Barbora Hrzánová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Barbora Hrzánová
Barbora Hrzánová během koncertu skupiny Condurango v Novém Městě na Moravě (2012).
Barbora Hrzánová během koncertu skupiny Condurango v Novém Městě na Moravě (2012).
Narození 22. dubna 1964 (56 let)
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Manžel(ka) Radek Holub
Děti Antonín Holub
Rodiče Jiří Hrzán
Věra Hrzánová (roz. Šmídová)
Příbuzní Tereza Hrzánová[1] (sourozenec)
Cyril Dobrý (synovec)[2]
Karel Dobrý (sestřin manžel)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barbora Hrzánová (* 22. dubna 1964 České Budějovice) je česká herečka a zpěvačka, dcera Věry Hrzánové (rozené Šmídové) a herce Jiřího Hrzána.

Herecký životopis[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování pražské DAMU nastoupila do angažmá v Národním divadle. Z něj pak v roce 1993 přešla do Divadla Na zábradlí. Nyní je bez stálého angažmá.

První známější filmovou rolí byla pro ni mentálně postižená Johanka v Renčově filmu Requiem pro panenku z roku 1991, za což byla oceněna na filmovém festivalu v Torontu. Roku 1994 získala Cenu Alfréda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon v Čechovově Rackovi. Poté s Janem Hrušínským hrála deset let v Divadle v Řeznické v divadelních inscenacích Hello Dolly a Polská krev. V Divadle Na Jezerce hrála roli Štěpky ve hře Petrolejové lampy.

Na cenu Českého lva byla třikrát nominována za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a to ve filmech Díky za každé nové ráno z roku 1994, Spiklenci slasti z roku 1996 a Modrý tygr z roku 2012. Se svým partnerem Radkem Holubem hrála ústřední dvojici v komedii Zdeňka Tyce . Za mimořádný herecký výkon v inscenaci Hrdý Budžes nastudovanou v příbramském divadle, obdržela v roce 2003 Cenu Thálie. Dále hrála v pohádce Čert ví proč (2003) a psychologickém filmu Hezké chvilky bez záruky (2006). Hrála v televizním seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech. Získala také 1. cenu v anketě Neviditelný herec ve 12. ročníku této soutěže (2007/2008) za herecký výkon v rozhlasové pohádce s písničkami Pipi Dlouhá punčocha (námět Astrid Lindgrenová, napsala Jitka Škápíková). V roce 2013 se stala patronkou projektu Koza ProTibet.[3]

Divadelní role[editovat | editovat zdroj]

  • José Triana: Noc vrahů (Beba), 1985, absolventské představení DAMU, dále hráli: Lalo – Martin Dejdar, Cuca – Karolína Frýdecká, režie: Oldřich Kužílek, později reprízováno v Klubu v Řeznické.
  • Molière: Misantrop (Arsinoe), Činoherní klub, premiéra 30. 10. 2002
  • Irena Dousková: Hrdý Budžes (Helenka Součková), Divadlo Příbram, premiéra 7. 11. 2002, přes 500 repríz, Cena Thálie v kategorii činohra — ženy
  • K. H. Mácha: Máj, Divadlo Viola, premiéra 30. 4. 2003
  • J. Havlíček, M. Velíšek, I. Rajmont: Petrolejové lampy (Štěpa Kyliánová), Divadlo Na Jezerce, premiéra 7. 11. 2006, do 6/2013
  • N. V. Gogol: Ženitba (Agáta T. Kuperďaginová), Divadlo Na Jezerce, premiéra 28. 1. 2009
  • Hana Kofránková: Šunen Romale – Poslyšte, Romové, Divadlo Viola, premiéra 31. 3. 2010
  • Irena Dousková: Darda (Helena Součková), Divadlo Na Jezerce, premiéra 12. 12. 2012

Rozhlasové role[editovat | editovat zdroj]

Zpěvačka[editovat | editovat zdroj]

Zpívá ve skupině Condurango, pro kterou i skládá vlastní písně.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní autority České republiky. Dostupné online. [cit. 2020-05-07]
  2. Lidovky.cz. 20. března 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-07]
  3. Archivovaná kopie. protibet.cz [online]. [cit. 2014-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-18. 
  4. Neil Simon: Apartmá v hotelu Plaza. Dvojka [online]. Český rozhlas [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rozhovory[editovat | editovat zdroj]