Karel Hojden

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Hojden
Karel Hojden
Karel Hojden
Narození11. října 1893
Březové Hory
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. května 1975 (ve věku 81 let)
Příbram
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníPříbram
Povolánímalíř, učitel, ilustrátor, grafik a umělecký pedagog
Rodičeotec: František Hojden (1848 Kašperské Hory – 1916 Březové Hory)
matka: Marie Pilousová (1855 Nová Hospoda u Příbrami – 1933 Příbram).
Manžel(ka)Ludmila Bendáková (1897–1965)
DětiLudmila
Jindřich
Oceněnízasloužilý umělec
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hojden (11. října 1893 Březové Hory[1] – 5. května 1975 Příbram) byl český grafik, malíř, ilustrátor, pedagog.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako páté dítě manželů Františka Hojdena (1848 Kašperské Hory – 1916 Březové Hory) a jeho ženy Marie, rozené Pilousové (1855 Nová Hospoda u Příbrami – 1933 Příbram). Obecnou školu začal studovat v roce 1900.[3] V Příbrami vystudoval měšťankou školu. V roce 1908 odejel do Prahy, kde navštěvoval soukromou školu malířství ve Vinohradech[4], žák Jana Minaříka.[5] V letech 1909–1912 studoval na Umělecké-průmyslové škole v Praze. Na studiích jej podporovaly jeho sestry. V letech 1913–1921 studoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského (1873–1962). Studium bylo přerušeno první světovou válkou. V roce 1915 byl odveden. S Rakousko-uherskou armádou byl v Dalmácii, později převezen do lazaretu v Čechách.[6][7] Po válce na vlastní žádost prodloužil studium u Maxe Švabinského a studium ukončil v roce 1921. V době studia v roce 1919 obdržel povolení Báňského úřadu ke vstupu do dolů horního závodu v Příbrami.

Hlávkovo stipendium, které obdržel v roce 1919, mu umožnilo vydat se na studijní cesty do Paříže a Itálie, v letech 1923–1924 získal druhé stipendium a vydal se opět na cestu do Paříže, kde se seznámil s Františkem Kupkou (1871–1957). Po návratu se vydal na studijní cestu na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Po dokončení studií v roce 1921 působil v Praze a v roce 1922 v Dvoře Králové u svého mecenáše Zlatníka.

Pak jako pedagog gymnasia v Hlučíně 1923, na měšťanské škole v Třinci a gymnasiu v Českém Těšíně.[4][8][6]

V 1929 vrátil do Příbrami[3] a krátce působil jako učitel kreslení na gymnáziu v Městských (Jiráskových) sadech a pak jako samostatný výtvarník. V padesátých letech 20. století jeho grafické listy byly součástí Putovní výstavy české grafiky ve Vídni, Švýcarsku, Švédsku a Finsku.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Sestry Karla Hojdena: Marie (* 13.09.1879); Kristina (*09.11.1889/1899); Anna (*16.07.1891); Helena (* 10.08.1918)[7]

V roce 1930 se oženil s Ludmilou Bendákovou (1897–1965), se kterou se seznámil v Českém Těšíně. Ze svazku vzešly dvě děti: dcera Ludmila narozená 1930 a syn Jindřich narozen 1933.

Zemřel v Příbrami ve věku 82 let, je pochován v Březových Horách.[9]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Soupis jeho díla obsahuje na tisíc kreseb a grafických prací.[2] Věnoval se hornické tematice, portrétování a ilustracím knih (např. sbírka Strž autora Fráni Kučery, román Havíři Františka Zpěváka a kniha textů věnovaných hornickému kraji Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku Karla Valty)[10]. Ilustroval časopis Svatá Hora.[5] Zpracovával i témata biblická, která byla veřejnosti představena až v roce 1990.[2]

  • grafický cyklus Havířské písně 1930–1966 cyklus vznikal 35 let
  • 6 litografických listů havířů v kroji 1930–1933
  • grafický cyklus Hornické písně 1938–1954
  • portréty v rodině továrníka Zlatníka ve Dvoře Králové,
  • výzdoba kostela sv. Prokopa na Březových Horách
  • knižní ilustrace (7),
  • lepty (119, z toho 35 s hornickými motivy),
  • suchá jehla (77, z toho 14 s hornickými náměty),
  • akvatinta (15, 3 z toho s hornickými motivy),
  • mezzotinta (12, z toho 1 s hornickým námětem),
  • litografie (74, z toho 17 s hornickými náměty),
  • kresby (381, z toho 80 s hornickými náměty),
  • plakáty (13,z toho 5 s hornickými náměty),
  • ex libris (111/116, z toho 11 s hornickými náměty).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1971 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec
  • Člen čestného předsednictva 3. sjezdu rodáků na Březových Horách v roce 1948.

Odborná činnost[editovat | editovat zdroj]

  • Člen Syndikátu československých výtvarníků

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Březové Hory
  2. ↑ a b c Karel Hojden (1893-1975) - Osobnosti Příbrami [online]. Osobnosti Příbrami [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Před čtyřiceti lety zemřel příbramský grafik Karel Hojden [online]. Příbramský deník [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Informační systém abART - osoba: Hojden Karel [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Karel Hojden | abart [online]. www.isabart.org [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Detail akce | Karel Hojden – kresby, grafiky | HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM - www.muzeum-pribram.cz [online]. www.muzeum-pribram.cz [cit. 2016-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05. 
  7. ↑ a b KORBEL PODBRDSKÝ, Jaroslav. MÍSTOPIS BŘEZOVÝCH HOR, Horníci a hutníci [online]. Příbram: 2005 [cit. 2016-01-05]. S. 22, 23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-03. 
  8. ↑ HOJDEN, Karel. Havířské písně. Příbram: [s.n.], 1969. S. 3 až 5. 
  9. ↑ KORBEL PODBRDSKÝ, Jaroslav. Březohorský hřbitov [online]. 2008 [cit. 2016-01-05]. Kapitola Dokumentace pochovaných osob na březohorském hřbitově, s. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  10. ↑ Karel Hojden - kresby, grafiky - výstava v Galerii Františka Drtikola Příbram [online]. kdykde.cz [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Hojden&oldid=22989972“