Ludwig Förster
Ludwig Förster | |
---|---|
Ludwig Förster. Lithographie von Josef Kriehuber, 1863 | |
Rodné jméno | Christian Friedrich Ludwig von Förster |
Narození | 8. října 1797 Bayreuth |
Úmrtí | 16. června 1863 (ve věku 65 let) Bad Gleichenberg |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | architekt, stavitel |
Zaměstnavatel | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Ocenění | Řád železné koruny III. stupeň |
Choť | Marie Leopoldine, rozená Schmidt (asi 1804–1878) |
Děti | dcera:Sophie (1830–1851), vdaná za Theophila Hansena;
Synové: Heinrich Albert Eduard (1832–1889), stavitel; Emil Carl Gerhard (1838–1909), architekt; Moritz Carl (*1841); Friedrich |
Rodiče | otec: Christoph Förster Matka: Friederike, rozená Höhner |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludwig Förster (8. října 1797 Bayreuth – 13. června 1863 Bad Gleichenberg, Štýrsko) byl vídeňský architekt, urbanista, stavitel, představitel historismu.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Ludwig Christian Frederik von Förster se narodil v Ansbachu[p. 1] v rodině vrchního inženýra a lesního inspektora v Bayreuthu. Po studiu na gymnasiu v letech 1809–1816 studoval architekturu na královské Akademii výtvarných umění v Mnichově a od dubna 1818 na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Petera Nobileho.[2] V letech 1820–1826 pracoval jako korektor u profesora Nobileho. V letech 1839–40 měl samostatnou projekční kancelář, ve které krátký čas pracoval Otto Wagner.[3] V období 1843–1846 byl profesorem na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V letech 1846–52 měl společnou praxi se svým švagrem Theophilem Hansenem. Významně se podílel na regulačním plánování Vídně a výstavbě budov (vídeňská Ringstrasse). Významně se podílel na plánovaní města Brna. V roce 1826 založil umělecký litografický ústav Artistisch-litographische Anstalt, který se zabýval vydáváním zinkografických reprodukcí. V roce 1836 založil časopis Allgemeine Bau-Zeitung (ABZ)[p. 2]. V letech 1862–1863 byl na léčení v Itálii. 13. července 1863 podlehl vleklé plicní nemoci v lázních Bad Gleichenberg ve Štýrsku.
Za svoje zásluhy získal Řád železné koruny třetí třídy[4] a byl posmrtně povýšen do šlechtického stavu.[2][5] V roce 1855 obdržel Řád čestné legie, hodnost rytíř, za výkon funkce předsedy poroty na pařížské světové výstavě.[5]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1826 se oženil s Marií rozenou Schmidtovou z Blanska
- Sofie (1830–1851) vdaná za Theophila Hansena, zemřela po svatební cestě u předčasného porodu.
- Heinrich Albert Eduard Förster (1832–1889) stavitel, architekt.
- Emil Carl Gerhard von Förster (1838–1909) architekt.
- Fridrich spoluúčastník uměleckého litografického ústavu.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- 1831 renovace Reduty, Brno[1]
- 1839 Zinnerův cukrovar, Vídeň
- 1853–1858 synagoga v Tempegasse, Vídeň
- 1848 návrh sídliště třípatrových domů v Leopoldstadtu, neuskutečněno[1]
- 1858 synagoga v Leopoldstadtu, zbořena jižní část v roce 1938, severní část zničena bombardováním
- 1853–1854 textilní továrna bratří Julia a Maxe Gomperzových, Václavská ulice, Brno[1]
- 1853–1854 Alžbětin most před Korutanskou branou ve Vídni
- 1854–1859 Velká synagoga v Budapešti, Maďarsko
- 1855 Budova casina, park Lužánky, Brno[2]
- 1858 regulační plán Ringstraße, Vídeň
- 1860 regulační plán Okružní třídy, Brno[2]
- 1863 synagoga, Miškovec[4]
- 1842–1844 Chotkova vila, Velké Březno, Ústí nad Labem[6]
- 1842–1847 budova vrchního horního úřadu, náměstí T. G. Masaryka 121, Příbram I[7]
- Palác J. E. von Herringa z Frankensdorfu, Náměstí Svobody, Brno[8]
- 1847–1848 Kleinův palác, Náměstí Svobody, Brno, spolu s Theophilem Hansenem[2]
- 1858–1859 stavba reálného gymnasia v místě vyhořelého minoritního pivovaru, nyní Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodní, Jánská 22, Brno[2][3]
- 1849–1855 vídeňský Arsenál, spolu s Theophilem Hansenem
- 1849 Villa Pereira v Grafenstein
- 1849 evangelický kostel, Gumpendorferstraße, Vídeň
- 1861–1863 palác Todesco, Vídeň
- 1862 dům F. L. Bittnera s figurálně zdobeným arkýřem, Křenová 20, Brno[2]
- 1862 reálné gymnázium, Opava
- 1862–1863 evangelický kostel, Sopron, Maďarsko
- Rahnův palác, Rosice
Spisy
[editovat | editovat zdroj]- FÖRSTER, Ludwig; DEMARTEAU, Amédée; BENKO, Anton. Beschreibende und malerische Darstellung der K. K. österreichischen Staatseisenbahn von Olmütz bis Prag. Wien: Verlag von L. Försters artist. Anstalt, 1845. 24 + přílohy s. Dostupné online. (německy)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ludwik Förster na polské Wikipedii a Ludwig Förster na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d Ludwig Förster [online]. www.brno.cz [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g akad. arch. Christian Friedrich Ludwig Förster [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b ROSOVÁ, Romana; STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Opavy. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-85034-62-2. S. 326, 91.
- ↑ a b Ludwig Förster [online]. archiweb, 2015-04-30 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.
- ↑ a b SCHEIDL, Inge. Ludwig Christian Förster [online]. www.architektenlexikon.at, 2012-10-01, rev. 2014-01-22 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Chotkova vila [online]. slavnestavby.cz [cit. 2016-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-17.
- ↑ SMOLOVÁ, Věra. Báňské ředitelství v Příbrami. Příbram: Město Příbram, 2018. 62 s. ISBN 978-80-906854-2-0.
- ↑ obrazová příloha [online]. Brno: Masarykova universita [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Förster na Wikimedia Commons
- Ludwig Christian Förster, Architektenlexikon, Wien 1770–1945