trati č. 026 spojující Týniště nad Orlicí s Broumovem, železniční trati č. 033 (slouží jako kolejová spojka dvou hlavních tratí - z Jaroměře do Trutnova a z Týniště nad Orlicí do Broumova) spojující (Náchod) s Václavicemi a Starkočí, v Královéhradeckém kraji. Nádražní budova je majetkem Českých drah.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jízda nostalgického vlaku, v čele parní tendrová lokomotiva řady 423.0

Železniční stanice v Náchodě se začala stavět v souvislosti s výstavbou choceňsko-broumovské dráhy spojující Choceň a Broumov. Celá stavba byla rozdělena do dvou úseků, přičemž na prvním úseku mezi Chocní a Bohdašínem se začalo stavět dne 2. května roku 1873. Na druhém úseku mezi Bohdašínem a Broumovem pak 19. prosince téhož roku. Stavba dráhy byla svěřena vídeňské stavební firmě Hügel&Sager. Dne 15. ledna roku 1875 započala stavba spojky k Jihoseveroněmecké spojovací dráze, zkráceně SNDVB z Václavic do Starkoče.[6] Ve dnech 2. až 16. července téhož roku započaly zkušební jízdy, dráha byla uznána za provozuschopnou, přestože celková stavba nebyla hotova. Kupříkladu v železniční stanici Meziměstí se jezdilo v provizorních podmínkách.[3] S výstavbou výtopen v Meziměstí, Chocni a Náchodě byla stanice vybavena i vodárnou. Stanice byla otevřena dne 25. července roku 1875 a to v souvislosti se slavnostním otevřením choceňsko-broumovské dráhy.[6] O den později, tedy dne 26. července vstoupil v platnost první jízdní řád.[6] Co se důležitosti týče, byla stanice zařazena do druhé třídy, kupříkladu železniční stanice v Broumově spadala do třetí třídy. Ve své době byla stanice obsluhována dvěma páry osobních vlaků a jedním nákladním. Soupravy osobních vlaků v té době tvořily 4 čtyřnápravové vozy, takzvané „amerikány“, jež byly spřaženy s parní lokomotivou.[6] Původním vlastníkem dráhy a tedy i náchodského nádraží byla společnost StEG[3]. V roce 1908 byla privátní železniční společnost StEG zestátněna Rakouskými státními drahami, zkráceně kkStB.[7] Dne 26. června roku 1911 započala rozsáhlá přestavba nádražní budovy, nutno říci, že tato přestavba byla na choceňsko-broumovské dráze ojedinělá. Přestavba byla svěřena stavební firmě z Vysokého Mýta. V roce 1914 vypukla první světová válka, osobní přeprava byla výrazně omezena. Po první světové válce, zániku Rakouska-Uherska převzaly provoz na trati Československé státní dráhy (ČSD).[8] Dne 15. května roku 1930 byla osobní doprava mezi Policí nad Metují, Náchodem, Novým Městem nad Metují a Starkočí, zajišťována motorovými vozy.[6] V roce 1938 byl vyhlášen válečný jízdní řád, kdy se veškerá doprava na železnici přizpůsobila vojenské přepravě. V letech 19391945 byla na území Protektorátu Čechy a Morava zřízena státní železniční společnost Českomoravské dráhy, zkráceně BMB-ČMD. V roce 1945 byl uveden do provozu přeshraniční úsek dráhy, kdy došlo k propojení měst Kudowa-Zdrój a Náchoda. Jednalo se o spojku, neboť na německé straně byla trať vystavěna do obce Slaný již před válkou. Projekt této dráhy byl schválen již v roce 1880 po prusko-rakouské válce, avšak z finančních důvodů nebyl nikdy realizován. Dráha sloužila především k přepravě vojenského materiálu a potravin na válečnou frontu. V závěru druhé světové války byla tato trať zlikvidována a již nikdy nebyla obnovena.[6] Po druhé světové válce se železnice opět ujaly Československé státní dráhy. V roce 1946 začal na trase Praha – Broumov jezdit nový pár motorových rychlíků s motorovými vozy řady M 274.0. V letech 19621963 jezdil tentýž rychlík s motorovými vozy řady M 262.0. Od grafikonu 1970/71 pak s motorovými vozy řady M 296.1. Tyto rychlíky byly směrovány z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí.[6] V roce 1948 byla ve stanici vybudována čerpací stanice na naftu. Roku 1974 započalo nahrazování parních lokomotiv v osobní i nákladní dopravě lokomotivami dieselelektrickými. Parní provoz byl definitivně ukončen v roce 1981.[6] Počínaje říjnem 1982 byly nasazovány na osobních vlacích mezi Meziměstím a Letohradem motorové vozy řady M 152.0 s vlečnými vozy. V roce 1985 byly zlikvidovány zbytky náspu trati Náchod – Kudowa-Zdrój, v souvislosti s výstavbou nové silnice k hraničnímu přechodu v Náchodě-Bělovsi.[6] Na polské straně hranice se na mnoha místech zachovalo původní traťové těleso zrušeného úseku dráhy. V roce 1993 vznikla státní organizace České dráhy rozdělením Československých státních drah s. o. (ČSD) na České dráhy s. o. a Železnice Slovenskej republiky. V témže roce byla zahájena osobní doprava z Náchoda přes Meziměstí, Starostín, Mieroszów do Polska a to v relaci Náchod – Wałbrzych, dopravu zajišťovaly České dráhy, později PKP.[3] Současná akciová společnost České dráhy, a.s. vznikla 1. ledna roku 2003, kdy byla státní organizace České dráhy rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). V roce 2005 byly zahájeny rozsáhlé stavební práce na dvou staničních kolejí a to v rámci úpravy nástupišť, kdy vznikla dvě nová zvýšená nástupiště s pevnou hranou u dopravních kolejí číslo 4a, 2 a 6. Přístup na tyto nástupiště je bezbariérový.[9]

Popis stanice[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice v Náchodě leží na jednokolejné neelektrifikované železniční trati č. 026 spojující Týniště nad Orlicí s Broumovem, železniční trati č. 033 spojující (Náchod) s Václavicemi a Starkočí. Stanice má jedno jednostranné nástupiště u výpravní budovy, dopravní koleje:

  • č. 1 (hlavní staniční kolej) – délka nástupiště 129 m, délka koleje 842 m.[4]

Také dvě zvýšená, úrovňová nástupiště u dopravních kolejí:

  • č. 4a (odjezdová kolej směr Václavice) – délka jednostranného nástupiště 45 m, délka koleje 55 m[4]
  • č. 2 a č. 6 (vjezdové a odjezdové koleje) – délka oboustranného nástupiště se dvěma hranami 180 m, délka koleje č. 2 – 712 m, č. 6 – 554 m[4]

Přechody pro cestující a přejezdy v úrovni kolejí pro invalidní vozíky jsou umístěny proti nádražní budově. Zastávky linkových autobusů se nachází v přednádražním prostoru. V železniční stanici jsou poskytovány cestujícím služby: vnitrostátní pokladní přepážka, mezinárodní pokladní přepážka, platba v eurech, bariérové WC, čekárna pro cestující.

Součástí stanice jsou také dopravní koleje:

  • č. 3 (odjezdová směr Václavice) – délka koleje 285 m[4]
  • č. 4b (odjezdová směr Hronov) – délka koleje 338 m[4]
  • č. 8 (vjezdová a odjezdová kolej) – délka koleje 527 m[4]

Mimo jiné se v Náchodě nacházejí i železniční zastávky Náchod-Běloves (vzdálená 2 km), Náchod-Malé Poříčí (vzdálená 4 km) směr Hronov, také železniční zastávka Náchod zastávka (vzdálená 2 km) směr Václavice.

Zabezpečovací zařízení[editovat | editovat zdroj]

Stanice má dvě zhlaví, na nichž jsou umístěna stavědla St. I a St. II, zabezpečovací zařízení 1. kategorie, návěstidla jsou nezávislá na výměnách.[4] Na jižním zhlaví stanice se dodnes nacházejí mechanické závory s výpletem proti podlézání, které jsou několikrát do hodiny obsluhovány z prvního stavědla (St. I).[10]

Historie železniční dopravy[editovat | editovat zdroj]

Významné spoje v letech 1981–2007[editovat | editovat zdroj]

Náchodské nádraží v minulosti obsluhovalo i dálkové vnitrostátní, mezinárodní spoje. V letech 1981/1982 byl jedním ze spojů R 755 na své trase z Meziměstí přes Náchod, Týniště nad Orlicí, Hradec Králové do Prahy. Zajímavostí bylo, že tento spoj vyjížděl z meziměstského nádraží krátce po třetí hodině ranní, z Náchoda pak o hodinu později.[11]

V roce 1997 zasáhly větší část České republiky katastrofální povodně, choceňsko-broumovská dráha byla v té době po celou dobu sjízdná. Tehdy zajišťovala náhradní spojení mezi Českou republikou a Polskem přes hraniční přechod Meziměstí – Mieroszow (PKP). Na trať se tak dostaly mezinárodní spoje kategorie EuroCity a InterCity.[12]

V letech 1998/1999 byl jedním ze spojů také R 251[13] na své trase z pražského hlavního nádraží přes Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové hlavní nádraží, Týniště nad Orlicí, Náchod, Meziměstí, Wałbrzych do Wrocławi.

V letech 2003/2004 byl ideálním ranním spojem také R 740 Náchodský Primátor, pojmenovaný po náchodském pivu na své trase z Meziměstí přes Náchod, Starkoč, Hradec Králové, Prahu, Plzeň, Mariánské Lázně, Cheb do Františkových Lázní.[14]

Také tudy projížděl i legendární „král vlaků“ zvaný Orient Express, který provozuje společnost Venice Simplon-Orient-Express (VSOE). Stalo se tak kupříkladu dne 16. července roku 2007[15] a to poté, co jeho trasa byla kvůli výluce odkloněna. Původně měla vést z Benátek přes Vídeň, Krakov a Varšavu do Prahy.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době stanici obsluhují regionální spoje směřující do měst: Broumov, Teplice nad Metují, Hronov, Nové Město nad Metují, Týniště nad Orlicí, Letohrad, Jaroměř, Hradec Králové.

Objevují se zde zejména motorové lokomotivy řady 754, 742, 714, motorové jednotky kupříkladu řada 814, motorové vozy řady 854, 810. Při nostalgických jízdách i parní lokomotivy.[16]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hledání v seznamu žel.stanic - nákladní doprava. SŽDC a O11 GŘ ČD [online]. 15-9-2012, rev. 15-9-2012 [cit. 15-9-2012]. Dostupné online.  
  2. Nadmořské výšky železničních stanic a zastávek. www.provoz.szdc.cz [online]. 8-3-2013, rev. 8-3-2013 [cit. 8-3-2013]. Dostupné online.  
  3. a b c d Historie trati Choceň – Broumov. www.vlakynachod.cz [online]. 15-9-2012, rev. 15-9-2012 [cit. 15-9-2012]. Dostupné online.  
  4. a b c d e f g h i j Pomůcky GVD 2012/2013. www.www.iwan.eu07.pl/ [online]. 14-2-2013, rev. 14-2-2013 [cit. 14-2-2013]. Dostupné online.  
  5. Nahlížení do katastru nemovitostí, Náchod, č.p. 128
  6. a b c d e f g h i Historie veřejné dopravy na Náchodsku. www.doprava.ecn.cz [online]. 4-12-2012, rev. 4-12-2012 [cit. 4-12-2012]. Dostupné online.  
  7. Popis trati 026 Týniště nad Orlicí - Otovice zastávka. www.zelpage.cz [online]. 26-13-2013, rev. 26-13-2013 [cit. 26-13-2013]. Dostupné online.  
  8. Historie v datech. www.ceskedrahy.cz [online]. 26-3-2013, rev. 26-3-2013 [cit. 26-3-2013]. Dostupné online.  
  9. Kronika města Náchoda rok 2005. www.mestonachod.cz [online]. 12-3-2013, rev. 12-3-2013 [cit. 12-3-2013]. Dostupné online.  
  10. Mechanické závory s výpletem proti podlézání. www.cd.cz [online]. 25-3-2013, rev. 25-3-2013 [cit. 25-3-2013]. Dostupné online.  
  11. Rychlík 755 (1981/1982). www.jizdni-rady.nanadrazi.cz [online]. 13-3-2013, rev. 13-3-2013 [cit. 13-3-2013]. Dostupné online.  
  12. Katastrofálních povodně v roce 1997. www.vlakynachod.cz [online]. 3-11-2012, rev. 3-11-2012 [cit. 3-11-2012]. Dostupné online.  
  13. Rychlík 251. www.vagonWEB.cz [online]. 7-10-2012, rev. 7-10-2012 [cit. 7-10-2012]. Dostupné online.  
  14. R 740 Náchodský Primátor. www.jizdni-rady.nanadrazi.cz [online]. 18-12-2013, rev. 18-2-2013 [cit. 18-2-2013]. Dostupné online.  
  15. Legendární Orient Express nabíral sílu v Meziměstí. www.rychnovsky.denik.cz [online]. 7-10-2012, rev. 7-10-2012 [cit. 7-10-2012]. Dostupné online.  
  16. Náchodské nádraží - pozorování. www.zelpage.cz [online]. 28-3-2013, rev. 28-3-2013 [cit. 28-3-2013]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Náchod
Trať 026 Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka (km traťový: 60,139)
vzdálenost: 37 km
Týniště nad OrlicíBSicon KBHFl.svgBSicon STRq.svgBSicon STRq.svg
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: 31 km
Trať 033 Starkoč – Václavice – (Náchod) (km traťový: 60,139)
vzdálenost: 9 km
StarkočBSicon KBHFl.svgBSicon STRq.svgBSicon STRq.svg
BSicon lBHF.svg
Trať 309 KłodzkoKudowa-Zdrój – (Náchod)
BSicon lBHF.svg
BSicon exSTRq.svgBSicon exSTRq.svgBSicon exKBHFr.svgKudowa-Zdrój (trať byla zcela snesena)