Přeskočit na obsah

Příbram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pibrans)
Tento článek je o městě ve Středočeském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Příbram (rozcestník).
Příbram
Svatá Hora nad Příbramí a kostel sv. Jakuba
Svatá Hora nad Příbramí a kostel sv. Jakuba
Znak města PříbramVlajka města Příbram
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPříbram
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°41′24″ s. š., 14°0′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel32 992 (2024)[1]
Rozloha33,45 km²[2]
Nadmořská výška502 m n. m.
PSČ261 01
Počet domů4 033 (2021)[3]
Počet částí obce18
Počet k. ú.10
Počet ZSJ47
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Příbram
Tyršova 108
261 01 Příbram
info@pribram-city.cz
StarostaMgr. Jan Konvalinka (ANO)[4]
Oficiální web: pribram.eu
Příbram
Příbram
Další údaje
Kód obce539911
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbram (německy Przibram, Pribram, v období protektorátu Pibrans; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě[5]) je město v okrese Příbram ve Středočeském kraji, 54 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Žije zde přibližně 33 tisíc[1] obyvatel.

Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná Hornické muzeum Příbram, jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý skanzen. Nyní, po útlumu těžby, je známá hlavně díky poutnímu místu Svaté Hoře, kde je barokní klášterní komplex. Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený krytým schodištěm. Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory Třemošná v Brdech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Dějiny Příbrami a Rudné doly na Příbramsku.

Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství.

Od konce 13. do konce 16. století se v Příbrami těžilo stříbro. Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. Od konce 16. století však došlo k úpadku těžby stříbra (útlum trval více než 200 let). Od r.1642 do konce 18. století se na Příbramsku těžila železná ruda. V 19. století se opět dobývaly rudy stříbrné a také rudy olověné. (více na: muzeum.mineral.cz). Od poloviny 20. století se město stalo centrem těžby uranu.

Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů.

Svatá Hora

Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex – poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalá rezidence jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.

Vydáním dekretu ze dne 23. ledna 1849 v Olomouci císařem Františkem Josefem I. došlo k založení báňské školy pro severní země císařství se zaměřením na kovohutnictví.[6] K slavnostnímu otevření došlo 12. listopadu téhož roku v budově Zámečku. K povýšení na vysokou školu došlo roku 1904 s názvem Vysoká škola báňská v Příbrami. Vyučovacím jazykem byla němčina, přestože byla Příbram v té době ryze českým městem. Od počátku však docházelo k rozporům s Němci a němečtí profesoři požadovali přesunutí do německé oblasti severních Čech, do Mostu, Ústí n. L. nebo do Liberce, v roce 1913 pak němečtí profesoři žádali rozdělení školy na českou a německou fakultu a jejich přidělení k příslušným technickým vysokým školám v Praze nebo Brně. Po osamocení Československa pro změnu žádali o přesun vysoké školy do Prahy. Tyto snahy přetrvávaly až do uzavření všech vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Po osvobození Příbrami byl proveden 4. června zápis do školního roku 1939/1945, koncem června se však začalo proslýchat o přeložení vysoké školy do Ostravy, ke kterému došlo dekretem prezidenta republiky ze dne 8. září 1945.

Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého wehrmachtu. Za komunistického režimu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací. Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.

Pohled ze Svaté Hory na Příbram

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Příbram I

Příbram se nachází na úpatí Brd, jejichž nejvyšší vrchol Tok (865 m) leží jen necelých 10 kilometrů západně od centra města. Střední nadmořská výška města je 502 metrů. Celková výměra města je 33,41 km2. Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik rybníků, celková rozloha vodních ploch ve městě je 37,7 ha, tedy 1,1 % rozlohy města.

Důlní činnost ovlivnila podobu krajiny okolo města, v níž se tak nyní nachází mnoho hald s vytěženou zeminou, které se daří jen pomalu rekultivovat. Dílčí rekultivací prošly alespoň haldy uvnitř města. Zemědělská půda pokrývá bezmála polovinu rozlohy města, z více než čtvrtiny jde o ornou půdu (936 ha). Lesů, zasahujících především z lesnatých brdských porostů, je 618 ha.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Město a nejbližší okolí náleží do klimatické oblasti mírně teplé - B.

Příbram – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 0,1 1,7 6,7 12,0 17,4 20,4 22,2 21,9 17,8 12,0 5,0 1,5 11,6
Průměrné denní minimum [°C] −5,6 −5,0 −1,9 1,7 6,4 9,6 11,2 10,9 7,6 3,3 −0,6 −3,6 2,8
Průměrné srážky [mm] 39 33 40 42 73 80 86 78 55 41 41 43 651
Zdroj: climate-data.org říjen 2019

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 104 domech 11 810 obyvatel, z nichž bylo 6 295 žen. 11 536 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 90 k německé a 16 k židovské. Žilo zde 10 318 římských katolíků, 137 evangelíků, 432 příslušníků Církve československé husitské a 298 židů.[7] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 199 domech 10 469 obyvatel. 10 146 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 117 k německé. Žilo zde 8 550 římských katolíků, 161 evangelíků, 1 011 příslušníků Církve československé husitské a 235 židů.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Příbram[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 14 051 16 952 21 081 21 767 20 826 17 703 15 464 13 614 26 803 29 993 35 123 36 898 35 886 33 084 31 711
Počet domů 1 149 1 238 1 490 1 663 1 770 1 853 1 976 2 291 2 722 2 766 2 895 3 317 3 386 3 726 4 033
  • Věková struktura obyvatel obce Příbram roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Příbram roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Příbram roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Příbram roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Příbram roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Příbram roku 2011

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Příbram (10468 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

  • Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, státní báňské ředitelství, zemské četnické velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, státní reálka, státní gymnázium, vysoká škola báňská, státní ústav učitelský, státní hornická škola, veřejná obchodní škola, klášterní kostel řádu redemptoristů, městské muzeum, okresní všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec.
  • Živnosti: společenstvo obuvníků, společenstvo krejčí, společenstvo řezníků a uzenářů, společenstvo živností stavebních, společenstvo dřevo, papír nebo kov zpracujících živností, společenstvo pekařů, společenstvo cukrářů, společenstvo kovářů a podkovářů, společenstvo kolářů, společenstvo hostinských a výčepníků, společenstvo holičů, společenstvo mlynářů, obchodní grémium, svépomocná družina pro zájmy průmyslu, obchodu a živností, odbočka odborového svazu trhovců.
  • Průmysl: továrna na alba, baterie elektr., doly na stříbro - Státní báňské ředitelství - doly Anna, Voltěch, Bohutín II, továrna na domácí a kuchyň. nářadí Reichner, dresiny Wohanka, hračky, kovové zboží, lana drátěná, likéry, motouzy a provaznické zboží Kolařík, náboženské předměty a obrazy, olověné zboží, pivovar, pletárna mechan., továrna na poutní zboží, továrna na stroje hospodářské Hejhal, cihelna, 4 mlýny, 3 pily, pivovar, Příbramská strojírna a slévárna Šmolík.
  • Služby (výběr): 11 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 3 antikvariáty, 10 autodrožek, Agrární banka československá, Česká průmyslová banka, Středočeská banka v Příbrami, Okresní záložna hospodářská v Příbrami, Městská spořitelna příbramská, Svépomocná záložna živnostníků v Příbrami, Příbramská lidová záložna, 2 biografy, 3 fotoateliéry, 3 geometři, 8 hodinářů, 39 hostinců, 4 hotely (grandhotel Brožek, Praha, U modrého hroznu, U nádraží), 8 kožišníků, ladič pian, 2 lékárny, 2 pozlačovači, puškař, 7 řezbářů, 2 stavitelé, 3 zubní ateliéry.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Územní vývoj[editovat | editovat zdroj]

  • Město Příbram se skládá z 18 evidenčních částí na 11 katastrálních územích, přičemž obě členění jsou navzájem neskladebná.
  • V roce 1953 bylo k Příbrami připojeno město Březové Hory. Následně, v roce 1961, byla připojena obec Zdaboř. V roce 1975 se přidaly obce Dubno a Háje. O rok později, v roce 1976, se Příbram rozrostla o obec Žežice s částí Brod, obec Kozičín s částí Lazec a osady Jerusalem a Jesenice z obce Konětopy (jejíž jádrová část se k témuž datu stala součástí obce Milín).
  • V roce 1980 došlo k dalšímu rozšíření, kdy byly připojeny obce Dubenec včetně osady Bytíz, Lhota, Narysov, Podlesí včetně osady Orlov, Trhové Dušníky a osada Zavržice (která do té doby patřila k obci Kamenná, jejíž jádrová část byla rovněž připojena k Milínu).
  • Kromě toho bylo od 1. ledna 1980 zavedeno nové členění katastrálních území Příbram a Březové Hory, které bylo rozděleno na devět částí, číslovaných Příbram I až Příbram IX. Toto členění však nebylo skladebné s katastrálním členěním. Navíc bylo území Březových Hor upraveno tak, že jihovýchodní část byla určena pro sídlištní výstavbu, zatímco severní část se rozšířila o hornickou a hutní oblast.[11]
  • Ke dni voleb 24. listopadu 1990 se osamostatnily obce Dubno a Háje, stejně jako Dubenec (avšak bez osady Bytíz, která k ní původně patřila a nově se tak stala příbramskou exklávou), Lhota u Příbramě, Narysov, Podlesí (bez osady Orlov, která k němu dříve náležela) a Trhové Dušníky.[12] Odtržením obce Háje vznikla situace, kdy katastrální území Háje u Příbramě zůstalo rozdělené mezi dvě obce, protože na něm ležely i části Jerusalem a Jesenice, které zůstaly součástí Příbrami. Tento nezákonný stav byl napraven až v únoru 2018, tedy s více než 27letým zpožděním, kdy bylo zřízeno nové katastrální území Jerusalem.
Katastrální mapa Příbrami

Členění města[editovat | editovat zdroj]

  • Příbram I (k. ú. Příbram)
    • Památky: kostel sv. Jakuba Staršího; nám. T. G. Masaryka.; Pražská ulice; Zámeček Ernestinum
    • Kultura: sokolovna
    • Volný čas: Hořejší obora; Dolejší obora; Jiráskovy sady; sad Vzpomínek (Hvězdička); Arnoštovy sady; park Přátelství; park Zátiší
    • Instituce: Dům Natura; Galerie Františka Drtikola; knihovna Jana Drdy; městská policie; městský úřad a jeho odbory; Úřad práce; městský hřbitov; Oblastní nemocnice Příbram Areál I; pasáž Horymír, pošta; infocentrum, poliklinika
    • Vzdělávání: ISŠ; OA VOŠ; SPŠ a VOŠ; SZŠ a VOŠZ, ZŠ
    • Ostatní: průmyslová zóna; DISA; RAVAK; Lidl; OC Fastmall
  • Příbram II (k. ú. Příbram)
    • Památky: Svatá Hora; Pražská ulice; Václavské nám.; židovský hřbitov
    • Kultura: bývalá hvězdárna
    • Volný čas: park Střelovna; park V Zahradách; Svatohorský sad; Svatohorské schody; Spartak (Stadion Horymír); sportovní areál pod Svatou Horou
    • Instituce: krajská veterinární správa
    • Vzdělávání: Waldorfská škola; SPŠ VOŠ; VŠZSP; ZŠ
    • Ostatní: bauMax; Kik
  • Příbram III (= Sázky) (k. ú. Příbram)
    • Památky: nám. Arnošta z Pardubic
    • Volný čas: Čekalíkovský rybník; lesopark Padák; klidová zóna Ryneček; Predator Park Ryneček; park Valle di Ledro; rybníky Kaňka a Sázky
    • Instituce: okresní soud
    • Vzdělávání: MŠ; VŠERS; ZUŠ
    • Ostatní: OC Skalka; městská tržnice
  • Příbram IV (k. ú. Březové Hory a Příbram)
    • Volný čas: víceúčelové dětské hřiště Na Cihelně
    • Instituce: azylový dům; finanční úřad; katastrální úřad
    • Vzdělávání: OU, PŠ, ZŠ a MŠ
    • Ostatní: autobusové nádraží a terminál; parkovací dům; vlakové nádraží; Koruna Příbram; MERE; Šáša burger
  • Příbram V-Zdaboř (z části k. ú. Březové Hory a Příbram, Zdaboř)
    • Památky: důl Drkolnov
    • Volný čas: dětské hřiště Hlinovky; Singltrail Drkoláč; Zdabořská studánka; Horní Struhy
    • Instituce: Golf club Příbram; Oblastní nemocnice Příbram Areál II; územní odbor Policie ČR; Česká pošta - depo Příbram; Státní pozemkový úřad
    • Ostatní: Albert; Burger King; StopShop (komerční zóna); KFC; OC Nová Zdaboř; Tesco; OBI; Středověký hostinec U Pletánků
    • k Příbrami připojena v roce 1961, předtím od roku 1930 minimálně do roku 1950 samostatná obec, do roku 1921 osada obce Žežice[11]
  • Příbram VI-Březové Hory (k. ú. Březové Hory a Příbram)
    • Památky: Hornické muzeum; důl Anna; důl Vojtěch; Mariánská štola; Ševčínský důl; Ševčínská dráha; důlní vláček; kostel Sv. Prokopa; kostel sv. Vojtěcha; Sbor mistra Jakoubka ze Stříbra, nám. J. A. Alise
    • Volný čas: motýlí vrch Fedinandka; vrch Huťský lesík, lesopark; Les Koráb; vyhlídka na centrum města
    • Instituce: dům pro seniory; knihovna Jana Drdy
    • Vzdělávání: ZŠ
    • Ostatní: průmyslová zóna; Action; Kaufland; Kovohutě; televizní dokrývač
    • k Příbrami připojeny 1953
  • Příbram VII (k. ú. Březové Hory a Příbram)
    • Památky: socha Antonína Dvořáka
    • Kultura: Divadlo Antonína Dvořáka; kulturní dům; kino
    • Volný čas: aquapark; sportovní hala; zimní stadion - malá a velká hala; dopravní hřiště
    • Instituce: Březohorský hřbitov; Centrum neziskových organizací; domov pro seniory; dům s pečovatelskou službou; státní archiv; poliklinika; pošta
    • Vzdělávání: gymnázium; MŠ; ZŠ; jesle
    • Ostatní: BILLA; Penny Market; Nonstop potraviny; ZRUP
  • Příbram VIII (k. ú. Březové Hory a Příbram)
    • Volný čas: Nový rybník (Novák); Fialův rybník; Wake Park Příbram; letní kino; skatepark; inline dráha; Čertův pahorek
    • Instituce: Centrum sociálních a zdravotních služeb města Příbram; domov pro seniory; dům s pečovatelskou službou, poliklinika; Tenisový klub Roja Příbram; městská policie; knihovna Jana Drdy, Junior klub
    • Vzdělávání: ZŠ; MŠ; Alternativní MŠ
    • Ostatní: Albert; Oxygen Příbram; vlaková zastávka Příbram sídliště;
  • Příbram IX (= Nová Hospoda) (k. ú. Příbram)
  • Brod (k. ú. Brod u Příbramě)
    • k Příbrami připojen 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Žežice[11]
  • Bytíz (k. ú. Bytíz)
    • exkláva
    • k Příbrami připojena k 1. 1. 1980, předtím od roku 1930 osada obce Dubenec, předtím od roku 1880 osada obce Háje, předtím osada obce Konětopy[11]
  • Jerusalem (k. ú. Jerusalem)
    • k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy[11]
    • katastrální území Jerusalem je od února 2018 vyčleněno z katastrálního území Háje u Příbramě, které bylo do té doby rozděleno mezi dvě obce
  • Jesenice (k. ú. Jerusalem)
    • k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy[11]
  • Kozičín (k. ú. Kozičín)
    • k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Lazec[11]
  • Lazec (k. ú. Lazec)
    • Volný čas: Lesopark Litavka
    • Instituce: dětský domov, psí útulek
    • k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1950 osada obce Kozičín, předtím nejméně do roku 1930 samostatná obec[11]
  • Orlov (k. ú. Orlov)
    • k Příbrami připojen od 1. 1. 1980, předtím od 1. 1. 1976 část obce Podlesí, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Podlesí[11]
  • Zavržice (k. ú. Zavržice)
    • k Příbrami připojeny od 1. 1. 1980, předtím osada obce Kamenná[11]
    • kdysi také Zavřice
  • Žežice (k. ú. Příbram a Žežice)
    • k Příbrami připojeny k 1. 1. 1976, předtím samostatná obec[11]
  • Základní sídelní jednotky:
    • Beránky, Bechyňka, Brod-východ, Bytíz-haldy, Březové Hory-jih, Březové Hory-sever, Březové Hory-západ I, Březové Hory-západ II, Čertův pahorek, Drkolnov, Ferdinandka, Fialka, Hájek, K Nové Hospodě, Nad Litavkou, Na Planinách, Nemocnice Příbram, Nová Hospoda, Nový rybník, Oblastní nemocnice Příbram, Pod Drkolnovem, Pod Květnou, Pod Svatou Horou, Pod Šachtami, Průhon, Příbram-historické jádro, Rudolfka, Sídliště na Plzeňské, Svatá Hora, Ševčiny, U Dolu Anna, U Litavky, U nádraží, U pražské silnice, U Příbramského potoka, U Svatého Jana, U stadionu, U Vojtěcha, Za Brodskou, Za Svatou Horou, Zdaboř-Červená, Zimní stadion, Žežičky
  • Ostatní:
    • Baník, Fialův mlýn, Hatě, Haťská Hájovna, Haťská Chalupa, Křižáky, Lázně, Ornův mlýn, Pohodnice, Průmyslová zóna, Pod Červenou, Sázky, Svatohorský důl
  • Zastavěná plocha města činí jednu šestnáctinu její rozlohy, přesně 209 ha.[13]
  • Sousedními obcemi sídla jsou Podlesí, Milín, Narysov, Třebsko, Lazsko, Dubno, Trhové Dušníky, Lhota u Příbramě, Háje, Dubenec, Bohutín, Lešetice a Višňová.

Odloučené části[editovat | editovat zdroj]

  • Dubno
    • osamostatněno 24. 11. 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1975, předtím samostatná obec[11]
  • Háje
    • kdysi také Háj
    • osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1975, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Konětopy[11]
  • Dubenec
    • osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec[11]
  • Lhota u Příbramě
    • před 2. světovou válkou Německá Lhota, do roku 1991 pak střídavě jen Lhota
    • osamostatněna 24. 11. 1990, k Příbrami připojena 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky[11]
  • Narysov
    • kdysi také Narisov
    • osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec[11]
  • Podlesí
    • osamostatněno 24. 11. 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1980, předtím samostatná obec[11]
  • Trhové Dušníky
    • osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky[11]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
    • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[14]
    • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
    • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
    • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[15]
    • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[16]
    • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[17]
    • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[18]
    • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
    • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Politika[editovat | editovat zdroj]

  • Od sametové revoluce se uskutečnily v Československu a České republice šestery parlamentní volby. V komunálních volbách v roce 1990 získalo v Příbrami většinu od 50 do 57 procent Občanské fórum. V roce 1992 zvítězila v Příbrami pravicová koalice Občanské demokratické strany a Křesťanskodemokratické strany (KDS) se ziskem od 25 do 34,8 % hlasů. V obou případech se volilo do tří různých komor (do Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a do České národní rady). Od roku 1996 vítězila v Příbrami ČSSD, v roce 1996 získala 30 % hlasů a v dalších volbách v letech 1998, 2002 a 2006 se její zisky pohybovaly od 34,3 do 36,8 % hlasů. ODS se pokaždé umístila na druhém místě.
  • V roce 2014 vyhrálo komunální volby ANO 2011 se ziskem 30,01 % hlasů (10 mandátů), ČSSD získala 14,8 % (4), TOP 09 12,87 % (4), Šance pro Příbram 9,12 % (3), KSČM 11,92 % (3) a ODS 5,32 % (1). V roce 2018 vyhrálo komunální volby opět hnutí ANO 2011 se ziskem 38,87 % hlasů (a 12 mandátů), druhá TOP 09 získala 15,19 % hlasů (5 mandátů), KSČM 6,91 % (2 mandáty). Další mandáty získaly ODS (2), Šance pro Příbram (2), Česká pirátská strana (1) a Příbramáci pro Příbram (1).
  • Město je centrem volebního obvodu Příbram pro senátní volby. Ve druhém kole voleb v roce 1996 získal křeslo sociální demokrat Zdeněk Vojíř, ale v roce 2002 svůj mandát ztratil ve prospěch Jaromíra Volného z ODS. Volební výsledek v samotném městě byl pokaždé srovnatelný s výsledkem v celém volebním obvodě. V říjnu 2008 vyhrál ve druhém kole starosta Josef Řihák (ČSSD) nad stávajícím senátorem Volným. V roce 2014 byl zvolen senátorem Ing. Jiří Burian (ODS), který ve 2. kole vyhrál nad MUDr. Vladimírem Dandou z ANO 2011.

Správa území[editovat | editovat zdroj]

  • Správu nad městem vykonává zastupitelstvo města. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 25 členů. Zastupitelstvo ze svých řad volí radu města, která zahrnuje starostu, místostarosty a další radní. V roce 2014 byla zvolena sedmičlenná rada města. Jako bývalé okresní město má nyní Příbram status obce s rozšířenou působností.
  • V roce 2014 byli zvoleni tito členové rady: Ing. Jindřich Vařeka (ANO 2011), Mgr. Alena Ženíšková (ANO 2011), Mgr. Václav Švenda (TOP 09), Ing. Václav Dvořák (ANO 2011), PhDr. Petr Vácha (TOP 09), Ing. Petr Stříbrnský (TOP 09), Věra Kresslová (ANO 2011).
  • V roce 2022 byli zvoleni tito členové rady: Mgr. Jan Konvalinka (ANO 2011), Bc. Vladimír Karpíšek (ANO 2011), Miroslav Peterka, Ing. Petr Rotter (ANO 2011), MUDr. Barbora Dahňová (ANO 2011), Tomáš Dvořáček (ANO 2011), Miroslav Peterka (ODS), Ing. Ivan Fuksa (ODS).
  • Příbramské území je pro účely přidělování čísel popisných rozděleno do 18 evidenčních částí, devět centrálních je značeno římskými číslicemi, ostatní jsou obvykle vesnice připojené k Příbrami po druhé světové válce (např. Brod, Bytíz, Jerusalém, Lazec, Žežice a další). V některých z nich existují tzv. osadní výbory, které slouží jako mezistupeň mezi občany a městským zastupitelstvem. V roce 2018 byly pro dané volební období zřízeny osadní výbory ve 13 částech města, tj. ve všech kromě Příbrami I, II, IV, VII a VIII. Většina osadních výborů je pětičlenných, pouze Bytíz, Jesenice a Zavržice mají třičlenné.[19]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam představitelů Příbrami.

Městské organizace[editovat | editovat zdroj]

Příspěvkové organizace[editovat | editovat zdroj]

  • Centrum sociálních a zdravotních služeb města Příbram
    • Azylový dům
    • Byty (sociální)
    • Dětská skupina
    • Domov seniorů
    • Domovy s pečovatelskou službou
    • Nízkoprahové denní centrum (Noclehárna)
    • Protialkoholní záchytná stanice
    • Rehabilitační stacionář
    • Sociální poradna
    • Ubytovny města
    • a další...
  • Divadlo Antonína Dvořáka Příbram
  • Galerie Františka Drtikola Příbram
  • Knihovna Jana Drdy
  • Školy a školská zařízení
    • Dětské skupiny a rehabilitační stacionář Příbram
    • Mateřské školy
    • Samostatné školní jídelny
    • Školy zřizované jinými zřizovateli
    • Základní školy
    • Základní umělecké školy
  • Sportovní zařízení města Příbram
    • Aquapark
    • Areál Nový rybník
    • Sportovní hala
    • Zimní stadion
  • Technické služby města Příbrami, p. o.
    • Čištění města a zimní údržba
    • Dětská hřiště
    • Kompostárna
    • Komunikace
    • Odtah vozidel
    • Parkovací dům a autobusové nádraží
    • Psí útulek v Lazci
    • Re-use centrum
    • Sběrný dvůr
    • Správa hřbitova
    • Stavební činnost
    • Svoz komunálního odpadu
    • Veřejné osvětlení a parkoviště
    • Veřejná zeleň
    • Vyjádření ke stavbám

Organizace bez právní subjektivity[editovat | editovat zdroj]

  • Městská kulturní centrum Příbram
  • Městské realitní kancelář

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Městská policie
  • Městské lesy Příbram

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Zbytky důlní činnosti v okolí Příbrami.
  • Příbramská ekonomika byla dlouhá staletí závislá na hornictví a jeho dodavatelských provozech. Když na konci 80. let 20. století začal útlum důlní činnosti v Příbrami, zahrnovaly hlavní příbramské podniky ČSUP (Český státní uranový průmysl), Rudné doly a pomocné provozy jako ZRUP (Základna rozvoje uranového průmyslu) a další. Význam měla také továrna na výrobu hraček Hamiro.
  • Po roce 1989 vedly k restrukturalizaci hospodářství v Příbrami hlavně dva faktory, a to uzavření dolů a změny ve vlastnictví podniků (privatizace). V Příbrami sídlí Správa uranových ložisek, klíčové oddělení koncernu DIAMO, s. p., pokračovatele ČSUP. Přestože se dostaly do nových rukou, některé dodavatelské podniky pokračují ve své výrobní činnosti. V Příbrami působí následující velké podniky:
    • DISA – technologie a zařízení pro úpravu vody
    • Halex-Schauenberg – ocelové budovy a konstrukce
    • Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. – recyklace a výroba olova a drahých kovů
    • Průzkum Příbram, s.r.o. – důlní a geologické práce
    • RAVAK, a. s. – největší výrobce van a sprchových koutů ve střední a východní Evropě
    • Stella Ateliers, s.r.o. – výroba ložního prádla
    • Vibros, s.r.o. – výroba příložných vibrátorů a vibračních strojů
    • Wheelabrator Czech, s.r.o. – výroba tryskacích strojů
    • Yoko, s.r.o. – plyšové hračky
    • ZAT, a. s. – výroba řídicích a informačních systémů pro energetiku, dopravu a průmysl
    • ZRUP, a. s. – výroba obytných buněk, ocelových konstrukcí a stavebních prvků
  • V letech 2009–2018 zde měl sídlo i maloobchod s počítači a elektronikou CZC.cz s.r.o.
  • Nadregionální význam mají také některé podniky nebo pobočky potravinářského průmyslu (pekárna, nápoje, masokombinát). Své sídlo má v Příbrami řada podniků služeb a obchodu.
  • Okresní hospodářská komora v Příbrami byla založena v roce 1993.
  • Navzdory rozvoji příbramských podniků zůstává nezaměstnanost ve městě a blízkém okolí vysoká – v září 2007 činila 7,4 %,[20] což překračuje průměr okresu i Středočeského kraje. Okres Příbram je se 4 % nezaměstnaných i v roce 2019 mezi okresy s největší nezaměstnaností v kraji.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť 2024[editovat | editovat zdroj]

  • Příbram je důležitým dopravním uzlem díky křížení dvou významných komunikací. Asi 5 km východně od města se kříží silnice č. 18, která vede z Rožmitálu pod Třemšínem do Olbramovic, a dálnice D4, vedoucí do Prahy. Na jihu pokračuje dálnice D4 jako silnice I/4 směrem na Strakonice a Vimperk, která je v současnosti přestavována na dálnici. V Německu je tato silnice spojena se silnicí č. 2 přes Pasov do Mnichova.
  • V plánu je výstavba jihovýchodního obchvatu Příbrami, který má zlepšit dopravní situaci v oblasti. Projekt je rozdělen do dvou etap. První etapa má začít v roce 2026 a bude vést od Brodu směrem k dálnici D4. Druhá etapa, která je plánována o 2 roky dříve, v roce 2024, spojí Bohutín s novou kruhovou křižovatkou u Brodu. Celková délka druhé části obchvatu má být zhruba 5,5 km. Projekt by měl v některých částech města, nejvíce obyvatelův Březových Hor, výrazně snížit dopravní zatížení, a to až o 80 procent. Projekt by měl vyjít na 1 miliardu Kč bez DPH.
Iveco Crossway, jeden z nejpoužívanější autobusů na linkách 395 a 393 směr Praha.

Autobusová doprava 2024[editovat | editovat zdroj]

Městská hromadná doprava (MHD) 2024[editovat | editovat zdroj]

  • Autobusové zastávky jsou rozesety po celém městě a zahrnují nejen centrální části, ale také okolní obce a městské části. Mezi zastávky ve městě patří např. aut. nádr., Březové Hory, Československé armády, Drkolnov, II. poliklinika, III. poliklinika, Jiráskovy sady, Kladenská, Milínská, nám. 17. listopadu, nám. T.G.M., Nový rybník, Plzeňská, Sázky, Slivických bojovníků, Svatá Hora, Šachetní, Školní kruhový objezd, Zdaboř, Zdaboř,Červená, Zdaboř,Žežická a další. Autobusová síť tak pokrývá širokou škálu lokalit, aby bylo co nejpohodlnější cestovat obyvatelům města i okolních obcí.
Autobus MHD Příbram na lince 2B (dnešní 502) na zastávce Aut. nádr. (ul. Čs. Armády) (dříve Dolejší obora).
  • Dne 10. prosince 2023 došlo v Příbrami k integraci městské autobusové dopravy do systému PID, což přineslo cestujícím větší flexibilitu při volbě spojů jak v městské síti, tak i v regionálních trasách. Při této integraci došlo k přečíslování původních linek, aby lépe korespondovaly s číselnou řadou linek v rámci systému PID. V rámci integrace městské autobusové dopravy v Příbrami do systému PID došlo také k přejmenování několika zastávek z důvodu zlepšení orientace cestujících nebo nových pravidel českého pravopisu. Například zastávka Hornických učňů byla dříve známá jako Stalingrad, Československé armády byla přejmenována z Hořejší obory, Dolejší obora byla naopak přejmenována na aut. nádr. (ul. Čs. armády), Stadion Horymír nyní nese název Žižkova a zastávka Slivických bojovníků byla dříve označena jako Sázky,rozc. To jsou pouze některé z příkladů změn v názvech zastávek. Většina změn je, ale nepatrná. Původní linky 1A, 2A, 2B, 3A, 3B, 3C, 4A, 4B, 4C, 5A, 6A, 6B, 7A, 7B, 8A, 10A, 10B a 19A, byly nahrazeny novými linkami s čísly 501, 502, 503, 505, 506, 507, 508 a 565. O víkendech v letní sezóně je také provozován cyklobus linky 505 (dříve 5B), který je vybaven nosičem pro 6 jízdních kol. Cyklobus je k dispozici po celý den, navíc navazuje na spěšný vlak Cyklo Brdy, což umožňuje začít svou cyklotrasu přímo v Brdech. Přeprava jízdních kol je na této lince zcela zdarma.
  • Parkoviště (depo) nejen městských autobusů se nachází v ulici K Podlesí.
  • Při integraci městské autobusové dopravy v Příbrami do systému PID došlo k několika změnám. Obce Dubenec a Háje a místní část Bytíz nyní obsluhují pouze regionální linky PID, hlavně linka 517. Zastávka Bytíz,věznice je obsluhována novými spoji linky 501. Obec Dubno je nově obsluhována pouze regionálními linkami PID. Místní části Jerusalem a Jesenice obsluhuje především regionální linka 500 a vybrané spoje městské linky 565. Do místní části Sázky bude kromě regionální linky 500 jezdit také městská linka 565 podle nového jízdního řádu, a vybrané spoje linek 501 a 507. Obslužnost obcí Lhota u Příbramě, Podlesí, a místních částí Brod a Zavržice zůstává beze změn.
    Autobusové nádraží (terminál).
  • Linka 501 má trasu vedoucí přes Šachetní, Milínskou, Jiráskovy sady, Novou Hospodu, Dubno,učiliště až na Bytíz,věznici. Linka 502 vede buď z Brodu nebo z Žežic přes Zdaboř,Žežická a II. polikliniku až ke Svaté Hoře. Linka 503 je okružní a vede ze Svaté Hory přes Jiráskovy sady, Milínskou, III. polikliniku, Zdaboř, Žežickou, Drkolnov, Březové Hory, aut. nádr. a opět zpátky na Svatou Horu. Linka 505 spojuje Orlov, Podlesí, aut. nádr., II. polikliniku, Lazec a Kozičín. Linka 506 má trasu ze Zavržic přes Narysov, Zdaboř, Fialku, II. polikliniku, aut. nádr., Koperníkovu až na Svatou Horu,areál. Linka 507 jezdí z Jiráskových sadů přes Sázky, Zdaboř, II. polikliniku, aut. nádr., Kovohutě až do Lhoty u Příbramě. Linka 508 jezdí opačným směrem než linka 503. Linka 565 spojuje Jiráskovy sady se Sázkami, Jerusalemem a Jesenicí.
  • Jednotlivé jízdné MHD stojí 18 Kč (hotově) nebo 14 Kč (elektronicky). Zlevněnou jízdenku za 9 Kč (hotově) a 7 Kč (elektronicky) mají děti od 6 let do 15 let a osoby 60 let a výš. Bezplatná přeprava platí pro děti do 6 let, držitele průkazů ZTP a ZTP/P, seniory nad 70 let, dárce krve a další specifické skupiny. Na linkách 482, 517, 754 platí zvláštní podmínky. Na ostatních linkách PID bezplatná přeprava MHD Příbram platí, ale pouze na území města Příbram.
  • Autobusové nádraží, které je od 4. ledna 2010 nově rekonstruované se nachází blízko vlakového nádraží. V červnu 2024 zde byl otevřen nový parkovací dům s kapacitou 176 míst pro auta a 99 míst pro jízdní kola. Parkovací dům doplňuje ještě venkovní parkoviště s kapacitou 40 míst. Parkoviště jsou placená. Před vlakovým a autobusovým nádražím se nacházejí cykloboxy pro jízdní kola. Služba je bezplatná. Po zadání jednorázového kódu se box magnetickým zámkem uzavře. Neméně je ale využívané autobusové stanoviště v Jiráskových sadech nebo na II. poliklinice.
    Dopravce ARRIVA vlaky zajišťuje rychlíkové spojení na trase Praha - Beroun - Příbram - Písek - České Budějovice.

Železniční doprava 2024[editovat | editovat zdroj]

Letecká doprava 2024[editovat | editovat zdroj]

  • Příbramské letiště (ICAO kód LKPM) se nachází 6 km severovýchodně od města, u obcí Dlouhá Lhota a Suchodol. Toto civilní letiště má denní provoz a vzletovou a přistávací dráhu dlouhou 1,45 km. Letiště je využíváno především pro rekreační a sportovní účely. Často se zde konají tzv. tuning srazy.
Letiště Příbram.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Gymnázium Příbram.
  • Příbram je městem se bohatou historií ve školství. Již od počátku 19. století zde existovala Vysoká škola báňská, založená v roce 1849, která se v roce 1945 přesunula do Ostravy. Tento institut představoval významné vzdělávací centrum až do svého odstěhování, které Příbrami vzalo status vysokoškolského města, získaného v roce 1894. V roce 2005 se městu podařilo obnovit vysokoškolskou přítomnost prostřednictvím pobočky Vysoké školy evropských a regionálních studií (VŠERS) s počtem přibližně 30 studentů.
  • Mimo to, v místní části Lazec, funguje soukromý dětský domov - Dětský domov "Pepa" Příbram-Lazec o.p.s., který začal fungovat v roce 2002. Je také začleněn do sítě škol a školských zařízení.
    Základní škola Příbram-Březové Hory, Prokopská
  • Mateřské školy:
    • MŠ V Zahradě (ul. Jungmannova)
    • MŠ Kličkova vila (ul. Ondrákova)
    • MŠ Klubíčko (ul. Okružní)
    • MŠ Perníková chaloupka (ul. Kutnohorská)
    • MŠ, 28. října, Příbram VII
    • MŠ, Bratří Čapků, Příbram VII
    • MŠ, Pohádka (ul. Hradební)
    • MŠ, Příbram VII, Jana Drdy (také MŠ Žežická)
    • MŠ, Příbram III, Jungmannova
    • MŠ, Příbram VIII, Školní
    • MŠ pod Svatou Horou (nám. Dr. Josefa Theurera)
    • MŠ Rybička (ul. Fibichova)
    • Alternativní MŠ (ul. Školní)
    • All Stars School - mateřská a základní škola, s. r. o. (ul. Březnická)
    • Lesní mateřská škola Kozičínský Klabánek z. s., Sedlice
  • Základní školy:
    • ZŠ pod Svatou Horou, Příbram (ul. Balbínova)
    • ZŠ, Příbram-Březové Hory, Prokopská
    • ZŠ, Příbram II, Jiráskovy sady
    • ZŠ, Příbram VII, 28. října
    • ZŠ, Příbram VII, Bratří Čapků
    • ZŠ, Příbram VIII, Školní
    • Waldorfská škola Příbram - mateřská škola, základní škola a střední škola (ul. Hornická)
  • Základní umělecké školy:
    • ZUŠ Antonína Dvořáka, Příbram (ul. Krátká)
    • ZUŠ, Příbram I, nám. T.G.Masaryka
  • Střední školy:
    • Gymnázium Příbram, Legionářů
    • Integrovaná střední škola hotelového provozu, obchodu a služeb, Příbram, Gen. R. Tesaříka
    • Obchodní akademie a Vyšší odborní škola, Příbram I, Na Příkopech
    • Odborné učiliště, Praktická škola, Základní škola a Mateřská škola Příbram IV (ul. Pod Šachtami)
    • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno (Příbram I)
    • Střední průmyslová škola a Vyšší odborní škola, Příbram II, Hrabákova
    • Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady
  • Vysoké školy:
    • Vysoká škola evropských a regionálních studií, o. p. s., v Českých Budějovicích, detašované pracoviště Příbram, Dlouhá, Příbram III
    • Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžběty, Ústav sv. J. N. Neumanna, Jiráskovy sady, Příbram II

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Díky vysoké úrovni vzdělání a kulturního života byla Příbram na konci 19. století nazývána Podbrdskými Athénami. Kulturní a umělecký život zásadně ovlivňovalo především hornictví, což platilo až do konce 20. století.

Hornický život popisovali básníci a spisovatelé Fráňa Kučera, Quido Maria Vyskočil nebo František Gellner, kteří žili nebo studovali v Příbrami. Také knihy nejznámějšího příbramského spisovatele Jana Drdy byly často inspirovány Příbramí. Ve svých pohádkových divadelních hrách využíval jmen okolních vesnic, některé z povídek v knize Němá barikáda jsou zpracováním válečných událostí v Příbrami (zvláště v povídce Vyšší princip – viz Dějiny Příbrami) a jeho kniha Městečko na dlani přímo popisuje život na příbramském maloměstě, i když některé reálie nesouhlasí (město mj. je přejmenováno na Rukapáň a teče jím řeka).

Kulturní dům – Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami.

Divadelnictví má v Příbrami dlouhou tradici díky ochotnickým souborům. Navzdory dlouhé snaze o vybudování stálé divadelní scény se představení dlouho musela konat v různých sálech, především v sokolovně. Až v roce 1959 byl vybudován Kulturní dům, postavený podle návrhu architekta Václava Hilského, v němž sídlí příbramské divadlo a kde jsou také společenský sál a kino (jediné další městské kino je kino letní, dva další kinosály byly po roce 1989 uzavřeny). .První filmové projekce byly ale v Příbrami uskutečněny už v roce 1914. Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami je stálou divadelní scénou s profesionálním souborem, i když jeho repertoár obohacují pravidelná zájezdní představení souborů z Prahy i odjinud. Posledním celostátně významným činem příbramského souboru bylo nastudování komedie Hrdý Budžes podle knihy příbramské rodačky Ireny Douskové. Barbora Hrzánová byla za herecký výkon v hlavní roli oceněna Cenou Thálie za rok 2004.

Hudební život Příbrami je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který měl své letní sídlo v nedaleké Vysoké u Příbramě a často navštěvoval i samo město. V roce 1969 byl v Příbrami založen Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, který se koná každoročně dodnes a přivádí do města a okolí významné domácí i zahraniční hudebníky a tělesa. Jeho součástí se stala i pravidelná klavírní soutěž s tříletou periodicitou. Příbram má vlastní amatérskou filharmonii, své koncerty pravidelně organizuje příbramský Big Band, na každoročních hornických slavnostech vystupují hornické dechové orchestry. Nejnovější formou souboru příbramských hudebníků je Soubor svatohorských trubačů.

Nejvýznamnější formou hudebních aktivit v Příbrami ale je sborový zpěv. Počínaje spolkem Lumír-Dobromila až po současný Příbramský smíšený sbor zanechalo těleso velký vliv na celou řadu generací Příbramáků. Nejvýznamnějšími sbormistry byli Antonín Vepřek a jeho syn Vladimír. V roce 1939 založil Antonín Vepřek Příbramský dětský pěvecký sbor, který je jedním z nejstarších dětských pěveckých sborů v České republice. Pěvecké sbory fungují také na řadě příbramských základních a uměleckých škol. Příbram také hostí každoroční mezinárodní přehlídku dětských pěveckých sborů.

Moderní hudba se v Příbrami hraje v několika klubech, z nichž nejdéle fungující je Junior klub. Ze zdejších hudebních skupin má největší reputaci punk rocková skupina E!E.

Ševčinský důl, jeden z objektů Hornického muzea Příbram

Horníci a členové jejich rodin si často přivydělávali na živobytí řemesly a ručními pracemi (vyšívání, řezbářství, malování atd.), často na vysoké umělecké úrovni. Dodnes se v okolí Příbrami vyrábějí vánoční betlémy z nejrůznějších materiálů, Hornické muzeum také vlastní několik mechanických modelů dolů. Z profesionálních výtvarníků měl největší význam kreslíř a grafik Karel Hojden, žák Maxe Švabinského.

V Příbrami se také narodil celosvětově proslulý fotograf první poloviny 20. století František Drtikol. Městská galerie, která sídlí v Zámečku Ernestinu, nese Drtikolovo jméno a nabízí stálou expozici z jeho díla.

Příbramské muzeum bylo založeno v roce 1886 a po několika změnách zřizovatele je nyní financováno Středočeským krajem a nese jméno Hornické muzeum Příbram. Jde o největší muzeum svého druhu v České republice. Spravuje skanzen hornických objektů, jako jsou historická šachta s funkčním parním těžním strojem, hornická chalupa, Mariánská štola s důlním vláčkem, historická a geologická expozice ad.

Dnešní Knihovna Jana Drdy zahajovala svoji působnost jako lidová knihovna 1. října 1900 ve školní budově na Komenského náměstí. V knihovně mělo 255 čtenářů 790 knih. Po dvou letech byla knihovna přestěhována do městského chudobince, po roce 1918 do městského sirotčince. V roce 1945 měla sídlo na městské radnici (bývalá Česká spořitelna) a na počátku 50. let byla přemístěna do domu na kraji náměstí při ústí Pražské ulice, kde sídlila až do roku 1984. Z těchto prostor přesídlila do prostor v nichž je dodnes (náměstí T. G. Masaryka). Budova prošla od té doby několika úpravami a dostavbou. V roce 1948 získala statut okresní knihovny, v roce 1953 byla zřízena první pobočka, bývalá Jiráskova knihovna na Březových Horách, v roce 1959 byla otevřena knihovna pro dospělé i dětské čtenáře na novém sídlišti. V roce 1990 byla knihovna přejmenována na Knihovnu Jana Drdy. Od roku 1993 je knihovna zřizována městem Příbram a otevírá Informační centrum. Od roku 1994 je plně automatizována, v roce 1998 zřizuje veřejnou internetovou stanici. Od roku 1996 knihovna provozuje i vydavatelství, vydává především knihy regionálních autorů a knihy o Brdech a Podbrdsku. Vykonává regionální funkci pro knihovny území okresu Příbram a části okresu Beroun. V roce 2007 byla dokončena automatizace výpůjčního systému v celé knihovně a všech jejích pobočkách (Křížák, Březové Hory, pobočka Škola). V roce 2018 prošla budova, v níž knihovna sídlí, zásadní rekonstrukcí.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Stadion Na Litavce

V Příbrami sídlí fotbalový tým FK Viagem Příbram, následník původního příbramského klubu SK Březové Hory (jež dlouho nesl též název Baník). Své domácí zápasy hraje na stadionu Na Litavce, který pojme 9100 diváků. V nejvyšší soutěži klub působil v letech 1997-2007, 2008-2017 a 2018-2021. Strávil v ní 22 sezón, jeho vrcholem bylo čtvrté místo v ročníku 2000/01. To Příbramáky také poslalo poprvé v historii do evropských pohárů. V Poháru UEFA 2001/02 pak v 1. kole vyřadili francouzský klub CS Sedan. Ztroskotali v kole následujícím na řeckém klubu PAOK Soluň. V současnosti hraje Příbram druhou nejvyšší soutěž. Příbramský dres oblékla řada slavných hráčů jako Ivo Knoflíček, Ivan Čabala, Rudolf Otepka, Horst Siegl, Marek Kulič, Martin Hašek, Jaromír Blažek, Daniel Šmejkal, Josef Hušbauer, Luděk Stracený, Petr Švancara, František Rajtoral, Lumír Mistr, Rudolf Skácel, Antonín Barák, Jan Rezek nebo Tomáš Zápotočný. Na trenérské lavičce usedli i reprezentační trenéři Karel Jarolím, Jozef Chovanec a František Straka. Další, historicky starší příbramský fotbalový klub Spartak (také zvaný Horymír), hraje nižší regionální soutěže.

Sportovní hala v Příbrami, dějiště domácích zápasů VK Příbram. V pozadí zimní stadion

Volejbalovou extraligu hraje od roku 1998 mužský tým klubu VK Příbram, založeného v roce 1935. Má přezdívku "Kocouři", kterou si dal dokonce do znaku. Jeho největšími úspěchy jsou dva ligové bronzy (2001/02, 2011/2012).[21] Domácí zápasy hraje ve Sportovní hale Příbram (Legionářů 539).

Hokejový klub byl v roce 2006 přihlášen do nižší regionální ligy. Město pravidelně hostí městský běh a několik cyklistických závodů včetně Velké ceny. Rallye Příbram (někdejší Rallye Vltava) bývala součástí evropského šampionátu v automobilových soutěžích, nyní je nedílnou zastávkou seriálu mistrovství republiky.

Důležitou roli ve sportovním životě města a okolí hraje hnutí malé kopané, v jejích půlročních dlouhodobých soutěžích nastupuje bezmála padesát mužstev.

Kromě stadionu Na Litavce se v Příbrami nacházejí také dva kryté zimní stadiony (hlavní přibližně pro pět tisíc diváků byl otevřen v roce 1978), krytá sportovní hala (otevřena v roce 1978 a výrazně rozšířena při rekonstrukci v roce 2005), moderní plavecký areál, řada hřišť a tenisových center. V několika příbramských základních školách existují specializované sportovní třídy a většina základních i středních škol má moderní sportovní zařízení a vybavení.

Dříve fungoval městský lyžařský areál Padák. Sjezdovka dlouhá 320 m s převýšením 60 m a s jedním dospělým a jedním dětským vlekem je dlouhodobě uzavřena a nejspíš již nebude zprovozněna.

CHKO Brdy v oblasti vrchu Třemošná na západním okraji města umožňuje využití pro turistiku, cyklistiku a v zimě též pro běžecké lyžování.

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

  • Hudební festival Antonína Dvořáka
    • Je to každoroční hudební událost konaná od konce dubna do začátku června v Příbrami a okolních městech a obcích. Byl založen v roce 1969 a zahrnuje průměrně deset koncertů v různých historických a kulturních místech. Festival vznikl díky Společnosti Antonína Dvořáka a od roku 2015 ho organizuje nezisková organizace Dvořákovo Příbramsko. Na festivalu vystupují významní čeští i zahraniční umělci a orchestry. Součástí jsou také doprovodné akce pro děti a širokou veřejnost.
  • Novák Fest
    • Je to každoroční rodinná akce konaná v areálu Nového rybníka v Příbrami. Festival nabízí širokou škálu sportovních, kreativních a vzdělávacích aktivit, jako je lezení, lukostřelba, vodní skluzavka, obří nafukovací fotbal a mnoho dalších. Akce se účastní místní školy, organizace a sportovní kluby. Program zahrnuje i olympijský ceremoniál a předávání medailí. Vstup na festival je zdarma.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Příbrami.
Zámek Ernestinum, někdejší sídlo pražských arcibiskupů.
Gotický kostel sv. Jakuba Staršího a fontána na náměstí T. G. Masaryka.
Barokní areál Svatá Hora.
  • Muzeum třetího odboje
  • Městské infocentrum se nachází v Pražské ulici.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Seznam osobností Příbrami a Seznam představitelů Příbrami.
Socha Antonína Dvořáka u příbramského Kulturního domu.

Historické osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Současné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Dousková (* 1964), spisovatelka, narodila se v Příbrami
  • Tomáš Zápotočný (* 1980), český fotbalový obránce, narozen v Příbrami
  • Pavel Nový (* 1948), český herec, žijící v Příbrami
  • Karel Felt (* 1957), český žurnalista, autor několika publikací a renomovaný novinář

Okolí Příbrami[editovat | editovat zdroj]

  • V širokém okolí Příbrami se nachází řada zajímavých míst, ať už se jedná o památky, muzea, rekreační zařízení nebo přírodní krásy, nejen v Brdech.
  • Tok
    Tok
  • Praha
    Praha
  • Malý Tok
    Malý Tok
  • Jordán
    Jordán
  • Houpák
    Houpák
  • Třemošná
    Třemošná
  • Klobouček
    Klobouček
  • Plešivec
    Plešivec
  • Pilská nádrž
    Pilská nádrž
  • Octárna
    Octárna
  • Padrťské rybníky
    Padrťské rybníky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

  • V letech 1994-2022 patřilo k partnerským městům i ruské město Čechov.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Příbramský meteorit[editovat | editovat zdroj]

  • Město je známé jako místo dopadu Příbramského meteoritu v roce 1959, který byl významný tím, že se u něho poprvé podařilo zaznamenat na fotografiích jeho dopadovou trajektorii. Několik fragmentů meteoritu bylo nalezeno v okolí nedaleké vsi Luhy.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ CTIBOR, Radek. Příbram má nového starostu. Stal se jím Jan Konvalinka. Příbramský deník.cz [online]. 2019-05-20 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Příbram. 
  6. ↑ JIRKOVSKÝ, Rudolf. Historie Vysoké školy báňské v Ostravě - Nejstaršího báňského učiliště na světě. Chemické Listy. 1976, roč. 70, s. 1112–1120. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 59. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 293. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 174, 175, záznam 83. Dostupné online. 
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1435-1439. (česky a německy)
  11. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011, II. díl, Český statistický úřad, 2004
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 122, 123, 138, 274, 338, 407 a 532.
  13. ↑ Údaje o rozloze z MOS – Městských a obecních statistik Českého statistického úřadu z roku 2004
  14. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  15. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  16. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  17. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  18. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  19. ↑ Osadní výbory, město Příbram, přístup na stránku 10. 5. 2022
  20. ↑ materiál o nezaměstnanosti v okrese Příbram[nedostupný zdroj] na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
  21. ↑ O klubu. www.volejbal-pribram.cz [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Partnerská města [online]. Město Příbram [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Ceplecha Z.: „Multiple fall of Pribram meteorites photographed“, Bulletin of Astron. Inst. Czechoslovakia, 12, 21-46, NASA ADS (anglicky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obecné[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Části města Příbram
Části obce
Města, městyse a obce okresu Příbram
Bezděkov pod Třemšínem • Bohostice • Bohutín • Borotice • Bratkovice • Březnice • Buková u Příbramě • Bukovany • Cetyně • Čenkov • Čím • Daleké Dušníky • Dlouhá Lhota • Dobříš • Dolní Hbity • Drahenice • Drahlín • Drásov • Drevníky • Drhovy • Dubenec • Dublovice • Dubno • Háje • Hluboš • Hlubyně • Horčápsko • Hřiměždice • Hudčice • Hvožďany • Chotilsko • Chrást • Chraštice • Jablonná • Jesenice • Jince • Kamýk nad Vltavou • Klučenice • Kňovice • Korkyně • Kosova Hora • Kotenčice • Koupě • Kozárovice • Krásná Hora nad Vltavou • Křepenice • Křešín • Láz • Lazsko • Lešetice • Lhota u Příbramě • Malá Hraštice • Milešov • Milín • Modřovice • Mokrovraty • Nalžovice • Narysov • Nečín • Nedrahovice • Nechvalice • Nepomuk • Nestrašovice • Nová Ves pod Pleší • Nové Dvory • Nový Knín • Občov • Obecnice • Obory • Obořiště • Ohrazenice • Osečany • Ostrov • Ouběnice • Pečice • Petrovice • Pičín • Počaply • Počepice • Podlesí • Prosenická Lhota • Příbram • Příčovy • Radětice • Radíč • Rosovice • Rožmitál pod Třemšínem • Rybníky • Sádek • Sedlčany • Sedlec-Prčice • Sedlice • Smolotely • Solenice • Stará Huť • Starosedlský Hrádek • Suchodol • Svaté Pole • Svatý Jan • Svojšice • Štětkovice • Těchařovice • Tochovice • Trhové Dušníky • Třebsko • Tušovice • Velká Lečice • Věšín • Višňová • Volenice • Voznice • Vrančice • Vranovice • Vševily • Vysoká u Příbramě • Vysoký Chlumec • Zalužany • Zbenice • Zduchovice • Županovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Příbram&oldid=24023892“